E-learningová aplikace

E-learningová aplikace představuje komplexní a strukturovaný vzdělávací kurz zaměřený na rozvoj znalostí a dovedností představitelů a pracovníků obcí ve vztahu k tvorbě programu rozvoje obce a k souvisejícím procesům. Jde o „miniučebnici“ tvorby PRO.

Obsahem e-learningu je 9 základních kapitol, ve kterých se účastník dozví podstatné informace ohledně plánování a tvorby programu rozvoje obce. Počet podkapitol je různý, podle toho, kolik dané téma vyžaduje. Každá podkapitola je však stručná, úderná a přehledná.

Hlavním cílem e-learningu je především předání důležitých schopností a dovedností, které vedou k úspěšnému vytvoření kvalitního koncepčního dokumentu. Dílčími cíli je vysvětlit principy a procesy strategického plánování a naučit účastníky uplatňovat základní postupy a metody pro jeho tvorbu především pak se zaměřením na tvorbu programu rozvoje obce. Získané informace může účastník samozřejmě využít i při tvorbě jiných koncepčních dokumentů veřejné správy.

Základní struktura e-learningu:


1

Proč obec potřebuje PRO?

Kapitola vysvětluje důvody, proč je využívání koncepčních dokumentů při plánování rozvoje obce důležité. Popisuje současnou situaci plánování na obecní úrovni, přičemž jsou uživateli vysvětleny základní pojmy, které se při strategickém plánování užívají. Dále je vysvětlován konkrétní smysl programu rozvoje obce a popsána jeho jednoduchá struktura.

Po absolvování této části kurzu účastník umí zodpovědět otázku, zda je plánování skutečně potřebné pro každou obec a konkretizovat užitečnost programu rozvoje obce.

Přejít k této sekci

2

Jaké je postavení programu rozvoje obce v systému plánování veřejné správy?

Kapitola vysvětluje právní úpravu plánování obcí v České republice. Jsou zde popsány jednotlivé typy koncepčních dokumentu. Především dává účastníkovy možnost zorientovat se v hierarchii a návaznosti jednotlivých státních koncepcí. Dále jsou účastníkovi osvětleny základní části koncepčního dokumentu.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen říci, co je výstupem strategického plánování, jaký termín je použit v zákoně o obcích pro základní koncepční dokument obce, jak rozlišujeme jednotlivé typy koncepčních dokumentů a vyjmenovat základní znaky, které musí kvalitní koncepční dokument obsahovat.

Přejít k této sekci

3

Jak má vypadat program rozvoje obce?

Účastník je seznámen se smyslem analytické a návrhové části koncepčního dokumentu a jejich jednotlivými podčástmi. Je mu objasněna úloha charakteristiky, východisek, vize, cílů a opatření. Vysvětlen je i smysl indikátorů a monitoringu.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen vysvětlit, k čemu slouží analytická a návrhová část dokumentu a popsat podčásti, které musí obsahovat a dále vysvětlit, co se rozumí tzv. „problémovým přístupem“, který se využívá při tvorbě analýz.

Přejít k této sekci

4

Jak tvořit program rozvoje obce?

Tato část kurzu již vysvětluje hlavní kroky tvorby rozvojové koncepce respektive programu rozvoje obce. Vysvětluje základní parametry, které je potřeba nastavit před samotnou tvorbou, jež nám v průběhu samotné tvorby velmi ulehčí vytváření programu rozvoje obce. V kapitole jsou také vysvětleny náklady, se kterými je nutné počítat při pořizování programu rozvoje obce.

Přejít k této sekci

5

S kým tvořit program rozvoje obce?

Kapitola vysvětluje hlavní aktéry programu rozvoje obce, kteří se podílejí na jeho vzniku. V této části jsou také zmíněny zajímavé návody a způsoby, jakými lze dosáhnout zapojení potřebných aktérů v území. Je samozřejmé, že každý nebude mít možnost psát a tvořit, přesto je potřebné dosáhnout komplexního zapojení všech subjektů.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen zodpovědět, kteří základní aktéři rozvoje v obci působí. Jakou úlohu mají jednotliví aktéři při samotné tvorbě PRO, a proč je dobré jednotlivé aktéry do tvorby programu rozvoje obce zapojit, popsat jakým způsobem se mohou aktéři do tvorby programu rozvoje obce zapojit a jaké schopnosti musí mít osoba pověřená zpracováním strategického plánu.

Přejít k této sekci

6

Kde získat informace o obci?

V kapitole je uživatel seznámen s nejčastějšími databázemi dat. Je mu objasněn rozdíl mezi daty kvalitativními a kvantitativními a jejich různorodý účel při tvorbě programu rozvoje obce. Účastníkovi kurzu je také vysvětleno, jak s nalezenými daty pracovat a jakým způsobem je interpretovat. Právě špatná interpretace dat je častým úskalím tvorby koncepčního dokumentu neodbornou veřejností.

Přejít k této sekci

7

Jak zachytit situaci v obci?

V této části kurzu se účastník seznámí s pokročilými statistickými, grafickými a syntetickými metodami, které mu pomohou zachytit a popsat aktuální situaci v obci.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen vysvětlit, jakým způsobem je možno popsat vývoj situace v obci za poslední období, jaké jsou vhodné varianty pro konkrétní případy, jaké jsou grafické možnosti znázornění rozdílů v jednotlivých ukazatelích, k čemu slouží SWOT analýza a jaké má části.

Přejít k této sekci

8

Jak formulovat směřování rozvoje obce?

Tato část kurzu vysvětluje možné přístupy k tvorbě návrhové části a vysvětluje vnější vazby návrhové části programu rozvoje obce.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen vysvětlit, na jaké aspekty se může zaměřit vize rozvoje obce, kdo vytváří jednotlivé segmenty návrhové části, ve kterých fázích tvorby návrhové části je vhodné zapojit veřejnost a na které dokumenty jiných územních celků má program rozvoje obce navazovat.

Přejít k této sekci

9

Jak pracovat s programem rozvoje obce?

V závěrečné části kurzu je účastník kurzu vyrozuměn jakým způsobem přenést naplánované části PRO do reálného světa. Je zde vysvětlena podstatná úloha zpětné vazby a jak vhodně nastavit procesy sledování a evaluace.

Po absolvování této části kurzu je účastník schopen vysvětlit co následuje po zpracování programu rozvoje obce a k jaké části programu rozvoje obce se váže monitoring.

Přejít k této sekci

Závěrečný test shrnuje jednotlivé poznatky ze všech kapitol a prověřuje, zda účastník opravdu pochopil jednotlivé zásady plánování a tvorby PRO.

Absolvování e-learningu je důležitým předpokladem pro úspěšnou realizaci PRO a znatelně usnadňuje jeho tvůrcům práci.

1. Proč obec potřebuje program rozvoje obce (PRO)?

Klíčovým procesem řízení rozvoje obce je plánování. Je nutné vnímání rozvoje obce v dlouhodobém horizontu, kdy konkrétními kroky/projekty vždy obec směřuje k naplnění dlouhodobé vize a cílů. Proto užíváme spojení strategické plánování.

Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je program rozvoje obce (více o legislativní úpravě viz kap. 2). Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Na základě poznání situace v obci a názorů a potřeb občanů, podnikatelů, zájmových organizací a dalších subjektů v obci formuluje představy o budoucnosti obce spolu s činnostmi vedoucími k naplnění dohodnutých představ.

Program rozvoje obce

  1. zachycuje hlavní problémy a předpoklady rozvoje obce a formuluje možná řešení – umožňuje tak komplexní přístup k řešení problémů a podporuje efektivní využívání finančních a personálních kapacit obce i celkového potenciálu obce;
  2. je podkladem pro rozhodování orgánů obce v rozvojových záležitostech;
  3. slaďuje představy jednotlivých subjektů o rozvoji obce – slouží tak k prevenci budoucích sporů a zajišťuje kontinuitu rozvoje;
  4. podporuje vytvoření platformy spolupráce různorodých subjektů v obci tak, aby byl využit potenciál lidí i organizací působících v obci;
  5. zvyšuje šance získat finanční prostředky z vnějších zdrojů (z veřejných dotací, ze soukromého sektoru);
  6. je podkladem pro cílený a zdůvodněný územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu;
  7. je marketingovým nástrojem, který slouží k propagaci cílů obce a zvyšuje její konkurenceschopnost;
  8. je nástrojem koordinace rozvoje v širším území (reflexe rozvojových záměrů okolních obcí, zohlednění vazeb jednotlivých programů rozvoje obcí).

U procesu plánování je klíčové, že jeho cílem není pouze vytvoření programu rozvoje obce (koncepčního dokumentu), tj. naplánování činností, ale především dosažení plánů / uskutečnění změn v situaci daného území.

Plánujeme, protože je to užitečné, vyplatí se to. Jinými slovy (strategické) plánování umožňuje efektivně dosahovat stanovených cílů a lépe využívat finanční, personální a jiné zdroje.

V současné době je strategické plánování v mnoha obcích podceňovanou aktivitou. Málokterá obec má skutečně kvalitně zpracovanou rozvojovou koncepci, kterou by skutečně využívala při řízení rozvoje obce.

To se odráží v malé efektivitě využívání finančních prostředků obcí a nedostatečné podpoře synergických efektů při jejím rozvoji. Současná situace v mnoha obcích by se dala přirovnat k rodinám, které nemají stanovené cíle a mají jen obecné představy o tom, co udělají s vydělanými penězi.

Tuto špatnou situaci ještě zvýšilo nerozumné využívání finančních prostředků současné dotační politiky státu a Evropské unie. Obce s vidinou snadných peněz začaly realizovat projekty, které ve své obci vlastně nepotřebovaly, nebo jejich kapacitu zbytečně naddimenzovali, případně nedomyslely udržitelnost projektu či možnou koordinaci projektů v rámci svazku obcí. Opravdu potřebuje každá obec svůj bazén, obrovské sportovní středisko, ubytovací zařízení?

Plánování v uvedeném kontextu působí úsměvně. Pokud se podíváme na původní definici plánování, často Vás napadne: vždyť plánovat přece musí umět každý. To v obecném měřítku doufejme u většiny z nás i platí. V kontextu strategického plánování obce je ale velmi obtížné identifikovat a popsat všechny dotčené oblasti a aktéry rozvoje v obci, a proto je opak pravdou. Z toho důvodu musíme svou obecnou znalost plánování trénovat a odborně a cíleně rozvíjet.

Dojem, že plánování je univerzální disciplinou, na kterou je každý mistr, vede k situaci, kdy se na obecní úrovni vlastně neplánuje. Starosta, zastupitelstvo a případně i úřednicí obce mají všechny myšlenky o budoucím rozvoji ve své hlavě. Největším problémem je pak tyto myšlenky zkoordinovat a zrealizovat. Nakonec jsou starosta i ostatní vedoucí pracovníci obce v praxi nadměrně zatíženi řadou operativních úkolů, které jim znemožňují vidět směr, jejž si vytyčili a lidově řečeno pro stromy nevidí les.

Program rozvoje obce se zpracovává na období 4–7 let a je tvořen vizí (= dlouhodobým strategickým pohledem na obec za 10–20 let), cíli, opatřeními a aktivitami na období platnosti programu a případným rozpracováním aktivit na nejbližší 1–2 roky v podobě akčního plánu.

Dobře zpracovaný program rozvoje obce je tak nástrojem, jenž umožní starostovi vyjít myšlenkově z obce a dostat se do období za 10–20 let a díky tomu následně rozvíjet obec ve směru této vize. Díky pojmenování požadovaného stavu dojde také k postupnému uspořádání jednotlivých kroků na následujících 4–7 let a k urychlení rozhodovacích procesů. V tomto případě je funkce programu rozvoje obce přirovnatelná k funkci osobního diáře případně seznamu. Z něj lze např. vyčíst, že pokud máme v horizontu 3 let budovat kanalizaci města, je zbytečné vynakládat prostředky na opravu chodníků dříve, než bude tato stavba kanalizace ukončena.

Pokud vedení obce strategické plánování dobře ovládne, bude mu velkým pomocníkem při budoucím rozvoji obce. Sám se o tom přesvědčil místostarosta Jablonné nad Orlicí, který říká: Bez dokumentu „Plán rozvoje města“ si neumíme představit práci zastupitelstva ani radních Stejně tak potřebu mít ujasněnou strategii, o kterou se lze opřít, potvrzuje vedoucí odboru výstavby z České lípy: Vždy když má obec možnost zrealizovat nějaký projekt, tak se dívají do svého strategického plánu a snaží se držet směr, aby nejprve realizovaly úkoly uvedené ve strategickém dokumentu.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole.

  1. Je plánování potřebné pro každou obec?
  2. Čím konkrétně je užitečný program rozvoje obce?

2. Jaké je postavení PRO v systému plánování veřejné správy?

2.1 Právní úprava plánování obcí

Základními nástroji řízení a koordinace rozvoje území jsou koncepční dokumenty stanovující základní rozvojové směry a cíle, jichž má být dosaženo, stejně jako cesty, kterými jich bude dosaženo. Členění, význam a obsah koncepčních dokumentů vychází nejčastěji ze zažité praxe. Koncepční dokumenty jsou výstupem / formalizací procesu strategického plánování.

Obecně se koncepcí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí rozumí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané.

Česká právní úprava se nevěnuje nijak významně vymezení struktury, obsahu ani procesu vytváření koncepčních dokumentů regionálního rozvoje. Zákon o obcích užívá termín program rozvoje obce [§ 84 odst. 2 písm. a)], resp. program rozvoje města [termín je použit v § 130 písm. g) a v § 131 písm. a)] v souvislosti s úpravou vztahů mezi statutárními městy a jejich městskými obvody a částmi v rámci statutu města a oprávněním městských obvodů a částí vyjadřovat se k programu rozvoje města jako celku).

Konkrétní ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích se věnují obsahu programu rozvoje obce pouze nepřímo:

  1. § 2, odst. 2 – obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů,
  2. § 7, odst. 1 – obec má právo na samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce,
  3. § 35, odst. 1 – do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů.

Strategické plánování tedy není pro obce závazné. Základní rozvojový plánovací dokument obcí není v legislativě vymezen. V zákoně o obcích a v zákoně o krajích (zákon č. 129/200 Sb., o krajích) nalezneme až ve výčtu pravomocí zastupitelstva zmínku o tom, že zastupitelstvo schvaluje program rozvoje.

Praktickým důsledkem absence systémové úpravy v zákoně je častý výskyt „nesystémových“ koncepčních dokumentů, což s sebou nese obtížnou možnost jejich vzájemné věcné i časové „prostupnosti“ jak v rovině horizontální (orientující možnosti a potřeby vzájemné spolupráce mezi svazky/sdruženími obcí), tak i v rovině vertikální, kdy je žádoucí provázanost potřeb a cílů mezi subjekty hierarchicky různých úrovní územních celků (obec, kraj, stát).

2.2 Typy koncepčních dokumentů

Z hlediska obecnosti a účelu je možno rozlišit následující typy koncepčních dokumentů s ohledem na jejich věcný a zejména časový aspekt:

  1. Strategie – dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území, pro něž daný subjekt strategii vytváří.
  2. Program – střednědobý koncepční dokument. Vychází a navazuje na strategii a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů.
  3. Plán – krátkodobý dokument prováděcího charakteru a v pravém slova smyslu již nejde o strategický dokument. Je však nezbytným návazným dokumentem na strategii, neboť konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování jednotlivých aktivit a projektů spolu s jejich rámcovými rozpočty.

Procesem úzce spojeným se strategickým plánováním obce je územní plánování. Územní plánování má převážně regulační charakter a stanovuje možnosti a limity využití území obce. Základním nástrojem územního plánování v obci je územní plán obce. Územní plán není tedy plánem ve smyslu výše uvedeného „plánu“ jako krátkodobého prováděcího dokumentu.

Program rozvoje obce (PRO) je tedy podle výše uvedeného rozdělení dokumentem střednědobým, zpracovává se na 4–7 let. Vazbu na dlouhodobý horizont zajišťuje vize rozvoje, která přesahuje návrhové období PRO; může být formulována až na 20 let. Krátkodobé aktivity vytyčuje akční plán, který je vytvářen na 1–2 roky.

V současnosti má strategický charakter také řada dokumentů, vytvořených v procesu strategického plánování v rámci regionální politiky ČR, věcně zaměřených na konkretizaci podmínek, spojených s čerpáním finančních prostředků z evropských fondů (např. regionální a odvětvové/tematické operační programy). Tyto dokumenty by měly být svým obsahem sladěny se strategickými dokumenty na národní, regionální či lokální úrovni.

Koncepční dokumenty můžeme dělit podle jednotlivých úrovní, na kterých jsou vytvářeny. Při tvorbě koncepce na nižší úrovni je vždy třeba respektovat koncepce vyšších úrovní. Na národní úrovni jsou tvořeny resortní a průřezové koncepce, které jsou spíše obecnějšího rázu.

úrovně

2.3 Orientace v koncepcích

Orientace v koncepčních dokumentech je poměrně složitá, jelikož je jich poměrně značné množství. Každý resort na národní úrovni má zpracované vlastní koncepční dokumenty, ne zřídka i několik. Také jednotlivé kraje mají pro dílčí oblasti, které spravují zpracovány koncepční dokumenty. I na nižších hierarchických úrovních může být zpracováno několik koncepčních dokumentů pro totožné území – svůj dokument zpracovávají mikroregiony, místní akční skupiny nebo organizace cestovního ruchu.

V případě obce závisí počet dokumentů jednak na aktivitě starosty, případně členů zastupitelstva, jednak na velikosti a specifických vlastnostech obce. Zatímco malé obci stačí jeden komplexní dokument, vetší obce a města zpracovávají několik dokumentů zaměřených na oblasti, které obec řeší detailněji (často například problematika komunitního plánování v případě, že obce spravuje zařízení sociálních služeb, cestovního ruchu v turisticky atraktivní obci nebo problematika životního prostředí v obci se zhoršenou kvalitou životního prostředí, nebo naopak v chráněné krajinné oblasti).

Jednotlivé koncepce se v České republice nejčastěji věnují následujícím tématům: veřejná správa; strategický rozvoj; komunitní plánování; zemědělství a venkov; doprava; podnikání a ekonomika; cestovní ruch; vzdělávání, osvěta, věda a výzkum; bydlení, sociální problematika, sociálně patologické jevy; volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život; zdravotní služby, zdravotní prevence, zdravý životní styl; životní prostředí; informovanost, informatika; dotace. Databáze vybraných koncepčních dokumentů je dostupná na webu: http://databaze-strategie.cz/.

2.4 Znaky kvalitního koncepčního dokumentu

Při přípravě koncepčních dokumentů bývá využíváno buď tzv. expertního, nebo komunitního přístupu. Expertní tvorba koncepcí představuje relativně uzavřený proces, který je založen především na participaci významných představitelů daného města či regionu (tzv. politických, ekonomických a společenských elit). Komunitní přístup naopak staví na otevřeném přístupu k plánování všem subjektům v rámci dané komunity, které se mohou zúčastnit všech fází přípravy dokumentu. Zapojována je i široká veřejnost.

Obecně není možné stanovit, který dokument je horší nebo lepší, protože závazně není struktura ani obsah koncepčních dokumentů ustanovena. Existuje však určitá zažitá struktura, kterou kvalitní koncepční dokumenty respektují:

  1. v úvodu je uveden stručný text o významu a postupu zpracování dokumentu,
  2. situaci v obci charakterizuje analytická část (zpracovaná dle jednotlivých témat),
  3. analytická část je stručná a výstižná, zpracovává se pomocí „problémového přístupu“,
  4. analytická část může být podepřena výsledky dotazníkových šetření,
  5. jsou popsány vnější vztahy a návaznosti na další dokumenty (územní plán a koncepce svazku obcí, kraje, případně ČR),
  6. analýzy zakončuje SWOT analýza,
  7. pokud není použita SWOT analýza, jsou alespoň shrnuta pozitiva a negativa,
  8. aktivity jsou podrobně rozepsány, včetně jednotlivých postupových kroků, u jednotlivých aktivit jsou uvedeni garanti a termíny,
  9. návrhová část může být zpracována až do úrovně konkrétních projektových záměrů či popisu nejbližších projektů; v tom případě jsou u nich uvedeny náklady a zdroje financování,
  10. může být obsažena i analýza disponibilních dotací,
  11. znakem kvality je i dlouhodobá neměnnost základních částí dokumentu, zejména strategické části.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Co je výstupem strategického plánování?
  2. Jaký termín je použit dle zákona o obcích pro základní koncepční dokument obce?
  3. Jaké rozlišujeme typy koncepčních dokumentů?
  4. Jaké základní části by měl kvalitní koncepční dokument obsahovat?

Úkol

Ověřte si v praxi nabyté znalosti splněním těchto úkolů:

  1. Zjistěte, kolik koncepčních dokumentů, případně jakých má obec, ve které máte trvalé bydliště.

3. Jak má vypadat PRO?

V jednotlivých obcích se podoba programu rozvoje může mírně lišit. Ale jeho hlavní rysy jsou shodné, protože vždy respektují základní členění koncepčních dokumentů. Obecně se program rozvoje obce skládá z analytické části (zhodnocení situace) a návrhové části (stanovení budoucích priorit a činností).

U některých programů se vyčleňuje zvlášť část týkající se procesu naplňování dokumentu, tzv. realizační část; může však být i součástí návrhové části (podpora realizace programu, akční plán).

Program rozvoje obce se člení takto:

  1. A. Analytická část
  2. A.1 Charakteristika obce (profil)
  3. A.2 Východiska pro návrhovou část (shrnutí)
  4. B. Návrhová část
  5. B.1 Vize rozvoje a cíle
  6. B.2 Opatření a aktivity
  7. B.3 Podpora realizace programu
struktura

3.1 Analytická část

Analytická část obsahuje části A.1 Charakteristika obce a A.2 Východiska pro návrhovou část. Účelem analytické části je popsat situaci v dané obci. Teprve na základě poznané situace a zjištěných pozitivních a negativních rysů obce lze totiž vyvozovat závěry a stanovit skutečnosti, které jsou významné pro další rozvoj obce. Na základě těchto faktů je pak formulována návrhová část.

Veškeré texty analytické části se píší tzv. problémovým přístupem – nejen že se popisují hodnoty určitých statistických ukazatelů, ale zjištěné hodnoty se také hodnotí a zasazují do kontextu. Díky tomu je pak z textu zřejmé, zda jde o skutečnost pozitivní či negativní, nebo jsou objasněny souvislosti daného jevu.

Například:

  1. Počet obyvatel obce se za posledních 5 let snížil o 5,3 %, přestože v celém obvodu ORP počet obyvatel vzrostl.
  2. Míra nezaměstnanosti v roce 2012 činila 9,5 %, což je nejméně od roku 2002. Stále je však vyšší než průměr ORP.
  3. Míra nezaměstnanosti prudce poklesla v roce 2010, kdy v obci zahájil výrobu podnik XY.

Rozsah a míra podrobnosti jednotlivých kapitol analytické části závisí na rozhodnutí pořizovatele dokumentu, často souvisí s velikostí obce a s jejími případnými specifiky (např. obec bez významnějších turistických atraktivit se nebude zabývat cestovním ruchem a naopak).

A.1 Charakteristika obce (profil) soustřeďuje základní fakta o obci. Obsahuje komplexní zhodnocení situace v obci, popis současného stavu a vývoje v jednotlivých oblastech života obce. V kapitole je kladen důraz na zachycení hlavních rozvojových problémů obce a jejich příčin. Analýzy je potřeba zasadit do prostorového kontextu, tedy srovnat se situací za ORP, kraj či ČR.

V případě, že má obec více místních částí, je nezbytné sledovat situaci i v jednotlivých částech.

V profilu jsou analyzovány tyto oblasti: území, obyvatelstvo, hospodářství, infrastruktura, vybavenost, životní prostředí a správa obce. Rozsah konkrétních kapitol se může v jednotlivých dokumentech lišit. Pro zpracování analýz se využívá řada veřejně dostupných statistických ukazatelů; o možných datových zdrojích blíže pojednává kapitola 6.

Pro doplnění informací (a současně jako jedno z vodítek pro nastavení návrhové části) je vhodné uskutečnit dotazníkové šetření mezi obyvateli, případně také mezi významnými podnikateli a neziskovými organizacemi v obci.

Na základě charakteristiky obce je pak zpracována část A.2 Východiska pro návrhovou část, kde je provedeno shrnutí analytické části a její vyústění pro část návrhovou. Jsou zde shrnuty komplexní závěry analytické části (klíčové pozitivní a negativní rozvojové faktory, tj. faktory, na nichž může být postaven rozvoj obce, a problémy, které je nutno řešit či odstranit) a určena jejich významnost z hlediska rozvoje dané obce. Pro širší ukotvení poznatků z analýz a pro získání přesnějších podkladů ke tvorbě návrhové části je nutné doplnit shrnutí také o vyhodnocení minulého programu rozvoje obce (pokud jej obec již měla) a o vazbu na územní plán obce a strategické dokumenty vyšších územních celků (svazku obcí, kraje).

Významnou součástí shrnutí je SWOT analýza, která stručně a přehledně shrnuje hlavní skutečnosti z profilu obce. Je to souhrnné zhodnocení silných a slabých stránek (vnitřních faktorů obce) a příležitostí a ohrožení (faktorů působících z vnějšku), které ovlivňují aktivity a rozvoj obce.

SWOT analýze a dalším metodám zpracování a vyhodnocování dat se věnuje kapitola 7.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. K čemu slouží analytická část dokumentu?
  2. Co musí analytická část obsahovat?
  3. V čem spočívá „problémový přístup“ tvorby analýz?
  4. Jaká témata jsou obsahem profilu obce?
  5. Jaké součásti má SWOT analýza?

3.2 Návrhová část

Návrhová část je tvořena částmi B.1 Strategická vize, B.2 Opatření a aktivity, B.3 Podpora realizace programu. Celá návrhová část vychází ze závěrů analýz v kapitole A. Analytická část. Pojmenovává a blíže rozpracovává témata, která jsou pro další rozvoj obce důležitá. Přitom postupuje od obecných představ o budoucí podobě obce ke konkrétním činnostem.

vize

Struktura návrhové části vychází z povahy dokumentu – např. strategie rozvoje je (z důvodu své povahy, viz kapitola 2.) formulována obecněji než program rozvoje. Program rozvoje má být zakončen konkrétní specifikací činností, které přispějí k rozvoji dané obce.

Základní směry rozvoje obce jsou stanoveny prostřednictvím vize a cíle (cílů). Vize představuje obraz budoucnosti obce a formuluje směřování rozvoje obce. Je tedy jakousi „směrovkou“ rozvoje, která může přesahovat návrhové období vícero programů rozvoje obce. Vize popisuje žádoucí stav, jehož má být dosaženo pomocí realizace několika programů. Vize je konkretizována pomocí cílů a opatření, jimiž budou moci aktéři usměrňovat vývoj obce k žádoucímu stavu.

Cíle, jsou volitelnou rozšiřující částí PRO, stanovují, čeho chce obec dosáhnout realizací programu rozvoje, tedy v průběhu jeho návrhového období. Cíl musí být formulován takovým způsobem, aby bylo možné hodnotit, zda jej bylo dosaženo. Pokud se jedná o kvalitativně pojatý cíl, nemusí být číselně vyjádřitelný, ale měl by být vždy určitým způsobem hodnotitelný.

Podrobněji jsou cíle charakterizovány prostřednictvím opatření a aktivit. Opatření jsou definována jako zásadní úkoly k naplnění stanovených programových cílů a formulují přístup k řešení jednotlivých témat.

Při větším počtu opatření je vhodné (možné) seskupit opatření dle zaměření do tematických okruhů/oblastí apod. Samotná opatření mohou mít dvojí charakter:

  1. tematický – opatření se zaměřují na řešení určitého tématu v rámci celé obce, případně ve více lokalitách (např. zlepšení podmínek pro volnočasové aktivity),
  2. prostorový – opatření se zaměřují na (komplexnější) řešení situace v jednotlivých částech obce (např. revitalizace zanedbané části obce X).

Jednotlivá opatření jsou naplňována prostřednictvím realizace konkrétních rozvojových aktivit. Rozvojová aktivita je projekt, činnost nebo soubor činností vedoucí k naplnění příslušného opatření. Stanovovány jsou na základě ekonomických možností obce a disponibilních lidských zdrojů. U každé aktivity musí být charakterizován subjekt odpovědný za její realizaci, časový harmonogram, náklady a způsoby financování, důležitost (priorizace).

Příklady:

Cíl Opatření Aktivita
zvýšit kvalitu životního prostředí v obci Odstranění staré ekologické zátěže v okolí obce Sanace skládky v lokalitě XY
Odstranění znečištění v areálu bývalého zemědělského družstva
dobudovat min. 50 % chybějících místních komunikací a opravit alespoň 30 % stávajících místních komunikací Rozvoj místních komunikací Vybudování průjezdové komunikace v lokalitě XY
Oprava asfaltové komunikace v lokalitě YZ
zvýšit počet obyvatel obce o 5 % Zajištění nových ploch pro bydlení Provedení změny územního plánu
Zasíťování budoucích stavebních pozemků v lokalitě XY

Na návrh opatření a aktivit může navázat tzv. akční plán (rozšiřující část PRO). Ten představuje krátkodobý dokument, který podrobně specifikuje způsob naplňování cílů, opatření a aktivit. Akční plán zejména konkretizuje rozvojové aktivity na nejbližší období až do podoby postupových kroků (kompetencí, úkolů) a definuje další aspekty jejich realizace.

V závěru PRO musí být definován způsob jeho realizace. Podpora realizace programu je jednou z kapitol návrhové části. Definuje různé kroky, mechanismy, zásady, pravidla upravující uskutečňování navržených aktivit a popisuje jakým způsobem je s dokumentem pracováno, kdo se stará o jeho vyhodnocování, o jeho naplňování a jakým způsobem je dokument aktualizován. Jde o nezbytnou součást dokumentu, která významně podporuje úspěšnou realizaci záměrů zakotvených v PRO.

Pro dosažení maximální míry naplňování a řízení programu rozvoje obce je tedy třeba vytvořit následující rámec a základní podmínky fungování:

  1. stanovit úkoly a kompetence jednotlivých subjektů a rozdělit jim odpovědnosti za naplňování,
  2. vytvořit věcný systém a časový harmonogram vyhodnocování prováděných opatření nebo aktivit,
  3. provázat naplňování s ročními rozpočty a rozpočtovým výhledem,
  4. pravidelně provádět kontrolu časového, věcného a finančního plnění programu (monitoring).

Na základě těchto specifikovaných postupů spolu budou jednotliví aktéři komunikovat a spolupracovat při realizaci aktivit koncepce. Samotný koncepční dokument totiž nemůže být nikdy zcela úspěšný „sám od sebe“. Rozhodujícím faktorem úspěchu jsou totiž lidé, tedy ti, o které se realizace aktivit daného dokumentu bude opírat, ti, kteří ji budou uskutečňovat, i ti, kteří budou jejími uživateli. V případě realizace programu rozvoje obce existuje několik zájmových skupin, které mají v celém procesu rozdílné funkce a kompetence (viz kapitola 5.). Jejich řádné, aktivní plnění a využívání se stává jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu.

Důležitou součástí realizační části je systém monitoringu (hodnocení) spolu s uvedením hodnoticích indikátorů navázaných na opatření/cíle (včetně specifikace datových zdrojů pro indikátory a stanovení jejich referenčních hodnot). Struktura indikátorů se u programů rozvoje jednotlivých obcí může lišit – vždy vychází ze struktury a nastavení cílů a opatření. Hodnocení probíhá jak po skončení platnosti dokumentu, tak již v průběhu jeho platnosti (nejlépe každoročně). Na základě průběžných hodnocení lze v případě potřeby dokument aktualizovat, aby zaměření návrhové části lépe odpovídalo měnícím se podmínkám.

Pro průběžné i závěrečné hodnocení programu rozvoje obce jsou nejvýznamnější indikátory výsledků a dopadů, tedy zjištění efektů, které měla realizace dokumentu. Pro tyto typy indikátorů však bývá obtížné stanovit konkrétní statistická či kvalitativní data, která je vystihují. V takovém případě je nutné zvolit kompromis mezi ideálním typem indikátoru a dostupnými daty či informacemi.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. K čemu slouží návrhová část dokumentu?
  2. Jaká je obvyklá struktura návrhové části?
  3. Jakým způsobem by měly být formulovány cíle?
  4. Jaký je účel realizační části dokumentu?

Úkol

Ověřte si v praxi nabyté znalosti splněním těchto úkolů:

  1. Vytvořte vzorový cíl, opatření a aktivitu pro následující témata (konkrétní zaměření si můžete zvolit sami):
  2. zkvalitnění sociálních služeb,
  3. zklidnění dopravy v obci,
  4. zvýšení zaměstnanosti obyvatel,
  5. zvýšení intenzity spolkového života.
  6. Pro aktivity vycházející ze vzorových témat u otázek v minulé kapitole stanovte vhodné monitorovací indikátory (s důrazem na indikátory výsledků a dopadů).

3.3 Rozšiřující obsah PRO

Naplnění jednotlivých částí programu a také způsob jejich tvorby se odvíjí od potřeb obce. Na malé obci je situace přehlednější a je možné zachytit vše podstatné na několika málo stranách (pomocí textu, tabulek, grafů), charakteristika velkých měst vyžaduje detailnější práci se statistickými informacemi. Z toho důvodu byl obsah PRO rozdělen na část základní a rozšiřující. Je zřejmé, že především menší obce, nemusejí využít všechny možné nástroje při zpracování PRO jako velká města. Přesto pokud má být metodika tvorby PRO vhodná pro obce různých velikostních kategorií a má být zajištěna určitá skladebnost jednotlivých dokumentů je nutné mít alespoň základní obsah u všech dokumentu shodný.

Z hlediska obsahu PRO lze vymezit informace základní a rozšiřující:

části

Mezi rozšiřující části patří:

Šetření obyvatel či jiná šetření - slouží jako důležitý podklad zlepšující informační základnu při zpracování programu rozvoje obce.

Srovnávací analýza - slouží jako nástroj srovnání s vybranou konkrétní obcí, která může být příkladem v řešení obdobných problémů.

Shrnutí kapitol - se používá především v případech, kdy analytické části jsou příliš obsáhle a jednotlivé vystihující problémové okruhy se v textu ztrácejí.

Limity rozvoje - představují faktické omezení, které brání dané obci překročit určitou mez.

Problémová analýza - pojmenovává hlavní problémy a bariéry rozvoje z charakteristiky obce v daném rozvojovém kontextu. Jde o syntézu souvislostí vážících se k nejvýznamnějším rozvojovým problémům. Určuje také kritické oblasti, u nichž je region schopen dosáhnout prostřednictvím dostupných zdrojů zlepšení.

SWOT analýza - metoda kvalitativního hodnocení, kdy jsou zjištěné významné skutečnosti rozděleny do čtyř skupin – silné a slabé stránky (z hlediska kompetencí obce jde o vnitřní faktory), příležitosti a ohrožení (vnější faktory).

Vyhodnocení předchozího programu rozvoje obce - pomáhá získat důležitou zpětnou vazbu o naplňování vytyčených cílů a případných změn v prioritách rozvoje.

Vyhodnocení vazeb dalších koncepčních dokumentů - promítnutí napojení vazeb PRO přímo v textu, konkretizuje vztahy mezi jednotlivými koncepčními dokumenty.

Principy rozvoje - zpřesňují obecné zásady, na nichž obec staví svůj rozvoj.

Dlouhodobé strategické cíle - dlouhodobé strategické cíle prostupují několika programy rozvoje obce a pomáhají udržovat kontinuitu rozvoje. Stanovují, čeho chce obec dosáhnout realizací několika programů rozvoje obce. Cíl musí být formulován takovým způsobem, aby bylo možné hodnotit, zda jej bylo dosaženo.

Střednědobé programové cíle - stanovují, čeho chce obec dosáhnout realizací jednoho programu rozvoje obce, tedy v průběhu jeho návrhového období. Cíl musí být formulován takovým způsobem, aby bylo možné hodnotit, zda jej bylo dosaženo.

Specifikace opatření - podrobnější rozepsání jednotlivých opatření, pro lepší přehlednost a informovanost čeho má být daným opatřením dosaženo.

Další specifikace aktivit - podrobnější rozpracování vazeb, odpovědností, rizik, dopadů, nad rámec povinné části.

Zásobník aktivit - představuje soupis vymyšlených vhodných aktivit, na které nezbyl prostor v platném programu rozvoje obce. Zásobník aktivit pomáhá při přípravě dalšího PRO, umožňuje udržet dobré nápady v paměti.

4. Jak tvořit PRO?

V případě, že se obec rozhodne zpracovat vlastní PRO, musí počítat s určitou časovou náročností celého procesu. Investovaný čas se ale zúročí v podobě zkrácení doby rozhodování důležitých témat a zvýšením efektivnosti a synergie přijatých rozhodnutí. K celému procesu tvorby je potřeba přistupovat svědomitě a respektovat každou část realizace jako potřebnou. Kvalitní PRO se nedá zpracovat během jednoho měsíce a pokud se narazí na velmi sporná témata, může se jeho tvorba protáhnout i na délku přesahující jeden rok. V průběhu zpracování musí dojít k vyjasnění všech sporných témat, případně ke stanovení, jak sporná témata budou dále řešena.

Tvorba programu rozvoje, resp. tvorba rozvojových koncepcí, má své zákonitosti. Pro hladký průběh je nezbytné dopředu promyslet a rozvrhnout všechny hlavní kroky.

Na začátku je potřebné se seznámit s vlastní strukturou PRO (viz kap. 3), abychom měli alespoň obecnou představu, co všechno vlastně program rozvoje obce obsahuje a jaké jsou jeho jednotlivé části. Potřeba je si také již dopředu říci, jaké konkrétní výstupy obec požaduje, zda bude dělat pouze základní strukturu PRO nebo si vybere i některou z rozšiřujících částí. Následně si určíme časový horizont, pro který bude PRO navržen.

Dále je nutné ujasnit si způsob tvorby programu rozvoje obce. Obec má tři možnosti zpracování programu rozvoje:

  1. vlastními silami,
  2. zpracovatelskou firmou
  3. nebo kombinací obou možností.

Externí firma může zpracovat pouze určitou část dokumentu, poskytovat obci metodickou podporu procesu tvorby apod.

Tyto jednotlivé etapy (poznání struktury a smyslu PRO, návrhové období, způsob zpracování) se mohou v průběhu tvorby dokumentu měnit. Pokud se později ukáže, že je potřeba do procesu zatáhnout externí zpracovatelskou firmu, i když bylo původně rozmyšleno zpracovat dokument pouze vlastními silami, není důvod se této potřebné změny obávat. Stejně tak i časový horizont se v proběhu plánování může prodlužovat nebo zkracovat. Je však dobré si již na začátku nějaký časový horizont definovat, abychom získali konkrétnější představu o časovém období.

Je potřeba také definovat okruh aktérů, kteří budou zapojeni do tvorby PRO (podrobněji viz kapitola 5) a stanovit harmonogram, v němž obec vymezí zejména jednotlivé postupové kroky (včetně zapojení aktérů a informování veřejnosti), klíčové body postupu zpracování a dílčí výstupy. Nejvhodnějším způsobem pro naplánování časového rozložení a návaznosti jednotlivých kroků je využití grafického schématu (tzv. Gantův diagram, viz následující tabulka).

gant

V grafu lze na samostatných řádcích rozvést i jednotlivé kroky zapojení aktérů, tyto kroky lze zaznačit i jako body do uvedeného schématu (např. jednání pracovní skupiny bullet, diskuzní setkání s občany star).

Má-li být PRO široce prodiskutovaným a přijímaným dokumentem, tak musí být dostatek času na zpracování jednotlivých částí. Jednotlivé postupové kroky mohou trvat třeba i 1–2 měsíce. Na druhou stranu proces tvorby PRO musí mít určitou dynamiku a musí být zřejmý posun kupředu. Dlouhodobé udržení pozornosti občanů i jiných aktérů je náročné, proto je intenzivní tvorba PRO často efektivnější. Dynamický přístup ale vyžaduje vysoké nasazení realizačního týmu a pečlivou přípravu celého procesu tvorby PRO.

Obce také musí počítat s náklady na pořízení programu rozvoje obce a stanovit způsob jeho financování. Mezi náklady, se kterými je třeba počítat, jsou následující skupiny:

  1. náklady na vlastní zpracování PRO: jsou poměrně významné, pokud PRO zpracovává externí subjekt, v případě zpracování vlastními silami záleží na rozsahu dobrovolnické práce zapojených osob, na případném dílčím zapojení expertů, apod.
  2. náklady na získání informačních podkladů: zejména dotazníková šetření, terénní výzkum, apod.
  3. náklady na pořádání jednání pracovních skupin a diskusních setkání s občany, jako je nájem a příprava prostor, občerstvení, tisk podkladů, případně náklady na netradiční aktivity (ceny pro soutěžící, apod.)
  4. náklady na publicitu: jedná se o tisk informačních materiálů, častější úpravy webových stránek obce, atd.

Názor starosty: „Na co harmonogram tvorby programu rozvoje? Když budeme postupně uskutečňovat jednotlivé kroky, tak to také nakonec zvládnu.“ I bez harmonogramu lze program rozvoje zpracovat, ale hrozí při tom několik úskalí. Doba tvorby bude neúměrně dlouhá a postupně bude klesat ochota občanů a dalších osob zapojovat se. Pro plynulou návaznost jednotlivých kroků musíme s předstihem tyto kroky připravovat. To bez harmonogramu lze jen obtížně.

5. S kým tvořit PRO?

K úspěšnému uskutečnění jakéhokoliv rozvojového záměru jsou třeba jeho realizátoři, tj. lidé, kteří ho:

  1. vymyslí,
  2. shromáždí na něj prostředky,
  3. budou řídit jeho realizaci
  4. nakonec ho vyhodnotí.

Seskupení těchto lidí se pro účel tvorby PRO nazývá „realizační tým“ (více kap. 4.2.). Reálná možnost uskutečnění nějakého záměru spočívá jednak v kapacitách na jeho zvládnutí vyčleněných a jednak v ochotě cílových skupin (adresátů rozvojových činností) a dalších aktérů se na záměru podílet. Slovo aktér používáme pro označení osob, nebo organizací hrajících důležitou roli v rozvoji obce (území).

K tomu, aby byl PRO dobře zpracován, je nutné zainteresovat všechny hlavní aktéry v dané obci, tedy především občany a subjekty, kterých se budoucí rozvoj nejvíce týká a kteří mají největší možnost rozvoj obce ovlivnit.

Názory a připomínky aktérů musí být zapracovány tak, aby vznikla veřejná shoda a vyjednal se směr rozvoje obce, který bude nejpřijatelnější pro všechny zúčastněné.

O problému by se mělo jednat na co nejnižší možné úrovni, nejlépe v té, ve které daný problém vzniká. Z toho důvodu je potřebná při sestavování PRO maximální otevřená komunikace, jelikož se často stává, že občan, který se pohybuje v problematické části/sektoru, je schopen lépe definovat potřeby pro zlepšení stavu než úředník, který vnímá problém zprostředkovaně. Proto musíme při sestavování PRO uvažovat ve zmíněném kontextu. Možnost všech aktérů podílet se na budoucím směřování rozvoje obce navíc odpovídá současným principům subsidiarity, decentralizace a dekoncentrace.

Klíčovými aktéry v obci jsou:

  1. politická reprezentace obce,
  2. obcí zřizované či založené organizace (školy, kulturní a sportovní zařízení, podnikatelské subjekty aj.),
  3. významní místní podnikatelé/zaměstnatelé,
  4. významné instituce sídlící v obci (např. vysoké školy),
  5. neziskové organizace,
  6. občané,
  7. experti se vztahem k obci.

V každé obci je nutnost zapojení jednotlivých aktérů jinak obsáhlá. Obecně však platí, že musí panovat veřejná diskuze mezi všemi zainteresovanými subjekty a aktéry. Směr budoucího rozvoje obce by měl být zřejmý každému občanu, který o to projeví zájem.

5.1 Hlavní aktéři

Politická reprezentace

Zásadní a nezastupitelnou roli v procesu tvorby PRO hraje politická reprezentace obce (starosta, rada obce, zastupitelstvo obce), která se vedle zaštítění celého procesu tvorby a schválení finální podoby dokumentu zapojuje do jednotlivých etap a kroků procesu tvorby PRO.

Politická reprezentace obce určuje politický směr, který je přijatelný pro největší množství místních občanů. Tento směr by měl být také promítnut do PRO. Ze zákona o obcích je zřejmé, že právě zastupitelstvo schvaluje program rozvoje obce, proto je důležité jejich připomínky jako připomínky zástupců veřejnosti zohlednit a projednat. Nejvíce angažovaní zastupitelé/radní by měli tvořit realizační tým, případně pracovní skupinu.

Obcí zřizované či založené organizace

Obcí zřizované či založené organizace se často podílí na vzdělávacím, kulturním, sportovním a jiném dění v obci. Díky tomuto širokému záběru témat je potřebné, aby nejvýznamnější organizace byly do tvorby PRO zapojeny.

Nejdůležitější role těchto subjektů je při setkání v pracovních skupinách, kdy mohou vyjednat konkrétní úpravy či upozornit na nedostatečné zohlednění některých problému v předloženém návrhu PRO.

Významní místní podnikatelé/zaměstnatelé

Samostatnou skupinou jsou podnikatelé obce. Jelikož v dnešní době se začíná prosazovat trend stěhování za prací, dochází k vylidňování dřívějších přirozených center. Úbytek je patrný především u mladých vzdělaných lidí, kteří nejsou schopni v menší obci nalézt patřičné uplatnění. Na řešení této situace mohou upozornit i menší podnikatelé, kteří jasně definují překážky pro podnikání v obci.

Role místních podnikatelů/zaměstnavatelů při tvorbě PRO je rovněž především v pracovní skupině, protože vytížený podnikatel, jen velmi stěží bude přímo tvořit nějaký text a to především kvůli své pracovní vytíženosti. Proto již jeho aktivní účast na pracovních skupinách se dá označit jako úspěch.

Neziskové organizace

Stejně jako obcí zřizované či založené organizace se i neziskové organizace často podílí na vzdělávacím, kulturním, sportovním a jiném dění v obci. Obyvatelé se zapojují do činnosti místních spolků a ostatních neziskových organizací často dobrovolně. Proto jsou právě neziskové organizace nositelem určitého proudu názoru aktivní veřejnosti. Neziskové organizace jsou základem občanské společnosti a na základě dobrovolné činnosti rozvijí řadu oblastí obce. Díky širokému záběru okruhů neziskových organizací je nezbytné, aby byly do tvorby PRO také zapojeny. Především pokud mají významný dopad na život v obci.

Občané

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Občané, resp. obyvatelé obce jsou středobodem dění v obci a rozvoje obce. Je nutno zde zdůraznit pravdivé tvrzení, že „rozvoj je o lidech“. Obec je taková, jací v ní žijí obyvatelé a jak jsou tito obyvatelé ochotni zapojit se do života obce.

Ve vztahu k obyvatelům obce je třeba zdůraznit nezbytnost jejich vlastní aktivity a přímého zapojení: úkolem obce není naplnit všechny rozvojové představy občanů, nýbrž vytvořit takové prostředí a podmínky, v nichž budou občané schopni svoje představy postupně realizovat.

Experti se vztahem k obci

Poslední skupinou jsou experti se vztahem k obci. Tito lidé by díky velkému množství znalostí měli být již z principu zařazení do procesu tvorby tak, aby jejich připomínky mohly být projednány. Může se jednat jak o vysoce kvalifikované občany žijící v obci, tak občany zde pracující. Motivace expertů k zapojení se do tvorby PRO je různorodá dle jejich časových možností.

5.2 Způsob zapojení aktérů

Uvedené aktéry rozvoje musíme zapojit do procesu plánování aktivně, avšak nikoli násilně. Jelikož program rozvoje obce nastiňuje určité směry rozvoje obce, o kterých by v první řadě měla rozhodovat volená samospráva, musí být hlavním nositelem a osobou odpovědnou za obsah politické vedení obce.

Ve všech obcích je tedy nejvýše odpovědnou osobou za PRO starosta/primátor obce. Ten dále rozhoduje, koho nominuje do vedení tvorby rozvojového dokumentu. Jednotlivé nástroje, kde má starosta/primátor možnost zainteresovat hlavní aktéry rozvoje obce se nazývají:

  1. Realizační tým
  2. Pracovní skupina
  3. Setkání s občany

Realizační tým

Základním subjektem zpracování PRO je realizační tým, tj. několik osob, které budou sestavovat (psát) jednotlivé části dokumentu. Vedoucí realizačního týmu je zastupitelstvu odpovědný za průběh procesu tvorby a za přípravu dílčích podkladů.

V případě zpracování PRO vlastními silami a u obcí s malým úřednickým aparátem je vedoucím realizačního týmu starosta obce, nebo pověřený zastupitel. Členy realizačního týmu jsou vybraní zastupitelé, vybraní členové výborů zastupitelstva či komisí rady, případně externí odborníci.

V případě větších obcí a měst musí realizační tým opět vést starosta/primátor, nebo jím pověřený radní/zastupitel. Členy týmu jsou vybraní úředníci podílející se na tvorbě PRO, případně i externí odborníci (zejména pokud jsou vybrané části či kroky PRO zajištěny dodavatelsky, či je najat odborník zajišťující metodické vedení). Vybraný vedoucí úředník může působit jako tajemník týmu a řídit dílčí aktivity týmu dle pokynů vedoucího týmu.

V případě externího zpracování celého PRO „na klíč“ může realizační tým vést externí odborník. Členy týmu jsou další externí odborníci, úředníci obecního/městského úřadu, starosta, či někdo z vedení obce/města (např. příslušný radní).

Pracovní skupina

Pracovní skupina je shromážděním místních aktérů – starosta, vybraní zastupitelé, významní podnikatelé, zástupci neziskových organizací, zástupci jednotlivých skupin občanů, případně dalších pro rozvoj obce důležitých subjektů (např. kraj) apod. Pracovní skupina je významnou tvůrčí silou: projednává jednotlivé návrhy a upravuje jejich formulace, doplňuje informace, slaďuje rozporná stanoviska, hodnotí problémy, stanoví významnost opatření a aktivit apod.

Starosta/externí odborník si může rozhodnout, zda je nutné rozdělit projednávání tematicky do více pracovních skupin, nebo zda vše pojme jednou pracovní skupinou. V případě zřízení více pracovních skupin musí realizační tým sladit výstupy z jednotlivých pracovních skupin. Pokud v rámci výstupů jednotlivých pracovních skupin dojde k významnému rozporu, může o sporných věcech rozhodnout zastupitelstvo obce hlasováním.

Je důležité mít na paměti, že více pracovních skupin, často nepřináší větší užitek a spíše komplikuje proces tvorby dokumentu, proto je potřebné si velmi promyslet, zda opravdu potřebujeme tematické pracovní skupiny.

Pracovní skupina se schází dle předem stanoveného harmonogramu s ohledem na tvorbu jednotlivých částí PRO realizačním týmem. Podklady pro jednání spolu s pozvánkou obdrží členové pracovní skupiny min. 7 dní před vlastním jednáním.

Přípravu podkladů a jejich (e-mailovou) distribuci zajišťuje opět realizační tým. Jednání pracovní skupiny se vždy účastní realizační tým nebo jeho zástupce, tak aby mohl dostatečně reflektovat připomínky členů pracovní skupiny. Za řízení jednání je odpovědný vedoucí realizačního týmu (starosta, nebo jím pověřený zastupitel), který řídí jednání po formální stránce a zajišťuje průběh jednání i po stránce obsahové.

Možnosti zapojení pracovní skupiny:

  1. Pracovní skupina je hlavní tvůrčí silou procesu tvorby PRO. Schází se k projednání a doformulování všech základních částí PRO, tj. běžně 3–5 x.
  2. Pracovní skupina projednává a vyjadřuje se k větším celkům PRO, tj. proběhne minimálně jednání k návrhu analytické části a k návrhu návrhové části. Toto řešení klade zvýšené nároky na formulační činnost realizačního týmu.
  3. V minimální variantě tvorby PRO plní roli pracovní skupiny zastupitelstvo obce. Toto řešení je založeno na předpokladu, že jednotliví členové zastupitelstva reprezentují různé skupiny obyvatel (z hlediska věku, bydliště v jednotlivých částech obce, volnočasových aktivit, ekonomické činnosti). Jednání je vhodné konat nad rámec pravidelných jednání zastupitelstva obce.
  4. Členové pracovní skupiny plní i významnou informační roli, kdy osobně zprostředkovávají informace občanům.

Zapojení občanů

Do procesu zpracování PRO musí být vedle relevantních aktérů také v dostatečné míře zapojeni občané obce. Občané musí být průběžně informování, musí mít možnost vhodným způsobem vyjádřit své názory a jejich připomínky musí být řádně vypořádány. V silách obce samozřejmě není zapojit do pracovních skupin všechny její občany. Přesto je důležité, aby občané v průběhu zpracování měli možnosti se vyjádřit a zároveň prodiskutovat budoucí směr rozvoje.

Způsoby zapojení občanů mohou být následující:

  1. Osobní setkání – projednávání rozhodujících kroků a výsledků
  2. „Papírová“ komunikace – zjištění názorů (dotazníky, ankety…)
  3. E-mailová komunikace – výměna informací a připomínkování
  4. Webová podpora – zveřejňování částí dokumentu a souvisejících informací
  5. Veřejné projednání – představení a propagace dokumentu, diskuze problémů

Zapojení občanů vytváří prostor pro zjištění názorů dalších aktérů, které nemohly být zapojeny do průběhu tvorby PRO v jiné fázi.

Nejčastějšími problémy zapojení občanů do procesu plánování bývá podcenění jejich role ze strany samosprávy nebo nezájem ze strany občanů. Základem zapojování veřejnosti do plánování je efektivní komunikace. Pro efektivní komunikaci s občany je možné sestavit „komunikační plán“, ve kterém se speciálně vymezí co, proč, jak, kdy a kým bude projekt tvorby PRO komunikován.

Tipy na zvýšení aktivity občanů

  1. Okružní cesty – inspirace dobrou a špatnou praxí
  2. Plánovací víkend, Otevřený dům
  3. Mapování oblasti dětskýma očima
  4. Oblíbená místa / Nedotknutelná místa

Jednotlivé aktéry a jejich možné zařazení v průběhu tvorby PRO ukazuje následující tabulka.

Vedení PRO Osoba odpovědná za směr rozvoje obce
Realizační tým starosta, členové zastupitelstva/rady, úřednický aparát obce
Pracovní skupina experti se vztahem k obci
obcí zřizované či založené organizace (školy, kulturní a sportovní zařízení, podnikatelské subjekty aj.)
významní místní podnikatelé/ zaměstnatelé: možná různá kritéria výběru, např. dle počtu zaměstnanců, dle vlivu na krajinu (např. počet ha u zemědělců), klíčovým prvkem však je bezesporu ochota zapojit se do rozvoje obce či regionu
významné instituce sídlící v obci (např. vysoké školy)
neziskové organizace
Setkání s občany občané obce a subjekty, které nebylo z kapacitních důvodů možno zapojit do pracovních skupin

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Kteří základní aktéři rozvoje v obci působí?
  2. Jakým způsobem se mohou aktéři rozvoje zapojovat do tvorby PRO?
  3. Jakou úlohu při tvorbě PRO mají jednotliví aktéři rozvoje?
  4. Proč je dobré jednotlivé skupiny aktérů rozvoje zapojit?
  5. Jaké schopnosti musí mít osoba pověřená zpracováním strategického plánu?

6. Kde získat informace o obci?

Základem pro popis a následné hodnocení jevu jsou nejrůznější údaje. Měřitelné údaje nazýváme data. V případě rozvoje obce se jedná o statistická data popisující socioekonomickou a environmentální situaci obce. Z dat vytváříme různé ukazatele, pomocí nichž můžeme situaci lépe hodnotit.

V materiálech Evropské unie, v programovacích dokumentech a rovněž při monitorování a evaluaci je místo českého pojmu ukazatel často užíván termín indikátor.

Pro komplexní posouzení situace na území obce pomocí dat (včetně zhodnocení rozvojových procesů a vývojových trendů v určitých souvislostech) je nutné provést:

  1. výběr vhodných dat/ukazatelů k zachycení situace (a také v přiměřeném množství),
  2. zpracování dat (nejlépe využitím metod zvyšujících jejich vypovídací schopnost)
  3. a interpretaci dat (jaký je stav a vývoj ukazatele, srovnání a pochopení, co zjištěné hodnoty znamenají, čím jsou způsobeny, ovlivněny).

6.1 Kde získat data?

Datová základna vychází ze statistických zjišťování, které obvykle probíhá dvěma způsoby – kvantitativní nebo kvalitativní.

V oblasti rozvoje území bývají v kategorii kvalitativních dat nejčastěji zjišťovány názory (zejména obyvatel) na určitá témata (například: spokojenost se zajištěním služeb, problémy v obci, možnosti kulturního vyžití v obci, spokojenost návštěvníků daného území se službami v oblasti cestovního ruchu apod.).

Druhým způsobem sběru dat je statistické zjišťování informací kvantitativní povahy. Jedná se o informace vyjádřitelné čísly (například: věková struktura obyvatel, počet spojů veřejné dopravy do nejbližšího správního centra apod.).

Základním zdrojem informací jsou různá statistická zjišťování Českého statistického úřadu (ČSÚ) České republikywww.czso.cz. Databáze ČSÚ je z hlediska objemu dat nejrozsáhlejší, na druhou stranu ne příliš přehledná. Předností může být to, že zobrazují sociální a ekonomický vývoj ČR v poměrně širokém komplexu, a to jak na základě vlastních statistických zjišťování, tak na základě průběžného využívání informací dat dalších institucí. Kromě toho jsou databáze ČSÚ obvykle porovnatelné s daty EU, což umožňuje provádění mezinárodních srovnání.

Pro obecní úroveň poskytuje ČSÚ nejvíce údajů prostřednictvím Městské a obecní statistiky (MOS), která obsahuje údaje o městech, obcích a jejich částech. Údaje v databázi MOS mají roční periodicitu. V současné době je zpracováváno do databáze cca 600 indikátorů (http://vdb.czso.cz/xml/mos.html).

Jak často využíváte webových stránek ČSÚ pro zjišťování informací? Jaké informace zjišťujete na tomto webu nejčastěji? Jak hodnotíte tento zdroj informací (např. přehlednost, náročnost na nalezení potřebné informace, aktuálnost apod.)?

„Dle aktuální potřeby, stránky považujeme za poměrně málo přehledné, orientace je obtížná a dlouho trvá nalezení potřebných dat.“ (obec Karolinka, Zlínský kraj)

„Pouze jednorázově dle potřeby. Pro rychlou orientaci je složitý – obtížně se v něm vyhledává.“ (obec Bařice – Velké Těšany, Zlínský kraj)

ČSÚ umožňuje také na svých stránkách v rámci Veřejné databáze ČSÚ interaktivní grafické a mapové výstupy zvolených ukazatelů v třídění dle krajů a v řadě případů i okresů. Za jednotlivé obce lze zobrazit časové řady v grafech. Vedle obrazových výstupů lze nahlédnout i do podkladových dat pro jednotlivá zobrazení. Uvedená databáze je dostupná na http://vdb.czso.cz/vdb/.

Mezi další subjekty, vedle ČSÚ, které disponují s významnými statistickými zdroji, patří:

  1. jednotlivá ministerstva (MMR – www.mmr.cz, MPSV – www.portal.mpsv.cz, MPO – www.mpo.cz, MŽP – www.mzp.cz …),
  2. různé výzkumné ústavy (Ústav zdravotnických informací a statistiky – www.uzis.cz, Ústav pro informace ve vzdělávání – www.uiv.cz, Ústav územního rozvoje – www.uur.cz …),
  3. vysoké školy a jejich vlastní databáze (Masarykova univerzita – Centrum pro regionální rozvoj, Karlova univerzita – Centrum pro výzkum měst a regionů, Urbánní a regionální laboratoř a další),
  4. soukromé firmy (INCOMA GfK – www.incoma.cz …).

Úkol

Ověřte si v praxi nabyté znalosti splněním těchto úkolů:

  1. Vyhledejte na internetu co nejvíce kvantitativních informací o Vaší obci, při využití všech zmíněných zdrojů.

6.2 Výběr konkrétních dat

Výběr dat a volba vhodné metody jejich zpracování jsou základním předpokladem pro srovnání a interpretaci dat. Výběr vhodných ukazatelů k zachycení situace vyžaduje znalost řady souvislostí. Informací je možné seskupit celou řadu, avšak ne každá informace poslouží k odpovídající analýze jevu nebo situace. Zásadním faktorem ovlivňujícím vymezování ukazatelů je dostupnost dat a jejich věrohodnost.

Komplexní zhodnocení situace, ať už na základě expertních znalostí (např. starosty), nebo vybraných dat, je základem pro hodnocení a vysvětlení socioekonomické situace v území, identifikaci problémů a nalezení jejich příčin. Pro zachycení souvislostí rozvoje obce je důležité také pochopení prostorového rozložení hodnot ukazatelů (např. s využitím mapového znázornění).

Pro objektivní posouzení situace v obci či přípravu analytické části PRO je vhodné vyhodnotit zejména následující oblasti:

  1. přírodní podmínky a přírodní zdroje a jejich vliv na rozvoj dalších činností,
  2. možné ovlivnění situace v obci historickým vývojem,
  3. poloha obce v rámci sídelní struktury (poloha vůči významným střediskům a napojení na hlavní dopravní tahy – v našich podmínkách se jedná především o síť dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy a železničních koridorů a dalších významných tratí, důležitá je také reálná časová dostupnost a obslužnost veřejnou dopravou),
  4. lidský potenciál a jeho vliv na aktivity v území (podnikání, služby apod.)

(podrobně rozepsané oblasti jsou blíže rozvedeny v kapitole 1.A Metodiky tvorby programu rozvoje obce).

Při výběru dat je vždy nutné, aby data/ukazatele byly:

  1. politicky významné a adresné (s přímou vazbou na danou politiku či opatření),
  2. analyticky dobře podložitelné a zdůvodnitelné,
  3. snadno měřitelné, stanovitelné, vypočitatelné, a to s dostatečnou přesností a přijatelnými finančními náklady,
  4. uspořadatelné do časové řady,
  5. srovnatelné.

Nejčastější zdroje dat jsou uvedeny v následující tabulce:

Dílčí témata (oblasti) dat Zdroj dat Webová stránka
demografie Český statistický úřad www.czso.cz
bydlení Český statistický úřad
Ministerstvo pro místní rozvoj
Český úřad zeměměřický a katastrální
Stavební úřad
Územní plán obce
www.czso.cz
www.mmr.cz
www.cuzk.cz
viz web příslušného stav. úřadu
viz web obce nebo ORP
školství a vzdělávání Český statistický úřad
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Centrum pro regionální rozvoj ČR
www.czso.cz
www.msmt.cz
www.crr.cz
zdravotnictví Ústav zdravotnických informací
Ministerstvo zdravotnictví
www.uzis.cz
www.mzcr.cz
sociální péče Český statistický úřad
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Národní monitorovací středisko
www.czso.cz
www.mpsv.cz
www.drogy-info.cz
sport, tělovýchova, volný čas Český statistický úřad
Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR
Český svaz tělesné výchovy
www.czso.cz
www.atjsk.cz
www.cstv.cz
kultura, spolková činnost Český statistický úřad
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
www.czso.cz
www.nipos-mk.cz
ekonomická situace, trh práce, finance Český statistický úřad
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo financí
Czechinvest
Obchodní rejstřík
www.czso.cz
www.mpsv.cz
www.mfcr.cz
www.czechinvest.org<
www.justice.cz
cestovní ruch Český statistický úřad
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
Národní památkový ústav
www.czso.cz
www.czechtourism.cz
www.npu.cz
dopravní obslužnost a infrastruktura Ředitelství silnic a dálnic
Správa železniční dopravní cesty
Národní geoportál INSPIRE
Krajský úřad
Kompletní veřejný internetový jízdní řád IDOS
www.rsd.cz
www.szdc.cz
geoportal.gov.cz
viz web příslušného kraje
www.idos.cz
technická infrastruktura Krajský úřad
Správci příslušných inženýrských sítí
viz web příslušného kraje
viz web příslušného správce
složky a ochrana životního prostředí Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo zemědělství
Český statistický úřad
Česká informační agentura životního prostředí
Agentura na ochranu přírody a krajiny
Český hydrometeorologický ústav
Národní geoportál INSPIRE
www.mzp.cz
www.eagri.cz
www.czso.cz
www.cenia.cz
www.ochranaprirody.cz
www.chmi.cz
geoportal.gov.cz
bezpečnost Policie ČR
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Správa povodí
Obec s rozšířenou působností
www.policie.cz
www.vuv.cz
viz web příslušné zprávy povodí
viz web příslušného ORP
správa Český statistický úřad
Ministerstvo vnitra
Centrum pro regionální rozvoj ČR
Portál veřejné správy
E-portál územních samospráv
Portál územní samosprávy „Města obce online“
www.czso.cz
www.mvcr.cz
www.crr.cz
portal.gov.cz
www.epusa.cz
www.mestaobce.cz

Nejen výše uvedené zdroje, ale také většina informačních zdrojů se většinou vyskytuje v elektronické podobě na veřejně přístupné internetové stránce. Vedle toho některé instituce vydávají i tištěné publikace s různými statistickými daty.

Kromě klasických publikací také vycházejí různá periodika v podobě odborných časopisů a novin. Tyto tiskoviny mohou být různého zaměření. Statistikami, analýzami nebo trendy se zabývají například periodika Statistika nebo Demografie. Oblast veřejné správy je zase hlavním tématem časopisů Veřejná správa nebo Moderní obec. Spektrum tiskovin, které by mohly být důležité pro představitele obcí, krajů, ministerstev, doplňují další, již spíše dílčí příslušné tituly (např. Právní poradce, Práce a sociální politika, Moderní řízení nebo Obec a finance).

Úkol

Ověřte si v praxi nabyté znalosti splněním těchto úkolů:

  1. Najděte na webu ČSÚ počet obyvatel Vaší obce za posledních 5 let.

6.3 Zpracování dat

Zpracování dat lze provádět různými způsoby. Dvěma základními pojetími jsou:

  1. použití absolutních hodnot – užívají se k zachycení celkové velikosti či pozice, poskytuje však pouze omezenou možnost srovnání;
  2. použití relativních hodnot – zachycují dílčí souvislosti jevu vhodné pro srovnání – např. přepočet vzhledem k srovnávací bázi (počet lékařů na 1000 obyvatel), podíl z celku (podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel starším 15 let), index změny či poměr dvou složek.

Při regionálních analýzách je vhodné použít kombinaci obou pojetí. Při zpracování dat může dojít k různým zkreslením a nepřesnostem, se kterými je nutné počítat.

Volba ukazatelů (vytvořených výběrem či zpracováním relevantních dat) však musí být jednoznačná, je proto vždy třeba předem stanovit, co je posláním ukazatele – zda má zachytit stav, či trend v dané oblasti nebo včasné varování, a komu je ukazatel určen.

Dalších, avšak složitějších možností zpracování ukazatelůje celá řada. Mezi ně patří zejména statistické analýzy, což je široká škála metod (jednoduchých i složitějších), pomocí nichž lze získávat informace z kvantitativních dat.

Základním analytickým nástrojem pro hodnocení jakýchkoliv prostorově rozložených jevů je kartografická vizualizace, tedy znázorňování prostorového rozložení jevů v mapě. Promítnutím hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů lze velice jednoduše odhalit některé skryté souvislosti, můžeme získat podklad pro identifikaci rozdílů a pro hledání příčin těchto rozdílů, je možné vysledovat celou řadu rozvojových souvislostí a identifikovat podklady pro racionalizaci podpory regionálního rozvoje.

c

6.4 Interpretace dat

Hlubší interpretace hodnot je vždy náročnou záležitostí. Můžeme buď interpretovat samotnou hodnotu, nebo data srovnávat, tj. stanovit, zda jsou zjištěné hodnoty ukazatelů v rámci určitého území nebo časového úseku průměrné, podprůměrné či nadprůměrné. Interpretace v rámci určitého území je nejobvyklejší způsob, ale nezohledňuje objektivní specifika obcí. Vždy je třeba obezřetný přístup k hodnotícím výrokům: zkoumání příčin zjištěné situace. Oporou interpretace může být kromě kartografické vizualizace i znázornění pomocí tabulek nebo různých </strong>grafů.

Klíčovým aspektem hodnocení a interpretace dat o situaci v obci je snaha o zjištění rozvojových problémů. Základní úrovní pro hodnocení problémů je srovnání situace obce jako celku se situací v okolních obcích, ve správním obvodu ORP, v kraji či v celé ČR:

  1. S obcemi s obdobnými znaky (např. ve stejné velikostní kategorii, v obdobné poloze, podél nějaké linie, s obdobnými podmínkami pro rozvoj apod.). Je ale nejnáročnější na získání podkladů (je nutné obvykle nasčítávat za jednotlivé obce), ale umožňuje nahlížet na obec nejobjektivněji.
  2. S okolními obcemi nebo s obcemi daného správního obvodu ORP. Srovnání je velice žádoucí zejména kvůli povědomí o vazbách v území. Z hlediska spádovosti obce je nutné zohlednit, zda převažuje dojížďka či vyjížďka za prací a do škol. Jakým směrem proudí zboží, či na jaké infrastrukturní prvky (ať už se jedná o technickou, dopravní infrastrukturu či sportovní, nebo kulturní zařízení) lze navázat.
  3. S průměrnou hodnotou za větší území (kraj, ČR). Lze snadno využít publikovaných informací. Jejich určitou nevýhodou ale je, že agregací dat za větší územní celek dochází k ztrátě lokálních specifik. Srovnání s řádovostně vyšší územní jednotkou tedy umožňuje zjistit odlišnosti v rozvoji sledované obce oproti průměrnému stavu v daném regionu. (Např. vyšší míra nezaměstnanosti, může naznačovat, že se jedná o hospodářsky slabou oblast, kam je nutné směřovat podporu. Nebo vyšší počet hromadných ubytovacích zařízení v dané oblasti napovídá o zvýšeném potenciálu obce pro rozvoj cestovního ruchu.)
  4. Případně se situací v EU.
  5. 1 V případě obcí s více sídly, resp. měst s odlehlejšími městskými částmi, vyvstávají i otázky srovnání situace či vybavenosti mezi jednotlivými sídly/částmi.

S interpretací hodnot rozvojových ukazatelů je spojena řada problémů, které vycházejí z povahy analyzovaných dat. Při interpretaci dat je nutné zohlednit i objektivní příčiny menší spolehlivosti dat či jejich nedostatečnou aktuálnost.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Co je výstupem strategického plánování?
  2. Jaký termín je použit dle zákona o obcích pro základní koncepční dokument obce?
  3. Jaké rozlišujeme typy koncepčních dokumentů?
  4. Jaké základní části by měl kvalitní koncepční dokument obsahovat?

Úkol

Ověřte si v praxi nabyté znalosti splněním těchto úkolů:

  1. Zjistěte, kolik koncepčních dokumentů, případně jakých má obec, ve které máte trvalé bydliště.

7. Jak zachytit situaci v obci?

Pro tvorbu analytické části programu rozvoje obce se využívají různé zdroje informací – dostupná statistická data, interní informace obce, významné dokumenty obce (územní plán, dílčí koncepce atd.) a další podklady. Tyto informace se zpracovávají s využitím různých kvantitativních i kvalitativních metod. Vybrané metody budou představeny v dalším textu.

7.1 Statistické metody

Různé způsoby zpracování dat jsou obvykle základem všech analýz. Způsoby práce se statistickými daty mohou být méně či více sofistikované a jejich výstupy přecházejí od velmi jednoduchých přehledů (např. ve formě procentuálního vyjádření hodnot) až po složité tabelární a grafické výstupy statistických analýz.

V každém případě je však nezbytné získané výsledky hodnotit a interpretovat, protože samotné číselné výsledky mohou být bez bližšího komentáře někdy i zavádějící (například velmi nepříznivé věkové poměry v určité obci, které jsou ovšem ovlivněny tím, že v této obci existuje velký domov pro seniory). Je tedy důležité zapojovat kromě matematiky i „selský rozum“.

Nejjednodušším způsobem hodnocení statistických dat je tzv. popisná statistika. Ta se zabývá především absolutními a relativními hodnotami ukazatelů – např. počet autobusových zastávek v obci, počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel, podíl zaměstnaných v zemědělství (%) atd.

Používají se buď poslední dostupné hodnoty (nejčastěji ke konci minulého roku), případně průměr z několika ročních hodnot, nebo se sleduje i vývoj hodnot v čase. Vývoj v čase lze hodnotit tzv. časovou řadou (hodnotami ukazatelů za několik posledních let; délka časové řady se liší podle dostupnosti dat) nebo tzv. indexem (změnou hodnot mezi dvěma roky, obvykle se vyjadřuje v %).

Příklady:

Časové řady:

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011
Míra nezaměstnanosti (%) 5,6 7,2 8,3 9,5 10,6
Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel 4,5 3,8 4,1 4,2 3,9

Index: Míra nezaměstnanosti se mezi lety 2007 a 2011 zvýšila z 5,6 % na 10,6 %, tj. téměř dvojnásobně (o 189,3 %).

Průměr: Za období let 2007 až 2011 se ročně průměrně dokončilo 4,1 bytů na 1 000 obyvatel.

V případě potřeby lze pro analýzy dat použít i pokročilé statistické metody. Mezi ně patří zejména korelační analýza, regresní analýza, shluková analýza a faktorová analýza. V praxi se však tyto metody využívají spíše výjimečně, protože vyžadují velké množství vstupních dat, a také jejich zpracování i interpretace jsou dosti náročné.

Srovnávací analýza umožňuje zasadit údaje o obci do širšího kontextu. Obecně jsou u této metody hodnoty daného jevu vždy srovnávány s určitou srovnávací základnou, a to buďto na principu času (srovnávací základnou je hodnota daného ukazatele v minulosti), nebo na principu prostoru (srovnávací základnou je hodnota za jiný územní celek – ORP, kraj, ČR apod.). Teprve širší srovnání napomůže určit významnost sledovaného jevu, tj. zda jsou hodnoty průměrné, nebo je tento jev příznivý či nepříznivý.

Srovnávací analýza může při hledání možností rozvoje napomoci se získáním konkurenční výhody v rámci aktivit, které nejsou v jiných sídlech s obdobnými charakteristikami realizovány a které mohou mít do budoucna pozitivní vliv na konkrétní rozvojové procesy (tzn. lze díky ní určit, v čem je daná obec lepší/horší než okolní obce).

Problémem však někdy bývá interpretace výsledku. Výsledek srovnávací analýzy je vždy silně ovlivněn volbou srovnávací základny – viz následující obrázky, v nichž se prolíná srovnávací analýza s kartografickou vizualizací.

Mapy pro srovnání lze často nalézt v krajských koncepčních dokumentech.

Příklady:

socioekonomicka situace

a) Srovnání s průměrem kraje – umožňuje zjistit, jaká je pozice určitého ORP ve srovnání s ostatními ORP v kraji

srovnani

b) Srovnání s průměrem ČR – umožňuje zjistit, jaká je pozice určitého ORP v širším srovnání, v rámci celé republiky

Výhodou bodovací metody je její využitelnost pro hodnocení kvantitativních i kvalitativních dat. Metoda spočívá v přiřazení určitého bodového ohodnocení jednotlivým hodnotám ukazatelů, takže je lze následně řadit vzestupně či sestupně, nebo srovnávat mezi sebou. Podle konkrétní situace lze zvolit různé způsoby bodování:

  1. počet bodů podle počtu případů (1–x),
  2. stupnice 1–5 (popř. 1–10) podle významnosti určitého jevu,
  3. rozdělit určitý počet bodů mezi jednotlivé případy,
  4. kladné a záporné body podle srovnání s průměrem hodnot za jednotlivé případy
  5. a další.

Pokud se hodnotí více ukazatelů, je možné provést i souhrnné hodnocení – např. formou aritmetického průměru bodových hodnot jednotlivých ukazatelů.

Příklad

nezamestnanost

Poznámka: Body jsou v tabulce přidělovány tak, že nejpříznivější situace znamená nejvyšší počet bodů. Proto dostala nejvíce bodů část obce s nejnižší nezaměstnaností a část obce s nejvyšším podílem vzdělaných obyvatel.

Nejpříznivější situace na trhu práce je v části obce D (nejnižší míra nezaměstnanosti), nejvyšší vzdělanost je v části obce C (nejvyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním), nejlépe je vybavena část obce B (má obchod i autobusovou zastávku). Celkově je nejlepší situace v částech obce A a D (mají nejvyšší průměrný počet bodů).

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Jakými způsoby lze popsat vývoj situace v obci za poslední období?
  2. Jakým způsobem lze zvolit srovnávací základnu pro srovnávací analýzu? Pro jaké případy jsou tyto varianty vhodné?

Grafické metody

Dalším přístupem k vyjádření hodnot dat je – kromě statistických výpočtů – znázornění hodnot formou určitých grafických prvků. Graficky lze vyjádřit kvantitativní i kvalitativní veličiny.

Hodnoty ukazatelů za obec, případně i za okolní obce, ORP, kraj a podobně se shromažďují v různých typech tabulek. Pro zjednodušení čtení a interpretace dat v tabulkách je vhodné určitým způsobem zvýraznit jednotlivé buňky tabulky (barvou či symbolem), aby byly zřetelnější příznivé a nepříznivé hodnoty jednotlivých ukazatelů. K tomu je velmi vhodné využít v programu Microsoft Excel funkci podmíněné formátování, která nabízí různé typy formátů:

  1. tříbarevná škála – zejména pro identifikaci hodnot podprůměrných, průměrných a nadprůměrných (v příkladu níže použita u počtu obyvatel; sloupec s označením A),
  2. dvoubarevná škála – při sledování minimálních a maximálních hodnot (použita u indexu stáří; sloupec s označením B),
  3. sada ikon – pro znázornění tří- až pětistupňové škály pomocí určitých symbolů (použita u změny počtu obyvatel a míry nezaměstnanosti; sloupce s označením C a D),
  4. datová čára – hodnotě ukazatele odpovídá určitá délka datové čáry (použita u zaměstnanosti ve službách; sloupec s označením E).
priklady

Poznámka: Index stáří vyjadřuje podíl počtu mladých obyvatel (0–14 let) ku počtu seniorů (65 a více let), je vyjádřen v %. Hodnoty do 100 tedy znamenají, že v obci je více mladých než seniorů, hodnoty nad 100 znamenají opak.

Hodnoty z tabulek lze vyjádřit také formou grafů. Pro různé typy ukazatelů jsou vhodné odlišné typy grafů. Nejčastěji jsou používány tyto grafy:

  1. sloupcový – používá se pro srovnání hodnot určitého ukazatele za více prostorových jednotek (např. míra nezaměstnanosti nebo podíl seniorů, za obec, ORP a kraj) nebo pro srovnání hodnot několika souvisejících ukazatelů (např. podíl zemědělské půdy, lesních ploch a trvalých travních porostů v dané obci),
    seniori
  2. koláčový (výsečový) – používá se pro zachycení struktury jevu, tj. pro znázornění relativních hodnot určitého jevu v případě, když součet tvoří 100 % (např. věková struktura obyvatel),
    struktura
  3. liniový (spojnicový) – slouží k vyjádření trendu nebo časové řady určitého ukazatele (např. počet obyvatel obce za období několika let).
    vyvoj

Existuje i řada dalších typů grafů (bodový, plošný, prstencový apod.), ale v praxi se již používají výrazně méně.

Komplexní grafické znázornění situace v určitém území umožňuje kartografická vizualizace, tedy promítnutí hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů – tedy map, v nichž jsou hodnoty ukazatelů vyjádřeny plošně barvou či rastrem (kartogram) nebo formou určitého diagramu (kruhu, sloupce, geometrického tvaru apod.; kartodiagram). Znázorňovat je možné buďto hodnoty jednotlivých statistických ukazatelů, nebo souhrnné indexy vypočtené s využitím některé z dříve popsaných metod.

Promítnutím hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů lze velice jednoduše odhalit některé skryté souvislosti, můžeme získat podklad pro identifikaci regionálních rozdílů a pro hledání příčin těchto rozdílů, je možné vysledovat celou řadu rozvojových souvislostí a identifikovat podklady pro racionalizaci podpory regionálního rozvoje.

Příklady:

nezamestnanost

Příklad 1 – kartogram

prijmy

Příklad 2 – kartodiagram

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Jakým způsobem lze graficky znázornit rozdíly v hodnotách ukazatelů?

7.3 Syntetické metody

Při zpracování analytické části programu rozvoje obce se hodnotí řada statistických dat a kvalitativních informací. Výsledkem je velké množství informací, které je potřeba utřídit a vybrat z nich nejvýznamnější skutečnosti, které se budou odrážet v návrhové části dokumentu. K tomu lze využít různé metody.

Nejznámější syntetickou metodu je SWOT analýza. Je to metoda kvalitativního hodnocení, kdy jsou zjištěné významné skutečnosti rozděleny do čtyř skupin – silné a slabé stránky (z hlediska kompetencí obce jde o vnitřní faktory), příležitosti a ohrožení (vnější faktory). Název metody vychází z anglického pojmenování zmíněných skupin, tj. strengths, weaknesses, opportunities, threats.

Pro správné uplatnění SWOT analýzy je klíčový fakt, že příležitosti a ohrožení jsou definovány jako parametry prostředí, které nejsou pod přímou kontrolou obce a mají významné dopady na socio-ekonomický rozvoj regionu. Silné a slabé stránky jsou faktory alespoň částečně kontrolovatelné obcí. V některých dokumentech bývají příležitosti a ohrožení nesprávně formulovány jako opatření (např. „vytvoření rekreační zóny u rybníka“), to však neodpovídá principu této metody.

Jednotlivé části SWOT analýzy by neměly být příliš rozsáhlé, přiměřený počet je cca 8–10 výroků u každé kategorie. Výroky by měly být seřazeny (hierarchizovány) podle významu; buďto seřazeny od nejvýznamnějšího po relativně nejméně významný, nebo by alespoň na prvních místech měla být uvedena skupina nejvýznamnějších výroků.

Příklad SWOT analýzy v modelové obci:

Silné stránky Slabé stránky
− strategická poloha obce
− rostoucí počet obyvatel
− příznivé věkové poměry
− dostatečná nabídka zdravotních služeb
− podprůměrná míra nezaměstnanosti
− diverzifikovaná síť služeb
− výrazný rekreační potenciál obce
- funkční systém nakládání s odpady
− vysoká cena nových bytů
− negativní vlivy suburbanizace
− špatný technický stav většiny veřejných budov (škola, kulturní dům, obecní úřad)
− nedostatečné kapacity sociálních služeb pro seniory
− vysoká intenzita tranzitní dopravy
- znečišťování ovzduší dopravou a průmyslovou výrobou
Příležitosti Hrozby
− růst zájmu o netradiční typy cestovního ruchu (programy pro seniory atd.)
− dokončení rychlostní komunikace
− výstavba mýtných bran na silnicích I. třídy
− možnost získání finančních zdrojů z evropských fondů pro dobudování technické infrastruktury (ČOV, obchvat obce).
- pokračování širokého spektra dotačních možností i v programovém období 2014–2020
− pokračující trend pohybu obyvatel směrem z velkých měst do jejich zázemí
− růst nezaměstnanosti v dělnických profesích způsobený přílivem levné pracovní síly ze zahraničí
− odložení výstavby rychlostní komunikace, která odkloní tranzitní dopravu z obce
− nedostatečné zákonné nástroje pro regulaci výstavby na „zelené louce“
- omezování spojů veřejné dopravy

Analýzu okolního prostředí organizace (vnějších faktorů) přináší PESTLE analýza. Zkoumá šest skupin faktorů. Pro každou skupinu se identifikují nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy, které je ovlivňují nebo budou ovlivňovat. Skupiny faktorů vycházejí z názvu metody:

  1. politické – existující a potenciální působení politických vlivů,
  2. ekonomické – působení a vliv místní, národní a světové ekonomiky,
  3. sociální – průmět sociálních změn dovnitř organizace, součástí jsou i kulturní vlivy (lokální, národní, regionální, světové),
  4. technologické – dopady stávajících, nových a vyspělých technologií,
  5. legislativní – vlivy národní, evropské a mezinárodní legislativy,
  6. ekologické (environmentální) – místní, národní a světová problematika životního prostředí a otázky jejího řešení.

Někdy se používá pouze zjednodušená varianta – PEST analýza, tj. bez zařazení legislativních a ekologických aspektů.

PESTLE analýza může být zpracována jako samostatná součást programu rozvoje obce, nebo může být využita „pouze“ jako podklad pro zpracování SWOT analýzy. Ve SWOT mohou být vnější faktory (příležitosti a ohrožení) formulovány se zohledněním principu PESTLE, tedy ve výše uvedených tematických oblastech. Díky tomu se podaří lépe a přesněji definovat různé vlivy, jež se mohou obce pozitivně či negativně dotknout, a následně na ně reagovat v návrhové části dokumentu.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. K čemu slouží SWOT analýza?
  2. Jaké jsou součásti SWOT analýzy a co vyjadřují?

8. Jak formulovat směřování rozvoje obce?

Obsah návrhové části programu rozvoje obce byl popsán v kapitole 3. PRO jako základní a komplexní rozvojový dokument obce v sobě spojuje jak dlouhodobý pohled na rozvoj (strategická vize a strategické cíle), tak střednědobé záměry (programové cíle a způsoby jejich dosažení zformulované v opatřeních aktivitách). Obvykle jsou vybrané aktivity, které mají být naplňovány v období nejbližších 1–2 let, ještě podrobněji rozpracovány v tzv. akčním plánu.

Má-li být PRO přímo prakticky použitelný a má-li směřovat k dosažení cílů, musí být zejména:

  1. správně naformulovány cíle,
  2. vyjasněny základní aspekty realizace aktivit.

Proces, jak návrhovou část vytvořit, lze pojmout různými způsoby – zejména jde o expertní či komunitní přístup (viz kapitola 2.), ale také o míru zapojení jednotlivých typů aktérů a o přístupy k formulaci cílů, opatření a aktivit.

8.1 Přístupy k tvorbě návrhové části

Volba žádoucího směru rozvoje území vychází z poznaných silných a slabých stránek území a z možností realizace či politické vůle tyto skutečnosti řešit. Tyto dva aspekty by na sebe měly v uvedeném pořadí navazovat, ale ne vždy se tak v praxi skutečně děje.

Při stanovování cílů rozvoje je potřeba dbát na veřejný zájem. Jde o vyjádření základních hodnot, jež mají být naplněny, a potřeb, jež mají být uspokojeny. Aby se veřejný zájem stal programovým cílem veřejné politiky, musí být uznán jako společensky významný, aktuálně či perspektivně nutný a reálně řešitelný. Přitom je zpravidla nutné zvolit prioritu mezi různými veřejnými zájmy.

O uznání relevance veřejného zájmu může rozhodnout politická reprezentace daného území, nebo může být diskutována v širším plénu (např. se zapojením neziskových organizací, zájmových sdružení atd.). Získání podpory pro daný veřejný zájem má klíčový význam pro další participaci různých nevládních aktérů veřejné politiky, zejména občanů, na uplatnění tohoto veřejného zájmu v praxi.

Základním elementem návrhové části je vize, která nastiňuje dlouhodobý výhled rozvoje obce. Podle konkrétních podmínek v obci lze zvolit různé směřování jejího rozvoje, například:

  1. rozvoj založený na atraktivitě pro život (zázemí měst, místa u atraktivit, místa s příležitostmi zaměstnání, dobrá dopravní poloha),
  2. rozvoj založený na atraktivitě pro podnikání,
  3. rozvoj založený na specifických příležitostech (turismus, rekreace, folklor, místní produkty),
  4. rozvoj soustřeďující se na stabilizaci či udržení stávající situace,
  5. rozvoj založený na extenzivních přístupech a na hledání nové vize území a další.

Vizi pro návrhové období PRO konkretizují cíle. Cíl tedy představuje výsledný stav, kterého by mělo být dosaženo v horizontu platnosti dokumentu.

Cíle mají být definovány takovým způsobem, aby bylo možné ověřit, zda jich bylo realizací dokumentu dosaženo. Pro formulaci cílů se používá tzv. pravidlo SMART, které udává základní charakteristiky cíle:

  1. specifický (Specific) - cíl je přesně popsán (co je konkrétně předmětný problém, jak bude vyřešen),
  2. měřitelný (Measurable), resp. hodnotitelný - musí být možné ověřit, zda cíle bylo dosaženo,
  3. odsouhlasený (Aligned) - cíl odpovídá potřebám dotčených subjektů a musí s ním souhlasit realizátor,
  4. realistický (Realistic) - cíl je skutečně dosažitelný (ani příliš ambiciózní, ani příliš nízký),
  5. definovaný v čase (Timed) - je definován časový horizont, v němž má být cíle dosaženo.

Na formulaci vize a cílů se podílí celý realizační tým, protože tyto části zastřešují celou návrhovou část. Konkrétně lze vizi vytvořit několika způsoby (cíle obdobně):

  1. v rámci realizačního týmu, případně pracovní skupiny,
  2. svoláním obyvatel a veřejnou diskuzí,
  3. možností doručit představitelům obce svůj návrh vize, návrhy jsou následně diskutovány realizačním týmem (toto je vhodné spíše v menších obcích),
  4. zveřejněním variant vize vytvořených realizačním týmem (v obecním zpravodaji, na úřední desce, webových stránkách apod.) a hlasováním občanů o navržených variantách atd.

Opatření a aktivity se již týkají konkrétních témat, jsou rozpracováním formulovaných cílů. V případě, že je pro tvorbu PRO ustaveno více pracovních skupin (o pracovních skupinách více viz kapitola 4.), vytváří opatření a aktivity k jednotlivým tématům vždy příslušná pracovní skupina. Realizační tým pak shromáždí výstupy jednotlivých pracovních skupin a sladí případné nesoulady v zaměření aktivit.

U každé rozvojové aktivity je potřebné stanovit minimálně:

  1. odpovědnost za realizaci – určení subjektů, které budou odpovídat za splnění aktivity, a subjektů, které se budou podílet na realizaci,
  2. harmonogram – jak dlouho bude realizace trvat, do kdy má být hotova, kdy může být zahájena, kolikrát se bude opakovat, apod.,
  3. náklady a financování – odhad nákladů na realizaci aktivity a zdroje financování (tato informace pak bude využívána při sestavování rozpočtů a rozpočtových výhledů obce),
  4. důležitost (priorizaci) – na základě porovnání důležitosti jednotlivých aktivit se stanoví jejich pořadí (zejména s ohledem na finanční možnosti obce).

Charakteristiku aktivity je možné rozšířit i o podrobnější popis – například vzájemné vazby mezi aktivitami, hodnocení významu, rizika realizace, územní rozsah (lokalizaci), vazby na jiné rozvojové programy a územně plánovací dokumentace, dotační potenciál, atd.).

Rozvojové aktivity lze konkretizovat v podobě tabulky například takto:

Název aktivity Důležitost* Náklady Harmonogram Odpovědnost
Pravidelná setkávání seniorů důležitá 50 tis. Kč/rok konání 3x ročně průběžné Sociální výbor zastupitelstva obce
Oprava komunikace XY naléhavá 600 tis. Kč do konce roku/ v roce 20XY starosta
... ... ... ... ...

* K hodnocení důležitosti můžeme využít různé přístupy – např. bodování na jednání pracovní skupiny (na škále 1–5, 1–10 apod.) nebo slovní kategorizaci (např. naléhavá, důležitá, okrajová, apod.).

Návrhová část, resp. celý program rozvoje obce, je projednáván s veřejností. Je možné představit veřejnosti až téměř hotový dokument, ale vhodnější variantou je projednat jej už ve fázi, kdy jsou definovány cíle rozvoje obce (nejlépe spolu se závěry analytické části, případně i s výsledky šetření mezi obyvateli, pokud bylo realizováno). Podle výsledků projednání se vize a cíle případně upraví. Druhé jednání s občany se pak realizuje nad hotovým dokumentem.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Na jaké aspekty se může zaměřit vize rozvoje obce?
  2. Kdo vytváří jednotlivé segmenty návrhové části (vizi, cíle, opatření, aktivity)?
  3. Ve kterých fázích tvorby návrhové části je vhodné zapojit veřejnost (občany)?

8.2 Vnější vazby návrhové části

Program rozvoje obce nemůže existovat ve „vzduchoprázdnu“ – stejně jako obec je součástí určitého území, tak také PRO je součástí určité hierarchie dokumentů. Musí tedy respektovat směry rozvoje, které jsou definovány v dokumentech vyšších územních celků:

  1. na mikroregionální úrovni jde o rozvojový dokument (strategii či program) svazku obcí nebo o strategický plán MAS,
  2. na krajské úrovni jsou to především strategie a program rozvoje kraje, ale také různé dílčí (tematické) koncepce,
  3. na národní úrovni je klíčovým dokumentem Strategie regionálního rozvoje ČR.

Před započetím tvorby návrhové části (jako součást východisek pro ni) je třeba prověřit, jak jsou různé oblasti rozvoje, resp. problémy, řešeny v těchto dokumentech (resp. v koncepcích okolních obcí), aby následně nedošlo k rozvojovým střetům. Určitá kontrola vazeb PRO a zmíněných dokumentů musí proběhnout i po vzniku (během vzniku) návrhové části.

Pokud má obec zpracováno více koncepčních dokumentů (to platí spíše pro větší obce), musejí být tyto dokumenty v souladu s PRO. Ideální je, když se dílčí koncepce vytvářejí až poté, co je zpracován PRO, a mohou na něj tak navazovat. V reálu se však často PRO vytváří v době, kdy už určité koncepce existují. Tematické zaměření návrhové části PRO pak tedy musí respektovat rozvojové záměry specifikované v již existujících koncepcích.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Na které dokumenty jiných územních celků má PRO navazovat?

9. Jak pracovat s PRO?

Vytvoření programu rozvoje obce je velmi důležitým krokem k nastartování či posílení rozvoje obce, ale nesmí to být krok jediný. Zásadní je to, do jaké míry se podaří zpracovaný PRO naplnit. Existuje řada způsobů, jak (resp. k čemu) PRO využít. Program by měl být „živým“ dokumentem, tj. měl by být v případě potřeby aktualizován, aby odrážel situaci v obci a rozvojové potřeby. Také by měl být pravidelně hodnocen pokrok, jehož bylo realizací PRO dosaženo.

9.1 Realizace PRO v praxi

Vytvořením Programu rozvoje obce (PRO) proces plánování rozhodně nekončí, ba spíše začíná. Po dokončení celého dokumentu je pro jeho budoucí závaznost potřebné ho nechat schválit v orgánech obce, zejména v zastupitelstvu. Následně po schválení PRO nastává ta nejdůležitější část strategického plánování – samotná realizace.

Problematika koncepčních dokumentů a jejich úspěšná realizace v regionálním rozvoji je značně mnohovrstevnatá. Je potřeba nejen průběžně a dlouhodobě pracovat na realizaci naplánovaných aktivit a projektů, ale je také nutné důsledně sledovat (monitorovat) naplňování celého PRO – postup realizace plánovaných aktivit a pokrok v dosahování cílů. Pravidelně zaznamenávané výsledky pak tvoří základ sebereflexe (zpětné vazby) realizátorů a spolupracujících subjektů plánovaných aktivit PRO.

Samotný koncepční dokument nemůže být nikdy zcela úspěšný „sám od sebe“. Rozhodujícím faktorem úspěchu jsou totiž lidé, tedy ti, o které se budoucí realizace aktivit daného dokumentu bude opírat, ti, kteří ji budou uskutečňovat i ti, kteří budou jejími uživateli.

Nejčastějšími problémy při realizaci PRO jsou:

Problém Možné řešení
Nereálnost až nerealizovatelnost PRO a absence jasných rozvojových směrů Tvorba opatření a aktivit s vazbou na možnosti dané rozpočtem obce, pečlivé stanovení vize a cílů rozvoje
Absence manažerských schopností zástupců územních samospráv Stanovení vhodné osoby zajišťující (koordinující) realizaci aktivit
Špatné organizační vztahy v instituci Zkvalitnění procesního řízení, stanovení vhodné osoby koordinující realizaci PRO
Slabá spolupráce veřejné správy s aktéry v území Průběžné prohlubování spolupráce, zájem veřejné správy o potřeby a problémy aktérů
Nízká odpovědnost realizátora vůči voleným orgánům samosprávy Průběžné prohlubování spolupráce, formulace cílů pravidlem SMART

Možnosti využití PRO v každodenním životě obce

Základ pro budoucí praktickou realizaci PRO už musí být položen při jeho tvorbě, a to zejména při tvorbě závěrečné kapitoly návrhové části a procesů s tím spojených (např. setkání pracovních skupin).

Součástí komplexního koncepčního dokumentu je závěrečná realizační (implementační) část. Tato část PRO se dle jeho metodiky nazývá „Podpora realizace programu“. Pokud je tato část již v PRO vhodně popsaná a nastavená, je realizace rozvojových aktivit v dalších letech pro obec velmi usnadněna.

V praxi je PRO představiteli obcí využíván různými způsoby:

Způsob využití PRO* Účel použití PRO Časová frekvence Současné využití a trendy v praxi
„pro každodenní práci v kanceláři“ pro rozvoj obce (plány projektů, sestavování rozpočtu, podklady pro územní plán atd.) stále zřídka, trend spíše rostoucí
„kvůli dotacím“ prokázání souladu projektu s PRO při podání žádosti o dotac ad hoc (dle předkládaných žádostí o dotaci) časté, trend je stálý
„do šuplíku“ žádné (PRO je často již „prošlý“) ad hoc nebo žádné (vlastníci často neví, kde PRO mají) zřídka, trend spíše klesající

Pozn.: * Dle nejčastějších vyjádření představitelů obcí.

Průběžné monitorování realizace PRO lze řešit různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je jednou ročně zpracovat přehled realizovaných činností a zhodnotit, do jaké míry byly aktivity naplněny.

V případě složitějšího dokumentu s řadou opatření a aktivit je vhodné proces monitoringu více strukturovat a formalizovat, například podle tabulky níže.

Příklad ročního rozdělení procesních činností spojených s realizací PRO
(vhodné spíše pro velké obce typu „okresních měst“ s rozvětvenou organizační strukturou úřadu)

„Manažer“ PRO (odbor regionálního rozvoje) Věcně příslušné odbory Realizátoři
Leden Iniciace a koordinace přípravy podkladů pro vyhodnocení Komunikace s realizátory a vyhodnocení ročního plnění aktivit v gesci Zpracování podkladů pro roční hodnocení
Únor

Zpracování souhrnného hodnocení realizace ve formě zprávy pro zastupitelstvo

Návrh úpravy podmínek realizace

Konzultace k návrhu úpravy podmínek realizace
Březen
Duben Organizace setkání pracovních skupin (alespoň 1x ročně)
Květen
Červen
Červenec

Průběžná kontrola plnění

Promítnutí finančních potřeb pro realizaci PRO v příštím roce do přípravy rozpočtu

Průběžná informace o plnění
Srpen Přehled průběžného plnění
Září
Říjen Koordinace finančního nastavení rozpočtu ve vztahu k PRO
Listopad
Prosinec Zpracování prováděcího plánu na následující rok na základě schváleného rozpočtu Plán plnění ve vazbě na schválené financování

Pozn. Barevné rozlišení procesních kroků dle toho, ke kterému roku realizace programu se vztahují:

Rok x - 1 x x + 1
Barva zelená oranžová červená

Řízení realizace PRO

Ideálním řešením pro zajištění realizace schváleného PRO v každodenní praxi je jednoznačné přidělení odpovědnosti danému útvaru nebo ještě lépe konkrétní osobě. Útvar nebo osobu odpovědnou za realizaci PRO lze označit jako „manažer PRO“.

Vytvoření pracovního místa manažera PRO není záležitostí povinnou. Tato pozice dosud není příliš rozšířena, přesto se v posledních letech objevuje stále častěji a praxe ukazuje, že to je jednoznačně pozitivní krok vpřed (např. ve městě Slaném nebo v Brně).

Ukazuje se, že manažer může být pro obec neocenitelným přínosem – zlepšení odborného zázemí obce vede ke zvýšení schopnosti využívat možností spolupráce, a to jak na vnitřní úrovni (uvnitř úřadu), tak i na vnější úrovni (s další relevantními aktéry v obci a jejím okolí).

Schopný manažer PRO je jakýmsi „motorem“ PRO, protože významnou měrou přispívá k realizaci rozvojových záměrů – jak fyzicky (koordinací realizace jednotlivých projektů nebo přímo realizací dané aktivity), tak také vytvořením příhodného prostředí pro spolupráci (sladěním zájmů vnitřních a vnějších aktérů, diplomatickým řešením neshod apod.). Nezastupitelnou roli hraje manažer v oblasti vyhodnocování PRO.

Medializace PRO v obci

Program rozvoje obce je nástrojem řízení a koordinace rozvoje obce. Jeho zpracování a do jisté míry i realizace je nutně založena na společném úsilí celé řady aktérů v obci, ale i mimo ni.

Způsob, jakým se na zpracování PRO podílí relevantní aktéři, může být rozhodující pro účelnost i samotnou realizovatelnost celého dokumentu. A právě za tímto účelem musí být po schválení PRO průběžně prováděna jeho medializace, tedy zveřejňování co nejširšímu okruhu zájemců. Tím se zaručí i to, že PRO nikde nezapadne „do šuplíku“ a vzhledem k legitimnosti a transparentnosti celého procesu realizace PRO tak budou všichni dostatečně motivování k plnění svěřených úkolů.

Hlavní možnosti, jak mediálně šířit informace o PRO:

  1. umístění PRO na web obce nebo dokonce zprovoznění samostatné internetové aplikace (např. http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/koncepcni-dokumenty/strategie/) pro zveřejňování dílčích informací k PRO a pro zajištění přímého vyjádření veřejnosti,
  2. průběžné informování veřejnosti o realizaci PRO pomocí obecních (radničních) listů,
  3. tiskové konference a širší medializace PRO (vhodné spíše pro velké obce),
  4. veřejná projednání jednotlivých částí PRO (při jeho tvorbě) nebo před realizací vybraných aktivit či projektů (už při realizaci PRO),
  5. vytvoření tematických pracovních skupin k vybraným tématům obsaženým v PRO a zapojení reprezentantů veřejnosti apod.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. V čem spočívá realizace PRO?
  2. Proč je nutné PRO medializovat?

9.2 Naplňování PRO a následná zpětná vazba

Pro účely sledování plnění jednotlivých aktivit PRO je nutné si na začátku jeho realizace nastavit monitorovací systém, jehož průběžné výsledky by měly být podrobeny hodnocení.

Prostřednictvím aplikace výsledků hodnocení do samotného PRO nebo do plánovací činnosti obce by měla být zajištěna případná žádoucí zpětná vazba.

Procesy „sledování“ plnění PRO (vytváření systému sběru informací a provádění sběru a shromažďování informací) bývají označovány jako monitoring. Pro proces „hodnocení“ (zpracování informací získaných v rámci monitoringu, interpretace informací a formulace doporučení ke zlepšení) se často, zejména v kontextu Evropské unie, používá označení evaluace.

Pro účel sledování realizace, účinnosti a efektivity PRO a jeho rozvojových projektů podle stanovených pravidel mohou být použity tři základní typy hodnocení:

  1. Předběžné (ex ante) hodnocení – uskutečňuje se před samotnou realizací aktivit definovaných v PRO. Výsledkem předběžného hodnocení by mělo být rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí podpory pro definované aktivity, připravované projekty nebo dokonce rozhodnutí o schválení/neschválení PRO.
  2. Průběžné (interim) monitorování (hodnocení) – při průběžném monitorování aktivit PRO je zjišťováno, zda jejich realizace probíhá podle stanovených pravidel a zda jednotlivé činnosti naplňují stanovené cíle. Toto hodnocení by mělo být pravidelné a jeho výstupy by měly mít formu průběžných monitorovacích zpráv (měsíční, čtvrtletní, roční…).
  3. Závěrečné (ex post) monitorování a hodnocení – po ukončení realizace rozvojové aktivity (projektu), resp. po skončení platnosti PRO proběhne jejich závěrečné monitorování a hodnocení. Cílem by mělo být zjistit, zda realizace projektů a daného PRO skutečně přispěla k deklarovaným cílům a zda došlo k požadovanému pokroku při rozvoji daného území nebo příslušné tematické oblasti.

Pro adekvátní nastavení monitoringu je nezbytná vazba na cíle a měřitelné ukazatele a vytvoření odpovídajícího systému sledování a průběžného záznamu sledovaných informací.

Evaluace vyžaduje předchozí monitoring, stanovení jasného účelu hodnocení a relevantní nastavení a realizaci zpětné vazby. Základním nedostatkem při uskutečňování obou procesů, způsobujícím jejich znehodnocení, je ad hoc konání – tedy nekoncepčnost, nepřipravenost celého přístupu.

Nejčastější problémy při vyhodnocování realizace PRO:

  1. absence adekvátní monitorovací či kontrolní fáze realizace PRO,
  2. neexistence způsobu monitoringu vůči voleným orgánům samosprávy,
  3. nevyužívání výsledků hodnocení realizace PRO – absence zpětné vazby.

Indikátory jako součást monitorovacího systému

Obecně platí, že v koncepčních dokumentech a rovněž při monitorování a evaluaci musí být ke každé charakteristice sociálního nebo ekonomického jevu přiřazeny kromě přesného názvu a definice také způsob měření, resp. měrná jednotka, zdroje informací a periodicita zjišťování a tam, kde to je relevantní, také výchozí hodnota, kvantifikovaný cíl, nastavení indikátoru (např. strukturalizace indikátoru podle pohlaví nebo jiných třídicích hledisek, měření změn v čase, postupné naplňování kvantifikovaného cíle, způsoby porovnávání).

Z hlediska potřeb komplexní evaluace rozvoje může zpracovat (sbírat) monitoring různé typy informací. Podíváme-li se nyní kriticky na typy indikátorů vycházející z jednotlivých fází plánovacího cyklu, můžeme konstatovat následující:

  1. Indikátory vstupů (inputs) - nejčastěji je využíván objem finančních prostředků; většinou zde nejsou větší problémy, nicméně pro hodnocení efektivnosti jednotlivých rozvojových aktivit by bylo třeba využívat strukturovanějšího členění vstupů (nejen náklady na investici, ale rozklíčování nákladů na jednotlivé typy činností).
  2. Indikátory výstupů (outputs) – do značné míry jde o formální ukazatele; u značného množství aktivit převažují (počet akcí, projektů, účastníků, m2, km, ks); mají svou roli při sledování rozvojových aktivit, neměly by však být těmi hlavními.
  3. Indikátory výsledků (results) – specifikace vytvořených hodnot. Jsou to výsledky využití vytvořených výstupů.
  4. Indikátory dopadů (impacts, důsledků) – jak se změnila situace, jaké to přineslo důsledky odvíjející se od dosažených výsledků – ve většině případů je značně obtížné určit vliv konkrétní aktivity, přestože by tyto indikátory měly hrát nejdůležitější roli při plánování dalšího rozvoje území.

Při evaluaci rozvoje území je důležité si uvědomit, že by cílem většiny rozvojových projektů neměly být jejich výstupy, ale změny situace a řešení problémů daného území (dopady rozvojových aktivit a kam se území posunulo). Vytvořené výstupy projektů jsou pouze prostředkem k dosažení komplexního cíle rozvoje území. Ukázka uplatnění jednotlivých typů rozvojových indikátorů a pohledu na ně je uvedena pro ilustraci níže v textu.

Příklad jednotlivých typů indikátorů

Indikátor Tvorba turistického produktu regionu Výstavba obchvatu města
Vstupů Náklady na tvorbu Náklady na výstavbu
Výstupů Vytvořený produkt, 1 000 ks propagačních materiálů 10 km silnice, 4 křižovatky
Výsledků Zvýšení turistické návštěvnosti regionu o 20 % Zkrácení průjezdu městem o 5 minut, snížení provozu ve městě o 60 %, snížení hlučnosti a prašnosti o 30 %
Dopadů Zvýšení příjmů podnikatelů z cestovního ruchu o 15 %, zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu o 10 % Zlepšení zdraví a kvality života obyvatel města, zvýšení atraktivity města, nárůst bytové výstavby, postupný přírůstek obyvatel

Indikátory vstupů a výstupů sledují realizátoři jednotlivých aktivit PRO a dodávají je pro vyhodnocení manažerovi PRO. Indikátory plnění cílů (výsledků, resp. dopadů) jsou manažerem shromažďovány buď z veřejných informačních zdrojů, nebo od příslušných orgánů zodpovědných za sledování příslušného ukazatele.

Vzhledem k tomu, že řada aktivit spolupůsobí na dosažení určitých žádoucích efektů (výsledků a dopadů), je potřeba, aby u jednotlivých aktivit byly přiřazeny indikátory výstupů sloužící k vyhodnocení plnění PRO.

Stanovení indikátorů je obecnější problém všech programových dokumentů. Dosažení některých rozvojových záměrů nelze vždy kvantifikovat a často není jednoznačně možné zachytit skutečný dopad (efekt) jejich vlivu na rozvoj území v důsledku jejich realizace.

Monitoring procesu realizace PRO probíhá v následujících krocích:

  1. shromáždění indikátorů vstupů a výstupů od jednotlivých realizátorů aktivit,
  2. soustředění informací o vstupech a výstupech realizace jednotlivých aktivit věcně příslušným odborem či orgánem,
  3. soustředění údajů za jednotlivá opatření a aktivity a vyhodnocení jejich efektů,
  4. zpracování informativní zprávy s doporučeními na aktualizace systému indikátorů či vybraných částí PRO.

Pro jednoduchost procesu monitorování je vhodné, aby realizátorům jednotlivých aktivit byl každý rok předložen formulář, do něhož zaznamenají pokrok, jehož bylo v rámci dané aktivity dosaženo. Každý z realizátorů zaznamená hodnoty ukazatelů u „svých“ aktivit. Souhrn ukazatelů výstupů za všechny aktivity zpracuje manažer PRO. Kromě toho budou manažerem PRO zjišťovány také identifikované hodnoty indikátorů výsledků a dopadů.

Příklady možných vzhledů záznamových archů indikátorů jsou zde:

Sběr indikátorů výstupů, výsledků a dopadů

a

Zpracování indikátorů výsledků a dopadů

b

Indikátory výsledků a dopadů vážící se na stanovené cíle

c

Zpětná vazba

"Neřešit následky, řešit příčiny. Řešit s těmi, co řešit mohou." (autoři)

Proces sledování a hodnocení naplňování aktivit PRO musí být zakončen určením příčin nedostatků při jejich plnění (tzv. implementační deficity) a nalezením řešení k jejich odstranění. Postup hledání příčin nedostatků je naznačen v níže uvedeném schématu. Výsledek finálního hodnocení představuje důležitou zpětnou vazbu a zároveň vstup pro aktualizaci či přímo tvorbu nového programu rozvoje obce.

Otázky

Zodpovězte následující otázky, vztahující se k této kapitole:

  1. Co následuje po zpracování programu rozvoje obce?
  2. K jaké části PRO se váží monitoring a evaluace?

Přehled otázek a odpovědí

Otázky

  1. Je plánování potřebné pro každou obec?
  2. Čím konkrétně je užitečný program rozvoje obce?
  3. Co je výstupem strategického plánování?
  4. Jaký termín je použit dle zákona o obcích pro základní koncepční dokument obce?
  5. Jaké rozlišujeme typy koncepčních dokumentů?
  6. Jaké základní části by měl kvalitní koncepční dokument obsahovat?
  7. Kteří základní aktéři rozvoje v obci působí?
  8. Jakým způsobem se mohou aktéři rozvoje zapojovat do tvorby PRO?
  9. Jakou úlohu při tvorbě PRO mají jednotliví aktéři rozvoje?
  10. Proč je dobré jednotlivé skupiny aktérů rozvoje zapojit?
  11. Jaké schopnosti musí mít osoba pověřená zpracováním strategického plánu?
  12. K čemu slouží návrhová část dokumentu?
  13. Jaká je obvyklá struktura návrhové části?
  14. Jakým způsobem by měly být formulovány cíle?
  15. Jaký je účel realizační části dokumentu?
  16. Jakým způsobem lze graficky znázornit rozdíly v hodnotách ukazatelů?
  17. K čemu slouží SWOT analýza?
  18. Jaké jsou součásti SWOT analýzy a co vyjadřují?
  19. Na které dokumenty jiných územních celků má PRO navazovat?
  20. V čem spočívá realizace PRO?
  21. Proč je nutné PRO medializovat?
  22. Co následuje po zpracování programu rozvoje obce?
  23. K jaké části PRO se váží monitoring a evaluace?

Úkoly

  1. Zjistěte, kolik koncepčních dokumentů, případně jakých má obec, ve které máte trvalé bydliště.
  2. Vytvořte vzorový cíl, opatření a aktivitu pro následující témata (konkrétní zaměření si můžete zvolit sami):
  3. zkvalitnění sociálních služeb,
  4. zklidnění dopravy v obci,
  5. zvýšení zaměstnanosti obyvatel,
  6. zvýšení intenzity spolkového života.
  7. Pro aktivity vycházející ze vzorových témat u otázek v minulé kapitole stanovte vhodné monitorovací indikátory (s důrazem na indikátory výsledků a dopadů).
  8. Vyhledejte na internetu co nejvíce kvantitativních informací o Vaší obci.
  9. Najděte na webu ČSÚ počet obyvatel Vaší obce za posledních 5 let.
  10. Kde lze najít informace o aktuální míře nezaměstnanosti?

Slovník pojmů

akční plán
krátkodobý dokument (na období 1–2 let), který specifikuje přístup obce k naplňování hlavních směrů rozvoje, které jsou stanoveny v obecnější rovině v návrhové části programu rozvoje obce

aktér
subjekt, který svou činností ovlivňuje rozvoj obce; působit může ve veřejné, podnikatelské či neziskové sféře

atraktivita cestovního ruchu
přírodní, kulturní nebo společenský subjekt, událost přitahující účastníky cestovního ruchu

evaluace (hodnocení)
proces systematického zjišťování přínosu rozvojových aktivit / opatření / cílů na základě sběru a zpracování dat a informací; v rámci tvorby programu rozvoje obce se provádí evaluace ex-ante (předběžná – před schválením dokumentu), interim (průběžná – v průběhu návrhového období) nebo ex-post (závěrečná – po skončení návrhového období)

expertní způsob zpracování
k navržení rozvojové strategie využívá především znalostí externích odborníků (nejčastěji najatá poradenská firma); tito odborníci provádějí hodnocení situace a pojmenovávají problémy, místní aktéři působí spíše jako oponenti návrhů a rozhodují se, zda návrhy jsou pro ně přijatelné či nikoliv

indikátor
ukazatel; hodnota určitého jevu

kartogram
mapa, v níž je graficky barvou či rastrem vyjádřena intenzita jevu ve sledovaném území; vyjadřuje relativní hodnoty jevu

kartodiagram
grafické znázornění statistických dat metodou bodovou, čárovou nebo plošnou; vyjadřuje absolutní hodnoty jevu

komunitní způsob zpracování
do procesu tvorby rozvojové strategie v rozhodující míře zapojují mnohem více místní subjekty (aktéři), jde o určité zpracování „svépomocí“; základem je společná diskuze, pojmenování pociťovaných problémů, hledání zvládnutelných cest řešení

koncepce (koncepční dokument)
dokument popisující žádoucí směry budoucího rozvoje určitého území (obecně nebo pro nějaké konkrétní téma)

monitoring
sběr a zpracování dat a informací pro vyhodnocení stavu realizace koncepčních dokumentů

pracovní skupina
shromáždění místních aktérů (starosta, vybraní zastupitelé, významní podnikatelé, zástupci neziskových organizací, zástupci jednotlivých skupin občanů, případně dalších pro rozvoj obce důležitých subjektů apod.), kteří se podílejí na tvorbě programu rozvoje obce

problémový přístup
analýza jevů nikoliv pouhým popisem, ale hodnocením příznivosti či nepříznivosti sledovaných jevů, včetně příčin a možných důsledků zjištěného stavu

realizační tým
osoby vytvářející jednotlivé části PRO (nejčastěji starosta či místostarosta a vybraní zastupitelé, případně i odborní pracovníci úřadu nebo vybraní občané)

strategické plánování
systematické řízení jakékoliv organizace, podniku, obce či regionů, jehož smyslem je co nejefektivněji využívat všechny vlastní zdroje a včas a správně reagovat na změny v okolním prostředí

SWOT analýza
metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats) v obci

turistická atraktivita
součást přírody (jeskyně, vodopád apod.) nebo objekt (památka, muzeum, sportoviště, rozhledna apod.), kterou účastník CR navštěvuje s cílem prohlídky, využití či zhlédnutí