Program rozvoje obce Lobeč lze považovat za strategický dokument, který pomáhá charakterizovat prioritní oblasti potřeb, které obec má a v nichž se může a především chce rozvíjet. Stanovení těchto prioritních oblastí je dáno zejména demografickou, environmentální, sociální a ekonomickou analýzou dané obce. Toto analytické zhodnocení obce se nachází v úvodní části tohoto dokumentu. Na konci analytické části jsou stanoveny slabé a silné stránky obce, dle nichž lze stanovit, v čem je možné obec dále rozvíjet. Lze dle toho také vyvodit jak využít potenciálu, jež doposud má a také jsou v této části vymezeny příležitosti k rozvoji a hrozby, jež by tomu mohly bránit.
Po analytické části následuje část návrhová, kde je uvedena vize. Ta říká, jak by měla obec vypadat v časovém horizontu 10 -20 let. Dále následuje formulace cílů, opatření a aktivit, jež by měly přispět ke splnění vymezených prioritních oblastí.
Dokument Program rozvoje obce Lobeč na období let 2020 - 2025 byl zpracován v rámci řešení projektu "Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí" (CZ.1.04/4.1.00/62.00008), jehož nositelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekt byl financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky. Představitelům obce byla poskytnuta metodická podpora jako pilotním obcím projektu, které byly vybrány za účelem praktického ověření jednoho ze vzniklých produktů projektu – metodiky tvorby programu rozvoje obce.
Obec Lobeč leží ve Středočeském kraji, v okrese Mělník. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severovýchodně od Mělníka nedaleko od Mšena. Žije zde 145 obyvatel (údaj platný k roku 2019).
Obec má celkem rozlohu 3,48 km² a jedinou místní částí je zde samotná Lobeč.
Obec Lobeč je a nadále zůstane svojí polohou v území nejvíce navázána na nejbližší sídlo - město Mšeno (cca 1500 obyvatel), které leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi okresním městem Mělníkem (cca 20 000 obyvatel) a Mladou Boleslaví (cca 44 000 obyvatel), a v území je významnějším urbanistickým celkem. Spádově je Lobči bližší z obou posledně jmenovaných měst město Mělník, kde jsou umístěny i správní úřady okresu.
Obec Lobeč je jedním z drobných sídel řídce osídleného území na rozhraní rozsáhlého členitého prostoru převážně zachované neporušené chráněné lesnaté přírody severně a západně od obce, a rozsáhlého území převážně zemědělsky využívané krajiny kvalitních půd morfologicky umírněného území východně od obce. Obec Lobeč má navíc historickou minulost, která se významně promítá do urbanistické struktury i obsahu památkově významných objektů v jejím půdorysu.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323 v souvislosti s vladykou Přísnoborem z Lobče. Z některých pramenů vyplývá, že v prvotních dobách Lobeč byla (ve 13. století) bezdězským manstvím, tj. služebným statkem ke hradu Bezdězu, ba v této době či o něco málo později dokonce již existovaly Lobče dvě, totiž Lobeč Dolní a Lobeč Horní, v majetku různých vlastníků, které měly odlišný právní statut. O existenci Horní Lobče svědčí zde postavený kostel.
Ve 14. století zde byl v horní části vesnice založen kostel Povýšení sv. Kříže (později barokně přestavěný), tamtéž doplněný roku 1654 o barokní zámek (přestavěn roku 1724 a 1883).
Jisté ale je, že místo obývali lidé od nepaměti, o čemž svědčí archeologické nálezy již ze střední doby kamenné (mezolit) 10 000 – 4 000 let před n. l., mladší doby kamenné (neolit) 4000 – 2000 let před n. l., ale i z doby bronzové, doby železné i z doby Slovanů (7. až 10. století n. l.), reprezentované nálezem slovanského hradiště u zámku, což potvrzuje domněnku, že na místě dnešního zámku stálo nejprve pravěké hradiště a poté středověká tvrz. V této době byla lidská sídla často situována do míst morfologicky výhodných pro opevnění a obranu, tedy k méně přístupným vrchům či přírodním útvarům, kterým je zde právě vyvýšené místo nad obcí.
Kromě osídlení vzniklého z nesporných důvodů obranné lokace, často i u obchodní cesty, nejstarší primární zástavba vznikala obvykle i kolem krystalického jádra, usedlosti, či dvorce v poloze praktické pro běžný hospodářský život. Takovým místem bylo obvykle původně místo situované při prameništi vody, v nižší územní poloze chráněné před větrným prouděním. Požadavky obranné lokace na výhodném, například obtížně přístupném místě, a současně při vydatném prameništi pro obyvatele, dobytek i zavlažování, často nebylo možno splnit na jediném místě, a tak vznikala v některých případech navzájem vázaná místa dvě.
Při cestě ze Mšena před jejím strmějším pokračováním do náhorní oblasti polností směrem severním, v místě pramenů, bylo jistě místo odpovídající požadavkům hospodaření, ve 13. století zde na místě s výjimečným dostatkem vody byly založeny dokonce tři rybníky; v místě vyvýšeném, jakým je prostor dnešního zámku, je poměrně logické místo pro obranu. V průběhu odlesňování rovinatějších partií krajiny obyvatelé území v nižší poloze zřejmě zjistili, že úrodná místa leží zejména směrem jižním, a tak se rozvoj zástavby orientoval tímto směrem, současně se zástavba začala objevovat i v blízkosti místa určeného k obraně.
Jisté je, že v mladší době hradištní, v období od 7. do 10. století, se v lobečské kotlině rozkládalo slovanské hradiště a na návrší mezi dnešním kostelem, sokolovnou a zámkem sídlila strážní hlídka, jež střežila zemskou stezku při tzv. Vrátenské bráně.
Hradištní tvrz se rozkládala západně od dnešního zámku. Z toho všeho je patrné, že Lobeč měla už v 10. století strategický význam.
Klenotem obce je však především pivovar, písemně připomínaný již roku 1586. Ten byl během druhé poloviny 19. století významně modernizován. Po svém znárodnění v roce 1948 však objekt silně zchátral, ale od roku 2007 prošel postupnou celkovou rekonstrukcí a nyní je již moderně vybaven a je zásadním cílem pro turisty z širého okolí i různých koutů republiky.
V obci také působil slavný spisovatel Eduard Štorch, na jehož počest zde vzniklo muzeum.
Název Lobeč vznikl podle lidové domněnky, že se zde chodilo na lov, a z toho vzešla jména Lobzy a Lobes, později název dnešní.
Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází podél komunikace II/273 a zabírá cca třetinu plochy obce.
V hranicích CHKO se v severní části katastru obce nacházejí v plochách CHKO nebo v jejich návaznosti největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Nezalesněné plochy jsou využívány k zemědělské činnosti převážně jako orná půda, ale zčásti také jako Louky a sady. Přírodní, dřevinami i bylinami pokrytá krajina a lesnicky i zemědělsky využívaná krajina je velmi malebná a krajinářsky velmi hodnotná. Území je protkáno starými úvozovými cestami, které podlehly času a dnes jsou často nefunkční, neužívané, zanesené nebo i zarostlé dřevinami, a jsou již prakticky součástí ploch zeleně.
Tak jako tyto cesty je pro řešené území a jeho okolí typická i existence úzkých dlouhých údolí v prehistorické době tvarovaných vodotečemi.
Severozápadně od katastru Lobče se nachází v CHKO Kokořínsko i zvláště chráněné území ZCHÚ 179 (Kokořínský důl) a Natura 2000 (Kokořínsko).
Historické jádro obce je chráněno statutem vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna je plošnou ochranou památkového území, vykazujícího významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku, s existencí historických urbanistických a architektonických hodnot (včetně lidové architektury), které je třeba zachovat, respektovat a neporušit.
Vesnická památková zóna v obci Lobeč se vyznačuje charakteristickým historicky vzniklým urbanistickým prostředím parcelace se souborem historických staveb, který obsahuje určitý podíl nemovitých kulturních památek. V hranicích vesnické památkové zóny a v jejím okolí je stanoven režim ochrany zohledňující požadavky památkové péče a ochrany kulturního dědictví. V zastavěných a zastavitelných plochách je využití ploch, přestavba nebo nová výstavba možná za předpokladu, že nenaruší historické kvality urbanistického a architektonického charakteru sídla.
Předepisuje se plné respektování požadavků na ochranu hodnot vesnické památkové zóny uvnitř hranic této zóny i v plochách vymezených tímto územním plánem pro novou výstavbu při vnější hranici zóny a na místě určujících pohledových směrů a vjemů sídla (kompoziční osy, vazba na panské sídlo, panoramatický obraz vesnice v krajině, atd.). Dále se předepisuje veškerou přestavbu a novou výstavbu vně hranic vesnické památkové zóny koncipovat prostorově, hmotově, tvarově, materiálově a barevně tak, aby vytvořila s vesnickou památkovou zónou jeden harmonický celek.
Z hlediska archeologické památkové péče je řešené území územím s archeologickými nálezy a proto podléhá ustanovení § 21 – 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.
Na katastru Lobče je několik lokalit – území s archeologickými nálezy I. kategorie a II. kategorie (ÚAN I a ÚAN II), s prokázanými nebo velmi pravděpodobnými archeologickými nálezy.
Pokud se zaměříme na vývoj počtu obyvatel spíše z historického hlediska, obec Lobeč měla největší počet trvale žijících kolem roku 1930.
Počet obyvatel začal klesat až v letech hospodářské krize od roku 1933, kdy obec zasáhla nezaměstnanost, následně počet obyvatel klesal v důsledku válečných událostí druhé světové války, neboť obec ležela při státní hranici českého území a Sudet, která vedla po katastrální hranici mezi Lobčí, Libovicemi a Nosálovem, a zaznamenala odchod obyvatel do vnitrozemí, následně odsun německého obyvatelstva z Československa a odchod českých obyvatel osidlovat pohraničí.
Počet obyvatel přesto k roku 1961 překročil 300, od té doby klesal. Od počátku 90. let 20. století se však počet obyvatel začal lehce zvyšovat.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Lobeč od roku 1910
Zdroj: ČSÚ
Od roku 2011 se s mírnými výkyvy opět lidé do obce vracejí. Počet obyvatel postupně stoupá a je předpokládáno, že do let budoucích bude tento vývoj pokračovat ve stejném duchu.
Zdroj: ČSÚ + vlastní zpracování
Dle dostupných dat, promítnutých do grafu níže, je viditelné, že převažuje přírůstek migrační nad přírůstkem přirozeným. Lidé postupem let začínají spatřovat výhodu bydlení v klidné přírodě poblíž Kokořínských lesů, ale zároveň blízkost větších měst - Mělník.
Největší podíl na celkovém počtu obyvatel v obci zaujímají občané ve věku 15-64, což je obyvatelstvo v produktivním, resp. práceschopném věku. Podíl této věkové skupiny je 64,83%. Ne s velkým rozdílem, ale nejmenší početní skupinou jsou pak obyvatelé v důchodovém věku - 65 let a více.
Soudobé sociodemografické a ekonomické prognózy nevedou k příliš optimistickým scénářům zvyšování počtu obyvatelstva v drobných sídlech obdobného charakteru jako je obec Lobeč, spíše naopak. Je předpokládán jednak pokračující trvalý úbytek obyvatel způsobený malou porodností a stárnutím populace, a jednak pokračující stěhování zejména ekonomicky aktivních obyvatel za prací do sídel větší velikosti s existující základní vybaveností a službami.
Obce v přitažlivé poloze z hlediska kvality přírody pak budou obsahovat rekreační (sezónní) bydlení převážně střední třídy obyvatel, která bude do nemovitostí ukládat úspory a bude ekonomicky schopná je navštěvovat a udržovat.
V obci není zaznamenán výskyt větších skupin osob z národnostních menšin či sociálně slabých. V obci není sociálně vyloučená lokalita. Výskyt sociopatologických jevů také není zaznamenán.
V obci Lobeč momentálně nefungují žádné spolky. V případě konání obecních kulturních akcí či akcí spolků z okolních obcí jsou v Lobči k dispozici prostory - sokolovna s hřištěm.
Během roku se v obci konají různé akce pro děti, tak i pro seniory. Je pořádán Dětský den, setkání s důchodci či výlety pro seniory.
Mezi tradičně pořádané akce pod záštitou obce patří zejména:
Dále se v obci koná řada akcí pořádaných jinými subjekty: Veteránské rojení (zámek), pivovarské hody (pivovar), Houbobraní (zámek), „Prošlápni si cestu“ (cidérka) a další…
Občané jsou pravidelně informováni o dění v obci prostřednictvím úřední desky, webových stránek obce a nebo také rozhlasem.
Obec má webové stránky a Facebookový profil. Nejlépe funguje FB.
Akce a důležité informace jsou navíc zveřejňovány formou „Bulletinu“ – občasník, roznášený po domácnostech. Funguje v redukované formě utilitárně.
Pro informovanost se užívá také měsíčníku Mšensko, který vydává město Mšeno. Obec jej na své náklady objednává a doručuje občanům. Mšensko je prostor pro umisťování informací, sdělení atp. Využíváno pouze málo.
V obci je registrováno celkem 46 podniků/podnikatelských subjektů. Zjištěná aktivita byla dle dat ke konci roku 2018 pouze v polovině této původní hodnoty. Jedná se o zcela běžný jev, kdy je sídlo podniku registrováno v místě, kde však fyzicky neprobíhá provoz.
Vzhledem k velikosti obce není třeba monitorovat podrobně strukturu podniků. Pro představu jsou uvedeny pouze největší podnikatelské subjekty v obci:
Zásadní je firma Ing. Jaromír Šimonek – zaměstnává zhruba 20 místních, obhospodařuje většinu polností i lesů v katastru, podporuje také aktivity v obci.
V současné době je také zásadním (ne však největším) subjektem, působícím v obci, Pivovar Lobeč. Díky pivovaru do obce přijíždí velké množství návštěvníků.
Dalším, málo významným subjektem je Cidérka Lobeč, která ale iniciuje řadu aktivit – obnova cest v krajině, obnova krajinných prvků, workshopy, doplňuje sféru alternativní kultury.
V návaznosti na pivovar zahájilo činnost několik subjektů poskytujících ubytování.
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka o pivovaru je ale z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600.
Původní řemeslný vrchnostenský pivovárek rodu Věžníků byl v letech 1894 až 1897 nákladem JUDr. Rudolfa Cicvárka přestavěn v parostrojní provoz proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem. Zlatá léta zažíval podnik jako akciová společnost počátkem 20. století a za dobrého jihočeského sládka Josefa Tománka roční výstav dosahoval 10 tis. hl. Proslulé tehdy v kraji byly především jeho tmavé lobečské speciály jako 18° Porter či bavorský ležák. Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně. K zastavení výroby došlo ve válečném roce 1943, roku 1948 podlehl zrušený pivovar národní správě, ale ještě počátkem roku 1951 byla v provozu podkováňská stáčírna. Od roku 1956 využíval areál jen obchod ovocem a zeleninou a následně dlouhá léta státní statek. Polistopadoví vlastníci dokonali těžkou devastaci opuštěného areálu vandalskou demolicí částí budov.
Od roku 2007 byl areál rekonstruován oživován jako turistická atraktivita Kokořínska. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH). Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly na podzim roku 2015 oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro a Česká komora architektů nominovala stavbu na udělení přední evropské ceny za architekturu Mies van der Rohe Award 2017. Práce v uplynulých letech v rámci řady drobných projektů podpořilo také Ministerstvo kultury, Středočeský kraj, MAS Vyhlídky a EU (SZIF).
Znovuobnovený pivovar byl slavnostně požehnán mělnickým Saletinem páterem Jackem v sobotu 30. května 2015.
V současné době se v areálu nachází výčep s restaurací, ubytování a jsou zde pravidelně pořádány prohlídky.
Udržitelný rozvoj obnoveného areálu technické památky pivovaru v Lobči jako turistické atraktivity obce a regionu.
Strategický plán obce vidí udržitelnost ve funkčním využití památky s vyváženým mixem jednotlivých funkcí, které se vzájemně doplňují a vytvářejí synergický efekt (řemeslná výroba piva, restaurace s firemní prodejnou, ubytování pro návštěvníky a prohlídkový okruh).
Aktuálním záměrem je zatraktivnění a rozšíření prohlídkového okruhu technické památky o další prvky (výstavní boxy, panely, mobiliář, vytápění, osvětlení) v prostorách renesanční sladovny a budovy pivovarských sklepů.
Muzeum se nachází v prostorách bývalé měšťanské školy v Lobči, v prvním patře. Je rozloženo do dvou částí. První část seznamuje návštěvníky s osobou spisovatele E.Štorcha, jsou zde ukázky jeho korespondence, jeho zápisků o studiu, rodný list a jiné osobní dokumenty. Dále je zde k vidění expozice ze života lidí v pravěku – lov mamuta, obydlí pravěkých lidí, způsob opracování pazourků, způsob pohřbívání nebožtíků, ukázky skalních maleb.
V druhé části se nachází ukázky pazourků, které se našly na území obce Lobeč. Dále pak ukázky románů, které Štorch napsal, a především ukázky z jeho rodné obce – Ostroměři, jeho rodného domu.
Muzeum je také vybaveno audiovizuální technikou, kde je promítána ukázka místa, kde Štorch v obci působil, kde je pochován, a kde se nacházejí místa, o kterých psal. Návštěvníci mají možnost se seznámit s dalšími osobnostmi obce, které tvoří neodmyslitelnou součást historie.
První bezpečná zpráva o tvrzi v Lobči pochází až z roku 1513, kdy prodal Záviš z Harasova Hořejší Lobeč, čítající i pustou tvrz a pustý dvůr poplužní Johance z Vísky, manželce Jana Lobečského z Lobče. Lze předpokládat, že původní lobečská tvrz, o které nevíme, kdy přesně vznikla, jakožto funkční stavba zanikla za husitských válek. Po polovině 17. století tehdejší majitel pozemku vystavěl v Horní Lobči, přibližně na místě bývalé tvrze dvůr, respektive zámek, který se stal jeho sídlem.
Zámek měl během let mnoho majitelů a byl přestavován. V roce 1913 dala jeho tehdejší majitelka Helena Kreutzerová nově upravit vnitřní prostory. Od Heleny Kreutzerové odkoupil zámek generální ředitel Škodových závodů v Plzni Josef Šimonek, jehož rodina jej držela až do roku 1948. Později zámek sloužil jako léčebna – rehabilitační odbočka pražské Fakultní nemocnice v Praze 2 - léčebny neuróz. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen potomkům Josefa Šimonka, je spolu s rozsáhlými pozemky v okolí opět v soukromém vlastnictví, a slouží jako základna zemědělské výroby, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a turistiky - jako penzion či turistická ubytovna a jedno z výchozích turistických míst po okolí – do chráněné krajinné oblasti, na Vrátenskou horu – nejvyšší bod Kokořínska (508 m n. m.), kde byla v roce 2004 postavena rozhledna s panoramatickým rozhledem k Bezdězu, na Mělnicko a České středohoří.
Patrová barokní zámecká budova je pohledově dominantním objektem obce, zejména při příjezdu z nižší polohy. V souvislosti se zámkem za zmínku stojí poměrně rozsáhlé sklepení situované ve svahu pod zámkem, a zemědělské stavení (bývalá zámecká sýpka).
Kostel a hřbitov
Kostel Povýšení svatého Kříže (původně svatého Václava), situovaný kolem hřbitova v horní části vsi, který byl již v polovině 14. století připomínán jako kostel farní, byl přestavěn roku 1532 (a v novodobé historii obnoven barokně). Do současnosti se dochovaly původní gotické prvky této stavby. Na vnější jižní stěně lodi svědčí o přestavbě v roce 1532 zazděná pískovcová deska s letopočtem 1532 a se jménem Husovým.
Hřbitovní kostel se hřbitovem byl obvykle zakládán mimo obvod původního sídla; je předpoklad, že tomu bylo i v tomto případě, a teprve pozdější výstavba z období 19. století, zejména objektů kolem hřbitova, jej včlenila do zastavěného území.
Zajímavá je historie hřbitova, který byl původně jen kolem kostela a na východní straně končil u zvonice. Z důvodu narůstající potřeby byl rozšířen poprvé v roce 1856, podruhé v roce 1936.
Na grafu níže je zobrazen vývoj počtu nezaměstnaných v obci Lobeč od roku 2007 až do roku 2018. Počet nezaměstnaných byl nejvyšší v roce 2009. Toto číslo bylo však způsobeno velkým nárůstem celkového počtu obyvatel, kdy oproti ostatním rokům, kde přírůstek nebyl nijak velký, přibylo 17 nových občanů v obci. S tímto nárůstem narostl také počet nezaměstnaných. Od roku 2009 s menšími výkyvy toto číslo postupně klesá.
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ
Určitý počet obyvatel obce pracuje přímo v místě bydliště - v Lobči. Do obce také dojíždí občané z okolí, a zejména pak do Fa Šimonek, pivovaru, cidérky.
Největší poměr obyvatel Lobče však vyjíždí za svým zaměstnáním mimo hranice obce. Jezdí do okolních větších měst, do Prahy či do Mladé Boleslavi, kde se nachází významný zaměstnavatel - Škoda Auto a.s.
Jedním z problémů obce je nedostatečná existence základní občanské vybavenosti a malá nabídka pracovních míst, za kterými je nutno odjíždět. Z tohoto pohledu je prioritou postupné odstraňování uvedených nedostatků.
Současná situace v obci Lobeč je charakteristická zejména nedostatky v dopravní a technické infrastruktuře (technický a bezpečnostní stav vozovek, absence chodníků podél hlavní komunikace, zásobování vodou, likvidace splaškových i dešťových vod, výroba tepla a teplé užitkové vody).
Ze jmenovaných nedostatků má prioritu odstranění dopravních rizik (což současně povede ke zkulturnění veřejných prostranství) a současné vybudování splaškové kanalizace pro vyloučení nehygienické likvidace splaškových vod. Pokládka potrubí splaškové i dešťové kanalizace a dalších sítí inženýrské infrastruktury by mělo předcházet definitivní úpravě povrchů veřejných prostranství (chodníků a komunikací).
Jak již bylo konstatováno, obec byla založena v místě vodního zdroje, původně zadržovaného v rybnících, postupně obyvatelé vyhloubili řadu studní s pitnou vodou, neboť voda se z okolí stahovala do kotliny. V roce 1826 byla postavena studna u bývalé hospody a další stavby pro jímání vody s množstvím vody, která zásobovala i Doubravice a Skramouš. Před stavbou vodovodu byla v obci řada pramenů i studánek, a sama obec měla dvě vlastní studně a několik pramenů v rybníku, místní parostrojní pivovar studně čtyři a velkostatek jednu s vlastními rozvody vody, a tak realizace rozvodu pitné vody jakožto velká investice byla dlouze diskutována. V Lobči se uvažovalo o připojení na skupinový vodovod Mšeno – Sedlec od roku 1924, horní část Lobče byla napojena v roce 1925 až 1926. Rozšíření vodovodu i pro Dolní Lobeč byla natolik akutní, že vedla k jeho realizaci v letech 1953 a 1954.
V obci je nyní veden vodovodní řád, ze kterého občané čerpají pitnou vodu pro každodenní využití.
Obec Lobeč nemá v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, nebo se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Mšeno, případně se likvidují i nedovoleným způsobem vsakem na pozemcích zástavby.
V současnosti je v prostoru jižně od zámku vybudována biologická čistírna odpadních vod (balená ČOV s biologickým zemním filtrem z r. 2012), aby vyčištěné odpadní vody mohly být vypouštěny do podzemních vod - není však zcela vhodná její pozice. Čistírna je připravena pro rozvoj funkčního využití stávající a rozvojové plochy areálu zámku, a do doby naplnění těchto funkčních ploch a vybudování obecní kanalizace a obecní čistírny může být její kapacita využita pro likvidaci odpadních vod navážených do čistírny cisternovým vozem.
Napojen je zámek a dále se dováží splašky fekálními vozy z Lobče + Nosálova – je financováno spolu s dotační podporou – obec Lobeč, zámek, obec Nosálov.
Územní plán obce navrhuje vybudování oddílné kanalizační soustavy. Navrhuje se vybudování veřejné gravitační splaškové kanalizace s odvodem splaškové vody do další, obecní čističky odpadních vod, situované pod obcí, odkud by byla přečištěná voda odváděna a postupně vsakována ve vsakovacím prostoru společném pro dešťové i přečištěné splaškové vody, případně i posléze v údolním mokřadu.
Kapacity obou uvažovaných čistíren odpadních splaškových vod (stávající zámecké a navrhované obecní) pokrývají výhledový maximální uvažovaný počet obyvatel obce.
Řešené území není plynofikováno. Plynofikace obce by znamenala vybudování plynovodních přívodních řadů ze vzdálených zdrojů, vybudování středotlakého rozvodu, přípojek k objektům a plynových kotelen. V současnosti v řešeném území nejsou odběratelé, kteří by byli významnými odběrateli zemního plynu tak, aby investice do rozvodu plynu byla ekonomicky výhodná. V návrhovém období se neuvažuje v řešeném území s realizací rozvodu plynu pro výrobu tepla a teplé užitkové vody.
Elektrická energie byla do obce zavedena od roku 1924 z elektrárny v Dražicích nad Jizerou.
V současnosti je zdrojem elektrické energie pro řešené území a také zůstane distribuční rozvodna Mladá Boleslav. Rozvody VVN se v řešeném území nevyskytují. V území existuje stávající rozvodná síť vysokého napětí s dostačující kapacitou pro stávající odběry i rozvoj řešeného území.
Obec Lobeč a sousední Skramouš leží na konci přívodního nadzemního vedení VN ve směru od Mladé Boleslavi, a v případě výpadku (havárie) tohoto jediného vedení zůstávají bez možnosti zásobování elektrickou energií do doby provedení opravy.
Území obce protínají paprsky telekomunikačního zařízení Vrátenská hora, které však nemají dopad na využití funkčních ploch řešeného území. Do řešeného území směřuje ze Mšena kabelové komunikační zařízení provozovatele Telefonica O2. Řešené území je v dosahu vzdušných sítí elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací, dat, apod.).
Území je nedostatečně pokryto signálem operátorů mobilních telefonních stanic. Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území pouze rozvody kabelové, uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupové vedení se navrhuje kabelovými (postupně) nahradit v plném rozsahu.
V obci jsou pravidelně vyváženy různé druhy odpadů - od komunálního odpadu až po tříděný, jako např. sklo, plast, nápojové kartony, plechové obaly, papír, kuchyňský olej. Svoz komunálního odpadu zajišťuje společnost AVE Benátky n/J. a svoz tříděného také AVE Benátky n/J. Dále je v obci vyvážen odpad biologický.
Obcí Lobeč prochází hlavní silnice č. 273. Silnice II/273 je silnice II. třídy, která vede z Mělníka do Obory. Je dlouhá 33,7 km. Prochází dvěma kraji a třemi okresy. Na tuto hlavní silnici se napojuje silnice č. 25954 a ta se kříží dále se silnicí č. 27232.
Nejblíže je obci silnice č. 38. Silnice I/38 je česká silnice I. třídy, třetí nejdelší (po I/35 a I/11) a jeden z páteřních celostátních tahů. Je dlouhá 256 km a vede z Libereckého kraje přes Středočeský a Vysočinu do Jihomoravského na státní hranici s Rakouskem. V úseku od křížení s dálnicí D1 (u Jihlavy) do Rakouska je po ní vedena evropská silnice E59.
Jelikož je obce nachází v údolí a lesích, železniční trať zde proto nevede. Nejbližší zastávky jsou zastávky Skramouš a Vrátno. Obě jsou vzdálené zhruba 20minut pěšky, autem dostupná je spíše stanice Vrátno. Na těchto uvedených zastávkách je však malá intenzita spojů, jsou využívány málo, spíše turisty.
Obcí vedou následující cyklotrasy:
Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa Mšeno – Skramouš – Lobeč – Nosálov – Vrátenská hora.
V přípravě systém volnočasových stezek – velký okruh (kolem obce) a malý okruh (E.Štorcha na Pustém vrchu), napojení na ostatní lokality (směr Libovice, k Vrátenské hoře, směr Skramouš po staré formanské cestě, výhledově obnova cesty polem směr Vrátenský větrný mlýn).
V obci jsou zaznamenány následující problémy:
Během celého roku se o údržbu místních komunikací starají místní obecní zaměstnanci. Zimní údržbu pak provádí Fa Šimonek spolu s obecními zaměstnanci.
V obci je zaznamenán nedostatek parkovacích míst u pivovaru, dále je nutné doplnit kapacitu „nouzového parkování“ pro obyvatele na obtížně přístupných pozemcích, v zimním období jsou některé komunikace nesjízdné.
Obcí Lobeč projíždí pouze autobusová doprava.
Regionální autobusovou dopravu provozuje Kokořínský SOK. Autobusovou dopravu Kokořínský SOK s.r.o. zřídilo Sdružení obcí Kokořínska k zajištění dopravní obslužnosti mezi jednotlivými obcemi regionu a městy Mělník a Mšeno.
Lobčí projíždí konkrétně linka 250066 Mšeno - Nosálov – Katusice
Obec je dále dopravně dostupná prostřednictvím linek Mšeno – Mělník – Praha.
Vzhledem ke způsobu financování dopravce SOK obcemi je kvalita spojů dostatečná – kompromisní. Byla zaznamenána také poptávka na vyšší intenzitu.
V řešeném území se nevyskytuje zařízení vyšší občanské vybavenosti. Situování vyšší občanské vybavenosti se zde zatím nepředpokládá.
V obci se nachází:
V obci se nenachází lékařská ordinace. Občané musí za lékaři dojíždět do okolních obcí či větších měst - Mšeno, Mělník, MB, Praha.
Na Mělník je to z obce Lobeč zhruba 25 minut automobilem, tudíž se právě Mělník jeví jako nejbližší město s nemocnicí, poliklinikou, pohotovostí. V případě vážnějších situací lidé jezdí do nemocnic v hlavním městě. Záchranná služba dojíždí z Mělníka.
Vzhledem ke své velikosti, hustotě osídlení a skutečnosti, že se zde nevyskytují případy, které by organizace sociálních služeb musely řešit, obec sama nemá zpracován komunitní plán sociálních služeb.
V případě naléhavé potřeby kteréhokoli občana, jej obec přesměruje na zařízení sociálních služeb ve městě Mělník či Mladá Boleslav, kde mu bude poskytnuta potřebná pomoc.
Péče o seniory je zajištěna ústavy a zařízeními v jiných obcích. Aktuálně je umístěn 1 senior v DS Mšeno a 2 senioři ve specializovaných ústavech.
Z novějších staveb, významných pro obec, je třeba vzpomenout školu a sokolovnu.
Školství v obci je datováno již k roku 1804, tehdy škola však ještě neměla vlastní budovu, a výuka se proto stěhovala po různých domech. Kolem roku 1830 vrchnost koupila dům č. p. 43 a budovu nechal baron Clemens Lützow pro účely vyučování přestavět (zvětšit).
Tato budova však ani po zvětšení nevyhovovala, a tak byla zbořena, a v roce 1882 byla na jejím místě postavena budova nová, posléze i s tělocvičnou (dnes sídlo Obecního úřadu a muzea, majetek obce). Školu navštěvovali i žáci z okolních obcí, a jejich počet dlouhou dobu převyšoval stovku. Vývoj počtu obyvatel sídla i sídel okolních od poloviny 40. let do let šedesátých znamenal proměnlivé potřeby školních prostor, do r. 1975 se počet žáků neustále snižoval a v roce 1975 byla škola zrušena.
Sokolovna byla navržena pro TJ Sokol Lobeč a postavena v roce 1923. Užívala se nejen ke sportu, ale i k tanečním zábavám a divadelním představením.
Děti v současné době dojíždí do okolních obcí a měst jak do MŠ, tak do ZŠ.
V obci se každoročně po celý rok konají různé společenské akce. Akce se konají venku nebo v místní obecní sokolovně. Výčet akcí viz. níže.
Mezi kulturní zařízení v okolí obce lze zařadit kino Máj Doksy. Funguje zde spolupráce s obcí, kdy je program zařízení propagován prostřednictvím FB. Je zde stálá divácká základna – cca 4-6 obyv.
Na území Lobče se dále nacházejí jmenovitě zapsané kulturní památky ve smyslu zákona 20/87 Sb., o státní památkové péči. Nemovité kulturní památky řešeného území jsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Mělník takto:
Pro sportovní a volnočasové vyžití je v obci zřízeno hřiště u sokolovny, dětské hřiště u OÚ, obecní posilovna v budově OÚ či sokolovna. Dále jsou v obci pořádány jógové kurzy v budově OÚ a v obci a jejím okolí vedou běžecké trasy.
Děti mohou ve svém volném čase využít již zmíněné hřiště u sokolovny či dětské hřiště u obecního úřadu.
V obci není funkční žádný sportovní klub.
Mezi zařízení pro volnočasové či sportovní vyžití v okolí Lobče lze řadit sokolovnu Mšeno, horolezeckou stěnu Mšeno, jógové kurzy v ZŠ Mšeno, Kokostezky – cyklistické traily a kluby - tenisový klub Mšeno či fotbalový klub Mšeno.
Největší podíl na celkové výměře obce má orná půda. Centrum obce se nachází v údolí a ačkoli je obklopeno lesy, tak zbývající část jsou pole, sloužící pro zemědělské potřeby.
V plochách s převažující zemědělskou výrobou je uzemním plánem navrženo založení pásů zeleně doplňujících stávající průběžné systémy zeleně, umožňujících vznik přírodní kulisy i po východním a jižním okraji sídla, a umožňující členění zemědělské krajiny a navrácení jejího drobnějšího měřítka, obvyklého před scelováním pozemků polností a před likvidací mezí a remízků. Tím je sledováno zmírnění účinků větrné eroze. Některé polnosti jsou doporučeny pro výhledové užití jako sečené nebo nesečené louky, a to za účelem snížení povrchového odtoku srážek, zatím nerealizováno.
Pozemkové úpravy jsou plánovány na rok 2020.
Z pohledu kvality ovzduší jsou v obci individuální problémy s lokálními zdroji.
Vzhledem ke svému umístění obcí neprotéká žádný vodní tok. Nachází se zde rybník, kaskáda retenčních nádrží a nestálá vodoteč směrem ke Skramouši.
Část obce se nachází na území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena roku 1976 jako CHKO Kokořínsko v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko. K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km² jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.
Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka, Českolipska, Mladoboleslavska i celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.
Principiálně ke střetům nedochází. Stavební rozvoj obce a územně-plánovací připravenost je v tomto smyslu koordinována se zájmy ochrany přírody. Rozvojové plochy jsou směřovány do částí obce mimo CHKO a zejména do „vnitřních“ periferií – zahuštění sídla formou zástavby volných pozemků v intravilánu a využití sávající stavební substance. Není tlak na zřízení rozsáhlejších rozvojových ploch ani nejsou známy zásadní investiční záměry, které by mohly kolidovat se zájmy ochrany přírody.
Obec nespatřuje nijak velké problémy s ochranou přírody. Za zmínku lze možná uvést likvidaci splaškových vod, hospodaření s dešťovými vodami.
Lobeč spadá do ORP Mělník, pověřený obecní úřad se nachází v nedalekém městě Mšeně, stejně tak i matrika. K vyřizování záležitostí spojených s finančním a katastrálním úřadem se musí potom obyvatelé Lobče dopravit do města Mělník.
Na obecním úřadě v současné době působí starosta, 1 místostarosta a dalších 5 zastupitelů. Na úřadě jsou zřízeny celkem tři výbory - kontrolní, finanční a kulturní.
Obec již v minulosti využívala VPP, a to konkrétně:
Dle dostupných dat a grafu níže lze s jistotu tvrdit, že se vedení obce již dlouhodobě snaží udržovat obecní rozpočet vyrovnaný. Obec se pečlivě stará o své finanční prostředky a nakládá s nimi šetrně tak, aby nedocházelo ke schodku. V případě schodku v letech 2009, 2012 a 2013 se jednalo o výdaje spojené s financováním projektů, resp. nutností případného předfinancování.
Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Lobeč v letech 2009 - 2018 (v tis. Kč)
Zdroj: ČSÚ
Stav ke konci roku 2019 byl následující:
Obec zajišťuje chod muzea včetně péče o návštěvníky a dále pronajímá majetek ve svém vlastnictví, konkrétně prostory sokolovny.
V objektu OÚ je prostor pro zajištění řídících činností při mimořádných událostech a pro civilní ochranu obyvatelstva.
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní se nestanovuje, takové riziko v území neexistuje.
K ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události se vybudovat stálý tlakově neodolný úkryt nepředpokládá.
Shromaždiště obyvatel před evakuací (dopravní uzel i blízkost komunikace) před odvozem z postižené oblasti a skladování materiálu CO a humanitární pomoci se navrhuje v areálu zámku, kde se je možné i dočasné provizorní ubytování.
Kromě míst, kde je možno z vodovodní sítě rozvodu pitné vody po její rekonstrukci čerpat vodu pro účely zásahu vozidel hasičského záchranného sboru, se uvažuje místo pro čerpání vody ze stávající vodní nádrže.
Občané jsou v případě mimořádných událostí varováni místním rozhlasem.
Obec je členem MAS Vyhlídky, z.s. a dále také dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Kokořínska.
Sdružení obcí Kokořínska (dále jen DSO SOK) je dobrovolným svazkem 16 obcí. Území svazku se rozkládá na severovýchod od Mělníka a značnou částí zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Kokořínsko je známo svoji zachovalou a unikátní přírodou, lidovou architekturou, hustou sítí turistických a tras a cyklostezek a dalšími rozmanitými turistickými cíli, jakou jsou rozhledna na Vrátenské hoře, město Mšeno, hrad Kokořín, skalní byt ve Lhotce, pískovcové útvary a města a Přírodní rezervace „Kokořínský důl“, což je údolí potoka Pšovky včetně postranních údolí mezi Lhotkou a Rájem u Mšena.
Autobusovou dopravu Kokořínský SOK s.r.o. zřídilo Sdružení obcí Kokořínska k zajištění dopravní obslužnosti mezi jednotlivými obcemi regionu a městy Mělník a Mšeno.
Přínosem spolupráce s MAS Vyhlídky je především podpora a pomoc při rozvoji regionu a možnost čerpání zajímavých dotačních prostředků. Díky DSO SOK je obec dopravně obslužná, jelikož právě SOK zřizuje autobusové linky projíždějící obcemi na Kokořínsku.
V současné době obec Lobeč nemá partnerské obce či regiony. Do budoucna však lze o partnerství uvažovat.
Strategická vize rozvoje obce Lobeč je základní strategickou orientací deklarující, čeho chce obec realizací rozvojové strategie v daném časovém horizontu (2020 - 2025) dosáhnout. Stav naplnění ideálního cíle nemusí nastat, ovšem k jeho dosažení je směřováno plánované a vynaložené úsilí a prostředky.
Vizí obce je především kvalitní život obyvatel obce, kvalitní životní prostředí. Obec by měla být místem příjemným pro život. Měla by být obcí atraktivní pro bydlení a trávení volného času, obcí čistou, upravenou a s kvalitním přírodním prostředím. Vyvážený rozvoj obce bude směřovat do oblasti rozvoje bydlení, trávení volného času, zajištění technické infrastruktury a kvalitního životního prostředí.
Cíl : „Řešení akutních problémů v obci”
Opatření : „Řešení akutně poruchových či nefunkčních lokalit dešťové kanalizace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zajištění sběru povrchové vody ze stráně” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- osev, popř. povrchový sběrač vody |
„Návrh řešení proti rozlévání vody u pivovaru” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
- kapacita dešťového řádu před pivovarem |
„Doplnění dešťových sběračů v místech největší potřeby” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Vyřešení situace rigolu při příjezdu od Nosálova” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Řešení nevhodně řešené části páteřního rozvodu DK” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
- v dotčených lokalitách |
Opatření : „Veřejné osvětlení” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Revize stavu veřejného osvětlení” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Doplnění svítidel v lokalitě "na skále"” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Postupná výměna svítidel za LED zdroje” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
Opatření : „Dopravní infrastruktura, bezpečnost” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Chybějící kapacity dopravy v klidu” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- úprava pásem podél komunikací, zlepšení situace parkovacích stání |
„Doplnění prvků dopravní bezpečnosti” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- měřiče rychlosti |
„Usměrnění provozu v kritických místech” |
2020 - 2023 | obec | Vlastní | |
- úprava přednosti v místech kritického rozhledu |
Cíl : „Řešení dlouhodobých úkolů”
Opatření : „Systém odvodu dešťových vod” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Doplnění kompletního systému dešťové kanalizace v obci” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- případný odvod vod do kalu |
„Příprava na možný odvod přečištěné vody z DČOV” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
„Doplnit systém o retenční prvky” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
Opatření : „Splašková kanalizace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Napojení Horní Lobče na obecní ČOV” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
„Střední a Dolní Lobeč - řešení kanalizačních páteří” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- jak dešťová, tak splašková; realizace gravitačního systému a dolní ČOV |
„Obecní podpora nových jímek a DČOV” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
„Alternativní varianta - tlaková kanalizace” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
Opatření : „Dopravní infrastruktura, propojení obcí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Cyklo a pěší propojení s okolními obcemi” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- Mšeno, Nosálov, Skramouš, Libovice; (doplnění a oprava sítě) |
Cíl : „Řešení individuálních potřeb obyvatel”
Opatření : „Zajištění podílu místních obyvatel na rozvojových prioritách obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Realizovat komunitní projednávání a šetření” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- např. dotazníky, ankety, prezentace strategie obce, informace občanům, kulaté stoly, zveřejnit výsledky/výstupy, apod. |
Cíl : „Rozšíření nabízených služeb obyvatelům obce (volnočasové aktivity apod.)”
Opatření : „Využití prostor OÚ” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obecní spolková místnost” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- popř. knihovna, internetpoint |
„Využití podkrovních prostor” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- např. byty, volnočasový prostor, rozšíření muzea, síň slávy a tradic, apod.. |
Opatření : „Sokolovna” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Opatření proti úniku tepla” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
„Postupná komplexní revitalizace interiéru” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- interiér výčepu, opony a plány na jevišti, uzpůsobení pro promítání, apod. |
„Uzpůsobení prostor pro další sporty” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
„Revitalizace venkovních prostor” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- nová venkovní zahrádka |
„Možnost zřízení ubytovacích kapacit” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- příležitostné ubytování |
Opatření : „Veřejné prostranství v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zlepšit stav a umístění zastávek autobusové dopravy” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Úprava stanovišť pro tříděný odpad” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
„Úprava obecního parku” |
2020 - 2022 | obec | Vlastní + externí | |
- kácení, vodní plocha |
Opatření : „Odpadové hospodářství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Úprava plata na místní kompostárně” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
„Efektivní využití obecní štěpkovačky” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- možnost využití materiálu na plánovaných budovaných cestách v krajině |
Opatření : „Vodní plochy - kal” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekultivace kalů pod obcí” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- propojení kalů, doplnění prvků mobiliáře |
Opatření : „Investice do nemovitostí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Stavební obnova budovy pošty” |
2023 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- využití pro poštu, obchod, nájemní bydlení.. |
„Objekt nádražní budovy Lobeč-Vrátno” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- výchozí turistické stanoviště, zlepšení situace pro parkování |
„Energetické úspory veřejných budov” |
2023 - 2025 | obec | Vlastní + externí | |
- realizace energeticky úsporných opatření |
Cíl : „Zajištění rozvoje obce s ohledem na ochranu kulturních a přírodních hodnot”
Opatření : „Tvorba studií” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zastavovací studie rozvojových ploch definovaných v ÚP” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
Opatření : „Tvorba regulativů pro stavby” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Tvorba regulativů pro novostavby i rekonstrukce stávajících objektů, úpravy ovlivňující veřejný prostor” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
Cíl : „Podpora turistického ruchu”
Opatření : „Muzeum” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zatraktivnění expozice, nové prvky, zlepšení celého konceptu muzea” |
2020 - 2023 | obec | Vlastní + externí | |
- (možnost spolupráce se zahraničním partnerem) |
„V případě zájmu doplnit muzeum o prodejnu / drobný prodej” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- popř. zajištění obsluhy prodejny |
Opatření : „Stezky” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Procházkové / tréninkové / turistické stezky, trasy, okruhy” |
2020 - 2023 | obec | Vlastní + externí | |
- spolu s rekultivací starých alejí, mezí |
Cíl : „Podpora zaměstnanosti a podnikání v obci”
Opatření : „Lobečský pivovar” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora lokálního pivovaru” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- kumulace aktivit obce a pivovaru; podpora rozvojových záměrů pivovaru |
Cíl : „Podpora kulturního a společenského života v obci”
Opatření : „Kulturní komise obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zřízení kulturní komise obce” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- umožnění občanům obce podílet se na rozhodování, podpora pořádání akcí/aktivit "zespoda", motivační účinek pro obyvatele obce |
Cíl : „Navazování partnerství, spolupráce, komunikace s veřejností”
Opatření : „Partnerství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Intenzivnější spolupráce obce s okolními obcemi” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- participace na projektech, na rozvoji společného území |
„Spolupráce s místními podnikatelskými subjekty - pivovar” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
Opatření : „Prezentace obce navenek” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vytvoření znaku obce” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- zapojení veřejnosti na tvorbě, soutěž, participace dětí, studování materiálů a podkladů |
„Aktualizace webu obce” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- zlepšení vzhledu, přehlednosti, editace |
„Prezentace na sociálních sítích” |
2020 - 2025 | obec | Vlastní | |
- pokračovat v prezentaci obce na FB, včas editovat, zveřejňovat akce, apod. |
„Atraktivní vývěsky” |
2020 - 2025 | obec | ||
- pouze k jednání, nejedná se o vysokou prioritu obce |
Za zajištění realizace programu rozvoje je zodpovědný starosta, místostarosta a zastupitelstvo. Zastupitelstvo, starosta, místostarosta obce koordinují všechny činnosti a aktivity, které povedou k naplnění Programu rozvoje obce. Úspěšnost realizace PRO a naplnění jednotlivých cílů závisí také na efektivní spolupráci všech aktérů, kterými je samotná obec, spolky, občané a subjekty v obci.
Zajištění naplnění programu bude mít na starosti zastupitelstvo, v čele se starostou obce.
Sledování bude probíhat prostřednictvím projednání plnění PRO, které bude předneseno na zastupitelstvu obce vždy k 31.12. Za projednání je zodpovědný starosta obce, který zajišťuje sběr dat potřebný pro monitoring a hodnocení plnění. Hodnocení plnění probíhá na zastupitelstvu obce. Je sledováno zejména:
Spolu s těmito aktivitami bude prováděno i přehodnocování jednotlivých záměrů z hlediska jejich možnosti a potřebnosti jejich realizace a bude také zkontrolováno nastavení priorit záměrů. Projednání plnění PRO bude zaneseno v posledním Zápisu ze zastupitelstva daného roku.
Program rozvoje obce je nutno průběžně upravovat a aktualizovat jeho části. Dílčí revize budou probíhat v případě potřeby - úpravy stávajících aktivit, zařazení nových či vyřazení neaktuálních. Podkladem pro tyto revize mohou být např. výstupy z monitoringu či zápisy z jednání zastupitelstva. Malé/dílčí aktualizace nemusí být schvalovány zastupitelstvem obce. Velké a zásadní aktualizace budou vždy schváleny zastupitelstvem obce.
Dokument bude zveřejněn na internetových stránkách obce a zároveň bude k nahlédnutí, případně i k zapůjčení v listinné podobě na obecním úřadě.