Umístění v rámci ČR a kraje

Město Habartov je součástí NUTS II – Severozápad. Nachází se na území Karlovarského kraje ve vzdálenosti 7 km západně od okresního města Sokolov a 20 km jihozápadně od krajského města Karlovy Vary. Poloha Habartova je ve středu významné lázeňské oblasti (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně). Blízkost státních hranic se SRN (cca 20 km) poskytuje ideální podmínky pro přeshraniční spolupráci s německými sousedy.

Město Habartov se rozkládá  na mírném svahu jihozápadního cípu Krušných hor a na severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Před zahájením povrchové těžby v západní části bývalého lomu Libík stávala obec Habartov více na jih od současné polohy. S postupující těžbou zbyla z původní zástavby jen malá část a nové město vznikalo na současné lokalitě. Do 1. dubna 1976 bylo město tvořeno novým sídlištěm, zbytkem staré zástavby a dvěma místními částmi Kluč a Úžlabí. Od roku 1976 náleží k Habartovu i obec Lítov a osady Na Rovince a Horní Částkov.

Město je situováno hlavně podél silnice, která směřuje ze Sokolova do Lítova a pak dále na území chebského okresu. Územní rozvoj města je do značné míry limitován polohou na okraji vlastního katastru. V jižní části správního území města Habartov probíhala několik desítek let povrchová těžba hnědého uhlí, která na jihozápadě směrem k Lítovu po sobě zanechala 2 menší lomy a na jihovýchodě 1 rozsáhlý lom Medard-Libík. Dnes, kdy prakticky koncí těžba uhlí v okolí, jsou z posledních let dokončeny společností SUAS (Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.) rozsáhlé technické i biologické rekultivace lítovské výsypky, vytěženého lomu Boden i Medard.

Díky rozsáhlé rekultivaci okolí se Habartov stal součástí obnoveného území s vysokým potenciálem dalšího rozvoje. Téměř celý svah až k obci Chlum Svaté Máří je zalesněn. V lomu Boden vznikla dvě jezera o velikosti asi 20 ha a rekreační plochy. Ještě větší potenciál nabízí dnes již zatopený lom Medard. Celková plocha pokrývá 500 hektarů. Jezero je 4 kilometry dlouhé a 1,5 km široké. Největší hloubka je 57 metrů. V budoucnu se zde plánuje vybudování veškeré infrastruktury a vznikne zde oblast rekreačních sportů. Přístup k jezeru je buď pěšky od Sokolova po cyklostezce a bývalém železničním mostě, nebo stezkou z obce Habartov a sestupem na obvodovou cestu svahem.

Území města Habartova se nachází na příkopové propadlině Českého masivu, která patří vůbec k nejaktivnějším částem. Přestože zásadní vulkanické činnosti utichly v Sokolovské pánvi před patnácti milióny let, jejich projevy jako vývěry termálních vod nebo seismické aktivity lze i nadále pozorovat v okolí pánve. Díky sedimentačním a vulkanickým procesům byly vytvořeny četné a rozsáhlé zásoby nerostného bohatství především v podobě hnědého uhlí, keramických surovin, vzácně i rud a drahých kovu nebo vzácných kovů či minerálních pramenů. Bohatost nerostných surovin a vysoký výskyt minerálních pramenů určily směr vývoje hospodaření v širším  regionu.

Po vyčerpání zásob hnědého uhlí došlo k ukončení důlní činnosti a severní svahy bývalých lomů Libík a Medard byly rekultivovány. Těžba a následná rekultivace zásadním způsobem ovlivnila ráz krajiny i přírodních podmínek v okolí Habartova.

Z geomorfologického pohledu je město Habartov situováno v Sokolovské pánvi a na úpatí Krušných hor. Ze severozápadu se velice mírně zvedají kopce Krušných hor. Z jihu a jihovýchodu jsou pánve rámovány Slavkovským lesem. Orná půda zaujímá 16,11 % plochy, lesy tvoří 19,17 % plochy.

V území se nachází jeden významný krajinný prvek - Kamenné pařezy. území protíná nadregionální biokoridor, regionální biokoridor a biocentrum.

Územím prochází ochranné pásmo II. stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Do severozápadní části území zasahuje vodní zdroj Horka a jeho ochranné pásmo I. stupně a II. stupně. Území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Krušné hory, Chebská pánev a Slavkovský les.

Na lomu Habartov probíhala do roku 2000, v rámci plnění plánu technické likvidace lomu Medard – Libík, selektivní těžba uhlí ze závěrných svahů o celkovém objemu 76 tis. t za rok.

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Habartov dosahuje koeficient hodnoty 0,45 .
Zdroj: ČSÚ

Struktura využití půdy v obci Habartov v roce 2017

Zdroj: ČSÚ

Historie

Habartov vznikal s největší pravděpodobností jako kolonizační osada hřebenské (hartenberské) kolonizační oblasti. Nové osadníky nelákala jen možnost získání pozemku a určitá úleva v poddanských povinnostech, ale řada míst dnešního Sokolovska byla velmi pritažlivá svým rudným bohatstvím.

Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Habartov v 14. století byl nepatrnou osadou s několika poddanými a rytířským dvorem. Habartov byl původně v držení Jana Prisnera (stal se saským lénem). Přes saské vévody, Perglary z Perglasu a Štolce ze Simsdorfu se v roce 1668 dostal Habartov do držení Nosticů, kteří jej pripojili k sokolovskému panství.

Počátkem 18. století koupili Habartov Pisnicové a připojili ho k hartenberskému panství. Tehdy také začíná větší rozvoj Habartova - projevilo se to například v roce 1766, kdy byla postavena kaple sv. Anny, o dvacet let později zvětšená a přestavená na kostel (svaté Anny), který byl v 50. letech 20. stol. zbořen. Ve druhé polovině 18. století se zemědělská vesnička pomalu rozrůstala. Habartov měl již 42 popisných čísel, zámek a kapli. Začátkem 19. století se už začala obec pomalu ale jistě měnit v průmyslovou vesnici a zemědělství bylo odsouzeno k ústupu.

Uhlí se v blízkém okolí obce dolovalo již koncem osmnáctého století. Nejdříve se zde dobývalo uhlí, ale protože v něm byla obsažena řada minerálních složek, byl postaven minerální závod. Minerální závody, cihelna, sklárna, koželužna a zvláště doly v celém okolí potřebovaly velké množství pracovních sil. Zemědělská vesnička, která měla na konci 18. století sotva 70 čísel, se začala rozrůstat. V tomto období se vytvářejí místní části obce, které neplánovitě živelně vznikají v okolí průmyslových podniků a dolů. V pozdějším období se tu pak staví i typické dělnické a hornické kolonie, jejichž pozůstatky jsou ješte na Kluči a v Úžlabí. Zemědělství sice ještě stále zůstávalo hlavním zdrojem obživy převážné části obyvatelstva, ale stále více lidí bylo současně zapojováno i do průmyslu. Od poloviny devatenáctého století roste závratně spotřeba uhlí. 

Počet obyvatel, vývoj, přirozený přírůstek x úbytek, migrační saldo

Demografické vývojové trendy města Habartova jsou v období posledních pěti let (2012 až 2016) charakteristické poklesem počtu obyvatel (snížení z počtu 5 117 obyvatel na 4 906 obyvatel, pokles o 4,12 %). Hustota zalidnění obce je 227,62 obyv./km2. Vývoj byl prvotně dán migrací obyvatel, která byla prvotně založena na stěhování za prací a lepším bydlením (město prvotně koncipované jako satelitní sídliště vázané na aktuálně utlumenou důlní činnost a propojené služby). Daná situace je aktuálně řešena oživením rozvoje území prostřednictvím podpory průmyslové výroby a nové výrobní kapacity firmy ept connector, s.r.o (300 zaměstnanců, zvýšení počtu pracovních míst v rámci ORP Sokolov o 100 zaměstnanců).

Použitá demografická data vycházejí z informací ČSÚ Karlovarského kraje a matriky města Habartova. Pozitivním jevem je nárůst porodnosti v posledním období a celkový přirozený i migrační přírůstek obyvatel (2016). Rizikem přirozeného přírůstku trvale zůstává vysoká míra potratů (souběžné působení kulturních, sociálních a ekonomických faktorů).

 Vývoj počtu obyvatel v období let 2013 až 2017

Zdroj: ČSÚ Karlovarský kraj

Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Habartov v porovnání s ORP Sokolov, krajem a ČR

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Habartov od roku 1910

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obce Habartov v letech 2003 - 2017

Zdroj: ČSÚ

Věkové složení obyvatelstva  

 Zdroj: ČSÚ Karlovarský kraj

Věková struktura obyvatel obce Habartov v roce 2017

Zdroj: ČSÚ

Vzdělanostní struktura

Struktura obyvatelstva v Habartově z hlediska dosaženého vzdělání odpovídá převažujícímu hornickému průmyslu, který je orientován na dělnická pracovní místa a který tak nevyžaduje vyšší stupeň vzdělání. Ze SLDB v roce 2011 vyplývá, že největší část populace města Habartov jsou vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity (41 %). Základní vzdělání mělo 37 % obyvatel. Vysokoškolské studium měla ukončeno necelá 2 % obyvatel města, což je o 2 procentní body méně než byl průměr v okrese Sokolov. 

Vše o území VDB

Zaměstnanost

Ve městě Habartov je k 31. 12. 2017 registrováno 925 podnikatelských subjektů.

Ekonomicky aktivních osob bylo k 31. 12. 2017 v Habartově 2 240 a počet uchazečů o zaměstnání 365. Počet osob vyjíždějících z obce za prací činil k 31. 12. 2017 celkem 766 osob a počet osob dojíždějících za prací do obce 101. Celkový počet zaměstnaných osob byl 1 938. 

Struktura zaměstnanosti v obci Habartov podle odvětví v roce 2017 (%)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu nezaměstnaných osob

Zdroj: ČSÚ

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Habartov v roce 2016

Zdroj: ČSÚ

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Habartov v roce 2016

Zdroj: ČSÚ

Infrastruktura

Zásobování vodou

Vodní toky

Celé správní území města Habartov patří do povodí Ohře. Centrální část území je odvodňována Habartovským potokem. Byla pro něj vytvořena nová umělá trasa okolo výsypky. Z jeho pravostranných přítoků je nejvýznamnější Částkovský potok, odvodňující prostor jihovýchodně od Horního Částkova. Levostranným přítokem je Obecní potok, odvodňující území mezi Habartovem a Klučí. Západní okraj území odvodňuje Libocký potok, východní Radvanovský potok. Velká část toku má zpevněná napřímená koryta. Z vodních ploch zasahuje do katastrálního území část údolní nádrže Horka a rybník na Radvanovském potoce. Nově byly vybudovány tři vodní nádrže na severním okraji Lítovské výsypky. V území je dále několik drobných vodních ploch.

Zásobování pitnou vodou

Územím prochází skupinový vodovod Horka (západní částí). Ve všech sídlech a lokalitách je vybudován veřejný vodovod. V Habartově se nachází vodojem. V lokalitě Na Rovince je také vodojem s čerpací stanicí vody. Parametry kvality dodávané pitné vody plně odpovídají požadavkum na sledované mezní limity.

Zásobování teplem

V současné době je město Habartov (sídliště s bytovými domy) napojeno na parovod Tisová. Teplovod je vedený podél komunikace (III/21235) od Bukovan. Dále je pro vytápění používán plyn a vytápění s využitím pevných paliv.

V Lítově a oddělených částech sídel ve správním území Habartova je převážně využíváno vytápění plynem, část obydlí má lokální vytápění s využitím pevných paliv. V sídle Horní Částkov je využíván lokální způsob vytápění s využitím převážně pevných paliv.

Zásobování plynem

Správním územím města Habartov prochází VTL plynovod, na který jsou napojeny regulační stanice. Odtud je rozveden STL plynovod do všech sídel (mimo Horního Částkova) a oddělených částí v celém území a také NTL plynovod rozvedený po městě Habartov. Sídlo Horní Částkov není plynofikováno.

Zásobování elektrickou energií

Správní území obce Habartov je zásobováno elektrickou energií společností ČEZ, a.s. z rozvodny Tisová. Venkovní vedení 22 kV je z prostoru rozvodny nataženo do transformačních stanic, určených pro zásobování distribuční sítě NN. Venkovní vedení je vzdušné nebo je vedeno v zemi. Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý. Územím dále prochází síť VVN. Město disponuje veřejným osvětlením, který průběžně rekonstruuje a rozšiřuje dle požadavků a potřeb. Lze říci, že veřejné osvětlení v Habartově je na velmi dobré úrovni.

Odpadová politika

V současné době je systém nakládání s komunálním odpadem ve městě Habartově řešen ve spolupráci se společnostmi Technické služby, org. složka města Habartov, která provádí svoz směsného komunálního a bioodpadu a soukromou odpadovou společností, která provozuje svoz dalších složek tříděného sběru.

V současnosti se daří, i když velmi pozvolna, zvyšovat podíl vytříděných složek a tím snižovat objem směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Tento příznivý trend lze vysledovat u všech tříděných komodit vyjma skleněných obalů. Dominantní složkou tříděných odpadů je komodita papíru, městem Habartov vykazovaná pod kat. číslem 150101. V roce 2015 bylo těchto odpadů vyseparováno více než 52 tun, což představuje zvýšení za 3 roky o více než 21 %.

Město provozuje v rámci nakládání s komunálními odpady separovaný sběr povinných komodit pomocí nádob umístěných na veřejných prostranství. Množství nádob dle jednotlivých druhů odpadů udává následující tabulka.

Sběrná sít města Habartov

Produkce všech odpadů, zpětný odběr a analýza produkce bioodpadu je pro časovou řadu 2013-2016 obsažena v následujících tabulkách. Byla využita Průběžná evidence nakládání s odpady (za období: let 2012-2016) a výstup z dotazníkového šetření společnosti EKO-KOM a.s. Podrobný přehled všech zaevidovaných odpadů v daném období uvádí následující tabulka.

Současná produkce komunálních odpadů v období 2012 - 2016

Z analýzy současné produkce odpadů je patrný nepatrný pokles produkce odpadů. Pozitivním ukazatelem je pravidelný pokles podílu SKO (cca 66 %) na celkové produkci komunálních odpadů. Hlavními oddělenými složkami jsou: objemný odpad(16 %), biologicky rozložitelný odpad (10 %), obaly (5 %), pneumatiky (1 %) a ostatní odpady.

V rámci areálu TS je vybudováno překladiště SKO. Jedná se o vybudovanou rampu, pod kterou je umístěn velkoobjemový lisovací kontejner. Překládací stanice byla uvedena do provozu v červnu 2013. Překládací stanice slouží pro uložení směsného komunálního odpadu z popelnicových kontejnerů ze sídlištní části města.

Pro uložení směsného komunálního odpadu je v sídlištní části města rozmístěno 40 ks popelnicových kontejnerů, které jsou pravidelně v pondělí, v úterý a ve čtvrtek vyváženy kontejnerovým nosičem MAN a AVIA do areálu Technických služeb na překládací stanici komunálního odpadu. Odpad je vyklápěn z rampy do přistaveného lisovacího kontejneru, ve kterém je okamžitě slisován. Kapacita lisovacího kontejneru je 13 až 17 popelnicových kontejnerů. Naplněný kontejner se slisovaným odpadem je z areálu Technických služeb odvážen na řízenou skládku komunálního odpadu Tisová.

Město plánuje v následujících letech v areálu technických služeb vybudovat za přispění dotace z OPŽP sběrný dvůr.

Zařízení k nakládání s odpady v dané oblasti

V městě Habartově jsou v současné době tři společnosti dle rejstříku registrovaných zařízení dle zákona o odpadech č.185/2001 Sb, které mají oprávnění nakládat s odpady. Nejvýznamnější je společnost FCC Česká republika, s.r.o.

DOPRAVA

Z hlediska přepravy osob a zboží má nejvýznamnější podíl silniční doprava automobilová, následuje autobusová doprava. Městem neprochází žádná železniční trať. Ve městě se nachází celkem 13 131 m chodníků, 28 049 m zpevněných cest (47% ve vlastnictví města Habartov) a 1 398 m cest nezpevněných.

Silniční doprava

Městem Habartov prochází silnice třetí třídy číslo III/21233 spojující Svatavu, Habartov a Lítov. Tato silnice prošla v roce 2005 kompletní rekonstrukcí v úseku mezi obcemi Svatava – Habartov – Lítov - Kaceřov na kategorii S 7,5 a na zvýšené dopravní zatížení.

Parkování

Vzhledem k typu zástavby je v současné době parkování v Habartově řešeno buď na vlastních pozemcích u rodinných domů, nebo na parkovacích a odstavných plochách u bytových domů. Samostatné parkoviště je na náměstí a v roce 2018 nově vybudované v ulici Karla Čapka po demolici bytových domů. V okolí sídliště je množství řadových garáží, převážně v jižní a východní části sídlištní části města.

Cyklistická doprava

Městem Habartov prochází cyklotrasa číslo 2179, která měří 14 kilometrů a vede z Kaceřova přes Habartov a Josefov do Hřebenů.

V brzké době je plánována realizace cyklostezky městem od muzea do Lítova.

Dopravní obslužnost

Okresní město Sokolov je svojí blízkou polohou přirozeným cílem pro obyvatele Habartova při dojíždění za prací. Habartov se Sokolovem spojuje několik autobusových linek, které provozuje společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s. V Habartově se nachází autobusové nádraží.

Vybavenost obce

Zdravotnictví

Ve městě Habartov je zajištena základní zdravotní péče jak pro děti, tak i pro dospělé. Ordinace lékařu včetně lékárny jsou soustředěny společně v objektu zdravotního střediska, která je v soukromém vlastnictví lékařů. Specializovaná lékařská zařízení v Habartově nejsou zastoupena a nacházejí se v nedalekém okresním městě Sokolov, případně v krajském městě Karlovy Vary.

Zdravotnická zařízení ve městě Habartov:

- 2 ordinace praktického lékaře pro dospělé

- 1 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

- 1 ordinace logopeda

- 1 lékárna

Vedení města Habartov si je vědomo důležitosti aktivní spolupráce při zajištění dostupnosti zdravotní péče na území města. Aktivně jsou vyhledávány možnosti řešení nastalé situace úbytku poskytovaných lékařských služeb na území města.

Sociální péče

Sociální péči zajišťuje v Habartově organizační složka města a pracovník městského úřadu Habartov.

Pečovatelská služba města Habartova

Pečovatelská služba je organizační složka města Habartova. Pracoviště pečovatelské služby se nachází v Domě s pečovatelskou službou Uhelná 217 a v Domě s pečovatelskou službou Uhelná 215, Habartov – Kluč. Oba domy jsou majetkem města Habartova.

Pečovatelská služba zajištuje následující služby:

- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

- poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

- pomoc při zajištění chodu domácnosti,

- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

Předmětem činnosti jsou dovozy obědů, nákupy, pochůzky, úklidy, praní a žehlení prádla, doprovod k lékaři.

Pečovatelská služba se poskytuje přímo v bytech klientů. Terénní pečovatelská služba je určena občanům města Habartov v důchodovém věku nebo osobám pobírajícím invalidní důchod. Klienty terénních služeb jsou osoby, které si z důvodu zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou samy schopny obstarat nutné práce v domácnosti, nebo další životní potřeby nebo potřebují jinou osobní péci.

Dům s pečovatelskou službou Uhelná 217

Dům je tvořen 23 byty 1+1, z toho jsou 4 byty bezbariérové. Dům je celý bezbariérový a je zde výtah. Objekt byl nově postaven a zprovozněn v roce 2004. V objektu se kromě bytů pro klienty, kterých je v současné době 27, nachází denní místnost pro pečovatelky, sklad materiálu, společenská místnost, výdejna obědů, prádelna, ordinace lékaře, který do domu pravidelně dochází pro zajištění základní lékařské péče. Ke každému bytu je přidělen sklep.

Dům s pečovatelskou službou Uhelná 215

Provoz domu byl zahájen v roce 1997. Původně byl provozován jako penzion pro důchodce. Na základě jednání s klienty a rozhodnutí zastupitelstva města byl dům transformován na dům s pečovatelskou službou se zachováním cílové skupiny klientu. S klienty jsou uzavírány nájemní smlouvy na byty. Služby sociálně-zdravotního charakteru poskytuje pečovatelská služba. V dome je 20 bytu, v nichž je ubytováno v současné době 20 klientů. Z toho jsou 2 garsonky, 15 bytu 1+1, 2 byty 1+2 a 1 byt 1+2 pro správce objektu. Dům je vybaven výtahem. V objektu je společenská místnost, místnost pro úklid, sklepy, prádelna, 2 sušárny a mandl, plynová kotelna a koupelna pro klienty pečovatelské služby neubytované v zařízení.

Dovozová služba

Město Habartov zřídilo v roce 2018 dovozovou službu. Cílem zřízené služby je usnadnit cesty seniorům či lidem se zdravotním znevýhodněním za lékařem, do nemocnice nebo na úřady. Služba je poskytovaná občanům, kteří mají trvalý pobyt na území města Habartova, kam spadají i přilehlé části Kluč, Úžlabí, Na Rovince, Horní Částkov a Lítov. Doprava je provozována v rámci obce a okresu Sokolov. V individuálně sjednaných termínech i na území Karlovarského kraje. Je provozována městem Habartov.

Kulturní zařízení a zázemí ve městě

Městské kulturní středisko Habartov

Kulturní program ve městě zajišťuje především Městské kulturní středisko v Habartově. Pořádají se zde celoročně nejrůznější kulturní akce v podobě divadelních a hudebních představení a koncertů nebo se prostory využívají pro různé vzdělávací akce, prezentace nebo jednání. Součástí kulturního střediska je i kino, které je navštěvováno diváky nejčastěji.

Městské kulturní středisko (MKS) je organizační složkou města Habartov. Zajišťuje činnost nejen kulturního střediska, ale také knihovny, infocentra a muzea bezpečnostních sborů.

Muzeum bezpečnostních sborů

• stálá expozice k dobovým událostem roku 1938
• vlastní muzeální expozice
• průvodci v dobových uniformách
• semináře a přednášky

Infocentrum

• provoz informačního portálu
• poskytování informací
• programové nabídky pro turisty
• propagační materiály, mapy, suvenýry
• veřejný internet
• úschovna zavazadel

Knihovna

• klasické knihovní služby
• čítárna
• veřejný internet
• přednášky, besedy

Sportoviště

V Habartově se nachází celá řada sportovních zařízení. Postupem času dochází k jejich modernizaci a obnově a také rozšiřování jejich nabídky.

Vedle v nedávné době zmodernizovaného travnatého fotbalového hřiště se v obci nachází druhé se škváro-pískovým povrchem. Dále se ve městě nachází dvě víceúčelová hřiště. Jedno u základní školy a jedno u základní umělecké školy.

Víceúčelové hřiště u ZŠ:

V dopoledních hodinách slouží žákům ZŠ v rámci TV, odpoledně je pak zdarma pod dohledem správce k dispozici široké veřejnosti.
Součástí areálu jsou dva stoly na venkovní stolní tenis, streetballový kout, antukové hřiště na nohejbal či volejbal, dva beachvolejbalové kurty a hlavně pak hřiště s umělým povrchem, pod nímž se nachází i malý dětský koutek. Sportovní vybavení je možné si zapůjčit u pověřeného správce.

Víceúčelové hřiště u ZUŠ:

Hřiště vzniklo cca před třemi lety v roce 2015 a poskytuje zázemí především pro tenis, nicméně na hřišti by bylo možné odehrát i nohejbal či volejbal. Areál nabízí zázemí v podobě parkovacích míst, sociálního zařízení, sprch, šaten a klubovny.

V rekreační zóně jezera Boden se občanům a turistům naskýtá nabídka sportovního a rekreačního vyžití. Vedle možnosti koupání se zde nachází in line dráha ve tvaru osmičky.

V Habartově myslíme i na lidi dříve narozené, kteří chtějí být aktivní a cvičení jim není cizí. Aktuálně se v Habartově nacházejí tři místa s pěti cvičebními prvky speciálně navrženými pro procvičování pohybového aparátu seniorů (ulice Karla Čapka, ulice Okružní, zahrada DPS na Kluči).

V roce 2018 došlo v Habartově ke zcela zásadní obnově dětských koutků a hřišť. Bylo provedeno odstranění starých a bezpečnostně nevyhovujících prvků a na několika místech byla zbudována hřišťátka, která vyhovují současným normám. Konkrétně se jedná o hřiště v ulici Jiráskova, Švermova, Čs. armády a Karla Čapka, dále se děti dočkaly herních prvků v areálu TJ Baník Habartov a konečně i v Lítově, kde se dětský koutek nachází na pozemcích tamějšího futsalového klubu AC Lítov. K těmto novým hřištím je nutno přičíst ty poněkud starší (náměstí Přátelství, Sluníčko u DDM, hřiště u ZŠ, koutek na rádském koupališti, hřiště na Kluči,v osadě Na Rovince, v Úžlabí, v lokalitě Boden, a v neposlední řadě v ulici Okružní) a dojdeme k číslu patnáct. 

Ochrana ovzduší

V současné době je ve městě Habartov narušováno ovzduší jen částečně lokálními tepelnými zdroji (větší část území je plynofikována). Habartov spadá do Sokolovské pánve, což je oblast silně zasažená zejména důlními aktivitami. Blízký Sokolov zasahuje svými negativními vlivy (průmysl, teplárny) i na území města Habartov okrajově.

Emisní škodliviny  z dopravního  zatížení  a  zvýšená  prašnost  se  po  ukončení  těžby z povrchových dolů snížily a došlo k celkovému zlepšení stavu ovzduší ve městě.

Ochrana proti hluku a vibracím

V bezprostřední blízkosti města probíhala velkoplošná povrchová těžba hnědého uhlí, která byla zdrojem hluku a vibrací. Těžba již byla ukončena a v současné době probíhá sanace a rekultivace území. Hluk a vibrace v současné době vznikají hlavně z dopravního provozu.

Nejintenzivnější hluk je hluk z komunikace III/21233 a III/21234, která protíná město.

Ochrana vod

Ochranná pásma

Na katastrálním území města se nacházejí ochranná pásma vodního zdroje Horka - ochranné pásmo I. stupně a II.stupně.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

Zajišťuje se ochrana v širším území v souvislosti s přírodními podmínkami a s důrazem na prevenci před ohrožením vodních zdrojů. Jsou stanoveny omezení a zákazy některých činností.

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

Územím prochází ochranné pásmo II.stupně - II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Pro každý stupeň jsou upřesněny zákazy činností a je stanoven režim ochrany.

 Ochrana přírody:

 Významné krajinné prvky:

V katastrálním území Habartova je registrován významný krajinný prvek- Kamenné pařezy.

Přechodně chráněná plocha:

Na území se nachází přechodně chráněná plocha – Kamenné pařezy - na dobu do 30.6.2011. Je vyhlášena k ochraně území s dočasným výskytem paleontologických nálezů a  z důvodu vědeckého a studijního významu území jako geologické lokality.

Město Habartov je veřejnoprávní korporací, má právní subjektivitu a má vlastní majetek. Dle zákona c. 128/2000 Sb. o obcích, je Habartov územně samosprávným celkem. Město Habartov vede  účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Habartov je zrizovatelem šesti příspěvkových organizací a tří organizačních složek. Městské zastupitelstvo má celkem 17 členů. Předmět činnosti vyplývá ze zákona c. 128/2000 Sb.

Výbory Zastupitelstva města Habartov

• Výbor finanční
• Výbor kontrolní

Komise Rady mesta Habartov

• Komise pro sport a kulturu
• Komise prevence kriminality
• Komise pro po rozvoj města a investice
• Komise stavební

Příspěvkové organizace Města Habartov

• Mateřská škola Duhová
• Mateřská škola, Okružní 111
• Základní škola
• Základní umělecká škola
• Dům dětí a mládeže

Organizační složky mesta Habartov

• Technické služby Habartov
• Dům s pečovatelskou službou
• Městské kulturní středisko Habartov
• Jednotka sboru dobrovolných hasičů

Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2016

Zdroj: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Habartov v letech 2009 - 2016 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ
Vývoj rozpočtového hospodaření obce Habartov v letech 2009 - 2016 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ