Svazek obcí „Region Podluží“ byl založen ke sdružení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec.
Předmětem činnosti svazku obcí „Region Podluží“ je zajištění jeho všestranného rozvoje s důrazem na zachování identity. Jedná se zejména o následující činnosti:
Strategie rozvoje Regionu Podluží je připravena jako podklad pro strategické plánování a řízení Regionu Podluží a bude naplňovat rozvojovou činnost Svazku obcí v období let 2018 – 2019 dle schválených Stanov.
Region Podluží (dále jen Region) je svazek obcí v jižní části jihomoravského kraje v okrese Břeclav a v okrese Hodonín, ležící ve stejnojmenné národopisn oblasti. Území svazku je kompaktní a nachází se v jihovýchodním cípu Česka při trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Jeho sídlem je město Lanžhot a jeho cílem je regionální rozvoj obecně a rozvoj cestovního ruchu na svém území. Svazek byl založen v roce 1999. V roce 2016 vystoupila z Regionu Podluží obec Moravská Nová Ves. Nyní svazek sdružuje celkem 14 obcí. Region se nachází v jihovýchodní části jižní Moravy a jeho jedinečná poloha na rozhraní České republiky, Slovenské republiky a Rakouska, mu dává šanci stát se regionem evropského významu.
Obrázek 1: Fotografie ze silnice Lanžhot-Břeclav
Zdroj: Region Podluží
Region má dobré dopravní napojení na dálniční komunikace vedoucí do hlavních měst těchto států - Prahy, Vídně, Bratislavy. Zásadní význam v dopravní obslužnosti regionu má mezinárodní železniční uzel Břeclav. Region se tak stává snadno a rychle dosažitelný z celé Evropy.
Národopisný region "Podluží" je jeden z nejmalebnějších národopisných regionů Slovácka, kraje rozkládajícího se podél řeky Moravy od Zlína až k Břeclavi. Právě Podluží, nejjižnější ze slováckých regionů, ležící mezi Hodonínem, Břeclaví a Mikulovem, je znám svou věrností tradicím, přijatých od předků, které se neustále rozvíjí. Zpěv, tanec a pestré kroje mají stále dost místa v životě mnoha zdejších lidí tohoto regionu.
Obrázek 2: Mapa území Regionu Podluží
Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování, listopad 2017
Tabulka č. 1: Obecné informace Regionu Podluží
Název | Region Podluží |
Počet členských obcí (rok 2017) | 14 |
Celkový počet obyvatel(ke 31.12.2016) | 24 740 |
Celková rozloha (ha) (ke 31.12.2016) | 21 200,66 |
Sídlo |
Náměstí 177, 691 51 Lanžhot, Česká republika info@podluzi.cz www.podluzi.cz |
Předseda svazku obcí |
Mgr. Vojtěch Pospíšil starosta@josefov.com |
Zdroj: Region Podluží, vlastní zpracování, listopad 2017
Do Regionu Podluží patří celkem 14 obcí, konkrétně se jedná o tyto obce:
Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Mikulčice, Moravský Žižkov, Nový a Starý Poddvorov, Prušánky, Tvrdonice a Týnec.
Společně zaujímají území o rozloze 21 200 ha s počtem obyvatel 24 740 (k 31.12.2016). Tabulka č. 2 znázorňuje počet obyvatel a rozlohu každé z obcí v Regionu Podluží.
Tabulka č. 2: Obce v Regionu Podluží
Název obce |
Počet obyvatel (ke 31.12.2016) |
Rozloha katastrálního území (ke 31.12.2016) |
Dolní Bojanovice |
2994 |
1990,64 |
Hrušky |
1566 |
1591,22 |
Josefov |
410 |
707,95 |
Kostice |
1906 |
1244,62 |
Ladná |
1238 |
1005,88 |
Lanžhot |
3736 |
5481,01 |
Lužice |
2933 |
762,02 |
Mikulčice |
1968 |
1530,33 |
Moravský Žižkov |
1441 |
1353,83 |
Nový Poddvorov |
207 |
296,56 |
Prušánky |
2221 |
1413,74 |
Starý Poddvorov |
973 |
545,8 |
Tvrdonice |
2046 |
2117,32 |
Týnec |
1101 |
1159,73 |
Celkem |
24740 |
21200,65 |
Zdroj: Region Podluží, vlastní zpracování, listopad 2017
Krajina Regionu má typický zemědělský charakter. Většinu plochy tvoří orná půda, vinice a sady. Východní hranici Regionu a také hranici České republiky tvoří řeka Morava se svými lužními lesy, které jsou chráněny jako lokality Natura 2000- ptačí oblast s názvem Soutok - Tvrdonicko a Evropsky významná lokalita Soutok - Podluží a dále jako biosférická rezervace Dolní Morava. Území lužních lesů pod městem Lanžhot je chráněno jako mokřad Ramsarské úmluvy - mokřady Dolního Podyjí a jako nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). Podél toku Moravy vede nadregionální biokoridor ÚSES.
Podluží je jednou z částí národopisné oblasti Slovácko, které bylo v dřívější literatuře označováno též jako Moravské Slovensko. Dodnes existují nejasnosti a spory v odborných kruzích i mezi laickou veřejností o přesné vymezení tohoto výrazného etnografického regionu. V archivních dokumentech nacházíme zmínky o pojmenování obyvatel této oblasti od počátku 18. století: jako Podlužáky je poprvé uvádí list ze 14. července 1708, další zprávy jsou potom od roku 1740. Podlužáci bývali však nezřídka ztotožňováni s charvátskými přistěhovalci, z nichž část žila od 16. století v těsném sousedství města Břeclavi v symbióze s českým živlem.
Starší literatura pojmenovává někdy Charváty lidově, ba spíš posměšně jako Krobóty (z německého Kroaten), a s Podlužáky je směšuje pravděpodobně proto, že sousední jihomoravští i dolnorakouští Němci nečinili rozdílu mezi svými slovanskými sousedy v oblastech zasažených charvátskou kolonizací. Název Podluží se všeobecně odvozuje od typického znaku zdejšího kraje – stojatých vod – označovaných zde jako „luže".
Obrázek č.3: Tvrdonice - Stibůrkovská jezera
Zdroj: Region Podluží
Na správnost odvozování názvu Podluží od slova luže ukazuje nejen existence velkých rybníků ve 14. až 16. století, ale i jméno obce Lužice, doložené v pramenech ze 13. století. Podluží je tedy kraj pod lužními lesy v nejjižnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy před soutokem s Dyjí.
Zhodnocení
silné stránky:
slabé stránky:
Demografická struktura obyvatelstva významně ovlivňuje socioekonomickou pozici Regionu Podluží v rámci ČR. Znalost současného stavu a vývojových trendů v demografické struktuře umožňuje plánovat v dlouhodobém horizontu. Populace je ovlivňována řadou trendů společných pro celou republiku (např. demografické stárnutí, proces suburbanizace atd.). Míra jejich vlivu je však závislá na pozici území v rámci republiky. V této kapitole je popsán populační vývoj území Regionu Podluží.
Vývoj počtu obyvatel v letech 2012 - 2016 v jednotlivých obcích Regionu Podluží ukazuje tabulka č. 3. Počet obyvatel je za uvedené období „stálý“, tzn., že v žádné z obcí nedochází k extrémním výkyvům v migraci obyvatelstva.
Tabulka č. 3: Počet obyvatel v obcích Regionu Podluží v letech 2012-2016
Název obce |
rok 2012 |
rok 2013 |
rok 2014 |
rok 2015 |
rok 2016 |
Dolní Bojanovice |
2 979 |
2 972 |
2 977 |
2 988 |
2994 |
Hrušky |
1 554 |
1 578 |
1 575 |
1 589 |
1566 |
Josefov |
414 |
418 |
413 |
412 |
410 |
Kostice |
1 831 |
1 837 |
1 860 |
1 886 |
1906 |
Ladná |
1 245 |
1 246 |
1 242 |
1 245 |
1238 |
Lanžhot |
3 766 |
3 758 |
3 750 |
3 760 |
3736 |
Lužice |
2 897 |
2 906 |
2 895 |
2 944 |
2933 |
Mikulčice |
1 927 |
1 951 |
1 971 |
1 959 |
1968 |
Moravský Žižkov |
1 414 |
1 435 |
1 450 |
1 439 |
1441 |
Nový Poddvorov |
195 |
189 |
198 |
202 |
207 |
Prušánky |
2 201 |
2 201 |
2 195 |
2 207 |
2221 |
Starý Poddvorov |
978 |
979 |
974 |
973 |
973 |
Tvrdonice |
2 089 |
2 057 |
2 055 |
2 053 |
2046 |
Týnec |
1 071 |
1 068 |
1 082 |
1 107 |
1101 |
celkem |
24 561 |
24 595 |
24 637 |
24 764 |
24 740 |
Zdroj: Vlastní zpracování, ČSÚ, listopad 2017
Dle grafu č. 1 z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel Regionu Podluží je patrný velký nárůst obyvatelstva mezi lety 1950 a 1961, dále pokračoval mírný pokles obyvatel na hodnotu okolo 24 000. Graf č. 2 ukazuje vývoj počtu obyvatel od roku 2009 do současnosti. Od roku 2010 se počet obyvatel zvyšuje a pohybuje se okolo 24 700 obyvatel v Regionu Podluží.
Graf č.1 : Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v území Regionu Podluží od roku 1910
Zdroj: ČSÚ
Graf č.2 : Vývoj počtu obyvatel v území Regionu Podluží v letech 2009 - 2016
Zdroj: ČSÚ
Vývoj celkového přírůstku obyvatel Regionu Podluží se skládá ze dvou složek, z přirozeného přírůstku a z migračního přírůstku. Vzhledem k velmi nízkým mírám porodnosti v posledních několika letech (tento trend se projevuje na všech úrovních administrativního členění České republiky) je migrační přírůstek primární složkou celkového přírůstku obyvatel. Tabulka č. 4 poukazuje, že v roce 2016 je saldo přírůstku i migrace záporné. V Regionu počet obyvatel mírně klesl. Trend je však od roku 2009 vzrůstající, jak je patrno z grafu č. 2.
Absolutně | Na 1 000 obyv. | |
---|---|---|
Živě narození celkem | 251 | 10‰ |
Zemřelí celkem | 267 | 10‰ |
Přirozený přírůstek | -16 | -1‰ |
Přistěhovalí celkem | 520 | 21‰ |
Vystěhovalí celkem | 528 | 21‰ |
Saldo migrace | -8 | -0‰ |
Meziroční změna počtu obyvatel | -24 | -1‰ |
Zdroj: ČSÚ
Na první pohled by se mohlo zdát, že věkové složení obyvatel Regionu Podluží je v současné době příznivé, například díky velkému počtu obyvatel v produktivním věku. Nicméně z grafu níže je patrné, že již dnes převyšuje počet osob starších 65 let předproduktivní složku obyvatel, přibližně o 745 lidí. Z uvedených trendů lze očekávat, že podíl poproduktivní složky obyvatel se bude stále zvyšovat (klesající trendy přepočtu narozených dětí budou umocňovány přechody relativně velkých podílů starších obyvatel z produktivní složky do skupiny obyvatel v důchodu) a nevyrovnanost bude umocňována v neprospěch produktivní skupiny obyvatel.
Graf č. 3 : Věková struktura obyvatel v území Regionu Podluží v roce 2016
Zdroj: ČSÚ
Zastoupení obyvatel dle věkových kategorií Regionu Podluží v roce 2016 poukazuje na větší počet žen v produktivním věku o necelých 3,7 %, než mužů stejné věkové kategorie. Index stáří udává, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě, kolik obyvatel ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí do 15 let věku. Je-li výsledná velikost indexu nižší než sto, je podíl sledované dětské složky obyvatel vyšší než podíl starších osob, a naopak převyšuje-li výsledná hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Hodnota indexu stáří v roce 2011 byla v Regionu Podluží 119,98. Tato hodnota je vyšší, než hodnota indexu stáří pro celou Českou republiku v roce 2011, kdy index stáří činil 110.
Tabulka č. 5: Věkové kategorie obyvatel Regionu Podluží v roce 2016
obyvatelé Regionu Podluží dle věku: | počet: |
děti ve věku 0-14 let | 3 728 |
muži ve věku 15-64 let | 7 964 |
ženy ve věku 15-64 let | 8 575 |
senioři ve věku více než 65 let | 4 473 |
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 4 ukazuje rozdělení obyvatel Regionu Podluží podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Je tvořen daty ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Nejvíce zastoupenou skupinou obyvatel jsou lidé se středoškolským vzděláním bez maturity, jejich podíl zastoupení ve struktuře Regionu Podluží je 38,4 % (jedná se přibližně o 9110 osob). Další velmi významnou skupinou jsou lidé se středoškolským vzděláním s maturitou (25,6 %) a lidé bez vzdělání nebo se základním vzděláním (24,7 %). Nejméně početnou je skupina obyvatel s vysokoškolským vzděláním, která dosahuje 7,7% zastoupení (jedná se přibližně o 1830 osob s vysokoškolským diplomem). Dalších 3,6 % obyvatel neuvedlo své vzdělání.
Graf č. 4: Vzdělanostní struktura obyvatel v území Regionu Podluží v roce 2011
Zdroj: ČSÚ
Vzdělanostní struktura na území Regionu Podluží je velmi různorodá. Existují rozdíly mezi jednotlivými obcemi v území v úrovni dosaženého vzdělání. Většina obcí na území Regionu se pohybuje v průměrných hodnotách. Dle výsledku posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byl vysoký index vzdělanosti obyvatel (1,65 – 1,74) pouze v obcích Lužice a Mikulčice. Nejnižší hodnota vzdělanosti obyvatel byla zaznamenána v obcích Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Moravský Žižkov a Ladná (1,45 – 1,54). Jde o obce, které mají nejnižší počet obyvatel v území, tzn. že lidé s vyšším vzděláním nezůstávají v tomto území. Aby došlo k vyvážení struktury vzdělanosti, je nutné, aby se zvýšil podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a tím by se posílila kvalifikovaná pracovní síla na daném území. Tento jev v současné době potvrzuje trend odlivu vzdělaných lidí z venkovského prostředí, zejména za prací do větších měst, např. Brno, Praha. V současné době však může být vzdělanostní struktura obyvatel Regionu Podluží jiná, neboť zjišťovaná statistická data jsou z roku 2011. Další oficiální data o vzdělaností struktuře Regionu budou známa z nového sčítání, které by mělo probíhat v roce 2021.
Spolková činnost obyvatel Regionu Podluží je velmi bohatá. Kulturní život Regionu a síť kulturních zařízení spolu s regionálními kulturními tradicemi by měly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování společenského a kulturního života. Jde o oblast, kde se nejlépe projeví schopnost spolupráce veřejné správy, hospodářských subjektů, státního i soukromého sektoru, škol, neziskových organizací a církví.
Pro obce Regionu Podluží je typický kulturní život, který je spojen s bohatým folklorem, lidovými tradicemi a vinařstvím, jak již bylo zmíněno v předcházející kapitole. V tabulce č. 6 je uveden seznam spolků a sdružení v jednotlivých obcích Regionu Podluží, které mají v obcích dlouholetou tradici. Velký počet spolků je v obci Dolní Bojanovice, Kostice, Lanžhot, Lužice a Prušánky.
Tabulka č. 6: Činné spolky v obcích Regionu Podluží v roce 2017
Zdroj: Vlastní zpracování, webové stránky obcí, listopad 2017
Činnost spolků a zájmových organizací v území je poměrně aktivní. Nejširší členskou základnu mají místní Sdružení dobrovolných hasičů, které jsou i v nejmenších obcích. Mezi spolky, které jsou určitým způsobem spjaté s přírodním prostředím, lze zahrnout svaz chovatelů, myslivců, rybářů, vinařů, včelařů a zahrádkářů. Existence zmíněných subjektů je důležitá pro další ochranu, údržbu a rozvoj krajiny a dále pro zvýšení zájmu o identitu celého území. Významné a velmi aktivní jsou spolky, které jsou spjaté s folklorem Podluží - mužské, ženské, ale i dětské folklorní soubory jsou v mnoha obcích Regionu Podluží. Mnoho obcí má dechové kapely a cimbálové muziky. Nejvíce hudebně založenou obcí jsou Dolní Bojanovice se 17 hudebními skupinami nebo spolky, které jsou spjaty s hudbou.
Mezi další činné organizace, které působí ve více obcích Regionu Podluží patří TJ Sokol a další sportovní kluby, které organizují i zabezpečují sportovní dění v Regionu. V Regionu fungují i sdružení, která se zabývají sociální problematikou - spolky pro tělesně postižené, pro seniory, pro rodiče s dětmi a dále také skautské oddíly.
Na území Regionu se pořádá mnoho kulturních a společenských akcí. Mezi nejdůležitější se řadí Hody, které jsou v každé z obcí Regionu. Hody jsou v obcích v době, kdy má svátek patron kostela v obci, kterému je kostel zasvěcen. Další významnou folklorní akcí jsou Národopisné slavnosti „Podluží v písni a tanci“ v Tvrdonicích, přehlídky mužských sborů a dětských folklorních souborů, které se konají v některých z obcí. Další významnou společenskou akcí je Cyrilometodějská pouť na Slovanském hradišti v Mikulčicích. Mezi významné společenské, ale i turistické akce patří „Otevřené sklepy“ v jednotlivých vinařských obcích, košty vín, fašanky a plesy.
Zhodnocení:
silné stránky:
slabé stránky:
Podle údajů Českého statistického úřadu se v Regionu Podluží nacházelo k 31. 12. 2016 celkem 4 504 registrovaných ekonomických subjektů. Mezi podnikatelskými subjekty převažuje činnost ve velkoobchodě, maloobchodě a opravě motorových vozidel, stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v zemědělství.
V Regionu je 1646 podniků bez zaměstnanců, 346 mikropodniků do 9 zaměstnanců, 68 malých podniků do 49 zaměstnanců, 9 středních podniků, které mají více než 50 zaměstnanců a jeden velký podnik nad 250 zaměstnanců.
Dle ČSÚ je ale 2 434 podnikatelských subjektů, u kterých není zjištěna aktivita.
Tabulka č. 7: Podnikatelské subjekty v Regionu Podluží podle počtu zaměstnanců, rok 2016
Typy podnikatelských subjektů |
Počet |
Počet subjektů bez zaměstnanců |
1 646 |
Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci - mikropodniky |
346 |
Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky |
68 |
Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci - střední podniky |
9 |
Počet subjektů s >249 zaměstnanci - velké podniky |
1 |
Zdroj: RISY, ČSÚ
Mezi významné podniky v Regionu Podluží se řadí MND Drilling & Services v odvětví podpůrné činnosti při těžbě ropy a zemního plynu a Groz-beckert Czech s.r.o. v průmyslovém odvětví v Lužicích, dále ZP Mikulčice a.s. v odvětví smíšené hospodářství, VINACZ spol.s.r.o. v Dolních Bojanovicích v potravinářském průmyslu, tiskárna Lelka, Tonstudio Rajchman a zásobník plynu – SPP Storage, s.r.o. v Dolních Bojanovicích, Amiko s.r.o. v Hruškách, Frujo a.s. ve zpracování ovoce a zeleniny ve Tvrdonicích, Agro Podlužan v Prušánkách ve smíšeném hospodářství, ALBA-METAL s.r.o. ve výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů v Ladné, MONT GROUP s.r.o. v koupi zboží za účelem dalšího prodeje, zámečnictví, výroba žaluzií, papíru, lepenky apod. v Kosticích, HB KRAKO s.r.o. odvlhčování a klimatizace v Hruškách.
Většina podniků v Regionu Podluží je v odvětví služeb a to téměř 57%, dále třetina v průmyslu a stavebnictví – téměř 30% a necelých 9% v zemědělství a lesnictví.
Graf č. 5: Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v území Region Podluží v roce 2013
Zdroj: ČSÚ
Dle dotazníkového šetření v roce 2017 se na území Regionu Podluží nacházelo celkem 10 rozvojových ploch. Jsou situovány v obcích: Dolní Bojanovice, Mikulčice, Lanžhot, Týnec, Josefov, Kostice, Starý Poddvorov, Ladná, Moravský Žižkov a Hrušky, naopak chybí v obci Prušánky, Nový Poddvorov, Tvrdonice a Lužice.
Cestovní ruch je velmi dynamicky se rozvíjející odvětví ekonomiky. Při rozvoji cestovního ruchu je nutné dbát na principy udržitelného rozvoje a udržitelného cestovního ruchu. Území Regionu Podluží nabízí návštěvníkům mnoho kulturních a přírodních atraktivit, ale hlavně je tato oblast známá folklorem, udržováním lidových tradic, místními kroji, hody, lidovou tvořivostí a neodmyslitelnou součástí území Regionu Podluží je vinařství.
Obrázek č. 4: Cyklovýlet Regionu Podluží
Zdroj: Region Podluží
Území má hustou síť cyklistických stezek, které vedou všemi obcemi daného území. Ne všechny jsou však dokončené, a proto je nezbytné je dobudovat a napojit na nadregionální cyklotrasy.
K největším přednostem území patří vinařská turistika. Na území jednotlivých obcí se nachází krásně malované vinné sklepy, vinotéky a vinice. Je možné navštívit také historické sklepy jednotlivých obcí, mezi nejzajímavější patří historický soubor vinných sklepů Nechory v Prušánkách. Nabídku vinařské turistiky doplňují místní folklorní akce.
Na území se nachází památkové rezervace a zóny (např. Soutok lužní lesy, Kapánsko), významné archeologické lokality (např. Slovanské hradiště v Mikulčicích, které dokumentuje cenné archeologické nálezy daného území. Archeologická expozice na místě vykopávek nabízí obraz velkolepé kultury prvního slovanského státního útvaru na našem území.), církevní stavby a technické památky (např. křížky, boží muka, sakrální stavby, větrné mlýny).
Obrázek č. 5: Slovanské hradiště v Mikulčicích
Zdroj: Region Podluží
Pro území Regionu Podluží je typická sezónnost cestovního ruchu. Atraktivity, a tedy i aktivity návštěvníků cestovního ruchu jsou soustředěny převážně v teplých měsících (např. pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika).
Obrázek č. 6: Rozhledna na Podluží
Zdroj: Region Podluží
Vzhledem ke skutečnosti, že jde o venkovský region s rozvinutou zemědělskou tradicí, je otevřen prostor i pro venkovskou turistiku (např. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika apod.), která představuje pro území skrytý potenciál, protože venkovská turistika zatím ve struktuře nabídky zaujímá v rámci celé ČR jen nepatrný podíl.
Tabulka č. 8: Turistické cíle v obcích Regionu Podluží
Zdroj: Region Podluží, vlastní zpracování, listopad 2017
Obrázek č. 7: Zpěváček Podluží
Zdroj: Region Podluží
V každé obci Regionu Podluží je několik kulturních událostí v roce v různých měsících. Při konání těchto akcí je vidět i dobrá sounáležitost a pohostinnost místních obyvatel, především v době konání hodů, kdy zástupci chas jednotlivých obcí se při vzájemné návštěvě hodů hostí (jednou se jede tam, podruhé zase jinam). Tato pohostinnost a sounáležitost s místním územím je dána nejen historicky, ale také výchovou, zájmem a ochotou místních obyvatel. Aby tato tradice byla i nadále udržována a mohla být předávána z generace na generaci, je nezbytné více podněcovat zájem obyvatel (zejména mladých) o kulturní život i folklor, podporovat místní nadšence k předávání zkušeností apod.
Ve většině obcí chybí dostatečná turistická vybavenost, která představuje různé možnosti ubytování, stravování či informování turistů o turistických zajímavostech v území. Informační centrum je v obcích Prušánky, Lanžhot, Nový Poddvorov, Hrušky a Josefov. Obce nabízí ubytování v penzionech nebo vinných sklepech, kde se kapacita hostů pohybuje okolo 15 míst. Větší penzion nebo hotel je v obci Dolní Bojanovice, Lanžhot, Mikulčice, Moravský Žižkov a Prušánky.
Ubytovací kapacity se budují zejména ve vztahu k rozmachu vinařské turistiky, neboť turisté, kteří zavítají do Regionu Podluží, zůstávají v území déle, než tomu bylo v minulých letech. To je především důsledek zlepšených služeb místních podnikatelů a přátelské atmosféře, která zde panuje. Avšak i přes nově budované ubytovací kapacity a další nabízené služby v oblasti cestovního ruchu, je nabídka těchto služeb stále nedostatečná.
V roce 2016 bylo v Regionu Podluží celkem 11 563 ekonomicky aktivních osob, což činí 46,7 % všech obyvatel na území Regionu. Celkově bylo 9 993 zaměstnaných osob, z toho 4 433 ve službách, 3 072 v průmyslu, 786 ve stavebnictví a 503 v zemědělství.
Tabulka č. 9: Struktura ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnanců) v Regionu Podluží v roce 2016
Počet zaměstnaných osob |
9 993 |
Počet osob zaměstnaných v zemědělství |
503 |
Počet osob zaměstnaných v průmyslu |
3 072 |
Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví |
786 |
Počet osob zaměstnaných ve službách |
4 433 |
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 10 shrnuje rozdělení struktury zaměstnanosti v území Regionu za jednotlivé obce. Jsou zde uvedeny procenta zaměstnaných obyvatel v jednotlivých odvětvích v roce 2011. Většina obcí má procentuální rozdělení podobné. V průmyslu a ve službách se pohybuje mezi 35-45 %, v zemědělství je to okolo 5 %, jen v obci Moravský Žižkov, Hrušky a Týnec je více lidí zaměstnáno v zemědělství a lesnictví než ve zbývajících obcích.
Tabulka č. 10: Struktura zaměstnanosti v území Regionu Podluží podle odvětví v jednotlivých obcích v roce 2011 v %.
|
Zemědělství a lesnictví |
Průmysl a stavebnictví |
Služby |
Hrušky |
7,28% |
34,81% |
48,42% |
Kostice |
2,87% |
38,12% |
44,52% |
Ladná |
2,40% |
41,22% |
42,88% |
Lanžhot |
4,10% |
32,95% |
48,22% |
Moravský Žižkov |
10,56% |
40,20% |
40,20% |
Tvrdonice |
4,39% |
37,54% |
45,66% |
Týnec |
7,77% |
34,84% |
45,11% |
Dolní Bojanovice |
2,89% |
42,63% |
39,82% |
Josefov |
4,88% |
40,85% |
43,90% |
Lužice |
2,45% |
41,55% |
45,86% |
Mikulčice |
4,77% |
37,26% |
47,55% |
Nový Poddvorov |
11,54% |
38,46% |
33,33% |
Prušánky |
6,78% |
41,31% |
43,93% |
Starý Poddvorov |
12,50% |
42,35% |
32,91% |
Region Podluží |
5,03% |
38,61% |
44,36% |
Zdroj: ČSÚ
V následujícím grafu č. 6 je zobrazen vývoj počtu nezaměstnaných osob v Regionu Podluží. Míra nezaměstnanosti razantně stoupla v letech 2009-2010 a kopírovala tak trend vzrůstu nezaměstnanosti v celé České republice. Od roku 2010 se nezaměstnanost postupně snižovala až se dostala v roce 2016 na přibližně stejnou hodnotu jako v letech 2007 a 2008 a to na 1170 obyvatel v celém území Regionu, což činí 4,7 %. Ve srovnání s celou Českou republikou, kdy míra nezaměstnanosti na konci roku 2016 byla 5,2 %, je nezaměstnanost v Regionu Podluží nižší o 0,5 %.
Graf č. 6: Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ
Počet osob vyjíždějících za prací mimo území Regionu Podluží bylo v roce 2016 o 2 949 osob vyšší, než počet osob, kteří do Regionu za prací dojížděli. V roce 2016 počet vyjíždějících osob bylo 4 081 a počet osob, kteří za prací do Regionu dojížděli bylo 1 132.
Zhodnocení:
Silné stránky:
Slabé stránky:
Zásobování obyvatel pitnou vodou na území Regionu Podluží je zajištěno přes hlavní skupinové vodovody: Hodonín, Koryčany-Kyjov-Klobouky, Veselí-Strážnice, Podluží a Bzenec-Kyjov Hodonín, které jsou vzájemně propojeny.
Na území Regionu Podluží jsou primárními provozovateli vodovodů a kanalizací VAK Hodonín a VAK Břeclav. Infrastruktura vodovodů a kanalizací v Hodoníně a jejím okolí je zastaralá a již neodpovídá moderním požadavkům, neboť se jedná o infrastrukturu nejstarší. V mnoha obcích jsou kanalizace provozovány samostatnými obcemi. Jedinou obcí, která provozuje jak vodovodní, tak kanalizační síť je obec Mikulčice. Obec Hrušky je napojena na ČOV v Týnci stejně jako obec Nový Poddvorov je napojena na ČOV ve Starém Poddvorově. Provozované ČOV dostačují potřebám obcí a jejich stav je u všech uspokojivý. ČOV v Tvrdonicích má plně využitou kapacitu a je nutná její intenzifikace a modernizace. V obcích Lužice a Ladná nemají ČOV. Odpadní vody z Lužic jsou přečerpávány do ČOV v Hodoníně.
Tabulka č. 11: Zasíťování obcí na území Regionu Podluží, rok 2015
Název obce |
Kanalizace - provozovatel VAK Hodonín/ Břeclav |
Vodovod - provozovatel VAK Hodonín/ Břeclav |
Pitná voda ANO,NE/zásobování pitnou vodou |
Dolní Bojanovice |
VAK Hodonín |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Hrušky |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Josefov |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Kostice |
VAK Břeclav |
VAK Břeclav |
ano, SV Podluží |
Ladná |
provozovatel obec |
VAK Břeclav |
ano, SV Břeclav |
Lanžhot |
VAK Břeclav |
VAK Břeclav |
ano, SV Podluží |
Lužice |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Mikulčice |
provozovatel obec |
provozovatel obec |
ano, obec Mikulčice |
Moravský Žižkov |
provozovatel obec |
Provozovatel V – Aquarius – B |
ano, SV Podluží |
Nový Poddvorov |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Prušánky |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Starý Poddvorov |
provozovatel obec |
VAK Hodonín |
ano, SV Podluží |
Tvrdonice |
provozovatel obec |
VAK Břeclav |
ano, SV Podluží |
Týnec |
provozovatel obec |
VAK Břeclav |
ano, SV Podluží |
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s. na období 2014-2020
Zásobování elektrickou energií je na území Regionu Podluží zajištěno výhradním provozovatelem přenosové energie (elektrické vedení 400 kV a 220 kV) akciová společnost ČEPS. Nachází se zde dvě jednoduchá vedení VVN 400 kV (linka č. 424 a č. 497). Územím prochází taktéž vedení VVN 220 kV jednoduchého vedení (linka č. 280) z rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice na Slovensko. Rozvodná soustava je provozována společností E.ON Distribuce, a.s. Napěťová hladina je 110/22 kV, transformovna je situována v Hodoníně a instalovaný výkon trafostanice je T101 (40 MVA),T102 (40 MVA). Za nejvýznamnější paralelní zdroj elektrizační soustavy je pokládán ČEZ, a.s., Elektrárna Hodonín, s instalovaným výkonem 105 MW, která má úzkou souvislost s daným územím.
Na území Regionu Podluží jsou obce vysoce plynofikovány. Míra plynofikace ovlivňuje kvalitu ovzduší. Přestože jsou obce téměř 100 % plynofikovány, tak se díky růstu cen zemního plynu občané začínají vracet k tuhým palivům, které negativně ovlivňují stav kvality ovzduší. Plynofikace obcí byla provedena v 70. letech minulého století, což znamená, že v současné době je přenosová soustava plynovodu značně zastaralá a nevyhovující.
Zemní plyn je k odběratelům dodáván plynovodní distribuční sítí provozovanou společností Jihomoravská plynárenská, a.s. a do distribuční sítě dodáván společnostmi RWE Transgas Net, s.r.o. a Moravské naftové doly, a.s. Na území působí společnost MND, a.s., která je největší těžařskou společností ropy a zemního plynu na území České republiky a od roku 2006 dodává plyn ke koncovým zákazníkům. Na území Dolních Bojanovic je podzemní zásobník plynu společnosti SPP Storage, s.r.o.
V zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších předpisů, je ukotvena povinnost obcí zajišťovat nakládání s odpady. Odpadové hospodářství tedy obce řeší v samostatné působnosti a nakládání s odpady hradí obce z vlastních finančních prostředků. V rámci území Regionu Podluží se nachází svozové společnosti, které dostatečně zajišťují svoz odpadů. V oblasti odpadového hospodářství je tak území Regionu relativně stabilizované. Ve všech obcích se nachází kontejnery na třídění odpadů (plasty, papír, sklo aj.). V poslední době mnoho obcí poskytuje svým občanům nádoby na bio odpad, čímž dochází k separaci biologicky rozložitelného odpadu.
V území Regionu Podluží jsou sběrné dvory ve všech obcích kromě obce Nový Poddvorov a Josefov. Obec Josefov výstavbu sběrného dvoru již plánuje. Ve většině případů jsou obce jejich samotnými provozovateli. Občané se postupně učí využívat sběrné dvory. Na území Regionu Podluží jsou dvě výkupny odpadů, ve Starém Poddvorově a Lanžhotě. Provozovatelem i vlastníkem jednotlivých výkupen odpadů jsou soukromé osoby.
Na území Regionu Podluží se nachází 1 kompostárna v obci Starý Poddvorov. Obce se snaží vybavovat své občany popelnicemi a sběrnými nádobami na biologicky rozložitelný komunální odpad. Vyprodukovaný kompost je využíván nejen obcemi, ale i občany. Žádná z obcí Regionu kompost nevyužívá pro komerční účely. Problémem u bioodpadu je jeho nesystematické zpracování, tzn., že se bioodpad nevrací do půdy, ale zůstává na kompostárně, a nenahrazuje tak průmyslová hnojiva.
Silniční doprava
Region Podluží patří k územím s poměrně vysokou intenzitou dopravy. Z hlediska napojení na hlavní silniční síť České republiky je důležitá dálnice D2 procházející katastrálním územím obce Ladná a města Lanžhot, která spojuje město Brno s Břeclaví a dále se Slovenskou republikou. Neméně důležitá je silnice I. třídy I / 55, propojující Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj, která je řazena mezi páteřní silniční tahy u nás. Silnice rovněž zajišťuje propojení s Rakouskou republikou. Mobilitu obyvatel zajišťují především komunikace regionálního významu. Členské obce jsou navzájem propojeny silnicemi II. a III. třídy. Mezi nejvýznamnější lze zařadit silnici II / 380 vedoucí z města Hodonína do krajského města Brna a silnici II / 425 propojující obec Lanžhot se Slovenskou republikou.
Obrázek č. 8: Mapa dopravní infrastruktury na území Regionu Podluží a v jeho okolí
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s. na období 2014-2020
Železniční doprava
Z hlediska železniční dopravy je významným koridorem Břeclav - Přerov (linka R5 a S91 v rámci IDS JMK), jenž na území Regionu Podluží prochází obcemi Hrušky, Mikulčice a Lužice. Dále je zde lokalizována trať linky S53 Břeclav - Lanžhot - Kúty (Slovenská republika). Na katastru obce Ladná vede významný železniční koridor koridor Břeclav-Brno (linka R13). V blízkosti obce Ladná se nachází malé veřejné vnitrostátní letiště provozované Aeroklubem Břeclav.
Bezmotorová doprava
Na území se nachází rekreační cyklotrasy, které jsou členěny do 4 tříd (I. – IV.) a jsou navázány na mezinárodní, republikovou a regionální síť. Reflektovaným problémem je, že velká většina tras je vyznačena po zpevněných cestách a silnicích, což vede ke kolizím s cyklisty. Cyklodoprava v území Regionu nemá prozatím zpracován žádný plán rozvoje, který by byl vodítkem pro to, aby vznikl ucelený systém tras pro každodenní pohyb obyvatel. Prozatím vznikají jen dílčí úseky cyklotras. Na značení vinařských cyklostezek se spolupodílí Nadace Partnerství.
Od 1. 1. 2010 funguje v rámci Jihomoravského kraje Integrovaný systém dopravní obslužnosti (IDS JMK), jehož principem je propojenost, návaznost a komplexnost dopravní obslužnosti regionu se zapojením různých druhů dopravy. Dopravní obslužnost obcí v rámci IDS JMK zajišťuje společnost KORDIS a.s., kterou vlastní z 51 % Jihomoravský kraj a ze 49 % statutární město Brno. IDS JMK představuje jeden z nejlépe propracovaných integrovaných dopravních v České republice, který zasahuje i do obcí Regionu Podluží. Dopravní obslužnost území je tedy zajištěna dobře, nicméně část občanů Regionu Podluží si stěžuje na málo víkendových spojů, málo nočních spojů a existují zde i individuální stížnosti občanů, zejména v důchodovém věku, že je horší doprava mimo „špičku“, např. k lékaři. Samotnou autobusovou přepravu zajišťují společnosti BORS Břeclav a.s., ČSAD Hodonín a.s. a VYDOS Vyškov a.s., železniční přepravu pak České dráhy a.s.
Zhodnocení:
Silné stránky:
Slabé stránky:
Občanská vybavenost se řadí mezi základní funkční složky sídel vedle výroby, bydlení, dopravy, rekreace a technického vybavení. Určuje standard životní úrovně obyvatel a je především vázána na funkční složku bydlení. Do občanské vybavenosti jsou řazeny objekty sloužící k opakujícím se potřebám obyvatel. Rozsah a charakter se odráží od růstu a změn životních potřeb obyvatel. Občanská vybavenost obcí Regionu Podluží je v obecné rovině na dobré úrovni, ale stále jsou zde značné rezervy, které je nutné zlepšovat.
Nejzákladnější služby pro život občanů jsou v území zajištěny. V případě absence některé ze základních služeb, dochází ke spolupráci se sousední (větší) obcí. Do zařízení občanské vybavenosti patří obchody s potravinami. Tyto obchody jsou na území Regionu Podluží zastoupeny dostatečnou sítí.
Služby jsou na území zajištěny převážně drobnými řemeslníky a podnikateli (kadeřnictví, kosmetika, opravy motorových vozidel, zámečnictví, instalatérství, malířství apod.). Poštovní služby nejsou zajištěny ve všech obcích Regionu. V obcích Josefov, Nový Poddvorov pošta chybí. Pro podporu místní ekonomiky je nezbytné podporovat rozvoj lokálních řemeslníků a drobných živnostníků zabezpečujících služby v území.
Významnou složkou, která hraje nezastupitelnou roli v rozvoji území, je bydlení. Urbanizovaná výstavba rodinných domů utváří vesnický ráz krajiny, který je nedílnou součásti identity daného území. Bytová výstavba také do značné míry představuje měřítko atraktivity území i dynamiky vývoje v socioekonomické oblasti. Indikuje totiž nejen významné sociální aspekty, ale ovlivňuje také hospodářský rozvoj.
Na území Regionu Podluží se nachází celkem 8 214 domů a bytů, z nich je 88,18 % je obydlených. Z tohoto počtu je 7 129 domů rodinných a tvoří tak 86,79%. Celkový počet bytů je 1 085, což není velké číslo, ale je to dáno tím, že v území Regionu je bytová zástavba tvořena především rodinnými domy. Nejvíce obydlených domů se nachází v městě Lanžhot. V obci Nový Poddvorov, Ladná, Týnec a Starý Poddvorov se nachází nejméně obydlených domů. Tento nejmenší počet je dán především tím, že se jedná o nejmenší obce Regionu Podluží a koncentrace lidí, zejména mladších ročníků, je zde nízká.
Tabulka č. 12: Domovní a bytový fond v území Regionu Podluží dle SLDB 2011
Počet domů a bytů |
8 214 |
Počet obydlených domů |
7 243 |
Podíl obydlených domů |
88,18% |
Počet rodinných domů |
7 129 |
Podíl rodinných domů |
86,79% |
Podíl bytových domácností vybavených počítačem a připojením na internet |
54,95% |
Zdroj: ČSÚ
Za období 2009 - 2015 bylo v území dokončeno celkem 342 bytů v rodinných domech.
Tabulka č. 13: Počet dokončených bytů na území Regionu Podluží
rok: |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
Počet dokončených bytů v Regionu Podluží |
46 |
76 |
48 |
41 |
28 |
45 |
58 |
Zdroj: ČSÚ
V obcích Regionu Podluží je však stále velký nedostatek vhodných míst pro výstavbu rodinných domů. Lidé v území dávají přednost bydlení ve vlastních rodinných domech. Vymezení nových ploch, a nejen pro bytovou výstavbu, ale třeba i pro podnikatelské účely, však sebou nese vysoké náklady na zpracování územních studií, často je nezbytné zpracovat nový územní plán obce a obce nedisponují finančními prostředky na tyto aktivity. V současné době však již není ani reálné, v některých obcí Regionu, zajistit nové plochy pro bytovou výstavbu, neboť obce narážejí na limity svého území a žádné volné plochy pro bytovou výstavbu již ve svém katastru nemají. Tuto situaci dokresluje i skutečnost, že v území je velmi silná hustota obyvatel na 1 km2, která činní 140 obyvatel na 1 km2.
Vzdělávání v Regionu Podluží je zastoupeno sítí mateřských, základních škol a základních uměleckých škol. V Regionu se nenachází žádná střední škola. Přehled škol v jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. 14. Z tabulky je zřejmé, že ne ve všech obcí Regionu je MŠ nebo ZŠ. V obci Josefov a Nový Poddvorov není MŠ a ani ZŠ. Děti z těchto obcí musí za základním vzděláním dojíždět do okolních obcí, především do Dolních Bojanovic. Dále je v obcích 5 ZŠ, které nabízejí vzdělání pouze na 1. stupni. V 7 obcích Regionu je pak ZŠ jak pro 1. stupeň, tak i pro 2. stupeň. V Regionu se nachází rovněž ZUŠ v obci Dolní Bojanovice.
Tabulka č. 14 : Přehled MŠ, ZŠ a ZUŠ na území Regionu Podluží
Obec |
MŠ |
ZŠ- 1.stupeň |
ZŠ- 1. a 2. stupeň |
ZUŠ |
Dolní Bojanovice |
ano |
- |
ano |
ano |
Hrušky |
ano |
ano |
ne |
ne |
Josefov |
ne |
ne |
ne |
ne |
Kostice |
ano |
ne |
ne |
ne |
Ladná |
ano |
ano |
ne |
ne |
Lanžhot |
ano |
ano |
ano |
ne |
Lužice |
ano |
- |
ano |
Pobočka ZUŠ Dolní Bojanovice |
Mikulčice |
ano |
- |
ano |
ne |
Moravský Žižkov |
ano |
- |
ano |
ne |
Nový Poddvorov |
ne |
ne |
ne |
ne |
Prušánky |
ano |
- |
ano |
ano |
Starý Poddvorov |
ano |
ano |
ne |
ne |
Tvrdonice |
ano |
- |
ano |
ne |
Týnec |
ano |
ano |
ne |
ne |
Celkem |
12 |
5 |
7 |
3 |
Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování, listopad 2017
Území Regionu Podluží je pokryto lékařskou péčí dostatečně. Na území se nachází celkem 29 lékařů, z čehož je 11 praktických lékařů, 10 dětských lékařů, 1 ordinace gynekologa a 7 stomatologů. Mimo lékařskou péči v obcích mohou občané využívat lékařských služeb, které jsou koncentrovány v okresních městech Břeclav a Hodonín, kde se nachází Nemocnice Břeclav, příspěvková organizace a Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace. Na území je funkční Integrovaný záchranný systém.
Tabulka č. 15: Zdravotnická zařízení v území Regionu Podluží v roce 2017
Název obce |
Praktický lékař |
Dětský lékař |
Gynekolog |
Stomatolog |
Dolní Bojanovice |
1 |
1 |
0 |
1 |
Hrušky |
1 |
0 |
0 |
0 |
Josefov |
0 |
0 |
0 |
0 |
Kostice |
1 |
1 |
0 |
0 |
Ladná |
1 |
0 |
0 |
0 |
Lanžhot |
1 |
2 |
0 |
1 |
Lužice |
2 |
1 |
1 |
2 |
Mikulčice |
1 |
0 |
0 |
0 |
Moravský Žižkov |
0 |
1 |
0 |
0 |
Nový Poddvorov |
0 |
0 |
0 |
0 |
Prušánky |
1 |
2 |
0 |
1 |
Starý Poddvorov |
1 |
1 |
0 |
0 |
Tvrdonice |
1 |
1 |
0 |
1 |
Týnec |
0 |
0 |
0 |
0 |
Celkem |
11 |
10 |
1 |
6 |
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s. na období 2014-2020, aktualizace vlastní šetření v roce 2017
Na území Regionu Podluží je oblast sociálních služeb řešena v rámci komunitního plánování města Hodonín a Břeclav. Toto komunitní plánovaní je dostatečné pro město Hodonín a Břeclav, ale nikoliv již pro samotné obce Regionu. V těchto městech sídlí poskytovatelé registrovaných sociálních služeb, kam občané Regionu za těmito službami dojíždí, nebo specifické druhy služeb jsou občanům poskytovány v místě bydliště.
Pečovatelské služby jsou na území Regionu Podluží zajišťovány: Pečovatelská služba Homediss, o.p.s., REMEDIA PLUS o.p.s, Diecézní charita Brno (Charitní pečovatelská služba Břeclav a Charitní pečovatelská služba Hodonínsko).
Domovy s pečovatelskou službou (DPS) jsou na území situovány pouze v obcích Dolní Bojanovice (celkem 32 bytů s pečovatelskou službou), Prušánky a Lanžhot. Dále se na území Regionu nachází Dům s chráněnými byty v Lanžhotě a Dům pro seniory v Kosticích, Ladné a v Moravském Žižkově.
Dle demografických prognóz se odhaduje, že v budoucnu dojde ke stárnutí populace a ke zvýšení počtu osob v poproduktivním věku. Již v současné době je situace v oblasti poskytování a dostupnosti sociálních služeb na území Regionu obtížná, neboť stávající kapacity sociálních služeb poskytovaných seniorům jsou nedostatečné. Senioři mají možnost setkávání v rámci fungujících spolků v jednotlivých obcí Regionu.
V následující tabulce je uveden přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Hodonín s ORP Břeclav, které jsou využívány občany Regionu Podluží.
Tabulka č. 16: Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Hodonín a ORP Břeclav v roce 2013
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s. na období 2014-2020
Při analýze sociálních služeb území Regionu Podluží jednoznačně vyplynulo to, že sociální služby na území jsou nedostatečné, mnohde převážně zcela chybí. Obyvatelé vyžadující nějaké sociální služby jsou často odkázáni na své rodinné příslušníky, kteří jsou nuceni některé sociální služby kompenzovat vlastními zdroji. Pokud by v území Regionu nefungovala vzájemná solidarita místních obyvatel, sociálně potřebným obyvatelům by se péče nedostalo vůbec.
Z hlediska vybavenosti území kulturními zařízení jsou v obcích zajištěny základní kulturní možnosti. Tabulky č. 17 a 18 shrnují kulturní a veřejná zařízení v jednotlivých obcích Regionu. V každé obci se nachází jedna veřejná knihovna. Občané mohou využít také Městské knihovny v Hodoníně a Břeclavi. V žádné obci se nenachází kino, multikino a ani divadlo. Občané mohou navštívit nejbližší kino v městě Hodonín a v městě Břeclav. Návštěva větších divadel je možná v krajském městě Brně nebo ve městě Uherské Hradiště. V obci Dolní Bojanovice, Lanžhot, Lužice a Mikulčice se nachází muzea. Jedná se o drobná muzea venkovského typu, s výjimkou Slovanského hradiště v Mikulčicích, které je pobočkou Masarykova muzea v Hodoníně a reprezentuje významné archeologické naleziště daného území. Na území je celkem 15 ostatních kulturních zařízení. Středisko pro volný čas dětí a mládeže můžeme najít v obci Hrušky, Lužice, Mikulčice a Prušánky.
Tabulka č. 17: Kulturní zařízení v obcích Regionu Podluží, rok 2017
Obec |
Veřejná knihovna vč. poboček |
Muzeum nebo galerie |
Kulturní zařízení ostatní |
Středisko pro volný čas pro děti a mládež |
Dolní Bojanovice |
1 |
1 |
3 |
0 |
Hrušky |
1 |
0 |
1 |
1 |
Josefov |
1 |
0 |
3 |
0 |
Kostice |
1 |
0 |
1 |
0 |
Ladná |
1 |
0 |
0 |
0 |
Lanžhot |
1 |
1 |
0 |
0 |
Lužice |
1 |
1 |
1 |
1 |
Mikulčice |
1 |
3 |
0 |
1 |
Moravský Žižkov |
1 |
0 |
0 |
0 |
Nový Poddvorov |
1 |
0 |
1 |
0 |
Prušánky |
1 |
0 |
1 |
2 |
Starý Poddvorov |
1 |
0 |
1 |
0 |
Tvrdonice |
1 |
0 |
2 |
0 |
Týnec |
1 |
0 |
1 |
0 |
Celkem |
14 |
6 |
15 |
5 |
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s. na období 2014-2020, aktualizace vlastní šetření v roce 2017
Ve všech obcích jsou sakrální stavby a hřbitovy, které se obce snaží udržovat. Sakrální stavby jsou v podobě božích muk, drobných kapliček a křížů situovaných jak v intravilánech obcích, tak v jejich extravilánech. Tyto stavby značně obohacují místní venkovský ráz krajiny. Značná část obcí Regionu má plnou kapacitu hřbitovů a v důsledku demografického vývoje obyvatelstva území Regionu bude nezbytné řešit otázku rozšíření a navýšení současných kapacit. V obci Kostice a Moravský Žižkov je smuteční síň. V obci Kostice a Nový Poddvorov se nenachází kostel. Obřadní síň chybí v obcích Ladná, Lužice, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov a Týnec. Obec Kostice, Tvrdonice, Ladná a Lužice nemají kulturní dům.
Tabulka č. 18: Kulturní a veřejná zařízení v obcích Regionu Podluží, rok 2017
Obec |
Hřbitov |
Smuteční síň |
Knihovna |
Kostel - farnost |
Obřadní síň |
Spolkový /kulturní dům |
Dolní Bojanovice |
1 |
0 |
2 |
1 |
1 |
1 |
Hrušky |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Josefov |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Kostice |
1 |
1 |
1 |
0 |
1 |
0 |
Ladná |
1 |
0 |
1 |
1 |
0 |
0 |
Lanžhot |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Lužice |
1 |
0 |
1 |
1 |
0 |
0 |
Mikulčice |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Moravský Žižkov |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Nový Poddvorov |
1 |
0 |
1 |
0 |
0 |
1 |
Prušánky |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
1 |
Starý Poddvorov |
1 |
0 |
1 |
1 |
0 |
1 |
Tvrdonice |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
0 |
Týnec |
1 |
0 |
1 |
1 |
0 |
1 |
Celkem |
14 |
2 |
15 |
12 |
9 |
10 |
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s.na období 2014-2020, aktualizace- vlastní šetření v roce 2017
Území Regionu Podluží je spjato s kulturními akcemi, které mají dlouholetou tradici. V průběhu roku jsou uspořádány slavnosti, festivaly a jiné kulturní akce. Při pořádání kulturních akcí je využíváno technické zařízení. Často jde o zařízení, které bylo pořízeno před více než 50 lety a v současné době je toto zařízení zastaralé a nevyhovující. V Tabulce č. 19 je uveden přehled kulturních akcí konaných na území Regionu Podluží.
Tabulka č. 19: Významnější kulturní akce pořádané v obcích Regionu Podluží
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s.na období 2014-2020, aktualizace- vlastní šetření v roce 2017
Region Podluží pořádá mnoho společenských akcí, které se konají v jednotlivých obcích. Mezi tyto akce patří Otvírání jara na Podluží, Ples Regionu Podluží, Běh Boba Zháňala, Lužická laťka, přehlídky Mužských sborů, DNS a Zpěváček Podluží.
Nejvýznamnější kulturní památky a zajímavosti na území Regionu Podluží jsou:
Mezi nejvýznamnější turistické cíle v Regionu Podluží patří Slovanské hradiště v Mikulčicích. Jedná se o významnou historickou a kulturní památku Velké Moravy s bohatými a cennými archeologickými nálezy z doby 8. a 9. století. V návštěvnickém centru dané památky je k vidění expozice Velkomoravské Mikulčice – knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy a expozice Velkomoravské Mikulčice – druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu, která byla otevřena v roce 2008. Součástí areálu je lesopark a členitý terén mikulčické údolní nivy s lužními lesy a přírodními krásami. Tato památku usiluje o zápis na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Turisticky zajímavé a pro region typické jsou sklepní uličky např. v Dolních Bojanovicích, Prušánkách – Nechory. Dalším turistickým cílem je rozhledna na Podluží v Novém Poddvorově a větrný mlýn ve Starém Poddvorově. Problémem na území Regionu je nedostatek finančních prostředků na provoz a pravidelnou údržbu kulturních památek, turistických atraktivit a místního bohatství. Některé významné objekty se podařilo opravit a zkulturnit díky dotacím EU a schopnosti vlastníků je čerpat. Některé objekty a prostranství ale naopak chátrají a tím ztrácejí na své atraktivitě a jejich návštěvnost je pak nízká.
Občané mají široké spektrum možností sportovních aktivit. Chybí zde však možnost koupání. Obyvatelé Regionu často vyjíždí za koupáním do Hodonína a Břeclavi, v letních měsících je možnost se koupat ve vodní nádrži Cihelna v Lužicích. Sportovní vybavenost obcí je shrnuta v tabulce č. 20. V obcích je celkem 19 sportovních hřišť. Na území je 12 tělocvičen včetně tělocvičen školních, které jsou využívány nejenom žáky základních škol, ale také širokou veřejností za zvýhodněných podmínek. V obci Josefov, Kostice, Mikulčice, Mutěnice, Prušánky a Týnec jsou otevřené stadiony.
Tabulka č. 20: Sportovní vybavení obcí Regionu Podluží
Obec | Koupaliště a bazény | Sportovní hřiště | Tělocvičny vč. školních | Stadiony otevřené | Ostatní zařízení pro tělovýchovu s provozovatelem nebo správcem | Dětské hřiště |
Dolní Bojanovice | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 1 |
Hrušky | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Josefov | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 |
Kostice | 0 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 |
Ladná | 0 | 3 | 1 | 1 | 0 | 1 |
Lanžhot | 0 | 2 | 1 | 0 | 1 | 1 |
Lužice | 0 | 2 | 2 | 1 | 1 | 4 |
Mikulčice | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Moravský Žižkov | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Nový Poddvorov | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Prušánky | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 1 |
Starý Poddvorov | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
Tvrdonice | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 |
Týnec | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 |
Celkem | 0 | 19 | 12 | 9 | 10 | 16 |
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s.na období 2014-2020, aktualizace- vlastní šetření v roce 2017
Dále se na území se nachází 6 florbalových hřišť, které jsou situovány v obcích Dolní Bojanovice, Kostice, Lužice a Mikulčice. V obcích Hrušky, Nový Poddvorov a Týnec nejsou víceúčelová hřiště. Tenisových kurtů je na území celkem 14 (nejvíce tenisových kurtů je v obci Dolní Bojanovice - 3 tenisová hřiště). V obcích Mikulčice se nachází střelnice pro myslivecké účely. Obce Josefov a Kostice mají k dispozici kluziště. Nohejbalové hřiště mají obce Dolní Bojanovice, Lužice, Mikulčice a Moravský Žižkov. Dětská hřiště jsou ve všech obcích kromě obce Týnec. V obci Dolní Bojanovice a Tvrdonice se nachází bowling. Velká část hřišť a dalšího sportovního zázemí potřebuje modernizaci a obnovu, jejich stav již nevyhovuje současným trendům a potřebám. Obce na tyto činnosti nemají dostatek finančních prostředků, neboť opravy jsou nákladné. Opravy obce realizují pouze tehdy, když na uvedenou akci získají dotační prostředky.
Zhodnocení:
Silné stránky:
Slabé stránky:
V členských obcích se nenachází významné zdroje znečištění. Celé území je pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální. Krajina je charakteristická hojným zastoupením polí a zoraných ploch využívaných k zemědělské činnosti. Výměra orné půdy zaujímá 51% z celkové výměry území. Z pohledu zastoupení lesů se řadí k oblastem s nejnižší hustotou lesních porostů v České republice. Podle grafu č. 7 zaujímají lesy svojí rozlohou 27%, jsou to lužní lesy kolem řeky Moravy, převážně v katastru města Lanžhot. Výměra trvale travních porostů zaujímá 3,5%, výměra vinic zaujímá 4,3% a výměra vodních ploch 3% na území Regionu Podluží. Oblast Regionu Podluží spadá do oblasti s nízkou ekologickou stabilitou krajiny a do oblasti s velkým ohrožením vodní a větrnou erozí půd.
Graf.č. 7: Struktura využití půdy v Regionu Podluží
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska biogeografického členění patří území podle Culka (2005) do severopanonské podprovincie, která tvoří severozápadní část Panonské provincie. Jedná se o rovinný a pahorkatinný povrch na kvartérních a neogenních usazeninách s pískovcovými přesypy. Podloží je tvořeno terasovitými štěrkopísky řeky Moravy, na kterých jsou váté písky (nazývané „Moravská Sahara“) a v údolní nivě řeky Dyje převládá nivní půda a nivní půda glejová. Část zájmového území tvoří tzv. Lanžhotská rovina, kde se jedná o mohutná, výplňová sedimentální souvrství neogénu, které v této části představují petrograficky pestré jíly, místy se štěrky a písky. Tato sedimentální souvrství jsou charakteristická výskytem ložisek zemního plynu a nafty. Podložní neogénní horniny vychází často na povrch. Většinou jsou ale překryty vrstvou pokryvných hlín vyvinutých na matečných horninách neogénu. Reliéf lze charakterizovat jako plochou pahorkatinu s členitostí 30 – 55 m. Na území se nachází neogenní sedimenty s plochým návrším. Typická výška je v rozmezí 175 – 220 m. Co se týče hydrogeologických poměrů Region Podluží v rámci hydrologické rajonizace České republiky patří do dvou hydrologických rajónů: 1652 - Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje a 1651 - Kvartér Dolnomoravského úvalu. Českou geologickou službou je zaznamenáno několik oblastí, které jsou postiženy sesuvy půdy. V katastru všech obcí se nachází místa s 2.- tedy se střední třídou náchylnosti svahů k sesouvání. Na katastrech obcí Prušánky, Josefov, Dolní Bojanovice, Starý a Nový Poddvorov se nachází území s 3. třídou, tedy s vysokou náchylností svahů k sesouvání. Svahové deformace jsou omezujícím faktorem při dalším rozvoji území v oblasti nové výstavby.
Celé území Regionu Podluží spadá do kategorie teplé oblasti dle členění hranic klimatických regionů. Podnebí je výrazně teplé, středně suché až mírně vlhké a spadá to kategorie T4.
Na území Regionu Podluží se nachází chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory, ve kterých se těží zejména lignit, ropa, zemní plyn a cihlářské suroviny. Chráněná ložisková území lignitu jsou na katastrálních územích obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Dolní Bojanovice, Josefov, Prušánky, Hrušky, Lužice, Mikulčice, Týnec, Tvrdonice, Ladná a Moravský Žižkov.
Na území katastrů obcí Dolní Bojanovice, Josefov, Ladná, Moravský Žižkov, Hrušky, Kostice, Týnec a Tvrdonice jsou lokalizována chráněná ložisková území pro ropu a plyn. Dále v menší míře i v obcích Mikulčice, Lužice, Prušánky a Nový Poddvorov a městě Lanžhot. Na obrázku č. 9 je mapa dobývacích prostor na území Regionu Podluží a v jeho okolí.
Obrázek č. 9: Dobývací prostory na území Regionu Podluží a v jeho okolí
Zdroj: Strategie SCLLD MAS Dolní Morava z.s.na období 2014-2020
Ovzduší na území ORP Hodonín není výrazně negativně ovlivňováno průmyslovými zdroji znečištění. U ukazatelů polétavého prachu dochází k překračování stanovených limitů, což je způsobeno především malými zdroji znečištění (vytápění domácností) a dopravou. Kvalita ovzduší se neustále zhoršuje, přestože téměř všechny obce jsou 100 % plynofikovány. Tato skutečnost je značně ovlivněna vytápěním tuhými palivy. Obce nacházející se v blízkosti města Hodonín a Břeclav mohou více trpět na znečištění ovzduší, neboť jsou zde situovány energeticky náročné provozy (elektrárna, průmyslové závody aj.). Dalším faktorem ovlivňujícím znečištění ovzduší je frekvence dopravy, která negativně působí na obce, v blízkosti hlavních silničních tahů.
Území spadá do povodí řeky Moravy a povodí řeky Dyje. Řeka Morava přijímá na státní hranici pravostranný přítok řeky Dyje. Mezi nejvýznamnější toky řadíme řeku Moravu, Kyjovku, Prušánku a Dyji.
Při porovnání jakosti vody v tocích v letech 1991 - 1992 s jakostí vody v letech 2007 - 2008 dochází jak u řeky Moravy, tak Kyjovky ke zlepšení, vyjádřené posunem o jednu třídu níž. Nyní má řeka Morava III. třídu jakosti povrchových vod, což znamená: znečištěná voda - stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Řeka Dyje a Kyjovka má nyní IV. třídu jakosti povrchových vod, což znamená: silně znečištěná voda - stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému.
Na území se nachází přírodní léčivý zdroj, jodobromové vody (hydrouhličitanchloridosodná), který se nazývá „solanka“, s obsahem 40 ~ 60 mg/l jodových solí, je čerpaná ze dvou vrtů, kterými jsou:
Tyto léčivé vody se nacházejí v propustných písčitých vložkách v rozsáhlejším geologicky významném horizontu tzv. labském písku, pískovců z hloubky 1960 až 2040 metrů pod zemským povrchem z hlubokých vrtů. Teplota léčivé vody dosahuje 69,7° C v hloubce 1887 m.
Na území Regionu Podluží nejsou vymezeny úseky pro časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pro silnice. Byla zde hygienickou stanicí vydána povolení pro překročení hladiny hluku pro některá zařízení ZP Mikulčice a.s. – technologické zařízení na zpracování ovoce a zeleniny. Zvýšená hlučnost je kolem silnice I. třídy I/55 a železničního koridoru Přerov - Břeclav.
Dle Národní databáze brownfields a Regionální rozvojové agentury jižní Morava se na území Regionu Podluží nachází jedno evidované brownfields a to na území bývalého zemědělského družstva v Dolních Bojanovicích. Na základě informací zjištěných od jednotlivých představitelů obcí a na základě vlastního šetření v roce 2014 se brownfields na území nacházejí, a to v obcích: Mikulčice, Hrušky, Ladná, Lanžhot, Kostice a Tvrdonice.
Na území Regionu se nachází mnoho lokalit, které jsou z hlediska životního prostředí pokládány za hodnotné a důležité k udržení stability a celkově dobrého stavu. Jedná se například o biosférickou rezervaci UNESCO - Dolní Morava, chráněné území přirozené akumulace vod.
V obcích Dolní Bojanovice, Josefov, Prušánky, Moravský Žižkov, Hrušky, Tvrdonice, Kostice a Týnec je zřejmá nižší kvalita přírodního prostředí. Naopak na katastrech města Lanžhot je mimořádně vysoká oblast kvality přírodního prostředí.
Obrázek č. 10: Lužní les
Zdroj: Region Podluží
Na území Regionu se nenachází žádné velkoplošně chráněné území. V minulosti se řešilo vyhlášení velkoplošného chráněného území CHKO Soutok, které by chránilo lužní lesy kolem řeky Moravy, od tohoto záměru se však upustilo. Na území je několik maloplošně zvláště chráněných území. Na katastru města Lanžhot jsou dvě národní přírodní rezervace Cahnov-soutok a Ranšpurk, na katastru obce Tvrdonice je přírodní rezervace Stibůrkovská jezera a na katastru obce Mikulčice je přírodní rezervace Skařiny.
Dále se zde nachází oblasti NATURA 2000, Evropsky významné lokality - Niva Dyje v katastru obce Ladná, Kapánsko v katastru obce Dolní Bojanovice, a Soutok – Podluží na katastrech obcí Mikulčice, Týnec, Tvrdonice, Kostice a města Lanžhot. Na stejném území kolem řeky Moravy co EVL Soutok - Podluží se nachází i ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko a Biosférická rezervace Dolní Morava. Na katastru města Lanžhot je území, které je chráněno jako mokřad Ramsarské úmluvy - Mokřady dolního Podyjí. Na území Regionu Podluží jsou dva přírodní parky- Mikulčický luh a malou částí i přírodní park Niva Dyje.
Obrázek č. 11: Mapa chráněných území v Regionu Podluží a jeho okolí
Zdroj: Mapový portál Jihomoravského kraje, http://gis.kr-jihomoravsky.cz/ozp/, listopad 2017
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny se zde nachází územní systémy ekologické stability (ÚSES). V rámci ÚSES lze zmínit nadregionální biocentrum Soutok, dále biocentra Tvrdonice, Mikulčice, Lužice a Kapánsko u Dolních Bojanovic. Podél řeky Moravy vede osa nadregionálního biokoridoru. Každá obec má zpracován lokální ÚSES ve svých plánech a snaží se obnovovat skladební prvky ÚSES v rámci pozemkových úprav.
Jako hrozbu pro obce Regionu Podluží lze považovat plánovaný záměr přeměny silnice I tř. I/55 na dálnici, kdy se zvýší hustota tranzitní dopravy, která tímto územím bude "jen" projíždět. Zkomplikuje se doprava mezi obcemi, kde se doprava zvýší, neboť nebude možnost již využívat tuto silnici pro nedostatek nájezdů na ni.
Zhodnocení:
Silné stránky:
Slabé stránky:
Region Podluží zpracoval svou první mikroregionální strategii v roce 2000 s platností do roku 2004 a následně provedl, vzhledem k přistoupení dalších členských obcí do svazku, její aktualizaci v roce 2005. Tato doposud platná verze strategie byla vzhledem k roku pořízení již v mnoha ohledech neaktuální. Vzhledem k této skutečnosti je připravena nová Strategie rozvoje Regionu Podluží.
SWOT ANALÝZA
Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení představuje nástroj k hodnocení území a aktivit v něm probíhajících.
Vnitřní analýza – tedy analýza silných a slabých stránek Regionu Podluží – zkoumá současný stav jednotlivých prvků území. Zatímco vnější analýza zkoumá faktory působící na území zvenčí a je směřována do budoucna.
SWOT, což je zkratka z anglických slov:
S = STRENGHTS – silné stránky, přednosti, výhody: CO JE NA NÁS DOBRÉ
W = WEAKNESSES – slabé stránky, nedostatky, slabiny: ČÍM SE SAMI OHROŽUJEME
O = OPPORTUNITIES – příležitosti, možnosti: CO SE NÁM NABÍZÍ
T = THREATS – hrozby, nežádoucí ohrožení: CO BY NÁS MOHLO BLOKOVAT
Smysl SWOT analýzy spočívá v akceptování silných stránek a odstraňování (nebo alespoň omezování) stránek slabých, čímž se zvyšuje pravděpodobnost budoucí realizace příhodných možností, a naopak se omezuje dopad pojmenovaných hrozeb.
Výsledky SWOT analýzy slouží jako základ pro další analyzování území, vymezení problémových oblastí, zaměření rozvojového plánu území a zacílení záměrů akčního plánu.
SWOT analýza vychází z jednání Rady Starostů, které bylo svoláno jako pracovní skupina pro zpracování Strategie rozvoje Regionu Podluží a také vychází z výsledků dotazníkového šetření mezi představiteli obcí Regionu Podluží.
V průběhu měsíce listopadu 2017 proběhlo krátké dotazníkové šetření na území Regionu Podluží. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zjištění názorů představitelů obcí z Regionu Podluží k další propagaci a rozvojové činnosti Regionu. Výsledky z dotazníkového průzkumu jsou nezbytnou součástí analytické části dokumentu Strategie rozvoje Regionu Podluží 2018-2019 a významným vstupem pro zpracování návrhové části tohoto dokumentu.
Pro sběr dotazníkového šetření byla zvolena metoda sběru dotazníků v elektronické podobě prostřednictví aplikace Google a odkaz na tento dotazník byl zaslán představiteli každé obce Regionu.
Dotazník se skládal z několika druhů otázek. První otázka byla zaměřena na realizaci projektů v obci, které mohou nějakým způsobem mít vliv na RP, další otázkou bylo, na jaké aktivity by se měl RP zaměřit. Následovala otázka týkající se navázání spolupráce Regionu s dalším regionem v rámci ČR či zahraničí, jak vaše obec propaguje Region Podluží, dále zda je propagace Regionu Podluží dostatečná a poslední otázka byla zaměřena na tvorbu společných propagačních materiálů.
Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny zde:
Shrnutí:
Výsledky z dotazníkového šetření budou sloužit jako podklad pro návrhovou část a pro další směrování rozvoje Regionu Podluží.
Z dotazníků je zřejmé, že všechny členské obce mají zájem na navázání nových partnerství, že je žádoucí posílit propagační činnost Regionu a také, že se Region bude snažit podporovat rozvoj cestovního ruchu v území.
Vize je trvalá představa rozvoje, ke které region směřuje. Při formulování vize vycházíme ze současného stavu a odpovídáme na otázku „Kde jsme?“ a na druhé straně plánujeme do budoucna, abychom odpověděli na otázku „Kde chceme být, kam se chceme dostat?“.
Vize:
Region Podluží – příjemné a přitažlivé prostředí pro život; trvale a harmonicky se rozvíjející území s vysokou kvalitou uspokojování všech potřeb jeho obyvatel i návštěvníků. Region s intenzivními vnitřními i vnějšími vazbami, těžící ze strategické polohy Jižní Moravy a z vysokého potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.
Strategická část tohoto dokumentu byla zpracována v návaznosti na jednotlivé oblasti SWOT analýzy. Toto členění bylo zachováno především pro zvýšení přehlednosti vazeb s ostatními částmi dokumentu. Jednotlivé strategické cíle, strategické směry a soubory opatření byly zpracovány pro oblasti životního prostředí, cestovního ruchu, dopravy a občanské sounáležitosti.
Strategické cíle jsou cíle základní, dlouhodobé. Vystihují základní problémové okruhy regionu a vyžadují mimořádnou pozornost při další práci. Strategické cíle jsou dále členěny na soubory opatření. Soubory opatření jsou příklady aktivit, které naplňují strategické cíle a jsou inspirací pro formulaci konkrétních realizačních projektů.
Cíl : „Spolupráce”
Opatření : „Orientace na spolupráci s obcemi a regiony zemí EU” Důležitým aspektem udržitelného rozvoje regionu je i přenos dobré praxe z (do) obcí a měst mimo ČR. Proto je navázání aktivní spolupráce se zahraničními obcemi a mikroregiony přínosné při řešení problémů zejména v oblasti cestovního ruchu, ochrany životního prostředí atd. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Navázání kontaktů se zahraničními obcemi a mikroregiony” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Pořádání exkursí a návštěv” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora spolupráce v oblasti rozvoje regionu” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Opatření : „Rozvoj vzájemné spolupráce s obcemi, mikroregiony a ostatními subjekty v ČR” Rozvoj vzájemné spolupráce s obcemi, mikroregiony a ostatními subjekty v ČR, je důležitý prvek rozvoje Regionu Podluží. Udržení stávajících vazeb (zejména v rámci Místní akční skupiny Dolní Morava) a navázání nových kontaktů s dalšími regiony, zájmovými sdruženími, státními organizacemi, nestátními neziskovými organizacemi, subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu, kultury atd. je potřebné pro řešení stávajících problémů a pro inspiraci při realizaci budoucích projektů. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rozvoj dosavadních vztahů a navázání nových kontaktů” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Identifikace a prosazování společných zájmů” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Společné řešení konkrétních problémových okruhů” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Aktivní přístup v již existujících sdruženích a spolcích” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
Cíl : „Zlepšení životního prostředí”
Opatření : „Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny a zlepšení životního prostředí” Je důležité zlepšovat životní prostředí okolo nás. Na území Regionu Podluží se čím dál častěji setkáváme s negativními vlivy zásahů člověka v minulých letech. Krajina je zemědělsky intenzivně využívána a dochází k silné erozi zemědělské půdy. Na území Regionu, když pomineme lužní lesy kolem řeky Moravy, je nedostatek krajinné zeleně. Krajina ztrácí vodu a půda vysychá. V budoucnu je důležité zvýšit podíl zeleně a vodních ploch (rybníků, mokřadů, tůní) ve volné krajině a udržet tak v této zemědělské krajině vodu. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Revitalizace a odbahňování rybníků, revitalizace vodních toků, tvorba mokřadů a tůní ve volné krajině” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Údržba a úprava veřejných prostranství (opravy kulturních památek, údržba návsí, zeleně v obcích apod.)” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Úpravy polních cest v katastrech obcí” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora opatření zamezujících erozi půdy (větrolamy, travnaté pásy, průlehy, remízy, změna v hospodaření s půdou, změna osevních postupů apod.)” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora opatření na udržení vody v krajině (tvorba vodních prvků v krajině, výsadby ve volné krajině)” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Výsadba původních listnatých dřevin kolem cest a vodotečí (liniové výsadby)” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Iniciace a podpora realizace (komplexních) pozemkových úprav v území, včetně realizace navržených plánů společných zařízení.” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Cíl : „Využití potenciálu cestovního ruchu”
Opatření : „Marketing cestovního ruchu” Cestovní ruch může být doplňkovým nástrojem pro stabilizaci a rozvoj ekonomiky celého regionu. Současná úroveň marketingu cestovního ruchu je ve sledovaném území nízká a chybí spolupráce jednotlivých subjektů podílejících na jeho fungování. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Efektivní propagace cestovního ruchu všemi dostupnými způsoby” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Využití poradenské podpory odborníků v oblasti CR” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora spolupráce subjektů v oblasti CR” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora činnosti destinační společnosti” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Spolupráce s partnerskými regiony v zemích EU (zrcadlové projekty)” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Společná koncepce a spolupráce v oblasti CR přesahující rámec regionu” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Propagace a využití místních atraktivit CR” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Zvýšit propagaci Slovanského hradiště v Mikulčicích” |
2019 - 2019 | Externí | ||
Opatření : „Rozvoj služeb cestovního ruchu” Stejně jako marketingové zajištění cestovního ruchu, tak i navazující služby, které jsou nutné k zajištění a rozvoji cestovního ruchu, nejsou rozvinuty na dostatečné úrovni. Chybí kvalitní síť turistických a cykloturistických tras (stezek) i dalších zařízení materiálně technické základny CR. V území jsou také podmínky pro rozvoj agroturistiky. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zkvalitnění a rozvoj materiálně technické základny CR” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Budování nových turistických atraktivit” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Rozšiřování sítě turistických tras, cyklotras, cyklostezek a naučných stezek včetně doprovodné infrastruktury” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora tvorby nových produktů cestovního ruchu” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podpora zvýšení ubytovacích a stravovacích kapacit v obcích mikroregionu – Rozvoj agroturistiky” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Opatření : „Zvýšení návštěvnosti regionu” Využít veškerý potenciál na úrovni všech aktérů cestovního ruchu v regionu za účelem koordinace a účelné prezentace jak na území regionu, tak za jeho hranicemi s cílem přilákat více návštěvníků a turistů. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zmapování nabídky historických a kulturních památek a zajímavostí” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Koordinace, propojení a využití kulturních akcí pro rozvoj cestovního ruchu” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Zlepšení informovanosti návštěvníků v terénu – informační tabule” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Síť turistických center, využití internetu a informačních technologií (aplikace pro chytré telefony apod.)” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Společná a koordinovaná propagace mikroregionu” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Využití potenciálu destinačních agentur CR” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Zpracování společné marketingové strategie mikroregionu” |
2018 - 2019 | |||
„Vytvoření komunikační platformy pro organizátory a účastníky volnočasových akcí” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
Opatření : „Zachování kulturního a historického bohatství regionu” Region Podluží nedisponuje mnoha historickými památkami nadregionálního významu. Nicméně i přes to lze v území nalézt atraktivity s potenciálem k rozvoji cestovního ruchu i pro budování regionální identity místních obyvatel. Proto je nezbytně nutné o historické památky pečovat a dále rozvíjet a posilovat stávající kulturní, společenský i sportovní život. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Modernizace (rekonstrukce) a budování sportovních, kulturních a společenských zařízení v regionu” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Obnova, údržba a rekonstrukce historicky cenných památek a jejich využití” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí v regionu” |
2018 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Zkvalitnění využívání kulturních, společenských a sportovních zařízení v regionu” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Podporovat rozvíjení kulturních tradic” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
Cíl : „Posilování vnitřní dopravní integrace”
Opatření : „Zkvalitnění dopravní infrastruktury” Kvalita dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě není v regionu uspokojivá. Místní komunikace nejsou v dobrém technickém stavu, některé obce mají problémy s parkovacími místy, jiné mají problém s vysokou dopravní zátěží a bezpečností silničního provozu. Na odstranění těchto nedostatků je nutná společná spolupráce jednotlivých obcí a ostatních subjektů. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Společná podpora řešení kritických míst v dopravě” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Rekonstrukce a budování místních komunikací” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Zvýšení bezpečnosti provozu (budování chodníků, retardérů, měřiče rychlosti, dopravní značení, apod.)” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
„Vytváření parkovacích míst” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Cíl : „Posilování sounáležitosti občanské komunity”
Opatření : „Podpora spolkového života” Organizovanost spolkového života je v Regionu Podluží na dobré úrovni. Působí zde mnoho spolků a zájmových organizací. Pro zefektivnění jejich působení je důležité zkvalitnit zázemí pro jejich činnost a snažit se podporovat vznik nových forem spolkového života. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora činnosti stávajících sdružení a spolků” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Podpora vzniku nových forem spolkového života” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Rekonstrukce budov pro činnost NNO v regionu” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Opatření : „Zapojování veřejnosti do rozvoje území” Důležitou aktivitou směřující k harmonizovanému rozvoji území je zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů vedoucích k rozvoji území. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vzájemná informovanost a otevřená komunikace s veřejností” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Prohloubení vztahu obyvatel k území,” |
2019 - 2019 | Vlastní | ||
„Aktivní zapojování spolků a veřejnosti do aktivit obcí” |
2018 - 2019 | Vlastní | ||
„Podpora místních aktivit formou doplňkové materiální podpory” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Za realizaci a naplnění Programu rozvoje Regionu Podluží je zodpovědná Rada Regionu Podluží v čele s předsedou svazku. Zasedání Rady koordinuje všechny aktivity, které povedou k naplnění dokumentu. Realizace je závislá na finančních prostředcích, a to především z rozpočtu svazku, Fondů EU, ze státního rozpočtu a krajského rozpočtu.
Monitoring plnění dokumentu bude mít na starosti Rada Regionu Podluží. Monitoring bude prováděn v rámci členské schůze Regionu Podluží jednou ročně. K monitoringu budou shromažďovány informace o průběhu jednotlivých aktivit. Sledovány budou aktivity, které byly naplánovány na daný rok. Dále bude sledována finanční připravenost naplánovaných projektů či vyhledávání a zajištění vhodných finančních zdrojů. Dále v rámci Rady Regionu Podluží budou projednávány změny dokumentu.
Aktualizace probíhá na základě dané situace, ve které se Region Podluží právě nachází. Případné změny budou předloženy na zasedání Rady Regionu. Dokument bude zveřejněn na internetových stránkách obcí Regionu Podluží a webové stránce Regionu Podluží a zároveň bude k nahlédnutí, případně i k zapůjčení v listinné podobě v kanceláři Regionu Podluží.