Tento plán rozvoje obce vznikl za účelem stanovení dlouhodobé koncepce rozvoje s ohledem na priority rozvoje. Součástí plánu je analýza stávající situace, závěrem analytické části je SWOT analýza. Následuje strategická část – definování strategické vize, určení základních strategických oblastí rozvoje, cílů v jednotlivých oblastech a způsobů, jak je naplnit. V rámci zpracování plánu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou zapracovány v analytické části plánu a zohledněny v návrhové, strategické části. Součástí tvorby plánu rozvoje obce bylo i zapojení občanů formou komunitního plánování. Obyvatelé, kteří vyjádřili zájem se na tvorbě plánu podílet (v rámci dotazníkového šetření), byli pak pozváni na společné setkání. V rámci tohoto setkání celkem 14 lidí identifikovalo silné a slabé stránky obce a jednotlivých strategických oblastí, stejně jako navrhlo možné směry rozvoje do budoucna a projekty, které přispějí k dalšímu rozvoji obce. Výstupy tohoto setkání jsou součástí analytické i návrhové části plánu.
Obec Horní Brusnice leží na Brusnickém potoce v Královéhradeckém kraji, v okrese Trutnov, 10 km severozápadně od Dvora Králové nad Labem. Obec s počtem cca 470 obyvatel je součástí zájmového spolku Podzvičinsko, Svazu měst a obcí ČR a spadá do území MAS Královedvorsko. Rozloha obce je 1409 ha.
Strategický plán rozvoje obce je v souladu se strategií rozvoje Královéhradeckého kraje. Vize Královéhradeckého kraje, tj. „Královéhradecký kraj – místo pro kvalitní život“, se promítá do cílů samotné obce a navazuje na ni. Výchozí podmínky, totiž rovnoměrný rozvoj měst a obcí, vysoká kvalita života obyvatel, posilování konkurenceschopnosti a vzdělanostní struktury regionu, jsou integrovány do plánu rozvoje. Plán rozvoje obce Horní Brusnice je tak v souladu s nadřazenými strategiemi rozvoje.
Horní Brusnice je nejjižnějším výběžkem okresu trutnovského. Na severozápadě hraničí s okresem jičinským u obcí Vidonice.
Horní Brusnice se rozkládá v nadmořské výšce 453 m. n. m. západně od přehrady Les Království v Podkrkonoší podél Brusnického potoka, který se vlévá do řeky Labe. Pramen řeky Bystřice pramení severně v blízkosti vrchu U studny, leží na rozhraní obou okresů, takže její tok tvoří přirozenou hranici katastru hornobrusnického a vidonického. Na jihu hraničí s památnou Zvičinou, na jihovýchodě s Dolní Brusnicí a na severu s Mostkem.
V okolí katastru obce Horní Brusnice se v blízkosti nacházejí tyto obce:
Obec Horní Brusnice má aktuálně na rozloze 1409 ha cca 450 trvale žijících osob s 227 nemovitostmi, z toho 90 nemovitostí je využíváno chalupáři k víkendovým pobytům bez trvalého pobytu. Obec spadá pod obec s rozšířenou působností ve Dvoře Králové nad Labem vzdálené 14 km.
Východní částí obce vede železniční dráha Pardubice – Liberec, nejbližší železniční zastávkou je Mostek.
První písemná zmínka, o obci Brussnicz, patřící miletínskému Řádu německých rytířů, pochází z roku 1358. Farní kostel zde prokazatelně stál již roku 1384. V roce 1396 se obec označuje jako Brusnycz. Jméno je možno odvodit z českého slova „brusinka". Dle této domněnky rostlo ve zdejších lesích hojně brusinek a od toho dostala vesnice své jméno. Dle mínění jiných bylo jméno odvozeno od slova brousiti, neboť dřívější obyvatelé se zabývali broušením anebo výrobou brusů. Mezi další majitele patřil od roku 1522 Jan Trčka z Lipé, který roku 1540 panství prodal Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Roku 1560 získal miletínské panství Jiří z Valdštejna. Za pánů z Valdštejna byla Brusnycze odtržena od Miletína a začleněna do hostinnského panství. Roku 1582 byl vysvěcen nový kostel. Roku 1594 je místo nazýváno Brusniczy Czieskau. V této době bylo obyvatelstvo ještě převážně českojazyčné. Po třicetileté válce byla farnost zrušena a kostel byl začleněn do děkanství v Hostinném. Dalšími názvy byla Brausnice (1654) a Böhmisch Prausnicz (1790). Přídomek „Böhmisch“ (Česká), sloužil především k odlišení od obce Deutsch Prausnitz (německé Brusnice), která leží v Lese Království. V roce 1752 byla v České Brusnici opět zřízena fara. V této době se také tvoří dvě samostatné obce, Horní a Dolní Brusnice, které však z topografického hlediska, jako Böhmisch Prausnitz / Česka Pruznice, tvoří jeden celek. Začátkem 19. století se rychle do téměř do všech domácností dostává tkalcovské řemeslo. V roce 1834 sestává Ober-Prausnitz / Pruznice hořenj z 236 domů, mezi nimi i škola větrný mlýn a má 1500 obyvatel. Obec byla farností pro Mostek (Mastig), Mostecké Lázně (Mastiger Bad), Souvrať (Aseith), Dvoráčky (Burghöfel), Borovničku (Klein Borowitz) a Kaiserlichen Waldhäuser.
Až do poloviny 19. století zůstává Horní-Brusnice (Ober-Prausnitz) ve vlastnictví Hostinného. Po zrušení poddanství tvořila od roku 1850 Ober Prausnitz / Horní Brusnice obec ve správním obvodě Hostinné (Arnau), respektive v okrese Vrchlabí (Hohenelbe). V roce 1858 započala výstavba železnice z Pardubic do Liberce (Reichenberg), která proťala jak Horní tak i Dolní Brusnici, aniž by zde vznikla železniční stanice. V roce 1920 tvoří převážně německy hovořící vesnice jazykové pomezí, z 1310 obyvatel je pouze 117 Čechů. V roce 1930 zde žije 1225 lidí, v roce 1939 je to 1146. V důsledku Mnichovské dohody se Horní Brusnice roku 1938 ocitá v Německé říši a do roku 1945 náleží k vrchlabskému okresu. Po Druhé světové válce se obec, s převážně německým obyvatelstvem navrací Československu. Po odsunu Němců v roce 1946 počet obyvatel prudce klesá. Od 1. ledna 1949 je Horní Brusnice součástí okresu Dvůr Králové nad Labem. Po jeho zrušení roku 1961 náleží k okresu Trutnov. V roce 1979 dochází k připojení k Mostku a roku 1990 je opět samostatnou obcí. Dne 14. června 2008 proběhla oslava 650 let od založení obce.
Počet obyvatel v obci Horní Brusnice se stabilně drží na stejném počtu.
Podle historického sledování vývoje počtu obyvatel měla obec i trojnásobek více obyvatel, než nyní.
V obci žije poměrně velký počet vystudovaných lidí. Téměř 26% obyvatel obce Horní Brusnice má vzdělání ukončené maturitní zkouškou nebo vyšší.
Obec Horní Brusnice nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s výskytem sociopatologických jevů, národnostními menšinami a ani se sociálně slabými obyvateli či skupinami obyvatel.
TJ Sokol Horní Brusnice
Tělovýchovná jednota Sokol Horní Brusnice vznikla po válce v roce 1947. Jako jedno z mála občanských sdružení vykonává svoji činnost dodnes. Členská základna TJ Sokol Horní Brusnice se postupem doby různě měnila. V roce 1982 až 1985 vybudovala na svém pozemku sportovní areál s hřištěm na minifotbal, volejbalovým hřištěm a tábořištěm. Celý areál je zasazen v krásném lesním prostředí. Součástí areálu je dřevěná bouda sloužící k úschově nářadí, náčiní a jako pomocník při pořádání různých oslav.
TJ Sokol Horní Brusnice je organizace zabývající se vyplněním volného času svých členů činností nejen sportovních a kulturních, ale také různých zájmových.
TJ Sokol Horní Brusnice může občanům v obci nabídnout sportovní vyžití v široké škále sportů - nohejbal, minifotbal, stolní tenis, cykloturistiku, líný tenis, běžky, sáňkování, pěší turistiku nebo různé výlety. Tento spolek je také velmiakční v pořádání různých akcí.
Klub seniorů Horní Brusnice
Klub seniorů v obci Horní Brusnice funguje již několik let. Za tuto dobu bylo uspořádáno s ohledem na věk účastníků mnoho výletů, jak po kulturních památkách, tak i do divadla.
V posledních letech klub navštívil například Poděbrady s prohlídkou zámeckého parku a projížďkou lodí po Labi, výstavu květin v Lysé nad Labem a zámek Loučeň, Průhonický park a botanickou zahradu v Praze, divadlo v Praze, výstavu rostlin v Litomyšli a zámek Nové Hrady.
Naposledy v roce 2015 klub absolvoval zájezd do Polska, kde účastníci zájezdu navštívili známé trhy v obci Kudowa Zdroj, prohlédli si krásnou Japonskou zahradu v Jarkowě a navštívili skanzen Pstražna s původními polskými stavbami. Každoročně Klub seniorů Horní Brusnice pořádá předvánoční posezení s pohoštěním a malým dárkem pro členy klubu, kterých je v současné době 31. Životním jubilantům členů spolku od 70 let a výše gratulují společně s předáním dárkového koše, který osobně předají předsedkyně spolku s další členkou.
Veškeré akce jsou hrazeny z příspěvků členů a z příspěvku od Obecního úřadu.
Brusnický turistický spolek
Brusnický turistický spolek (zkratkou BRUTUS) byl založen v roce 2011. Brutus je spolek nezávislý na nikom a na ničem. Je to spontánně vzniklé společenství těch, kteří rádi cestují, poznávají nová místa, sportují pěšky, na kole, na lyžích,… Spolek nemá žádné stanovy, předsedu, starostu ani tajemníka. Je to spolek živelně organizovaných turistů s účastí na vlastní nebezpečí. Spolek pro cestování nejvíce využívá vlakové dopravy. Účastníci spolku nejvíce jezdí po krásách České republiky, ale výlety se pořádají i do Polska a Německa. Nejdelší trasou byl zájezd z CK Hoška Lázně Bělohrad do Vídně. Z jednotlivých akcí lze jmenovat: Po stopách K. V. Raise do Bělohradu, Zlaté doly Zlatnice u Stupné, Zimní přechody Zvičiny, Výstupy na Tábor, Přechody Staropackých hor, Silvestrovské procházky do Bělohradu, Bozkovské Jeskyně, Ještědský hřeben - Jeřmanice, Bezděs - Staré splavy, Bílý potok - vodopády Černého potoka, Frýdlantské cimbuří, Štolpichy. Sklářská pouť Kristiánov, Vazovecké údolí, Malá skála, Suché skály, Příhrazské skály, Drábské světničky, atd. V neposlední řadě pak stojí za zmínku nádherné výlety parní úzkokolejkou do Žitavských hor a návštěva romantického Oybina, Jonsdorfu, Žitavy, přechod hor do Hrádku nad Nisou s účastí 35 osob. Adventní výlety do Drážďan, Gerlitzu, Bautzenu, Kláštera v Ostritz, Výstup k litinové rozhledně v Loebau a pěší okruh v okolí. V Polsku na běžkách mnohokrát tento spolek navštívil krásné běžecké centrum Jakuszice a s přejezdem na Jizerky, do Harrachova, Kořenova, Josefova Dolu, atd. Spolek také absolvoval přejezd Rýchor z Pomezek do Žacléře. Další výlet byl vlakem z Trutnova do polského Marcziszowa s návštěvou Barevných jezer. Nádhernou tratí Zubačkou spolek přejel do Jelení Gory a po prohlídce tohoto krásného města přejel městským autobusem do lázní Teplice - Zdroj s nádhernými parky, jezírky, atd.
Myslivecký spolek Vyšehrad - Horní Brusnice
Myslivecký spolek Vyšehrad má 15 aktivních členů, kteří se snaží co nejlépe pracovat ku prospěchu myslivosti, ochrany zvěře a krajiny. Nejvíce práce všichni členové odvádějí v honitbě. V prvé řadě přikrmování zvěře v době strádání, přípravou objemového krmiva v letních měsících, kvalitní seno, jeřabiny, kaštany a letninu. Myslivecké sdružení zakoupí každý rok jadrné krmivo a kusovou sůl. Další důležitou činností je údržba mysliveckých zařízení, které financuje myslivecké sdružení a členové z vlastních prostředků. Tento spolek se rozprostírá v okolí obce Horní Brusnice. Obhospodařuje celkem 1584 ha. K dominantní zvěři patří zvěř srnčí, pro kterou má honitba stanoveny minimální a normované stavy. V posledních letech se také čím dál víc vyskytuje zvěř černá (prase divoké), která získala ideální podmínky v polních plodinách, a v malém množství zajíc polní a zvěř dančí. Prostředky na činnost a fungovaní Mysliveckého spolku Vyšehrad – Horní Brusnice získává z pořádání tradičního mysliveckého plesu, který je hojně navštěvován místními lidmi i lidmi z okolí. Spolek se podílí na oslavách v obci "Letní slavnosti", kde prezentuje svoji činnost. Všechny tyto hodnoty představují desítky brigádnických hodin, hlavně ve volném čase o sobotách a nedělích.
Většinu akcí, které jsou v obci pořádány, má ve spolupráci s obcí na starosti TJ Sokol Horní Brusnice. Obec je v akcích hodně akční, lze jmenovat např. loučení s prázdninami, dětský den, maškarní ples, maškarní karneval, pouťová zábava, pálení čarodějnic, lampionový průvod, pochod s duchy, mikulášská zábava, sokolský ples, myslivecký ples, slavnosti obce (v roce 2006 bylo 650. let založení obce Horní Brusnice), tvořivé dílny na Vánoce, v tělocvičně 2x ročně je pořádán turnaj ve stolním tenise, pravidelné aerobní cvičení žen, od roku 2016 je novou akcí Den čisté obce.
Informace jsou předávány tradičním způsobem prostřednictvím obecních vývěsek. Současně jsou obyvatelé informováni prostřednictvím www stránek obce, kde se mohou dozvědět o plánovaných akcích a dění v zastupitelstvu, prohlédnout fotky z jednotlivých akcí apod. Obec o svých aktivitách informuje i prostřednictvím místního rozhlasu. V současné době obec spouští nový SMS informační systém, který bude doplňkovou službou místního rozhlasu.
V obci Horní Brusnice je k 31. 12. 2015 registrovaných celkem 104 podniků, z toho 51 podniků je se zjištěnou aktivitou. Nejvíce převažují podniky zaměřené na stavebnictví, průmyslovou činnost a velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Dále potom činnosti v oboru zemědělství, lesnictví a rybářství, ubytování, stravování a pohostinství a ostatní činnosti.
Dle právnické normy je členění následující:
Obec má základní občanskou vybavenost, obchod se základními potravinami, obecní úřad, knihovnu, kde je možné se přihlásit na veřejný internet, mateřskou školu. Dále v obci lze navštívit Českou poštu, která má k dispozici Czechpoint, kostel, kde se v dřívější době pořádaly mše a proslulé koncerty. Obec Horní Brusnice vlastní prostory v areálu kulturního domu pro účely pohostinství, které pronajímá soukromému provozovateli. Pohostinství je otevřeno denně kromě neděle. V obci lze navštívit i Pension Na Kopečku, který poskytne návštěvníkům posezení v krásném interiéru i na venkovní terase. V přilehlé zahradě pensionu je spousta možností aktivního vyžití návštěvníků, hlavně dětí pro chvíle oddychu a her. V obci se dále nachází přírodní sportovní areál TJ Sokola, který slouží k rekreačnímu vyžití.
Zajímavosti z okolí obce
Okres Trutnov, do kterého obec Horní Brusnice spadá, je velice bohatý na významné osobnosti, které se zde narodily, působily zde nebo tento region navštívily a ten se posléze stal námětem mnoha jejich děl. Své dojmy a zážitky z návštěvy Krkonoš popsali velikáni českých dějin jako Josef Dobrovský, Václav Kliment Klicpera, František Čelakovský, Karel Hynek Mácha, Svatopluk Čech či Vítězslav Hálek.
Mecenáš umění hrabě František Antonín Špork nechal na konci 17. století v místě minerálních pramenů vystavět na svou dobu přepychové lázně KUKS. Výstavbu svěřil architektu G. B. Alliprandimu, který zde postavil barokní hospital s kostelem a hrobkou Šporků. Patřilo k němu i divadlo a závodiště, které se bohužel nedochovalo. Slavné sochy ctností a neřestí vytvořil mistr barokních plastik sochař Matyáš Bernard Braun, který je i autorem soch nazývaných „Betlém“.
KAREL VÁCLAV RAIS
Karel Václav Rais se narodil v zimě 4. ledna 1859 v malém domku čp. 30 na horním konci náměstí v Lázních Bělohradě. Byl nejstarším ze tří bratrů, druhý byl Antonín a nejmladší Jindřich. Karel absolvoval čtyři třídy bělohradské školy, pak přešel, jak se tehdy říkalo, na handl do Vrchlabí, kde vychodil pátou třídu. Poté nastoupil do reálného gymnázia v Jičíně. Na své první učitelské místo nastoupil do Trhové Kamenice, kde byl rovněž regenschorim. Po čtyřech a půl letech přešel do Hlinska. Na Českomoravské vysočině se oženil s Marií Hroznou a ještě v Hlinsku se jim narodila první dcera Marie. Svou literární práci zahájil v roce 1881, nejdříve pod pseudonymem Prokop Bodlák, později pod svým jménem Karel Václav Rais.
V 17. století se stala útočištěm pro učitele národů J. A. Komenského obec BÍLÁ TŘEMEŠNÁ, kde začal psát jedno z jeho nejvýznamnějších děl „Velkou didaktiku“.
Ve věži děkanského kostela ve Dvoře Králové nad Labem objevil Václav Hanka v roce 1817 rukopis, později nazývaný Rukopis královédvorský, který měl pocházet ze 13. století, ale zjistilo se, že je to padělek z 19. století. Královédvorští po této osobnosti pojmenovali kulturní zařízení jako Hankův dům. Ve Dvoře Králové se narodil vynikající sochař Otto Gutfreund, mimo jiných děl autor pomníku „Babička s dětmi“ v Ratibořicích.
Ve většině obcí byly zachovány tzv. Krkonošské roubenky. Vznikaly v minulých stoletích jako příbytky horalů. Královédvorský mikroregion je zajímavý mnohými dalšími architektonickými a historickými památkami. Téměř v každé obci regionu se nachází významné kulturní nebo technické památky, které stojí za zhlédnutí:
ZVIČINA
Zvičina je populárním turistickým cílem a významnou křižovatkou turistických cest ( červená č. 0409, červená č. 0426, modrá č. 1865, zelená č. 4245, zelená č. 4247, žlutá č. 7287). Na vrchu stojí barokní kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1706, Raisova turistická chata s vyhlídkou a dva stožáry radiokomunikací. Za příznivých sněhových podmínek jsou v provozu lyžařské vleky skiareálu s dlouholetou tradicí.
MILETÍN
Naučná stezka Karla Jaromíra Erbena je turistická služba nejen pro návštěvníky oblasti Miletína. Erben jakožto slavný miletínský rodák je s místem úzce spjat. Mnoho z jeho děl je inspirováno městem a jeho okolím, především však celá sbírka balad Kytice. Naučná stezka je variantou, jak představit široké veřejnosti život, myšlenky za doby Erbenova života. V současné době je v Erbenově rodném domku muzeum, to ovšem není příliš velké. I proto byla zbudována naučná stezka, která zapojuje návštěvníky jakéhokoli věku. Naučná stezka vede městem a jeho okolím. Na její realizaci se vlastnoručně podíleli především miletínští občané a lidé z okolí. Celková délka trasy je 5,179 km a byla slavnostně otevřena 19. října 2010. Najdeme na ní celkem devět zastavení u zajímavých míst, která byla Erbenovi inspirací. Na každém zastávkovém místě pak nalezneme informační tabuli s mnoha zajímavostmi a podrobnostmi.
Rodný dům K. J. Erbena najdeme necelých cca 300 metrů západně od náměstí za první odbočkou vpravo z hlavní silnice. Současný dům však není přesně tím domem, ve kterém se K.J.Erben narodil. Původní dřevěný dům vyhořel při velkem pořáru Miletína v roce 1846. Následně byl v místě zničeného domu postaven dům současný z kamene a cihel. V roce 1889 byla slavnostně odhalena pamětní deska, která nese nápis „Zde se narodil Karel Jar. Erben L.P. 1811“. Tehdejší slávy se účastnili takové osobnosti jako Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický a Karel, Václav Rais.
HRAD PECKA
Hrad Pecka je jediným interiérově zpřístupněným objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš. Láká nejen krásnou okolní krajinou s jedinečnými výhledy na Krkonoše, ale také zaměřením prohlídek výhradně na svou vlastní, autentickou historii.
Původně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století byl později přestavěn na renesanční zámek. V roce 1830 však vyhořel a zchátral. Po celé 20. století zde probíhaly opravy, díky nimž je nyní - ve dvou prohlídkových trasách - zpřístupněn celý západní palác a rozsáhlé sklepení. Nejznámějším majitelem Pecky byl cestovatel, spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pecku ale vlastnily i jiné významné osobnosti, například páni z Rožmitálu (švagři Jiřího z Poděbrad), nejvyšší písař království českého Mikuláš Hořický z Hořic (zač. 16. stol.), po Harantově smrti pak krátce i Albrecht z Valdštejna. V současné době hrad nabízí dvě prohlídkové trasy, je dějištěm kulturních i společenských akcí včetně pravidelných výstav moderního umění.
DOLNÍ BRUSNICE – HOTEL POD ZVIČINOU
Hotel pod Zvičinou pojmenovaný podle vrcholu, na jehož svahu se nachází, je již více než 10 let ve vlastnictví rodiny paní Nancy a pana Erica, kteří zde spolu s dětmi (synem Robem a dcerami Floortje a Marieke) vytvářejí příjemnou rodinnou atmosféru.
Hotel pod Zvičinou má dlouhou a zajímavou historii. Podle pověstí již v 17. století za třicetileté války používali zranění vojáci vodu z pramene, nacházejícího se za nynějším hotelem, k čištění svých ran, a ty se neuvěřitelně rychle hojily. Pramen si brzy získal pověst jako zázračný. I v současnosti z pramene vyvěrá průzračná voda, a tak i návštěvníci mají možnost, stejně jako kdysi ranění vojáci, napít se z něj a vyzkoušet jeho léčivou sílu, nebo stejně jako výletníci z dob první republiky relaxovat na koupališti, které je ovšem pro dnešní potřeby doplněno dětským vyhřívaným brouzdalištěm se slanou vodou a nezbytnými prolézačkami, houpačkami a skluzavkou.
BÍLÁ TŘEMEŠNÁ
Vodní dílo Těšnov, pohádková přehrada s hydroelektrárnou na řece Labi. Okolí je romanticky nazýváno Les Království. Přehrada byla postavena v letech 1910-1919, je nejstarší svého typu ve střední Evropě a od roku 1964 je to chráněná technická památka.
BÍLÉ POLIČANY – bývalý barokní zámek, park, dvoupatrový špýchar
DOUBRAVICE – zachována některá roubená stavení
HORNÍ BRUSNICE – lidové stavby „Zvičinské chalupy“
HŘIBOJEDY – v roce 1978 zde byl prováděn archeologický průzkum mezolitického tábořiště, částečně zachované roubené chalupy
CHOUSTNÍKOVO HRADIŠTĚ – rokokově klasicistní kostel sv. Kříže, zřícenina hradu ze 14. století
KOCBEŘE – srubový dům, boží muka, Šporkův mezní kříž a kámen s reliéfem jelena
KUKS – městská památková rezervace, barokní zámek, sochy, lázeňské budovy, hřbitov s kaplí, kašna
TŘEBIHOŠŤ – kaple z roku 1822, k ní v roce 1900 přistavěna loď podle A. Cechnera, na Šormově louce je smírčí kříž z roku 1770
ŽIREČ – bývalá jezuitská rezidence v barokním zámku, kostel a kaple sv. Anny, tříboká kaple N. Trojice s plastickou výzdobou od bratří Mullerů.
Obec Horní Brusnice je v této oblasti hodně akční. V obci je cca. 80 lůžek soukromých ubytovacích kapacit užívaných převážně pro letní sezonu. Pro obec je to důležitým prvkem pro podporu turismu a přínosem finančních prostředků pro soukromý sektor.
V obci lze navštívit dvě pohostinství:
POHOSTINSTVÍ KD
Restaurace se nachází v komplexu kulturního domu jejíž součástí je sál pro pořádání kulturních akcí a nově zrekonstruovaná tělocvična.,, , Pohostinství nabízí kapacitu až na 40 míst, ale v tomto zařízení se v současné době nevaří. Kromě neděle má celoročně pohostinství otevřeno každý den.
PENSION NA KOPEČKU s. r. o.
Pension Na Kopečku s. r. o. - Hostinec a Penzion Na Kopečku nabízí nově zrekonstruované ubytování s kvalitní kuchyní v malebném Podkrkonoší. Prioritou lokality je krásná příroda, klid a osobní přístup personálu.
Penzion podporuje regionální dodavatele, je zaměřený na rodiny s dětmi, přátelští jsou i k zvířatům, umělcům a dobrým lidem. Vítáni jsou i cyklisti, běžkaři, jogíni ale i příznivci sportu pasivní, kteří mohou sledovat sportovní utkání na širokopásmovém plátně. Všechny prostory penzionu jsou nekuřácké.
K odpočinku penzion nabízí bylinkovou zahradou, dětské přírodní hřiště, krb, velkou dětskou hernu nebo procházky za okolními zvířátky, rybníkem, čistou přírodou a klidem.
V současné době v obci Horní Brusnice žije ve věku od 15 do 64 let celkem 293 osob, což je 68% všech obyvatel. Průměrný věk obyvatel 43,5 let. Vzhledem k blízkosti větších měst (Trutnov, Nová Paka, Hostinné, Vrchlabí a Dvůr Králové nad Labem) není s prací pro občany s možností dojíždění v okolí problém.
Míra nezaměstnanosti v obci je za rok 2015 8,25%. Dostupnost velkých měst je výhodou v hledání zaměstnání. Vzhledem k málo časté autobusové dopravě a chybějící vlakové dopravě je ale nezbytný k dojíždění do zaměstnání automobil.
Vodovod
První zmínka o výstavbě vodovodního řádu je od roku 1912, tento vodovodní řád Liščí rokle je do současné doby po rekonstrukci vedení z roku 2014 plně užíván. Obec Horní Brusnice využívá celkem 6 vodních zdrojů, které byly postupně vybudovány do konce devadesátých let 20. století. Vodárenská zařízení byla následně modernizována a docházelo k jejich rozšíření pro potřeby dalšího zásobování občanů pitnou vodou. Na některé investice do oprav a budování vodárenského zařízení obec čerpala dotace z Královéhradeckého kraje.
Obec Horní Brusnice v současné době projektuje propojení vodovodního řádu a výstavbu nového vodního zdroje pod Zvičinou.
Vodovodní síť v Horní Brusnici byla budována postupně a při realizaci vodovodu se nevycházelo z ucelené koncepce řešení zásobování obce pitnou vodou. Celý vodovodní systém v obci se skládá z pěti vodovodů, z nichž každý má vlastní zdroj a vodojem, kterým je vymezeno samostatné tlakové pásmo:
1) Vodovod I:
Vodní zdroje:
Prameniště Liščí Rokle - pramenní jímka vybudovaná v roce 1912, vydatnost 0,35 l/s a ze zdroje je voda vedena gravitačním přívodním řadem DN 100 do vodojemu U Květnických, který funguje jako vodojem za spotřebištěm.
Vodojem U Květnických – zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m3 vybudovaný v roce 1912. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v západní části obce.
2) Vodovod II:
Vodní zdroje:
Vrt Písák - Vrt byl vybudován v roce 1987. Dle původní dokumentace je hloubka vrtu 61m, podzemní voda je přečerpávána do vodojemu nad ZD. V současné době vrt slouží jako pomocný zdroj v případě nepříznivých klimatických podmínek a poklesu stavu podzemních vod.
Studna Písák – Šachtová studna byla vybudována v sedmdesátých letech 20. století ze skruží průměru 1,7m o hloubce studny 6,6m. Voda je přímo ve studni hygienicky zabezpečována chlorováním. Voda ze zdroje je čerpána přívodním řadem DN 6/4“ do vodojemu Nad ZD.
Studna U Tří chalup – Studna byla vybudována v roce 1985, max. vydatnost 0,4 l/s. Voda je v jímce hygienicky zabezpečována chlorováním. Ze zdroje je voda vedena gravitačním přívodním řadem DN 2“ do vodojemu Nad ZD.
Vodojem Nad ZD– zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x25 m3 vybudovaný v 60.letech. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena dvěma zásobními řady DN 80 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům ve střední části obce. Ve vodě ze zdroje U Tří chalup se vyskytuje vyšší množství manganu a hliníku, a proto musí být míchána s vodou z vrtu U Písáku, aby koncentrace těchto látek v dodávané vodě nepřesáhly povolené limity.
3) Vodovod III:
Vodní zdroje:
Prameniště Nad Ságnerem - pramenní jímka vybudovaná před rokem 1940, vydatnost 0,3 l/s a voda ze zdroje je vedena gravitačním přívodním řadem DN 2“ do vodojemu Nad Ságnerem. Později byla vybudována v letech 1970 druhá pramenní jímka z důvodu rozšiřování vodovodního řádu k dalším spotřebitelům.
Vodojem Nad Ságnerovými – zemní jednokomorový vodojem o objemu 16 m3 vybudovaný v 60. letech. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v jihovýchodní části obce. Tento vodovodní zdroj byl z důvodu nedostatečné vydatnosti v roce 2008 propojen se zdrojem pitné vody od vodojemu na ZD.
4) Vodovod IV:
Vodní zdroje:
Prameniště Pod Sjezdovkou - pramenní jímky, vybudované před rokem 1940, vydatnost 0,3 l/s a voda ze zdroje je vedena gravitačním přívodním řadem DN 2“ do sběrné jímky Pod Sjezdovkou, která je pravidelně ošetřována Sagenem. Ze sběrné jímky je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 2“ do přerušovací komory Jímka nad spotřebištěm a dále do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v jihovýchodní části obce u tratě. Tento vodovodní zdroj byl z důvodu zvýšeným hodnotám radonu zrušen a následně nahrazen napojením na vodní zdroj ,,Nad Ságnerem dozásobovaný dalšímy zdroji z vodojemu nad ZD.
5) Vodovod V:
Vodní zdroje:
Vrt U Žižků (vodárna u Gofrojů) –Vodárenská stanice, v které se nachází vrtaná studna HB-1 s vydatností 1,0 l/s. Voda je v něm zbavována radonu na odradonovací koloně, filtrována na pískových filtrech a hygienicky zabezpečována chlorováním. Voda ze zdroje je čerpána přívodním řadem DN 80 do vodojemu ,,Pod Zvičinou“.
Vodojem pod Zvičinou – zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x25 m3. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům ve východní části obce.
Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Dle informace starosty je kvalita vody ve studních vyhovující, ale současné klimatické podmínky, období sucha v letních měsících způsobuje stále více se objevující případy prohlubování studní a požadavky na obec připojení se na veřejný vodovod.
Vodné za rok 2016 je 26,40 Kč (30,36 Kč s DPH)
Vyúčtování za odběr pitné vody probíhá u standardních odběratelů v půlročním intervalu na základě řádného odečtu. Odběratelé, u kterých nebude roční spotřeba převyšovat 6 m3, bude účtováno vodné jednou ročně, vždy však v druhém zúčtovacím období. Ty provádí pověřená osoba (pracovník) obecního úřadu Horní Brusnice, popřípadě pomocí směrných čísel spotřeby vody na základě prováděcí vyhlášky č. 120/2011 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích (pokud v objektu není měřidlo).
Kanalizace
V obci Horní Brusnice bude zajištěno čištění odpadních vod individuálně pomocí domovních čistíren odpadních vod, které budou v budoucnu napojeny na navrhovanou kanalizaci. Kanalizační stoky se navrhují o celkové délce 5 145 m s vyústěním do Brusnického potoka. Část objektů bezprostředně umístěné u vodoteče (cca 83 EO) budou převádět předčištěné odpadní vody přímo do vodoteče. V horní části obce (cca 9 EO) budou předčištěné odpadní vody vsakovány.
Kanalizace je v obci plánovaná, projektová dokumentace je zpracovaná, ale v nejbližších letech se s výstavbou kanalizace nepočítá. Důvodem jsou jiné nákladné projekty týkající se investic do vodovodních řádů.
Plynofikace
V obci Horní Brusnice je od roku 1998 zaveden plyn. Plynofikace není majetkem obce. Firma IGEA s. r. o. z Ostravy provedla rekonstrukci VLT za 1,5 mil. Kč.
Další sítě
V obci Horní Brusnice je zřízené zasíťování s možností pevné linky a internetu, dále je možné využití v dostupných částech obce bezdrátový internet.
Telefonní spojení je dostupné pevnou linkou, prostřednictvím mobilních operátorů nebo telefonním automatem.
Nakládání s odpady
Obyvatelé mají k dispozici kontejnery pro tříděný odpad, mobilní kontejnery na bioodpad a velkoobjemový odpad, mobilní kontejner na svoz nebezpečného odpadu.
V dolní části obce je zaveden pytlový svoz plastu, který si obec sváží sama. Tím obec dosáhla větší efektivity třídění odpadu, má větší přehled o tom, kdo odpad třídí a do budoucna uvažují o celoplošném zavedení svozu plastů a rozšíření o další komodity separovaného odpadu
Tuhý komunální odpad se vyváží na řízenou skládku mimo správní území obce. Odvoz tuhého komunálního odpadu i sběr nebezpečného odpadu zajišťuje firma Marius Pedersen Trutnov.
Obec Horní Brusnice je zpřístupněna tahem komunikace II/325 Dvůr Králové n. L. – Mostek a navazujícími komunikacemi III. třídy. Dále je obec křižovatkou do několika obcí. V obci vedou silnice III. třídy číslo III/28447 z Horní Brusnice, číslo III/28442 směr Vidonice a silnice III. třídy číslo III/28450 směr Zvičina. Nejbližší nájezd na dálnici D11 vedoucí z Hradce Králové na Prahu je cca 45 km, dojezd 48 min.
Obec je dostupná autobusovou dopravou, železniční stanice je vzdálená cca 2 km severně v obci Mostek.
Údržba místních komunikací
Místní komunikace v majetku obce se pravidelně udržuje z rozpočtu obce a v zimních měsících obec zajištuje údržbu a odstranění sněhu a náledí externí firmou. Tuto službu obec sjednává i pro soukromé cesty dle požadavku občanů.
Chodníky a jejich údržba je zajištěna pracovníkem obce, pro tuto údržbu obec zakoupila potřebné technické vybavení.
Silnice ve správě Královéhradeckého kraje jsou udržovány SÚS Dvůr Králové n/L
Parkovací místa
Parkovacích místa v obci jsou, ale jejich označení je nedostačující. Parkovat se dá jak před místním pohostinstvím, tak u obecního úřadu či obchodu. Další parkovací místa jsou na pozemcích u domů.
Obcí Horní Brusnice nabízí neomezené množství cest pro pěší turistiku spojující okolní obce a jiné turistické cíle s napojením na cyklotrasy. V okolí obce je několik cyklotras, které turistům nabídnou mnoho zajímavých míst ke zhlédnutí.
Cyklotrasa č.4096 Horní Brusnice – Pecka – Nová Paka – Hřídelec – Lázně Bělohrad.
Zajímavosti na trase: hrad Pecka, krásné pohledy na panorama Krkonoš, Městské muzeum a klenotnice drahých kamenů v Nové Pace, Hřídelecká hůrka, Bělohradská bažantnice, památník K.V.Raise a Fričovo muzeum – Lázně Bělohrad.
Cyklotrasa č. 4086 Hořice – Horní Brusnice – Debrnné.
Cyklotrasa č. 4139 Horní Brusnice, Zvičina – Bílá Třemešná – Doubravice.
Tato trase je napojena na cyklotrasu od Horní Brusnice č. 4086.
Cyklotrasa č. 4137, 4096 Miletín – Miletínská bažantnice – Kal – Pecka – Mostek.
Tato trasa začíná v Miletíně, kde mají specialitu „miletínské modlitbičky“ – sladkost, která potěší všechny chuťové buňky. V Miletíně je rovněž vybudována naučná stezka Karla Jaromíra Erbena. Odtud vede trasa směrem na hrad Pecka, kde stojí za to se podívat do interiérů a z věže je krásný výhled do okolí. Trasa dále pokračujte na Mostek přes Horní Brusnici. Trasa jde prodloužit do Hostinného za místními obry.
Celkem má tato cyklotrasa 22 km na nenáročné trase, vhodné pro všechny typy kol.
Od poloviny května 2013 lze vyzkoušet novou cyklostezku mezi Hradcem Králové a Kuksem. Cyklostezka je součástí dálkové mezinárodní Labské stezky, která vede od ústí Labe v Německu až do Krkonoš.
Nová cyklostezka do Kuksu je jednou z nejdelších souvislých cyklotras v ČR. Je vhodná i pro bruslaře, handbiky a kolečkové vozíky. Začátek je v Hradci Králové na nábřeží proti Muzeu východních Čech na pravém břehu Labe. Celá trasa až do Kuksu měří 30 km. Cestu zvládnou i děti. Cyklostezka z Hradce Králové do Kuksu vede celou dobu podél řeky Labe, nejsou zde žádné prudké kopce a stoupání. Cesta z Hradce Králové vede kolem Labe, Metuje a Úpy. Cestou turisty čeká zámecká kaple ve Smiřicích, barokní pevnost Josefov a její podzemní labyrint, barokní areál Kuks s hospitalem a bývalými lázněmi a hlavně množství hospůdek a občerstvení.
Hradec Králové – Lochenice - návaznost na další cyklotrasy 2(24), 181, 4197, 4257.
Smiřice – Josefov - návaznost na další cyklotrasy 4252 a 4166.
Josefov – Jaroměř - Brod nad Labem - návaznost na další cyklotrasy 4034, 4117, 4266 (až na 700 m úsek u tenisových kurtů v Jaroměři je stezka sjízdná pro in-line).
Kuks - návaznost na další cyklotrasy 2(24), 4098, 4116.
Dopravní obslužnost pro obec Horní brusnice zajišťuje společnost Osnado spol. s. r. o. Nejvyužívanějším autobusovým spojením jsou spoje směrem na Mostek, na Dvůr Králové nad Labem (Bílá Třemešná) a Nová Paka.
Horní Brusnice – Mostek – celkem 20 spojů, dojezd cca 4 min, první spoj v 5:07, poslední spoj je v 18:56. Zpáteční spojení má celkem 22 spojů, první v 4:34, poslední spoj je v 19:00.
Horní Brusnice – Dvůr Králové nad Labem – 16 spojů, dojezd cca 25 min, první spoj 4:41 a poslední 17:38. Zpáteční spojení má celkem 14 spojů, první spoj v 5:10 a poslední spoj v 18:36.
Horní Brusnice – Nová Paka – celkem 20 spojů (3 spoje jsou s přestupem) dojezd cca 29 min, první spoj v 4:46 a poslední v 19:03. Zpáteční spojení má celkem 10 spojů (3 spoje s přestupem) první spoj je v 4:15 a poslední v 17:00.
Obec má vlastní vzdělávací zařízení v podobě mateřské školy. Do základní školy musí děti dojíždět do nedalekého Mostku (dojezd 2 km, cca 4 min) nebo Bílé Třemešné (dojezd 6 km, cca 11 min).
V obci Horní Brusnice není ordinace žádného lékaře. Obyvatelé musí za lékařskými službami dojíždět do nedalekého Mostku (dojezd 2 km, cca 4 min) nebo Bílé Třemešné (dojezd 6 km, cca 11 min). Další lékařské ošetření je ve větších městech-Nová Paka (dojezd 15 km, cca 25 min) a Dvůr Králové nad Labem (dojezd 14 km, cca 24 min), kde jsou základní ordinace lékařů (praktický lékař, dětský lékař, stomatolog a další specializované ambulance). Nemocnice je pak nejbližší ve Dvoře Králové n/L (dojezd 12 km, cca 15min) a v Trutnově (dojezd 24 km, cca 31 min).
V obci nejsou dostupné služby sociální péče zajišťované obcí. Nejbližší zařízení jsou ve Dvoře Králové nad Labem, které profesionálně zajištuje potřebné služby občanům i formou mobilních pracovníků. Kromě léčebny pro dlouhodobě nemocné je zde dostupný i denní stacionář, domov pro seniory, domov pro seniory se zdravotním postižením či domov se zvláštním režimem. Zde jsou i sociální poradny pro děti a mládež. Obec Horní Brusnice posílá pravidelný příspěvek na sociální služby do Dvora Králové nad Labem. Tato sociální služba poté poskytuje občanům potřebnou péči v podobě nákupu, odvozu k lékaři nebo vyzvednutí léků.
Obecní úřad je velice aktivní ve vytváření vhodných podmínek pro setkávání lidí a budování vzájemné pospolitosti. V obci je velký sál a tělocvična, sloužící pro setkávání lidí. Dalším místem pro konání akcí je přírodní hřiště TJ Sokola se svým zázemím nebo místní knihovna.
Návštěvnost kulturních a pořádaných akcí je dobrá, viditelná je velká aktivita o dění v obci od obce i pořadatelů.
V okolních obcích je dostupnost kulturních zařízení výborná. Jak město Mostek, Bílá Třemešná, Nová Paka, Trutnov nebo Dvůr Králové nad Labem. Všechna města poskytují dostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití (divadla, kina, koncerty, festivaly, slavnosti apod.)
Přehrada Les Království, dojezd 7 km
Přehrada Les Království je chráněnou technickou památkou od roku 1964. Její výstavba započala v roce 1910 a spolu s přehradou na horním Labi měla zabránit devastujícím povodním. Nachází se cca 5 km severozápadně od Dvora Králové nad Labem.
ZOO Dvůr Králové, dojezd 10 km
ZOO Dvůr Králové nabízí venkovní i vnitřní prohlídky exotických i afrických zvířat, dále botanickou zahradu, safari mezi volně žijícími zvířaty a spoustu dalších atrakcí nejen pro děti, ale i dospělé.
Rozhledna Masarykova věž, dojezd 11 km
Jednou z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m.
Rozhledna Hořický Chlum, dojezd 11 km
V roce 1998 byla postavena na hřebenu Hořického chlumu železná telekomunikační věž využívaná jako základová stanice Eurotelu s vyhlídkovou plošinou pro veřejnost. Z rozhledny jsou krásné výhledy na všechny strany.
Zámek Kuks, dojezd 17 km
Jedinečný barokní komplex založený F. A. Šporkem, jehož stavba byla zahájena r. 1692. Nejprve byla vybudována lázeňská budova při léčivých pramenech, 1695 byly již lázně v provozu.
Ski areál Vrchlabí, dojezd 17 km
Ski areál Vrchlabí - Kněžnický vrch se nachází v nadmořské výšce 550 - 710 metrů nad mořem 400 metrů od centra Vrchlabí a nabízí 6,7 km sjezdových tratí a 50 km tratí běžeckých. V areálu je k dispozici 1 lanovka a 3 vleky.
Ski Resort Černá Hora, dojezd 18 km
Ski Resort Černá Hora se nachází v nadmořské výšce 620 - 865 metrů nad mořem u obce Černý důl a nabízí 6,5 km sjezdových tratí a 10 km tratí běžeckých. V areálu jsou k dispozici 2 lankovky a 7 vleků.
Rozhledna Šibeník, dojezd 19 km
Původně rozhledna významově plnila úlohu památníku upomínající jednu z bitev prusko-rakouské války, která se tu odehrála 27.června 1866. Bitvu zde vyhrálo rakouské vojsko pod velením maršálem Ludvíkem von Gablenzem.
ZVIČINA
Zvičina je populárním turistickým cílem a významnou křižovatkou turistických cest ( červená č. 0409, červená č. 0426, modrá č. 1865, zelená č. 4245, zelená č. 4247, žlutá 7287). Na vrchu stojí barokní kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1706, Raisova turistická chata s vyhlídkou a dva stožáry radiokomunikací. Za příznivých sněhových podmínek jsou v provozu lyžařské vleky skiareálu s dlouholetou tradicí.
MILETÍN
Naučná stezka Karla Jaromíra Erbena je turistická služba nejen pro návštěvníky oblasti Miletína. Erben jakožto slavný miletínský rodák je s místem úzce spjat. Mnoho z jeho děl je inspirováno městem a jeho okolím, především však celá sbírka balad Kytice. Naučná stezka je variantou, jak představit široké veřejnosti život, myšlenky za doby Erbenova života. V současné době je v Erbenově rodném domku muzeum, to ovšem není příliš velké. I proto byla zbudována naučná stezka, která zapojuje návštěvníky jakéhokoli věku. Naučná stezka vede městem a jeho okolím. Na její realizaci se vlastnoručně podíleli především miletínští občané a lidé z okolí. Celková délka trasy je 5,179 km a byla slavnostně otevřena 19. října 2010. Najdeme na ní celkem devět zastavení u zajímavých míst, která byla Erbenovi inspirací. Na každém zastávkovém místě pak nalezneme informační tabuli s mnoha zajímavostmi a podrobnostmi.
Rodný dům K. J. Erbena najdeme necelých cca 300 metrů západně od náměstí za první odbočkou vpravo z hlavní silnice. Současný dům však není přesně tím domem, ve kterém se K.J.Erben narodil. Původní dřevěný dům vyhořel při velkem pořáru Miletína v roce 1846. Následně byl v místě zničeného domu postaven dům současný z kamene a cihel. V roce 1889 byla slavnostně odhalena pamětní deska, která nese nápis „Zde se narodil Karel Jar. Erben L.P. 1811“. Tehdejší slávy se účastnili takové osobnosti jako Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický a Karel, Václav Rais.
HRAD PECKA
Hrad Pecka je jediným interiérově zpřístupněným objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš. Láká nejen krásnou okolní krajinou s jedinečnými výhledy na Krkonoše, ale také zaměřením prohlídek výhradně na svou vlastní, autentickou historii.
Původně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století byl později přestavěn na renesanční zámek. V roce 1830 však vyhořel a zchátral. Po celé 20. století zde probíhaly opravy, díky nimž je nyní - ve dvou prohlídkových trasách - zpřístupněn celý západní palác a rozsáhlé sklepení. Nejznámějším majitelem Pecky byl cestovatel, spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pecku ale vlastnily i jiné významné osobnosti, například páni z Rožmitálu (švagři Jiřího z Poděbrad), nejvyšší písař království českého Mikuláš Hořický z Hořic (zač. 16. stol.), po Harantově smrti pak krátce i Albrecht z Valdštejna. V současné době hrad nabízí dvě prohlídkové trasy, je dějištěm kulturních i společenských akcí včetně pravidelných výstav moderního umění.
Obec Horní Brusnice má ve svém katastru několik pamětihodností.
- Kostel sv. Mikuláše
- Socha svatého Josefa s Ježíškem
- Venkovské usedlosti č p. 114, 150, 169, 206, 248
- Venkovské domy č p. 90, 134
Nejvýznamnějšími památkami obce je empírový kostel sv. Mikuláše z 1. poloviny 18. století a socha sv. Josefa. V kostele se kromě bohoslužeb konaly i hudební koncerty. V obci byly zachovány též roubenchalupy podkrkonošského typu, tzv. „zvičinské chalupy“. Na okraji obce stojí socha sv. Josefa s Ježíškem. Všechny uvedené objekty jsou kulturními památkami.
Obec Horní Brusnice nabízí svým obyvatelům i širokému okolí přírodní sportovní areál s hřištěm a tábořištěm.
V areálu je kompletní zázemí včetně posezení v chatce, která slouží i jako sklad nářadí a pomůcek pro sportovní vyžití. Dále v obci lze využít ke sportovnímu vyžití nově zrekonstruovaná tělocvična s vybavením pro různé druhy sportu. Pravidelně zde probíhá cvičení pro ženy a stolní tenis. Tělocvična je využívaná i pro účely sportovního vyžití dětí z místní Mateřské školy a veřejnosti.
Celková katastrální plocha obce je 1409 ha, z toho orná půda zabírá pouze 33% celkové plochy obce. Kolem jedné třetiny výměry obce je zalesněná. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty.
Kvalita vody je pečlivě sledována a regulována. Ovzduší je v této podkrkonošské lokalitě výborné, míra ohrožení hlukem minimální. Zdroje znečištění, ani lokality s ekologickými zátěžemi v obci nejsou.
Obec se rozkládá na březích horního toku Brusnického potoka, který se vlévá do řeky Labe. Území obce leží v Jičínské pahorkatině. Jihozápadním směrem se rozléhá přírodní památka Kalské údolí.
Obec Horní Brusnice je zemědělská obec s venkovskou velmi rozptýlenou zástavbou, což je důsledek historického vývoje obce. Počet přechodných návštěvníků dosahuje necelé třetiny počtu trvale bydlících obyvatel. Horní Brusnice leží v CHOPAV Východočeská křída a v PHO II. vnějšího stupně veřejných zdrojů pitné vody.
Obec Horní Brusnice má v současné době 2 stálé zaměstnance na hlavní pracovní poměr (účetní a technicko - hospodářský pracovník ). Obec využívá možnost lidí na veřejně prospěšné práce a v současné době má tyto lidi 2. Další pracovní síly k provedení příležitostných prací si obec vyhledává dle aktuální potřeby. Tyto osoby svoji práci vykonávají na dohodu o provedení práce.
V současné době je obec zřizovatelem pouze jedné příspěvkové organizace – mateřské školy. Obec zde vykazuje dobré výsledky s vyrovnaným hospodařením.
Rozpočty obce za roky 2011 – 2016:
Získané nenárokové dotace v posledních 5 letech:
Finanční majetek obce Horní Brusnice je ke dni 31. 12. 2016 13 845 988,-Kč.
Nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání:
- Dva obytné domy - 10 bytů celkem
- Mateřská škola
- Kulturní dům – restaurace, taneční sál, tělocvična
- Myslivecká chalupa
- Garáž
- Hasičská zbrojnice
- Márnice
- 10X Autobusová zastávka
- 2X Vodárna, 3X vodojem včetně vodovodního řádu v délce cca. 20 Km.
- Veřejné osvětlení
- Místní komunikace
- 361ks pozemkových parcel o celkové rozloze 97 ha
- 55 ha lesního pozemku a 42 ha ostatních pozemkových parcel
Vlastní hospodářská činnost města:
Obec nemá zřízený samostatný účet na hospodářskou činnost, do které spadá správa obce, vodní a lesní hospodářství
Ekonomické výsledky hospodaření zřizovaných organizací
Ekonomické výsledky zřizovaných organizací jsou dobré a s vyrovnaným hospodařením
Obec Horní Brusnice má sepsaný vlastní povodňový plán a je začlenění do integrovaného záchranného systému. V případě živelného ohrožení nemá vlastní náhradní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) je řešeno jejím dovozem: v případě místní havárie je pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obce Bílá Třemešná. V případě havárie postihující rozsáhlejší území je náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna Lipka na katastru města Hostinné.
V obou případech jsou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich není zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
Zásobování užitkovou vodou je řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.
Míra kriminality
Obec je poklidnou oblastí a kriminalita v obci není velkého rozsahu V případě řešení přestupků spravuje kriminální činnost město Dvůr Králové nad Labem. V průměru se v obci řeší 2 přestupky ročně.
Obec je členem tří organizací:
Spolek je právnickým subjektem jako dobrovolný zájmový spolek obcí v krajinné oblasti Podzvičinska/Podkrkonoší. Územní působnost spolku je vymezena správním územím jednotlivých členů spolku.
Účelem spolku je spolupráce právnických osob s cílem přispět k rozvoji oblasti Podzvičinska především v oblasti cestovního ruchu.
Předmětem činnosti je především koordinace všech aktivit při propagaci cestovního ruchu včetně příslušných komplexních služeb, průkazný informační servis pro potřeby cestovního ruchu s vypracovaným marketingem, a to při dodržování platných právních norem.
Pro dosažení tohoto poslání spolek spolupracuje se státem, obcemi, občany a podnikatelskou veřejností při zachování přírodních a kulturních hodnot.
Na základě této spolupráce zastupuje zájmy celého regionu navenek.
Spolupracuje na vytvoření strategie rozvoje oblasti Podzvičinsko.
Spolek poskytuje poradenskou a vzdělávací činnost v rámci dotačních titulů a aktivit v cestovním ruchu.
Místní akční skupina (dále jen MAS) Královédvorsko je občanské sdružení, které vzniklo v lednu roku 2013. Základním cílem všech „MASek“ v celé republice a po celé Evropě je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech prostřednictvím Aktivní spolupráce občanů, obcí, podnikatelů a neziskových organizací! V současné době má MAS Královédvorsko 47 členů a rozkládá se na území 12 obcí.
Svaz měst a obcí České republiky je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. V současné době Svaz sdružuje více než dva tisíce šest set měst a obcí a hájí tak zájmy více než osmi milionů obyvatel ČR.
V rámci zpracování PRO bylo provedeno dotazníkové šetření mezi obyvateli obce. Celkem se vrátilo 40 ks dotazníků, což představuje 11% obyvatel. Pakliže Pokud počítáme, že jeden dotazník vyplní většinou všichni členové jedné domácnosti, při průměrném počtu 3 osob na domácnost se dostáváme k 36% vrácených dotazníků. Návratnost je tak mírně pod průměrem.
V dotazníku byla zjišťována spokojenost se současným životem v obci, zohledněny byly různé oblasti života a dotazovaní měli identifikovat největší klady a zápory obce. Současně dostali možnost vyjádřit se k tomu, jaké služby jim v obci nejvíce chybí. Součástí dotazníku byl průzkum spokojenosti v oblasti společenského setkávání, určení investičních priorit a směrů rozvoje obce, stejně jako zpětná vazba úřadu o účinnosti a efektivnosti www stránek jako informačního kanálu. Závěrečná část dotazníku je věnována demografickým údajům. Respondenti dostali také možnost napsat jakoukoliv připomínku, námět či vzkaz vedení obce.
Obecně lze říci, že respondenti dotazníku patří k obyvatelům, kteří se do obce přistěhovali v dospělosti, jsou ochotní přispět k dalšímu rozvoji obce, jsou spokojení s klidným bydlením v blízkosti přírody a s životním prostředím. Zároveň si ale uvědomují si i problémy. Dobré je, že naprosté většině respondentů se žije v obci dobře.
Nejvíce oceňují na obci klidný život a blízkost přírody, stejně jako vzhled obce a příznivé životní prostředí.
Za největší problémy naopak považují nezájem lidí o obec, nevyhovující veřejnou dopravu hlavně o víkendech, s čímž souvisí i horší dostupnost obchodů a služeb a špatná dostupnost lékaře, popř. víkendových návštěv nemocných lidí. Zajímavé je i horší hodnocení vztahů mezi lidmi a nedostatečný kulturní a společenský život. Vnímání nezájmu lidí o obec je dáno i tím, že aktivní obyvatelé, kteří pro obec pracují a chystají akce a další, jsou často jedni a ti samí. Někdy to může být způsobeno tím, že ostatním nedají vědět.
Obyvatelé měli také možnost se vyjádřit k chybějícím službám. Nejčastěji je označen obchod s potravinami, kvalitní sportovní zařízení, dětská hřiště, veřejná doprava s víkendovým provozem nebo služby kadeřníka či další řemeslnické služby. Mezi chybějícími službami je i sportoviště pro odrůstající děti nebo obnova a větší péče o zeleň a prostředí v obci.
Respondenti měli též zhodnotit jednotlivé aspekty života v obci. Z grafu vyplývá, že jsou nejvíce spokojeni s úrovní bydlení a prací obecního úřadu v oblasti informovanosti, péče obce o své prostředí a rozvoje obce. Velice spokojeni jsou také s životním prostředím. Naopak největší nespokojenost panuje v oblasti zdravotnictví, podnikání v obci, sportovního vyžití či dopravy.
Zajímavý výsledek je u otázky týkající se dostatku příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům. I přesto, že v ostatních otázkách si většina obyvatel obce Horní Brusnice chválí společenský život, tak téměř 40 % lidí v této otázce si myslí opak a dalších 23% toto téma nedokáže posoudit.
Z grafu je patrné, že 60% obyvatel čerpá informace o dění v obci z internetu a téměř ¼ obyvatel nemá internet vůbec. Ukazuje se, že tradiční informační kanály formou rozhlasu a vývěsek mají stále svá plus a důležitost.
Velké pozitivum pro obec a zastupitelstvo je to, že téměř 60% obyvatel je pro obec ochotno něco udělat. Většina těchto lidí nabízí pomoc při pořádání různých akcí, při brigádách v obci nebo jiných aktivitách týkající se obce.
V plánování investic mají respondenti jasné tři priority rozvoje – rekonstrukce místních komunikací, podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit a péči o veřejnou zeleň a prostředí v obci. Dalších 12 % lidí by rádo zainventovalo do rozvoje bytové výstavby. Respondenti by obec chtěli rozšířit na 700 – 1000 obyvatel.
Z hlediska demografických parametrů byl poměr obou pohlaví téměř vyrovnán. Nejčastěji odpovídali lidé v produktivním věku a senioři.
Nejčastěji odpovídali lidé, kteří se do obce přistěhovali před více než pěti lety.
V dotazníkovém šetření byly osloveny i podnikatelské subjekty. Celkem se vrátily dva dotazníky. Podnikatelé v obci působí více jak pět let a se spoluprací s obcí jsou spokojeni. Jeden z podnikatelských subjektů může nabídnout i objekt k pronájmu v areálu svého objektu. Problémem pro tohoto podnikatele je špatná dopravní infrastruktura a špatné napojení na technickou infrastrukturu.
Z dalších námětů a připomínek občanů, kteří odpověděli v dotazníkovém šetření obce Horní Brusnice, vyplývá, že velkým problémem kromě chybějící kanalizace nebo vodovodu v obci jsou i chybějící chodníky, dětské hřiště nebo nedostatek kontejnerů rozmístěných po celé délce obce. Obyvatelé obce chtějí lepší údržbu příkopů a břehů u silnice, jelikož přes vysokou trávu pak je u silnice špatná viditelnost. Další záporný názor byl na chybějící veřejné osvětlení, špatné přemostění potoka pro jízdu autem, špatné a neudržované vedlejší cesty, špatnou kvalitu vody, která je někdy kalná nebo že při hlášení místního rozhlasu není dobře rozumět.
Námětem pro zastupitelstvo, jak zlepšit nebo rozvinout obec, by mohlo být přání vytvořit v obci na návsi hřiště pro starší děti s dětským hřištěm, stánkem s občerstvením a klidovou zónu s lavičkami a fontánou. Dalším námětem bylo vytvoření tzv. info tabule, která by fungovala jako inzertní tabule. Zde by lidé mohli inzerovat a nabízet své služby a požadavky (např. prodej vajíček, ovoce a zeleniny, řemeslnické služby, hlídání dětí, spolujízdy do škol či zaměstnání, péče o seniory, nabídky práce,…). V dotazníkovém šetření byla i žádost o sjednocení ceny při odvozu odpadu do vedlejší vesnice, protože v obci Horní Brusnice není čistička odpadních vod. Dalším námětem pro realizaci byla dostavba sportoviště s prvky pro starší děti, lepší propagace turismu se zázemím pro odpočinek nebo výstavba větrné elektrárny.
Východiskem strategické části je část analytická, proběhlé dotazníkové šetření i realizované komunitní setkání a zapojení obyvatel obce. Výsledky všech tří těchto částí jsou zpracované do závěrečné SWOT analýzy, která shrnuje silné a slabé stránky obce, definuje příležitosti rozvoje a možné zdroje ohrožení.
Mezi nejsilnější stránky obce, o které se návrhová část opírá, je její poloha, krásná příroda v okolí a klidné a bezpečné prostředí pro obyvatelstvo. Obec se nachází v turisticky atraktivním regionu s výbornou dostupností turistických cílů v okolí. Obec samotnou charakterizuje řidší zástavba spolu s typickou podkrkonošskou architekturou. Společenský život a vzájemné setkávání, tak důležité pro vnímání kvality života v obci, je tu na velmi dobré úrovni. Přispívá k tomu bezesporu velice aktivní vedení obce, které dlouhodobě realizuje investiční a rozvojové projekty a pořádá množství akcí. Dalším důležitým prvkem je aktivní spolková a zájmová činnost. Obec nabízí základní prvky občanské vybavenosti, které odpovídají její velikosti a poloze.
Mezi slabé stránky řadíme horší mezilidské vztahy lidí a nižší míru zapojení do aktivního života. Slabou stránkou je i méně možností pro trávení volného času a chybějící infrastruktura.
Obec se v následujících letech bude soustředit na tři hlavní oblasti, kterými jsou dlouhodobé investice do majetku obce, veřejných prostranství a technické infrastruktury, dále na vytvoření široké nabídky volnočasových aktivit pro obyvatele všech věkových kategorií a rozvoj cestovního ruchu. V oblasti cestovního ruchu má obec velký potenciál díky atraktivní poloze, ubytovacích i stravovacích kapacitách, které chce dále rozšířit a nabídnout další atraktivity cestovního ruchu. Spolu s rozvojem cestovního ruchu má obec v plánu podpořit i drobné podnikání v obci a přispět tak ke zlepšení situace na pracovním trhu. Hlavním cílem plánu rozvoje obce je tak vytvářet atraktivní a zajímavé místo k životu, odkud nebudou lidé odcházet a kam se mladí budou vracet, s aktivní podporou příchodu obyvatel nových. Záměrem v dalším období je též realizovat revitalizaci středu obce a vytvořit tak z něj skutečně žijící centrum, které bude přirozeným shromaždištěm místních obyvatel.
Při tvorbě návrhové části vycházíme i z rozpracovaných projektů obce, kterými jsou:
Revitalizace centra obce
Přírodní hřiště
Dětské hřiště
Sběrné místo
Strategická vize:
Horní Brusnice je místem pro spokojený plnohodnotný život v souladu s přírodou.
Horní Brusnice je místo, které nabízí dostatečnou občanskou vybavenost, dobrou dopravní dostupnost do větších měst, vysokou úroveň bezpečnosti a aktivní společenský a kulturní život.
Horní Brusnice nabízí dostatek možností pro trávení volného času dospělým i dětem.
Globální cíl:
Vytvářet podmínky pro spokojený život obyvatel s důrazem na budování sounáležitosti a kvalitních mezilidských vztahů.
Cíl : „Udržení počtu obyvatel a jeho zvyšování”
Udržení počtu obyvatel a jeho postupný růst je klíčovým faktorem pro budoucnost obce a život v ní. Pro naplnění tohoto cíle je třeba zajišťovat příjemné prostředí, vybavenost obce v maximální možné míře, starat se o obecní majetek a jeho postupnou obnovu, o veřejná prostranství. Dále do této oblasti patří i vytváření podmínek pro příchod nových obyvatel, stejně jako podpora drobného podnikání.
Opatření : „Obnova a výstavba obecního majetku” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce střechy a fasády areálu kulturního domu.” |
- | |||
„Oprava fasády a střechy budovy MŠ Horní Brusnice.” |
- | |||
„Optimalizace obecních pozemků.” |
- | |||
„Odkoupení pozemků od pozemkového fondu a vykoupení pozemků od soukromých osob.” |
- | |||
„Vlastnické dořešení přístupových cest.” |
- | |||
„Dokončení projektu sociálních bytů.” |
- | |||
„Dořešení věcných břemen pro obec (přístupy k vodárnám).” |
- | |||
„Odpadové hospodářství – vybudovat sběrné místo.” |
- | |||
Opatření : „Technická a dopravní infrastruktura” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obnova místních a účelových komunikací.” |
- | |||
„Dokončení obnovy zastaralých tras vodovodního řádu. Propojení vodovodního řádu a Prameniště pod Zvičinou.” |
- | |||
„Výstavba kanalizace.” |
- | |||
„Rozšíření silnice nebo odebrání břehu směrem na Mostek” |
- | |||
„Vyzvat vlastníky přilehlých pozemků u komunikací k pravidelnému sekání, případně odkoupení obcí k zajištění správy a údržby pro bezpečný provoz na poz. komunikacích.” |
- | |||
Opatření : „Péče o veřejná prostranství a zeleň” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce veřejného osvětlení.” |
- | |||
„Výstavba chodníků.” |
- | |||
„Pasport místních komunikací pro pěší turistiku v místech kde není možné vybudování chodníků.” |
- | |||
„Obnova obecní zeleně, včetně údržby a osekávání příkopů” |
- | |||
„Instalace sezonní květinové výzdoby” |
- | |||
„Aktivní podpora a motivace občanů na udržování zeleně a čistoty v obci (Den čisté obce, motivace a soutěže)” |
- | |||
„Revitalizace a celkové architektonické řešení středu obce – v rámci projektu bude vybudována klidová zóna s lavičkami, dětské hřiště, turistické infocentrum, parkovací místa s přípojkami pro karavany.” |
- | |||
„Dokončení chodníku k bytovkám.” |
- | |||
Opatření : „Zvýšení počtu obyvatel” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Schválení územního plánu.” |
- | |||
„Příprava a prodej stavebních parcel.” |
- | |||
„Motivace k nastěhování – obec bude nové obyvatele motivovat k brzkému postavení domu, kolaudaci a nastěhování. Vytvářet přátelské prostředí ze strany zaměstnanců obce a dále udržovat klidný společenský život v obci.” |
- | |||
Opatření : „Občanská vybavenost a služby” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Udržení provozu MŠ. Fungující MŠ je jednou z velkých výhod obce a velice vítanou výhodou pro obyvatele. Často může hrát jednu z hlavních rolí při výběru místa pro stavbu domu u mladých lidí.” |
- | |||
„Udržení a zkvalitnění dopravní obslužnosti. Cílem je udržet stávající vysokou frekvenci dopravních spojů ve všední dny a postupně navýšit počet spojů o víkendu.” |
- | |||
„Zřízení SMS Infokanálu” |
- | |||
„Zachování a udržení dosavadních služeb – pošta, obchod.” |
- | |||
„Znovu otevření ZŠ – 1. Stupeň.” |
- | |||
„Zajištění pečovatelských služeb – terénní pečovatelská služba v pravidelných intervalech, lepší informovanost obyvatel o dostupných možnostech (zdravotních a sociálních službách).” |
- | |||
„Podpora dalších služeb - stálých provozoven nebo formou návštěv po telefonickém objednání do domácnosti.” |
- | |||
„Aktivní podpora stávajících vlastníků nemovitostí (brownfields – nevyužité, zastaralé, stagnující budovy, např. ZNZ, pila ZD, budovy), pomoc najít využití, pomoc se získáním dotací.” |
- | |||
Cíl : „Podpora a vytváření nových možností pro volnočasové aktivity pro děti i dospělé”
V obci v současné době není uspokojivá vybavenost v oblasti trávení volného času. Současně obec řeší problém nízké aktivity občanů a nízké sounáležitosti (s horšími mezilidskými vztahy). Hlavním cílem v této oblasti je postupně vytvořit nové příležitosti trávení volného času pro dospělé i děti a aktivně podporovat občanskou aktivitu, zapojení do pořádaných akcí a zvýšení sounáležitosti.
Opatření : „Podpora a oživení spolků, společenské a kulturní akce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora stávajících spolků a jejich aktivit, motivace k zapojení se do současných spolků a podpora nových (např. divadelní spolek)” |
- | |||
„Aktivní podpora stávajících a inicializace vzniku zájmových organizací a kroužků pro děti a mládež.” |
- | |||
„.Podpora vzniku spolků a oživení společenského života – obec bude využívat fungující meziobecní spolupráci ke sdílení zkušeností, vzájemným návštěvám a inspiraci.” |
- | |||
„Udržení stávajících akcí a pořádání nových (např. akce na páteční a sobotní večery – country, disco aj., besídky ke Dni matek).” |
- | |||
„Vzdělávací akce pro seniory i ostatní.” |
- | |||
„Organizace a pořádání poznávacích a kulturních zájezdů (nejen) pro seniory.” |
- | |||
„Aktivní podpora dobrovolnictví.” |
- | |||
Cíl : „Rozvoj cestovního ruchu”
Cestovní ruch je pro celkový rozvoj Podzvičínska nesmírně důležitý. Po utlumení tradičních průmyslových odvětví se jedná o největší zdroj příjmů celé oblasti. Celý region je turisticky velice atraktivní a lákavý, plný přírodních unikátů a zajímavostí. Horní Brusnice má velký potenciál, který se obec snaží v budoucnu aktivně využít. Největší výhodou je naprostý klid v celém okolí, blízkost přírody a atraktivních přírodních cílů, hustá síť turistických cest a postupně budovaná vybavenost v oblasti turistické infrastruktury. Hlavním cílem v této oblasti je vytěžit maximálně stávající kapacity, udržovat stávající kulturní památky a budovat postupně nové turistické cíle.
Opatření : „Obnova a vybudování zajímavých turistických cílů a infrastruktur” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obnova kostela.- podpora ze strany obce, spolupráce s církví” |
- | |||
„Informační tabule o zajímavých turistických cílech v obci.” |
- | |||
„Vybudování turistického rozcestníku s informacemi o zajímavých turistických cílech v okolí.” |
- | |||
„V rámci revitalizace středu obce bude vybudováno turistické infocentrum.” |
- | |||
„Rozvoj agroturistiky – vybudování zvířecí farmy s možností ubytování a zapojení do provozu a údržby. označené smazat” |
- | |||
„Výstavba turisticky atraktivních objektů na zajímavých místech na turistických trasách (rozhledna, odpočívadla, mobiliáře a jiné interaktivní prvky).” |
- | |||
„Vybudování kempu pro osobní automobily i karavany.” |
- | |||
„Zlepšení cest pro turistiku, obnova cest a nové stezky. Cesty budou využívány i obyvateli obce pro bezpečný pohyb pěších v obci (ne všude lze vybudovat chodníky).” |
- | |||
„Pronájem pozemků pro pořádání táborů, včetně vybudování zázemí.” |
- | |||
„Podpora budování nových ubytovacích kapacit.” |
- | |||
„Znovu obnovení původní historicky využívané poutní cesty na Zvičinu a obnovení kapličky” |
- | |||
Opatření : „Služby a turisticky zajímavé akce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Pořádání zajímavých akcí – hody v obecní režie (Svatomartinské, posvícenské, vepřové), karneval, čarodějnice, dětský den, halloween, rozsvícení vánočního stromku, plesy” |
- | |||
„Hudební festival” |
- | |||
„Nabídnout prostory pro pořádání orientačních závodů (obnovit dřívější tradici).” |
- | |||
„Intenzivní propagace obce a obecních akcí, využití PR nástrojů, reklamy, online propagace, vydávání bulletinu (Brusnický občasník)” |
- | |||
„Využití moderních trendů, např. geocaching (zapojení se do sítě, vytvoření cache na zajímavých místech)” |
- | |||
„Obnovení tradice koncertů v kostele.” |
- | |||
„Zmapování cest a vydání mapy cest v okolí obce vhodných pro cyklo i pěší turistiku.” |
- | |||
Opatření : „Podpora meziobecní spolupráce a projektů s oblastním přesahem” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora pěší turistiky v rámci regionu.” |
- | |||
„Vytvořit propojenou síť cyklostezek.” |
- | |||
„V rámci meziobecní spolupráce vytvořit pro návštěvníky regionu „Honbu za poklady Podzvičínska“ – bude se jednat o cestu, která bude mít zastávku v každé obci v regionu, kde na nejzajímavějším místě najde turista nápovědu k dalšímu bodu cesty.” |
- | |||
Za realizaci programu bude zodpovědný starosta/starostka obce spolu se zastupitelstvem, jež může dále dle svých kompetencí přiřazovat zodpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit dalším zaměstnancům úřadu či jiným vybraným osobám (občané, dobrovolníci).
Na plán rozvoje obce navazuje Akční plán, který je jeho nedílnou součástí a bude zpracován vždy na dva roky. V akčním plánu budou určeny jednotlivé aktivity, které budou v následujícím období v přípravné či realizační fázi. Po uplynutí dvou let bude Akční plán zhodnocen a vytvořen Akční plán na další období. Do plánu rozvoje obce bude poté přidán komentář o průběžném plnění jednotlivých cílů, případně bude rozšířen o nové aktivity, které tak přibydou do zásobníku projektů.