Tento plán rozvoje obce vznikl za účelem stanovení dlouhodobé koncepce rozvoje s ohledem na priority rozvoje. Součástí plánu je analýza stávající situace, závěrem analytické části je SWOT analýza. Následuje strategická část – definování strategické vize, určení základních strategických oblastí rozvoje, cílů v jednotlivých oblastech a způsobů, jak je naplnit.
Obec Vlčkovice v Podkrkonoší leží v Královéhradeckém kraji. Je situována podél silnice II. třídy č. 307, která je spojnicí měst Dvůr Králové nad Labem a Náchod, v blízké vzdálenosti atraktivních turistických center, jako je např. Hospital Kuks, ZOO Dvůr Králové nad Labem apod. Obec tvoří dvě části, Horní Vlčkovice a Dolní Vlčkovice, které byli původně samostatnými obcemi. Obec Vlčkovice je součástí Společenství obcí Podkrkonoší, které aktuálně sdružuje 11 obcí, jejichž cílem je společný koordinovaný rozvoj regionu a rozkvět členských obcí. Obec je také členem MAS Království – Jestřebí hory, která sdružuje obce, podnikatele i fyzické osoby, jejichž cílem je rozvoj venkovských oblastí a realizace dotační podpory prostřednictvím programu LEADER.
Strategický plán rozvoje obce je v souladu se strategií rozvoje Královéhradeckého kraje. Vize Královéhradeckého kraje, tj. „Královéhradecký kraj – místo pro kvalitní život“, se promítá do cílů samotné obce a navazuje na ni. Výchozí podmínky, totiž rovnoměrný rozvoj měst a obcí, vysoká kvalita života obyvatel, posilování konkurenceschopnosti a vzdělanostní struktury regionu, jsou integrovány do plánu rozvoje. Plán rozvoje obce Vlčkovice v Podkrkonoší je tak v souladu s nadřazenými strategiemi rozvoje.
Obec Vlčkovice v Podkrkonoší se nachází v Královéhradeckém kraji, v okrese Trutnov, asi 8 km východně od Dvora Králové nad Labem a 6 km severně od Jaroměře. Osu obce tvoří silnice II. třídy č. II/307, která spojuje Dvůr Králové nad Labem s Českou Skalicí a Náchodem.
Z geografického hlediska se obec nachází na jihovýchodním okraji Jičínské pahorkatiny, podél potoka Drahyně.
Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek na východě Severočeské tabule. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec a Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Nejvyšším bodem je vrch Sokol (562 m) u Turnova. V západní části území se nachází CHKO Český ráj, značná část území patří do šířeji pojatého turistického regionu Český ráj.
Území lze charakterizovat jako členitou pahorkatinu, místy plochou vrchovinu. Typickými tvary jsou tabulové plošiny, hrásťové a antiklinální hřbety, erozně denudační a tektonicky podmíněné kotliny a brázdy, také říční terasy. Krajinné dominanty jsou vypreparované neovulkanické kopce a pískovcová skalní města.
Celek Jičínské pahorkatiny se dále dělí do dvou podcelků. Převážnou severozápadní a střední část tvoří podcelek Turnovská pahorkatina s největším vrcholem Sokol (562 m), na jihovýchodě je Bělohradská pahorkatina s největším vrcholem Dehtovská horka (525 m, asi 5 km západně od Dvora Králové nad Labem).
Západ Jičínské pahorkatiny odvodňuje řeka Jizera, východ území řeka Labe.
V katastrálním území obce se nachází vrchy Ptačinec (333 m) a Vrchy (332 m). Obec je rozložena podél komunikace druhé třídy, většinu katastru pak tvoří většinou pole, louky a na severu katastrálního území je les, který je ve správě obce. Nejvyšším bodem katastrálního území je bod na katastrální hranici mezi k.ú. Dolní Vlčkovice-Kladruby (nad lesním oddělením 3C10 severní část), a to 440 m.n.m. Nejnižší bod je v jihozápadní části k.ú. Dolní Vlčkovice, na parcele č. 2232 (pod Rolečkovým lesem – lesní porosty vlevo od cesty Dolní Vlčkovice – Kuks za domem čp. 18), u potoka Drahyně – 283,5 m.n.m. Celkové převýšení je 156,5 m.
Obcí protéká potok Drahyně, který odvádí vodu z oblasti Krkonošského podhůří, původně od obce Kohoutov a vlévá se do Labe kousek nad obcí Stanovice. Pod Vlčkovicemi je jeho koryto zregulováno. Potok patří do pstruhového rybářského revíru Českého rybářského svazu (č. 453031). V katastru obce se nachází i Vlčkovický rybník, přírodní nádrž.
Historie obce
První název obce se objevuje okolo roku 1410 – jako ves Wlczkowicze (dále Vlčkovice, německy Wolfsdorf). Německý název vznikl asi z příjmení Wolf, člověk, který přivedl osídlence do vsi – Vlkova ves. Podle výkladů naučných slovníků vznikl název Vlčkovice proto, že to byla ves lidí Vlčkových.
Jedna pověst o tom, jak Vlčkovice ke svému jménu přišli, uvádí: okolo vsi byly hluboké lesy. Jednou v noci se vracel muzikant z tancovačky odněkud z Kohoutova (Koken) a přitom, jak šel lesem, se k němu nebezpečně začali přibližovat vlci, kteří tenkrát v lese žili. Muzikant vyndal housle a začal hrát. Zvuk houslí držel vlky v uctivé vzdálenosti. Přitom šel dále směrem k domovu. Hrál a hrál. Postupně mu na houslích praskala jedna struna, pak druhá a třetí, až zůstala jediná struna. Nepřestal hrát ani na poslední struně a už se blížil na okraj lesa. Ves už byla blízko, a tak šťastně došel až domů. Zachránila ho poslední struna na houslích. Podle této příhody se ves začala nazývat Vlčkovice.
Vlčkovice jsou od svého založení i podle jména prastarou původně německou obcí, která vznikla za vlády Otakara II. při osidlování českého pohraničí německými sedláky. Podle jména organizátora Wolfa získala obec pravděpodobně i svůj název. Ještě v roce 1515 se obec jmenovala Wolfsdorf, později se název změnil na Wölfsdorf.
Ve Vlčkovicích se v dřívějších dobách nacházel lenní statek, který patřil pod správu hradišťského hradu (Choustníkovo Hradiště). Zmínka o tomto stavu je již z roku 1410. Obec Vlčkovice je zmiňována v kupní smlouvě z roku 1415 uzavřené Janem Městeckým z Opočna a Žofií, vdovou po Janu Rothsteinovi z Rothze. V roce 1418 získal poddanskou obec Vlčkovice s vlastní samosprávou darem Hano z Kohoutova. Dalšími majiteli byl jeho syn Bohuňek, v roce 1492 získali Vlčkovice Václav a Mikuláš Hrabišové a později Diviš Slavata z Košumberku.
Během třicetileté a sedmileté války Vlčkovice a okolí velice utrpěly. 10. července 1762 byla obec nucena vyplatit projíždějícím kozákům 112 dukátů výpalného. Kozáci působili ve východních Čechách jako spojenci pruské armády.
Osudným pro Vlčkovice byl rok 1778, kdy v obci rozložil svůj hlavní stan pruský král Fridrich II. (Bedřich II.). Před příchodem pruského vojska (32 praporů, 60 setnin jízdy) většina obyvatel i s dobytkem a nejnutnějším majetkem uprchla za řeku Labe, kde byla rozložena císařská armáda. Přestože se v okolí nekonala žádná větší bitva, nachází se ve Vlčkovicích několik hromadných hrobů pruských vojáků. 6. září 1778 si bývalé postavení pruského krále prohlédl císař Josef II.
9. června 1866 po bitvě u Sviňišťanprotáhly obcí jednotky 5. armádního sboru 2. pruské armády.
Dnešní obec Vlčkovice vznikla spojením dvou obcí – Horních Vlčkovic a Dolních Vlčkovic. Obec má v současnosti 378 obyvatel a 153 domů. Obec je aktivním členem meziobecních sdružení. Je členem Sdružení místních samospráv, Společenství obcí Podkrkonoší, Království – Jestřebí hory, podporuje Region Krkonoše a provozuje CzechPoint. Charakteristické pro Vlčkovice současnosti je postupná renovace obecního majetku a veřejných prostranství, bohatá spolková a zájmová činnost s aktivní podporou vedení obce, bohatý společenský život a aktivní spolupráce s blízkými obcemi.
Znak obce: ve stříbrném štítě lípa přirozené barvy přidržovaná ze stran dvěma černými vlky se stříbrnou zbrojí a červenými jazyky, vše vyrůstající ze zeleného návrší se stříbrnou lilií.
Demografická situace
V roce 2016 má obec 378 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je patrný z následující tabulky, která zachycuje data let 1910 – 2014.
Z grafu je jasně patrné, že historicky největší vliv na počet obyvatel měl odsun německy mluvícího obyvatelstva. Největší pokles proběhl v první polovině dvacátého století, pak následoval pozvolný pokles a od roku 1991 je počet obyvatel víceméně konstantní a pohybuje se okolo 400 obyvatel. Potěšující je počet ekonomicky aktivních obyvatel, který je dlouhodobě vyrovnán s mírnými výkyvy směrem nahoru. Jako je trendem současné doby, i na obci Vlčkovice se projevuje trend pomalého stárnutí obyvatelstva a postupné snižování počtu mladých do 14 let. Trend však není tak výrazný jako v jiných obcích regionu.
Migrační saldo z let 2008 -2014 je mírně záporné, přičemž záporné saldo vzniklo až v posledních třech letech. Z hlediska přirozeného přírůstku či úbytku obyvatel obec vykazuje úbytek, ale hodnoty jsou též velice mírné.
Věkové složení obyvatel k 31.12.2015:
2/3 obyvatel obce Vlčkovice v Podkrkonoší tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé, což je dobré. Průměrný věk v obci je 41 let. Na grafu je vidět poměr dětí a seniorů. Skupina seniorů pomalu narůstá právě na úkor dětí. Odpovídá to současnému trendu klesající porodnosti a stárnutí populace. V budoucnu lze předpokládat další růst skupiny seniorů a pozvolné stárnutí populace.
Graf s přehledem vzdělanostní struktury obyvatel čerpá z údajů Sčítání lidu z roku 2011.
Z grafu je patrné, že téměř tři čtvrtiny obyvatel (73%) mají nižší střední či základní vzdělání, 23% obyvatel má úplné střední vzdělání a obyvatelé s vyšším vzděláním tvoří 4% obyvatel.
Sociální situace
Z údajů roku 2011, kdy proběhlo Sčítání lidu, z tehdejšího počtu 391 obyvatel se 7 obyvatel přihlásilo ke slovenské národnosti, 2 k romské národnosti, 1 k polské národnosti, 1 k ukrajinské národnosti, 1 se nevyjádřil a ostatní k české národnosti.
Obec nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s výskytem sociopatologických jevů, národnostními menšinami a ani se sociálně slabými obyvateli či skupinami obyvatel.
Spolková a zájmová činnost v obci
V obci je velice aktivní a bohatý společenský a kulturní život, jehož nedílnou součástí je aktivita spolků a zájmových organizací.
Myslivecké sdružení Vlčkovice
Myslivci byli a jsou v obci významnou složkou.
V pravěku lovili lidé společně velká zvířata, např. jeleny, losy, medvědy apod., aby si zajistili maso a kožešiny pro potřebu kmene. Později, když se vytvářeli rodiny, lovil zpravidla jeden lovec pomocí kopí, luků a šípů ve svém nejbližším okolí, a to bez omezení. Časem však přestal být lov společnou vlastností všech a byl spojován s vlastnictvím půdy. Veškerou půdu vlastnil král a tím i právo lovu, a to na všech pozemcích i těch, které svěřil do správy šlechtě, klášterům, městům apod. Nařízením Václava IV. z roku 1388 byla výsada lovu svěřena i šlechtě (tzv. dominikál). Teprve v roce 1573 bylo vydáno nařízení o ochraně zvěře, čímž vznikl počátek myslivosti.
V roce 1780 vydal císař Josef II. Řád o myslivosti, ve kterém upravil lovecké roboty, ochranu polních plodin, náhradu škod způsobenou zvěří, chov zvěře apod.
Do roku 1849 patřila honitba (výkon práva myslivosti) v obcích Dolní Vlčkovice a Horní Vlčkovice vlastníkům hradišťského panství, potomkům F.A. Šporka. Vesničané byli povinni do té doby vykonávat robotní povinnost při honech jako honci nebo další pomocné síly. Po zrušení roboty se sedláci stali samostatnými hospodáři. Koncem 19. století, kdy bylo možno sdružovat pozemky jednotlivých vlastníků, vytvořili sdružení vlastníků a společenstevní honitbu. Myslivci z vesnice ustavili honební spolek a honitbu si pronajali. Vlastníkům pozemků platili nájemné. Počátkem třicátých let platili myslivci nájemné za honitbu pro obec 810,- Kč, nájemní smlouva byla na 6 roků. Myslivci byli členy spolku Jagdschutzverein Sankt Hubertus – Zweigverein Gradlitz.
Podle záznamů v obecní kronice se v honitbě (revíru) Vlčkovice v roce 1928 vyskytovala v lese srnčí zvěř a zajíc, na polích zajíc a několik hejnek koroptví.
Takový stav trval až do roku 1945, když ke konci války myslivost nebyla prakticky provozovány (muži byli na frontě).
Od května 1945, při postupném osídlování, nebyla myslivost v obci soustavně provozována. Teprve v roce 1946, kdy se do obce přistěhovalo několik aktivních myslivců, začali se o provozování myslivosti zajímat.
V roce 2003 vznikla nová společenstevní honitba Vlčkovice v Podkrkonoší. Držitelem honitby je Honební společenstvo Vlčkovice v Podkrkonoší, název honitby „Vlčkovice v Podkrkonoší“ a uživatelem honitby „Myslivecké sdružení Vlčkovice v Podkrkonoší“. Nyní je uživatelem honitby Myslivecký spolek Vlčkovice v Podkrkonoší. Myslivci se aktivně zapojují do dění v obci. Ať už brigádami v lese při výsadbě stromků, ale i v kulturním dění. Pro občany obce pořádají Zvěřinové hody nebo Poslední mysliveckou leč.
SDH Vlčkovice v Podkrkonoší
Významnou a důležitou dobrovolnou složkou v obci je Sbor dobrovolných hasičů (SDH), který navázal na činnost Spolku dobrovolných hasičů z roku 1875.
Hlavním posláním SDH je ochrana a záchrana životů a majetku spoluobčanů, preventivní a represivní činnost a výchova hasičského dorostu.
Sdružení je velice aktivním spolkem, kromě vlastní činnosti se věnuje práci pro obec a pořádání nejrůznějších akcí. Aktivně se účastní i hasičských soutěží v okolí. Od roku 2003 pořádá Sbor dobrovolných hasičů ve Vlčkovicích v Podkrkonoší každoročně soutěže v hasičském sportu (hasičský útok) o pohár starosty obce Vlčkovice v Podkrkonoší, kterých se zúčastňují zejména SDH okolních obcí, např. Velká Bukovina, Chvalkovice, Miskolezy, Svinišťany, Heřmanice nad Labem, Choustníkovo Hradiště a další. a to v kategoriích muži, ženy i děti.
Sdružení má 25 dětských členů. Novinky a informace sdružení sdílí prostřednictvím svého FB profilu.
Hasičský spolek a hasičská činnost má v obci dlouhou tradici, v roce 2015 proběhly v obci velké oslavy 140 let hasičského sboru, při kterých byl vysvěcen nový prapor SDH. .
Obec spolek aktivně podporuje, ať již zakoupením nového vybavení (zásahové vozidlo), či přípravou prostor pro jejich činnost (plánovaná rekonstrukce hasičské zbrojnice).
Spolek se zapojuje do brigádnické činnosti ve prospěch obce, např. úpravy hřbitova, mytí komunikací po záplavách či každoroční úklid obce zakončený opékáním vuřtů. Hasiči jsou iniciativní složkou při pořádání posvícenských zábav, plesů, dětského dne apod.
TJ Sokol Vlčkovice
Jak se uskutečňoval sport a tělovýchova v obci Vlčkovice v Podkrkonoší v období do roku 1945 nelze spolehlivě doložit. V obci žili převážně obyvatelé německé národnosti. V německých obecních kronikách je uváděn německý tělovýchovný spolek založený v roce 1906. Tento spolek zanikl na jaře v roce 1945 po odsunu Němců. O českém tělovýchovném spolku není zmínka.
Po roce 1945, kdy Vlčkovice začali osídlovat noví občané, se sportovní život začal rozvíjet až později, někdy v letech 1947 – 1948.
Obce byla v roce 1947 založena tělocvičná organizace TJ Sokol Vlčkovice. Ustavující schůze TJ Sokol Dvůr Králové n.L. – pobočka Vlčkovice se konala 12. dubna 1947 v hostinci „U Mašků“ (dnešní sokolovna). Na jaře roku 1948 se budova dnešní sokolovny i s přilehlým pozemkem stala vlastnictvím Sokola, který obdržel přídělovou listinu a usnesení soudu o zápisu vložky pozemkové knihy. S přestavbou na budoucí tělocvičnu bylo započato na jaře 1949.
Sokolovnu vlastnil TJ Sokol až do roku 2007, kdy ji odkoupil Obecní úřad Vlčkovice v Podkrkonoší.
TJ zaznamenává velké úspěchy v různých sportovních činnostech jako například – stolní tenis, nohejbal nebo odbíjená.
Tradicí TJ Sokol Vlčkovice je pořádání akcí turnajů v nohejbale mužů a volejbale žen, které mají v širokém okolí velký ohlas. Dále se stalo pravidlem pořádání akcí k Mezinárodnímu dni dětí, ukončení prázdnin, bruslení, plavání, maškarní karnevaly, plesy nebo diskotéky.
V obci působila též místní hudební skupina Melodik, která byla nedílnou součástí různých plesů. Nyní v obci Vlčkovice působí hudební skupina The last Empire, která má umožněno zkoušet si svoji tvorbu v prostorách Obecního úřadu.
Práce s dětmi a seniory je na vysoké úrovni. Senioři jsou aktivně podporováni ve vzájemném setkávání, pořádání různých akcí a setkání. Obec Vlčkovice spolu s blízkými obcemi Choustníkovo Hradiště, Kuks a Stanovice, pořádají každoroční setkání důchodců s bohatým programem, občerstvením i tancovačkou. Děti jsou pak aktivně podporovány v zapojení do spolkové a zájmové činnosti. Obec pro ně též pořádá velké množství akcí.
Obec sama velice aktivně podporuje spolkovou a zájmovou činnost, ať již formou aktivního zapojení na pořádaných akcí, nebo věcnými dary, zajištěním zázemí apod.
Akce pořádané v obci
Jak již bylo zmíněno, v obci je velice rušný společenský a kulturní život. Některé akce, jako je např. Tajný výlet za zábavou, jsou opakovány pravidelně a staly se obecní tradicí.
Obec pořádá velkou spoustu akcí pro děti, např. Pálení čarodějnic, Balonky pro Ježíška, Mikulášské odpoledne, Vánoční tvoření či Tajný výlet za zábavou apod.
Dále se v obci pořádají každoroční plesy, posvícení, zvěřinové hody, obec se podílí na Setkání důchodců.
Aktivní jsou i spolky, zejména hasiči, kteří se podílí na přípravě akcí, pořádají závody.
Informování občanů o dění v obci
Informace jsou předávány tradičním způsobem prostřednictvím obecních vývěsek či místním rohlasem. Současně jsou obyvatelé informováni prostřednictvím www stránek obce, kde se mohou dozvědět o plánovaných akcích a dění v zastupitelstvu, prohlédnout fotky z jednotlivých akcí apod. Součástí webových stránek, které mají velice moderní design i funkčnost, je i diskusní fórum, kde mají obyvatelé možnost se vyjádřit k jednotlivým tématům či vznášet dotazy.
Ekonomická situace
V současné době je v obci registrováno celkem 74 podnikatelských subjektů, přičemž 34 z nich vykazuje ekonomickou aktivitu.
Z hlediska právní formy převažují fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, právnické osoby jsou tři. Mezi právnické osoby patří Obecní úřad Vlčkovice, dále Česká pošta s.p. (v obci funguje Pošta Partner) a společnost KASEM CZ, s.r.o., která působí v zemědělství a je zaměřena na výrobu krmných směsí a krmiv.
K 31.12.2015 byla struktura ekonomicky aktivních subjektů následující:
Naprostá většina podnikatelských subjektů působí v zemědělské oblasti, silněji obsazené jsou segmenty průmyslu a stavebnictví. Tímto složením je obec v porovnání s podobně velkými obcemi poněkud specifická. Rozvinutý zemědělský segment je obvyklý, průmysl a stavebnictví neobvyklé, ovlivněné zřejmě dobrou dopravní dostupností a rozložením obce kolem frekventované silnice II. třídy.
Mezi podnikatele v obci patří např.:
Spolupráce obce s podnikateli je na vysoké úrovni, obec se aktivně snaží o spolupráci a podporu podnikání, připravuje prostory, podílí se na přípravě dobrých podmínek pro podnikání.
Obec aktuálně nenabízí plochy k podnikání, nicméně ve vlastnictví obce jsou pozemky vhodné pro další zástavbu, a obec má připraveny prostory v obecní budově k pronájmu pro služby občanům. Na základě konkrétního projektového záměru je možné pozemky vyjmout z půdního fond a využít.
Služby v obci
Kromě obecního úřadu a služeb, jím poskytovaných (např. pracoviště CzechPoint) je v obci dostupná pošta (Pošta Partner), obchody (potraviny, stavebniny) a služby živnostníků. Obec nabízí k pronájmu sál kulturního domu. Dále má obec v plánu zprovoznit knihovnu.
Cestovní ruch
Cestovní ruch není pro obec příliš významným odvětví. Obec sama nedisponuje turistickou infrastrukturou, která by umožnila rozvoj cestovního ruchu v širším měřítku. Přestože obec leží v blízkosti atraktivních turistických cílů, jako je barokní hospital Kuks, ZOO ve Dvoře Králové atd., zřejmě i díky absenci vybavenosti, není turistický ruch příliš rozvinutý.
Turistické cíle:
Kostel sv. Josefa
Římskokatolický kostel sv. Josefa v Horních Vlčkovicích byl postaven v letech 1849-1850 na místě původní barokní kaple Panny Marie z roku 1703. Kostel je jednolodní, stavba s věží v průčelí na západní straně, bez význačného presbyteria (místo u hlavního oltáře, knežiště), zakončený polygonálně (mnohoúhelníkem). Na hlavním oltáři je obraz sv. Josefa s Ježíškem na ruce od malíře Lorenze z Kuksu (1851). Postranní oltář, na pravé straně při pohledu od hlavního vchodu, znázorňuje Nejsvětější Trojici, na levé straně sv. Kateřinu Alexandrejskou, oba obrazy od Zieglera (1851). Vnitřní vybavení kostela bylo pořízeno z církevních fondů (varhany, lavice, zpovědnice, křtitelnice, boží hrob, sakristie). Kostel je jednoduchá venkovská sakrální stavba typická pro polovinu 19. století, navazující na formy pozdního klasicismu v redukovaných prvcích (okna, vstupní portál). Zásluhu na postavení kostela měl hornovlčkovický rychtář (starosta) Josef Nimbsche, který věnoval v roce 1839 na přestavbu původní kaple na kostel 1000 florinů k. m. (zlatých). Před svou smrtí odkázal v roce 1846 také svoji selskou usedlost č.p. 72 v hodnotě 9000 florinů k. m. (zlatých) na postavení kostela.
V roce 1924 byla uspořádána sbírka na údržbu kostela. Za vybraných 15 857 Kč byla provedena oprava varhan, lavic, zpovědnice a Sv. hrobu.
Po skončení druhé světové války a po odsunu obyvatel německé národnosti v letech 1945 - 1946, kdy odešla převážně většina věřících, a noví osídlenci nejevili ve větší míře o kostel zájem, zvláště pak po roce 1948 došlo postupně k chátrání kostelní budovy. Nezájem komunistického režimu o církevní budovy, kapličky, kříže apod. po desítky let způsobil značné škody na jejich technickém stavu.
Teprve v roce 2000-2001 bylo započato s rekonstrukcí a opravou kostela, a to zejména zásluhou Česko-německého fondu budoucnosti, který se snažil podporovat oživení bývalého pohraničí. Rovněž sbírka peněz mezi farníky a obyvateli Vlčkovic v Podkrkonoší přispěla na obnovu kostela. Pozadu nezůstal ani obecní úřad v obci a přispěl svým dílem k dokončení oprav. V roce 2010-2011 začínají další kola oprav a rekonstrukcí.
V místech, kde stojí dnes kostel, stála podle místního podání v roce 1751 pod jednou střechou kaple a škola. V období válek byly prostory školy i kaple zabrány a sloužily jako sklady krmiv pro vojska. Později, za Josefa II. (1788) byla v kapli zřízena tzv. kontribuční sýpka, tj. společná zásobárna obilí pro léta neúrody, do níž museli sedláci odevzdávat 1/3 obilí k osevu. Školní místnost a byt učitele byly zachovány až do stavby nového kostela.
Hřbitov
Původně byl hřbitov v okolí kapličky Panny Marie. Při stavbě kostela byl hřbitov přemístěn severně od kostela do polí. V roce 1870 koupil vlčkovický občan Josef Hofmann u hřbitova parcelu o výměře 16,5 čtverečných sáhů (60 m2), aby na ní vybudoval rodinnou hrobku, nad kterou vystavěl kapličku, aby se v ní mohly konat bohoslužby.
V současnosti je kaple nově zrekonstruována. Rekonstrukce kaple byla provedena v roce 2014 – 2015 za pomoci MAS Království Jestřebí hory a SZIF.
V katastru obce je také rybník. Rybní je přírodní nádrž s možností koupání. V lese ležící v katastrálním území Horní Vlčkovice je umístěn areál letního tábora – táborová základna Bokouš.
Obec nabízí sportovní vyžití na dětském hřišti, asfaltovém hřišti, antukovém hřišti či na hřišti s umělým povrchem.
Obcí prochází také turistické trasy:
Trh práce
Z hlediska ekonomické aktivity je v obci 64% ekonomicky aktivních obyvatel.
Velká část obyvatel za prací dojíždí do blízkých větších center, jako je Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Česká Skalice, Náchod či Trutnov. Dopravní spojení je kromě automobilů zajištěno linkovou autobusovou dopravou.
Technická infrastruktura (v obci, v jednotlivých částech)
Vodovod
Zásobování pitnou vodou v obci je poněkud problematické. V obci není obecní vodovod, obyvatelé řeší zásobování pitnou vodou ze soukromých a obecních studní. Dochází však kapacita, a nejsou dostatečné zdroje. Obec má zpracovaný generel, ve kterém je navrženo vybudování vodovodních rozvodů v celé obci. Zásobování vodovodu pitnou vodou by podle generelu využilo jednu ze dvou variant, a to buď artézskou studnu, nebo napojení na vrt U Mléčné farmy v Choustníkově Hradišti.
Řešení vodovodu je jedním z prioritních projektů obce. V současné době probíhají jednání o připojení s obcí Choustníkovo Hradiště, které má volnou kapacitu ca 140 m3 (obec Vlčkovice by potřebovala využít 40 m3)
Kanalizace
Obec v současné době nemá vybudován systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky, v septicích s přepadem do trativodů nebo do povrchových vod. Zbytek odpadních vod je čištěn v domovních mikročistírnách. Dešťové vody jsou z Vlčkovic odváděny systémem příkopů, struh a propustků do potoka Drahyně.
Obec má v současnosti zpracovanou projektovou dokumentaci a vydáno územní povolení na výstavbu splaškové kanalizace s ČOV.
Plynofikace
Obec je plynofikována od roku 2005, kdy byl zaveden plyn současně do obcí Vlčkovice v Podkrkonoší, Choustníkovo Hradiště, Kuks a Stanovice.
Ostatní technická infrastruktura
Elektrická síť je vyhovující a v dobrém stavu. Signál mobilních operátorů je v obci dostupný a v dobré kvalitě. Sítě pro internet jsou dostupné v celé obci v několika formách – bezdrátové připojení, mobilní internet, DSL/ADSL, pevné připojení (kabel/optika).
Nakládání s odpady
V obci je zaveden tzv. pytlový sběr. Od roku 2014 třídí občané do pytlů tří barev – žlutý je na plast, modrý na papír a oranžový na nápojové kartony. Sklo se třídí do zelených kontejnerů. V obci je dále umístěn kontejner na bioodpad. Pytle s recyklovatelným odpadem jsou vyváženy jednou za 14 dní. V obci je kromě pytlového sběru ještě nádobový sběr.
Obec dosáhla v hospodaření s odpadem a recyklaci výrazného pokroku, který byl oceněn i v rámci soutěže Čistá obec 2014. V rámci této soutěže soutěží více než 400 obcí Královéhradeckého kraje, hodnotí se efektivita sběru a celková výtěžnost komodit jako je papír, plast a sklo, dále sběr nebezpečných odpadů, bioodpadů i zapojení obcí do kolektivních systémů zpětného odběru vysloužilých elektroodpadů. Obec se v roce 2014 stala skokanem roku, ze 413. místa poskočila na 49. Za tento úspěch obdržela obec odměnu ve výši 30 000 Kč.
Dopravní infrastruktura
Stěžejní komunikací pro obec je páteřní komunikace druhé třídy II/307, podél níž je celá obec položena. Ostatní komunikace jsou komunikace III. třídy a místní komunikace a zpevněné a polní cesty.
Komunikace jsou v přiměřeném stavu, obec má v plánu v dlouhodobém horizontu postupně udržovat a upravovat polní a zpevněné cesty, postupnou obnovu komunikací dle potřeby.
Nejbližší nájezd na dálnici je v Hradci Králové (D11), vzdálenost 33 km, cca 0:35 min. jízdy.
Železnice obcí neprochází, nejbližší větší železniční uzel je ve Dvoře Králové nad Labem (15,7 km, 23min), zastávka v obci Kuks (4,4 km, 6 min).
Dopravní zátěž je na přiměřené úrovni, poplatné frekvenci silnice II/307, která představuje hlavní spojení mezi Dvorem Králové nad Labem a Náchodem. Obec přijala opatření ke snížení dopravního nebezpečí (průjezdový radar).
Údržbu komunikací a zeleně zajišťuje obec sama, komunikace II/307 je ve vlastnictví Královéhradeckého kraje, který zajišťuje její údržbu. Parkovací místa jsou vhodně umístěna na potřebných místech, kapacita je dostatečná a pokrývá požadavky.
Cyklostezky: obcí prochází cyklostezka č. 4098 (Choustníkovo Hradiště – Vlčkovice v Podkrkonoší – Velká Bukovina – Chvalkovice – Miskolezy – Lhota pod Hořičkami – Větrník – Heřmanický dvůr – Ratibořice). Trasa vede přes silnice II. a III. třídy a účelové komunikace, je asfaltová).
Pro in-line bruslení je vhodná silnice z Vlčkovic v Podkrkonoší do Chvalkovic, v délce 6 km. Silnice není příliš frekventovaná, je dostatečně široká, s hladkým asfaltem a díky rovinatému profilu jen s mírným stoupáním je vhodná pro pokročilé i bruslaře – začátečníky.
Dopravní obslužnost
Dopravní obslužnost je zajištěna autobusovou dopravou. Obyvatelé mohou využívat 6 autobusových zastávek.
Do Dvora Králové nad Labem mohou občané využívat denně 13 spojů tam i zpátky ve všední den a 3 přímé spoje o víkendu.
Do Jaroměře jezdí 18 spojů (s přestupem) ve všední dny a 6 spojů (s přestupem) o víkendu.
Do České Skalice pak jezdí 13 spojů v obou směrech ve všední dny a 4 spoje o víkendu.
Do Náchoda 13 spojů ve všední den a 3 přímé spoje o víkendu.
Kvalita spojení je na dobré úrovni, četnost spojů je dostatečná, část s nutným přestupem, část přímá).
Obec veřejnou hromadnou dopravu nezajišťuje.
Školství
Obec nemá vlastní vzdělávací zařízení. Rodiny s malými dětmi však mají bohatou nabídku vzdělávacích institucí v blízkém okolí. Mohou tak využívat Mateřskou a základní školu v Chvalkovicích (2 km) nebo Mateřskou školku a Základní logopedickou školu v Choustníkově Hradišti (3 km). Další vzdělávací zařízení jsou pak dostupná ve větších centrech v okolí (Kocbeře, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Česká Skalice).
Občané mohou využívat obecní knihovnu.
Zdravotnictví
Zdravotnické a lékařské služby v obci nejsou. Obyvatelé musí za zdravotnickými službami dojíždět do blízkých větších center (Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Jaroměř, Česká Skalice, Trutnov).
Nemocniční zařízení v okolí jsou v Trutnově či Náchodě, menší zařízení je i ve Dvoře Králové nad Labem. Dobře dostupná je i Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Rychlá záchranná služba vyjíždí, stejně jako Hasiči nebo Policie, ze Dvora Králové nad Labem.
Sociální péče
Sociální služby ani zařízení sociální péče v provozu v obci nejsou. Občané využívají sociální služby poskytované blízkými centry, zejména ze Dvora Králové nad Labem. V blízkých centrech jsou dostupná zařízení ve formě stacionářů, domovů důchodců, pečovatelských služeb nebo charit.
Podmínky pro život seniorů jsou v obci velmi dobré. Mají zajištěny základní služby a obec je velice podporuje v trávení aktivního času. Společenský život zajišťují pravidelná setkání nejenom v rámci obce, ale též v rámci meziobecního setkávání. V obci mohou využívat základních služeb (pošta, potraviny), díky kvalitní dopravní obslužnosti jsou dosažitelné i zdravotnické a další služby.
Kultura a péče o památky
Obec disponuje Kulturním domem, ve kterém se nachází zrekonstruovaný společenský sál, jež umožňuje pořádání kulturních a společenských akcí. Obec jej také pronajímá zájemcům za řad občanů na pořádání oslav, svateb, plesů a dalších kulturních akcí.
Obecně mají aktivity pořádané v obci vysokou návštěvnost.
Obyvatelé mohou dojíždět za kulturou a kulturními akcemi do větších center v okolí (Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Trutnov, Náchod, Kuks i Hradec Králové). Dobrá dostupnost všech těchto měst poskytuje občanům obce velice širokou nabídku kulturních a společenských akcí.
Na území obce se nachází dvě kulturní památky, kostel Sv. Josefa a Hřbitov.
Kostel sv. Josefa
Římskokatolický kostel sv. Josefa v Horních Vlčkovicích byl postaven v letech 1849-1850 na místě původní barokní kaple Panny Marie z roku 1703. Kostel je jednolodní, stavba s věží v průčelí na západní straně, bez význačného presbyteria (místo u hlavního oltáře, knežiště), zakončený polygonálně (mnohoúhelníkem). Na hlavním oltáři je obraz sv. Josefa s Ježíškem na ruce od malíře Lorenze z Kuksu (1851). Postranní oltář, na pravé straně při pohledu od hlavního vchodu, znázorňuje Nejsvětější Trojici, na levé straně sv. Kateřinu Alexandrejskou, oba obrazy od Zieglera (1851). Vnitřní vybavení kostela bylo pořízeno z církevních fondů (varhany, lavice, zpovědnice, křtitelnice, boží hrob, sakristie). Kostel je jednoduchá venkovská sakrální stavba typická pro polovinu 19. století, navazující na formy pozdního klasicismu v redukovaných prvcích (okna, vstupní portál). Zásluhu na postavení kostela měl hornovlčkovický rychtář (starosta) Josef Nimbsche, který věnoval v roce 1839 na přestavbu původní kaple na kostel 1000 florinů k. m. (zlatých). Před svou smrtí odkázal v roce 1846 také svoji selskou usedlost č.p. 72 v hodnotě 9000 florinů k. m. (zlatých) na postavení kostela.
V roce 1924 byla uspořádána sbírka na údržbu kostela. Za vybraných 15 857 Kč byla provedena oprava varhan, lavic, zpovědnice a Sv. hrobu.
Po skončení druhé světové války a po odsunu obyvatel německé národnosti v letech 1945 - 1946, kdy odešla převážně většina věřících, a noví osídlenci nejevili ve větší míře o kostel zájem, zvláště pak po roce 1948 došlo postupně k chátrání kostelní budovy. Nezájem komunistického režimu o církevní budovy, kapličky, kříže apod. po desítky let způsobil značné škody na jejich technickém stavu.
Teprve v roce 2000-2001 bylo započato s rekonstrukcí a opravou kostela, a to zejména zásluhou Česko-německého fondu budoucnosti, který se snažil podporovat oživení bývalého pohraničí. Rovněž sbírka peněz mezi farníky a obyvateli Vlčkovic v Podkrkonoší přispěla na obnovu kostela. Pozadu nezůstal ani obecní úřad v obci a přispěl svým dílem k dokončení oprav. V roce 2010-2011 začínají další kola oprav a rekonstrukcí.
V místech, kde stojí dnes kostel, stála podle místního podání v roce 1751 pod jednou střechou kaple a škola. V období válek byly prostory školy i kaple zabrány a sloužily jako sklady krmiv pro vojska. Později, za Josefa II. (1788) byla v kapli zřízena tzv. kontribuční sýpka, tj. společná zásobárna obilí pro léta neúrody, do níž museli sedláci odevzdávat 1/3 obilí k osevu. Školní místnost a byt učitele byly zachovány až do stavby nového kostela.
Hřbitov
Původně byl hřbitov v okolí kapličky Panny Marie. Při stavbě kostela byl hřbitov přemístěn severně od kostela do polí. V roce 1870 koupil vlčkovický občan Josef Hofmann u hřbitova parcelu o výměře 16,5 čtverečných sáhů (60 m2), aby na ní vybudoval rodinnou hrobku, nad kterou vystavěl kapličku, aby se v ní mohly konat bohoslužby.
V současnosti je kaple zrekonstruovaná za pomoci MAS Království Jestřebí hory a SZIF.
Obec je velice aktivní v pořádání společenských a kulturních akcí, které přispívají k vzájemné pospolitosti a posílení sounáležitosti s obcí. Mezi úspěšné akce patří Tajné výlety za zábavou, plesy, posvícení, zvěřinové hody, setkání důchodců, akce pro děti, jako je pálení čarodějnic, dětský den apod.
Sport a tělovýchova
Obec se snaží dlouhodobě budovat a vylepšovat podmínky pro volnočasové aktivity obyvatel.
Občané mají k dispozici antukové hřiště, dětské hřiště nebo hřiště s umělým povrchem. Mohou též využívat zařízení pro volnočasové aktivity za obecním úřadem, kde je k dispozici prostor pro setkávání, grilování a posezení, s dětskými prolézačkami a trampolínou.
Obec nabízí dobré podmínky pro letní sporty, výborné podmínky jsou pro pěší turistiku, cykloturistiku, in-line bruslení. Rybník v katastru obce nabízí dobré podmínky pro koupání. V zimě pak poskytuje okolí obce dobré podmínky pro běžecké lyžování.
V obci působí sportovní oddíl TJ Sokol Vlčkovice, funguje Myslivecké sdružení a Sdružení dobrovolných hasičů.
Okolní větší sídla nabízí dostatek příležitostí pro sportovní vyžití v průběhu celého roku.
Stav životního prostředí
Druhy pozemků v katastru (zdroj: Český statistický úřad):
Obec má zpracovaný Územní plán: hlavní výkresy jsou dostupné na www stránkách obce, celý územní plán je k nahlédnutí na obecním úřadu v úředních hodinách.
Kvalita ovzduší v obci je doobrá, kvalita vody v tocích a vodních plochách je udržována pravidelnou údržbou. Obcí protéká potok Drahyně – část toku je regulována a část koryta zůstala přírodní. Tato přírodní část se zanáší a je třeba věnovat se jeho čistění.
Míra ohrožení hlukem je prozatím poměrně nízká a není třeba protihlukových opatření. V obci nejsou významné zdroje znečistění.
V obci se nachází několik staveb ve špatném stavu, které by splňovaly definici brownfiels. Nejsou však v majetku obce.
Ochrana životního prostředí
V katastru obce se nenachází žádná chráněná území. Obec má ve správě a vlastnictví část lesů, o které se stará v duchu tradice dobrého hospodáře. Vytěžené dřevo prodává jako palivo místním občanům.
Obecní úřad a kompetence obce
Vlčkovice v Podkrkonoší jsou samosprávní obcí. Obec s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností je Dvůr Králové nad Labem. Veřejnou správu zajišťují následující úřady:
V současné době má obec 3 zaměstnance a obecně prospěšných prací nevyužívá.
Obec nemá organizace zřizované obcí.
Hospodaření a majetek obce
Obec hospodaří dlouhodobě s vyrovnaným rozpočtem či přebytkem. Pouze velké investiční akce způsobí záporné rozpočtové saldo, jako např. v roce 2012, kdy obec realizovala velkou investiční akci – výstavbu chodníků vč. veřejného osvětlení v Dolních Vlčkovicích.
Získané nenárokové dotace v posledních 5 letech:
Finanční majetek obce činí k 31.12.2015 4 075 786 Kč.
Nemovitý majetek obce:
Bezpečnost
Obec má vypracovaný povodňový plán. V rámci předcházení rizik živelních pohrom byla vybudována retenční nádrž v Horních Vlčkovicích.
Obec není začleněna do integrovaného záchranného systému. Varování obyvatel probíhá prostřednictvím bezdrátového rozhlasu VISO.
Index kriminality (tedy podíl trestných činů na 1000 obyvatel) je pro oblast Dvora Králové nad Labem 11.3, což představuje střední hodnotu. Míra kriminality v obci je na nízké úrovni, proto obec sama nerealizuje žádné aktivity zaměřené na prevenci kriminality. Přestupková komise řeší za rok průměrně 2 přestupky.
Vnější vztahy a vazby
Obec je aktivní v meziobecní spolupráci a je členem celé řady organizací:
Východiskem strategické části je celá analytická část, završená SWOT analýzou. Obec má celou řadu silných stránek, na kterých může svůj další rozvoj stavět. Velice důležité je aktivní vedení obce, které soustavně hledá cesty k dalšímu rozvoji a způsoby, jak je realizovat. Za podstatné silné stránky považujeme rozhodně dobrou dopravní dostupnost do větších sídel (do 30 km včetně krajského města), což do značné míry vynahrazuje chybějící prvky občanské vybavenosti přímo v obci. Další je aktivní společenský a kulturní život, vč. spolkové činnosti, který napomáhá posilování sounáležitosti a pospolitosti mezi obyvateli. Ta je velice důležitá pro kvalitu života a stabilitu počtu obyvatel. Obec má též volné pozemky a prostory k dalšímu rozvoji.
Za jednoznačně nejvýznamnější slabé stránky je možné označit chybějící technickou infrastrukturu, vodovod a kanalizaci. V kontextu dalšího rozvoje je slabou stránkou i chybějící turistická infrastruktura. V obci nejsou téměř žádné prvky občanské vybavenosti, což jí může oslabovat.
Příležitostí rozhodně je budovat dále pozici obce jako místa pro příjemný a klidný život obklopeného přírodou, kde je všude blízko. Prostředkem bude další rozvoj společenského života a posilování sounáležitosti a pospolitosti, stejně jako postupná obnova a renovace obce. Pro udržení počtu obyvatel a jeho růstu je třeba nabídnout pozemky a nové služby, které budou dále zvyšovat kvalitu života v obci. Důraz bude kladen i na další rozvoj volnočasových aktivit a podpora obyvatel všech věkových skupin. Cestovní ruch v nejbližší dekádě není vybrán jako stěžejní odvětví rozvoje, zejména z důvodu současné výchozí pozice a absence turistické infrastruktury i významných turistických cílů. Obec ale může profitovat z aktivní účasti na meziobecní spolupráci a společných projektech.
Hrozbu může v dalším rozvoji představovat neefektivní čerpání dotačních prostředků, které může zbrzdit realizaci některých rozvojových projektů (např. problémy s výběrovými řízeními apod.). Další hrozbou je i vysídlování a odchod obyvatelstva v důsledku nevyhovujících podmínek života a nutností dojíždět za veškerými službami.
Vlčkovice v Podkrkonoší – příjemné, klidné místo k bydlení, kde člověk člověku není vlkem.
Vlčkovice jako klidné místo, kde se příjemně bydlí, obklopené krásnou přírodou, kde je vše potřebné lehce dostupné do vzdálenosti 15 km.
Vlčkovice jako místo, kde spolu lidé dobře vycházejí a kde společně tráví čas.
Vlčkovice jako místo, kde se dobře cítí lidé všech generací.
Vlčkovice jako místo, kde panuje čilý společenský ruch s aktivním spolkovým životem.
Globální cíl:
Vytvářet podmínky a krásné prostředí pro spokojený život obyvatel, pro aktivní společenský a kulturní život a posilování pospolitosti.
Cíl : „Krásná obec”
Výstavba, rekonstrukce a údržba obecního majetku a vytváření příjemného a krásného prostředí pro život.
Opatření : „Rozvoj technické infrastruktury” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování splaškové kanalizace a ČOV.” |
- | |||
V současné době kanalizace v obci není. Obec má zpracovanou PD a územní rozhodnutí na výstavbu 3,8 km dlouhé splaškové kanalizace s ČOV. |
„Vybudování obecního vodovodu.” |
- | |||
Obec proto jedná o připojení na vodovodní řad obce Choustníkovo Hradiště, který má značnou volnou kapacitu, téměř 4 x pokrývající potřebu obce. |
Opatření : „Obnova a údržba veřejných prostranství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce a výměna veřejného osvětlení.” |
- | |||
„Rekultivace skládky a stavební sutě” |
- | |||
„Údržba zeleně podél zadních cest.” |
- | |||
Opatření : „Péče o přírodu” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Správa a údržba 153 ha lesa, které má obec ve svém majetku.” |
- | |||
„Čistění přírodního koryta potoka.” |
- | |||
Opatření : „Péče o kulturní památky” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce chodníků na hřbitově.” |
- | |||
Cíl : „2. Podpora aktivního trávení volného času s důrazem na budování infrastruktury a podporou volnočasových aktivit”
Opatření : „Budování infrastruktury pro volnočasové aktivity” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba hasičské zbrojnice.” |
- | |||
„Půjčovna sportovních potřeb.” |
- | |||
„Výstavba herního / sportovního zařízení pro mládež a větší děti – součástí bude U – rampa, lanové hřiště s lezeckou stěnou apod.” |
- | |||
Opatření : „Nová zařízení pro trávení volného času” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rodinné/mateřské centrum. Centrum vznikne jako místo pro setkávání rodin, maminek s malými dětmi, zázemím pro větší děti i dospělé.” |
- | |||
Opatření : „Podpora spolkové činnosti a společenských a kulturních akcí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Průběžná aktivní podpora spolkové činnosti, budování zázemí, příspěvky na činnost apod.” |
- | |||
„Udržení pořádání tradičních akcí.” |
- | |||
Cíl : „3. Udržení počtu obyvatel a jeho růst prostřednictvím získání nových obyvatel a zvyšováním kvality života”
Opatření : „Získání nových obyvatel” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Prodej připravených parcel pro výstavbu RD.” |
- | |||
„Pobídky k nastěhování.” |
- | |||
Opatření : „Zavedení nových služeb pro občany” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nákup obecního minibusu.” |
- | |||
„Kurz on-line vzdělávání a asistovaný nákup.” |
- | |||
„Pronájem připravených prostor k provozování dalších služeb pro obyvatele.” |
- | |||
Za realizaci programu bude zodpovědný starosta/starostka obce, jež může dále dle svých kompetencí přiřazovat zodpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit dalším zaměstnancům úřadu či členům zastupitelstva.
Na plán rozvoje obce navazuje Akční plán, který je jeho nedílnou součástí a bude zpracován vždy na dva roky. V akčním plánu budou určeny jednotlivé aktivity, které budou v následujícím období v přípravné či realizační fázi. Po uplynutí dvou let bude Akční plán zhodnocen a vytvořen Akční plán na další období. Do plánu rozvoje obce bude poté přidán komentář o průběžném plnění jednotlivých cílů, případně bude rozšířen o nové aktivity, které tak přibydou do zásobníku projektů.