Instituce / autor: | Univerzita Pardubice - Fakulta ekonomicko-správní |
Datum zveřejnění: | 7.12.2017 |
Registrační číslo: | 13 |
Klíčová slova: | sociální politika, veřejná správa, veřejnost |
Sociální politika hraje nezastupitelnou úlohu v životě každého člověka ať již přímo, nebo nepřímo. Často však vzhledem k různým zájmům není její role, v porovnání s dalšími oblastmi života v obci, tolik významná. Upřednostňovány bývají například oblast zdravotnictví, sportu, dopravy apod. Veřejnost často netuší, k čemu může být konkrétně užitečná a nemá představu, jak je realizována, pokud se člověk nedostane do situace, kdy by sociální politiku sám potřeboval. Příspěvek diskutuje postavení a vnímání sociální politiky běžným občanem a vychází z praktického příkladu konkrétní obce. Primárně bylo vycházeno i z povědomí občanů o sociální problematice a ukázáno, jaký význam ji přičítá politická reprezentace s cílem ukázat důležitou úlohu sociální politiky v životě obce či regionu. Příspěvek vychází ze dvou empirických šetření realizovaných na území města Pardubice.
Daný výzkum podrobně mapoval sociální oblast z pohledu veřejnosti, zastupitelů obce a z pohledu uživatelů. Celkem se výzkumu zúčastnilo v roce 2012 827 respondentů z toho: Zastupitelstvo města Pardubice: 18 respondentů; veřejnost: 384 respondentů; uživatelé sociálních služeb: 353 a 72 odpovědí od registrovaných sociálních služeb včetně několika neregistrovaných subjektů. Pro srovnání byl využit srovnávací výzkum z roku 2015.
Výsledky jsou porovnatelné, neboť se jednalo o velmi podobný vzorek respondentů. Přestože výsledky ukazují, že většinou respondenti nějakou rámcovou představu o pojmu sociální služba mají, nelze fakticky hovořit jinak, než v obecné rovině. Většina z nich neumí tento termín konkrétně definovat. V rámci interpretace je možné konstatovat, že k tomu lidé nemají často žádný důvod, pokud se neocitnou v nějaké složité situaci.
Pokud člověk uvažuje, že bude muset někdy v budoucnu nějaké služby využívat, nastává otázka hodnocení toho, zda si je respondent může nebo nemůže dovolit s ohledem na své finanční zázemí. Otázka byla do značné míry kontrolní, neboť jen potvrzovala fakt, že se respondent umí vyjádřit i k tématu, o kterém nic neví, k čemuž při porovnání některých typů odpovědí docházelo. Neznalost problematiky je pak také důvodem, proč většina odpovědí skončila opět v pásmu „nedokážu posoudit“.
V rámci případné informační kampaně je pak třeba upozorňovat na nákladnost některých typů služeb, zejména pobytových. S těmito náklady by každý jedinec, který se aktivně připravuje například na stáří, měl počítat a zohledňovat ve svých úvahách a možnostech. Výsledek následně také ovlivnil fakt, že v dané situaci většina lidí nepřemýšlí, co bude například za 20 - 30 let, jinak nad danou otázkou uvažují lidé, kteří mají již zkušenost, či se blíží věku, kdy u nich nějaké problémy mohou nastat.
Výsledky ukazují, že sice většina respondentů obecné povědomí má, ale vyjma toho, že se jedná o pomoc lidem ve složité situaci, žádnou širší definici respondenti nevyužívali. Tento výsledek vychází z toho, že lidé se o sociální problematice dozvídají zejména z medií, která přinášejí vybrané kauzy, jejichž smysluplnost a objektivita může být do značné míry diskutabilní. Nezaangažovaná veřejnost se tak setkává pouze s vybranými jevy, nikoliv s běžnými sociálními situacemi.
Je nezbytné, aby zadavatel (úřad) dokázal jasně definovat své vize, kam se má sociální politika ubírat, aby dokázala efektivně a účelně řešit problémy těch, kterým je určena. K tomu je třeba umět nastavovat sociální záchrannou síť a evidovat klíčová data. Ty následně vyhodnocovat a až poté rozdělovat finanční prostředky na podporu sociální politiky. Zpětná vazba získána ze znalosti subjektivní spokojenosti občanů, jsou pak jedním z nástrojů ověření fungování celého sytému a zjištění, že opatření přinášejí, to co skutečně přinést mají.
Uvedené výsledky ukazují, že je velmi obtížně objektivně zhodnotit problematiku, o které respondent prakticky nic neví. Přesto se ukazuje, že pokud respondent dostane správné a srozumitelné informace je schopen jednoduchých úvah a reflexe vlastních možností. Veřejná správa minimálně na obecní úrovni nesmí rezignovat na zapojení občanů do hodnocení existujících procesů. Získává neocenitelnou zpětnou vazbu své činnosti a buduje pocit odpovědnosti u osob, kterým de facto slouží.
Odborný příspěvek v plném znění byl zveřejněn ve Sborníku z XIX. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách (2016, Čejkovice) a vyjadřuje odborný pohled autorů na danou problematiku. Kontakty na autory originálního textu jsou uvedeny ve Sborníku (str. 482).