Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je program rozvoje obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Smyslem tvorby bylo na základě popsání situace v obci, názoru občanů a diskuse pracovní skupiny formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit, které pomůžou tyto představy dosáhnout. Tento dokument byl vytvářen koncem roku 2015 na období let 2016-2020.
Obec začala koncepčně plánovat v roce 2010, kdy byl sestaven první program rozvoje obce Komárna. Jednalo se však o zpracování dokumentu, při jehož tvorbě nebyli příliš zapojeni obyvatelé obce. Z tohoto důvodu se v roce 2015 zastupitelstvo rozhodlo aktualizovat PRO v celém rozsahu a zapojit místní obyvatele do celého procesu aktualizace. Příprava aktualizace PRO Komárna byla zahájena v říjnu 2015, kdy zastupitelstvo obce oslovilo obyvatele formou dotazníkového šetření k vyjádření se nad různými otázkami týkajících se obce Komárna obecně (kvalita života, klady a zápory obce, občanská vybavenost, mezilidské vztahy, informovanost o dění v obcí, budoucí rozvoj obce atd.) Souběžně s průběhem anketního šetření byla shromažďována statistická data o obci sloužící jako podklad pro vypracování analytické části PRO. Následovalo zpracování analytické části rozvojového dokumentu. Strategická část vychází z analytické části dokumentu a také z dotazníkového šetření.
Program rozvoje obce Komárna je rozdělen do několika částí, které na sebe logicky navazují a tvoří tak jeden kompaktní celek. První a druhá kapitola (analytická část dokumentu) se zabývá úvodní charakteristikou obce (historií obce, demografickou strukturou, hospodářstvím, vybaveností obce, životním prostředím i kulturou v obci). Třetí kapitola shrnuje výstupy ze šetření mezi obyvateli, která doplňují „tvrdá“ data z analytické části. Čtvrtá kapitola propojuje analytickou část se strategickou částí dokumentu v podobě SWOT analýzy. Dále je představena vize rozvoje obce, která formuluje představu budoucnosti. Následuje kapitola definující opatření a projektové aktivity a implementační část PRO.
Pracovní skupina byla tvořena těmito členy: Milan ŠINDELEK (starosta obce), Jaroslav VACULÍK (místostarosta obce), Jaromír GADAS (zpracovatel projektu). Na objektivním posuzování potřeb PRO se podíleli rovněž občané obce, kteří se formou anonymního dotazníkového šetření podíleli na formování výsledné podoby dokumentu.
Program rozvoje obce Komárna byl zastupitelstvem obce schválen dne 10. února. 2016 usnesením č. 1/2016.
Dokument Program rozvoje obce Komárna na období let 2016–2020 byl zpracován v rámci řešení projektu „Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí“ (CZ.1.04/4.1.00/62.00008), jehož nositelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekt byl financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky. Představitelům obce byla poskytnuta metodická podpora jako pilotním obcím projektu, které byly vybrány za účelem praktického ověření jednoho ze vzniklých produktů projektu – metodiky tvorby programu rozvoje obce.
Obec Komárno leží ve Zlínském kraji na rozhraní tří okresů: Přerov, Vsetín a Kroměříž. Nachází se na východní Moravě, v okrese Kroměříž a leží v mírné pahorkatině pod Kelčským Javorníkem s průměrnou nadmořskou výškou 300 až 400 m a spadá do území obce s rozšířenou působností (ORP) Bystřice pod Hostýnem. Obec protíná silnice II. třídy mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím. Z obce jsou v blízkosti dostupná města Kelč (8 km), Bystřice pod Hostýnem (10,6 km), Valašské Meziříčí (16,5 km) a Hranice na Moravě (15,9 km). Okresní město Kroměříž je vzdáleno 38 km, krajské město Zlín 39,5 km. Další větší města v relativně blízké dostupnosti jsou Holešov, Hulín, Přerov, Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín.
Obec leží:
Obec Komárno má jedno katastralní území o celkové ploše 198,19 ha. Na celkové výměře 198,19 ha je nejvíce zastoupena orná půda. Hustota zalidnění obce je 146,83 obyv./km2. Průměrná roční teplota vzduchu je v intervalu 7-8 °C a průměrné roční srážky dosahují 700-800 mm. Lokální klima je zároveň výrazně ovlivňováno charakterem reliéfu. Podle Quilttovy klimatické klasifikace spadá území obce do mírně teplé oblasti MT9. Území vytváří velmi dobré podmínky pro rozvoj života obyvatel. Půdní podmínky jsou rovněž příznivé pro rozvoj zemědělské činnosti.
V katastru obce Komárna protékají 3 vodní toky - Juhyně, Komárník a bezejmenný tok (místními nazýván Strouha, nebo také Mlýnský náhon). V katastru obce se nenachází žádný rybník, vodní nádrž či přehrada.
Prostředí obce hodnotí kladně i občané, o čemž přesvědčují výsledky dotazníkového šetření. Mezi tři kladné stránky pro hodnocení obce bylo na prvních třech místech vyhodnoceno: 1. klidný život, 2. blízkost přírody, 3. vzhled obce a příznivé životní prostředí.
Obec Komárno se nachází na území, které se někdy označovalo jako Záhoří či Hostýnské Záhoří. Jde o území mezi Hanou a Valašskem, na němž se prolínají vlivy obou těchto oblastí. Podle jednoho z vymezení Záhoří jde o více než třicet obcí, které můžeme zhruba ohraničit „Komárným, Bystřicí pod Hostýnem, Lipovou, Žákovicemi, Malhoticemi a Rouským u Kelče…“. Místní jméno znělo do počátku 17. století Komárné, šlo o osadu vzniknuvší na místě komárném, na místě s močály, bažinami, břehy řek a říček. V prvních zmínkách o obci zaznamenáváme její název: Chomarne, Comarne, Komarn, Comarn. Jmenována je vždy v souvislosti s lenním zřízením olomouckého biskupství jako manská ves. Držitel Komárna měl jako man olomouckého biskupa povinnosti především k nedalekému hradu Šaumburku patřícímu ve své době k největším na Moravě - měl rozlohu přes 6 500 m2. První zmínka o jeho existenci pochází z roku 1272 a mimo strategické funkce měl být správním centrem zdejších biskupských držav místo Kelče. Hrad Šaumburk a řetězec manských statků kolem něho včetně Komárna měl především hlídat cestu do Polska.
Škola byla v Komárně založena díky iniciativě obce, aby děti měly výuku v místě, roku 1827. Patronát nad ní drželo olomoucké arcibiskupství, které ji také vypomáhalo topivem a stavebním dřívím. Původní školní stavení v čísle 72 obklopené zahradami přestalo po čtyřiceti pěti letech dostačovat, bylo velmi malé a ve špatném stavu. Obec roku 1872 žádá olomouckého arcibiskupa, aby jí propůjčil místo pro novou školu. Ten obci slíbil odprodat bednárnu č. 24 se zahrádkou (už se patrně nepočítalo s obnovou výroby sudů pro zdejší pivovar, jehož činnost arcibiskupství zastavilo). Zastupitelé si roku 1872 nechali vypracovat plány na novou školu, podle kterých měla stát 4 892 zlatých. Odpovědné úřady však tento projekt zamítly, stavba se podle nových plánů podstatně prodražila. Přesto byla v dubnu 1876 budova dostavěna.
O komárenské škole dále víme, že se v ní od roku 1908 začaly vyučovat ruční práce, ve školním roce 1909 – 1910 se stala dvojtřídní a že ji k 1. lednu 1914 navštěvovalo 90 žáků. Za okupace v roce 1940 – 1941 byla stále dvojtřídní a školu navštěvovalo 106 žáků, které vyučoval ředitel a dva učitelé. V roce 1944 navštěvovalo školu 68 žáků a ve školním roce 1961 – 1962 měla národní škola 44 žáků. Následujícího roku došlo na generální opravu školní budovy nákladem 112 000 korun.
K počátku školního roku 1973 byla v Komárně škola po bezmála sto padesáti letech zrušena a žáci začali za základním vzděláním jezdit autobusem do Podhradní Lhoty nebo Rajnochovic. Školní budova se rozhodnutím rady NV stala útočištěm školy mateřské. 1. září 1953 byla mateřská škola v Komárně otevřena a zpočátku ji řediteloval spolu s národní školou J. Horák. Počátkem šedesátých let počet dětí stoupl na tři desítky, což ovlivnilo dojíždění dětí z Provodovic. Tento stav se udržel i v letech sedmdesátých. V dalších letech zaznamenáváme výrazný úbytek dětí až do roku 1998, kdy školku navštěvovalo pouze sedm dětí. Rozhodnutím obecního zastupitelstva byla školka k 1. červnu 1999 po více než čtyřicetiletém provozu uzavřena. Uzavřením školy základní i mateřské byl velmi omezen společenský život v obci.
20. května 1938 byl vyhlášena částečná mobilizace. Z Komárna se měli do dvaceti čtyř hodin u svých oddílů hlásit Antonín Šoustal, Bohumil Perůtka, Erich Konečný, Josef Oliva a Rudolf Špalek. Civilní letecká obrana cvičila občany jak zatemňovat okna při nebezpečí náletů, obecní rada Komárna se připojila k vypsání sbírky na Jubilejní fond na obranu státu, která v obci vynesla 1 530 korun. Zdařilá částečná mobilizace předvedla nepříteli sílu a dobrou bojovou připravenost československého vojska, vypjatá situace polevila a mobilizovaní vojáci se vrátili domů. Ovšem jen načas. 23. září 1938 vláda generála Syrového vyhlásila všeobecnou mobilizaci, které se týkala i třiceti mužů ve věku od 21 do 40 let. Obec armádě odevzdala čtyři koně a jeden vůz. Po přijetí tzv. Mnichovské dohody 30. září se mobilizovaní vojáci vrátili domů. Z okupovaných oblastí se vrátili do Komárna také dva jeho dřívější občané s rodinami. 30. listopadu byl zvolen prezidentem Emil Hácha, o němž se za protektorátu při zjišťování árijského původu snad úředně zjistilo, že jeho pradědem byl jeden ze sládků komárenského pivovaru (měl bydlet v Komárně v deputátním bytě č.p. 36.
Při příležitosti oslav 50. výročí vzniku Československé republiky byla 27. října 1968 na rodném domě nočního stíhacího letce Bohumila Horáka odhalena pamětní deska z šedého mramoru. Bohumil Horák zahynul při služebním přeletu mezi letišti Redhill a Gatwick v Anglii dne 29. června 1941 a je pohřben na hřbitově Redstone v hrabství Surrey.
Pro zlepšení kvality života občanů Komárna bylo nezbytné, aby obecní zastupitelstvo podniklo kroky ke zřízení vodovodu a plynofikaci obce. V roce 1996 bylo hygienikům zadáno provedení rozboru vzorků vody z nového vrtu. Jelikož vzorky úplně normě neodpovídaly, usneslo se zastupitelstvo na pořízení účinného filtru.
Rok poté proběhlo u Stavebního úřadu v Bystřici pod Hostýnem územní řízení ohledně zřízení vodovodu. Přes nemalé komplikace se věc podařilo dotáhnout do zdárného konce a dne 14. července 1999 se konalo mimořádné zasedání obecního zastupitelstva, na němž zastupitelé schválili výši dotace od ministerstva financí, zemědělství a výši vlastních nákladů. 26. července 1999 bylo odborné firmě předáno staveniště, dovezen potřebný materiál. 2. srpna 1999 se započalo s bagrováním studny. Firma slíbila vodovodní síť vybudovat do roku 2000, což se také podařilo a 28. listopadu 2000 proběhla ke všestranné spokojenosti kolaudace. V roce 1997 bylo přikročeno k plynofikaci obce. Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva dne 14. července se mluvilo o připojení jednotlivých domácností a možnostech financování přípojek pomocí stavebních spoření. V lednu 1998 starosta informoval zastupitele o schválení půjčky 1,5 milionů korun na plynofikaci a v únoru již byla s kroměřížskou firmou Moravastav uzavřena smlouva o provedení díla a započato s projektováním přípojek k domácnostem. Plynofikace obce v letech 1997 – 1998 a tedy zkvalitnění života v Komárně nebylo zadarmo, obec stálo 4,5 milionů korun.
Symbolem obce je také prastará lipová alej lemující okresní silnici při vjezdu do Komárna od Bystřice pod Hostýnem. I ona, stejně jako celá obec, potřebuje průběžně ošetřovat. Proto byly v roce 1999 po delší době prořezány suché větve těchto památných stromů, dutiny v stromech a rány po řezu zakryty plechem. Práce provedla s využitím horolezeckých dovedností specializovaná firma a obec na ně vynaložila bezmála 95 000 korun.
V přehledu jsou uvedeny důležité letopočty v historii obce Komárna:
1874 - stavba budovy národní školy
1909 - dokončena výstavba budovy mateřské školy
1927 - dokončena výstavba hasičské zbrojnice
1936 - dokončení stavby kaple sv. Cyrila a Metoděje
1946 - dokončení stavby družstevní prádelny (v současnosti klub mladých)
1947 - zhotoven pomník padlých obětí II. světové války
1959 - dokončena výstavba budovy kulturního domu v Komárně
1967 - postavena autobusová čekárna
1970 - přístavba hospodářských budov a skladů mateřské školy
1979 - výstavba požární nádrže, zřízen hasičský dům v budově NV
1988 - rekonstrukce kulturního domu a přístavba sociálního zařízení
1991 - rekonstrukce ordinace lékařky k budově obecního úřadu
1997 - kompletní plynofikace obce Komárna, povodeň v obci
1999 - uzavření mateřské školy
2000 - zhotovení vodovodní sítě
2001 - svěcení praporu a znaku obce, zavedení internetu do obce
2010 - výstavba víceúčelového hřiště v Komárně
2011 - výměna vchodových dveří a oken (hasičská zbrojnice, šatny sportovců), sociální zařízení na hasičské zbrojnici, přípojka vody
2012 - výstavba chodníku k víceúčelovému hřišti, odvodnění a dopadové plochy dětského hřiště, oprava místních komunikací, nový most přes Komárník, nová silnice a chodníky směrem na Všechovice, solární osvětlení hřbitova
2013 - bezdrátový rozhlas, nový posilový zdroj pitné vody (zkušební vrt)
2014 - oprava silnice II/150 přes Komárno, oprava mostu, chodníků, vybudování nového parkoviště u hřbitova, pořízení věžních hodin na hasičské zbrojnici
2015 - zateplení budovy obecního úřadu, zateplení víceúčelové budovy, II. etapa rekonstrukce chodníků
Obec Komárno má k lednu 2016 evidováno 303 obyvatel s trvalým bydlištěm. Dle ČSÚ bylo ke dni 31. 12. 2014 (údaje o sčítání lidu) v obci evidováno 291 obyvatel. Můžeme konstatovat, že se počet obyvatel od roku 2014 mírně zvýšil, ovšem z dlouhodobého hlediska počet obyvatel spíše stagnuje a mění se jen mírně. Na základě demografického vývoje a podílu zastoupených složek obyvatelstva nemůžeme do budoucna počítat s masovou imigrací či migrací. Struktura obyvatel podle pohlaví je relativně vyvážená - v obci žije 148 můžu a 155 žen. Trend ve stárnutí populace se projevuje i v naší obci.
Graf 1. Vývoj počtu obyvatel obce Komárno v letech 2003 - 2014
Zdroj: ČSÚ
Tab. 1. Pohyb obyvatel v obci Komárno v roce 2014
Míra porodnosti | Míra úmrtnosti | Přirozený přírůstek v přepočtu na 1000 obyvatel | Míra imigrace | Míra emigrace | Saldo migrace | Meziroční změna počtu obyvatel | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Komárno | 14‰ | 14‰ | -17‰ | 10‰ | 21‰ | -10‰ | -27‰ |
ORP BYSTŘICE POD HOSTÝNEM | 9‰ | 9‰ | -0‰ | 17‰ | 20‰ | -3‰ | -3‰ |
Okres Kroměříž | 9‰ | 9‰ | -1‰ | 22‰ | 23‰ | -1‰ | -2‰ |
Zlínský kraj | 10‰ | 10‰ | -1‰ | 18‰ | 19‰ | -1‰ | -2‰ |
ČR | 10‰ | 10‰ | 0‰ | 27‰ | 25‰ | 2‰ | 2‰ |
Zdroj: ČSÚ
Graf 2. Věková struktura obyvatel obce Komárno v roce 2014
Zdroj: ČSÚ
Na základě výsledků z roku 2011 můžeme vidět, že nejvyšší vzdělanostní zastoupení v obci mají středoškoláci bez maturity, následují středoškoláci s maturitou a občané se základním vzděláním. Nejnižší zastoupení mají vysokoškoláci, ovšem vzhledem k trendům poslední doby bude toto číslo postupně narůstat. Při příštím statistickém zjišťování určitě počet vysokoškolsky vzdělaných převýší 10% a zároveň se bude snižovat procento zastoupení obyvatel se základním vzděláním.
Graf 3. Vzdělanostní struktura obyvatel obce Komárno v roce 2011
Zdroj: ČSÚ
Populační vývoj obce je ve velké míře ovlivňován atraktivitou obce pro její obyvatele a prognózou budoucího vývoje. Počítá se, že během následujících 5 let vzroste počet obyvatel v obci o 3%. V prognóze je zohledněn jak jak přirozený přírůstek, tak migrační vlivy. Velký vliv na splnění cíle prognózy bude mít vývoj věkové struktury občanů obce a přirozené přírůstky obyvatel.
Tab. 2. Pohyb obyvatel v obci Komárno v roce 2014
Absolutně | Na 1 000 obyv. | |
Živě narození celkem | 4 | 14‰ |
Zemřelí celkem | 9 | 14‰ |
Přirozený přírůstek | -5 | -17‰ |
Přistěhovalí celkem | 3 | 10‰ |
Vystěhovalí celkem | 6 | 21‰ |
Saldo migrace | -3 | -10‰ |
Meziroční změna počtu obyvatel | -8 | -27‰ |
Zdroj: ČSÚ
Sociální situace je v globálním pohledu příznivá. V současné době nejsou v obci zastoupeny žádné národnostní menšiny. V obci se rovněž nenachází žádné sociálně vyloučené lokality. Problémy s uživateli návykových látek a gamblery oficiálně neevidujeme.
V obci Komárno je bohatá spolková činnost a aktivně působí celkem 4 spolky. Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub Komárno-Osíčko, stolní tenis klub Komárno a myslivecké sdružení Javorník-Osíčko. V obci je ještě jeden neoficiální spolek a to spolek maminek s dětmi, které pomáhají s organizací kulturních akcí pořádané obecním úřadem. Členství ve všech spolcích je dobrovolné. Členství obyvatel ve spolcích se prolíná, mnoho občanů je členem více z nich. Všechny spolky mezi sebou a obcí navzájem úzce spolupracují, pomáhají, podporují a koordinují termíny konání akcí tak, aby mezi sebou vzájemně nekolidovaly.
SDH Komárno - nejpočetnější a nejaktivnější spolek v obci (k lednu 2016 má 67 členů). Založen v roce 1920 jako SDH Komárno na ochranu životů a majetku proti požárům a jiným živelným pohromám. Za svoji historii prošel sbor mnoha různými a obtížnými etapami, přesto nadále sbor funguje. Od roku 1979 mají hasiči v užívání obecní budovu, kde hasiči vybudovali hasičský dům. Název SDH Komárno mají hasiči znovu od roku 1990. Velkou prověrkou a službou pro občany prokázali hasiči v roce 1997 při letních povodních. Hasiči se zabývají především prevenci a ochranou obyvatel obce. Mimo to se hasiči věnují hasičskému sportu, účasní se různých školení, brigád a cvičných jízd. Pravidelně se účastní oslav sv. Floriána na sv. Hostýně, navštěvují své členy při oslavách životních výročí a vyprovázejí zemřelé členy sboru na hřbitov. Mimo primární činnost jsou hasiči zdatní a schopní organizátoři kulturních a společenských akcí (hasičský ples, dětský karneval, hodová zábava, vodění medvěda, kácení máje).
FK Komárno-Osíčko - má 31 řádných členů FAČR a byl založen v roce 1972 jako Sokol Komárno oddíl fotbalu. Znovuzrození klubu bylo v roce 2003, kdy se osamostatnil od klubu SK Rajnochovice. V současné době hraje III. třídu sk. A okresu Kroměříž. Klub pořádá tradiční turnaj v malé kopané (Komárno Open Cup), organizuje hodový zápas, organizuje brigády a údržbu sportovního areálu a spoluúčastní se na přípravách kulturních a společenských akcí pořádaných obcí (kácení máje, vodění medvěda).
Myslivecké sdružení Javorník-Osíčko - vznikl v devadesátých letech 20. století po schválení společné honitby ve vlastnictví Honebního společenství Osíčka a Komárna odborem ŽP v Kroměříži. Tuto honitbu pronajalo hospodářské sdružení od dubna 1993 Mysliveckému sdružení "Javorník" Osíčko na dobu 10 let. V současné době má sdružení 22 členů. Honitba mysliveského sdružení je převážně polní a má rozlohu 768 ha. Mimo hlavní mysliveckou činnost organizují myslivci brigády, krmení zvěře, vycházky, počítání zvěře a hony. Společenskou úlohu si myslivci plní v rámci tradičního mysliveckého plesu v Komárně a poslední leči v létě na koupališti v Osíčku.
Stolní tenis klub Komárno - historie stolního tenisu v Komárně sahá do roku 1979 kdy byl založen oddíl stolního tenisu v rámci Sokolu Komárno. Oddíl byl velmi aktivní a na poli sportovním měl četné úspěchy. Obnovení činnosti stolních tenistů v Komárně došlo v roce 2014, kdy se dali pingpongáři znovu dohromady a založili Stolní tenis klub Komárno. Hned ve své první sezóně se podařilo postoupit ze IV. třídy okresu Přerov do III. třídy. K tréninkům, mistrovským zápasům a zimnímu turnaji využívají stolní tenisté kulturní dům. V létě organizuje STK Komárno amatérský turnaj ve velkém tenise na místním víceúčelovém hřišti.
Obec se snaží všechny spolky podporovat přímo po finanční stránce, nebo materiálním či jiným zabezpečením. Nepřímou formou podpory od obce se rozumí zapůjčení obecních budov (KD, hasičské zbrojnice a prostranství pro pořádání kulturních a sportovních akcí, či členských schůzí). Členové výkonných výborů spolků ve spolupráci s obcí zajišťují převážnou většinu společenských, kulturních a sportovních akcí.
Informovanost občanů v obci je na vysoké úrovni. Informace se k občanům dostávají prostřednictvím obecního rozhlasu (hlášení 2x denně), vyvěšením na úřední desce a informační tabuli. Mnoho informací lze nalézt i na webových stránkách obce www.komarno.cz a shrnutí uplnynulého půl roku až do domu prostřednictvím Komárenského zpravodaje.
V obci Komárno je celkem 156 ekonomicky aktivních osob, což je 52% z celkového počtu obyvatel. Na katastru obce Komárna se nenachází žádný velký ani střední podnik, proto většina zaměstnaných obyvatel vyjíždí za prací mimo obec. Občané dojíždí za prací hlavně do Valašského Meziříčí, Hranic na Moravě a ostatních blízkých měst. Obec v budoucnu nepočítá v územním plánu s žádnou průmyslovou zónou.
Na území obce se nachází 5 subjektů, které spadají do kategorie mikropodniků s 1-10 zaměstnanci. V obci jsou dále zastoupeny různé formy OSVČ. Oblast služeb zastupuje prodejna potravin, pálenice, pohostinství a autodoprava, stolařství a zámečnictví. Do obce nepravidelně přijíždí pedikérka. V obci se nachází také sklady zemědělského družstva.
Graf 4. Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Komárno v roce 2013
Zdroj: ČSÚ
Trh práce
Míra nezaměstnanosti v obci se pohybuje kolem 7%. Průměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji je v rozmezí 6 - 7%, stejně jako v České republice. Spolu s nezaměstnaností nejsou v obci zaznamenány žádné vážnější problémy ani sociální dopady. Z celkového počtu 303 osob bylo ve všech odvětvích zaměstnáno ke konci roku 138 osob.
Graf 5. Nezaměstnanost v obci
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska atraktivity cestovního ruchu se obec Komárno nachází mimo turisticky vyhledávané oblasti. Určitým přínosem pro turismus je budované golfové hřiště. Okolí obce je však atraktivní svým vzhledem. Kopcovitý charakter krajiny je tak lákadlem především pro aktivní formu trávení volného času - turistika, cyklistika. V obci se nenachází žádné rekreační a ubytovací kapacity pro provozování krátkodobé rekreace. Rovněž se v obci nenachází žádné stravovací zařízení. Turisticky zajímavými atrakcemi jsou kaple sv. Cyrila a Metoděje nebo plastika sv. Jana Nepomuckého.
V obci Komárno je od roku 2000 zaveden samostatný vodovod, který byl zapojen 28. listopadu téhož roku. Kapacita a kvalita vody je dostatečná. Vodu do obce dodává prozatím jeden vodojem, avšak v roce 2014 provedla obec nový zkušební vrt. V brzké době se plánuje napojední posilového vrtu vody na obecní vodovod. Celý vodovod i vodojem je ve vlastnictví obce a jeho celková délka je 3 420 m. Potrubí vodovodu jsou z odolného plastu. Celkový počet vodovodních přípojek je 90, stejně jako nainstalovaných vodoměrů, které měří průtok vody.
Současná kanalizace je z padesátých let 20. století. Obec Komárno není napojena na ČOV. S existencí ČOV se počítá do blízké budoucnosti, ale z hlediska finanční náročnosti celého projektu čističky odpadních vod nemá v současné době obec dostatek finančních prostředků, aby mohla realizaci výstavby ČOV zabezpečit z vlastních finančních prostředků. Celková délka kanalizační stoky je 2,79 km. Profil kanalizačních stok je do 300 mm: 1,123 km, od 301 mm do 500 mm 1,667 km a všechny profily jsou betonové. V roce 1993 byly provedeny opravy kanalizace.
Obec je od roku 1997 téměř kompletně plynofikována. Náklady na plynofikaci činily 4,5 mil Kč, z toho 1,5 mil. Kč představoval poskytnutý úvěr. Jednotlivé domácnosti se postupně vlastními přípojkami připojovali a v současné době je plyn téměř v každé domácnosti v obci. Plyn se nejvíce využívá na vaření, ohřev vody a topení.
Celková elektrizace obce byla dokončena v roce 1936. Stávající síť veřejného osvětlení pochází z padesátých let 20. století, k rozšíření sítě VO došlo v roce 1970. V roce 1982 došlo k první částečné rekonstrukci stávajícího veřejného osvětlení, druhá oprava se konala v roce 2008 a měla obci zajistit výměnou světel ke snížení nákladů na osvětlení o 40%.
Internet v obci je poskytován firmou VS.NET na téměř 100% území obce. Poskytovatel nabízí 2 tarify (rozdíl je v rychlosti připojení). V budoucnu je perspektiva optické sítě, nebo expanze nového poskytovale internetového připojení.
Pro mobilní telefony je obec pokryta signálem O2, T-Mobile a Vodafone. Úroveň signálu na otevřených prostranstvích je dobrý, v budovách občas signál vypadává. Nejsilnější pokrytí signálu v obci má mobilní operátor Vodafone.
Obcí prochází silnice II/150 s dopravní zátěží 2372 aut/24 hod. Technický stav hlavní silnice II. třídy procházející obcí je díky rekonstrukci z roku 2014 zatím ve výborném stavu. Údržbu této komunikace má na starosti SÚS Bystřice pod Hostýnem. V obci se nachází rovněž silnice III. třídy ve směru na Všechovice a Podhradní Lhotu.
Počet autobusových spojů přes týden do Bystřice pod Hostýnem a okolních obcí je dostačující, do Valašského Meziříčí jezdí denně pouze jeden spoj a to ve večerních hodinách. O víkendu je veřejná autobusová doprava ve všech směrech značně omezena. V obci jsou 2 zastávky autobusové dopravy (jedna směr Bystřice pod Hostýnem a Všechovice, druhá směr Valašské Meziříčí a Rajnochovice).
Východním cípem katastru prochází železniční trať č. 303 Valašské Meziříčí - Kojetín. Nejbližší vlakové nádraží osobní a nákladní přepravy je v Rajnochovicích vzdálené cca. 1,5 km. Vlakové spojení ve směru na Valašské Meziříčí a na Kojetín je co do počtu spojů přes týden i o víkendu dostačující. Nejbližší veřejné letiště je vzdálené zhruba 100 km v Brně a Ostravě.
V obci se nachází jak místní tak účelové komunikace. Celková délka místních komunikací je 2 055 metrů. Účelovou komunikací je pouze polní cesta, nazývaná Dálnice a několik dalších nezpevněných cest. Místní komunikace mají asfaltový nebo živičný povrch. Problémové úseky místních komunikací jsou v místních částech Zárybníčí, Kopec, Džbel a Chaloupky. Za správu a údržbu místních komunikací je zodpovědná obec.
Parkovací místa jsou situovány v prostoru před kulturním domem. Kapacita parkovacích míst je cca 15 osobních aut. V roce 2014 byla provedena rekonstrukce parkoviště u místního hřbitova a kaple.
V zástavbě jsou oboustranné chodníky podél silnice II/150 v délce od lipové aleje až po místní hřbitov. Původní chodníky byly vybudovány ve 20. století. Všechny chodníky byly rekonstruovány ve dvou etapách. V roce 2014 byly chodníky doplněny o nový chodník u křižovatky před hasičskou zbrojnicí. V roce 2015 vznikl nový chodník před obecním úřadem a víceúčelovou budovou. Při rekonstrukci silnice III. třídy a mostu přes Komárník byl rekonstruován chodník u hřiště a současně vznikl nový chodník za mostem směrem na Všechovice. O údržbu chodníků se jak v letním tak v zimním období starají pracovníci obce, zejména pak pracovníci na VPP.
Na území obce se v současné době nenachází žádná cyklotrasa ani cyklostezka. V novém územním plánu je do budoucnosti plánováno vybudování a napojení na cyklostezky, které již jsou a nebo budou vznikat ve vedlejších obcích.
Katastrem obce protékají 3 vodní toky. Nejvodnatějším tokem na katastrálním území obce Komárna je říčka Juhyně. Druhým největším potokem je Komárník a třetím je potok nazývaný Mlýnský náhon nebo Strouha. Na území obce se nenachází žádný rybník, nádrž nebo přehrada. Všechny toky jsou pod správou vodohospodářů z Povodí Moravy. Soukromě provozuje vodní elektrárnu na území obce 1 subjekt a to na toku mlýnského náhonu.
V současné době je nakládání s odpadem vyřešeno smlouvu s firmou .A.S.A., s. r. o., která se stará o svoz a likvidaci komunálního odpadu. Svoz komunálního odpadu je 1x za 14 dní.
V obci se nachází jedno stanoviště kontejnerů na tříděný odpad. (sklo bílé, sklo barevné, plasty, papír a drobné kovy). Sběr a svoz tříděného odpadu je řešen systémem firmy EKO-KOM. Velkoobjemový odpad je v obci likvidován sběrem do připraveného kontejneru, o jehož termínu a umístění jsou občané vždy včas informováni.
Nebezpečný odpad (staré barvy, plechovky od barev, ředidla a jiné chemikálie, vyjeté oleje, staré léky, teploměry, pneumatiky, pesticidy atd.) se sbírá 2x ročně. Občané jsou včas o tomto sběru informováni na úřední desce obce, v obecním zpravodaji, na internetových stránkách obce a hlášením v místním rozhlase.
V říjnu 2014 se spolu se sousední obcí Osíčko podařilo zdárně dokončit dotační akci z operačního programu životního prostředí "Nakládání s bioodpady v obcích Komárno a Osíčko". Díky tomuto společnému projektu byl do každého rodinného domu v obci dodán plastový kompostér o objemu 900 litrů na bioodpad. V rámci této akce byly pořízeny rovněž 2 ks elektrických drtičů větví, které si mohou občané bezplatně zapůjčit na obecním úřadě. Dále byli v rámci této akce pořízeny 2 ks kompostérů o objemu 2 000 litrů (na hřbitov a na OÚ) a kompostovací silo určené na likvidaci trávy z fotbalového hřiště.
Sběr elektroodpadu provádí 1x ročně sbor dobrovolných hasičů smluvně s firmou Elektrowin. Nádoba na drobné elektrospotřebiče, stejně jako sběrný box na baterie, žárovky a zářivky je umístěn na chodbě obecního úřadu.
Každý rok na jaře pořádá některý ze spolků (FK Komárno-Osíčko, SDH Komárno nebo myslivci) sběr železného šrotu. Složky se ve sběru pravidelně střídají a výdělek používají na úhradu provozních nákladů.
Bydlení
V obci Komárno je bytový fond tvořen pouze rodinnými domy. V Komárně jsou charakteristické především jednopodlažní domy se sedlovou střechou a navazujícími hospodářskými budovami a typologicky se řadí ke kombinaci ulicové a dvorcové vsi. Přes pozdější stavební úpravy si původní zástavba tyto charakteristické rysy doposud udržela. Novější zástava je převážně tvořena dvoupodlažními rodinnými domy. V obci se nenachází žádné obecní, družstevní ani bytové domy. Vlastnická struktura domů je převážně soukromá - obec nevlastní žádný byt.
Při posledním sčítání (2011) bylo v obci Komárno napočítáno celkem 106 domů, z nichž by 95 domů obydleno. V procentuálním vyjádření je to takřka 90 % podíl obydlených domů.
V obci jsou ve stávajícím územním plánu i v nově zpracovaném plánu vyčleněny plochy pro možnou bytovou výstavbu zejména ve stávající zástavbě. Územní plán řeší i další možnosti rozšíření zasíťovaných obecních ploch určených k výstavbě rodinných domů. Vyčleněná stavební plocha je v obci Komárno zhruba 2000 m2. Jedná se především o nově vzniklé stavební pozemky u cesty směrem na Všechovice. Obec se snaží všemožnými způsoby podpořit individuální bytovou výstavbu, především pak nízkou cenou možných stavebních pozemků.
V anketním šetření byla jako nedostatečná bytová výstavba označena v šesti případech, což v procentuálním vyjádření činí 21,4% respondentů. Naopak na otázku rozvoje odpovědělo 53,6% dotazovaných, že by se obec měla postupně rozrůstat, 25% si myslí, že by měla být využita celá kapacita ploch pro výstavbu domů. Zbytek respondentů odpovědělo, že buď nedokáže situaci posoudit, nebo že by obec měla zůstat přibližně stejná.
V otázce možného rozhodování o využití obecních finančních prostředků se odpověď podpora bytové výstavby objevovala nejčastěji (60,71%).
V katastrálním území obce Komárno se nenachází žádné ubytovny, hotely nebo jiné budovy určené k rekreaci. Invididuální formu rekreace zastupují v Komárně 3 chatové objekty.
Tab. 3. Domovní a bytový fond v obci Komárno k 31. 12. 2015
Typ údaje | Způsob využití | Počet |
č.p. | bydlení | 87 |
č.p. | obč.vyb | 4 |
č.p. | obč.vyb. | 2 |
č.p. | rod.dům | 17 |
č.p. | tech.vyb | 1 |
bez čp/če | garáž | 7 |
bez čp/če | jiná st. | 6 |
bez čp/če | obč.vyb | 2 |
bez čp/če | tech.vyb | 1 |
bez čp/če | vodní el | 1 |
bez čp/če | zem.stav | 21 |
rozestav. | 1 |
Zdroj: ČÚZK
Školství a vzdělávání
V obci Komárno se nenachází ani mateřská škola, ani základní škola ani jiný typ školy. Rodiče nejmenších dětí si mohou vybrat z relativně dostupných destinací pro své děti. Nejblíže se nachází mateřská škola v Podhradní Lhotě, Osíčku, Všechovicích a Horním Újezdě.
V obci se nenachází ani základní škola. Žáci základních škol dojíždějí do sousedních Rajnochovic, nebo do Bystřice pod Hostýnem. Obě základní školy mají první i druhý stupeň. Střední školy se nachází ve větších městech, které jsou až na vyjímky dobře dostupné veřejnou dopravou. Nejbližší vysoká škola je ve Zlíně, dále pak v Brně, Ostravě a Olomouci.
Na začátku roku 2016 navštěvuje mateřskou školu celkem 8 dětí. Základní vzdělání absolvuje v současné době 16 dětí, na střední školu chodí 8 studentů a vysokoškolské vzdělání získává 13 občanů obce.
Nejbližší pohotovost je v Bystřici pod Hostýnem, Valašském Meziříčí a Hranicích na Moravě. Zubní lékař se v obci nevyskytuje, občané musí za svými stomatology dojíždět do měst, nebo vedlejších obcí. Nejbližší nemocnice je ve Valašském Meziříčí, nebo Hranicích na Moravě.
Stanoviště rychlé záchranné služby je ve Valašském Meziříčí a Bystřici pod Hostýnem. Dojezdová vzdálenost rychlé záchranné služby splňuje legislativně stanovenou maximální dojezdovou dobu.
Dovoz stravování, nejen pro seniory, je zajištěno z jídelny z Podhradní Lhoty, nebo z Loukova. Teplé obědy jsou občanům přes týden vozeny oběma provozy přímo do domu. O víkendu jsou obě dovozní provozovny mimo provoz.
Kultura
Jako hlavní zařízení kulturního a společenského významu pro obec slouží kulturní dům, který se nachází ve středu obce. První zmínka o KD pochází ze 17. století kdy byl v této budově pivovar. Poté sloužil jako filiálka firmy Thonet a později v 50. letech 20. století jako sklady JZD. Na kulturní dům byla budova přestavěna po II. světové válce. Před kulturním domem je možnost parkování pro cca. 15 osobních automobilů. V kulturním domě se nachází sál, předsálí se šatnou, kuchyň, rozdělené sociální zařízení a balkón. Ve spodní části kulturního domu je vinárna, která je určena k pronájmu. Kulturní dům slouží jak spolkům k pořádání různých kulturních a společenských akcí (ples, karneval, zábava), tak také samotným občanů k pořádání oslav životních jubileí, tak smutečních či svatebních hostin. Mimo široké spektrum akcí pořádaných, jak složkami tak občany slouží kulturní dům jako místo konání tréninků a mistrovských zápasů místnímu oddílu stolních tenistů.
K pořádání schůzí a setkání různého typu jsou využívány také prostory klubovny na hasičské zbrojnici. Ke společenským akcím pořádaných pod patronací obce je přístupná rovněž zasedací místnost na obecním úřadě. V letních měsících se hojně k oslavám a jiným akcím využívá prostor bufetu a grilu na místním fotbalovém hřišti.
Obyvatelé obce mohou každý čtvrtek využívat služeb obecní knihovny, která je umístěna v patře budovy obecního úřadu. V knihovně je dostatek knih a časopisů různých žánrů a to jak pro děti, tak pro dospělé čtenáře. Občané se mohou v knihovně rovněž připojit k internetu. Knihovna je otevřena 2 hodiny týdně, po individuální domluvě s knihovníkem možno i mimo výpůjční dobu.
Mezi nejvýznamnější památky v obci patří bezesporu památná lipová alej, která slouží jako brána pro vstup do obce ve směru od Bystřice pod Hostýnem. Další významnou památkou v obci je kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena v roce 1936. Mezi další kulturní památky patří plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1803, památník obětem II. světové války a pamětní deska letce B. Horáka.
Seznam hlavních kulturních a společenských akcí v obci: myslivecký a hasičský ples, dětský karneval, vodění medvěda, velikonoční dílnička, stavění a kácení máje, hody a hodová zábava, uspávání a buzení broučků, drakiáda, setkání seniorů, hon, rozsvicování vánočního stromku, vánoční koncert.
Sport a volnočasové aktivity
Podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity jsou vzhledem k velikosti obce na výborné úrovni. V obci se nachází fotbalové hřiště, hasičské cvičiště se základnou, víceúčelové hřiště, golfové hřiště, klubovna s pingpongovým stolem a rovněž kulturní dům, který slouží jako tělocvična. V areálu fotbalového hřiště se nachází dětské hřiště, které potřebuje v brzké době nutně rekonstrukci.
Sportovní kluby v obci:
Seznam hlavních sportovních akcí v obci: mistrovské zápasy mužů ve fotbale, turnaj v malé kopané, hodový zápas Ženatí : Svobodní, tenisový turnaj, nohejbalový turnaj, hasičská soutěž "o komárenského žabáka", turnaj v pingpongu.
Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Komárno dosahuje koeficient hodnoty 0,25.
Celková výměra plochy katastru obce Komárna činí 198,19 ha. Z toho téměř 70% činí orná půda. Zemědělská půda je ve většině případů obdělávána zemědělskými družstvy (Záhoran Všechovice, ZD Podhradní Lhota a ZD Kelečsko), nebo přímo majiteli půdy. V současné době nejsou v obci registrovány větší problémy s životním prostředím. Kromě ohrožení erozí půd způsobené nedostatkem vodních srážek není životní prostředí v obci vážněji ohroženo. Bonita půdy v obci Komárno se pohybuje mezi 40 - 50 % a spadá do šestého klimatického regionu, který zahrnuje Moravskou bránu , Ostravskou pánev, část Podbeskydské pahorkatiny a malou část frýdlantského výběžku. Průměrná cena orné půdy je 7 Kč/m2.
Na území obce Komárna se nenachází žádné zákonem chráněné území, přírodní park ani přírodní rezervace. V dřívějších dobách existovala na území Komárna černá skládka, která však byla na konci 90. let odstraněna a na jejím místě došlo k rekultivaci půdy. V současné době nejsou na území obce registrovány žádné černé skládky.
V katastru obce je vyhlášeno I. a II. ochranné pásmo vodního zdroje a to u studny na pitnou vodu u cesty Dolní Pastulsko. Kvalita vody, stejně jako odpadních vod je pravidelně sledována výzkumnou laboratoří. Obec se zapojením do systému tříděného odpadu snaží maximálně a efektivně chránit životní prostředí v obci.
Tab. 4. Struktura využití půdy
Druh pozemku | Způsob využití | Počet parcel | Vyměra [m2] |
orná půda | orná půda | 555 | 1322291 |
zahrada | zahrady | 196 | 129011 |
ovoc. sad | ovocné sady | 6 | 15661 |
travní p. | trvalý travní porost | 124 | 114540 |
lesní poz | 17 | 56922 | |
vodní pl. | tok přirozený | 154 | 65144 |
vodní pl. | tok umělý | 14 | 3185 |
vodní pl. | zamokřená pl. | 16 | 6307 |
zast. pl. | zbořeniště | 8 | 1703 |
zast. pl. | 154 | 49705 | |
ostat.pl. | dobývací prost. | 7 | 3081 |
ostat.pl. | dráha | 4 | 13957 |
ostat.pl. | hřbitov-urn.háj | 2 | 1609 |
ostat.pl. | jiná plocha | 40 | 7906 |
ostat.pl. | manipulační pl. | 14 | 21861 |
ostat.pl. | neplodná půda | 57 | 28248 |
ostat.pl. | ostat.komunikace | 184 | 55394 |
ostat.pl. | silnice | 255 | 70853 |
ostat.pl. | sport.a rekr.pl. | 13 | 10309 |
ostat.pl. | zeleň | 3 | 4241 |
Celkem KN | 1823 | 1981928 |
Zdroj: ČSÚ
Ovzduší
Kvalita životního prostředí v Komárně je na vysoké úrovni. V obci se nenachází žádný průmyslový podnik, který by svou činností znečišťoval ovzduší. Největším znečišťovatelem vzduchu jsou v obci Komárno jednoznačně lokální topeniště na fosilní paliva. V letních měsících potom chemický nebo organický postřik polí zemědělců, či pálení listí na podzim.
Hlukové ohrožení
Hlukové znečištění je hlavně kolem silnice II/150 - jedná se o hlavní tah mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím. Největší podíl na tomto hlukovém znečištění mají těžké a přetížené nákladní automobily a cisterny směřující do skladu pohonných hmot do Čepra a v letních měsících také velké zemědělské stroje. Přirozeným hlukovým znečištěním na vesnici jsou různé drobné stroje (pily, sekačky).
Péče o zeleň
Obec Komárno se dlouhodobě snaží o systém údržby zeleně tj. pravidelné sekání trávy na obecních pozemcích, hřištích a parcích. Stav zeleně ve veřejném prostoru - v minulosti založené kompozice jsou přestárlé. Samozřejmostí je stávající péče o stromy a nová výsadba dřevin a stromů.
Ekologické zátěže a brownfields
Na území obce se nenachází žádný areál ani lokality s vážnou ekologickou zátěží ani brownfields.
Obec Komárno je samosprávným subjektem se samostatnou působností. Správu obce zajišťuje obecní úřad. Činnost úřadu je vykovávána jen pro území obce Komárna. Obecní zastupitelstvo má 7 členů. Zastupitelstvo se schází minimálně 4x do roka. Obecní úřad poskytuje služby CZECHPOINTu.
Obec navenek zastupuje uvolněný starosta. V aktuálním volebním období (2014-2018) je to pan Milan Šindelek. Do funkcí zastupitelů byl jmenován místostarosta a 5 členů zastupitelstva. Pro volební období 2014-2018 bylo zřízeno 5 výborů (každý výbor má 3 členy). Výbory v obci Komárno: finanční výbor, kontrolní výbor, stavební výbor, kulturní a školský výbor, pořádkový a CO výbor.
Obecní úřad sídlí ve středu obce v samostatné budově, jejíž součástí je zasedací místnost a ordinace lékaře. V patře obecního úřadu se nachází místní knihovna, klubovna s pingpongovým stolem a koutek pro maminky s dětmi.
O hospodaření obce se stará hospodářka obce. Na dohody o provedení práce obec dále zaměstnává knihovníka, uklízečku, správce a topiče v kulturním domě, správce vodovodu a kronikáře.
Venkovní práce, jako je péče o zeleň, úklid a drobné opravy, stejně jako zimní údržbu chodníků a veřejných prostranství se obec úspěšně snaží už mnoho let zajišťovat přes institut veřejně prospěšných prací pro zaměstnávání pracovníků ve spolupráci s úřadem práce.
Obec se snaží se svými finančními prostředky nakládat maximálně efektivně a hlavně účelně. Obec se snaží hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Účetnictví obce je zpracováno řádně a podléhá jak kontrole ze strany kontrolního zastupitelstva, tak kontrole z finanční správy. Účetnictví obce podléhá rovněž auditu ze Zlínského kraje, který bývá vždy jednou do roka. Obec je vedle hospodaření s vlasními prostředky velmi aktivní při získávání externích finančních zdrojů, především dotací. Za posledních 7 let dokázala obec získat a proinvestovat z dotací téměř 8 mil. korun.
Tab. 5. Vývoj rozpočtového hospodaření obce Komárno v letech 2009 - 2015 (v tis. Kč)
OBEC KOMÁRNO | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Daňové příjmy | 2 070 | 2 138 | 2 247 | 2 311 | 2 669 | 2 651 | 2 657 |
Nedaňové příjmy | 267 | 222 | 638 | 560 | 802 | 386 | 323 |
Kapitálové příjmy | 451 | 5 | 104 | 43 | 1 | 0 | 0 |
Neinvestiční přijaté dotace | 310 | 318 | 263 | 269 | 731 | 969 | 0 |
Investiční přijaté dotace | 0 | 0 | 599 | 0 | 2 279 | 550 | 1 701 |
Příjmy | 3 098 | 2 682 | 3 850 | 3 183 | 6 481 | 4 328 | 4 681 |
Běžné výdaje | 2 784 | 2 235 | 2 446 | 2 422 | 2 851 | 3 501 | 3 493 |
Kapitálové výdaje | 0 | 1 676 | 32 | 1 827 | 1 407 | 1 950 | 2 525 |
Výdaje celkem | 2 784 | 3 911 | 2 478 | 4 250 | 4 258 | 5 451 | 6 018 |
Saldo příjmů a výdajů | 314 | -1 229 | 1 372 | -1 067 | 2 223 | -1 123 | -1 337 |
Podíl kapitálových výdajů | 0,00% | 42,84% | 1,30% | 43,00% | 33,04% | 35,77% | 41,95% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech | 89,85% | 83,34% | 63,52% | 76,11% | 43,99% | 80,89% | 74,62% |
Obec Komárno vlastní budovy obecního úřadu, víceúčelovou budovu (dříve MŠ), kulturní dům, hasičskou zbrojnici, šatny sportovců, klubovnu mladých a kapli sv. Cyrila a Metoděje. Hasičská zbrojnice je pod správou místního sboru dobrovolných hasičů, šatny jsou dlouhodobě pronajaty za symbolickou cenu místnímu fotbalovému klubu, víceúčelová budova se pronajímá k soukromým účelům. Hlavním cílem obce je, aby byly veřejné budovy využívány co možná nejvíce k různým společenským, kulturním, vzdělávacím a sportovním akcím.
Kriminalita v obci je, pokud ji srovnáme celorepublikový průměrem, na velmi nízkých číslech. V průběhu roku 2015 byly na teritoriu obce Komárna spáchány 3 trestné činy. Pokud se jedná o přestupková jednání, bylo na území obce spácháno celkem 7 přestupků - jednalo se o přestupky proti občanskému soužití a proti majetku a 2 přestupky na úseku dopravy. Nejbližší služebna Policie ČR je v Bystřici pod Hostýnem. Doba dojezdu policie do obce je do 15 minut. Na ochranu proti živelním pohromám, především proti povodním se obci podařilo v roce 2014 v rámci programu SFŽP získat dotaci na nové protipovodňové opatření. To zahrnuje nový bezdrátový rozhlas, digitální srážkoměr a elektronický digitální povodňový plán.
Jako varovné zařízení obyvatel před nebezpečím požáru je v obci použito bezdrátového rozhlasu, který je napojen na integrovaný záchranný systém Zlínského kraje. Obec zajišťuje v rámci požární ochrany SDH Komárno JSDHO V. Profesionální hasiči jsou ve vedlejších obcích v Podhradní Lhotě, Kunovicích a dále pak v ČEPRU a Bystřici pod Hostýnem.
Obec je členem Podhostýnského Mikroregionu, který sdružuje 15 okolních obcí. (Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Chomýž, Chvalčov, Jankovice, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem a Vítonice. Obec Komárno je členem MAS Podhostýnska, Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí východní Moravy. Obec nemá v České republice ani v zahraničí žádnou partnerskou obec.
Tab. 6. Realizované aktivity a projekty v Komárně (2011/2015)
Aktivita/projekt | Rok dokončení realizace |
Financování | ||
Náklady celkem | Rozpočet obce | Dotace/grant | ||
Rekonstrukce obecního rozhlasu | ||||
Parkoviště u hřbitova | ||||
Rekonstrukce chodníků na návsi | ||||
Rekonstrukce chodníku u hřiště | ||||
Vybudování chodníku ke sportovnímu areálu | ||||
Vybudování nového chodníku u č.p. 92 | ||||
Solární osvětlení hřbitova | ||||
Výměna oken a vchodových dveří v šatnách | ||||
Zateplení budovy obecního úřadu | ||||
Zateplení víceúčelové budovy | ||||
Sociální zařízení a přípojka vody na zbrojnici | ||||
Instalace věžních hodin na hasičské zbrojnici | ||||
Oprava místních komunikací | ||||
Nový most přes Komárník | ||||
Výměna oken a dveří na hasičské zbrojnici | ||||
Nátěr střechy hasičské zbrojnice | ||||
Nakládání s bioodpady v obcích Komárno a Osíčko | ||||
Obnova větrolamu u místního hřiště | ||||
Protipovodňová opatření obce Komárno | ||||
Posilový zdroj pitné vody |
V měsíci říjnu a listopadu jsme provedli v rámci distribuce lokálního zpravodaje dotazníkové šetření, které mělo zjistit postoj občanů k životu v obci Komárno a možnost vyjádřit tak svůj názor v určitých palčivých otázkách současného stavu života v obci a jeho budoucího rozvoje.
Ze 115 distribuovaných dotazníků do každé domácnosti, se nám k vyhodnocení vrátilo 28 vyplněných dotazníků, což v přepočtu na procenta činí 24,35% návratnost. Dotazníky častěji odevzdávaly ženy (57%) a zároveň občané, kteří zde žijí od narození (60%), nebo se přistěhovali v před více než 5 lety (28%). Taktéž jsme byli překvapeni, že větší zájem o vyjádření svého názoru měli starší občané (64%). Upřímně čekali jsme o něco vyšší dotazníkovou návratnost, ale i z tohoto vzorku se dá leccos usoudit.
Na začátku dotazníku jsme se dotazovali občanů, jak se jim v obci žije a jen na výjimky byla odpověď vždy kladná. Na spokojeném žití v obci má dle názoru občanů největší podíl hlavně klidný život v upravené obci a s tím spojená blízkost přírody a neporušené životní prostředí.
Tab. 7. Spokojenost občanů s životem v obci
Oblast | Četnost |
klidný život | 21 |
dobré mezilidské vztahy | 8 |
příznivé životní prostředí | 7 |
blízkost přírody | 15 |
dostupnost pracovních příležitostí | 0 |
dobrá dopravní dostupnost | 0 |
kulturní a společenský život | 8 |
sportovní vyžití | 4 |
vzhled obce | 9 |
jiné | 2 |
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Další otázka dotazníkového šetření směřovala naopak na otázku s čím jsou občané Komárna nespokojeni. Zde se mohli vyjádřiv v 11 oblastech, nebo mohli využít možnosti jiné, kde mohli napsat konkrétní příklad.
Tab. 8. Negativní vlivy na život v obci Komárno
Oblast | Četnost |
špatné mezilidské vztahy | 2 |
nezájem lidí o obec | 6 |
nekvalitní životní prostředí | 0 |
nedostatek pracovních příležitostí | 9 |
nedostatek či špatná dostupnost obchodů a služeb | 12 |
nedostatečný kulturní a společenský život | 3 |
špatná dostupnost lékaře a sociálních služeb | 7 |
nevyhovující veřejná doprava | 13 |
nedostatečná bytová výstavba | 6 |
nepořádek v obci | 0 |
špatné podmínky pro podnikání | 1 |
jiné | 2 |
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Naopak v kontrastu s klidným životem v obci vidí občané největší devízu obce v nevyhovující veřejné dopravě a nedostatku či špatné dostupnosti služeb. Jako možnost jiné označili pouze 2 respondenti, kde odpovědi byly, že jim nejvíce vadí odkládání dřeva a nepořádku na dálnici a ingoranství JZD k soukromým pozemkům a ničení účelových komunikací těžkými stroji. Pokud jsme se přímo ptali, jaké služby v obci nejvíce postrádají tak nejčastěji bylo skloňováno útulné restaurační zařízení, kadeřnictví a také posilovna či jiná forma cvičení.
Tab. 9. Chybějící služby v obci Komárno
Služba | Četnost |
Kadeřnictví | 5 |
Útulné restaurační zařízení | 7 |
Posilovna | 4 |
Masér | 1 |
Kosmetika | 2 |
Obchod s potravinami | 2 |
Lékař | 2 |
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Otázku mezilidských vztahů občané nejčastěji hodnotili, že vztahy mezi nimi jsou docela dobré, jen párkrát se objevily negativní názory. Možnou příčinou dobrých mezilidských vztahů je dostatek příležitostí ke vzájemným kontaktům, které občané hodnotili v další části dotazníku rovněž spíše pozitivně.
Obyvatelé v dotazníkovém šetření hodnotili rovněž současnou situaci v obci v 11 různých oblastech. V následující tabulce je vyhodnocení odpovědí respondentů. Hodnotící škála byla jako známky ve škole (1 - 5).
Hodnocená oblast |
Průměrná |
Bydlení | 1,67 |
Školství | 3,24 |
Zdravotnictví a soc. služby | 3,03 |
Veřejná doprava | 3,42 |
Kultura a spol. život | 2,5 |
Sportovní vyžití | 1,82 |
Životní prostředí | 2 |
Péče obce o své prostředí | 1,5 |
Podmínky pro podnikání | 3,54 |
Rozvoj obce | 2,42 |
Informovanost o dění v obci | 1,67 |
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Nejhůře občané zhodnotili podmínky pro podnikání (3,54), poté oblast veřejné dopravy (3,42) a třetí nejhůře hodnocená oblast byla oblast školství (3,24). Neutrálně dopadly oblasti kultury a společenského života a otázka týkající se rozvoje obce. Naopak nejlépe v dotazníku obstála oblast péče obce o své prostředí (1,5), lidé jsou spokojeni rovněž s bydlením (1,67). Občanům se rovněž líbí, jak je obec informuje (1,67).
Hlavním důvodem vzniku tohoto dotazníku je otázka týkající se rozvoje obce. Zde jsme se dotazovali, zdalipak jsou lidé ochotni udělat něco pro rozvoj své obce. Tři čtvrtiny odpovědí byly kladné. V další otázce se mohli občané vyjádřit, jakým způsobem mohou s rozvojem obce pomoci. Odpovědi byli různorodé, ovšem chuť občanů se zapojením do rozvoje obce je patrná. Oblasti odpovědí, na tuto otázku byly různé. Nejčastější odpovědi byly nápomoc při organizování akcí, poskytnutí rad a námětů, či drobné odborné práce. Na otázku budoucího rozvoje odpovídali respondenti, že by se obec měla postupně rozrůstat a využít veškerá kapacita pro výstavbu.
Další otázka se týkala využití finančních prostředků obce. Občané si měli představit, že by mohli rozhodnout o využití financí. Měli se rozhodnout, do jakých oblastní by přednostně tyto finance směřovali.
Oblast financování (využití financí) |
Četnost |
zlepšení podmínek pro podnikání | 0 |
podpora bytové výstavby | 17 |
častější spoje veřejné dopravy | 12 |
zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci | 11 |
rekonstrukce místních komunikací | 9 |
podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit | 11 |
péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci | 6 |
opravy památek v obci | 7 |
jiné | 7 |
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Pokud by měli občané přímou možnost rozhodování o využití finančních prostředků obce tak nejčastěji by tyto finanční prostředky investovali do podpory bytové výstavby (zde spadá technická infrastruktura a čistička odpadních vod), zajištění častějších spojů veřejné dopravy. Dále potom do rozšíření služeb v obci a podporu kulturních, společenských a sportovních aktivit. Necelá třetina občanů by volné finance použila na rekonstrukci místních komunikací a čtvrtina by situovala zdroje na opravu památek a péči o zeleň v obci. Kupodivu nikdo v obci netouží po zlepšení podmínek pro podnikání. Jinak než z uvedených možností by lidé využili finance v 7 případech (např. dětské hřiště, vysavač na listí na hřbitov či lepší protipovodňové opatření).
Na konci dotazníku mohli občané vyjádřit svůj názor, náměty a přípomínky. Příležitost vyjádřit svůj názor využilo necelých 30% respondentů. Ti v poslední části dotazníku uvedli mnoho konkrétních podnětů. Nejčastěji bylo skloňováno posezení před hospodou a úroveň restauračního zařízení v obci. Pár připomínek se týkalo místního obchodu z potravinami, vybudování chodníku na vlakové nádraží. Špatný stav dětského hřiště rovněž zmínilo několik respondentů. Po jedné připomínce bylo v oblasti nedostatku kulturních akcí pro seniory, oblast péče o zeleň v obci, vybudování rybníku, vybudování chodníku na vlakové nádraží, zvonu na hasičské zbrojnici, popelnici na návsi, dopravního značení, zadlužování obce a rozprodávání obecního majetku.
Celkově hodnotíme dotazníkovou akci pozitivně. Jen co se týká návratnosti, tak se očekávalo větší zapojení ze strany občanů obce. Díky anonymitě dotazníku se občané nebáli býti kritickým hodnotitelem různých oblastí života a rozvoje v obci. I přes nízký počet odevzdaných dotazníků je celková vypovídající hodnota dotazníku dostačující a alespoň těm jedné čtvrtině domácností není život v obci lhostejný a donutil je do budoucna zamyslet se nad celkovou situací a rozvojem v obci.
Cíl : „Udržení a rozvoj technické infrastruktury a bezpečnosti”
Opatření : „Zlepšení technické infrastruktury” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Údržba kanalizace” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Opravy a údržba šachet a poškozeného kanalizačního potrubí |
„Výstavba ČOV” |
2018 - 2020 | 40000 | Vlastní + externí | |
Vybudování čističky odpadních vod |
„Rozšíření inženýrských sítí pro nový stavební obvod” |
2017 - 2020 | 2000 | Vlastní + externí | |
Rozšíření inženýrských sítí (vodovod, plyn, elektrifikace), komunikace |
„Napojení posilového zdroje pitné vody” |
2016 - 2018 | 4000 | Vlastní + externí | |
Připojení zdroje pitné vody do vodovodní sítě |
„Rekonstrukce veřejného osvětlení” |
2018 - 2020 | 2000 | Vlastní + externí | |
Výměna světel a vhodné doplnění |
„Nový územní plán” |
2016 - 2017 | 200 | Vlastní + externí | |
Pořízení nového územního plánu obce |
„Rekonstrukce úpravny pitné vody v obecním vodovodu” |
2017 - 2019 | 1000 | Vlastní + externí | |
Úprava a filtrování pitné vody |
„Vysokorychlostní internet v obci” |
2018 - 2020 | 1 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Zlepšení dopravní infrastruktury a bezpečnosti v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nákup a údržba techniky na údržbu komunikací a veřejného prostranství” |
2016 - 2020 | 1000 | Vlastní + externí | |
Technika na údržbu obce v zimním období a v letním období |
„Oprava a výstavba nových chodníků” |
2016 - 2019 | 100 | Vlastní + externí | |
„Pořízení dopravně-bezpečnostních prvků” |
2017 - 2019 | 100 | Vlastní + externí | |
Bezpečnostní radar, přechod pro chodce na silnici II. 150 |
„Oprava místních komunikací v obci” |
2016 - 2020 | 5000 | Vlastní + externí | |
Oprava místních komunikací (Na pile, Zárybníčí, Kopec, Chaloupky, Spojná, U mlýnského náhonu, Krátká, Dálnice) |
„Rekonstrukce autobusové zastávky” |
2016 - 2020 | 500 | Vlastní + externí | |
Autobusové zastávky (směr Rajnochovice, Valašské Meziříčí) |
„Vybudování odpočinkového posezení pro turisty” |
2017 - 2018 | 100 | Vlastní | |
„Vybudování odstavných a parkovacích míst v obci” |
2017 - 2020 | 300 | Vlastní + externí | |
„Vybudování cyklostezky” |
2018 - 2020 | 1000 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Rozvoj společenského života”
Rozvinout současný rozsah společenského života a zapojit více občanů
Opatření : „Podpora a budování volnočasových aktivit v Komárně” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora nových společenských akcí” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Umožnit zavedení nových společenských akcí |
„Podpora práce s dětmi” |
2017 - 2020 | 50 | Vlastní + externí | |
Podpora zavedení aktivit pro maminky s dětmi |
„Podpora a udržení stávajících kulturních a společenských akcí” |
2017 - 2020 | 50 | Vlastní + externí | |
Podporovat aktivní činnost spolků a sdružení |
„Nové prostory v obecních budovách” |
2018 - 2020 | Vlastní + externí | ||
Vhodné k využití pro sport a kulturního vyžití |
„Vybudování areálu pro aktivní odpočinek - Vrchní luhy” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Chránit krajinu a životní prostředí pro život obyvatel v klidné a čisté obci”
Opatření : „Podpora péče o životní prostředí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Ošetřování zeleně v obci” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Péče o zeleň v obci (parky, stromy, keře), výsadba okrasných dřevin, ošetření lipové aleje, kácení nebezpečných nebo nevzhledných stromů |
„Bioodpad” |
2017 - 2019 | 50 | Vlastní + externí | |
pořízení kontejneru na sběr bioodpadu |
„Vybudování nového sběrného místa (zpevněné plochy)” |
2016 - 2016 | 100 | Vlastní | |
vybudování nového sběrného místa na tříděný odpad (především na plasty) |
„Vybudování rybníku” |
2017 - 2020 | 2 | Vlastní + externí | |
„Údržba obecního lesa” |
2016 - 2020 | 500 | Vlastní + externí | |
Výsadba nových stromků v obecním lese, péče o stávající lesní porost, pořízení techniky |
„Vybudování přírodního biotopu” |
2018 - 2020 | 1 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Péče o krajinotvorné prvky” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výsadba doprovodného stromořadí a větrolamů podél cest” |
2016 - 2020 | 1000 | Vlastní + externí | |
Výsadby v krajině - u hlavní cesty za lipovou alejí |
„Výsadby velkoplošných sadů” |
2017 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Výsadba ovocných stromů a dřevin |
„Zvýšení ekologické stability území” |
2018 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Zalesnění nelesních pozemků |
„Obnova historických cest” |
2018 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Obnova historických cest v návaznosti na sousední katastrální území směrem na Kunovice |
„Údržba a obnova zeleně v obci” |
2018 - 2020 | 300 | Vlastní + externí | |
Obnova stávajících stromů a větrolamů, obnova lipové aleje |
„Vybudování vodních prvků” |
2016 - 2020 | 500 | Vlastní + externí | |
Vybudování tůní (Jezera), rybníku |
„Obnova stromořídí o fotbalového hřiště” |
2017 - 2019 | 100 | Vlastní + externí | |
„Obnova památné lipové aleje” |
2018 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Podpora rozvoje služeb, podnikání a spolupráce obce s okolím”
Opatření : „Podpora rozvoje v obci a okolí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora vhodných podnikatelských aktivit v obci” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
„Spolupráce v rámci MAS Podhostýnska” |
2016 - 2020 | 10 | Vlastní + externí | |
„Spolupráce v rámci Podhostýnského mikroregionu” |
2016 - 2020 | 20 | Vlastní + externí | |
„Zlepšení informačního systému mezi obcemi” |
2016 - 2020 | 10 | Vlastní + externí | |
Vytvoření informačního systému mezi obcemi v oblasti podnikatelské činnosti, kulturní, sportovní a společenské. |
„vybudování sociálních bytů” |
2018 - 2020 | Vlastní + externí | ||
„ybudování komunitního centra” |
2018 - 2020 | Vlastní + externí | ||
Cíl : „Udržení a rozvoj občanské vybavenosti pro všechny”
Opatření : „Oprava budov ve vlastnictví obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce kulturního domu” |
2016 - 2020 | 3 | Vlastní + externí | |
Celková rekonstrukce budovy na etapy |
„Výměna tepelného zdroje v KD” |
2016 - 2020 | 3 | Vlastní + externí | |
Pořízení nového kotle + rozvodů tepla + rekuperace |
„Rekonstrukce márnice” |
2016 - 2017 | 100 | Vlastní + externí | |
Oprava budovy márnice na místním hřbitově (oprava zdi, výměna oken a dveří) |
„Rekonstrukce budovy pro mládež” |
2017 - 2019 | 2000 | Vlastní + externí | |
„Rekonstrukce místní knihovny” |
2017 - 2020 | 5000 | Vlastní + externí | |
„Rekonstrukce a oprava šaten sportovců” |
2018 - 2020 | 2000 | Vlastní + externí | |
„Rekonstrukce budovy OÚ” |
2016 - 2020 | 2000 | Vlastní + externí | |
Rekonstrukce vnitřních prostor a ordinace lékařky |
„Rekonstrukce víceúčelové budovy” |
2017 - 2020 | 2 | Vlastní + externí | |
Rekonstrukce budovy bývalé MŠ |
„Rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice” |
2017 - 2020 | 1 | Vlastní + externí | |
Opatření : „Oprava majetku ve vlastnictví obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce a dovybavení sport.areálu” |
2017 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Rekonstrukce dětského hřiště, pořízení nových herních prvků a jejich vhodné doplnění |
„Doplnění mobiliáře” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Doplnění odpadkových košů |
„Oprava hřbitovního areálu” |
2016 - 2016 | 2000 | Vlastní + externí | |
Celková rekonstrukce hřbitovní zdi (oplocení, hlavní brána), nový mobiliář, oprava chodníků, obnova zeleně a stromů |
„Rekonstrukce úřední desky obce” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Generální oprava informační úřední desky na návsi |
„Zlepšení a rozšíření zázemí sportovního areálu” |
2017 - 2020 | 50 | Vlastní + externí | |
„Obnova hasičské techniky a hasičského automobilu” |
2017 - 2020 | 1000 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Zlepšení občanské vybavenosti”
Opatření : „Revitalizace veřejných ploch” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce středu obce” |
2016 - 2020 | 100 | Externí | |
Rekonstrukce návsi a okolních veřejných prostor obce, zlepšení vzhledu středu obce, obnova zeleně, nový mobiliář,plakátovací plocha apod., |
„Úprava prostranství u víceúčelové budovy” |
2016 - 2020 | 50 | Vlastní + externí | |
Celková revitalizace prostranství před víceúčelovou budovou (zatravnění, prořez stromů, výsadba okrasných dřevin a rostlin) |
„Rekonstrukce požární nádrže” |
2017 - 2020 | 200 | Vlastní + externí | |
Cíl : „Funkční řízení potřeb obce”
Opatření : „Fungující úřad” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Informační systémy obce” |
2016 - 2020 | 30 | Vlastní | |
Provozování webových stránek, vydávání obecního zpravodaje |
Cíl : „Rozvoj sportu a kultury”
Opatření : „Podpora sportovních aktivit v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování fitnesscentra” |
2018 - 2020 | 500 | Vlastní + externí | |
„Údržba sportovního areálu” |
2016 - 2020 | 100 | Vlastní | |
Sečení trávy na fotbalovém hřišti a okolí |
„Podpora sportovních spolků” |
2016 - 2020 | 50 | Vlastní | |
Finanční a materiální pomoc sportovním klubům |
Zodpovědným orgánem Programu rozvoje obce Komárna na období 2016-2020 bude starosta obce, který bude zodpovídat za realizaci a aktualizaci programů.
Zhodnocení realizovaných aktivit programu bude probíhat vždy na konci kalendářního roku, kdy dojde k jeho zhodnocení. V první fázi hodnocení provede starosta obce, až poté předloží zastupitelstvu návrh k projednání.
Aktualizaci Programu rozvoje obce bude provádět rovněž starosta obce, nebo jím pověřený zastupitel a to vždy na konci kalendářního roku. Pověřená osoba tuto aktualizaci provede na základě studia stávajícího programu a předložení návrhu na změnu PRO zastupitelstvu obce. Aktualizace celého dokumentu programu rozvoje obce proběhne nejpozději v roce 2020 formou doplnění dokumentu, nebo komplexně zpracovaným novým dokumentem. Aktualizace programu rozvoje obce a jeho případné změny budou schváleny zastupitelstvem obce Komárna.
Jedním ze zdrojů financování rozvojových aktivit je rozpočet obce. Dalším nezanedbatelným zdrojem financování rozvojových aktivit v obci Komárno je možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů. Zde patří především dotace a granty, které jsou poskytovány na národní a krajské úrovni prostřednictvím ministerstev (MMR, MŽP, Mze, MF, MV, MŠMT, MK). Další možnosti financování projektů jsou státní fondy (SFDI, SFŽP), Zlínského kraje a hlavně z dotačních zdrojů EU prostřednictvím konkrétních operačních programů 2014-2020.
Dokument Programu rozvoje obce Komárna bude dostupný na internetových stránkách obce a bude rovněž v listinné podobě uložen na obecním úřadě k případném nahlédnutí.
Monitoring a hodnocení programu
Pro optimální plnění rozvojových cílů obce je potřeba věnovat pozornost dosažení dílčích úspěchů a průběžně hodnotit plnění rozvojových aktivit. Program rozvoje obce bude každé 2 roky vyhodnocován a rovněž bude sledováno plnění jednotlivých aktivit. Monitorovací zpráva bude hodnotit zastupitelstvo obce. Harmonogram finančních toků bude řešen průběžně v návaznosti na plnění jednotlivých aktivit.