Program rozvoje obce
Šaratice

na období let
2015 - 2020

Poloha

Obec Šaratice se nachází v Jihomoravském kraji, bývalém okrese Vyškov a spadá do ORP Slavkov u Brna. Obec se rozkládá v jihozápadní části okresu na levém břehu řeky Litavy asi 8 km jihozápadně od Slavkova u Brna v nadmořské výšce 204 m n. m. Západním směrem nedaleko od Šaratic leží obec Hostěrádky-Rešov. V okolí obce se rozprostírají rozlehlá pole. Jižní částí obce protéká Milešovický potok, jenž se nedaleko vlévá do řeky Litavy, která obec lemuje ze severozápadu. Šaraticemi prochází trasa naučné stezky Bitva u Slavkova a křižují se tu značené trasy lokálních cyklostezek. Jedná se o spádovou obec pro obce okolní v oblasti školství, zdravotnictví a svozu odpadů. Celková rozloha katastru obce je 823 hektarů.

Obr. 1: Umístění obce na mapě

Historické souvislosti

První historická zmínka o obci je obsažena v darovací listině potvrzené papežem Inocencem III. z roku 1209, dle níž Žofie, manželka Lva z Klobouk, darovala obec Šaratice (tehdy Lvem z Klobouk zakládanému) klášteru zábrdovickému. Jméno obce je odvozováno od osobního jména "Žerata" či "Žirata".

Mnoho historicky cenných svědectví o osudech obce z 13., 14. a 15. století se nezachovalo - byla zřejmě zničena při požárech zábrdovického kláštera, který byl roku 1433 vypálen husity, v roce 1638 vyhořel a v roce 1643 byl vypálen Švédy. V roce 1695 byly k Šaraticím "přiškoleny" obce Hostěrádky, Zbýšov a Vážany. V roce 1784 byly za vlády Josefa II. zrušeny kláštery, a tudíž i klášter zábrdovický – feudální vlastník obce Šaratic. Roku 1787 přišli předkové dnešních "kavriánských" rodů Střiteckých, Švehlů a Píšů, a to převážně z vesničky Poříčí u Poličky na Českomoravské vysočině. Tyto rody vystavěly v těsném sousedství Šaratic novou obec Kavrianov, jejíž jméno dostala nová obec po guberniálním úředníku hraběti Cavrianim. V roce 1919 byly tyto obě obce sloučeny. Označení Kavrianov se zachovalo jako název části obce.

V roce 1869 byla obec Šaratice povýšena na "městys" – "tržní městečko" s právem konat dva výroční trhy v každém roce. V témže roce (1869) byla dostavěna železniční trať Brno-Přerov s nejbližšími železničními stanicemi v Sokolnicích a v Křenovicích. Koncem roku 1990 se dříve přičleněné obce Hostěrádky-Rešov a Zbýšov osamostatnily (Historie, dostupné na www.saratice.cz).

V roce 1998 byl Šaraticím udělen znak, který zohledňuje historické jarmareční právo, polohu obce na staré obchodní stezce a existenci pramene minerální vody.

Znak obce: Červeno-modře polcený štít se stříbrnou patou, v ní kosmé modré vlnité břevno. Vlevo stříbrná dvoupatrová věž s černou prolomenou branou, čtyřmi okny a modrou valbovou střechou se dvěma zlatými křížky. Vpravo půl stříbrného vozového kola vynikajícího z poltící lilie.

Prapor obce: List je rozdělen bílým kosmým pruhem na červenou žerďovou a modrou vlající část. Bílý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje a první šestiny horního okraje listu a končí na poslední čtvrtině dolního okraje listu. Středem bílého pruhu vede modrý vlnitý pruh s pěti vrcholy a čtyřmi prohloubeními o šířce jedné osminy šířky listu (Znak a prapor, dostupné na www.saratice.cz).

Obr. 2: Prapor obce Šaratice

Zdroj: www.wikipedie.cz

Demografická situace

Obec Šaratice se řadí dle počtu obyvatel mezi středně velké obce v rámci území MAS. Velikost obce byla určena na základě srovnání s ostatními členskými obcemi MAS Slavkovské bojiště a jejich následným rozdělením do kategorií podle počtu obyvatel na malé, střední a velké obce (viz Příloha č. 1). K 31. 12. 2014 v obci žilo celkem 1 015 obyvatel, průměrný věk občanů byl 40,4 let. Trend demografického vývoje je v současnosti příznivý. Za posledních jedenáct let (od 31. 12. 2003 - 31. 12. 2014) přibylo v Šaraticích 119 občanů (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015). Dlouhodobý růst počtu obyvatel MAS je způsoben jak přirozenou cestou (počtem narozených převyšujícím počet zemřelých), tak i migrací. Do obce se často stěhují mladí lidé, kteří v obci koupí či postaví nemovitost a následně zakládají rodiny.

Tab. 1: Vývoj pohybu obyvatelstva a jeho počet v letech 2003-2014

Obr. 3: Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1991-2014

Vztah migračního a přirozeného přírůstku

Z následujícího grafu je zjevné, že především migrační přírůstek byl v obci v uplynulém období velmi významný. Obec ve své rozvojové strategii zohledňuje potřeby svých občanů a především kategorie dětí a mládeže. Celkový přírůstek obyvatelstva byl v posledních letech setrvale kladný, což se příznivě promítlo i do věkové struktury obyvatelstva, jak bude patrné níže.

Obr. 4: Vývoj přirozeného, migračního a celkového přírůstku v letech 2003-2014

Věková struktura

Věkové poměry v území vyjadřuje index stáří, tedy poměr mezi počtem obyvatel ve věku 65 a více let na počet osob ve věku 0–14 let, který vypovídá o tom, zdali na daném území dochází ke stárnutí obyvatelstva. V roce 2014 byl v obci index stáří 100,6, tedy osoby ve věku 65 a více let mírně převažují nad věkovou kategorií 0-14. Počet produktivních obyvatel (ve věku 15-64 let) činil 670 osob, podrobněji viz tabulka (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015).

Tab. 2: Věkové poměry v obci v roce 2014

Rozdělení obyvatelstva podle věkových kategorií ukazuje následující graf:

Obr. 5: Obyvatelstvo podle věkových kategorií v letech 2006-2014

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

V obci dominují především osoby vyučené a se středním odborným vzděláním bez maturity, dále pak s úplným vzděláním s maturitou, následují osoby se základním vzděláním včetně neukončeného, viz tabulka (ČSÚ, SLDB k 26. 3. 2011, dostupné z www.czso.cz).

Tab. 3: Obyvatelstvo ve věku 15 a více dle nejvyššího ukončeného vzdělání

Sociální situace v obci

V obci nejsou evidovány žádné početné národnostní menšiny. Je zde několik sociálně slabých občanů, kteří nemají zaměstnání. Obec tuto skutečnost významně neřeší.

Sociálně vyloučené lokality v obci nejsou. Mládež se schází na různých místech obce. Problémy zásadnějšího charakteru se nevyskytují. Výjimečně se projeví problém s uživateli návykových látek.

Spolková, osvětová a informační činnost

V obci aktivně působí několik spolků a sdružení. Jedná se o Sbor dobrovolných hasičů Šaratice (SDH), který má 35 členů. Členská základna zahrnuje všechny věkové kategorie, počítají se mezi ně i děti. SDH má k dispozici hasičskou zbrojnici a vybavenou klubovnu, která je jim pronajata od obecního úřadu. Obecní úřad hradí provoz jednotky ze zákona a finančně přispívá na požární sport a práci s dětmi. SDH pořádají ostatkovou zábavu a průvod masek, denní a noční soutěž v požárním sportu.

Fotbalový klub TJ Šaratice s členskou základnou 60 lidí, který byl založen v roce 1932, vede 4 oddíly. Pro své aktivity má od obecního úřadu pronajaté hřiště na 90 let. Obecní úřad na úpravu areálu navíc finančně přispívá podle aktuální potřeby. TJ Šaratice se zaměřuje na pořádání sportovních akcí, v plesové sezóně organizuje sportovní a venkovní ples.

Při farním úřadu římskokatolické církve působí klub Sluníčko, který se zaměřuje především na činnost pro předškolní a školní děti s maminkami.

Myslivecké sdružení Voda s členskou základnou 20 osob se zaměřuje na krmení a střílení zvěře, honitby (ročně pořádá 3-4 hony), čištění remízků, vysazování stromků, opravy lávek přes potoky a další. Na činnost jim obec finančně přispívá částkou 20 tis. Kč/rok.

Spolky se podílejí na obecních aktivitách. Některé akce pořádají ve spolupráci s obecním úřadem, jiné samostatně. Obec podporuje zejména práci s dětmi, zveřejňuje výzvy na dotace z obecního rozpočtu. Jednotlivé organizace, které spolupracují s dětmi, pak mají možnost požádat o dotaci, či finanční podporu na konkrétní akce.

Koordinátorem harmonogramu akcí na daný rok je předsedkyně kulturního výboru OÚ Šaratice. Spolky a organizace se mezi sebou domlouvají na aktivitách v průběhu kalendářního roku. Výstup je zveřejněn v obecním zpravodaji. Tradiční hody zaštiťuje obecní úřad, organizačně je zajišťují stárci.

Většina akcí halového charakteru se koná v obecní tělocvičně. Zde se také konají různé kroužky při ZŠ, na těchto aktivitách škola spolupracuje s firmou Brněnská s.r.o.

Významné akce

Mezi nejvýznamnějšími akcemi v obci je třeba jmenovat ostatkový průvod a zábavu, sportovní ples, venkovní ples, hony, čištění remízků a vysazování stromů, probouzení broučků, pálení čarodějnic, obecní zájezdy, voříškiáda, letní noc, dětské odpoledne, víkendové stanování pro děti, Šaratický kotlík, tradiční hody, babské hody, filmový festival, železný hasič, kácení máje, slavnostní rozsvěcení vánočního stromu, obecní Mikuláš či předvánoční setkání seniorů.

Informovanost občanů

Občané získávají informace nejčastěji z obecního zpravodaje, který v obci vychází od roku 1999, současně tento zdroj hodnotí jako nejkvalitnější. Často využívají také rozhlas, na druhou stranu se opakovaně objevují připomínky ke špatné srozumitelnosti. To je způsobeno rekonstrukcí a bezdrátovým umístěním hlásičů na jiných místech než byly původně. Občané nejméně využívají veřejných jednání zastupitelstva.

Ekonomická situace

V obci funguje jen několik drobných podnikatelů z oboru služeb, např. pohostinství, kadeřnictví, opravny motorových vozidel, manikúra-pedikúra, zámečnictví-kovářství, firmy zaměřené na stavební řemesla. Významnější firmou je ZeV Šaratice, a.s., zaměřená na zemědělskou výrobu (kuřata). Své prostory pronajímají firmě Lukrom (výroba krmiv), která zároveň o drůbež pečuje. Významnou firmou je také autodoprava – Pavel Válek a dřevařská firma Hobl Holz, s.r.o. V obci je prodejna květin, pošta a dva obchody s potravinami, podrobněji viz tabulka. Exkluzivitou je výroba a opravy hudebních nástrojů, včetně lesních rohů, o které mají zájem hornisté z různých evropských i mimoevropských zemí. Výrobu prezentuje rodinná firma Jiráček & sons.

Tab. 4: Hospodářská činnost za rok 2013

Obr. 6: Rozdělení podniků dle počtu zaměstnanců (zjištěná aktivita)

Tab. 5: Nabídka služeb v obci Šaratice v roce 2014

V obci nejsou objekty, ani pozemky pro podnikání. Řešení pozemkových úprav je plánováno výhledově do budoucna. Brownfieldy v obci nejsou, záležitost starších objektů JZD a drůbežárny byla vyřešena už před 15 lety.

Chybějící komerční služby

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že občané by uvítali nekuřáckou restauraci s nabídkou jídla, dále podnik jako je kavárna, cukrárna či vinárna. V obci takový podnik sice funguje, ale pouze o víkendech. Respondenti by rovněž uvítali i služby jiného druhu, např. pekárnu, opravu obuvi, bankomat, lékárnu. Je však na zvážení potenciálních provozovatelů, zda by se služby tohoto typu v obci uživily. Stravování je zajištěno v místním hostinci, ubytování zcela chybí.

Atraktivity cestovního ruchu

Šaratice jsou celorepublikově známé díky minerálnímu pramenu s názvem Šaratica. Používá se k léčbě zácpy a dalších poruch zažívání. Tato voda se čerpá od roku 1896 na místě zvaném Kalužiny. Prameny jsou využívány v dalších třech obcích jihozápadně od Šaratic: v Nesvačilce, Újezdu u Brna a v Žatčanech. Nyní je pramen v soukromém vlastnictví a minerálku lze koupit především v síti lékáren.

Dominantou Šaratic je kostel svatého Mikuláše, který byl stavitelem Richardem Martinem postaven v období 1902-1903 v novorománském slohu na místě zrušeného gotického kostela (Šaratice, dostupné na www.politavi.cz). Kostelní věž je vysoká 45 m. Mezi další dominanty patří socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století a archeologická lokalita Kopeček. Ta se nachází za obcí, po pravé straně ve směru na Hrušky. Jedná se o památku dvou kultur – lokalita je archeologickým nalezištěm z doby stěhování národů a také slovanské pohřebiště. Kostel je ve dne otevřený, první neděli v měsíci nebo při významných akcích typu Tradiční hody je pak možnost vyhlídky z věže. Zajímavostí je náměstí ve tvaru osmičky, což z něj dělá jediné náměstí tohoto půdorysu v ČR. Dále se v obci nachází památníky padlým vojákům v I. a II. sv. válce, kamenné kříže a Boží muka (Kulturní památky, dostupné na www.saratice.cz).

Významnější turistické cíle v obci nejsou. Šaratice jsou členem mikroregionu Ždánický les a Politaví, který v oblasti cestovního ruchu patří mezi klíčové aktéry. Šaratice se nacházejí v bezprostřední blízkosti památkové zóny Slavkovského bojiště.

Občané se v dotazníkovém šetření vyslovili pro podporu cestovního ruchu – zasazují se zejména o cyklostezky, turistické stezky, místní folklór a tradice.

Mezi záměry obce patří vybudování cyklostezky směrem na Zbýšov (dále pak povede podél Litavy do Hrušek). Záměr by se mohl dostat do kolize s protipovodňovými opatřeními, která plánuje Povodí Moravy, případně by jej mohla zmařit nemožnost odkoupení pozemků od soukromých vlastníků.

Trh práce

V obci je minimální nabídka pracovních příležitostí. Občané jsou tudíž nuceni za prací dojíždět. Za prací dojíždí 37,5 % ekonomicky aktivních občanů. Nejčastěji dojíždí do Brna, minimálně do Slavkova u Brna, málo lidí do Vyškova. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo obce činí cca 51,9 %, z nichž zaměstnaných je 88,2 % obyvatel. Dle jednotlivých sektorů je zaměstnáno v zemědělství 2,8 %, 38,0 % ve stavebnictví a průmyslu, 43,6 % ve službách a 15,6 % nebylo zjištěno (ČSÚ, SLDB k 26. 3. 2011, dostupné z www.czso.cz).

Nezaměstnanost v obci

Nezaměstnanost v obci je průměrná ve srovnání s okolními obcemi v DSO Ždánický les a Politaví (viz Příloha č. 2). Statistiky za rok 2011 uvádějí 11,2 % a průměr činí 8,33 %. V druhé polovině roku 2008 se začaly projevovat dopady globální ekonomické recese a míra nezaměstnanosti rostla až do roku 2011. Za období let 2012, 2013 nejsou bohužel data známa, a to kvůli odstávce Integrovaného portálu MPSV. V roce 2014 došlo k poklesu a nezaměstnanost se pohybovala kolem 7 %, počátkem roku 2015 se neustále drží v rozmezí 7 % (2/2015 – 7,9 %) (Portál zaměstnanosti MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz).

Tab. 6: Míra nezaměstnanosti v obci v letech 2007-2014

Pro hledání vhodných způsobů řešení nezaměstnanosti je nutné znát strukturu nezaměstnanosti. V tabulce jsou uvedeny základní ukazatele struktury nezaměstnanosti.

Tab. 7: Ukazatele struktury nezaměstnanosti k 31. 3. 2014

Obec využívá institutu veřejně prospěšných prací ve spolupráci s Úřadem práce. Se zaměstnáváním obyvatel v programu veřejně prospěšných prací je obec spokojena.

Technická infrastruktura

Obec je vybavena základní technickou infrastrukturou. Je napojena na elektrickou energii a zemní plyn, u kterého se plánuje rozšíření. Voda je rozvedena prostřednictvím veřejného vodovodu, dle hygienických parametrů vyhovuje pro pití dle ČSN. Zavedené inženýrské sítě kladně hodnotí 61 % občanů, stále však chybí kanalizační systém. Obec má sice vybudovanou kanalizaci, ale jedná se o jednotnou dešťovou a splaškovou vodu ústící mimo území obce volně do krajiny. Obec nemá vlastní ČOV. Za účelem vybudování společné kanalizace a ČOV se obec sdružila do menšího účelového svazu DSO Litava - společný projekt obcí Hostěrádky-Rešov, Šaratice a Zbýšov. Účelem a cílem je příprava a realizace projektu výstavby splaškové kanalizace a ČOV pro tyto obce.

V obci je dobré pokrytí všech tří základních mobilních operátorů, a to T-mobile, O2 a částečně Vodafone. Do obce je zaveden optický kabel, internet je dostupný také přes WIFI. Téměř každá domácnost je připojena k internetu.

Odpadové hospodaření v obci

V obci probíhá třídění odpadu (25 biopopelnic, 6 na papír, 7 na plast a karton, 6 na sklo). Je zde sběrné místo pro biologicky rozložitelný odpad, objemný odpad a stavební suť. Sběrný dvůr pro Šaratice je v nedaleké obci Otnice. Obec neprovozuje kompostárnu. Svoz odpadů zajišťuje společnost RESPONO, a.s.

Nejvíce se vytřídí plasty, sklo a zahradní bioodpad. Respondenti dotazníkového šetření by uvítali více kontejnerů na jednotlivé složky, zejména pak na bioodpad (rovněž zmiňují potřebu většího objemu popelnic). Žádoucí je také zajištění častějšího svozu – plné kontejnery jsou pro občany demotivující.

Dopravní infrastruktura

Obcí prochází důležitá spojnice obcí Židlochovice a Slavkov u Brna, silnice II. třídy, č. 416. Tato silnice je v řadě úseků v havarijním stavu. Dle celostátního sčítání dopravy 2010 projíždí po této komunikaci 1001-3000 vozidel/24h.

Obr. 7: Dopravní situace v rámci ORP Slavkov

Podle územní studie silnice II/416 Žatčany-Slavkov u Brna by mělo výhledově dojít k přeložce silnice II/416. V případě Šaratic převážně obchází zastavěné území v severní části katastrálního území. Obchvat obce Šaratice se plánuje až ve třetí, závěrečné fázi přeložky (Žatčany – Slavkov u Brna, Územní studie, dostupné na www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/urbanisticke_studie/WEB_II_416/data/zatcany_slavkov.pdf).

K dopravě v obci se vyjádřili i respondenti v rámci dotazníkového šetření, a to především v souvislosti s bezpečností, řešeno v kapitole Bezpečnost.

Negativně se respondenti vyjádřili ke stavu vedlejších komunikací – jsou nezpevněné, případně ve špatném stavu. Nevyhovující je také mnohdy stav chodníků.

Údržbu místních komunikací provádějí obecní zaměstnanci.

Problémem je parkování, a to zejména v době pořádání akcí, v ulici Kotrč, Ostudy, případně parkování na nevhodných místech. Až 25 % občanů je spíše/zcela nespokojeno s možnostmi parkování v obci.  

Přes obec vedou vyznačené cyklotrasy, např. trasa č. 5101 Šaratice-Křenovice přes Zbýšov, nebo 5114 Šaratice-Těšany (kovárna). Obec je zařazena do cyklokoridoru EUROVELO IV.

Železniční trať obcí neprochází.

Obec je také dostatečně vzdálena od sjezdu D1 (24 km), nemusí tedy řešit hlukový problém či nadměrné dopravní zatížení, které jsou spojeny s blízkostí dálnice.

Dopravní obslužnost

V obci funguje IDS JMK. Dobré spojení je do Slavkova u Brna, Sokolnic a Újezdu u Brna. Do krajského města funguje 35 spojů ve všední dny. Spojení je však možné jen s přestupem, což komplikuje dojížďku občanů za prací. Problematická je i návaznost při dojezdu z Brna, autobusy nenavazují na vlaky ze Sokolnic a Újezdu u Brna. Frekvence spojů klesá v odpoledních hodinách. O víkendu funguje pouze 6 spojů veřejné dopravy do Brna.

Bydlení

V obci je celkem 369 domů, z toho je asi 56 domů neobydlených, z nichž pouze dva slouží k rekreaci (ČSÚ, SLDB k 26. 3. 2011, dostupné z www.czso.cz).

V obci se nacházejí družstevní byty, kde má obec 50% finanční podíl. Celkem jde o 36 bytů v družstevním vlastnictví. 12 bytů je v osobním vlastnictví jednotlivých majitelů.

Obec pořídila v roce 2012 územní plán, k jehož schválení došlo v roce 2014. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že bezmála dvě třetiny obyvatel územní plán obce neznají. Na dotaz podpory další výstavby se většina respondentů přiklání k variantě využití volných ploch a objektů ve stávající zástavbě. V obci v nedávných letech probíhala relativně silná výstavba. O bydlení – dům nebo byt v obci – je stále zájem (cca 10 zájemců), bohužel obec nevlastní volné pozemky pro výstavbu. Pozemkové úpravy jsou plánovány na rok 2015.

Školství a vzdělávání

Obec je zřizovatelem Základní a Mateřské školy v Šaraticích. Školy sídlí v odloučených budovách.

ZŠ Šaratice je plnotřídní, spádová pro obce Zbýšov a Hostěrádky-Rešov. Navštěvuje ji 184 žáků v 9 třídách z celkové kapacity 245 žáků, tzn. ve škole je 61 volných míst. Průměr na třídu je 20,4 žáka (Stav za školní rok 2012-2013, Vlastní šetření v regionu).

V MŠ bylo za školní rok 2012-2013 umístěno 40 dětí, což plně pokrylo dostupnou kapacitu. Škola má vlastní jídelnu, kde se z celkové kapacity 300 žáků stravuje 35 z MŠ a 151 ze ZŠ. (Statistická ročenka školství MŠMT; ČSÚ; Vlastní šetření v regionu). Škola má venkovní sportoviště.

V roce 2014 byly provedeny úpravy - nástavba v podkroví ZŠ s celkovými výdaji cca 2 mil. Kč. Spádové obce Hostěrádky-Rešov a Zbýšov přispěly na investici vybudování půdní vestavby. Úpravy ocenili respondenti v rámci dotazníkového šetření. Pro rok 2016 je plánováno zateplení budovy školy. Na tuto akci bude třeba vyčlenit 5 mil. Kč.

Obě školy se účastní a podílejí na organizačním zabezpečení kulturních akcí v obci. S činností MŠ a ZŠ jsou občané relativně spokojeni. Oceňují provedené opravy a rozšíření kapacity MŠ, na druhou stranu kapacita dle některých stále není dostačující.

Zdravotnictví

V obci Šaratice funguje zdravotní středisko. Má zde ordinaci jeden praktický lékař pro dospělé, jeden praktický lékař pro děti a mládež a jeden stomatolog. V obci není lékárna. Ostatní specializovaní lékaři jsou ve Slavkově u Brna, Vyškově a Brně. Lékaři sem nedojíždí.

Území obce spadá pod výjezdová stanoviště zdravotnické záchranné služby Slavkov u Brna a Bučovice, popř. z Brna; všechna fungují non-stop.

V rámci dotazníkového šetření uvedla naprostá většina respondentů spokojenost se současným stavem zdravotních služeb.

Sociální péče

Komunitní plánování sociálních služeb zabezpečuje Slavkov u Brna, s tím souvisí poskytování sociálních služeb. Tyto jsou poskytovány především oblastní charitou Hodonín s pobočkou ve Slavkově. Stejně tak do Slavkova vyjíždí obyvatelé Šaratic do sociálních poraden. Pobytová zařízení sociálních služeb v obci nejsou, jsou nuceni je hledat v blízkém či vzdálenějším okolí. Obec Šaratice se podílí od roku 2014 na spolufinancování sociálních zařízení zapojených do komunitního plánování (cca 21,5 tis. Kč/ročně)(Strategie území správního obvodu ORP Slavkov u Brna, 2014).

Většina občanů (64 %) nemá bližší představu o komunitním plánování v regionu a potažmo ani všeobecně o sociálních službách (takřka polovina dotazovaných). Z čehož také mimo jiné vyplývá nižší spokojenost (asi čtvrtinová). Je tedy vhodné zaměřit se na větší informovanost občanů. Protože si většina z nich vyhledává informace na webových stránkách, je žádoucí relevantní informace o sociálních službách umístit také na portál obce. Většina respondentů (78 %) se mimo jiné přiklání k výstavbě sociálního (nízko-nákladového) bydlení pro seniory v obci, v současné době by tuto možnost využilo asi 16 % z nich (tzn. aktuální poptávka = 20 občanů). V obci se nacházejí plochy pro případnou výstavbu sociálního bydlení pro starší občany, bohužel nejsou ve vlastnictví obecního úřadu.

Kultura

Pro pořádání kulturních akcí využívá obec Kulturní dům - víceúčelovou halu s kapacitou 250 lidí a také místní kino. Nicméně tato zázemí nedostačují.

Do obecního majetku patří nevyužitá budova orlovny, která se pronajímá jako taneční klub. Záměr obce pro budoucí roky je umístit zde novou MŠ.

Většinu kulturních aktivit zabezpečuje či koordinuje kulturní výbor obecního úřadu. S jeho činností jsou občané spokojeni a hodnotí ji kladně. Určitým podílem se na kulturních aktivitách podílejí spolky, např. při organizaci tradičních hodů se velkou měrou zapojují místní hasiči.

V Šaraticích je kladen velký důraz na podporu zachování tradičních lidových slavností jako už např. zmíněné Tradiční krojované hody, Tradiční babské hody, Kácení máje, Tradiční ostatky s průvodem masek. Mezi další významné akce patří ocenění životních jubileí, dále pak „Šaratický kotlíkový guláš“, Pálení čarodějnic, Filmový festival Šaratice a mnoho dalších. Občané jsou sice spokojeni s pořádáním kulturních akcí, ale uvítali by však více volnočasových aktivit (kroužků) pro děti.

Obec Šaratice má k dispozici místní knihovnu založenou v roce 1923, která má sice v současné době víc než 4300 svazků, ale občané by ocenili navýšení tohoto množství a také prodloužení provozní doby (Obecní knihovna Šaratice, dostupné na www. saratice.cz).

Sport a volnočasové aktivity

Ke sportování v Šaraticích slouží kulturní dům – víceúčelová sportovní hala. Jsou zde možnosti pro sportovní aktivity, jako například volejbal, nohejbal a basketbal. K venkovnímu sportování slouží víceúčelový areál se dvěma hřišti a umělým povrchem včetně sociálního zázemí. Mezi možnosti sportovního vyžití v tomto areálu patří například malá kopaná, tenis, stolní tenis, házená, nohejbal, beach-volejbal, pétanque, skok do dálky, součástí areálu je 60m běžecká dráha či ruské kuželky. Kromě výše uvedeného je zde i dětské hřiště.

Obec pořádá pravidelné každoroční sportovní akce: soutěž O pohár starosty v požárním sportu, běh kolem Mohyly míru, cyklistickou 24 hodinovku tříčlenných družstev.

Většina respondentů je spokojena se stavem dětských hřišť (63 %) – v úvahu však přichází častější údržba a úklid a možnost oplocení z bezpečnostních důvodů.

V obci jsou další dvě dětská hřiště, obec do budoucna plánuje jejich opravy.

Stav životního prostředí

Celková rozloha katastru obce je 825 hektarů, z ní 745 ha (90 %) tvoří zemědělská půda, tři hektary lesní půda a osm hektarů zaujímají vodní plochy. Zemědělská půda je obhospodařována převážně družstvem a několika soukromými zemědělci. Část pozemků využívají jezdecké oddíly.

Koeficient ekologické stability (tedy poměr tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v dané lokalitě) je v Šaraticích velmi nízký. Hodnota řešeného koeficientu v rámci zkoumaného území vypovídá o tom, že Šaratice jsou území, kde došlo k maximálnímu narušení přírodních struktur a kde u základních ekologických funkcí musí docházet k jejich intenzivnímu a trvalému nahrazování technickými zásahy (Míchal, 1985).

Tab. 8: Druhy pozemků

Živelní ohrožení

Potenciální hrozba povodní se pojí s Milešovickým potokem a přívalovými dešti. Jsou zde také přestárlé stromy. Obec tyto skutečnosti řeší různými protipovodňovými opatřeními ve spolupráci s Povodím Moravy (Poslední vylití Litavy v r. 1962).

Problémy znečištění

Občané třídí odpad. Z dotazníkového šetření vyplynul zájem občanů o životní prostředí a s tím související třídění odpadů. Žádoucí je také zajištění častějšího svozu – plné kontejnery jsou pro občany demotivující, aby vůbec třídili. Problémem se pak jeví čistota a všeobecná údržba obce, zejména odpadky u kontejnerů, případně i jinde. V důsledku netřídění dochází k vlastní likvidaci odpadu – pálení papíru a bioodpadu (hlavně trávy), což způsobuje znečištěné ovzduší. Právě k pálení se řada občanů staví velmi kriticky, problémem je zejména topná sezóna a pálení odpadků, PET láhví, apod. Nebýt této skutečnosti, občané by byli spokojeni se stavem ovzduší.

Údržba zeleně a vodních toků

Co se týče kvality a údržby veřejné zeleně, většina občanů je relativně spokojena (na druhou stranu se objevují výtky k nedostatečné údržbě zejm. na okraji obce). Občané jsou poměrně nespokojeni (asi 37 %) se stavem a údržbou vodních toků – problém spatřují jak u řeky Litavy, tak potoků (žádoucí je častější údržba koryt a zarostlých břehů a úklid naplavených odpadků).

Ohrožení hlukem

Vzhledem ke skutečnosti, že obcí prochází silnice II/416 (podrobněji, viz kapitola Dopravní infrastruktura), respondenti také vyjádřili nespokojenost (asi 31 %) s hlukovou zátěží v obci, která nejvíce souvisí s průjezdem kamionů a nákladních automobilů přes obec.

Ochrana životního prostředí

Obec je součástí přírodního parku Ždánický les. Přírodní park Ždánický les se rozkládá na území okresů Vyškov, Hodonín, Kroměříž a Břeclav v oblasti Středomoravských Karpat a má rozlohu 68 km². Byl zřízen 24. dubna 1996 jako klidová oblast přírodního parku. Jsou zde enklávy bukových a dubových porostů a dále zachovalý komplex nivních luk. Nachází se zde množství chráněných rostlin a živočichů (Kopřiva, dostupné na cs.wikipedia.org).

Vážné střety rozvojových záměrů obce s ochranou přírody nejsou. S ohledem na prameny minerální vody bude žádoucí sledovat a rozvíjet ekologické přístupy – zvláště ochranu vodních zdrojů. Případnou ekologickou zátěží může být vybudování přeložky silnice II/416 podél vodního toku Litava.

Obecní úřad a kompetence obce

Obecní úřad vykonává úkoly v samostatné působnosti obce, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce. Zastupitelstvo má 15 členů. V obci je uvolněný starosta, zástupce starosty je neuvolněný. Kromě stálých zaměstnanců – mzdové účetní a matrikářky, využívá obec zaměstnávání občanů na veřejně prospěšné práce prostřednictvím Úřadu práce. Obec je zřizovatelem Základní a Mateřské školy v Šaraticích. Občané jsou se všeobecným fungováním veřejné správy spokojení (práce úředníků, zejména paní účetní, otvírací doba úřadu). Na druhou stranu činnost zastupitelstva nehodnotí zcela kladně, opakují se připomínky k nepřítomnosti pana starosty na OÚ a jednostranné zaměření na aktivity hasičů ze strany místní správy. Jako základní zdroj informací občané nejvíce využívají hlášení místního rozhlasu, na druhou stranu je tento zdroj hodnocen jako nejméně kvalitní z důvodu špatné srozumitelnosti. Protože většina hlášení probíhá obvykle v pracovní době, je žádoucí informace zveřejňovat také na webových stránkách obce. Jako zdroj informací je kladně hodnocena také místní knihovna, kde se mimo jiné koná řada akcí pro veřejnost.

Hospodaření a majetek obce

Základní informace k hospodaření obce jsou zaznamenány v následujících grafech vycházejících z dat evidovaných Ministerstvem financí České republiky, které sleduje zejména příjmy, výdaje v jejich základním členění a výsledek hospodaření, tedy saldo příjmů a výdajů.

Obr. 8: Příjmy obce v letech 2010-2014

Největší část příjmů obce tvoří daňové příjmy, dalšími příjmy jsou nedaňové příjmy a získané dotace. Naopak kapitálové příjmy jsou téměř nulové, maximálně pár desítek tisíc ročně. Nejvýznamnější dotace v posledních letech byly získány na opravu MŠ a opravu a rozšíření ZŠ. Jednalo se o peníze z MŠMT a EU, přispěly také obce Hostěrádky-Rešov a Zbýšov, jejichž děti navštěvují místní ZŠ. Nejvýznamnější příjmy v nedaňové oblasti jsou z pronajímání nemovitostí a pozemků, příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů a také příjmy z úroků a splátky půjček podnikatelských subjektů a příjmy z vlastní činnosti.

Obr. 9: Výdaje obce v letech 2010-2014

Obec vynakládá největší prostředky na služby pro obyvatelstvo – velká část je vynakládána na školství, komunální služby a územní rozvoj, významná část jde také na ochranu životního prostředí (nakládání s odpady a ochranu přírody a krajiny), odvádění a čištění odpadních vod. Další významné prostředky jsou spojeny s chodem veřejné správy obce. V oblasti průmyslu byla v roce 2013 významná část prostředků použita na nakládání s kaly a na pozemní komunikace.

Obr. 10: Saldo příjmů a výdajů obce v letech 2010-2014

V posledních letech se obci dařilo udržovat vyrovnané saldo příjmů a výdajů.

Obr. 11: Hodnota majetku obce v letech 2010-2014

Podstatnou část hodnoty majetku obce tvoří budovy a stavby. V této oblasti nedochází k žádným výrazným výkyvům. Jak je patrné i z grafů příjmů obce, obec v posledních letech svůj majetek nerozprodávala. Obec vlastní bytové domy a bytové jednotky, budovy pro služby obyvatelstvu, významnou část tvoří komunikace a veřejné osvětlení a inženýrské sítě. Mnohem menší část majetku obce tvoří pozemky.

K hospodaření obce přispívají také finanční prostředky z dotací (jak je již zmíněno u grafu „Příjmy obce“). Obec Šaratice získává nejčastěji dotace z Jihomoravského kraje, které jsou využívány na veřejnou správu, dále pak dotace z Úřadu práce na podporu zaměstnanosti v obci. Dotace jsou pro obec také nezbytné při investicích do veřejných budov.

Obec je dlouhodobě aktivní při získání dalších finančních zdrojů (zejména u nenárokových dotací). Za posledních pět let získala obec přes 6 mil. Kč.

Tab. 9: Získané dotace za období 2010-2014

Bezpečnost

Kriminalita je srovnatelná s okolními obcemi. Obec spadá do obvodního oddělení Policie ČR Slavkov u Brna, kde je za období leden-prosinec 2014 evidováno celkem 261 trestných činů, což znamená index kriminality 120,6. Z tohoto počtu je 135 objasněno (objasněnost trestných činů je tedy cca 52 %). Pro srovnání, JMK má za stejné období index kriminality 233,2 a počet trestných činů 27 109, objasněných 43 %, ČR 275,3 a počet trestných činů je 288 660, objasněných 44 % (Mapa kriminality, dostupné z http://mapakriminality.cz/).

Prevence kriminality v obci je řešena jen minimálně, podle aktuální potřeby. Většina preventivních programů je v kompetenci ZŠ, jsou zaměřeny na děti a mládež.

Ohrožení bezpečnosti

Vodní toky, které protékají obcí (rameno Litavy a Milešovický potok), představují hrozbu při povodních způsobených přívalovými dešťovými srážkami.

Varování obyvatel před nebezpečím je zajištěno prostřednictvím místního rozhlasu.

Za nebezpečnou považují občané i dopravní situaci v obci, a to především v souvislosti s nedodržováním rychlosti, kamionovou dopravou a chybějícími přechody. Je žádoucí doplnění retardérů, zrcadel na křižovatkách a přechodů, tyto na řadě míst chybí (např. u MŠ). Z hlediska bezpečnosti jsou nezbytné. Situace je řešitelná plánovaným obchvatem, nicméně takové řešení pravděpodobně nebude realizováno v období platnosti této strategie.

Vnější vztahy a vazby obce

Obec úředně spadá pod obec s rozšířenou působností Slavkov u Brna, kde je pověřený úřad a stavební úřad. V obci je matrika. Obec je členem mikroregionu Ždánický les a Politaví, MAS Slavkovské bojiště, z. s. a DSO Litava.

DSO Ždánický les a Politaví

Tento mikroregion se nachází v oblasti východního Brněnska, na pomezí tzv. Hanáckého Slovácka a Hané. Vznikl v roce 1996 a sdružuje celkem 27 obcí, které leží v okrese Vyškov a Hodonín. K jeho základním cílům patří především získávání finančních prostředků pro uskutečňování společných projektů, propagace svazku jako celku, vytváření společných strategických dokumentů a studií, opravy historických a církevních staveb, podpora vybudování cyklostezek či snaha o rozvoj folklórních a historických tradic (DSO Ždánický les a Politaví, dostupné z http://www.politavi.cz/).

MAS Slavkovské bojiště

Místní akční skupina (MAS) Slavkovské bojiště (dříve Za humnama) byla založena v roce 2006. MAS je založena na principu partnerství a spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. Místní akční skupiny tvoří zástupci obcí, místních podnikatelů, neziskových organizací a aktivní občané. Z hlediska právního postavení jsou to neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je rozvoj a podpora regionu. Území MAS se postupně rozrostlo na území DSO Ždánický les a Politaví, Mikroregion Roketnice, svazek obcí Mohyla míru a Mikroregion Cezava.

DSO Litava

Účelový svazek DSO Litava byl založen třemi obcemi Hostěrádky-Rešov, Šaratice a Zbýšov se záměrem vybudování společné kanalizace a ČOV. Po splnění tohoto úkolu svazek zanikne.