Program rozvoje obce
Kostelec

na období let
2016 - 2025

1.1 Poloha

Obec Kostelec se nachází v jihovýchodní části Jihomoravského kraje asi 3 km severovýchodně od města Kyjova. Administrativně spadá do správního obvodu ORP Kyjov. Kostelec leží na rozhraní Kyjovské pahorkatiny, která sem zasahuje z jihu a úpatí Chřibů v severní části území. Obec je tvořena jedním katastrálním územím o rozloze 509 ha. Charakter krajiny je převážně zemědělský, podíl orné půdy činí 77%. Nejvýznamnějším vodním tokem je potok Malšinka pramenící v severním cípu katastru obce, který se pak vlévá ve městě Kyjově do řeky Kyjovky. Obec se nachází v blízkosti historického a přirozeného centra regionu, města Kyjova – 3km. Další větší město Hodonín je vzdáleno 22 km a město Uherské Hradiště 29 km. Krajské město Brno se nachází ve vzdálenosti 62 km od Kostelce.

1.2 Historické souvislosti

Kostelec dostal pravděpodobně jméno podle románského kostela stojícího na návrší nad obcí. Jedná se o kostel sv. Václava postavený z románských pálených cihel údajně dovezených až z Říma. Byl postaven asi v letech 1030–1050 a jedná se pravděpodobně o nejstarší stavbu z cihel z té doby a v takové celistvosti v našich zemích.

Kostelec je osada velmi stará. První písemná zmínka o něm je ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131. Obec náležela spytihněvskému kostelu, ale později se stává statkem biskupským. Zdá se, že Kostelec měl do 13. století větší význam než v dobách pozdějších. Svědčily by pro to sporé zprávy o kostelecké tvrzi, kde se konaly i soudy. V Kostelci bylo roku 1654 pět pustých gruntů a deset podsedků. Obydlených podsedků bylo čtrnáct. Příčinou bylo zpustošení kraje za vpádu maďarských Bočkajovců, od r. 1605 cholera a vystěhování nekatolíků, kteří odmítli přijat katolickou víru.

V 17. století uvazuje se v držení Kostelce rodina Görczů z Asteinu. Při této příležitosti bylo kostelecké léno popsáno. Tvořila jej tvrz a ves Kostelec s obyvateli. K lénu náležel dále poplužní dvůr, louka, tři vinohradní hory, kromě toho jiný vinohrad náležející od starodávna k tvrzi, dva rybníky při mlýně, háj a zahrada v manských gruntech. Z této doby pochází také stará pečeť, na které je zobrazena tvrz a kostel ve své původní podobě.

Obrázek č. 1: Stará pečeť obce Kostelce

Po neúspěšném hospodaření se rodina Görczova roku 1731 s Kostelcem rozloučila. Zikmund Mikuláš Görcz prodal Kostelec baronu Amandu Petřvaldskému z Petřvaldu.

Devatenácté století se neslo ve znamení řady změn, mezi něž patřilo také zrušení biskupských lén. Statek i se zámkem měnil často majitele a byl také pronajímán. Posledním nájemcem byl Němec Seidl, který bydlel na zámku ve Ždánicích. V roce 1945 byl velkostatek jako německý majetek zkonfiskován a půda rozdělena především těm drobným zemědělcům, kteří na velkostatku dříve pracovali. Po roce 1948 byla budova zámku využívána k nejrůznějším účelům od skladiště materiálu až po sídlo MŠ. Po roce 1989 je zámek využíván soukromými firmami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví.

 2.1 Demografická situace

Vývoj počtu obyvatel obce Kostelec se pohyboval v průběhu let 1972 až 2014 mezi počtem 730 až 900 obyvatel. V 70. a 80. letech se projevoval migrační úbytek, od 90. let po současnost naopak dochází k migračnímu přírůstku (nejvíce lidí se přistěhovalo do obce v letech 2001-2008). Především díky zvýšené míře přistěhovaných, kdy Kostelec se jeví jako velmi dobrá lokalita pro bydlení především kvůli blízkosti města Kyjova, se počet obyvatel obce blíží již k hranici 900 obyvatel.

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Kostelec v letech 1972 - 2014

 2.2 Vztah migračního a přirozeného přírůstku

Z následujícího grafu je zjevné, že přirozený (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých obyvatel) i migrační (rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel) přírůstek byl v obci v uplynulém období velmi významný. Obec proto ve své rozvojové strategii významně zohledňuje potřeby svých občanů. Celkový přírůstek obyvatelstva byl v posledních letech kladný.

Graf č. 2: Vývoj migračního a přirozeného přírůstku v letech 2000 - 2014

Podíl žen a mužů mezi obyvateli obce je zhruba vyrovnaný, v souladu s demografickými trendy v nejvyšších věkových kategoriích převažují ženy, zatímco u nejmladších skupin je o něco málo víc chlapců. Obyvatelstvo nad 65 let věku tvoří zhruba 15 % z celkového počtu. Průměrný věk činil k 31. 12. 2014 hodnotu 39,6.

Tabulka č. 1: Struktura obyvatel podle věku a pohlaví

Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 v obci dominují především osoby vyučené a se středním odborným vzděláním bez maturity, dále pak s úplným středním vzděláním s maturitou. Podíl osob s pouze základním vzděláním tvořil 20,60 % obyvatel, vysokoškolské vzdělání dokončilo 10,80 % obyvatel.

Tabulka č. 2: Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání 

2.3 Sociální situace

Z hlediska sociální problematiky se na území obce nejvíce projevuje nedostatečná nabídka zaměstnání v místě a s tím související nutnost dojíždění.

V obci Kostelec má většina obyvatel národnost českou, objevuje se tu i několik dalších národností, a to národnost romská a vietnamská.

V obci se nenachází žádná tzv. sociálně vyloučená lokalita, pouze na návsi před místním pohostinstvím se pravidelně schází skupinka nezaměstnaných osob. Podíl obyvatel bez zaměstnání nebo tzv. sociálně nepřizpůsobivých není tak vysoký, aby obec musela zasahovat nad rámec daný zákonem.

2.4 Spolková činnost

V obci Kostelec funguje řada organizací, které se podílejí na kulturním, zájmovém, sportovním dění. Jde o následující organizace:

Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl již v roce 1942 a má kolem 45 členů, každoročně pořádá např. fašaňkovou obchůzku, sběr železného odpadu, stavění máje, soutěž ve stolním tenise. Další činností hasičů je zajištění bezpečného průchodu obcí při hodech a lampiónovém průvodu. Mimo společensko - kulturní činnosti se hasiči věnují svému původnímu poslání, tedy pravidelné přípravě techniky i mužstva na případný zásah při hašení požáru v regionu.

Fotbalový klub SK Kostelec má zhruba 95 členů, z toho mládeže do 18 let asi 48. Mužstvo mužů hraje okresní přebor, žáci a přípravka hrají okresní soutěž. Finanční zajištění klubu, kromě dotací z obecního úřadu, pomáhá zajišťovat i výtěžek z koštu vín, který klub pořádá každoročně v březnu v místím kulturním domě. Součástí koštu je i tradiční ocenění nejlepších vinařů Kostelce.

Občanské sdružení Volnočas bylo založeno na jaře roku 2008 za účelem smysluplného využití volného času dětí a mládeže v obci. Sdružení má od počátku 12 členek, pro děti, rodiče i ostatní občany pořádá několik hojně navštěvovaných akcí, např. pálení čarodějnic, dětský karneval, společenský ples, hledání skřítka Podzimníčka a další svým rozsahem menší aktivity.

Junák - český skaut vyvíjí v Kostelci činnost přerušovaně už od dob první republiky. Novodobá historie skautingu v obci sahá do roku 1982, po obnovení skautingu v roce 1989 se z ní stal oficiální skautský oddíl. Skauti pravidelně roznášejí občanům Betlémské světlo, účastní se charitativní akce Květinový den, jejíž výtěžek jde na výzkum rakoviny. Pořádají tábory, putovní i příměstské, různá soutěžní odpoledne, účastní se skautských závodů, pořádají výpravy do přírody ve všech ročních obdobích, cyklovýlety, soutěže v obrovské škále sportovních odvětví, pořádají kulturní akce, atd. V Kostelci působí v Junáku zhruba 35 dětí v pěti skautských družinách (skupinách).

Národopisný soubor Kosteláci funguje od roku 2007 a má kolem 23 členů. Kosteláci vystupují na folklórních akcích v tradičních lidových a účastní se řady akcí, např. dožínky, hody, setkání Kostelců, na slavnostním žehnání nových vín, při oslavách vzniku republiky, tradičně na zpívání u vánočního stromu či na soukromých akcích.

ZO AVZO Kostelec (Základní organizace Asociace Víceúčelových Základních Organizací) je zaměřena především na střelecký sport. Pro sportovní střelbu byla vybudována střelnice a bylo postaveno celkem 8 střeleckých boxů. ZO AVZO Kostelec zabezpečuje střelecké soutěže, pořádá sportovní den pro děti na ukončení školního roku, apod.

Aerobik Kostelec - počátky této volnočasové aktivity sahají do roku 2003, kdy paní Zdena Horáková založila kroužek aerobiku a gymnastiky pro dívky. Od založení do současnosti docházelo do aerobiku 116 děvčat ve věku 5 - 14 let z Kostelce i širokého okolí, které cvičí ve třech až čtyřech závodních skupinách. Každoročně jezdí na jarní víkendové soustředění, po kterém následuje série závodů Aerobic tour, Děti fitness, ze závodů pravidelně vozí medaile a poháry. Navíc děvčata často vystupují na veřejnosti na společenských i sportovních akcích.

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Kostelci má kolem 18 členů. Svaz organizuje ochutnávku vín na plesech, jsou realizovány prohlídky sklepů, atd.

Myslivecké sdružení Hubert Kostelec vzniklo v roce 2003. Výměra jeho honitby činí 1539 ha, nachází se na katastru obcí Kostelec, Moravany, Hýsly, Čeložnice a Kelčany a jedná se o honitbu polní. Spolek má 20 členů a 5 dalších členů ve spolku hostuje. Kulturní činnost spolku spočívá v pořádání lednového mysliveckého plesu v kulturním domě v Kyjově a v březnové spolupráci na přípravě Okresní myslivecké přehlídky trofejí na témže místě. Pracují také na poli osvěty, pro děti v základních školách pořádají přednášky o myslivosti s ukázkami práce loveckých psů. Další úrovní práce sdružení je péče o krajinu a zvěř.

V sousedních Čeložnicích od roku 2007 působí ženský pěvecký sbor Zpěvulenky, z  12 jeho zpěvaček je šest z Kostelce. Sbor zpívá lidové i umělecké písně, moravský folklór i duchovní hudbu.

Mezi aktivity, které jsou nevelké rozsahem, ale přesto stojí za zmínku, je např. cvičení pro ženy v tělocvičně místní školy, kurzy zdravého vaření v jídelně základní školy, šerm a ping pong v sále kulturního domu, od poloviny roku 2015 taneční kurzy pro dospělé. V obci přibývá muzikantů – absolventů Základní umělecké školy v Kyjově.

Při farním kostele působí Kostelecká schólička, která se začala scházet v roce 2006, kdy chtěly maminky s dětmi oživit mši svatou pro děti. Postupně se zapojovali další hudebníci a zpěváci, takže v současné době počet členů vzrostl na více než 20. Kostelecká schólička připravuje různá hudební pásma, se kterými vystupuje nejen v Kostelci, ale i na Kyjovsku, Veselsku a Přerovsku.

Zastupitelstvo obce zřídilo Výbor pro kulturu a sport, který mimo jiné organizuje vítání občánků v obci, jubilejní svatby, navštěvuje občany při jejich životních výročích a zabezpečuje různé společenské akce obce. Členy tohoto výboru jsou zástupci jednotlivých zájmových sdružení z Kostelce.

Z hlediska funkčnosti se v území obce Kostelce uplatňuje především funkce obytná s funkcí zemědělskou, menší význam má v současnosti funkce výrobní. V minulosti zemědělský výrobní areál se postupně změnil na areál se smíšenou funkcí či s funkcí výrobní ve více sektorech.

Držba půdy je rozdělena mezi soukromě hospodařící subjekty. Struktura zemědělské půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizována. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování technických plodin – řepka, slunečnice, obilnin, zejména pšenice, ječmen, ovocnářství na úrovni drobno-pěstitelů a vinařství. V katastru obce je registrováno 6 viničních tratí (Nová hora, Vinohrádky, Stará hora, Pod kostelem, Křakov a Klíny).

3.1 Ekonomická situace

Podle údajů Českého statistického úřadu se v obci nacházelo k 31. 12. 2014 celkem 196 ekonomických subjektů - 29 právnických osob (z toho 13 obchodních společností) a 167 fyzických osob (z toho 144 živnostníků). V evidenci zemědělského podnikatele je vedeno celkem 6 subjektů.

Tabulka č. 3: Podnikatelské subjekty podle právní formy

Následující tabulka zobrazuje zaměření podnikatelských subjektů v Kostelci k 31. 12. 2014.

Tabulka č. 4: Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti

Co se týče komerčních služeb v obci, je nabídka poměrně malá, především kvůli blízkosti a snadné dostupnosti Kyjova, kde se veškeré potřebné služby nacházejí. Narůstající počty supermarketů a obchodních center jsou pro mnoho lidí přitažlivější i přesto, že je třeba do nich dojíždět.

V obci se nacházejí dvě prodejny potravin a smíšeného zboží – jednu provozoval řetězec Hruška (v polovině roku 2015 však ukončil svou činnost) a druhou vietnamská rodina Ho egu en inh, která má pronajatu i budovu bývalého pohostinství.

Restaurační zařízení, které má i kapacitu pro pořádání rodinných oslav, je v Penzionu Pod Lípami, kde je nabízena i možnost ubytování (v průběhu roku 2015 je však penzion nabízen k prodeji). Druhé restaurační zařízení v Kostelci funguje pouze sezónně (v létě je otevřen na návsi Restaurant Hanoi provozovaný výše zmíněnou vietnamskou rodinou). U místního fotbalového hřiště je především v době sportovních utkání otevřen menší bufet. 

Další možnost ubytování v obci nabízí Areál Pod sklepy ležící v oblasti zvané Stráně. Kapacita penzionu je 36 lůžek v 16-ti pokojích. V blízkosti penzionu se nachází vinné sklepy.

V centrální části obce má svou pobočku Česká pošta. Na začátku obce se nachází čerpací stanice.

Informační centrum v obci není – nejblíže se mohou turisté obrátit na Informační centrum v Kyjově.

3.2 Trh práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru nezaměstnanosti.

Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2014 činil v okrese Hodonín 10,4%. Náš okres byl tak na devátém místě v republice podle podílu nezaměstnaných na počet obyvatel.

V Kostelci činil k 31. 12. 2014 podíl nezaměstnaných osob 8 %. V rámci všech obcí okresu Hodonín patříme k obcím s nižším podílem nezaměstnaných na počet obyvatel.

Tabulka č. 5: Vývoj podílu nezaměstnaných osob

4.1 Technická infrastruktura

V obci je vybudována jednotná kanalizace, která pokrývá cca 80 % zastavěné plochy obce. Odpadní vody jsou odtud odváděny do ČOV v Kyjově. Do kanalizace jsou zaústěny dešťové vody ze střech a komunikací, napojení splaškových vod z jednotlivých nemovitostí jsou realizovány přes biologické septiky. Část nemovitostí je odkanalizována přímo do toku. V obci v současné době není vybudováno centrální zařízení na čištění odpadních vod, jednotlivé objekty mají buď biologické septiky nebo jímky na vyvážení. Vodovod využívá 98 % obyvatel, ostatní používají vlastní studny. Rozvod plynu je realizován z 96 %. Technický stav vedení elektrické energie, včetně transformátorů, je vyhovující.

Tabulka č. 6: Technická infrastruktura 

V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj a ani v budoucnu se s jeho výstavbou nepočítá.

Ve středu obce je umístěn veřejný telefonní automat. Území je pokryto signálem mobilní telefonní sítě GSM. Žádny z operátorů nemá v k. ú. Kostelec vybudovány základnové stanice anténního systému. Příjem TV signálu je v obci zajišťován individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů. Televizní kabelové rozvody v obci vybudované nejsou, o jejich zřizování není uvažováno.

V Kostelci má otevřenou pobočku Česká pošta, pracovní doba je však redukovaná.

4.2 Dopravní infrastruktura

V obci je dobré autobusové spojení do okolních měst a obcí. Kostelcem prochází autobusové linky č. 729668 z Kyjova do Čeložnic a č. 729667 z Kyjova do Moravan, které jsou zařazené do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (dále jen IDS JMK). Četnost linek je dostatečná, rovněž situování zastávek svými docházkovými vzdálenostmi je vyhovují. V obci se nacházejí tři zastávky – Kostelec-točna, Kostelec-u mostu a Kostelec-hor.zastávka.

Nejbližší železniční stanice se nachází v blízkém Kyjově, kde prochází trať číslo 340 Brno – Kyjov - Uherské Hradiště, na které jezdí osobní vlaky a spěšné vlaky.

Obcí Kostelec procházejí pouze komunikace III. třídy (č. 42212 – 42215) – silnice I. ani II. třídy se zde nevyskytují (zbytek sítě tvoří místní komunikace). Přes Kostelec vede silnice III/42213 z Kyjova do Vřesovic. Z obce vychází krátké silnice místního významu III/42214 do Čeložnic, III/42215 do Moravan a do rekreační oblasti Kameňák a spojovací silnice III/42212 jihovýchodním směrem v délce 1,8 km k silnici III/422.

Závažnou dopravní závadou byl nedostatečný rozhled na křižovatce silnice III/42213 a III/42215 poblíž středu obce (toto bylo v roce 2015 částečně vyřešeno)  a na křižovatce směrem na obce Hýsly. Křižovatka silnic III/422 13 a III/422 12 na jižním okraji obce má rovněž nevhodné prostorové uspořádáni, jehož zlepšení vzhledem ke stávajícím prostorovým podmínkám je technicky velmi obtížné. Dále v obci existuji výhrady k nedodržování rychlosti vozidel.

Pro odstavování vozidel v obci je v současnosti vybudována odst. plocha naproti kulturního domu, odst. plocha v centru při točně autobusu a parkoviště pro cca 8 osobních vozidel u restaurace pod kostelem a další.

Místní komunikace v obci vykazují různé stupně opotřebení. Jejich stav je ze strany obce průběžně sledován. Na základě těchto poznatků jsou místní komunikace postupně opravovány – tyto opravy jsou však samozřejmě vázány na aktuální možnosti obecního rozpočtu.

Po východním okraji katastru obce vede žlutě značená turistická trasa z Kyjova do Chřibů (Kyjov ž.st. - Jasná hora – Čeložnice – Zavadilka – Koryčany).

Obcí Kostelec prochází Moravská vinná stezka, která je páteří sítě regionálních cyklistických tras procházejících krajinou jihovýchodní Moravy. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

Obrázek č. 2: Moravská vinná stezka

5.1 Bydlení

Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů se v obci Kostelec nachází celkem 292 domů, z toho 262 je domů obydlených. Celkem 287 všech domů (tj. 98 %) je rodinných, z nichž 257 je obydlených. Bytové domy jsou v obci 4. V majetku obce se nenachází žádné obecní byty.

Perspektivní je rozvoj funkcí obytných, při nedostatku či nedosažitelnosti ploch v katastru Kyjova a vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostředí v Kostelci, je obec přirozenou rozvojovou plochou pro bydlení v rodinných domcích. Možnosti rozvoje občanské vybavenosti jsou převážně v jižní části obce.

 Tabulka č. 7: Domovní fond

5.2 Školství a vzdělávání

V oboru předškolního a základního vzdělávání působí v obci Základní škola a mateřská škola Kostelec. Jedná se o příspěvkovou organizaci zřizovanou obcí.

Základní škola a mateřská škola Kostelec poskytuje výchovně vzdělávací činnost v předškolních zařízeních v Kostelci a Čeložnicích (odloučené pracoviště) a v základní škole v Kostelci. Součástí Základní školy a mateřské školy Kostelec je školní družina, školní jídelna a Kostelecká školní galerie.

I v Kostelci se objevil celorepublikový problém s nedostatkem míst ve školkách, především v posledních letech převyšuje poptávka po umístění dětí ve školce v Kostelci její kapacitě (kapacita 28 dětí). Děti jsou přijímány podle schválené směrnice Kritéria pro přijímání dětí do předškolního vzdělávání v MŠ Kostelec. Přednostně jsou umísťovány děti s odkladem školní docházky a tzv. předškoláci. Neumístěné děti je možno přihlásit do odloučeného pracoviště MŠ Čeložnice, kde naopak kapacita školky převyšuje poptávku.

Tabulka č. 8: Vývoj počtu dětí v mateřské škole

Základní škola Kostelec je malotřídní školou s úplným prvním stupněm, tj. 1. -5. ročník (o pátý ročník byla škola rozšířena ve školním roce 2012/2013). V základní škole se děti vyučují podle vzdělávacího programu Škola plná pohody.

Tabulka č. 9: Vývoj počtu žáků v základní škole

Ve Školní družině funguje 1 oddělení s 25 žáky.

Školní jídelna poskytuje školní stravování žákům ZŠ (obědy) a dětem z MŠ (oběd, přesnídávku, svačinku). Základní škola má jednu výdejnu školního stravování – MŠ Čeložnice, kam se dovážejí obědy ze školní kuchyně. Dále ŠJ poskytuje závodní stravování zaměstnancům Základní a mateřské školy Kostelec.

Základní škola a mateřská škola Kostelec měla ve školním roce 2014/2015 celkem 12 zaměstnanců. Z toho bylo 8 pedagogických pracovníků (87,5 % tvořili kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci) a 4 provozní zaměstnanci. Další dva zaměstnanci byli přijati na dohodu - výuka náboženství a topič.

Součástí školy je Kostelecká školní galerie, v rámci které probíhají výstavy pravidelně zahajované vernisážemi z řad žáků školy. Díla vystavujících umělců jsou vystavena v prostorách školy přibližně jeden měsíc a tvoří tak pěknou a originální výzdobu školních chodeb a zároveň mají velký vliv na estetickou úroveň žáků. Dvakrát do roka vystavují samotní žáci své vlastní výrobky.

Základní škola a mateřská škola Kostelec je jako příspěvková organizace financována ze dvou zdrojů. Ze státních prostředků, ze kterých jsou financované platy zaměstnanců školy, DVPP, ochranné pomůcky, učebnice a pomůcky pro žáky, nemocenská zaměstnanců a druhým zdrojem je příspěvek od zřizovatele na provoz školy. Tento příspěvek je schvalován zřizovatelem na základě navrženého rozpočtu a je zasílán škole ve čtvrtletních splátkách. Největší položkou provozního rozpočtu jsou náklady na energie a oprava a údržba školy. Dalším příjmem je provozní příspěvek na odloučené pracoviště v Čeložnicích. Rozpočet na MŠ Čeložnice schvaluje obec Čeložnice. Obě obce se podílejí na dofinancování platů dvou zaměstnanců školy.

Škola prezentuje svou činnost prostřednictvím webových stránek školy, v Kosteleckém zpravodaji a také na obecní nástěnce, která je umístěna na návsi. Škola organizuje i aktivity mimo vyučování. Žáci s učiteli pořádají ve školním roce několik besídek (vánoční a závěrečnou školní besídku), účastní se celé řady kulturních a sportovních akcí, jsou pořádány projektové dny, výlety a exkurze. Škola se snaží být otevřená směrem ven, k rodičům dětí i široké veřejnosti obce. V prostorách školy se v odpoledních a večerních hodinách schází také různé zájmové skupiny občanů (např. cvičení žen, aerobik).

V současné době je problematický technický stav budov. Dostavba budovy základní školy, ve které je hlavní schodiště objektu, sociální zařízení, tělocvična a učebna, si sedá a od hlavního objektu základní školy se výškově trhá. V celé budově mateřské školy z konce 70. let minulého století, ve které se nachází provoz jednotřídní mateřské školy, školní jídelna a kuchyň a technické zázemí obou budov, se objevují trhliny v nosném zdivu i v podlahách způsobené sedáním podkladních vrstev a chybným založením. Dle závěrů statického posouzení technického stavu budov lze konstatovat, že zejména budova mateřské školy je v havarijním stavu, který vyžaduje akutní řešení.

Střední školy v obci nejsou. Z hlediska středního školství je spádovost jasně daná snadnou dostupností a šíří nabídky oborů – děti nejčastěji dojíždějí do Kyjova a Hodonína.

5.3 Zdravotnictví

Zdravotnická zařízení se v obci nenacházejí. Vzhledem k blízkosti a snadné dostupnosti města Kyjov, kde se nachází nemocnice, poliklinika i řada dalších ordinací lékařů s různou specializací, je však lékařská péče přesto dobře zajištěna. Zdravotnická záchranná služba přijíždí ze stanoviště v Kyjově; legislativně stanovená doba dojezdu je tak snadno splnitelná.

5.4 Sociální péče

V obci se nenachází žádné zařízení sociální péče. Většina standardně využívaných služeb sociální péče je k dispozici v Kyjově.

Péče o seniory a zdravotně znevýhodněné je v obci zajišťována především rodinnými příslušníky, případně terénní formou. Existuje zde možnost využít služeb Centra sociálních služeb, jejímž zřizovatelem je město Kyjov, či Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby Kyjov, jejímž zřizovatelem je oblastní Charita, které mimo jiné zajišťují poskytování osobní asistence a pečovatelské služby v domácím prostředí klienta. Pobytové zařízení pro seniory je dostupné nejblíže v Kyjově a Čeložnicích.

V obci není jasně definována typicky sociálně vyloučená lokalita, jak ji známe. Jde spíše o jedince či rodiny v krizové životní situaci, kteří aktuálně potřebují pomoci. Osoby, které se ocitly v tíživé sociální situaci, navštěvují sociální služby v Kyjově. Zde je jim k dispozici široké spektrum služeb.

Od roku 2007 je rozvoj sociálních a návazných služeb na Kyjovsku řízen metodou komunitního plánování. Iniciátorem a realizátorem je sociální odbor města Kyjov. Obcím byl na základě principu solidarity navrhnut systém spolufinancování služeb sociální prevence.

5.5 Kultura a cestovních ruch

V budově hasičské zbrojnice se nachází Místní knihovna Kostelec, která je organizační složkou obce. Knihovna má otevřeno jedno odpoledne v týdnu (ve středu). Knižní fond obsahuje zhruba 3900 knih, ročně se pořizuje 50 nových knih. Evidováno je kolem 90 čtenářů. V knihovně je od roku 2005 zdarma přístupný internet.

Pro konání kulturních akcí jsou využívány prostory kulturního domu – každoročně se zde pořádá několik plesů, košty vína, karnevaly, hody, apod. Pro menší akce je potom k dispozici prostor obecního sklepa. Další kulturní aktivity jsou organizovány pod širým nebem – na Panské zahradě, na návsi, u pomníku T. G. Masaryka, na hřišti, apod.

Součástí školy je i Kostelecká školní galerie, ve které se pravidelně pořádají výstavy s vernisážemi (více viz. Školství).

Mezi významné kulturní akce obce patří např. Svatováclavské hody s věncem a káčerem, dožínky, stavění máje a pálení čarodějnic, lampionový průvod, setkání seniorů, atd. Jsou realizovány i další akce, např. v roce 2014 krojovaný ples, v roce 2015 mezigenerační setkání stárků a stárek. Probíhá každoroční setkávání obcí s názvem Kostelec.

Obec podporuje několik zájmových sdružení, která se sdružují na jeho území. Podpora je především finanční, a to formou dotací. Prakticky bývají podpořeny všechny žádosti, při jejich převisu však logicky dochází ke snížení částek poskytnutých jednotlivým žadatelům.

V obci působí Římskokatolická farnost Kostelec u Kyjova, což je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Václava v děkanátu Kyjov. V kostele sv. Václava se konají bohoslužby. V budově fary se zahradou se schází mládežnická schóla a menší děti, tzv. „spolčátko“. Podle potřeby se na faře scházejí ministranti nebo pastorační rada farnosti. Také zde má zázemí soubor Kosteláci. Farnost pořádá o letních prázdninách tábory pro děti, o podzimních prázdninách drakiádu. Římskokatolická farnost Kostelec u Kyjova vydává vlastní tiskovinu Farní listy v nákladu 190 výtisků, které jsou dostupné zdarma při mších v kostele.

Registrovaným objektem památkové ochrany je Farní kostel sv. Václava. Kostel postavený asi v letech 1030-1050 patří mezi nejstarší církevní stavby v okolí. Velká část kostela je dodnes z pálených cihel z románského období. V roce 1729 proběhla přestavba a kostel byl podstatně rozšířen o západní část.

Kromě uvedené registrované chráněné památky se v katastru obce nacházejí další pozoruhodné stavby, které odrážejí kulturu či ráz a tvarosloví tradiční lidové architektury a jsou pro obraz obce a jejích dílčích prostorů velmi cenné. Jedná se např. o zděnou bránu za kulturním domem, budovu fary a budovu bývalého zámečku (tzv. Stará tvrz, poprvé vzpomínaná v roce 1552, byla roku 1719 barokně přestavěna na zámeček, v roce 1946 bylo rozhodnuto, že budova nemá památková charakter a sloužila pak zemědělskému družstvu), poškozenou ohradní zeď hřbitova, kříže v krajině (kříž v polích západně od obce z roku 1829), historické domy v centrální části a některé historické vinné sklepy bez nadstaveb.

Obec vyhlásila prostor Panské zahrady za kulturní dědictví obce. Tento prostor je v některých pramenech jmenován též jako Hraběcí park, nebo Zámecky park, zahrada Masarykova. Na k. ú. Kostelec jsou evidovány 2 válečné hroby - Pomník umučenému Štěpánu Kalivodovi a Pomník obětem 1. a 2. světové války z roku 1938 se sochou T. G. Masaryka od sochaře Juliuse Pelikána.

Obec je od roku 1999 součástí Mikroregionu Moštěnka. Jeho součástí jsou obce Kostelec, Moravany, Čeložnice a Hýsly.

5.6 Sport a tělovýchova

Pro sportovní aktivity lze využít travnaté fotbalové hřiště a víceúčelové sportovní hřiště u fotbalového hřiště, které je určeno
k provozování míčových her (malá kopaná, odbíjená, nohejbal, tenis, košíková), cvičební prvky umístněné u fotbalového hřiště.

Pro různé sportovní aktivity je po domluvě možné využít tělocvičnu ve škole (aerobik) nebo sál kulturního domu (aerobik, ping-pong, šerm).

Dětské hřiště je vybudováno u budovy mateřské školky, další je ve směru na Čeložnice a houpačky jsou instalovány také u fotbalového hřiště.

Tenisové hřiště se nachází také u kostela (v soukromém vlastnictví). Mládež má možnost používat posilovnu v budově hasičky. V katastru obce se nachází sportovní střelnice.

V obci se nenachází veřejný plavecký bazén ani koupaliště – tyto jsou však snadno dosažitelné (např. koupaliště v Kyjově). Jeden malý rybník se nachází na území obce Kostelce (nelze jej však využít pro sportovní vyžití), druhý pak v blízkosti Areálu Pod sklepy.

Geomorfologicky náleží Kostelec do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a podsoustavy Středomoravské Karpaty. Území obce Kostelec pak řadíme do celku Kyjovská pahorkatina, podcelku Mutěnická pahorkatina, okrsek Žádovická pahorkatina - členitá pahorkatina budovaná pannonskými písky, jíly. Půdní pokryv tvoří především hnědozem modální, podél toku černice glejová karbonátová. Na území obce se nachází především spraše a sprašové hlíny, podél toků hlíny, štěrky a písky. Nadmořská výška se na území obce pohybuje od 210 m n. m. po 290 m n. m.

Klimaticky (podle klimatické klasifikace Quitta) spadá území obce Kostelec do oblasti T2. Oblast je charakterizována následně: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Obcí protéká vodní tok Malšinka, který pramení v nadmořské výšce kolem 265 m n. m. mezi vesnicemi Kostelec a Čeložnice. Odtud poté směřuje směrem na jih do Kostelce. Do toku Malšinka je před obcí zaústěna svodnice. Potok protéká za obytnou zástavbou zahradami, část toku je zatrubněna. Dále potok prochází po návsi kolem silnice a opět za zahradami a obytnými budovami odtéká z obce. Za obcí dále pokračuje Malšinka západním směrem do města Kyjova, kde se vlévá do řeky Kyjovka. Délka toku Malšinka je přibližně 5,5 km. Na území obce se nachází vodní nádrž, kterou je rybník umístěný na levý břeh toku Malšinka, jižně od zastavěného území obce.

Území obce Kostelec může být ohrožováno vyššími vodními stavy především způsobené přívalovými srážkami, které mají za následek splachy z okolních polí a rozvodnění toku Malšinka. Při povodňových situacích může dojít k ohrožení objektů srážkami, zpětným vzdutím, splachy z polí i nefunkční kanalizací. Na území obce Kostelec je při povodni ohrožováno zhruba 34 budov. V obci je zpracován Povodňový plán obce Kostelec, který je základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi ve správním území obce a díky webovému rozhraní, kde je umístěna grafická část povodňového plánu, je přínosem pro samotnou obec a její obyvatele při vyhledávání informací i v době mimo povodňové situace.

Celková katastrální výměra obce činí 509 ha, z toho 78% tvoří orná půda. Poměrně významnou plochu zabírají také vinohrady. Vzhledem ke zvlněnému reliéfu krajiny je zemědělská produkce velmi málo diversifikována a převažuje rostlinná produkce se zaměřením na pěstování obilovin a řepky. Velkým problémem je ohrožení půdy v důsledku vodních erozí, které jsou způsobeny nevhodným pěstováním plodin.

Graf č. 3: Struktura využití půdy

Na katastru obce Kostelec se nacházejí 3 významné krajinné prvky, a to Stráně, Malšínky a Losky. V lokalitě „Malšiny“ je chráněn hnízdní biotop vlhy pestré. V lokalitách „Losky“ a „Stráně“ roste např.: sasanka lesní, pelyněk ladní, chrpa čekánek či rozrazil klasnatý.

Tabulka č. 10: Přehled významných krajinných prvků

V současné době jsou v obci realizovány pozemkové úpravy, které řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí, zabezpečuje se jejich přístupnost, dochází k vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení eko­logické stability krajiny.

Životní prostředí v obci nevykazuje prakticky žádné problémy, nejsou zde přítomny téměř žádné zdroje znečištění. Kvalita ovzduší je dobrá, převážná část emisí pochází patrně z lokálních spotřebičů na plynná a tuhá paliva (jsou používány zejména v domácnostech) a mobilních zdrojů (motorová vozidla). Z hlediska hluku je nejvýznamnějším zdrojem zátěže doprava. Úroveň hluku však nepřesahuje únosnou mez.

6.1 Odpadové hospodářství

Na Kyjovsku funguje meziobecní spolupráce v oblasti odpadového hospodářství již téměř 20 let. Obce se rozhodly řešit problematiku odpadového hospodářství společně a v roce 1993 založily DSO Severovýchod a rok poté odpadovou společnost EKOR, s.r.o. Nyní je společnost EKOR provozovatelem několika zařízení a služeb nejen pro nakládání s odpady, mezi které patří např. svoz odpadů, provoz skládky odpadů, provoz míst pro třídění odpadů, dotřídění odpadů na dotřiďovací lince na plasty a papír, provoz kompostáren, sběrných dvorů, poradenské služby, apod. Obec Kostelec je členem DSO Severovýchod.

Drtivá většina veškerého odpadu z území je vytříděna v třídící lince v obci Těmice, kterou provozuje společnost Ekor s.r.o. Třídí se zde veškerý komunální odpad z území i separovaný sběr z barevných kontejnerů.

Všem domácnostem, které náleží do DSO Severovýchod, byly zdarma poskytnuty hnědé nádoby na bioodpad, které jsou v pravidelných intervalech vyváženy. V souvislosti se zavedením nového systému sběru bioodpadu byla provedena rozsáhlá informační kampaň s cílem informovat co nejširší veřejnost o správném třídění bioodpadů.

V Kostelci se nachází také kontejner na sběr oděvů, hraček a obuvi a kontejner na sběr kovového odpadu z domácností. Místní organizace SDH každoročně organizuje sběr železa. Obcí jsou také pravidelně umísťovány velkoobjemové kontejnery, kam pak mohou občané ukládat velký odpad.

Baterie a drobná elektrozařízení lze odložit do sběrného boxu v budově školy. Škola organizuje každoročně sběr papíru.

Tabulka č. 11: Vývoj třídění odpadu

Legální skládka v katastru obce není zřízena. Bohužel občas dochází k nepovolenému hromadění odpadu (vznikají černé skládky). Obec Kostelec je zatížena potenciálně nebezpečnou kyanidovou skládkou ještě z dob minulých.

 7.1 Obecní úřad a kompetence obce

Obecní úřad Kostelec nevykonává správní činnosti pro jiné obce, zajišťuje správu pouze pro území obce. Pro výkon některých agend má uzavřeny s městem Kyjovem veřejnoprávní smlouvy (přestupky, sociálně-právní ochrana dětí).

Obecní úřad sídlí v budově kulturního domu, kde se nachází i obřadní síň. Obec zaměstnává celkem 5 osob na hlavní pracovní poměr – konkrétně jsou to účetní, matrikářka, 2 techničtí pracovníci (údržbáři) a knihovnice. Dále také zaměstnává pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací, pracovní místa podpořená v rámci veřejně prospěšných prací jsou zaměřena především na úklid a údržbu obce. Další činnosti dle aktuálních potřeb jsou zajišťovány na základě dohod o provedení práce.

Obec je zřizovatelem Základní školy a mateřské školy Kostelec, a má 2 organizační složky, a to Místní knihovnu Kostelec a Jednotku sboru dobrovolných hasičů obce.

Obecní úřad sděluje občanům informace prostřednictvím obecního rozhlasu, dále mohou získávat informace pomocí emailů, z webových stránek obce či z úřední desky, z informačních letáků do schránek. Obecní úřad vydává dvakrát do roka Kostelecký zpravodaj, který vychází v nákladu 330 výtisků a má 32 stran.

7.2 Hospodaření obce

V posledních letech je rozpočet obce sestavován s vyrovnanou příjmovou a výdajovou částkou, přičemž příjmová stránka této vyrovnanosti se dosahuje s využitím přebytku z předchozích let.

Obec hospodaří s financemi s ohledem na stav příjmů. Celkové příjmy obce se v posledních deseti letech (2005-2015) pohybovaly mezi 8 až 15 miliony korun. Nejvyšší podíl na celkových příjmech tvoří příjmy daňové, v posledních letech se zvyšuje i podíl přijatých dotací.

Běžné výdaje tvoří zhruba 75% podíl na celkových výdajích. Vyšší kapitálové výdaje souvisí s dotacemi získanými na dané investice.

Tabulka č. 12: Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč v letech 2000 - 2014

Tabulka č. 13: Přehled realizovaných projektů

Majetek obce tvoří převážně nemovitosti. Obec vlastní budovu kulturního domu a obecního úřadu, budovu, ve které sídlí pošta, objekt hasičské zbrojnice, ve které je umístěna i místní knihovna, autobusovou čekárnu, kabiny TJ Sokol, soc. zařízení u obecního sklepa a u hřbitova, budovy č. 50 a 72, komunikace a veřejné osvětlení, inženýrské sítě, a ostatní stavby (např. hřiště, víceúčelové hřiště, panskou zahradu včetně parketu a podia).

Obec je také vlastníkem lesních pozemků v k.ú. Buchlovice, Osvětimany, Moravany s podílem 3/119 a v k.ú. Moravany s podílem 3/238 o celkové výměře 311.649,71 m².

Tabulka č. 13: Hodnota pozemků a staveb k 31. 12. 2014 

 Obec v současné době nemá žádné úvěry a hospodaření je vyrovnané s mírnými přebytky rozpočtu.

7.3 Bezpečnost

Úroveň kriminality na území obce je poměrně nízká. Řešení přestupků je na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s městem Kyjov předáváno jejich přestupkové komisi.

Doba dojezdnosti do obce u Hasičské záchranné služby i Policie ČR nepřekračuje 10 minut. Policie ČR ve spolupráci s místní základní školou pravidelně pořádá různé preventivní akce. K varování obyvatelstva před nebezpečím je určen místní rozhlas, který je součástí varovného informačního systému obyvatel.

V obci platí zákaz podomního prodeje a je vydána Obecně závazná vyhláška obce Kostelec č. 2/2010, o stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték a jiných kulturních podniků v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.

7.4 Vnější vztahy a vazby

Obec Kostelec je členem těchto organizací:

• Mikroregionu Moštěnka Hýsly,
• Dobrovolného svazku obcí Severovýchod Kyjov,
• Spolku pro obnovu venkova,
• Svazu měst a obcí ČR,
• Lesního družstva Osvětimany.

Každoročně je pořádáno setkávání obcí s názvem Kostelec, je navázána také přeshraniční spolupráce, např. se Slovenskem – vesnice Velký Grob.