Program rozvoje obce
Velenice

na období let
2015 - 2020

Obec Velenice se nachází v údolí potoka Svitávka, při místní komunikaci Zákupy-Svitava, ve střední části okresu Česká Lípa, asi 12 km severovýchodním směrem od České Lípy, 4 km severně od města Zákupy, 10 km od města Nový Bor. Území obce leží severně od Zákup v členitém terénu. Zastavěné území se táhne podél silnice v údolní nivě potoka Svitávky.
Má 179 obyvatel, výměra katastru činí 717,36 ha, z toho jsou 310,21 ha lesy. Okolo obce je několik kopců - Velenický, Brnišťský a Kamenický vrch.

Historické souvislosti

První zpráva o obci pochází z roku 1399. Ve středověku byla též nazývána Stranov. Na východ od obce leží zalesněné výšiny Vejrova, jihovýchodně se nachází Velenický kopec (417 m)
a severovýchodně svahy Brništského vrchu. Západně od obce svírá hlavní údolí s postranním úvalem, místy téměř svislými stěnami ohraničený jazykový ostroh, pohodlně přístupný pouze ze severozápadu, kde přechází v rovnou náhorní plošinu. Na ostrohu stávala nevelká tvrz, jejíž zbytky jsou patrné dodnes. Zprávy o Velenicích jako žitavském manství svědčí
o tom, že tvrz vznikla ještě v době, kdy Žitava patřila Ronovcům, tedy před rokem 1319.

Ve 14. století patřily Velenice k manství, jež sestávalo z tvrze a poplužního dvora z České Vsi, Božíkova, Bohatic, Kamenice a Velenic a patřilo Hanušovi Pancířovi ze Smojna. Jeho potomek Fridman zde byl ještě roku 1434. V roce 1472 zde byl královský man Melichar z Kouče, sídlem na Stranově, který roku 1475 prodal pustý poplužní dvůr a ves Velenice Mikulášovi z Lutic. Od Mikulášova syna Hanuše koupili ves roku 1479 bratři Jaroslav, Jiří, Jan a Petr Berkové z Dubé a Lipé, kterým ji král následujícího roku propustil z manství.
O osudech velenické tvrze za husitských válek a pak za válek zdejší šlechty proti lužickým městům, v nichž hrál významnou úlohu právě příslušník rodu Pancířů Mikeš, není téměř nic známo. Je možné, že zanikla za odvetných tažení Lužičanů do Severních Čech ve 40. letech 15. století.

Při dělení berkovských majetků v roce 1502 nejsou Velenice výslovně jmenovány, připadly však zřejmě Petrovi Berkovi z Dubé a staly se součástí panství Sloup. Sídlili zde i nadále drobní
zemané, kteří byli v manském vztahu k Berkům. Jako součást sloupského panství patřily Velenice Berkům do roku 1616, kdy je od Anny Marie, dcery Adama Berky, koupila její matka Anna, znovu provdaná za Jana Abrahama ze Salhauzu. Jeho bratrovi Volfovi ze Solhauzu byl konfiskován majetek pro účast na českém stavovském povstání a panství Sloup prodáno roku 1623 Zdeňkovi Lvovi Libštejnskému z Kolovrat. Po něm zdědil zadlužené panství syn Václav František a roku 1654 jej koupila druhá manželka Zdeňka Lva Kateřina z Vrtby, znovu provdaná za Petra z Kokořova.

V roce 1710 prodala hrabata z Kokořova panství Sloup Václavovi Norbertovi OktaviánoviKinskému, jehož rodina ho vlastnila do konce patrimoniální vlády. Po jejím zrušení byla roku
1850 vytvořena místní obec Velenice, která náležela k soudnímu okresu Nový Bor. Ten byl v letech 1850-1855 součástí okresního hejtmanství Česká Lípa, v letech
1855-1868 samostatným politickým okresem, v letech 1868-1938 opět součástí okresu Česká Lípa a v roce 1938-1945 začleněn do londrátu Česká Lípa.

V letech 1654-1757 bylo ve Velenicích kromě sedláků, chalupníků, domkářů a nádeníků i několik řemeslníků, například koželuh a tkalci, dále švec, přadlák, kovář, řezník a mlynář
na mlýně s obsluhou pily. V roce 1767 vznikla ve Velenicích brusírna zrcadel (Velenická zrcadlárna), která patřila k panství Sloup. Obyvatelé Velenic se živili zemědělstvím, pěstováním ovoce, tkaním a výrobou lněného damašku. V 16. století bylo obyvatelstvo luteránské a patřilo k luteránské obci v Brništi. V době rekatolizace po bitvě na Bílé Hoře byly Velenice připojeny ke sloupské faře.

Roku 1735 postavila obec z vlastních prostředků kostel Nejsvětější Trojice, který také obyvatelé dotovali. Patronát měla sloupská vrchnost. Od roku 1759 byl ve Velenicích administrátor,
od roku 1767 byla zřízena samostatná fara. Zrcadlárny, které byly později připojeny ke katastrální obci Lindava, zůstaly připojeny k Velenicích. Hřbitov byl připojen spolu s kostelem 1735, později byl zrušen a přeložen, ale i druhý hřbitov byl zrušen koncem 19. století a roku 1894 vybudován nový na okraji lesa. Roku 1820 byla postavena škola, která byla od roku 1870 dvoutřídní.

Nová školní budova byla postavena roku 1902. Okresní silnice, která spojila Velenice s městem Zákupy a Lindavou, byla vybudována v roce 1886. Pošta pro Velenice byla v Zákupech.

Začátkem 20. století se obyvatelé zabývali hlavně zemědělstvím a chovem dobytka, část obyvatel pracovala v blízké zrcadlárně a v Grunovské továrně na sukno, ojediněle zde byli domácí tkalci a různí řemeslníci. Ve vsi byly dvě lisovny ovoce, barvírna, strojní dílna a dva mlýny. Velenice byly i oblíbeným cílem turistů.

Před rokem 1945 se počet obyvatel přibližoval k 500, roku 1945 však byl pouze 340. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1946 se počet obyvatel ještě snížil na 200 - 300. Obec měla výrazně zemědělský charakter, místní průmysl prakticky neexistoval. Jediným objektem spotřebního průmyslu byl pouze mlýn, patřící hospodářskému družstvu v České Lípě. Vedle toho provozovali své živnosti řemeslníci jako kovář, truhlář, švec, řezník a pekař.

Byl zde i hostinec a prodejna konzumního družstva. V průběhu let 1945 - 1946 se ustavil sbor dobrovolných hasičů a byla vybudována lidová knihovna. Důležitým mezníkem v životě obce bylo zřízení JZD v roce 1951. Převládající výroba v obci - zemědělství - byla tak postavena na spolehlivé základy socialistické velkovýroby. Přesto ani založení JZD se značným množstvím pracovních sil nezamezilo odchodu zejména mladých lidí do měst.

Příčina byla hlavně v nedostatku bytů v obci, ačkoli v období 1945-1960 zde bylo zbouráno přes 70 domů! Nedostatečná také byla kulturní činnost v obci. Kulturní dům často měnil své stanoviště, vyžadoval neustále adaptace a prakticky nesloužil svému účelu. Rovněž osvětová beseda měla výkyvy, loutkové divadlo a rozhlasový kroužek, které začaly pracovat začátkem    50. let, po krátkém období aktivity zanikly. Problém bylo i prosazení pravidelné autobusové linky do nejbližšího většího města - Zákup. Až roku 1951 byla tato linka přes prezidentskou kancelář prosazena.

Nové období života obce nastalo po roce 1960 zásluhou dobře pracujícího MNV. V obci byla opravena škola, prodejna, hostinec, knihovna i budova MNV, zřízeny autobusové zastávky,
zastaveno další bourání obytných domů a Velenice se staly prosperující obcí. Aktivita MNV, který zřídil různé služby - mandl, sklenářství, řezání dřeva atd., se odrazila i ve zvýšené aktivitě složek NF v obci a to ČSČK, SČSP, ČSM, požární sbor a myslivecké sdružení.

Roku 1962 se JZD Velenice sloučilo s JZD Brniště ve velký zemědělský podnik JZD Nástup. Na život v obci nemělo zrušení samostatného JZD podstatný vliv. Další pracovní příležitosti  se naskytly v budovaných skladech n.p. Zelenina.

Aktivita MNV pokračovala i v 70. letech. Největší akcí byla výstavba nové prodejny Jednota, stavba nové požární zbrojnice v roce 1976, adaptace pohostinství a klubovny SSM v roce 1972 a generální oprava elektrického vedení.

V roce 1977 byla zrušena velenická místní skupina ČSČK a škola, do vyprázdněné budovy se přemístil MNV a lidová knihovna. Protože osvětová beseda již neexistovala, kulturní akce
koordinovala školská a kulturní komise MNV. Vedle dobře fungujícího MNV zde nebylo žádné kulturní ani školské zařízení, byla zde jen nejnutnější vybavenost. Přitom se Velenice staly
rekreačním střediskem, kde zejména v letních měsících stoupal počet obyvatel téměř na dvojnásobek. Všechny tyto okolnosti vedly k datu 31. 12.1980 ke zrušení samostatného MNV
a začlenění Velenic pod MěNV Zákupy.

S novými společenskými změnami v roce 1989 a reorganizací územních struktur došlo v roce 1991 k navrácení řídící složky obce zpět do Velenic v podobě obecního úřadu.

Vzhledem ke stáří a významnosti stavebních objektů ve Velenicích byla stanovena památková ochrana, jak pro samostatné a hodnotné stavební objekty a jejich části, tak památková zóna ucelených částí obce. Jejich podrobnější výčet je uveden samostatně.

V obci žije 184 obyvatel. Průměrně se rodí 1 děti/rok (průměr počítán za posledních 15 let). Naopak úmrtí v obci je 1 osoba/rok. Za rok se vystěhuje 14 osob, naopak 13 se jich přistěhuje. Průměrný věk obyvatelstva k 31. 12. 2014 byl 43,3 let.                      

Dětská složka populace (předproduktivní věk 0-14 let) se podílí 15% na populaci obce. Počet osob v produktivním věku (15-65 let) je 64%. Kategorie osob v poproduktivním věku
(65 a více let) činí 21%.

Sociální situace

V obci nejsou žádné sociálně vyloučené lokality. Obec se nepotýká ani s uživateli návykových látek.

• Národnosti žijící v obci

V obci Velenice žilo celkem k roku 2011 172 obyvatel. V tomto roce proběhlo sčítání lidu. V obci žilo 126 obyvatel české národnosti, 3 osoby vietnamské národnosti, 1 osoba polské národnosti. 42 obyvatel neuvedlo svoji národnost.

• Obyvatelstvo podle náboženské víry

Věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti – 8 osob. Věřící - hlásící
se k církvi, náboženské společnosti – 4 osoby. 68 obyvatel je bez náboženské víry. 92 obyvatel neuvedlo svou víru.

Spolková činnost

V obci funguje pouze Sbor dobrovolných hasičů. Jiná spolková činnost v obci není.

Obec Velenice zřídila novou službu, kdy jsou obyvatelé informování pomocí SMS zpráv. Službu mohou využít jak trvale žijící obyvatelé, tak i rekreanti.

Komunikace s občany je řešena několika způsoby tak, aby vyhovovala všem zájemcům
o informace bez ohledu na věková či jiná omezení. Kromě osobního kontaktu s občany (kancelář OÚ, zasedání zastupitelstev, veřejné schůze, kulturní akce …) probíhá informovanost občanů následujícím způsobem:

• elektronická úřední deska
• SMS zprávy
• webové stránky obce
• kancelář OÚ
• zasedání zastupitelstev, veřejné schůze

V obci v současné době není možnost volnočasového vyžití pro mládež ani pro ostatní obyvatele.

Ekonomická situace (zemědělství, průmysl, služby, cestovní ruch…)

Pro ubytování v obci Velenice a okolí můžou obyvatelé a turisté využít některý z těchto rekreačních objektů: Chalupa Velký Valtinov, Chata Sloup v Čechách, chata Sloup v Čechách, Chalupa Kunratice u Cvikova, Chata Maxov - Sloup v Čechách, Herberk Ferdinanda Dobrotivého, RS Karned, ubytování Pod rozhlednou.

Výběr z restaurací Velenice a okolí: Sklářská Krčma, Restaurace Dutý kámen, Restaurant Zámeček, Restaurace U Studničků více na restaurace Česká Lípa. K dispozici jsou také přehledy cukráren a kaváren, pizzérií (včetně rozvozů), vinoték a vináren nebo klubů a barů.

V květnu roku 2015 začal působit ve Velenicích u Zákup sociální zemědělský podnik, provozovaný Sociální farmou, s.r.o., kterou založilo Biskupství litoměřické (51 %) spolu s Farní charitou Česká Lípa (49 %). Jde o investiční projekt pořízený z finanční náhrady majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Jde o zemědělskou farmu s cílem chovat dobytek a drůbež, pěstovat zeleninu a ovoce a v neposlední řadě poskytovat pracovní příležitost a ubytování nezaměstnaným lidem. V současné chvíli na farmě pracují čtyři lidé, kteří byli dlouhodobě evidováni na úřadu práce a jeden z nich již brzy získá na farmě i ubytování. Sociální farma, s.r.o. nyní disponuje stádem šestatřiceti krav, jsou již připraveny výběhy pro husy a slepice, vysázeny brambory a na pronajatém poli v Dubnici v tuto chvíli klíčí plodiny pro krmení dobytka.

Cestovní ruch

Lesy, pískovcové skály a kopcovitá pahorkatina charakteristická pro podhůří Lužických hor z Velenic učinila příjemné místo pro odpočinek. Přestože je stranou turistických značených cest, v jejím okolí nalezneme řadu unikátních památek a přírodních zajímavostí. Krajina kolem obce je vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se zde několik památek.

Ze sakrálních památek v obce stojí za zmínku především barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1735 – uvnitř má oltáře, prostřední měl otáčecí svatostánek, nyní chátrá, propadá se mu strop a byl vykraden. U silnice z Velenice do Brniště zhruba 300 metrů za vsí je do pískovcové skály vytesaná jeskyně Boží hrob, kterou v letech 1710-1711 vytesal místní hospodář Schille. Uvnitř je jeskyně – skalní kaple, kde se nachází reliéfy Kristova utrpení, vně jsou kamenné plastiky novější. Na západní straně vsi je kamenný kříž z roku 1633 postavený na památku rychtáře Schilla zastřeleného Švédy.

Za vsí na severní straně jsou znatelné a obtížně přístupné zbytky zříceniny středověké tvrze (Velenická tvrz), rodového sídla Pancířů ze Snojma. Zanikla asi kolem roku 1440 odvetném tažení Lužického vojska. Na severní straně jsou nepatrné zbytky dalšího hrádku Vývoz z 13 -14 století. Poblíž Velenické tvrzi na soukromé zahradě č. p. 19 stojí poškozený smírčí kříž. Byl sem přestěhován o cca 300 metrů při velké těžbě dřeva. Ve skalách nad silnicí z Velenice do Svitavy jsou Velenické lavičky s kamenným schodištěm.

Trh práce

Míra nezaměstnanosti k 31. 08. 2015 byla v obci 3,2 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obci roku 2011, kdy byla na nezaměstnanost 12, 8 %. V roce 2014 byli evidováni
2 uchazeči o zaměstnání. V roce 2014 byla míra nezaměstnanosti v obci nejnižší a to 1,7 %.

V obci je minimální nabídka pracovních příležitostí. Občané jsou tudíž nuceni za svou prací dojíždět. V roce 2011 vyjíždělo za prací 25 % obyvatelstva, tj. 16 občanů z 64 ekonomicky aktivních. 15 obyvatel dojíždí do jiné obce okresu a 1 osoba do jiného kraje.

Pro srovnání v roce 2001 dojíždělo za prací 75,53 % z aktivního obyvatelstva. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo obce činilo cca 53,11 %, z toho zaměstnaných bylo 84 občanů (89,36 %). (ČSÚ, SLDB k 26. 3. 2011, dostupné z www.czso.cz)

Technická infrastruktura

Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií ze stávající distribuční soustavy tvořené vedením vysokého napětí 35 kV, stávajícími trafostanicemi a rozvodnou sítí nízkého napětí se ÚP Velenice  nezmění. Nové zastavitelné plochy a nové objekty v zastavěném území budou napojeny na rozvody vysokého napětí přes distribuční trafostanice, nebo na stávající rozvody nízkého napětí. Nenachází se zde žádný centrální zdroj tepla a objekty jsou vytápěny převážně pevnými palivy, případně elektrickou energií.

Zásobování pitnou vodou

Stávající systém zásobování pitnou vodou se ÚP Velenice nezmění. Nové stavby budou mít vlastní studny (vlastní zdroje). Pitná voda je zajišťována soukromými studnami. Koncepce zásobování pitnou vodou zůstává zatím zachována.

Plynofikace

Plynofikace v obci není.

Kanalizace a čistění odpadních vod

V obci není vybudována kanalizace ani čistička odpadních vod, řešením je individuální likvidace odpadních vod. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálním způsobem s využitím  domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek. Vsakování vyčištěných odpadních vod z domovních čistíren odpadních vod do podmoku je možné jenom na základě hydrogeologického posouzení.

Likvidace komunálního odpadu

Současný způsob zneškodňování tuhého domovního odpadu, který je zajišťován pravidelným odvozem specializovanou společností, bude i nadále zachován. ÚP Velenice nevymezuje nové plochy s výhradním využitím pro skládku, sběrný dvůr, kompostárnu apod. Svoz komunálního odpadu provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., každých 14 dní. Občané mají také možnost třídit odpad, svoz separovaného odpadu je realizován 1x za 14 dní, v letním období 1x týdně. Sběr nebezpečného odpadu je v obci zajištěn 2x ročně.

Telekomunikace

Územím vedou místní telefonní přípojné sítě. V obci je možnost připojení k internetu pomocí WIFI, tuto službu provozuje firma Hustý Net.

Dopravní infrastruktura

Územím obce z jihu na sever prochází silnice III. třídy III/26836, která v systému dopravní sítě propojuje Zákupy a Cvikov. Z Velenic je východním směrem vedena silnice III/26835, která Velenice dopravně propojuje s Brništěm. Územím obce procházejí dvě cyklotrasy. Cyklotrasa 3045, kterou lze označit jako regionální,(délka 55 km) vede z Jablonného v Podještědí přes Brniště, Velenice, Zákupy, Jestřebí, Doksy , Bezděz až do Bělé pod Bezdězem ve Středočeském kraji. Cyklotrasa 3055 je lokálního významu (délka 21 km), vede z Velenic na sever přes Lindavu, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Krompach a končí na hraničním přechodu do Spolkové republiky Německo.

Dopravní obslužnost

Do obce třikrát zajíždí v pracovních dnech pravidelná autobusová linka ČSAD Česká Lípa č. 500110 na trase z České Lípy do Mimoně. O víkendech žádné spojení není. Železniční spojení zde není, nejblíže 5 km až v Zákupech. Přes obec vede cyklotrasa 3045 od Zákup do Brniště. Obyvatelé Velenic se například do Mimoně mohou dostat ve všední dny pouze dvakrát.
O víkendech neexistuje dopravní spojení autobusovou linkou.

Koncepce veřejné infrastruktury

Stávající koncepce dopravní infrastruktury v území obce Velenice se ÚP Velenice nezmění.

Případné nové komunikace v zastavitelných plochách budou dopravně napojeny převážně na stávající místní komunikační síť obce a navrženy převážně jako obousměrné dvoupruhové
v modifikované úpravě se šířkou vozovky 4,50 m s bezpečnostními odstupy, přičemž míjení protijedoucích vozidel bude umožněno buď v prostoru tzv. výhyben, nebo u zpevněných vjezdů k jednotlivým objektům v kategorii MO 7/30 s oboustrannými bezpečnostními odstupy, které budou využity pro nové inženýrské sítě. U nově budovaných objektů, změnách využití staveb a území bude počet parkovacích stání odpovídat požadavkům stanovených v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Stávající, především nezpevněné parkovací plochy, se budou postupně opatřovat bezprašným povrchem, bude vybudováno jejich odpovídající odvodnění a stanovena jasná organizace dopravy.

Při rozhodování v území bude respektována normová kategorizace krajských silnic III. třídy. Pro rozvoj cykloturistiky je možné v celém území zřizovat cyklistické trasy a stezky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití, kromě plochy občanského vybavení – hřbitova. Pro pěší dopravu je možné budovat chodníky v zastavěném území i zastavitelných plochách.

Bydlení

Obecní úřad eviduje na území obce Velenice 54 trvale obydlených domů, 48 domů a 2 rekreační chatky je využíváno k individuální rekreaci. Převládá zástavba rodinnými domy. V obci se nenachází žádné sociální bydlení.

Školství a vzdělávání

V obci Velenice se nenachází žádná Základní ani Mateřská škola. Děti jsou proto nuceni dojíždět do okolních měst, jako jsou Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem nebo Česká Lípa. Z dat získaných ze Sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011 dojíždělo do škol z obce 6 žáků.

Zdravotnictví

V obci se nenachází žádné zdravotní středisko. Obyvatelé proto musí jezdit k lékařům do sousedních měst a obcí. Do nemocnice musí obyvatelé obce do okresního města Česká Lípa.

Z České Lípy zároveň vyjíždí do Velenice v případě potřeby zdravotnická záchranná služba, která dojezdový čas 20 minut splňuje.

Sociální péče

V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení. V obci Velenice fungují terénní sociální služby. Obyvatelé musí za dalšími službami dojíždět do okolních měst, kde sociální péči mají.

Kultura

Obec celoročně pořádá kulturní, společenské a sportovní akce. Jedná se zejména o Masopustní průvod, Dětský maškarní bál, Hasičský ples, Pálení čarodějnic, Kácení máje, Májová veselice – zábava, Jen tak – zábava, Velenická veselice – zábavné odpoledne na hřišti, Velenické čertoviny, Oslava Silvestra, Fotbalové turnaje. Kulturní a sportovní akce v obci odhadem navštěvuje 50 návštěvníků.

Kulturními památky, historické památky, zajímavosti v obci
V ústředním seznamu kulturních památek České republiky jsou uvedeny následující nemovité kulturní památky na území obce.

Přírodní zajímavosti

Vesnice leží v údolí potoka Svitávka (později přítok Ploučnice) při místní komunikaci ze Zákup do Svitavy patřící pod Cvikov. Okolo ní leží několik kopců, na východě Velenický kopec (417 m), nevýrazné Spálenisko (383 m.), na severu Brništský vrch (490,7 m) a na jihu Kamenický kopec (435,6 m). Okolní kopce jsou řazeny do Cvikovské pahorkatiny, která je podcelkem Zákupské pahorkatiny.

V údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava najdete největší pískovcové podzemí v Evropě. V současnosti se zde nachází speciální motorkářský klub, který nabízí odpočinek motorkářům i ostatním turistům. Motorky mohou vjet přímo do klubu.

Sport a tělovýchova

V roce 2014 bylo otevřeno multifunkční hřiště.

Složky životního prostředí

V obci nejsou žádné ekologické zátěže. Obec se nepotýká se špatnou kvalitou vody z lokálních zdrojů a ani s větší mírou hluku. Dle údajů z Informačního systému kvality ovzduší ČR není v obci Velenice zhoršená kvalita vzduchu.

Vodní plochy a vodoteče

Katastrálním územím protéká říčka Svitávka, která způsobuje téměř pravidelně 2x ročně lokální záplavy při přívalových deštích a při tání sněhu. V souvislosti s lokálními záplavami byla zřízena protipovodňová komise a byl zpracován protipovodňový plán. V možnostech obce není v současné době provedení vhodných technických protipovodňových opatření, která by těmto lokálním záplavám byla schopna v budoucnu zabránit.

Hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot území

• z hlediska ochrany přírodních hodnot:
• respektovat stávající ochranu přírody a krajiny v celém řešeném území,
• vytvářet podmínky pro ochranu stávajících prvků (biocentra, biokoridory) územního systému ekologické stability,
• respektovat a chránit jedinečnost řešeného území, jeho části i celkový krajinný ráz,
• nepřipouštět úpravy pozemků a provádění meliorace v rozsahu, kterým se sníží akumulace vod, biodiverzita a ekologická stabilita,
• v lesním hospodářství se řídit platnými lesními hospodářskými plány (LHP), které jsou zpracovávány ve spolupráci s orgány ochrany přírody,
• vynětí pozemků z ploch určených pro plnění funkcí lesa a trvalé odlesnění se připouští pouze v případě, že bude tento záměr v souladu s řešením v ÚP Velenice a opatřen
  souhlasem příslušného dotčeného orgánu státní správy na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa.

z hlediska ochrany civilizačních hodnot:

• využít a chránit zachovalou a funkční dopravní a technickou infrastrukturu včetně technických a technologických zařízení této infrastruktury,
• vytvářet podmínky pro další rozvoj veřejné infrastruktury.

z hlediska ochrany kulturních, urbanistických a architektonických hodnot:

• zachovávat stávající historickou urbanistickou strukturu a kompozici zastavěného území, stávající měřítko zástavby a nepřekročit stávající výškovou hladinu zástavby,
• chránit historické, kulturní a urbanistické hodnoty území,
• chránit významné soubory staveb i stavby samotné,
• chránit nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovými čísly,
• respektovat ochranu území vesnické památkové zóny,
• novou výstavbou nenarušit stávající dominanty,
• nenarušovat stávající urbanistickou strukturu a kompozici obce,
• respektovat území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu České republiky

Systém sídelní zeleně:

• veřejná sídelní zeleň je součástí ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury silniční, podmínky využití těchto ploch zajišťují ochranu sídelní zeleně před zastavěním či jinými nežádoucími zásahy
• pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny samostatné plochy, sídelní zeleň by však měla být součástí všech rozvojových ploch. Při provádění úprav veřejných
  prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin.
• všechny prvky veřejné sídelní zeleně je nutno zachovávat, případné provádět jejich Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin.
• ÚP Velenice neupravuje podmínky pro úpravu soukromé zeleně uvnitř ploch smíšených obytných venkovského charakteru. Pouze v případě, že je zastavěná část stavebního pozemku orientována do volné krajiny, musí být přechod zástavby do krajiny řešen výsadbou ochranné zeleně

Hlavní rozvojové směry, plochy a koridory:

• zachování stávající sídelní struktury, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého osídlení
• preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupením ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, prioritou je integrace nerušivých výrobních aktivit a služeb do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Rušivé výrobní aktivity mohou být rozvíjeny pouze v rámci zemědělského areálu
• z hlediska rozvoje stávajícího nebo požadovaného způsobu
• Velenice budou rozvíjeny jako kompaktní sídlo, preferována je přestavba stávajících budov či zástavba uvnitř zastavěného území před zástavbou zasahující do volné krajiny, zástavba ale nesmí rozvíjena na úkor ploch prostranství a sídelní zeleně v centru obce
• prioritou je zachování vzhledu a identity obce, vymezené zastavitelné plochy nejsou nadměrně rozsáhlé vůči stávající velikosti zastavěného území                                   

Zásady rozvoje území obce:

• ochrana významných krajinných prvků a ostatních přírodních hodnot řešeného území,
• zachování stávající urbanistické struktury obce,
• ochrany historických, kulturních, urbanistických hodnot území, ochrany souborů staveb i staveb samotných,
• využití stávající veřejné infrastruktury a vytvoření podmínek pro rozvoj dopravní technické infrastruktury,
• vymezení nových ploch pro výstavbu rodinných domů,
• s ohledem na krajinný ráz nebudou v území vymezovány plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny.

Koncepce územního systému ekologické stability

Zásady využití ploch lesního společenstva

V zájmu zvyšování ekologické stability krajiny je třeba i v lesích hospodařit podle lesního hospodářského plánu. Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala se jejich odolnost a zlepšovalo se plnění funkce lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy. Přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných. Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí. V praxi to znamená nevysazovat smrkové a borové monokultury, ale podporovat změnu druhové skladby ve prospěch listnatých stromů, jako zpevňující i meliorační dřeviny. Zavádět jemnější způsoby hospodaření, přecházet z holosečného způsobu hospodaření
na maloplošný, podrostní a výběrový.

Na všech přírodních plochách lesních (PL) je třeba hospodaření přizpůsobit požadavku ÚSES. V lesním hospodářském plánu budou tyto porosty označeny a při prováděcím projektu přesně vymezeny v terénu. Na těchto plochách usilovat především o uchování a perspektivní obnovu přírodě blízkých listnatých smíšených porostů, rozvíjení vertikálního členění lesa, redukování velikosti pasek a předržování věku u kvalitních listnatých stromů. Je také nutné likvidovat nemocné stromy tj. stromy poškozené kůrovcem, či imisemi. Dále je nutná postupná redukce introdukovaných dřevin.

Zásady pro realizaci a obnovu interakčních prvků:

Stávající interakční prvky v podobě stromořadí je nutno postupně revitalizovat a různou věkovou a druhovou skladbou zvyšovat jejich odolnost a ekologické působení. Navržené interakční prvky realizovat formou výsadby původních druhů dřevin.

Obecní úřad a kompetence obce             

Obecní úřad má sídlo v budově č. p. 148. Zastupitelstvo obce pro volební období 2014 – 2018 má 9 členů a zřídilo finanční výbor o 3 členech a kontrolní výbor o 3 členech. Zvolení
zastupitelé se schází na jednání zastupitelstva a pracovních poradách, kde řeší a plánují rozvoj obce.   

Vydané vyhlášky a nařízení obce:

• Obecně závazná vyhláška 1/2008, kterou vydává požární řád, stanoví podmínky
  k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob a stanoví další případy, kdy právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky
• Obecně závazná vyhláška 1/2010 o místním poplatky ze psů
• Obecně závazná vyhláška 2/2012 o místním poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce Velenice
• Obecně závazná vyhláška 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce Velenice

Strategické dokumenty obce

Obec Velenice má zpracován územní plán schválený zastupitelstvem obce 28. 11. 2012 usnesením 2012-111. Pořizovatelem byla obec Velenice. Tento ÚP řeší novou organizaci využití pozemků, lokálních systémů ekologické stability, ochranu místních přírodních útvarů a přirozené propojení obce s krajinou a sousedními obcemi.

Limity územního plánu

------------------------------

Hospodaření a majetek obce

Obec disponuje vlastním finančním majetkem v celkové výši 10.300.000 Kč.

Obec Velenice má ve vlastnictví i nemovitý majetek.

Budova Obecního úřadu je ve špatném stavu, vše je zastaralé a budova je podmáčená. V budově OÚ je zároveň místní obchod. Za tento pronájem inkasuje obec celkem 12.000 Kč ročně. Dále
se v budově nachází kanceláře a společenský sál, který obec občas pronajímá a využívá ho na kulturní akce.

Dále do majetku obce spadá bývalý mlýn, který je ve velmi špatném stavu, 15 let je tato budova nevyužívaná a obec vymýšlí záměry na využití tohoto objektu.

Budova hasičské zbrojnice je ve špatném stavu, vše je zastaralé, v letošním roce se budou z finančním prostředků obce měnit okna a v dalších letech proběhne rekonstrukce elektroinstalace. Budova se využívá k volnočasové aktivitě mládeže, je zde pingpongový stůl a šipky.

Další budova (stodola) je také ve velmi špatném stavu, budova je podmáčená a obec jí využívá jako skladiště.

Obec dále vlastní pozemky, které pronajímá a příjem z těchto pozemků tvoří 26.792 Kč.

Obec má v majetku také dvě autobusové zastávky, které jsou v ucházejícím stavu.

Bezpochyby největšími příjmy pro obec jsou příjmy daňové. Dále obec přijímá finanční poplatky za komunální odpad, poplatky za psy, odvody z loterií, a různé správní poplatky. Další přijaté finanční prostředky jsou například z prodeje dřeva, z pronájmů, z prodeje zboží a příjmy z úroků.

Obec samozřejmě i své finance vynakládá například na lesní hospodářství, pozemní komunikace, provoz veřejné silniční dopravy, veřejné osvětlení, pohřebnictví, komunální služby, svoz
nebezpečných a komunálních odpadů, veřejnou zeleň nebo na požární ochranu.

Obec každoročně disponuje rozpočtem ve výši cca 2,5 mil Kč. Příjmy obce jsou složeny z kapitálových, běžných a daňových položek. Část obecního příjmu tvoří dotace.

Bezpečnost

Vzhledem k poloze obce mimo hlavní komunikace je obec bezpečná. V obci se nenachází žádné sociálně vyloučené oblasti. V obci není problém s kriminalitou. Obec je zapojena do IZS. Celkovou úroveň kriminality lze obtížně určit (data jsou publikována souhrnně za celý spádový obvod Mimoň). 

Vnější vztahy a vazby

Mikroregionu Podralsko

V současné době je v Mikroregionu Podralsko dobrovolně sdruženo 24 obcí náležejících převážně do Libereckého kraje, s přesahem do kraje Středočeského. Předmětem činnosti
je koordinace nejen společného postupu při realizaci záměrů ve městech a obcích ale také společného zapojování občanů mikroregionu do dění v tomto území a do jejich společného rozhodování.

Územní působnost LAG Podralsko z. s.

Občanské sdružení LAG Podralsko vzniklo 31. května 2004. Hlavním úkolem je celkový rozvoj regionu Podralsko, a to především na principech iniciativy Evropské unie LEADER. 

LEADER je společná iniciativa Evropské unie zaměřená k posílení venkovského prostoru, je postavená na těchto znacích: Každý region má svoje specifika, která mohou být při správném využití jeho šancemi. Nejlepší znalost regionu mají ti, kteří v něm bydlí a působí.