Program rozvoje obce Křepice je základním plánovacím dokumentem obce zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Formuluje představy o budoucnosti obce a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout. Slouží zejména jako manuály pro řízení rozvojových činností obce (při rozhodování zastupitelstva, při přípravě projektů, při tvorbě rozpočtů). Slouží i jako informační materiál pro občany a subjekty působící v obci. Program rozvoje zvyšuje připravenost obce k podání žádostí o dotační podporu a zvyšuje šance získat vnější finanční prostředky.
Program rozvoje obce (PRO) je zpracován na roky 2018–2023, tj. na 6 let. Dlouhodobý pohled na rozvoj obce je formulován ve strategické vizi pro období cca 20 let (přibližně do roku 2035, což odpovídá realizaci 3 návazných PRO).
Program rozvoj obce je tvořen analytickou částí (charakteristika obce, SWOT analýza, vyhodnocení dotazníkových šetření) a návrhovou částí (vize, opatření a aktivity, podpora realizace).
Zpracování PRO proběhlo jako součást projektu Programy rozvoje obce pro obce Mikroregionu Hustopečsko realizovaného mikroregionem Hustopečsko.
Kulatý stůl (setkání zastupitelů, občanů a dalších zájemců o rozvoj obce) proběhl 5. 6. 2017. Na tomto setkání byla diskutována rozvojová situace obce a shromážděny podněty k dalšímu rozvoji.
V polovině června 2017 proběhlo dotazníkové šetření mezi obyvateli. Šetření se zúčastnilo 92 osob. Šetření přineslo další zajímavé podněty a ověřilo situaci v obci.
V měsících červenci a srpnu byl sestaven koncept PRO. V září byl dokument diskutován zastupiteli obce a dopracován.
Program rozvoje je zpracováván dle „Metodiky tvorby programu rozvoje obce“ doporučené Ministerstvem pro místní rozvoj.
Obec Křepice leží v mírně zvlněné krajině na rozhraní úvalu řeky Svratky a východního okraje pahorkatiny Ždánického lesa. Nacházejí necelých 20 km jižně od krajského města Brna, od Hustopečí jsou vzdáleny cca 6,5 km. Obcí protéká Křepický potok.
Křepice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Obec má pouze jednu část a je tvořena jedním katastrem (hranice katastru je na níže uvedeném obrázku vyznačena červenou čárou).
Celková rozloha obce činí 672 hektarů. Hustota zalidnění činí 195,5 obyvatel/km2. Obec patří svou rozlohou mezi menší obce. Průměrné území obce v České republice zaujímá 1261 ha, v Jihomoravském kraji potom 1070 ha.
První písemná zmínka o obci je z roku 1349 pod názvem Crepicz, kdy se připomínají bratři Kuneš a Vrš z Křepic. Potom se objevuje několik dalších jmen z řad méně významné nižší šlechty, která držela zboží v Křepicích. Před rokem 1498 koupil zboží Vilém z Pernštejna, který později koupil Židlochovické panství, k němuž byly Křepice připojeny a zůstaly jeho součásti do roku 1848.
Celkový počet obyvatel obce Křepice k 31. 12. 2016 činil 1314 (z toho 666 mužů a 648 žen). Počet obyvatel v 90. letech spíše kolísal, po roce 2000 spíše roste, v posledních 6 letech se vývoj ustálit a opět mírně kolísá.
Mírné kolísání počtu obyvatel v 90. letech bylo způsobeno poměrně vyrovnanými hodnotami demografických ukazatelů – narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých. Mírný nárůst počtu obyvatel od roku 1999 způsobil vyšší příliv nově přistěhovalých obyvatel, což se v následujících letech projevilo i vyšším počtem narozených dětí od roku 2007. Tento boom však skočil rokem 2010, od té doby již k výraznějšímu nárůstu ani poklesu počtu obyvatel nedošlo.
Ke konci roku 2016 bylo 15,6 % obyvatel obce ve věku do 15 let (205 osob), 68,1 % ve věku 15–64 let (895 osob) a 16,3 % obyvatel obce bylo starších 65 let (214 osob). Při srovnání počtu seniorů a počtu dětí do 15 let (tzv. index stáří v hodnotě 104,4) mírně převažují senioři a při současném demografickém vývoji lze předpokládat zvyšování jejich podílu. Průměrný věk obyvatel obce je 40,4 let ke konci roku 2016.
Za posledních 10 let došlo v obci Křepice k nárůstu počtu obyvatel o 6,2 %. Křepice tak patří v rámci správního obvodu ORP Hustopeče k obcím, kde počet obyvatel dlouhodobě výrazně roste.
V obci jsou aktivní následující spolky:
Sbor dobrovolných hasičů Křepice vznikl v roce 1904. Hasičská zbrojnice je součástí budovy občanské vybavenosti. Hasiči se věnují i práci s mládeží.
TJ Sokol Křepice má oddíl kopané, oddíl stolního tenisu a oddíl cvičení pro ženy. TJ má v majetku sportovní areál, do kterého získali převodem od státu fotbalové hřiště a kabiny. V areálu TJ jsou i tenisové kurty. Aktuální informace jsou na webových stránkách sokolkrepice.webnode.cz
Myslivecké sdružení Křepice má zázemí pro svou činnost v myslivně v jižní části obce poblíž areálu U Svaté. Myslivna se využívá i na pořádání svateb, rodinných oslav. Na základech bývalé drůbežárny v Podhájčí si myslivci vybudovali odchovnu pro bažanty. Pro občerstvení na honech byla zbudována chatka pod Vlčky. Této chatky využívají také skauti při svých vycházkách.
Chovatelé poštovních holubů Křepice mají svou klubovnu ve velkých Němčicích a sdružují chovatele nejen z Křepic, ale i z Velkých Němčic, Nosislavi a Divák.
Český zahrádkářský svaz Křepice pořádá výstavy vín a různé zájezdy. Jeho členové hospodaří zejména ve třech zahradnických osadách: nejdříve založená osada Žabka, dále Novosady a posledně založená osada na Kopcích. Celková výměra pozemků je kolem 7 ha.
Kynologický klub Křepice byl založen v roce 1976. Dlouhodobě je velmi úspěšný v kynologických soutěžích. V roce 2005 byl otevřen nově vybudovaný kynologický areál. Klub pořádá kurzy poslušnosti a různé zkoušky a závody. Aktuální informace o klubu jsou na webových stránkách kk-krepice.webnode.cz
Mateřské centrum Klubíčko bylo založené maminkami v roce 2008 jako místo setkávání pro předškolní děti. Schází se v prostorách vedle pošty. Probíhají setkání pro maminky s dětmi do tří let i pro maminky se staršími dětmi. Součástí činnosti je i cvičení v kulturním sále.
Obec zřizuje místní knihovnu. V knihovně bylo k 31. 12. 2015 celkem 9 056 titulů, z toho 6 503 knih beletrie a 2 539 knih naučné literatury, 14 audioknih. V nabídce je 29 titulů časopisů. Za rok 2015 navštívilo knihovnu 2863 návštěvníků, do fondu přibylo 259 titulů, on-line službu využilo 215 uživatelů, web navštívilo 519 zájemců. Knihovna pořádá během roku řadu akcí: Březen Měsíc čtenářů, Noc s Andersenem, Návštěvy a besedy pro Mateřské centrum Klubíčko, Mateřskou a Základní školu Křepice, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu, Floristické dílny, Strašidelné čtení, Vánoční půjčování. Webové stránky knihovny jsou http://www.knihovna krepice.webk.cz/
Ke konci roku 2016 bylo v obci registrováno 143 aktivních ekonomických subjektů, z toho 6,3 % podnikalo v priméru, 48,3 % v sekundéru a zbylých 45,4 % v terciéru. 131 subjektů jsou fyzické osoby (z toho 121 živnostníků, 6 zemědělských podnikatelů a 4 osoby se svobodným povoláním). Obchodních společností je registrováno 4.
Mezi největší zaměstnavatele v obci patří Mateřská škola Křepice, příspěvková organizace (kategorie 6 – 9 zaměstnanců podle RES), Základní škola Křepice, okres Břeclav, příspěvková organizace (6 – 9 zaměstnanců) a VORELTRANZ spol. s.r.o. (6 – 9 zaměstnanců, silniční nákladní doprava). Další menší zaměstnavatelé (v kategorii 1 – 5 zaměstnanců) jsou např. ART-SPEED, s.r.o. a PRORES, spol. s r.o. K 1. 12. 2015 bylo v obci obsazeno 114 pracovních míst.
Většinu zemědělské půdy v obci obhospodařuje ZEMOS, a. s. Velké Němčice.
Z komerčních služeb se v Křepicích nachází obchod se smíšeným zbožím (COOP Jednota) a tři pohostinství, dále např. prodejna textilu. Ubytování nabízí penzion U Hájků. V obci je rovněž pošta.
Podíl nezaměstnaných osob činil v Křepicích v květnu 2017 4,1 %, bylo zde 37 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let. Hodnota nezaměstnanosti v obci je tak srovnatelná s hodnotou za celou ČR (4,1 %), lepší než v průměru v Jihomoravském kraji (4,8 %), ale vyšší v porovnání s hodnotou na úrovni SO ORP Hustopeče (3,7 %). Od počátku roku úroveň nezaměstnanosti poklesla (v lednu dosahoval podíl nezaměstnaných 5,8 %), je však vyšší v porovnání s letními a podzimními měsíci loňského roku, kdy se podíl nezaměstnaných pohyboval kolem hodnoty 3,5 %. Podíl osob nezaměstnaných déle než rok na počtu všech uchazečů o zaměstnání činil v roce 2016 v průměru 26,5 %.
V květnu 2017 byla v Křepicích Úřadem práce ČR evidována 2 volná pracovní místa, v průběhu posledního roku ale nebyla ve většině měsíců evidována žádná.
V obci je vybudován veřejný vodovod. Jeho majitelem a správcem je Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s., jejímž akcionářem je i obec. Obec je plynofikována. V obci se nachází několik nevyužívaných betonových vodáren (poblíž areálu U Svaté).
Čištění odpadních vod není v obci řešeno. V obci je vybudovaná pouze dešťová kanalizace. Odpadní vody by měl každý dům shromažďovat v septiku a vyvážet.
Obecní rozhlas je klasický pomocí drátů. Jeho stavu vyhovuje. V obci je zavedena služba Mobilní rozhlas. Pomocí ní mohou občané pro zaregistrování na adrese krepice.mobilnirozhlas.cz mohou dostávat SMS zprávy, hlasové zprávy a e-maily o dění v obci.
Obec má vybudovaný sběrný dvůr, který je otevřený každý čtvrtek. Pro biologický opad je kontejner ve sběrném dvoře. Po obci jsou umístěny kontejnery na sklo. PET lahve a tetrapaky dávají občané do pytlů, které jsou pravidelně sváženy.
Pro silniční dopravu je klíčová silnice č. II/381 Pohořelice – Dambořice, procházející z východu na západ zastavěným územím obce. Intenzita dopravy měřená v roce 2010 a 2016 dosahovala 1001–3000 vozidel za 24 hodin a příliš se nemění. K růstu intenzity dochází spíše v okolí.
Nejbližší nájezd na dálnici D2 je v cca 11 km vzdálených Hustopečích, směrem na Brno je výhodnější využít cca 13 km vzdálených nájezd u Blučiny.
V obci jsou dvě autobusové zastávky. Přístřešky jsou nově vybudovány. Nejbližší železniční zastávka se nachází v cca 10 km vzdálených Vranovicích na trati Brno – Břeclav.
Stav místních komunikací v obci je různorodý. Obec má zpracovaný pasport komunikací a průběžně komunikace opravuje. Určité problémy jsou s nevhodným parkováním aut na komunikacích.
Katastrem obce prochází dvě cyklistické trasy (Krajem kvetoucí révy a Velkopavlovická). Část tras je vedena po silnicích nižších tříd, část je vedena po zpevněných polních cestách.
Přes obec vede modrá turistická značka z Velkých Němčic do Čejkovic.
Obec Křepice leží v zóně 537 integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a je obsluhována autobusovou linkou 522 (Hrušovany u Brna – Hustopeče; v Hrušovanech u Brna navazuje vlaková linka S3 do Brna).
Počty spojů projíždějících obcí (k 16. 6. 2017)
Směr |
Linka |
V pracovní dny |
V sobotu a v neděli |
||
Počet spojů |
Interval |
Počet spojů |
Interval |
||
Do Brna |
Kombinace linek 522 a S3 |
20* |
Až na výjimky po hodině. |
8** |
Až na výjimky po 2 hodinách. |
Z Brna |
17 |
7 |
|||
Do Hustopečí |
522 |
16 |
Až na výjimky po hodině. |
7 |
Až na výjimky po 2 hodinách. |
Z Hustopečí |
19 |
7 |
Pramen: www.jizdnirady.cz
* Ve dvou případech jde o kombinaci linky 522 a linky 505 s přestupem v Židlochovicích.
** V jednom případě jde o kombinaci linky 522 a linky 505 s přestupem v Židlochovicích.
Dopravní obslužnost veřejnou dopravou obci nevyhovuje. Zavedením integrovaného dopravního systému došlo k prodloužení doby cestování do Hustopečí (linka 522 jde oklikou přes Diváky a Kurdějov). Obec také ztratila přímé spojení s Brnem. Obec se finančně nepodílí na zajištění dopravní obslužnosti.
Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v obci celkem 385 domů, z toho 376 rodinných a 7 bytových domů. 38 domů bylo neobydlených (9,9 %, podprůměrný podíl v porovnání s Jihomoravským krajem i ČR), z nich 16 využívaných k rekreaci. V bytových domech bylo celkem 29 bytů, v nichž bydlelo 7 % obyvatel Křepic.
Za posledních 5 let (2012–2016) bylo v obci postaveno 15 rodinných domů, nejvíce (5) v roce 2016.
V územním plánu jsou vymezeny pozemky pro výstavbu domů. Obec aktuálně pozemky pro výstavbu nevlastní, ale pracuje na jejich vykoupení, aby je mohla zasíťovat a připravit k výstavbě. Obec vlastní dva byty.
Obec zřizuje Základní školu Křepice a Mateřskou školu Křepice. Mateřská škola má kapacitu 56 dětí ve 3 třídách. Kapacita není plně využita. Stav budovy MŠ je dobrý.
Základní školu navštěvuje 54 žáků 1. až 5. ročníku. Na 2. Stupeň žáci dojíždí nejčastěji do Nikolčic, dále také do Velkých Němčic. Stav budovy ZŠ je poměrně dobrý. Dílčí opravy probíhají průběžně (např. v roce 2017 se opravuje školní jídelna). V obci působí mateřské centrum Klubíčko.
V obci je ordinace praktického lékaře (v domě občanské vybavenosti). Dětský lékař dojíždí pouze 1 x za 14 dní. Služeb stomatologa využívají občané v Šitbořicích či v Hustopečích.
Obec se přímo nepodílí na zajištění sociálních služeb v obci. V obci se nenachází žádná pobytová zařízení sociálních služeb.
Kulturní akce se pořádají v kulturním domě za obecním úřadem. Součástí areálu je přilehlý prostor pro venkovní pořádání akcí s krytým pódiem. U hlavní silnice se potom nachází spolkový dům, kde mají klubovnu některé spolky. Zde sídlí i pošta.
V obci není krytá sportovní hala. Kulturní dům se využívá i ke sportovním aktivitám. Fotbalové hřiště a tenisové kurty jsou v péči TJ Sokol. V obci jsou 4. dětská hřiště.
Kulturní památkou je kostel sv. Bartoloměje v pozdně barokním slohu dostavěný v roce 1791. Jde o příklad prolínání forem pozdního baroka a nastupujícího klasicismu. Na kostel byl použit i materiál ze starého kostela, který byl zbořen.
V lesnaté kotlině v jižní části obce se nachází poutní areál U Svaté s pramenem a s křížovou cestou z roku 2002 (tzv. údolí kapliček). Zde podle pověsti vytryskl pramen z přičinění svatého Cyrila. Tak vznikla tradice, že se jedná o svatou vodu a proto se pramen jmenuje Svatá. Nachází se zde celkem tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod posledně jmenovanou vyvěrá Gorazdův pramen s vodou, která se svým složením podobá vodě světoznámého poutního místa Lurdy. Slavnostní pouť se zde koná v neděli nejbližší svátku Cyrila a Metoděje.
Křížová cesta byla postavena roku 2002. Tvoří ji čtrnáct dřevěných křížů, které zhotovil místní truhlář. Na nich jsou připevněny tabule s netradičními vypálenými kachličkami s obrazy. Patnácté zastavení je u třímetrové dřevěné sochy Krista jako symbolu Vzkříšení. Součástí poutního místa je kromě křížové cesty také kopie sochy Krista z Rio de Janiera, kterou doplňuje sousoší svatých Cyrila a Metoděje.
Východně od obce na návrší Novosady je nedokončený památník Bratislavsko-brněnské operace, v jejímž průběhu ve 2. polovině dubna 1945 navštívil pozorovatelnu 18. gardového střeleckého sboru generálporučíka Afonina v trati Novosady u Křepic i maršál sovětské armády Rodion Malinovskij. Odtud dal Malinovskij rozkaz k rozhodujícímu útoku na Brno.
V polovině 80. let začala výstavba monumentálního památníku, který měl dle plánu obsahovat hlavní budovu (částečně zapuštěná v zemi) s kinosálem, vyhlídkovou věží, trvalou expozicí a sociálním zařízením; repliku pozorovatelny maršála Malinovského, skanzen sovětské bojové techniky a parkoviště autobusů s obslužným objektem. Vyhlídková věž byla navržena v podobě proskleného dvanáctistěnu o průměru 10 metrů. Uvnitř se měla nacházet plastická mapa území od Křepic až po Brno.
Samotná výstavba započala v roce 1984. Nejprve byla vybudována příjezdová komunikace s parkovištěm a přípojky vody a elektřiny. V květnu 1988 se začalo s výstavbou hlavní budovy, v únoru 1989 vyhlídkové věže. Po roce 1989 již z finančních i politických důvodů stavba nepokračovala a torzo hlavní budovy a kulovitá ocelová konstrukce vyhlídkové věže od té doby chátrají. V roce 2007 byla stavba převedena do vlastnictví obce Křepice. K definitivnímu řešení dosud nedošlo. Bylo např. zvažováno částečné dokončení památníku ve formě malého muzea, či zpřístupnění kopule jako rozhledny.
V roce 2012 byla nad památníkem vybudována kamenná mohyly s pamětní deskou. Dále je zde umístěna informační tabule o průběhu Bratislavsko-brněnské operace a poblíž se nachází replika tehdejšího pozorovacího stanoviště.
Památník je dostupný odbočkou ze silnice II/381 mezi Křepicemi a Nikolčicemi. Asi 100 m pod památníkem se nachází původní parkoviště. Kolem památníku dále prochází modrá turistická značka, vedoucí z Křepic. Na místě se nalézá rozcestník Novosady (památník).
Pověst o vzniku poutního místa U Svaté: Když Rostislav poslal do Velkomoravské říše soluňské věrozvěsty, byl celý kraj ještě pohanský. Staří Slované pásli stáda, hráli na šalmaje a klaněli se slunci. Oba slavní mužové ze svého sídla u knížete Rostislava navštěvovali Slovany v širokém okolí a učili je dobrým slovem a svým příkladem novému náboženství. Stále častěji zněla krajem oslava křesťanského Boha a již jen zřídka stoupal k nebi dým ze spálených zvířecích i lidských obětí na usmířenou bohu Slunci. Jednou, když už se lidé odvrátili od obětních oltářů pohanských veleknězů už téměř úplně, objevili se v úžlabině nad Křepicemi. Mnoho lidí z daleka široka si přišlo poslechnout cizince, o jejihž učení tolik slyšeli. Tehdy byl horký letní den. Na velký balvan vystoupil jeden z cizinců. Jeho hubená postava a bledý obličej nesvědčily o pevném zdraví. Byl to Metoděj. Kazatel mluvil o pravém Bohu a jeho zákonu lásky, o bratrství všech lidí, o zbytečných obětech a klanění se slunci, zlým skřítkům a duchům. Lidé dychtivě poslouchali a ani nepozorovali, že slunce už dlouho nemilosrdně spaluje krajinu. Metoděj nedbal únavy ani své nemoci. Ale přece jen, když se se shromážděním loučil slovy Mír a pokoj Vám!, v mdlobě padl z balvanu na zem. Hned Cyril udeřil patou do skály a rázem se objevil proud vody. Tou vzkřísil Metoděje. Vodou ze skaliska se osvěžili i všichni přihlížející. |
Rozloha katastru obce Křepice činí 671,94 hektarů. 84,1 % z této plochy zaujímá zemědělská půda (zorněno je 75,7 katastru), což je poměrně vysoký podíl. Tyto hodnoty dokumentují výrazně zemědělský charakter našeho. Podíl zemědělské půdy v ČR činí 53,7 % (orná půda zabírá pouze 38,3 % území), v Jihomoravském kraji je pro zemědělské účely využíváno 59,5 % (zorněno je 49,4 %). 28,1 ha zabírají vinice (4,2 % území), 23 ha potom připadá na sady. Podíl lesních ploch činí 6 % (40 ha).
Z hlediska životního prostředí lze území obce rozčlenit na dvě výrazně odlišné části. Severní část území obce je tvořena mírně členitým terénem s ornou půdou. Jižní část obce je kopcovité lesnatější území zvedající se od středu obce jižním směrem až do výšky cca 350 m. n. m. Zde se nachází vinice, zahrady, trvalé travní porosty i lesní plochy. Na území obce se nenachází žádné chráněné území.
Obecní úřad Křepice je obecním úřadem se základní působností. Matrika se nachází ve Velkých Němčicích a stavební úřad se nachází v Hustopečích. Ostatní agendy vyřizuje Městský úřad obce s rozšířenou působností Hustopeče.
Ze zastupitelstva je uvolněným zastupitelem pouze starosta. Obec má 15členné zastupitelstvo a 5člennou radu. Obec zaměstnává administrativní pracovníky s celkovým úvazkem 2,5 a 3 technické pracovníky a jednu uklízečku. Obec rovněž využívá pracovníků na veřejně prospěšných pracích.
Obec vydává čtvrtletně Křepický zpravodaj, ve kterém informuje o činnosti zastupitelstva, dění v obci a o uskutečněných i plánovaných akcích v obci.
Územní plán obce je z roku 2010. V roce 2017 se projednává 2. změna územního plánu. Obec nemá zpracovávány komplexní pozemkové úpravy. Obec má digitalizovaný katastr. Již delší dobu probíhá jednotná pozemková úprava Záhumenice. V oblasti plánování si obec doposud sestavovala pouze stručný čtyřletý plán aktivit.
Obec je členem Mikroregionu Hustopečsko. Území obce je součástí Místní akční skupiny Hustopečsko.
Obec Křepice za poslední 3 roky dosáhla celkového přebytku rozpočtového hospodaření ve výši téměř 10 mil. Kč, který použila zejména na tvorbu rezerv na běžném účtu. Obec v letech 2015 a 2016 získala celkem více než 2 miliony na dotacích.
Podíváme-li se detailněji na strukturu příjmů a výdajů v posledních 3 letech, tak daňové příjmy tvořily průměrně více než 80 %. Nedaňové příjmy jsou zejména nejrůznější poplatky stanovené místní vyhláškou, poplatky za pronájmy majetku obce a úroky. Kapitálové příjmy jsou spíše nárazovou a okrajovou záležitostí, kdy obec nejčastěji prodává menší pozemky občanům nebo podnikatelům na jejich žádost.
Většinu rozpočtových výdajů tvoří běžné (provozní) výdaje. Podíl kapitálových (investičních) výdajů kopíruje dotační příjmy. Saldo běžných příjmů, což je rozdíl běžných příjmů[1] a běžných výdajů[2], představuje částku, kterou obec může použít na investiční výdaje, na spolufinancování získaných dotací nebo na splácení svých závazků aniž by si musela brát další půjčku nebo prodávat svůj majetek. Tento ukazatel můžeme nazvat i tzv. dluhovou kapacitou. Tato dluhová kapacita od roku 2014 do roku 2016 postupně rostla z 3 milionů až na více než 6 milionů.
[1] Běžné příjmy jsou příjmy, které se víceméně každoročně opakují. Jedná se o součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a nárokových transferů. Do běžných příjmů naopak nepatří nenárokové transfery nebo kapitálové příjmy z prodeje majetku.
[2] Běžné výdaje jsou výdaje, které se každoročně opakují. Souvisí s běžným hospodařením obce. Do běžných výdajů nepatří např. výdaje na pořízení majetku (kapitálové výdaje).
Obec Křepice vlastní vedle budovy obecního úřadu ještě kulturní dům, budovu základní školy, budovu mateřské školy, spolkový dům, dům služeb (pošta, prodejna, klubovna) a budovu občanské vybavenosti (knihovna, zdravotní středisko, hasičská zdrojnice, klubovna skautů, obchod s textilem).
Východiska pro návrhovou část jsou zpracována zejména na základě poznatků z charakteristiky obce a závěrů dotazníkového šetření názorů obyvatel a zachycují základní (klíčové) podněty pro návrhovou část, a to zejména silné stránky / pozitiva, rozvojové faktory a slabé stránky /negativa / problémy jako vnitřní faktory ovlivnitelné obcí. Vnější faktory (příležitosti a ohrožení) vychází z posouzení obecných i konkrétních politických, ekonomických, sociálních, technologických, environmentálních a legislativních vlivů, které mohou mít dopad na rozvoj obce.
V polovině června 2017 proběhlo dotazníkové šetření názorů obyvatel. Celkově se zapojilo 92 obyvatel. Někteří z nich neodpověděli na všechny otázky. Vyhodnocení každé otázky tedy vychází z počtu odpovědí na danou otázku.
Mezi respondenty bylo 46 mužů a 46 žen. Ve věku 15–29 let bylo 26 % osob, ve věku 30–49 let bylo 46 % osob, ve věku 50–64 let 24 % a nad 65 let 4 %. Ve 49 % případů odpovídaly osoby žijící s dítětem, v 15 % šlo o osoby žijící s manželem/manželkou bez dětí, v 28 % o osoby z vícegenerační domácnosti.
83,5 % respondentů se v Křepicích žije dobře, 4,4 % však uvedlo, že se jim v obci žije špatně.
Obyvatelé komplexně hodnotili prostředí a služby v obci. Jednotlivá témata známkovali na stupnici 1–5 jako ve škole. Nejlépe hodnoceny (nejnižší průměrná známka) jsou dostupnost a fungování MŠ a ZŠ a nakládání s odpady. Nejhůře jsou hodnoceny pracovní příležitosti, možnosti pro výstavbu rodinných domů a služby pro seniory.
Občanům v obci nejvíce chybí zeleň a vodní plochy (rybník, příp. koupaliště). Kritizují také nedostatek míst pro výstavbu rodinných domů a nedostatečné možnosti sportovního vyžití. Častěji byla zmiňována potřeba většího množství obchodů, služeb pro seniory a parkovacích míst. Uvítali by také lepší údržbu obce a vybudování dětského hřiště.
K získávání informací využívají občané nejčastěji zpravodaj a webové stránky obce. V případě jiných způsobů získávání informací občané uváděli SMS rozhlas a dotázání se spoluobčanů. Některým chybí facebookové stránky obce a zasílání informací e-mailem. Několik respondentů není spokojeno s náplní SMS rozhlasu.
81 % respondentů považuje mezilidské vztahy v obci za dobré. Za špatné je označily 3 % osob.
Klíčovou otázkou pro budoucnost obce je, jak by se obec měla početně rozvíjet. Dle 33 % respondentů by se Křepice měly postupně rozrůstat ze současných 1314 obyvatel na přibližně 1400 obyvatel. 35 % respondentů by podporovalo ještě větší růst, zatímco 25 % upřednostňuje, aby obec zůstala stejně velká.
V případě budoucích investic téměř polovina respondentů podporuje zlepšování vzhledu obce. Výrazná je i podpora bytové výstavby a dobudování či rekonstrukce chodníků. Rozšiřování a zkvalitňování veřejné zeleně je na 4. místě.
Názory obyvatel na tři konkrétní investice byly zjišťovány i v samostatných otázkách. Většina respondentů podporuje uskutečnění v obci komplexních pozemkových úprav (61 % určitě ano, 19 % spíše ano) a vybudování vodní plochy v obci (52 % určitě ano, 25 % spíše ano). Investice do vybudování čistírny odpadních vod za cenu zadlužení už má mezi respondenty více odpůrců: 25 % tuto investici razantně odmítá, dalších 24 % také spíše nepodporuje, pouze 27 % respondentů by tuto investici uvítali (5 % určitě ano, 22 % spíše ano).
Nakonec byly zjišťovány názory obyvatel na to, jak by mělo být naloženo s travnatou plochou v Podhájčí. Dle 35 % by se zde mělo vybudovat velké dětské hřiště (případně i sportovní prvky pro mládež), 32 % respondentů by podporovalo vybudování dětského hřiště tak, aby zbýval prostor pro kolotoče, 14 % respondentů si uvítali pouze částečné zpevnění plochy pro parkování a pouze 7 % respondentů si myslí, že by plocha měla být ponechána v dosavadním stavu.
Vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti obce. Naplnění vize bude dosaženo realizací několika navazujících střednědobých programů rozvoje obce.
VIZE OBEC KŘEPICE V ROCE 2035
Klidná obec s krásným okolím
Obec se postupně rozrůstá a nabízí domov novým obyvatelům. Obec má dobudované zázemí pro sportovní a volnočasové aktivity. Místní komunikace a chodníky jsou upravené a podařilo se vyřešit parkování tak, aby silnice nebyly blokovány auty.
Obec je cyklostezkou spojena s Velkými Němčicemi. Zlepšila se dopravní obslužnost obce.
Památník osvobozování Brna je upravený a nově využitý. Poutní místo U Svaté a památník do obce přivádí nové turisty, kteří přispívají k ekonomice v obci.
Díky vybodování kanalizace a čistírny odpadních vod se zlepšila kvalita vody v Křepickém potoku. Realizace komplexních pozemkových úprav přispěla ke zvýšení zeleně v krajině. V obci je vybudován rybník.
Cíl : „A. Občanská vybavenost”
Opatření : „A.1 Obnova obecního majetku” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce obecního úřadu” |
- | starosta | Vlastní | |
„Úprava prostranství před obecním úřadem” |
- 2018 | starosta | Vlastní | |
Včetně parkování |
„Včetně parkování” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
Využití i pro sport. |
„Rekonstrukce budovy ZŠ” |
2020 - 2023 | starosta | Vlastní + externí | |
Postupné opravy/rekonstrukce dle potřeby. |
„Opravy drobných sakrálních staveb” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
„Zateplení budovy občanské vybavenosti” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
Včetně nové fasády. |
„Opravy a údržba budovy MŠ” |
- | starosta | Vlastní | |
„Úprava hřbitova” |
2020 - 2023 | starosta | Vlastní | |
Urnová stěna, úpravy chodníků mezi hroby. |
Opatření : „A.2 Zkvalitní zázemí pro volnočasové aktivity” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování sociálního zázemí pro hřiště v ZŠ a úprava dvora” |
- | starosta | Vlastní | |
„Vybudování sociálního zázemí pro hřiště v ZŠ a úprava dvora” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
„Vybudování venkovního „fitness“ hřiště” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
Posilovací stroje pro dospělé. Umístění na různá místa v obci. |
„Zřízení „veřejného tábořiště“” |
- | starosta | Vlastní | |
Pro pořádání různých akcí, např. pálení čarodějnic. |
Cíl : „B. Infrastruktura”
Opatření : „B.1 Zkvalitnění dopravní infrastruktury” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce místních komunikací” |
- | starosta | Vlastní + externí | |
V roce 2018 Dolní Záhumní. |
„Vybudování nových místních komunikací” |
- | starosta | Vlastní | |
V roce 2018 Horní Záhumní. Už je projekt. |
„Rekonstrukce chodníků” |
- | starosta | Vlastní | |
Dle aktuálního stavu. |
„Budování parkovacích míst” |
2018 - 2020 | starosta | Vlastní | |
Např. zálivy pro parkování, kde to půjde, např. krátkodobé parkování u MŠ pod Strouhalovým. |
„Úprava prostoru před vstupem do areálu U Svaté” |
- 2020 | starosta | Vlastní | |
Parkování, místo pro otáčení. |
„Umístění dopravně bezpečnostních prvků” |
2018 - | starosta | Vlastní | |
Např. zpomalující semafory na vjezdu do obce, radary, na potřebných místech zpomalovací prahy. |
„Jednání ke zlepšení dopravní obslužnosti obce” |
- | starosta | Vlastní | |
Opatření : „B.2 Dobudování a obnova technické infrastruktury” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce místního rozhlasu” |
- 2018 | starosta | Vlastní + externí | |
„Rozšíření vodovodního řádu” |
- 2018 | starosta | Vlastní | |
Lokalita Hluboká. Je zadaný projekt. |
„Podpora bytové výstavby – Nákup a zasíťování pozemků” |
2018 - | starosta | Vlastní | |
V roce 2018 alespoň u části pozemků provést zasíťování. |
Cíl : „C. Vzhled obce a životní prostředí”
Opatření : „C.1 Zlepšování vzhledu obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Komplexní úprava prostranství v Podhájčí” |
2019 - 2021 | starosta | Vlastní + externí | |
Vybudování parkování, vybudování dětského hřiště, vytvoření odpočinkového místa, návazná úprava zeleně. Projekt na parkování už je připravený. |
„Úprava prostranství u nevyužívaných budov vodáren poblíž areálu u Svaté” |
- | starosta | Vlastní | |
Majitelem části pozemků je VaK Břeclav. Obec jedná o koupi. |
„Oprava tarasu kolem hlavní silnice” |
2019 - 2020 | starosta | Vlastní | |
Opatření : „C.2 Zkvalitnění životního prostředí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Realizace komplexních pozemkových úprav” |
2018 - | starosta | Externí | |
Současně realizují KPÚ Velké Němčice. Zajistit provázání. |
„Výsadba alejí a zeleně” |
- | starosta | Vlastní | |
„Úprava koryta potoka” |
2022 - 2023 | starosta | Vlastní + externí | |
Od Dvořákova mostu. Úseky na pozemcích v majetku obce. |
Za koordinaci činností spojených s programem rozvoje obce je zodpovědný starosta.
Sledování a vyhodnocování plnění programu rozvoje obce provádí Finanční výbor ve spolupráci se starostou obce.
Návrh aktualizací programu rozvoje (zejména úpravy termínů, nákladů a finančního plánu – rozložení nákladů v jednotlivých letech realizace) připravuje Finanční výbor v úzké součinnosti se starostou obce s ohledem na vyhodnocení plnění v předchozím roce a ve vazbě na tvorbu rozpočtu na následující rok.
Program rozvoje obce je závazným podkladem pro rozhodování zastupitelstva obce a pro činnost jednotlivých orgánů obce. Organizace/osoby uvedené ve sloupci odpovědnost u jednotlivých aktivit zodpovídají za zajištění realizace příslušné aktivity (tj. aktivitu nemusí přímo realizovat, ale mohou na realizaci pouze dohlížet, iniciovat započetí realizace apod.).
Program rozvoje je závazným podkladem pro přípravu rozpočtu obce.
Základní činností spojené s realizací programu rozvoje jsou v průběhu kalendářního roku rozloženy následovně:
Měsíc |
Činnosti |
Kdo udělá |
Říjen |
Vyhodnocení stávajícího plnění v daném roce a návrh aktualizace |
Finanční výbor |
Listopad |
Projednání návrhu aktualizace na zastupitelstvu obce Provázání programu rozvoje a rozpočtu na následující rok (rozpočet zohlední stav plnění programu rozvoje, v programu rozvoje se upraví částky a harmonogram dle návrhu rozpočtu) |
Zastupitelstvo obce
|
Prosinec |
Schválení návrhu aktualizace |
Zastupitelstvo obce |
Průběžně |
Sběr podnětů a aktuálních informací |
Starosta, finanční výbor |
Vyhodnocení plnění programu rozvoje obsahuje u jednotlivých aktivit následující informace:
Stav realizace lze v tabulce s přehledem aktivit vyjádřit zabarvením (např. zelená = splněno, oranžová = v realizaci).
Aktualizace programu rozvoje bude probíhat obvykle 1 x ročně. Návrh aktualizace zpracovává Finanční výbor v úzké součinnosti se starostou obce a Kontrolním výborem. Návrh aktualizace musí být projednán a schválen zastupitelstvem obce.
Při roční aktualizaci budou vždy aktuální situaci přizpůsobeny následující údaje:
V případě potřeby je možné vyřadit plánovanou aktivitu nebo doplnit aktivitu novou.
Návrh aktualizace bude obsahovat přehled provedených změn. Na jeho základě bude vytvořena a zveřejněna aktuální podoba programu rozvoje obce.
Aktualizace programu rozvoje probíhá z technického hlediska následovně:
Podkladem pro aktualizaci jsou tabulky se specifikací aktivit (přímo v návrhové části programu rozvoje, nebo v přehledové tabulce v excelu).
V tabulkách se žlutým podbarvením zvýrazní aktualizované údaje, resp. doplněné aktivity. Červeně se potom podbarví aktivity, jejich realizace se nepředpokládá.