Program rozvoje obce Kašnice je základním plánovacím dokumentem obce zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Formuluje představy o budoucnosti obce a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout. Slouží zejména jako manuál pro řízení rozvojových činností obce (při rozhodování zastupitelstva, při přípravě projektů, při tvorbě rozpočtů). Slouží i jako informační materiál pro občany a subjekty působící v obci. Program rozvoje zvyšuje připravenost obce k podání žádostí o dotační podporu a zvyšuje šance získat vnější finanční prostředky.
Program rozvoje obce (PRO) je zpracován na roky 2018–2023, tj. na 6 let. Dlouhodobý pohled na rozvoj obce je formulován ve strategické vizi pro období cca 20 let (přibližně do roku 2035, což odpovídá realizaci 3 návazných PRO).
Program rozvoje obce je tvořen analytickou částí (charakteristika obce, SWOT analýza, vyhodnocení dotazníkových šetření) a návrhovou částí (vize, opatření a aktivity, podpora realizace).
Zpracování PRO proběhlo jako součást projektu Programy rozvoje obce pro obce Mikroregionu Hustopečsko realizovaného mikroregionem Hustopečsko.
Kulatý stůl (setkání zastupitelů, občanů a dalších zájemců o rozvoj obce) proběhl 10. 6. 2017. Na tomto setkání byla diskutována rozvojová situace obce a shromážděny podněty k dalšímu rozvoji.
V období 5. 6. – 18. 6. proběhlo dotazníkové šetření mezi obyvateli. Šetření se zúčastnilo 14 osob. Šetření přineslo další zajímavé podněty a ověřilo situaci v obci.
V měsících červenci a srpnu byl sestaven koncept PRO. Diskuze návrhu proběhla v průběhu září a října 2017.
Program rozvoje obce byl schválen zastupitelstvem obce Kašnice dne 4. 12. 2017.
Program rozvoje je zpracováván dle „Metodiky tvorby programu rozvoje obce“ doporučené Ministerstvem pro místní rozvoj.
Obec Kašnice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Administrativně spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Obec má pouze jednu část a je tvořena jedním katastrem (hranice katastru je na níže uvedeném obrázku vyznačena červenou čárou). Kašnice leží v blízkosti města Klobouky u Brna (asi 1 km východně).
Celková rozloha obce činí 155 hektarů. Obec patří svou rozlohou mezi velmi malé obce. Průměrné území obce v České republice zaujímá 1261 ha, v Jihomoravském kraji potom 1070 ha.
Obec byla založena v roce 1785. Patří mezi nejmenší na Hustopečsku. Katastr obce (výše znázorněn červenou čarou) je poměrně malý. Zástavba je situována především podél silnice č. II/380 Brno - Hodonín. Obec je poměrně krátká a široká. Až do roku 1974 byla samostatná, pak se sloučila s Klobouky u Brna. Po roce 1990 se Kašnice opět osamostatnila.
Celkový počet obyvatel obce Kašnice k 31. 12. 2016 činil podle Českého statistického úřadu 217. Dle evidence obyvatel obce bylo mužů o 6 více než žen. Počet obyvatel od počátku 90. let až na výjimky klesá. Ve sledovaném období žilo nejvíce obyvatel v obci na počátku 90. let, minimum bylo dosaženo v roce 2014 – 215 obyvatel.
Pokles počtu obyvatel v obci je dán součtem přirozeného i migračního úbytku obyvatel po většinu let ve sledovaném období, které nově narozené děti ani přistěhovalé osoby nezvládnou převýšit.
Negativní vývoj počtu obyvatel v obci se promítá i do věkové struktury. Ke konci roku 2016 bylo 14,7 % obyvatel obce ve věku do 15 let (32 osob), 63,6 % ve věku 15–64 let (138 osob) a 21,7 % obyvatel obce bylo starších 65 let (47 osob). Při srovnání počtu seniorů a počtu dětí do 15 let (tzv. index stáří v hodnotě 146,9) výrazně převažují senioři, kterých bude v budoucích letech nadále přibývat, a proto by měla obec na problematiku stárnutí zaměřit svoji pozornost. Průměrný věk obyvatel obce je 44,1 let ke konci roku 2016.
Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Hustopečsko
Za posledních 10 let došlo v Kašnici ke snížení celkového počtu obyvatel o 2,3 % a obec se tak řadí v rámci SO ORP k obcím s nejvyšším úbytkem obyvatel.
Život v obci navazuje na dávné tradice a zvyky. V Kašnici chybí prostory pro setkávání obyvatel, proto se uvažuje se o přístavbě obecního úřadu. V obci probíhá řada akcí např. hody, volejbalová nebo fotbalová utkání. Občané se místních akcí poměrně účastní. V Kašnici je vybudované dětské a víceúčelové hřiště. V zimních měsících je v případě příznivého počasí možné využívat hřiště jako kluziště. V Kašnici nejsou žádné spolky ani obcí zřízené příspěvkové organizace.
Obec vydává dvakrát až třikrát do roka obecní věštník, ve kterém informuje o činnosti zastupitelstva, dění v obci a o uskutečněných i plánovaných akcích v obci. Významným zdrojem informací o obci jsou webové stránky.
Základ hospodářství v obci tvoří zemědělsko-průmyslová činnost. Největším zaměstnavatelem v Kašnici je firma ROŽIVA a.s. (kategorie 10 – 19 zaměstnanců podle RES) provozující zemědělskou činnost, převážně rostlinnou výrobu. V obci dále působí vinařství Valihrach s.r.o., který má v Kašnici pouze provozovnu. Zaměstnává spíše zaměstnance přímo z Krumvíře. V obci fungují podnikající fyzické osoby: 4 soukromí zemědělci, 1 živnostník a 2 doktoři podnikající na zdravotním středisku v Kloboukách jako obvodní lékař a zubní lékař.
V obci se nenachází komerční služby jako stálá restaurace nebo obchod. Budova obchodu se v současné době využívá jako vývařovna. Existuje zde možnost příležitostného otevření v pátek nebo sobotu večer jako restaurace. Funguje v dlouhodobě pronajaté nemovitosti od obce. Zájem by o hospodu přitom byl. Alespoň o zahrádku v letních měsících. Prodávají se tam i základní potraviny např. pečivo, balené potraviny apod.
Podíl nezaměstnaných osob činil v Kašnici v květnu 2017 3,6 %, bylo zde 5 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let. Hodnota nezaměstnanosti v obci je tak podprůměrná v porovnání s ČR (4,1 %) či Jihomoravským krajem (4,8 %) a srovnatelná s hodnotou na úrovni SO ORP Hustopeče (3,7 %). V porovnání s lednem až dubnem se úroveň nezaměstnanosti snížila (na počátku roku ještě dosahoval podíl nezaměstnaných 4,2 %), hodnota za květen je však srovnatelná s hodnotami v květnu a červnu 2016, kdy byl podíl nezaměstnaných 3,5 %. Podíl osob nezaměstnaných déle než rok na počtu všech uchazečů o zaměstnání činil v roce 2016 v průměru 70,6 %, což je významně vyšší hodnota než v průměru v okolních obcích,
Za poslední rok, tj. od května 2016, nebylo v Kašnici Úřadem práce ČR evidováno žádné volné pracovní místo.
V Kašnici se hledají prostory pro výstavbu sběrného dvora. Kontejnery na odpad se nachází ve veřejném prostranství. Při konání akcí se musí složitě stěhovat. Současné místo umístění kontejnerů je proto nevyhovující. Uvažuje se o jejich přesunutí. Komunální odpad (popelnice i biologický odpad v popelnicích k tomu určených) se vyváží jednou za 14 dní. V obci existuje i kontejner na biologicky rozložitelný odpad.
V horní části obce směrem na Brno po levé straně se plánuje zasíťování pozemků vyčleněných v územním plánu pro bytovou výstavbu vodovodem a plynovodem. Kanalizace byla vybudovaná v 70. letech. V současné době se plánuje oprava poškozených vpustí přípojek z rodinných domů do hlavní kanalizace vedené středem vozovky II/380. Kanalizace je kamenitá a těsnění je již v nevyhovujícím stavu a je potřeba ho vyměnit.
V obci není dořešen rychlý internet. Optický kabel by mohl být veden pod okny se souhlasem vlastníka nemovitosti. Další možnost je vedení kabelu přímo v zemi, pod silnicí, které patří Jihomoravskému kraji, který by musel vydat souhlas.
V budoucnu bude nutné rekonstruovat a rozšířit veřejné osvětlení.
V obci bylo vybudováno dětské hřiště a víceúčelové hřiště. Obec hřiště řádně udržuje, uvažuje se o případném rozšíření o prvky pro seniory, případně o venkovní posilovací stroje.
Dále se uvažuje na hřišti „pod kopcama“ vybudovat naučná a oddychová stezka s možností umístění panelů s vyskytující se florou a faunou. Součástí by bylo i umístění laviček, případně přístřešku.
Dopravní infrastruktura
Pro silniční dopravu je klíčová silnice č. II/380 Brno – Hodonín, procházející středem obce.
Chodníky a místní komunikace jsou v obci v perfektním stavu. Podél místních komunikací jsou vysázeny záhony růží.
Intenzita dopravy byla v roce 2016 změřena v rozmezí 1001–3000 vozidel za 24 hodin, což je stejná hodnota jako při měření v roce 2010.
Bezpečnost v obci z důvodu zmíněné husté dopravy v kombinaci s nedodržováním rychlosti je největším problémem v obci. Obec je krátká a silnice poměrně široká s velkorysými odstavnými pruhy. Psychologicky tak řidiči nejsou nuceni zpomalit. Mezi zpomalovací prvky patří pouze železniční přejezd před spodní částí obce, záhony růží podél silnice a zpomalovací ostrůvky na začátcích obce. S plánovanou rekonstrukcí silnice II/380 bylo navrženo zúžení vozovky, vybudování parkovacích zálivů s výsadbou stromů. Záhony růží zůstanou. Snížení rychlosti při průjezdu obcí tak bude do budoucna zajištěno zúžením vozovky a vybudováním zpomalovacích bran na začátku a na konci obce. Zmíněné řešení by obec vzhledem ke svému rozpočtu nemohla zafinancovat z vlastních zdrojů. Zúžení vozovky je problematické z pohledu řešení zastávky v obci, na které bude z důvodů předpisových vzdáleností málo místa. Další potenciální řešení představují zpomalovací retardéry nebo radary na měření rychlosti. Radar na měření rychlosti s možností udělovat pokuty byl zamítnut.
V obci v současné době existuje 1 přechod ve středu, s plánovanou rekonstrukcí silnice bude zrušen a místo pro přecházení bude vyznačeno pod zastávkami.
Zatížení dopravou je problematické také z důvodu projíždění kamionové dopravy, která se zde částečně nachází, aby se vyhnula mýtnému na dálničních tazích. Otřesy způsobované kamionovou dopravou na některých domech způsobují trhliny.
Železniční trať vede do Klobouk u Brna. Vzdálenost z Kašnice činí asi 1 km, v současné době je vlaková doprava na trati Klobouky u Brna – Čejč zrušena. Nejbližší dálniční nájezd u Hustopečí je vzdálen asi 17 km (dálnice D2).
V obci se nachází jedna zastávka autobusové dopravy, občané však mohou využít i zastávku Nádražní v Kloboukách u Brna, vzdálené 1 km.
Katastrem obce prochází v jeho jihovýchodním cípu pouze velmi malý úsek cyklistické trasy nazvané Moravská vinná.
Obec Kašnice leží v zóně 640 integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a je obsluhována autobusovou linkou 109 (Brno – Hodonín; v Kloboukách u Brna navazuje linka 541 do Hustopečí a 551 do Velkých Pavlovic- směr Břeclav).
Počty spojů projíždějících obcí (k 16. 6. 2017)
Směr |
Linka |
V pracovní dny |
V sobotu a v neděli |
||
Počet spojů |
Interval |
Počet spojů |
Interval |
||
Do Brna |
109 |
21 |
Až na výjimky po hodině. |
8 |
Až na výjimky |
Z Brna |
17 |
6 |
|||
Do Hustopečí |
Kombinace linek 109 a 541 |
15 |
Až na výjimky po hodině. |
3 |
Po 4-6 hodinách. |
Z Hustopečí |
13 |
3 |
Pramen: www.jizdnirady.cz
Linka 109 směr Brno – Hodonín nebo Brno – Čejč a zpět jezdí po 30 minutách. Autobusy končící v Hodoníně jedou přes Kašnici. Autobusy končící na Čejči jedou ulicí Nádražní v Kloboukách u Brna, což občané Kašnice také využívají. Vzdálenost po chodníku je asi 10 min pěšky.
Autobusy jezdí poměrně často, díky zapojení do systému IDS JMK. Ranní spoje by bylo vhodné posílit. Poslední autobus jede v 21:00, jeden by mohl jet i později. Autobusy zajíždí do Borkovan a do Klobouků, což prodlužuje dobu jízdy do Brna. Bylo by proto vhodné vstoupit v jednání s KORDISem o optimalizaci doby jízdy autobusem. V Kloboukách u Brna a Těšanech jsou dopravní uzly, kde autobusy čekají na přípoje mnohdy zbytečně dlouhou dobu. Mezi obcemi jezdí autobusy příliš pomalu a brzdí tím dopravu. Vznikají nebezpečné situace.
Autobusy do Brna jedou asi 45 minut, což není konkurenceschopné ve srovnání s individuální dopravou.
Do práce se nejvíce dojíždí do Brna, do Hustopečí a Hodonína minimálně.
Oproti době před zavedením integrovaného dopravního systému jezdí autobusy cca ve stejných intervalech, doba jízdy se však prodloužila.
Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v obci celkem 79 domů (jednalo se pouze o rodinné domy). 11 domů bylo neobydlených (13,9 %), z toho 5 využívaných k rekreaci. Za posledních 5 let (2012 – 2016) byly v Kašnici postaveny další 3 rodinné domy (poslední v roce 2014).
Podle územního plánu jsou v obci možnosti pro výstavbu domů, pozemky jsou však v majetku fyzických osob a nejsou zasíťované. V současné době probíhají projektové práce na zasíťování pozemků nad obcí směr Brno po levé straně. Další pozemky pro bytovou výstavbu jsou vyčleněny pod obcí směr Hodonín po levé i pravé straně, tyto by bylo možné napojit na stávající inženýrské sítě s výjimkou plynovodu. Zájemci o pozemky v obci existují.
Přímo v obci není základní ani mateřská škola. Na základní školu a mateřskou školu se dojíždí do Kloubouk u Brna, případně do Krumvíře. Existuje riziko, že při naplněnosti těchto školských zařízení, zejména školky dají zmíněné obce přednost spíše místním dětem před dětmi z Kašnice. Toto riziko se zvýší, pokud vstoupí v platnost zákon umožňující přijetí 2letých dětí do předškolních zařízení. Pro mikroškolku, případně školku v Kašnici chybí prostory.
Občané Kašnice dojíždí k obvodnímu lékaři do Klobouk u Brna. Odborní lékaři jako internista, oční, revmatolog apod. dojíždí 1x týdně rovněž do Klobouk u Brna. Ostatní odbornou péči vyhledávají především v Hustopečích nebo v Brně, méně v Hodoníně a Kyjově.
V Kašnici lékař nepůsobí. Za dalším zdravotnictvím se dojíždí do Hustopečí, Břeclavi, Brna a Hodonína, případně Kyjova.
Nejbližší sociální péče se nachází v Kloboucích u Brna, je na dobré úrovni. Terénní sociální péče do obce zajíždí dle požadavků občanů.
Obec se přímo nepodílí na zajištění sociálních služeb ani se v obci nenachází žádné pobytové zařízení sociálních služeb. Stále je zvykem, že o starší občany pečují jejich děti. Vypomohou i sousedé, v případě potřeby zajistí péči obec.
V obci se nenachází žádné významnější památky. Z kulturních akcí patří k nejdůležitějším místní hody. V Kašnici pravidelně probíhá volejbalový turnaj a fotbalové utkání svobodných proti ženatým. Lidé se místních akcí poměrně účastní. Dětské i víceúčelové hřiště je hojně využíváno dětmi z Kašnice i Klobouk u Brna. V zimních měsících je možné na umělý trávník nastříkat vodu a vyrobit kluziště, které bývá hojně využíváno občany Kašnice i nejbližších obcí.
Rozloha katastru obce Kašnice činí 155,8 hektarů. 85,8 % z této plochy zaujímá zemědělská půda (zorněno je 75 % katastru), což je poměrně vysoký podíl. Tyto hodnoty dokumentují výrazně zemědělský charakter území. Podíl zemědělské půdy v ČR činí 53,7 % (orná půda zabírá pouze 38,3 % území), v Jihomoravském kraji je pro zemědělské účely využíváno 59,5 % (zorněno je 49,4 %). 2,8 ha zabírají vinice (1,8 % území), 3,35 ha potom připadá na sady. V obci se nenachází žádné lesní plochy.
Kašnice nejsou postiženy povodněmi. Řadí se mezi nejsušší lokality na území republiky, stav ovzduší je dobrý. Největším problémem tak je intenzita dopravy a nedodržování rychlosti, což s sebou nese vyšší hlučnost.
Obecní úřad Kašnice je obecním úřadem se základní působností. Matrika a stavební úřad se nachází na městském úřadu Klobouky u Brna.
Komplexní pozemkové úpravy nejsou provedeny, obec má velmi malou rozlohu extravilánu obce. Komplexní pozemkové úpravy proto v obci nejsou tolik potřebné, jelikož majetkové poměry u pozemků jsou dobře uspořádané.
Obec Kašnice za poslední 3 roky dosáhla celkového přebytku rozpočtového hospodaření ve výši téměř 3 mil. Kč, který použila zejména na tvorbu rezerv na běžném účtu. V roce 2016 získala více než 100.000 Kč dotací z rozpočtu JMK na spolufinancování investičních akcí. Vzhledem ke své velikosti disponuje omezeným rozpočtem, což výrazně ovlivňuje plánování větších investičních akcí.
Podíváme-li se detailněji na strukturu příjmů a výdajů v posledních 3 letech, tak daňové příjmy tvořily průměrně cca 90 %. Nedaňové příjmy jsou zejména nejrůznější poplatky stanovené místní vyhláškou, poplatky za pronájmy majetku obce a úroky. Kapitálové příjmy jsou spíše nárazovou a okrajovou záležitostí, kdy obec prodává menší pozemky občanům nebo podnikatelům na jejich žádost.
Většinu rozpočtových výdajů tvoří běžné (provozní) výdaje. Podíl kapitálových (investičních) výdajů kopíruje dotační příjmy. Saldo běžných příjmů, což je rozdíl běžných příjmů[1] a běžných výdajů[2], představuje částku, kterou obec může použít na investiční výdaje, na spolufinancování získaných dotací nebo na úhradu svých závazků aniž by si musela brát další půjčku nebo prodávat svůj majetek. Tento ukazatel můžeme nazvat i tzv. dluhovou kapacitou. Tato dluhová kapacita se v roce 2014 a 2016 pohybovala okolo hranice 1 milionu ročně.
Obec v současné době žádnou půjčku nemá.
[1] Běžné příjmy jsou příjmy, které se víceméně každoročně opakují. Jedná se o součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a nárokových transferů. Do běžných příjmů naopak nepatří nenárokové transfery nebo kapitálové příjmy z prodeje majetku.
[2] Běžné výdaje jsou výdaje, které se každoročně opakují. Souvisí s běžným hospodařením obce. Do běžných výdajů nepatří např. výdaje na pořízení majetku (kapitálové výdaje).
Mezi nemovitosti v majetku obce patří budova obchodu, hřiště, budova radnice a bývalá hasičárna, která slouží jako sklad. Budovy v majetku obce jsou v poměrně dobrém stavu a nevyžadují významnější úpravy nebo rekonstrukce. Připravuje se realizace přístavby obecního úřadu, která by měla sloužit jako komunitní dům, zázemí pro setkávání občanů, herna pro děti a prostory pro cvičení a sportovní vyžití. Obec vlastní pozemky o rozloze cca 9 hektarů, převážně zemědělské půdy, kterou má v pronájmu ROŽIVA a.s. Ostatní zemědělská půda v katastru je majetkem soukromých osob.
Východiska pro návrhovou část jsou zpracována zejména na základě poznatků z charakteristiky obce a závěrů dotazníkového šetření názorů obyvatel a zachycují základní (klíčové) podněty pro návrhovou část, a to zejména silné stránky / pozitiva, rozvojové faktory a slabé stránky /negativa / problémy jako vnitřní faktory ovlivnitelné obcí. Vnější faktory (příležitosti a ohrožení) vychází z posouzení obecných i konkrétních politických, ekonomických, sociálních, technologických, environmentálních a legislativních vlivů, které mohou mít dopad na rozvoj obce.
V polovině června 2017 proběhlo dotazníkové šetření názorů obyvatel. Celkově se zapojilo 14 obyvatel, což činí 6,5 % obyvatel. Provedené dotazníkové šetření slouží vzhledem k množství zapojení občanů zejména jako soubor názorů na obec.
Šetření se zúčastnilo 8 mužů a 6 žen. Ve věku 15–29 let byly 3 osoby, ve věku 30–49 let bylo 8 osob a ve věku 50–64 let 3 osoby. V 8 případech odpovídaly osoby žijící s dítětem, ve 4 případech šlo o osobu z vícegenerační domácnosti. 8 odpovědí pocházelo od rodáků, 5 od osob, které se přistěhovaly v dospělosti před více než pěti lety. Novější přistěhovalec se zapojil pouze 1.
Více než 85,7 % respondentů se v obci žije dobře. Nikdo neuvedl, že by se mu v obci žilo špatně.
Obyvatelé komplexně hodnotili prostředí a služby v obci. Jednotlivá témata známkovali na stupnici 1–5 jako ve škole. Nejlépe hodnoceny (nejnižší průměrná známka) jsou možnosti parkování, úroveň technické infrastruktury a nakládání s odpady, vzhled obce a práce a komunikace obce. Nejhůře jsou hodnoceny pracovní příležitosti a možnosti nakupování a využívání komerčních služeb.
Občanům v obci nejvíce chybí obchod. Uvítali by také více společenských akcí. Kromě toho zazněl návrh snížit maximální povolenou rychlost při průjezdu obcí.
K získávání informací využívají občané nejčastěji zpravodaj a obecní rozhlas. V případě jiných způsobů získávání informací byl uveden Facebook a dotázání se jiných obyvatel obce. Některým občanům chybí zasílání zpráv e-mailem.
11 ze 14 respondentů považuje mezilidské vztahy v obci za dobré. Za ne moc dobré je označily 2 osoby.
Klíčovou otázkou pro budoucnost obce je, jak by se obec měla početně rozvíjet. Dle 5 respondentů by měla obec zůstat stejně velká. 4 respondenti si myslí, že by se obec měla postupně rozrůstat ze současných 217 obyvatel na přibližně 300 obyvatel. Další 4 respondenti by podporovali ještě větší růst.
V případě budoucích investic obyvatelé jednoznačně podporují rekonstrukci či výstavbu prostor pro kulturní a společenské aktivity. Výrazná je i podpora dobudování či rekonstrukce místních komunikací a bytové výstavby. Podpora výstavby cyklostezek je na 4. místě.
Vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti obce. Naplnění vize bude dosaženo realizací několika navazujících střednědobých programů rozvoje obce.
VIZE Kašnice V ROCE 2035
Kašnice je rozvíjející se obcí se stabilizovaným počtem obyvatel.
V obci je dodělaná technická infrastruktura. Dořešené jsou vpusti přípojek z rodinných domů do hlavní kanalizace. Kašnice rozvinuly systém odpadového hospodářství, v obci se nachází sběrný dvůr.
Vozovka procházející středem obce je zúžená, čímž je dosaženo nižší rychlosti projíždějících aut.
V obci se příjemně žije všem generacím. Obyvatelé tvoří soudržnou komunitu a aktivně se zapojují do života obce. Děti mají možnost hrát si na dětských hřištích. Společenský a kulturní život je na vysoké úrovni. Obyvatelé se hojně účastní kulturních a společenských akcí. Pro hody existuje dostatek mobiliáře. Pro společné setkávání obyvatel byla realizována přístavba obecního úřadu. V obci funguje restaurace, která je místním obyvatelům otevřená alespoň v pátky a soboty večer.
Veřejná prostranství jsou upravená. Pro oddych se v obci nabízí naučná stezka s panely informujícími o floře a fauně umístěné na „hřišti pod kopcama“.
Obec aktivně jedná s provozovatelem IDS JMK. Návaznost spojů hromadné dopravy a doba jejich jízdy je optimalizovaná.
Nemovitosti ve vlastnictví obce jsou v dobrém stavu. Obec aktivně pečuje o své nemovitosti. Obec na vybraných místech zavedla kamerový systém pro zvýšení bezpečnosti.
Systém komunikace s občany je prohloubený. Důležité otázky jsou s nimi diskutovány a jsou dostatečně informováni o dění v obci.
Cíl : „A. Život v obci a veřejná prostranství”
Opatření : „A.1 Péče o hřiště v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rozšíření a údržba hřiště” |
- 2023 | 400 | Vlastní + externí | |
Hřiště bylo budované v roce 2008–2009, je v dobrém stavu. Mohlo by se rozšířit o prvky pro větší děti a seniory, pokud by se získal pozemek za víceúčelovým hřištěm (soukromý). |
„Využívání hřiště jako kluziště” |
- | |||
Záleží na klimatických podmínkách. |
Opatření : „A.2 Zkvalitňování života v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava chodníku z Kašnice do Klobouk na ulici Nádražní” |
- 2025 | 1500 | Vlastní + externí | |
Zpevnění podloží, vydláždění zámkovou dlažbou |
„Dokoupení, oprava stolů a laviček na hody” |
- | |||
„Výstavba prostor pro setkávání obyvatel” |
- 2023 | 3000 | Externí | |
Přístavba obecního úřadu zázemí pro setkávání občanů, herna pro děti a prostory pro cvičení a sportovní vyžití. |
„Podpora sousedské výpomoci v oblasti sociální péče” |
- | Externí | ||
„Iniciace otevření restaurace alespoň v pátek a sobotu večer” |
- | |||
Dle možností nájemce budovy. |
Opatření : „A.3 Zkrášlení veřejných prostranství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování naučné a oddychové stezky s možností umístění panelů s vyskytující se florou a faunou na hřišti „pod kopcama“” |
- 2030 | 300 | Externí | |
Zpevnění chodníků, postavení laviček, altánů, informačních tabulí, výsadba stromů |
„Prořezání vzrostlých topolů na hřišti” |
- 2020 | 100 | Vlastní + externí | |
Cíl : „B. Technická infrastruktura a životní prostředí”
Opatření : „B.1 Budování a modernizace inženýrských sítí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zasíťování pozemků vyčleněných v územním plánu pro bytovou výstavbu vodovodem a plynovodem” |
- 2018 | 600 | Externí | |
Nad Kašnicí směr Brno po levé straně až k poslednímu pozemku pro stavební účely. |
„Nad Kašnicí směr Brno po levé straně až k poslednímu pozemku pro stavební účely” |
- 2019 | 1500 | Vlastní + externí | |
Kanalizace je kamenitá a těsnění je již v nevyhovujícím stavu a je potřeba ho vyměnit. |
„Kanalizace je kamenitá a těsnění je již v nevyhovujícím stavu a je potřeba ho vyměnit.” |
- | |||
„Rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení” |
- 2030 | 1000 | Externí | |
Rozšíření k nově postaveným RD |
Opatření : „B.2 Rozvoj odpadového hospodářství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba sběrného dvora” |
- 2030 | 2000 | Externí | |
Nutno sehnat prostor. Buď koupit pozemek, nebo dlouhodobě pronajmout. |
„Přesunutí kontejnerů na odpad” |
- | |||
Opatření : „B.3 Hospodaření s vodou” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vytvoření systému zacházení s dešťovou vodou, řešení vsakování vody” |
- | Externí | ||
Řeší každé číslo popisné individuálně. |
Cíl : „C. Doprava”
Opatření : „C.1 Řešení dopravy v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zúžení vozovky, vybudování parkovacích zálivů s výsadbou stromů při zachování záhonů růží” |
- 2019 | Externí | ||
Tyto úpravy budou součástí rekonstrukce vozovky II/380 |
„Iniciace řešení průjezdu kamionů obcí” |
- | |||
Bude řešeno v rámci sdružení obcí, kterými prochází silnice II/380 Brno - Hodonín |
Opatření : „C.2 Rozvoj veřejné hromadné dopravy” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vstoupit v jednání s KORDISem o optimalizaci doby jízdy autobusem” |
- | |||
„Vyznačení místa pro přecházení pod zastávkami” |
- | |||
Cíl : „D. Správa obce”
Opatření : „D.1 Plánování a strategické řízení obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Uvažovat o provedení komplexních pozemkových úprav” |
- 2030 | Externí | ||
Obec nevlastní mnoho pozemků, zatím se tím nebude zabývat. |
Opatření : „D.2 Bezpečnost v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Kamerový systém u hřiště” |
- 2024 | 50 | Vlastní | |
„Kamerový systém u hřbitova” |
- 2024 | 50 | Vlastní | |
Za koordinaci činností spojených s programem rozvoje obce je zodpovědný starosta.
Sledování a vyhodnocování plnění programu rozvoje obce provádí Finanční výbor ve spolupráci se starostou obce.
Návrh aktualizací programu rozvoje (zejména úpravy termínů, nákladů a finančního plánu – rozložení nákladů v jednotlivých letech realizace) připravuje Finanční výbor v úzké součinnosti se starostou obce s ohledem na vyhodnocení plnění v předchozím roce a ve vazbě na tvorbu rozpočtu na následující rok.
Program rozvoje obce je závazným podkladem pro rozhodování zastupitelstva obce a pro činnost jednotlivých orgánů obce. Organizace/osoby uvedené ve sloupci odpovědnost u jednotlivých aktivit zodpovídají za zajištění realizace příslušné aktivity (tj. aktivitu nemusí přímo realizovat, ale mohou na realizaci pouze dohlížet, iniciovat započetí realizace apod.).
Program rozvoje je závazným podkladem pro přípravu rozpočtu obce.
Základní činností spojené s realizací programu rozvoje jsou v průběhu kalendářního roku rozloženy následovně:
Měsíc |
Činnosti |
Kdo udělá |
Říjen |
Vyhodnocení stávajícího plnění v daném roce a návrh aktualizace |
Finanční výbor |
Listopad |
Projednání návrhu aktualizace na zastupitelstvu obce Provázání programu rozvoje a rozpočtu na následující rok (rozpočet zohlední stav plnění programu rozvoje, v programu rozvoje se upraví částky a harmonogram dle návrhu rozpočtu) |
Zastupitelstvo obce
|
Prosinec |
Schválení návrhu aktualizace |
Zastupitelstvo obce |
Průběžně |
Sběr podnětů a aktuálních informací |
Starosta, finanční výbor |
Vyhodnocení plnění programu rozvoje obsahuje u jednotlivých aktivit následující informace:
Stav realizace lze v tabulce s přehledem aktivit vyjádřit zabarvením (např. zelená = splněno, oranžová = v realizaci).
Aktualizace programu rozvoje bude probíhat obvykle 1 x ročně. Návrh aktualizace zpracovává Finanční výbor v úzké součinnosti se starostou obce a Kontrolním výborem. Návrh aktualizace musí být projednán a schválen zastupitelstvem obce.
Při roční aktualizaci budou vždy aktuální situaci přizpůsobeny následující údaje:
V případě potřeby je možné vyřadit plánovanou aktivitu nebo doplnit aktivitu novou.
Návrh aktualizace bude obsahovat přehled provedených změn. Na jeho základě bude vytvořena a zveřejněna aktuální podoba programu rozvoje obce.
Aktualizace programu rozvoje probíhá z technického hlediska následovně:
Podkladem pro aktualizaci jsou tabulky se specifikací aktivit (přímo v návrhové části programu rozvoje, nebo v přehledové tabulce v excelu).
V tabulkách se žlutým podbarvením zvýrazní aktualizované údaje, resp. doplněné aktivity. Červeně se potom podbarví aktivity, jejich realizace se nepředpokládá.