Program rozvoje obce (dále PRO) patří podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) mezi základní střednědobé nástroje samospráv pro plánování a řízení lokálního rozvoje, prostřednictvím něhož jsou vytvářeny takové podmínky a formy podpory hospodářského, sociálního a environmentálního prostředí, které přispívají ke zlepšování kvality života na úrovni obcí.
Účelem PRO Seninka na období let 2022 – 2030 je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj obce, vytyčit novou vizi, cíle, priority a úkoly a současně navrhnout vhodné nástroje a mechanismy pro jejich dosažení, monitoring, kontrolu a evaluaci. PRO byl zpracován tak, aby zohledňoval rozvojový potenciál území, šetrně využíval jeho endogenní zdroje, a zároveň aby maximálně využíval příležitosti dané (mikro)regionální politikou ČR. V tomto smyslu byl PRO Seninka zpracován v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 21+, Strategií rozvoje Zlínského kraje 2030 a Strategií komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hornolidečska na období 2021–2027.
Cíle PRO Seninka na období let 2022 – 2030:
PRO Seninka je také základním nástrojem pro zpracování rozpočtů obce a rozpočtových výhledů, a dále nástrojem k posílení konkurenceschopnosti a upevnění pozice v (mikro)regionu.
PRO Seninka byl zpracován v letech 2021 a 2022 a odráží v sobě principy expertního a komunitně vedeného místního rozvoje, založeného na participaci a spolupráci pracovníků kanceláře MAS Hornolidečska, z.s. a lokálních aktérů (zástupců veřejného sektoru, místních ekonomických subjektů a občanské společnosti).
PRO Seninka byl zpracován v souladu s garantovanou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj. PRO je z hlediska struktury rozdělen do dvou kapitol / částí, přičemž v následující kapitole je provedena analýza řešeného území, výzkum rozvojových trendů a (ne)investičních potřeb, které společně vytváří východiska pro zpracování koncepční části PRO. Analytická část je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se opíral o základní metody popisné statistiky, využité za účelem analýzy a vyhodnocení sekundárních dat a ukazatelů z Českého statistického úřadu a jiných veřejně přístupných portálů nebo pracovaly v kombinaci s unikátními sekundárními daty vyžádanými na míru či primárními daty shromážděnými pracovníky MAS Hornolidečska, z.s., formou místního šetření. Koncepční část PRO staví na vertikální logice, která postupuje od obecně formulované vize na vrcholu hierarchie, přes strategické cíle a opatření, až ke konkrétním aktivitám a jejich charakteristice na jejím dolním konci. Na formulaci obou výše uvedených částí PRO se podílela také veřejnost, kdy proces tvorby dokumentu byl předmětem projednání pracovní skupiny sestavené pro jeho zpracování, možnost zapojit se měli všichni obyvatelé obce formou dotazníkového šetření a v rámci jeho veřejného projednání.
Profil území a lokalizace
Obec Seninka se lokalizuje v jihovýchodní venkovské části Zlínského kraje a se sousedními obcemi, resp. mikroregiony vytváří jihovýchodní periferii Česka. Zároveň v kontextu mikroregionu Hornolidečska se jedná o obec ležící na vnitřní periferii. Obec Seninka hraničí s obcemi Liptál, Lhota u Vsetína, Leskovec, Valašská Polanka a Prlov a Jasenná na Moravě. Obec je tvořena jedním katastrální územím (k. ú. Seninka - 747483) a není členěna do místních částí. Přehled základních informací o území a administrativním členění předkládají Tab. 1 a 2. Mapu řešeného území v regionální kontextu Česka předkládá Obr. 1.
Tab. 1: Základní informace o řešeném území
Název obce (LAU 2) |
Seninka |
Typ obce |
Obec 1. typu |
Pověřený obecní úřad (obec II. typu) |
Vsetín |
Obec s rozšířenou působností (obec II. typu) |
Vsetín |
Okres (LAU 1) |
Vsetín |
Kraj (NUTS 3) |
Zlínský kraj |
Region soudržnosti (NUTS 2) |
Střední Morava |
Katastrální pracoviště |
Vsetín |
Finanční úřad |
Vsetín |
Matriční úřad |
Valašská Polanka |
Zdroj: ČSÚ 2022
Obec Seninka se nachází 9 km jihozápadně od Vsetína na okraji Vizovické vrchoviny v nadmořské výšce 430 m v údolí potoka Seninka, který je levobřežním přítokem potoka Senice. Nejvyšším místem katastru je kopec Vartovna s výškou 651 m n.m., kde se od roku 2009 nachází rozhledna, která se stala největší turistickou atrakcí obce. Krajské město Zlín se nachází ve vzdálenosti cca 34 km. Územím obce Seninka prochází silnici III. třídy 05741, která je napojená na silnici I. třídy I/57, a která zároveň tvoří tepnu dopravní obslužnosti jižní části Valašska. Silnice 05741 v obci Seninka končí. Obec je neprůjezdná. Tato silnice a její následné napojení na I/57 slouží rovněž pro autobusovou dopravu. Nejbližší železniční stanice se nachází v obcích Valašská Polanka a Leskovec.
Obec Seninka patří mezi populačně malé venkovské oblasti, ve které k 31.12.2020 žilo celkem 313 obyvatel. Celková výměra území obce je 726,49 ha. Hustota zalidnění v roce 2020 činila 43 obyvatel na km2. V celorepublikovém srovnání se jedná o podprůměrnou hustotu zalidnění (Česko 134 obyvatel/ km2) a rovněž v komparaci s průměrnou hustotou zalidnění Zlínského kraje (147 obyvatel/km2). Obdobných, výrazně podprůměrných výsledku, dosáhla obec Seninka i ve srovnání s Mikroregionem Hornolidečska, jehož hustota zalidnění v roce 2020 činila 71 obyvatel/km2 (ČSÚ 2021). Obec je charakteristická poměrně nízkou plochou zástavby, která na celkové rozloze obce dosahuje 5,67 %. Zástavba je rozptýlená po jeho obou březích. Zbytek rozlohy obce zaujímá zemědělská půda a lesní porosty.
Obr. 1: Lokalizace a administrativní vymezení řešeného území
Zdroj: vlastní zpracování
Historické události
První písemná zmínka o obci Seninka pochází z roku 1503 v zápise v moravských zemských deskách, kdy je obec uváděna, jako součást vsetínského panství. Roku 1679 se stala součástí panství vizovického. Obyvatelstvo obce se v roce 1777 hlásilo v naprosté většině k zakázané evangelické víře. Název obce byl celkem ustálený v podobě Seninka, pouze výjimečně se užíval název Semínka, nebo Šemínka. Názvy místních částí obce jsou Dolansko, Hořansko, Prostředňansko, Od Prlovska, Od Polanska, U Leskovska. Dále pak Na Vrče, či Poschlá. V západní části údolí Seninky se nacházejí zbytky původních jedlových a jedlo-bukových lesů (Vartovna, Horka). Jedlové dřevo bylo v minulosti hojně používáno k výrobě šindelů, která byla významným zdrojem obživy obyvatel obce. Až do poloviny 20. století byla většina obyvatel zaměstnána v zemědělství. Situace se změnila teprve vybudováním průmyslových podniků, zejména ve Vsetíně.
V letech 1679-1849 byla obec součástí panství Vizovice, které náleželo k Hradišťskému kraji, dále pak do roku 1909 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu Vsetín. Od roku 1909 náleží obec k okresu Vsetín. V roce 1985 byla součástí obce Valašská Polanka, jak její místní část, k osamostatnění došlo v roce 1990. Obec Seninka původně náležela do obvodu školy v Liptále, od roku 1781 pak k evangelické škole v Liptále. V roce 1846 byla přímo v obci zřízena pobočka liptálské evangelické školy, v roce 1877 došlo k odtržení a roce 1888 byla v obci postavená nová dřevěná budova školy, v letech 1930-1934 pak nová budova školy. Pro nedostatek dětí byla v roce 1976 škola zrušena a žáci navštěvují od té doby základní školu ve Valašské Polance. Obec byla v 17. století součástí liptálské farnosti, od roku 1952 pak k Farnímu sboru českobratrské církve evangelické v Leskovci. V roce 1921 obec zřídila hřbitov, okresní silnici III. třídy, vybudovala prodejnu potravin, kulturní dům a původní školní budovu z roku 1934 přebudovala na obecní byty. V letech 1999-2000 byl vybudován obecní vodovod a v roce 2001 byla provedena plynofikace obce. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, které se od roku 1973 stalo součástí JZD Valašské Kotáry se sídlem ve Valašské Polance.
V obci vnikla v roce 1921 Tělocvičná jednota Sokol, v roce 1924 Sbor dobrovolných hasičů, a ve stejném roce byla založena také Družina čs. válečných poškozenců. Počet obyvatel v průběhu let kolísal – roku 1666 to bylo 159 osob, v roce 1910 dosáhla obec historicky nejvyššího počtu, a to 455 obyvatel. K památkově chráněné zástavbě patří původní dřevěný roubený dům č.p. 1 se zdobenou lomenicí z roku 1832, dále typická valašská sušárna ovoce u domu č.p. 12. Z obce byla počátkem šedesátých let přemístěna do Valašského muzea v přírodě v Rožnově typická valašská sušírna ovoce a komora na sušené ovoce z konce 19. století. Před druhou světovou válkou bylo v Senince 25 sušíren na ovoce. V dolní části obce se nacházejí pozůstatky mlýnského náhonu, který sloužil k pohonu vodního kamenného mlýna, který je připomínán již v roce 1666. Mlýn zanikl těsně před 1. světovou válkou a na jeho místě vznikla roku 1929 vodní pila, kterou majitel musel uzavřít v roce 1949.
V obecní pečeti z roku 1746 je běžící neosedlaný kůň s uzdou, listnatý strom, a nad koněm radlice.
Tab. 2: Doplňující informace o řešeném území
Počet obyvatel k 31.12.2020 |
313 |
Katastrální rozloha obce (ha) |
726,49 |
Nadmořská výška (m n. m.) |
420 |
První písemná zpráva (rok) |
1503 |
Zdroj: ČSÚ 2022
Demografická situace
Obyvatelstvo je základním lokalizačním faktorem ovlivňujícím rozvoj regionů a obcí. Je charakteristické přirozenou, prostorovou a sociální mobilitou (Novák 2013), rozmanitou strukturou a nerovnoměrným uspořádáním v prostoru. Obyvatelstvo (soubor jedinců tvořící populaci) považujeme za vyvíjející se organický systém, který se vyznačuje změnami z hlediska dynamiky, velikosti, struktury, uspořádání v prostoru a dalšími sociálně-ekonomickými procesy a znaky. Tyto změny a procesy se na různých geografických úrovních projevují diferencovaně, což může být důsledkem populačního růstu atraktivních regionů a obcí, a naopak poklesem počtu obyvatel v méně atraktivních oblastech. Činnost člověka v krajině má navíc zásadní dopad na její podobu a kvalitu. Cílem kapitoly je identifikovat střednědobou trajektorii a demografické trendy probíhající v obci Seninka v kontextu nadřazených územně samosprávných celků, a to s mikroregionem Hornolidečska, Zlínským krajem a Českem.
Obyvatelem se rozumí osoba s trvalým bydlištěm. Analýza vývoje počtu obyvatel se zaměřovala na období 2005–2020. Cílem bylo zachycení krátkodobých a střednědobých trendů jejího vývoje, pro období let 2005–2015 v pětiletém intervalu, dále pak v letech 2016–2020 za každý rok samostatně. Pro zpracování analýzy byla použita vstupní data z veřejné databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ 2021). Dynamika vývoje obyvatelstva obce Seninka byla komparována s dynamikou vývoje mikroregionu Hornolidečska, Zlínským krajem a Českem.
Tab. 3: Dynamika vývoje obyvatelstva v letech 2005-2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obec Seninka patří mezi populačně malé venkovské oblasti, ve které k 31.1.2020 žilo celkem 313 obyvatel. Za sledované období let 2005–2020 nedošlo k významné změně počtu obyvatel obce, indexní změna dosáhla hodnoty 1,01. Z hlediska střednědobého trendu byly zaznamenány poklesy mezi roky 2015–2016 a to, s úbytkem 12 osob, a následně v letech 2017 až 2019 5 osob. Mezi roky 2019 a 2020 naopak došlo k přírůstku obyvatel o 11 osob.
V porovnání s územními celky viz Tab. 3: Dynamika vývoje obyvatelstva v letech 2005–2020 byl populační vývoj obyvatelstva pro obec Seninka relativně neměnný, ve srovnání s komparovanými celky příznivý. Za mikroregion Hornolidečska došlo ve sledovaném období k poklesu počtu obyvatel o 81 osob, za samotný Zlínský kraj k úbytku 10.023 osob. Mikroregionu Hornolidečska nedosáhl ve sledovaném období nějakých velmi významných změn, počet osob v mikroregionu je relativně stejný, což je vyjádřeno i indexem změny 0,99. Zlínský kraj dosáhl nejvyššího přírůstku počtu obyvatel mezi lety 2005 a 2010 v počtu 219 osob, v letech 2010-2015 pak výrazného poklesu v počtu 5.685 osob, Od roku 2015 zaznamenává Zlínský kraj trvalý pokles, kdy nejvyššího poklesu dosáhl mezi lety 2019 a 2020 v celkovém počtu 2.436 osob. I přes tento negativní vývoj v počtu obyvatel je index změny srovnatelný mikroregionem Hornolidečska a dosáhl hodnoty 0,98. Naopak územní celek Česko vykazuje ve sledovaném období index změny 1,04, s přírůstkem osob o 450.698. Tento přírůstkový trend je zaznamenán ve všech letech sledovaného období.
Na tuto dynamiku vývoje počtu obyvatel obce Seninka má vliv věková struktura obyvatelstva obce (viz níže), kdy je patrné udržení (mírné navýšení) počtu obyvatel ve věkové hranice 0-14 let. Obdobný vývoj dle predikce do roku 2027 se dá očekávat i v budoucích letech. Kvantitativní přehled populačního vývoje obyvatelstva obce Seninka v letech 2005–2020 vyjadřuje také Graf 1.: Dynamika vývoje obyvatelstva v letech 2005–2020.
Graf 1: Dynamika vývoje obyvatelstva v letech 2005–2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obr. 2: Populační velikost obcí na území mikroregionu Hornolidečska v letech 2005 a 2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Na Obr. 2: Populační velikost obcí na území mikroregionu Hornolidečska v letech 2005 a 2020 je možné pozorovat na časové ose roků 2005 a 2020 přesun jednotlivých obcí Hornolidečska v rámci stanovených velikostních pásem. U obce Seninka, stejně jak u většiny obcí Hornolidečska ve sledovaném období k přesunu pásma nedošlo. Pouze u obce Střelná došlo k přesunu z pásma populační velikosti 601-800 do pásma 400-600, a to vlivem úbytku počtu obyvatel (29 osob). Opačně přesun z pásma 401-600 do pásma 601-800 pak u obce Ústí, přírůstkem obyvatel o 44 osob, a dále tento přesun i u obce Lužná o 55 osob.
Pro srovnání vývoje počtu obyvatel jednotlivých obcí v rámci Hornolidečska je přiložena mapa mikroregionu (Obr. 3: Index změny obyvatel v mikroregionu Hornolidečska v letech 2002-2020). Obec Seninka patří v rámci mikroregionu Hornolidečska, stejně jako většina obcí ležící v jeho severní části, mezi populačně stabilní obce.
Obr. 3: Dynamika vývoje počtu obyvatel na území mikroregionu Hornolidečska v letech 2005 - 2020 / Obr. 4: Predikce populační velikosti obcí na území mikroregionu Hornolidečska v roce 2027
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obr. 4: Predikce populační velikosti na území mikroregionu Hornolidečska v roce 2027 nám graficky znázorňuje prognózu vývoje populační velikostí obcí v roce 2027. Zde můžeme oproti roku 2020 zaznamenat předpokládaný přesun z pásma populační velikosti 400-600 obyvatel do pásma 307-400 u obce Valašská Senice, a to vlivem dalšího očekávaného úbytku počtu obyvatel (predikce o 23 osob). Přesun z pásma 401-600 do pásma 601-800 pak u obce Pozděchov, s očekávaným přírůstkem obyvatel o 34 osob. Pokles obyvatel do roku 2027 dle predikce se dá očekávat dále v obcích Francova Lhota, Lačnov, Lidečko a Študlov. Naopak u ostatních obcí mikroregionu Hornolidečska se dle vývoje v letech 2005 až 2020 dá očekávat další růst populace. Obec Seninka dle predikce do roku 2027 by měla očekávat rovněž pokles počtu obyvatel. Tento pokles obyvatel by ale neměl být tak výrazný.
Přirozený pohyb obyvatelstva
Obyvatelstvo se přirozeně pohybuje (reprodukuje). Jde o důsledky vnitřních procesů, při nichž dochází k přirozenému rozmnožování (natalitě) a umírání (mortalitě) obyvatelstva. Podle výsledné bilance je možné územní jednotky zařadit mezi přirozeně přírůstkové, či úbytkové. Přirozený pohyb obyvatelstva byl hodnocen v období 2005–2019. Hrubá míra přirozeného přírůstku vyjadřuje rozdíl počtu narozených a zemřelých osob, vztažený na 100 obyvatel středního stavu (průměrný stav obyvatel obce za hodnocené období), čímž lze identifikovat intenzitu celkového efektu přirozeného přírůstku, resp. úbytku obyvatel v regionu. Vstupní data byla použita z veřejné databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ 2021).
Tab. 4: Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
V Tab. 4: Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 2005–2019 můžeme pozorovat, jak se na změně vývoje počtu obyvatel obce podílel přirozený pohyb obyvatelstva. Obec Seninka dosáhla záporného přirozeného pohyb, tedy vyšší mortalita než natalita. Úbytek obyvatel v tomto ukazateli činil - 29 osob. Pouze v letech 2007, 2015 s 2016 byl v obci přirozený pohyb kladný, v ostatních letech vždy dosahoval záporných hodnot, a záporný pohyb byl vyšší než za celek mikroregionu Hornolidečska. V mikroregionu jako celku ve sledovaném období zemřelo o 21 obyvatel více, než se narodilo. Nejvyššího kladné hodnoty přirozeného pohybu bylo dosaženo v roce 2009 (25 osob), nejvyšší záporné hodnoty pak v roce 2012 (22 osob). Ve Zlínském kraji byla úmrtnost dokonce o 4.796 osob vyšší než počet narozených obyvatel, kdy kromě roků 2007, 2008 a 2010 byly všechny roky v tomto ukazateli záporné. Území Česko pak dosáhlo kladné hodnoty přirozeného pohybu obyvatel o 53.966 osob. Přirozený pohyb obyvatel v obci Seninka v letech 2005-2019 znázorňuje Graf 2.
Graf 2: Přirozená pohyb obyvatelstva obce Seninka v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Následně bylo provedeno také srovnání obcí ležících na území mikroregionu Hornolidečska z hlediska hrubé míry přirozeného přírůstku na 100 obyvatel v letech 2005 až 2020. Z kartogramu (Obr. 5: Hrubá míra přirozeného přírůstku v letech 2005–2019) je patrné, že největší intenzity přírůstků obyvatel způsobený přirozeným pohybem zaznamenaly obce Horní Lideč, Valašské Příkazy a Prlov, tedy obce s malý i velkým počtem obyvatel. Naopak největší intenzity v úbytku počtu obyvatel dle tohoto ukazatele dosahovaly obce Seninka, Ústí, Pozděchov, Leskovec. Obec Seninka dosáhla ukazatele -9,31 a tato záporná hodnota byla nejvyšší v rámci obcí mikroregionu. Záporného přírůstku dosáhly zejména obce s menším počtem obyvatel do 650 osob.
Z Tab. 4: Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 2005–2019 je dále patrné, že všechny sledované územní celky mimo Česko dosáhly záporné hodnoty, mikroregion Hornolidečsko (-0,17), Zlínský kraj (-0,82), naopak územní celkem Česko (+0,51).
Obr. 5: Hrubá míra přirozeného přírůstku v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Prostorová dynamika obyvatelstva
Prostorovou dynamikou (mobilitou) se rozumí všechny typy přemísťování člověka v prostoru, které souvisí s dlouhodobou změnou jeho lokalizace. Jedná se tedy o rozdíl počtu přistěhovalých (imigrace) a vystěhovalých (emigrace) osob během sledovaného období, zpravidla jednoho roku. Prostorová dynamika byla hodnocena v letech 2005–2019. Hrubá míra migračního salda vyjadřuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, vztažený na 100 obyvatel středního věku, (průměrný stav obyvatel obce za hodnocené období), čímž lze identifikovat intenzitu celkového efektu migrací v regionu. Vstupní data byla použita z veřejné databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ 2021).
Tab. 5: Saldo migrace obyvatelstva v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Tab. 5: Saldo migrace obyvatelstva v letech 2005–2019 poskytuje informace o vývoji prostorové dynamiky obyvatelstva ve sledovaných lokalitách. U obce Seninka můžeme pozorovat kladné migrační saldo +19 osob. Kromě roků 2007, 2013 až 2015 a 2017 bylo migrační saldo v obci neustále kladné. Odlišné hodnocení se dá interpretovat v tomto ukazateli na mikroregion Hornolidečska i Zlínský kraj, a to snížením počtu obyvatel o–78, respektive o-3.082 osob. Naopak na územní celek Česko měla hodnota salda migrace pozitivní vliv, a projevila se na zvýšení počtu obyvatel o 465.435 osob. Mikroregion Hornolidečska a Zlínský kraj zaznamenaly nevyšší úbytky obyvatel vlivem záporné migrační bilance v letech 2012 až 2016, mikroregion Hornolidečsko dále i v roce 2019. Roky 2012 až 2016 byly provázeny především hospodářským poklesem ekonomiky. Územní celek Česko měl saldo migrace od roku 2005 neustále v kladných hodnotách. Pohyb salda migrace v letech 2005-2019 v obci Seninka znázorňuje níže uvedený Graf 3.
Graf 3: Saldo migrace obyvatelstva v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Hodnoty ukazatele hrubé míry migračního salda na 100 obyvatel v letech 2005 až 2019 může vidět na Obr. 6. Z obrázku je patrné, že všechny územní celky mimo Česko dosáhly záporné hodnoty. Nejvyšší hodnotu vykázala opět obec Valašská Senice (-5,08), mikroregion Hornolidečsko (-0,64), Zlínský kraj (-0,53), naopak územní celkem Česko (+4,41). Obec Seninka, stejně jako převážná část obcí ležících v severní části mikroregionu Hornolidečska, dosáhla kladné hrubé míry migračního salda v letech 2005-2019.
Obr. 6: Hrubá míra migračního salda v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obr. 7: Webbův diagram
Zdroj: Novák 2013, upraveno
Porovnáním obou ukazatelů hrubé míry (přirozený pohyb, migrace) můžeme indikovat, který z ukazatelů měl větší vliv na dynamiku vývoje počtu obyvatel územního celku ve sledovaném období. Takovou informaci nám poskytuje Webbův diagram (Obr. 7).
Tab. 6: Typologie územních jednotek dle Webbova diagramu v letech 2005–2019.
Obec / region |
Přirozený přírůstek |
Migrační saldo |
Celkem |
Typologie WEBB |
Seninka |
- 29 |
19 |
- 10 |
E |
Hornolidečsko |
- 21 |
- 78 |
- 99 |
G |
Zlínský kraj |
- 4 795 |
- 3 082 |
- 7 877 |
F |
Česko |
53 966 |
465 435 |
519 401 |
C |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obr. 8: Typologie obcí dle Webbova diagramu mikroregionu Hornolidečska v letech 2005–2019
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Pomocí Webbova diagramu na obrázku č. 7 bylo hodnoceno období 2005–2019. Na základě výše uvedené charakteristiky vyplývá, že územní celek Seninka patří do typu E, kdy celkový úbytek obyvatel byl dosažen záporným saldem přirozeného pohybu a kladným saldem migrace. Zde však je nutné upozornit na skutečnost, v případě vyhodnocení obou ukazatelů dle Webbova diagramu v letech 2005-2020 by zřejmě došlo k jinému zařazení obce dle typologie Webba, kdy v roce 2020 byl oproti roku 2005 zaznamenám přírůstek obyvatel, ale za rok 2020 zatím neznáme pohyby sald migrace a přirozeného pohybu obyvatel. Celkový úbytek obyvatel dosaženy zápornými saldy obou bilancí byl charakteristický pro mikroregion Hornolidečska, který je zařazen do typu G. Zlínský kraj se zařadil do typu F, kde celkový úbytek obyvatel byl způsoben zápornou bilancí přirozeného pohybu, která převažovala nad záporných saldem migrace. Uzemní celek Česko patří do typu C, kdy celkový přírůstek obyvatel byl dosažen s převahou kladného migračního salda a generoval relativně stabilní vývoj obyvatel. Převážná míra českých venkovských aglomerací se řadí do typu D, která platí pro obce sice s nedostatečnou natalitou, ale tyto obce naopak dosahují vyšší atraktivity, která vede k imigraci obyvatel do jejich obcí. Přehled sledovaných územních celku podle Webbova diagramu zachycuje Tab. 6: Typologie územních jednotek dle Webbova diagramu v letech 2005–2019.
Ke srovnání demografického vývoje podle Webbova diagramu jednotlivých obci mikroregionu Hornolidečska v letech 2005 a 2019 vlivem přirozeného pohybu a migračního salda je přiložen Obr. 8: Typologie obcí dle Webbova diagramu.
Věková struktura obyvatelstva
Věkovou strukturu obyvatelstva můžeme klasifikovat a třídit mnoha způsoby. Nejčastěji se využívá chronologický (kalendářní) věk, odvozený od počtu roků, jichž osoba dosáhla při posledních narozeninách (Novák 2013). Za účelem analýzy věkové struktury obyvatelstva na úrovni obcí lze aplikovat celou řadu statistických ukazatelů, nástrojů a metod. Tyto analytické nástroje a metody jsou důležité k indikaci problémových oblastí, priorit a opatření, tudíž k managementu rozvoje obcí a regionů. Struktura obyvatelstva členěná podle věkových skupin (a jejich početního zastoupení) významně ovlivňuje vývoj územních jednotek mj. z hlediska finančních toků a rozdílné poptávce jednotlivých věkových skupin po sociální a technické infrastruktuře. Věková struktura byla hodnocena v letech 2005–2019, a to v pětiletých časových intervalech, neboť se jedná o pomaleji probíhající strukturální změny zachycující trajektorii (trendy) vývoje obyvatelstva. Vstupní data byla použita z veřejné databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ 2021). Zároveň byla provedena predikce věkové struktury obyvatelstva v roce 2027, která byla založena na lineárním vztahu mezi veličinami. Predikce neboli odhad hodnot za rok 2027 byl založen na lineární regresní funkci odhadnuté pomocí metody nejmenších čtverců. Bude provedena analýza tří základních věkových kategorií (0–14 let, 15–64 let, 65 a více let).
Z uvedeného Grafu 4 lze konstatovat, že u obce Seninka došlo v letech 2005 až 2019 k mírnému růstu počtu obyvatel ve věkové struktuře 0-14 o 0,4 p.b, a ve věkové struktuře 15-64 naopak k poklesu o 5,7 p.b. Ve věkové struktuře obyvatel +65 došlo k nárůstu o 5,4 p.b. Je sice zachována kontinuita počtu dětí ve věku 0-14 mezi roky 2005 a 2019, ale přesto dochází ke stárnutí obyvatel obce. Na území mikroregionu Hornolidečska do roku 2010 převažoval stacionární typ věkové pyramidy obyvatelstva. Tento typ naznačuje demografické ekvilibrium, při němž preproduktivní složka obyvatelstva dostatečně nahrazuje obyvatelstvo v produktivním věku. Zároveň se navyšuje podíl osob v postproduktivním věku a vzrůstá střední délka života. V delším časovém horizontu je populace spíše konstantní, neboť díky stále relativně vysoké natalitě nedochází k žádným zásadním ať už k pozitivním, tak ani k negativním výkyvům v populaci. V roce 2019 byl naopak (z demografického hlediska) zaznamenán nejméně žádoucí typ věkové pyramidy, a to regresivní typ věkové pyramidy, který je charakteristický převisem postproduktivní složky obyvatelstva nad preproduktivní složkou obyvatelstva, což je charakteristické i pro sledovanou obce Seninka. U ní však můžeme tento vývoje pozorovat až po roce 2010. Regresivní typ je charakteristický pro hospodářsky vyspělé země západní a severní Evropy vč. Česka. Model je příznačný kontinuálním stárnutím a postupným vymíráním obyvatelstva vlivem nedostatečné natality. Tento typ je dále charakteristický stabilně klesajícím počtem nově narozených dětí, jehož výsledkem je stárnutí obyvatelstva a snižující se celkový počet obyvatel v delším časovém horizontu. Zároveň se zvyšuje ekonomická zátěž postproduktivní složky na celé populaci. Regresivní typ věkové pyramidy souvisí s tzv. druhou demografickou tranzicí a rozsáhlými změnami ve společenských hodnotách a mj. také s přechodem z fordismu k postfordismu. Regresivní typ byl zjištěn na úrovni Zlínského kraje i Česka již v roce 2005. Na základě demografických trendů byl mikroregion Hornolidečska ve sledovaném období provázen významnými strukturálními změnami a významným stárnutím obyvatelstva (viz níže). Pro rok 2027 je predikován významný podíl postproduktivní složky na populaci obyvatel jak v obci Seninka, tak i v mikroregionu Hornolidečska a Zlínského kraje. Na úrovni Česka se předpokládají pomalejší strukturální změny, které jsou důsledkem kladné zahraniční migrace, která rovněž ovlivňuje výši přirozené reprodukce. Ve sledovaném období byl rovněž zjištěn klesající podíl produktivní složky obyvatelstva na populaci na všem měřených prostorových úrovních.
Graf 4: Věková struktura obyvatelstva v letech 2005–2010 v %
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Tab. 7: Věková struktura obyvatelstva v letech 2005–2027 v %
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
V obci Seninka je nejpočetnější věková skupina obyvatel ve věku 15–64 let (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) a činí ke konci roku 2019 65,9 %, následuje věková skupina +65 20,2 % obyvatel. Dětí do 14 let je zastoupeno v počtu obyvatel pouze 13,9 %. Vývoj obyvatel obce dle predikce v roce 2027 lze očekávat v následující věkové struktuře, 0-14 let 14,0 %, 15-64 let 64,2 %, +65 21,8 %, tedy obdobný negativní vývoj, jak v letech 2010-2019. Na území mikroregionu Hornolidečska je nejpočetnější věkovou skupinou rovněž 15-64 let, ta měla ke konci roku 2019 67,5 % zastoupení, a v celkovém srovnání let 2005–2019 zaznamenala pokles o 2,2 %. U obyvatelstva ve věku 0-14 byl ve sledovaném období úbytek obyvatel o 2,9 % a činil v roce 2019 15 % zastoupeni. Ve věkové skupině +65 naopak přírůstek 5,2 %, s 17,6 % zastoupeních obyvatelstva. Vývoj obyvatel Hornolidečska dle predikce v roce 2027 lze očekávat v následující věkové struktuře 0-14 let 13 %, 15-64 let 66,2 %, +65 20,8 %, tedy rovněž negativní vývoj jak v letech 2005-2019. Ve srovnání ve Zlínském kraji je v roce 2019 zastoupení věkové skupiny 65+ v 20,8 %, obyvatel v produktivních věku 64 % a dětí do 14 let pak 15,2 %. Vývoj obyvatel Zlínského kraje dle predikce v roce 2027 lze očekávat v následující věkové struktuře 0-14 let 15,5, %, 15-64 let 60 %, +65 24,5 %, tedy rovněž negativní vývoj jak v letech 2005-2019. Podíl věkové skupiny 65+ na celkovém počtu obyvatel je však z výše sledovaných územních celků nejnižší. Územní celek Česko má v roce 2019 zastoupení věkové skupiny 65+ v 19,9 %, obyvatel v produktivních věku 64,1 % a dětí do 14 let pak 16 %. Tato věková skupina měla za Česko nejvyšší zastoupení v rámci sledovaných územních celků. Dle predikce v roce 2027 lze očekávat v následující věkové struktuře 0-14 let 16,9, %, 15-64 let 59,8 %, +65 23,4 %. Dle vypočtených výsledků lze charakterizovat kladně očekávaný růst věkové skupiny 0-14 let, naopak přesun skupiny osob v produktivním věku do věkové skupiny 65+, tedy sníží se relativně podíl pracujících na počtu obyvatel Česka v důchodovém věku, viz Tab. 7: Věková struktura obyvatelstva v letech 2005–2027 v %.
Průměrný věk obyvatel sledovaných územních celků
Obec Seninka dosáhla v roce 2019 průměrného věku obyvatel 43,2 roků. Ve srovnání s rokem 2005 se průměrný věk obyvatel obce zvýšil 3,1 roků, a dle predikce do roku 2027 se očekává další zvýšení průměrného věku v obci o 2 roky, na 45,6 roků. Jde o negativní vývoj, a z hlediska územního celku mikroregionu Hornolidečska zcela obdobný. Obce mikroregionu Hornolidečska dosáhly v roce 2019 průměrného věku obyvatel 41,9 let. Ve rovnání se Zlínským krajem je to o 1,4 roků méně a o 0,6 roků méně než v Česku. Pohled na růst průměrného věku srovnávaných územních celků v roce 2005 až 2027 nám poskytuje Tab. 8: Průměrný věk v letech 2005-2027.
Tab. 8: Průměrný věk v letech 2005–2027
Obec / region | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 | 2027 |
Seninka | 40,50 | 41,30 | 43,20 | 43,60 | 45,60 |
Hornolidečsko | 38,10 | 39,50 | 40,80 | 41,90 | 44,10 |
Zlínský kraj | 39,90 | 41,20 | 42,50 | 43,30 | 45,40 |
Česko | 40,00 | 40,80 | 41,90 | 42,50 | 44,00 |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Graf 5: Vývoj průměrného věku obyvatelstva obce Seninka v letech 2005-2027
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Obr. 9: Průměrný věk obyvatel obcí Hornolidečska v letech 2005-2027
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
V letech 2005–2019 je zaznamenáno postupné zvyšování věkové hranice, tedy stárnutí populace. Obdobný vývoj se dá očekávat i dle prognózy do roku 2027. Průměrný věk v obcích mikroregionu Hornolidečska dosáhne věkové hranice 44,1 roku, tedy zvýšení o 2,2 roky, ve Zlínském kraji 45,4 roků, zvýšení o 2,1 roků a v Česku hranice 44 roků, tedy zvýšení o 1,5 roku. Rychlost růstu neboli intenzita růstu průměrného věku obyvatel obce Seninka v letech 2019 a 2027, by dle predikce měla být v porovnání s průměrem Česka mírně vyšší, na úrovni růstu 3 %. Rozdíl průměrného věku dle predikce v roce 2027 bude mezi obyvateli Seninka a Českem +1,6 roků. Vývoj průměrného věku sledovaných územních celků můžeme pozorovat i na Grafu 5: Vývoj průměrného věku obyvatelstva obce Seninka v letech 2005-2027. Ke srovnání vývoje průměrného věku jednotlivých obci mikroregionu Hornolidečska v letech 2005 až 2027 je přiložen Obr. 9: Průměrný věk obyvatel obcí Hornolidečska v letech 2005-2027.
Index stáří
Index stáří vyjadřuje poměr obyvatel ve věku 65+ a obyvatel ve věku 0–14 let. V případě, že výsledná hodnota je> než jedna, pak dětská složka populace nedosahuje zastoupení složky postproduktivní, početně ji nenahrazuje a v dlouhodobém horizontu přispívá ke snižování početního stavu populace.
Tab. 9: Index stáří v letech 2005–2027
Obec / region | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 | 2027 |
Seninka | 1,10 | 0,96 | 1,21 | 1,45 | 1,56 |
Hornolidečsko | 0,69 | 0,88 | 1,08 | 1,17 | 1,59 |
Zlínský kraj | 0,99 | 1,16 | 1,29 | 1,37 | 1,58 |
Česko | 0,97 | 1,08 | 1,19 | 1,25 | 1,38 |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Z Tab. 9: Index stráží v letech 2005-2027 můžeme pozorovat vývoj tohoto ukazatele v jednotlivých územních celcích, které jsou předmětem zkoumání. V roce 2005 dosahoval ukazatel indexu stáří v obci Seninka relativně přijatelné hodnoty 1,1. Během dalších 14 let v roce 2019 došlo k výraznému zhoršení na 1,45 a dle predikce do roku 2027 by mohl dosáhnout hodnoty 1,56, což znamená více než 1,56 krát vyšší počet obyvatel v postproduktivním věku ku počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let, tedy výrazně vyšší intenzity růstu tohoto ukazatele.
Při srovnání indexu stáří mikroregionu Hornolidečska, Zlínského kraje a Česka dojdeme k závěru, že mikroregion dosahoval v letech 2005 až 2019 nejlepších hodnot, kdy v roce 2005 a 2010 byl dosažený index včetně obce Seninka < než 1. Zlínský kraj a Česko hodnoty <než jedna dosáhlo pouze v roce 2005. I když všechny sledované oblasti mají vývoj indexu stáří směřovaný ke zvyšování k růstu hodnoty > jak 1, je intenzita ve vývoji indexu stáří mikroregionu Hornolidečska vyšší než u Zlínského kraje a Česka. Jestliže pak Zlínský kraj a Česko má intenzita indexu stáří sestupnou tendenci, mikroregion Hornolidečska a zároveň i obec Seninka zaznamenává tendenci obrácenou. Překročení hodnoty > než jedna bylo dosaženo ve všech sledovaných územních celcích již v roce 2015. Výsledkem je očekávaná skutečnost v predikci do roku 2027, kdy index stáří v mikroregionu dosáhne hodnoty 1,59, ale u Zlínského kraje pouze 1,58 a za Česko by se měla jeho hodnota pohybovat na 1,38. Samostatná obec Seninka, jak již bylo uvedeno, 1,56. Vývoj indexu stáří v letech 2005–2027 a srovnáni oblastí je dále znázorněn na Graf 8: Index stáří v letech 2005–2027.
Obr. 10: Index stáří na území mikroregionu Hornolidečska v letech 2005–2027
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Graf 6: Index stáří v letech 2005–2027
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Ke srovnání vývoje indexu stáří v letech 2005-2027 za jednotlivé obce mikroregionu Hornolidečska je přiložen Obr. 10: Index stáří na území mikroregionu Hornolidečska v letech 2005–2027, grafické znázornění vývoje tohoto ukazatele na mapách mikroregionu.
Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Vzdělanostní struktura obyvatelstva patří mezi základní ukazatele pro hodnocení socioekonomické vyspělosti obcí a regionů, a je významným faktorem ekonomické výkonnosti, odolnosti a adaptability regionů. V ekonomické struktuře venkovských oblastí převažují zpravidla výrobní aktivity s nižší technologickou a znalostní náročností. Z tohoto důvodu lze zároveň předpokládat nižší podíl kvalifikovaných pracovních sil. Omezením pro analýzu vzdělanostní struktury obyvatelstva jsou data, která jsou dostupná pouze za „Sčítání lidu domu a bytů (SLDB)“, prováděná v intervalu 1x za 10 let. Analýza bude tedy provedena pouze za rok 2011, u obyvatelstva ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání. Vzdělanostní struktura obyvatelstva obce Seninka byla komparována s dynamikou vývoje mikroregionu Hornolidečska, Zlínským krajem a Českem. Přehled vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu Hornolidečska v roce 2011 znázorňuje Graf 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2011.
Obec Seninka měla v roce 2011 nejpočetnější zastoupení obyvatel se středním vzděláním bez maturity. Tohoto vzdělání dosahovalo celkem 39,3 % všech obyvatel obce. Ve srovnání s mikroregionem Hornolidečska je to o je to 1,2 % méně, ale naopak ke Zlínskému kraji je to o 3,5 % více a k územnímu celku Česko dokonce více o 6,3 %. Další velmi početnou skupinu tvořily občané obce Seninka se základním vzděláním, celkem 23,2 %. Ve srovnání s mikroregionem Hornolidečska je to méně o 1,4 %, ke Zlínskému kraji je to o 4,2 % více a k územnímu celku Česko dokonce více o 5,6 %. Úplného středního vzdělání s maturitou a vyššího odborného vzdělání a nadstavbového vzdělání dosáhlo v Senince celkem 26,9 % obyvatel. Ve srovnání s mikroregionem Hornolidečska je to více o 1,7 %, ke Zlínskému kraji je to o 3,5 % méně a k územnímu celku Česko dokonce méně o 4,3 %. Vysokoškolské vzdělání mělo v roce 2011 v obci 7,1 % obyvatel. Ve srovnání s mikroregionem Hornolidečska je to více o 0,8 %, ke Zlínskému kraji je to 4,1 % méně a k územnímu celku Česko méně o 5,2 %. Obec Seninka dosahuje ve středním a vyšším vzdělání vyššího zastoupení, než je průměr mikroregionu Hornolidečska.
Graf 7: Struktura obyvatelstva dle nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2011 v %
Zdroj: SLBD 2011, vlastní zpracování
V letech 1930-1934 byla v obci postavena nová budova školy, která byla využívaná až do roku 1975. Pro nedostatek dětí byla v roce 1976 škola zrušena a žáci navštěvují od té doby základní školu v Leskovci a ve Valašské Polance.
Rozvoj bydlení
Obec Seninka je charakteristická stagnující dynamikou růstu bytového fondu. Na základě veřejné databáze ČSÚ vyplývá, že v letech 2005-2019 byly na území obce Seninka vybudovány pouze 3 nové bytové jednotky v rodinných domech. V obci je tak nízká dostupnost bydlení. V obci je nedostatek volných (disponibilních) pozemků pro výstavbu nových rodinných a bytových domů. Tato situace je zapříčiněna zejména limity funkčního využití území dané platným územním plánem obce (viz kapitoly územní plánování, životní prostředí a další východiska). Hrubá míra dokončených bytů dosáhla hodnoty 0,96. Hrubá míra dokončených bytů vyjadřuje počet nově dokončených bytů v letech 2005 až 2019 vztažený na 100 obyvatel středního stavu (střední stav = průměrný stav obyvatel obce za hodnocené období). Hrubá míra dokončených bytů v rámci Hornolidečska byla 3,13, ve Zlínském kraji 2,87 a Česku pak 3,98 dokončených bytů na 100 obyvatel středního stavu. Obec Seninka v tomto ukazateli zaujímá nejnižší míru dynamiky ze všech obcí Hornolidečska.
I přesto, že Obec nemá v současnosti ve svém vlastnictví žádné stavební parcely vhodné pro výstavbu nových rodinných nebo bytových domů, v územním plánu však se stavebními místy počítá. Obec Seninka v prosinci 2021 zveřejnila nový návrh Zadání územního plánu Seninka. Součástí nového Zadání byly žadateli obce předloženy žádosti na změnu ÚP Seninka, které se mimo jiné týkaly změn využití území z ploch zemědělských na plochy smíšené obytné vesnické. Volné pozemky, které se lokalizují v zastavěném nebo zastavitelném území jsou zpravidla v soukromém vlastnictví. V únoru 2022 byl proveden průzkum obce, při kterém bylo zjištěno, že v obci je několik rodinných domů ve fázi rekonstrukce. Tato zjištění lze hodnotit pozitivně, neboť svědčí o zájmu obyvatel v obci trvale žít. V obci se nachází 3 bytové domy s 15 bytovými jednotkami. Z toho byl 1 bytový dům s 6 bytovými jednotkami ve vlastnictví obce, které však byly převedeny do soukromého vlastnictví v roce 2020. Obec v současné době nedisponuje žádnými obecními byty. Obec nepředpokládá další výstavbu bytových domů z důvodu, že občané upřednostňují bydlení v rodinných domech se zahradou. Obec dále nedisponuje s majetkem staveb, kde by bylo možné provést úpravy pro sociální bydlení. Počet dokončených bytů a hrubou míru bytové výstavby v letech 2005-2019 můžeme pozorovat v Tab. 10.
Tab. 10: Počet dokončených bytů a hrubá míra bytové výstavby v letech 2005-2019
Zdroj: ČSU 2021, vlastní zpracování
Sociální situace
Následující podkapitola věnuje pozornost sociodemografickým a institucionálním strukturám obce Seninka. Cílem kapitoly je analyzovat sociodemografické trendy, povahu spolků, spolkové činnosti, práce s obyvatelstvem a komunikační nástroje obce.
Národnostní menšiny
Definice pojmů národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny jsou zakotveny v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
Tab. 11: Národnostní složení obyvatel obce Seninka v roce 2011
Národnost | Počet osob |
česká | 204 |
moravská | 33 |
slovenská | 1 |
německá | 1 |
neuvedena | 71 |
celkový počet obyvatel | 310 |
Zdroj: SLBD 2011, vlastní zpracování
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Omezením pro realizaci analýzy národnostních menšin na úrovni obcí je absence datové základny, která je dostupná pouze ze Sčítání lidu domu a bytů (SLDB), prováděná v intervalu 1x za 10 let. Národnostní složení obyvatelstva bylo rozborováno pro rok 2011.
V roce 2011 se nejvíce obyvatel obce Seninka hlásilo k české národnosti, celkem 66 %. K moravské národnosti se přihlásilo necelých 10,6 %, 23 % obyvatel obce, tj. 71 osob neuvedlo žádnou národnost. Do sčítání lidu, domů a bytu jsou zahrnuti pouze cizí státní příslušností s obvyklým bydlištěm v Česku. Národnostní složení obyvatel obce Seninka v roce 2011 znázorňuje Tab. 11.
Výskyt sociálně slabých obyvatel/skupin a sociálně vyloučených lokalit
Na základě metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z roku 2015 náleží mikroregion Hornolidečska mezi územní celky, na jehož území se nachází sociálně vyloučené lokality. Na území obce Seninka však nebyl výskyt sociálně slabých obyvatel nebo sociálně vyloučených lokalit zjištěn. Lze tudíž předpokládat, že sociálně slabé rodiny či jednotlivci, se kterými dle možností a zájmu obec pracuje, tvoří odhadem max. 1–3 % obyvatelstva obce. V obci Seninka zároveň není uplatňován koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám. Sociálně vyloučené lokality na úrovni SO ORP vyjadřuje Obr. 11.
Obr. 11: Sociálně vyloučené lokality v Česku na úrovni SO ORP
Zdroj: MMR 2015
Mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby se sociálním znevýhodněním mohou být zařazeny jak hendikepované osoby se zhoršenou schopností pohybu a orientace, tak i senioři (obyvatelstvo ve věkové kategorii 65+). V případě seniorů lze navíc předpokládat početní růst, čímž bude nutné s touto kategorií obyvatelstva do budoucna více pracovat (viz analýza demografických struktur a prognózy). Sociální péče o seniory a hendikepované osoby je v obci v současnosti zajištěna výhradně prostřednictvím terénních služeb. V obci se nevyskytuje žádná ambulantní či pobytová služba zaměřená na osoby ohrožené sociálním vyloučením. Nabídka terénních služeb a pobytových sociálních služeb v okolních obcích v mikroregionu Hornolidečska je v současnosti relativně uspokojivá (viz kapitola Vybavenost obce).
Výskyt sociálně patologických jevů
V období 2016–2020 bylo na území obce Seninka spácháno celkem 8 trestných činů a 21 přestupků, což v celkovém úhrnu činí 1,97 % trestných činů a 0,61 % přestupků z celkového počtu deliktů spáchaných na území Obvodního oddělení Policie ČR Horní Lideč, které zahrnovalo obce Francova Lhota, Horní Lideč, Lačnov, Leskovec, Lidečko, Lužná, Pozděchov, Prlov, Valašská Senice, Střelná, Študlov, Valašská Polanka, Valašské Příkazy a Seninka. K 1. 1. 2021 byly obce Valašské Příkazy a Študlov přeřazeny do obvodu Policie ČR Valašské Klobouky. Na základě výše uvedených výsledků lze mít za to, že na území obce Seninka byla kriminalita relativně velmi nízká, přičemž spáchané trestné činy nebyly až na jeden případ závažné povahy. Většinou se jednalo o přečiny řešené ve zkráceném trestním řízení. Závažnější trestné činy byly převzaty Službou kriminální policie a vyšetřování. Co se týkalo spáchaných přestupků jednalo se především o přestupky v dopravě, proti majetku a proti občanskému soužití. U většiny těchto deliktů byl pachatel zjištěn a okolnosti skutků objasněny. V rámci celého služebního obvodu Obvodního oddělení Policie ČR Horní Lideč dosáhla míra objasněnosti u trestných činů okolo 80 %. Vývoj výskytu sociopatologických jevů v obci Seninka a na území OO Policie ČR Horní Lideč v letech 2016–2020 znázorňuje tabulka č. 12
Tab. 12: Vývoj výskytu sociopatologických jevů na území OO PČR HL v letech 2016–2020
Typ deliktu | Rok 2016 | Rok 2017 | Rok 2018 | Rok 2019 | Rok 2020 |
Celkem 2016 - 2020 |
Podíl v rámci OO PČR v % |
Trestné činy Seninka | 2 | 1 | 4 | 0 | 1 | 8 | 1,97 |
Přestupky Seninka | 4 | 2 | 1 | 8 | 6 | 21 | 0,61 |
Trestné činy OO Horní Lideč | 94 | 81 | 81 | 84 | 66 | 406 | x |
Přestupky OO Horní Lideč | 621 | 771 | 859 | 678 | 489 | 3 418 | x |
Zdroj: Zprávy o bezpečnostní situaci v obci Seninka, vlastní zpracování
Spolky, spolková činnost a práce s obyvatelstvem
Občanské spolky v Senince jsou nedílnou součástí života obce. Vyjma vlastní činnosti se formou aktivní spolupráce významně podílejí na obecních brigádách, vedoucích ke zlepšování kvality života v obci či na organizaci společenského a kulturního života v obci. V Senince působí celkem 6 spolků a zároveň zde fungují i další neregistrovaná zájmová sdružení, jejichž činnost se zaměřuje na dobrovolnou komunitní práci s dětmi, mládeží i dospělým obyvatelstvem vč. seniorů. Tyto občanské spolky a registrovaná sdružení se výraznou měrou podílejí na dodržování tradic v obci, mezi které patří např. Fašanky (Masopust), Mikulášská obchůzka, stavění a kácení máje, pořádání akcí pro děti, besedy a posezení s důchodci, myslivecké výlety s táborákem, novoroční setkání občanů na rozhledně Vartovna, setkávání občanů u stromečku u pomníčku na Bílé či pořádání divadelních představení. Všechny tyto kulturní akce jsou pořádány většinou ve spolupráci s kulturní komisí při Obecním úřadě v obci Seninka. Tyto akce jsou hojně navštěvované nejen místními obyvateli, ale také obyvateli okolních obcí. K aktivnímu životu spolků obec Seninka pravidelně přispívá finanční podporou z rozpočtu obce, ať u je to přímým příspěvkem na činnost, tak taky provozními či investičními výdaji do materiálního vybavení spolků, či realizací oprav, rekonstrukcí nebo i investicemi do strojního vybavení, do budov nebo ostatních staveb. V roce 2020 např. podpora spolku 22 tis. Kč, na provoz a údržbu požární zbrojnice 20 tis. Kč, nebo financování provozu kulturního domu sloužícho spolkům a občanům obce. V roce 2019 SDH půjčku 70 tis. Kč na opravu sportovní stříkačky, na rekonstrukci klubovny pro spolkovou činnost cca 422 tis. Kč, na dětské hřiště 494 tis. Kč.
Sbor dobrovolných hasičů (SDH), který byl založen roku 1924. Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1928 poblíž staré dřevěné zvonice a zvon z ní byl umístěn ve věži zbrojnice. Za druhé světové války byl zvon bohužel zabaven německými úřady. Hasičská zbrojnice byla následně umístěna v objektu kulturního domu. V současné době je v obci vybudovaná nová moderní hasičská zbrojnice. Stávající prostory zbrojnice slouží jako sklady Obecního úřadu. Hasiči se kromě ochrany majetku občanů obce starají i o kulturní a společenský život. Každoročně v červenci pořádají hasičskou soutěž „O pohár SDH Seninka“, a udržují přátelské styky s hasiči ze slovenské obce Vydrná. V roce 2000 sbor zakoupil další hasičskou stříkačku PPS 12, pořídil nové slavnostní uniformy, aktivně začalo cvičit a soutěžit také družstvo žen. V roce 2004 si sbor pořídil slavnostní prapor. V roce 2009 sbor obdržel novou hasičskou stříkačku značky „Tohatsu“, která je určená k zásahům při likvidaci požárů. V roce 2011 zakoupila Obec Seninka pro potřeby sboru nové požární zásahové vozidlo. V roce 2022 byla dokončena nová hasičská zbrojnice, která vznikla regenerací bývalého zemědělského brownfieldu.
Další působící složkou v obci je místní organizace Českého zahrádkářského svazu. Ta patří k nejaktivnějším spolkům v obci. Ve spolkové sušírně zajišťuje sušení ovoce nejen pro občany Seninky, ale i pro zájemce ze širokého okolí. Sušení ovoce má v Senince dlouholetou tradici. Sušírna v obci od domu č.p. 57 byla počátkem 60. let rozebrána a přemístěna do rožnovského vlastivědného muzea. Organizace zahrádkářů pořádá odborné přednášky a tematické zájezdy pro členy i veřejnost, např. na výstavu Flóra Olomouc. Dále nabízí zajištění kvalitního sadbového materiálu ovocných stromu a drobného ovoce nejen svým členům ale i ostatním zájemcům.
Myslivci patří k velmi aktivním spolkům a jsou organizování v mysliveckém sdružení „Horka“. Sdružení působí v obci samostatně od roku 1990 a obhospodařuje honitbu o rozloze 665 hektarů s výrazným výskytem srnčí zvěře. Myslivci každoročně v červenci pořádají tradiční myslivecký výlet s táborákem a pravým srnčím gulášem. V roce 2011 uvedli myslivci do provozu nekomerční střelnici pro potřeby výcviku ve střelbě a kontroly správné funkce loveckých zbraní. Svépomocí brigádnickou činností vybudovali zázemí (chatu), která slouží ke spolkovým a společenským aktivitám.
Nejstarším působícím spolkem v obci Seninka je TJ Sokol. Založen byl v roce 1921, jako pobočka Tělocvičné jednoty Sokol ve Vsetíně. V současné době převážnou většinu aktivity směřuje na provoz lyžařského vleku v zimním období, v letním období pak k pořádání nohejbalových turnajů nebo pořádání turistických zájezdů. K dalšímu sportovnímu vyžití slouží i volejbalové hřiště, tenisový kurt a vybavení pro stolní tenis v KD. Členská základna má cca 50 členů.
V obci Seninka registrováno 8 chovatelů včelstev, kteří obstarávají cca 90 včelstev. Organizují se Českém svazu včelařů Seninka.
Dalším spolkem je Český svaz chovatelů Seninka. Byl založen v roce 1964. Členská základna dosahovala při založení počtu 40 členů. V 80-tých letech byli přidruženi ke svazu i členové z blízké Valašské Polanky, Leskovce a následně také Francovy Lhoty a Velkých Karlovic. Již v roce založení se konala v Senince první výstava drobného zvířectva a v následujících letech přibyly další. V současné době má spolek 12 členů, kteří se převážně zabývají chovem čistokrevné drůbeže, králíků, holubů a exotického ptactva. Pravidelně a úspěšně se účastní výstav v rámci okresu, kraje i za hranicemi naší republiky.
V obci působí i Singulární družstvo Seninka. Počtem členů je největším spolkem v obci. Družstvo sdružuje podílníky singulárních lesů (je jich celkem 74). Za lesy museli v dávné minulosti občané Seninky platit vizovické vrchnosti. Lesy dostali do užívání a posléze po zániku vrchnostenské státní správy v roce 1848 do vlastnictví. Tento akt souvisel se zrušením roboty v tehdejším Rakousku. Od roku 1960 však byly tyto lesy majitelům opět odňaty a obhospodařovalo je místní JZD Seninka a posléze JZD Valašské Kotáry se sídlem ve Valašské Polance. Teprve v roce 1992 byly singulární lesy vráceny jejich původním majitelům na základě novelizace zákona o půdě.
Komunikační nástroje obce
Obec Seninka ke komunikaci s veřejností využívá standardní nástroje jako jsou venkovní listinná úřední deska, webové stránky včetně úřední desky, místní rozhlas, tištěný Seninský zpravodaj a Facebook. Ten obec vydává podle potřeby zpravidla 2 až 4x do roka, kde Obec informuje o jednání zastupitelstva a hospodaření obce, o realizovaných projektech, dále pak informace ze života obecních spolků a kalendáři plánovaných akcí v obce a jiných událostech v obci. Obec ke komunikaci s vnitřním či vnějším prostředím nevyužívá mobilní rozhlas (hlášení prostřednictvím SMS nebo emailu). V obci se nenachází informační centrum, jeho úlohu supluje budova OÚ. Venkovní úřední deska je před obecním úřadem, dále má obec další informační tabule ve veřejných autobusových zastávkách.
Mezi nejdůležitější komunikační nástroje (vyjma úředních desek) patří webové stránky a Facebook. Do současnosti jsou textové a grafické části webu pravidelně a dle potřeb obce aktualizovány. Tyto webové stránky jsou technicky vyhovující a odpovídají potřebám uživatelů (jak obci Seninka, tak i konečným cílovým skupinám – obyvatelům a návštěvníkům). Webové stránky jsou responzivní, čímž umožňují optimalizované rozlišení pro mobilní telefony či tablety.
Každá obec musí ze zákona vést elektronickou úřední desku, která je však v současnosti přístupná pouze na internetu. Obec nedisponuje venkovní elektronickou úřední deskou volně přístupnou na veřejném prostranství. Výhodou el. úředních desek je jejich téměř neomezená kapacita, která umožňuje seznámit veřejnost se skutečným a komplexním obsahem informací, které mají být veřejnosti dostupné. V mnohých případech jsou informace určené k vyvěšení tak obsáhlé, že je není možné v tištěné podobě na úřední desku obce vyvěsit v jejich plném rozsahu, pro jejich omezenou plošnou kapacitu. Některé informace musí viset na úřední desce i více jak 1 rok a je jasné, že pouze odkazy na web obce není to nejlepší řešení. Venkovní el. úřední deska by zlepšila komunikaci s veřejností svou komplexností a také tím, že umožní přístup k internetu i občanům, kteří k němu nemají přístup anebo nevlastní výpočetní techniku.
Obec Seninka nedisponuje vlastními aktuálními propagačními materiály. Obec, resp. atraktivity a zajímavosti obce jsou zpravidla součástí společných propagačních materiálů, publikovaných Sdružením obcí Hornolidečska, Destinační společností Valašsko, nebo Centrálou cestovního ruchu Východní Morava. K propagaci obce (rozhledny na Vartovně) využívá i propagační publikace měst a obcí okresu Vsetín. Propagační materiály, ať už tištěné, tak i elektronické jsou pravidelně aktualizovány. Jedná se zpravidla o materiály zaměřené na propagaci historického, kulturního a přírodního dědictví, neboť celá společná oblast je bohatá na kulturní dědictví, patřící do národopisné oblasti Valašsko, s typickým folklórem, kde se do současnosti dodržují lidové tradice a zvyklosti (ČSÚ 2019). Propagačními materiály jsou pak i nákupy drobných předmětů (zboží), hrazených z rozpočtové kapitoly 2143. V roce 2020 činil nákup těchto předmětů za cca 53 tis. Kč.
Ekonomika (hospodářství) je základním pilířem rozvoje regionů. Z hlediska struktury a konkurenceschopnosti ekonomiky se vyskytuje polarita mezi úspěšnými metropolitními regiony a regiony venkovskými či periferními. Venkovské regiony a obce zdaleka nedosahují ekonomické výkonnosti metropolitních či městských regionů. Příčinou nízké dynamiky ekonomického růstu venkovských a populačně malých regionů je jejich nedostatečná velikost a flexibilita trhu, fragmentace velikostní a odvětvové struktury a neprogresivní skladba ekonomických aktivit (viz také Henderson 1997, Terluin 2001, Ženka a kol. 2015, 2017a Pavlík, 2018, 2020, Pavlík a Ženka 2020). Z důvodu chybějícího kritického množství výrobních faktorů a institucí je možnost dosažení aglomeračních úspor velmi omezené. Venkovské oblasti byly z historického hlediska spojovány se zemědělstvím, rekreací a tradičním způsobem života. Současné trendy však naznačují restrukturalizaci odvětví směrem k technologicky méně až středně náročné průmyslové výrobě (Pavlík, 2018), postupně se rozvíjí také sektor základních služeb. Na venkově se lokalizují firmy na nejnižších patrech globálních produkční sítí (Ženka a kol. 2017 a), pro které je rozhodující cena výrobních faktorů, inovační aktivita zpravidla není vyžadována. Dodavatelské firmy jsou často závislé na dodavatelích vyššího řádu lokalizujících se mimo region. Je nutno zmínit, že české venkovské mikroregiony jsou z hlediska ekonomické výkonnosti a struktury ekonomických aktivit heterogenní, zároveň jsou relativně industrializované. V Česku se nevyskytují venkovské regiony, ve kterých by v sektorové struktuře dominovala specializace na tradiční zemědělskou výrobu.
Koeficient podnikatelské aktivity
Ukazatel vyjadřuje počet ekonomických subjektů na jednotku obyvatelstva (v tomto případě na 100 obyvatel). Analýza velikostní struktury firem na úrovni obce byla provedena za rok 2020, byla použita data ze statistických ročenek krajů. Pro přehlednější interpretaci výsledků byly velikostní kategorie firem agregovány do čtyř základních skupin, a to na mikro-firmy (počet zaměstnanců: <10), malé firmy (počet zaměstnanců: 10–49), střední firmy (počet zaměstnanců: 50–249) a velké firmy (počet zaměstnanců> 249), jejichž počet byl zároveň přepočten na 100 obyvatel. Byla provedena komparace s průměrnými hodnotami Hornolidečska, Zlínským krajem a Českem, viz Tab. 13: Vybrané údaje za podnikatelské subjekty (podniky se zjištěnou aktivitou k 31.12.2020 na 100 obyvatel).
Tab. 13: Vybrané údaje za podnikatelské subjekty (podniky se zjištěnou aktivitou k 31.12.2020 na 100 obyvatel)
Obec / region |
Koeficient podnikatelské aktivity |
Počet zaměstnavatelů |
Mikro na 100 ob |
Malé na 100 ob |
Střední na 100 ob |
Velké na 100 ob |
Seninka |
15,34 |
2,56 |
8,31 |
0,64 |
0,00 |
0,00 |
Hornolidečsko |
12,31 |
1,85 |
8,56 |
0,37 |
0,08 |
0,00 |
Zlínský kraj |
13,11 |
2,40 |
9,68 |
0,41 |
0,10 |
0,02 |
Česko |
14,73 |
2,60 |
9,93 |
0,40 |
0,10 |
0,02 |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky můžeme pomoci koeficientu podnikatelské aktivity vyhodnotit míru aktivity na území obce Seninka. Obec dosahuje celkem vysoké hodnoty ekonomické aktivity, tj. 15,34 aktivně působících ekonomických subjektů na 100 obyvatel obce. Obec vykázala druhou nejvyšší hodnotu tohoto koeficientu ze všech obcí mikroregionu Hornolidečska. Za mikroregion Hornolidečska činil tento ukazatel hodnoty 12,31, za Zlínský kraji 13,11, a za region Česko (14,73). V obci Seninka je příčinou vysoký podíl aktivně podnikajících subjektů na počet obyvatel obce, na což má vliv především jeho geografická poloha a ekonomické podmínky pro podnikaní. V obci se nenachází žádný podnikající subjekt středního a velkého typu.
Charakter a struktura ekonomických aktivit
Z dostupných údajů ČSÚ můžeme zjistit, že na území obce Seninka bylo v roce k 31.12.2020 registrováno 84 ekonomických subjektů, z toho však vykazující aktivní činnost bylo jen 48. Převážně se jednalo o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, nebo jiného než živnostenského zákona a drobní zemědělští podnikatelé, v celkovém počtu 36. Aktivních právnický osob registrovaných na území bylo obce 12, z toho obchodních společností 7. Ve srovnání s rokem 2010 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 12. Mezi roky 2015 a 2020 se jejich počet snížil o 2. Podíl aktivních subjektů na celkovém počtu registrovaných představoval v roce 2020 57 %, viz Tab. 14: Počet ekonomických subjektů v obci Seninka v letech 2010 až 2020. Tabulka zachycuje pouze registrované ekonomické subjekty na území obce Seninka, což neznamená, že v obci všichni realizují i svou ekonomickou aktivitu.
Tab. 14: Počet ekonomických subjektů v obci Seninka v letech 2010 až 2020
Počet ekonomických subjektů |
Registrované ekonomické subjekty |
|||||
k 31.12.2020 |
z toho aktivní k 31.12.2020 |
k 31.12.2015 |
k 31.12.2010 |
|||
Počet ekonomických subjektů |
Celkem |
84 |
48 |
86 |
72 |
|
Právnické osoby |
celkem |
21 |
12 |
20 |
19 |
|
Obchodní společnosti |
9 |
7 |
9 |
9 |
||
- z toho a.s. |
x |
x |
x |
x |
||
Družstva |
1 |
1 |
1 |
1 |
||
Fyzické osoby |
Soukromí podnikatele podnikající podle živnostenského zákona |
51 |
26 |
56 |
50 |
|
Zemědělští podnikatelé |
11 |
9 |
9 |
2 |
||
Soukromí podnikatele podnikající podle jiných zákonů |
1 |
1 |
1 |
1 |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Odvětvová a velikostní struktura podnikatelských subjektů podle počtu zaměstnanců
V odvětvové struktuře v obci největšího zastoupení dosáhlo zaměření na zemědělství a lesnictví. V tomto oboru převažovaly aktivní mikropodniky (OSVČ) v počtu 19 podnikatelských subjektů, dále pak to byly drobní řemeslníci a malé firmy se zaměřením na opravy a údržbu motorových vozidel, maloobchod, velkoobchod v počtu 10. Šest podnikatelských subjektů podniká v průmyslových oborech, dva subjekty pak ve stavebnictví. V ubytovacích službách jsou registrované tři subjekty, ale aktivní činnost nevykonává žádný subjekt. viz Tab. 15: Podnikatelské subjekty v obci Seninka podle převažující činnosti v roce 2020.
Tab. 15: Podnikatelské subjekty v obci Seninka podle převažující činnosti v roce 2020
Podnikatelské subjekty podle převažující činnosti k 31.12.2020 |
Registrované podniky |
Podniky se zjištěnou aktivitou |
Celkem |
84 |
48 |
A Zemědělství, lesnictví, rybářství |
26 |
19 |
B-E Průmysl celkem |
16 |
6 |
F Stavebnictví |
5 |
2 |
G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba |
13 |
10 |
H Doprava a skladování |
x |
x |
I Ubytování, stravování |
3 |
x |
J Informační a komunikační činnosti |
x |
x |
K Peněžnictví a pojišťovnictví |
x |
x |
L Činnosti v oblasti nemovitostí |
1 |
x |
M Profesní, vědecké |
5 |
4 |
N Administrativní a |
1 |
x |
O Veřejná správa |
2 |
1 |
P Vzdělávání |
x |
x |
Q Zdravotní a sociální péče |
2 |
2 |
R Kulturní, zábavní |
1 |
1 |
S Ostatní činnosti |
6 |
2 |
X nezařazeno |
x |
x |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Z hlediska velikosti subjektů jsou dostupná data z roku 2013. Nejvyšším počtem subjektů byly OSVČ bez zaměstnanců, a to v celkovém počtu 20. Čtyři ekonomické subjektů zaměstnávaly 1-5 zaměstnanců, dva 6-9 zaměstnanců a dva pak 10-19 zaměstnanců. 48 subjektů neuvedlo počet svých zaměstnanců, viz Tab. 15: Podnikatelské subjekty podle velikosti v roce 2021 a 2015. K největším ekonomickým subjektům, které přímo provozují ekonomickou činnost na území obce s registrací v obci patří Obec Seninka, dále s.r.o. Tošvito se zaměřením především na výkup a třídění druhotných surovin, s počtem zaměstnanců cca 8-10 a VHCT Senpol Seninka s.r.o. s předmětem podnikání zemědělská výroba s průměrným počtem 12 zaměstnanců. Další drobní podnikatelé na území obce pracují v oborech tesařství se měřením na dřevostavby, pila, kamenictví, autodoprava, těžba a přibližování dřeva, opravy motorových sekaček, či kadeřnictví. Všechny ekonomické subjekty sehrávají významnou úlohu v nabídce práce pro místní obyvatele. Dále se pak jedná i o firmy, které sice mají své sídlo registrované v obci Seninka, ale podnikatelskou činnost vykonávají mimo, např. Marit-ex, s.r.o. se zaměřením na komplexní služby v oblasti nákladní dopravy s 22 zaměstnanci, nebo MUDr. Jiří M. Martinec, s.r.o., poskytování zdravotnických služeb v Brně. Perspektivně se ale nedá předpokládat nějaký významný rozvoj podnikání v obci v důsledku nedostatku volných průmyslových ploch, či existujících prostor.
Tab. 16: Velikostní struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v roce 2021
Velikostní struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců - pozn.: údaje o počtu zaměstnanců jsou v databázi ČSÚ za rok 2013 |
Období |
Období |
||
31.12.2021 |
31.12.2015 |
|||
Počet ekonomických subjektů |
Celkem |
83 |
86 |
|
Podle počet zaměstnanců |
Neuvedeno |
48 |
x |
|
Bez zaměstnanců |
20 |
x |
||
Od 1 do 5 |
4 |
x |
||
Od 6 do 9 |
2 |
x |
||
Od 10 do 19 |
2 |
x |
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
V odvětvové struktuře podnikajících subjektů má své zastoupení tyto činnosti:
Nezaměstnanost
Vývoj nezaměstnanosti byl hodnocen ve čtyřech po sobě jdoucích fázích hospodářského cyklu, a to za období 2005–2008 (období ekonomického růstu), 2008–2014 (období dvou ekonomických otřesů), 2014–2019 (období zotavení a ekonomického růstu) a období 2019–2021 (dopady pandemie Covid19). Bude aplikován ukazatel „Podíl nezaměstnaných osob“. Podíl nezaměstnaných osob je základní socioekonomický ukazatel vyjadřující podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na celkovém počtu obyvatel ve stejném věku (MPSV 2019). Takto definovaná metodika výpočtu nezaměstnanosti je od 1.1.2013 aplikována ČSÚ a MPSV ČR (MPSV) za účelem evidence nezaměstnanosti, přičemž se nabízí možnost vzájemné komparace územních jednotek. Částečným omezením je chybějící databáze za podíl nezaměstnaných osob v obcích a SO ORP za období 2012–2013. Data získána z ČSÚ jsou vždy vztažena k 31.12. příslušného kalendářního roku vyjma roku 2021. Pro rok 2021 jsou použita data k 31.3.2021 (ČSÚ 2021), viz Tab. 17: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005-2021 v %).
Tab. 17: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005-2021 v %
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Ve výchozím roce 2005 činila nezaměstnanost v mikroregionu Hornolidečska 7,68 %, ve Zlínském kraji 6,55 % a v územnímu celku Česko 5,59 %. Třetí nejvyšší nezaměstnanost v regionu vykazovala obec Seninka se 10,36 %. Ve srovnání byla nezaměstnanost v obci Seninka v roce 2005 1,57krát vyšší než v Česku a 1,35krát vyšší než na území Hornolidečska. Vývoj nezaměstnanosti do roku 2008 byl ovlivněn zlepšením ekonomických podmínek a ve všech sledovaných územních jednotkách došlo k výraznému poklesu. V obci Seninka se nezaměstnanost v roce 2008 snížila o 47 % k roku 2005 a dosažená míra poklesu nezaměstnanosti v obci byla nejvyšší ze všech sledovaných územních celku (32 %, 31 %, 32 %). V roce 2009 zaznamenám strmý nastup růstu nezaměstnanosti, skoro na dvojnásobek předchozího období. Tento růst je zaznamenán u všech územních celků. Nezaměstnanost v obci Seninka dosáhla v roce 2019 10,76 % a pozvolna klesala až do roku 2019 na hodnotu 2,97 %. Mírný výkyv byl zaznamenán pouze v roce 2014 s hodnotou nezaměstnanosti v obce 7,14 %. Obdobný vývoj byl zaznamenám u všech sledovaných územních celků. Velmi pozitivní jev v tomto vývoji byl zaznamenán v roce 2019, kdy nezaměstnanost v obci byla srovnatelná s průměrem nezaměstnanosti obcí Hornolidečska a mírně nad průměrem Česka. Za vývojem ve Zlínském kraji obec zaostávala o 0,5 %. Závěrem se konstatovat, že právě vlivem nízkého počtu obyvatel je obec více zranitelnější v tomto ukazateli a jakákoliv cyklická ekonomická změna ve společnosti se ihned a strmě odráží v nárůstu nezaměstnanosti, na druhé straně je pak i její pokles v lepších ekonomických obdobích rovněž rychlejší něž u velkých územních celku. Vývoj růstu nezaměstnanosti v roce 2020 a 2021 je ovlivněn neočekávanou pandemickou situací Covid19. Růstový průběh nezaměstnanosti v letech 2020 a 2021 zaznamenal i region Hornolidečska, Zlínský kraj i územní celek Česko. Tento nárůst nezaměstnanosti nebyl tak strmý. Vývoj nezaměstnanosti na území obcí mikroregionu Hornolidečska reflektuje Obr. 12: Vývoj nezaměstnanosti obcí na území Hornolidečska v letech 2005-2021.
Obr. 12: Vývoj nezaměstnanosti obcí na území Hornolidečska v letech 2005-2021
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Cílem kapitoly je analýza dostupnosti a kapacity technické infrastruktury na území obce Seninka, vč. inženýrských sítí, dopravní infrastruktury a odpadového hospodářství. Infrastruktura je hodnocena v kontextu postupného rozvoje obce, který na jedné straně probíhá s ohledem na místní potřeby, ale na druhé straně je podmíněna dostupností finančních zdrojů a rozvojovými limity území danými platným územním plánem obce.
Technická infrastruktura
Obec Seninka byla zásobována vodou z místních zdrojů, ze 6 jímacích studní s povrchovou vodou upravovanou ve vodojemu. Zásobování vodou bylo pro potřeby obce nevyhovující vzhledem k nedostatku zdroje a kvality zdroje. V roce 2014 bylo provedeno napojení obecního vodovodu na systém SV Stanovnice, revitalizace části vodovodního řádu, revitalizace hydrantů a technologie. Obecní vodovod byl vybudován v letech 1999-2000. Na obecní vodovod je napojeno cca 90 % objektů v obci po pravé straně potoka (Webové stránky obce, část Povodňový plán). Částečně nedořešené je zatím zásobování vodou v okrajových částech obce, kde je velké procento budov napojeno na vlastní studny.
V obci Seninka není vybudována soustavná kanalizační síť ani ČOV. Vybudovány jsou pouze dílčí krátké stoky dešťové kanalizace, vyústěné do vodoteče. Odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo žumpách s přepadem do toků. Technický stav stávající kanalizace je nevyhovující. Obec je zařazena do III. etapy projektu „Čistá řeka Bečva“. Řešením jsou buď rekonstrukce stávajících septiků na domovní ČOV nebo na vodotěsné žumpy na vyvážení. Koncepce zásobování vodou a odkanalizování a likvidace odpadních vod je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. Kvalita povrchových vod může být tímto stavem ovlivněná.
Obec je od roku 2018 pokryta sítí vysokorychlostního internetu firmou SychrovNet Vsetín, dále v obce je 10 veřejně přístupných míst na napojení na veřejný internet (WIFI4EU) např. na obecním úřadě, v budově místní knihovny, v areálu sportovního hřiště, v areálu lyžařského vleku a na autobusových zastávkách. Vysílače mobilních telefonů jsou mimo obec. Převážnou část obce pokrývá signál T-mobil. Ostatní sítě jsou okrajové, či nedostupné. V tomto smyslu není pokrytí mobilním signálem v obci dostatečné.
V obci je obecní rozhlas. V roce 2018 došlo k napojení místního rozhlasu na bezdrátový varovný a hlásný systém HZS Zlínského kraje.
Obec je plně elektrifikovaná. Zásobování elektrickou energii je dostačující i pro případnou novou výstavbu rodinných domů. Veřejné osvětlení je po celé obce. Je v původním stavu bez rozsáhlé rekonstrukce, pouze s výměnu úsporných svítidel v rámci oprav a údržby.
V roce 1996 byla provedena plynofikace obce. Zbudování plynovodu má velký vliv na kvalitní životní prostřední obce. Na vybudovanou inženýrskou sít plynovodu je v současné době napojeno cca 60 % domácností. Velmi významným indikátorem v současné době je však vliv růstu cen plynu a elektrické energie. To vede k přechodu zpět k vytápění dřevem (zejména v domácnostech se dvěma topnými medii, starší domy bez zateplení fasády). Řešení lokálních topenišť nepatří mezi strategické cíle obcí, ale pro zlepšení ovzduší a již zrealizovanou plynofikací obce podporuje plyn, jako zdroj tepla. Obec nemá centrální vytápění teplem (Webové stránky obce). Cílem obce bude podle možností, postupné vybudování inženýrských sítí do lokalit možných pro novou výstavbu rodinných domů.
V obci je jeden soukromý sběrný dvůr na kovový odpad.
Dopravní infrastruktura a místní komunikace
Obec Seninka se lokalizuje v periferní oblasti Česka. Periferní oblasti jsou zpravidla charakteristické nízkou kvalitou a hustotou dopravní (mj. silniční) sítě a horší dopravní dostupností do správních a krajských měst. Dopravní dostupnost z obcí do správních center je jedním z významných ukazatelů pro indikaci periferiality a rozvinutosti obcí a regionů.
Územím obce prochází silnici III. třídy 05741, která je napojená na silnici I. třídy I/57 v délce 3,487 Km. Tato silnice zabezpečuje pouze dopravní obslužnost obce, jako obce koncové. Stav komunikace odpovídá jejímu typu označení, s nezpevněnou krajnicí, s výtluky a výmoly v komunikaci. Místní komunikace je používaná především občany obce a návštěvníky chat a pasekářských usedlostí. Průjezdnost vozidel je nízká, bez přechodů pro chodce. Obec nemá problém s kamionovou dopravou, kromě vozidel z těžby porostů. Přesto obec pro bezpečnost silničního provozu vybudovala podél této silnici v roce 2020 chodníky v délce 330 m od prodejny potravin po obecní bytovku, s povrchem zámkové dlažby.
Obec má ve vlastnictví, nebo spravuje a udržuje místní komunikace III. třídy celkové délce 2,7 km (Webové stránky obce – Pasport místních komunikací). Povrch těchto komunikací je zpevněný, v maximální míře pokryty asfaltem. Dále účelové komunikace a místní komunikace IV. třídy, zejména chodníky a prostranství. Kromě vybudovaného chodníku vyžaduje většina místních komunikací opravy. Místní komunikace jsou v některých částech obce velmi úzké s velmi problematických vyhýbáním dvou motorových vozidel. Ve správě majetku je pak 20 mostů ve vlastnictví obce a 6 mostů ve správě zlínského kraje. Do budoucna se předpokládají nemalé investice do modernizace či rozšiřování místních komunikací v obci, především údržbě povrchu místních komunikací a údržbě mostů, kdy více jako polovina vyžaduje neodkladnou obnovu. Část místních komunikaci není majetkově vypořádaná, není tedy ve správně majetku obce. V budoucnu se plánuje výstavba komunikace ke skladu MS Horka, vodojemu a k rozhledně na Vartovně.
Časová dopravní dostupnost individuální automobilovou dopravou z obce Seninka do krajského města Zlína je cca 45 minut, ve vzdálenosti cca 36 km, do okresního města ve Vsetíně pak cca 12 min, ve vzdálenosti cca 9 km, což se nejedná o dlouhou časovou dostupnost. Na základě výsledků Atlasu rozvoje venkova (2021) vyplývá, že u cca u 7 % obcí je dostupnost do 15 minut, v případě 26 % obcí do 30 minut, u 33 % obcí do 45 minut a 33 % do 90 minut jízdy individuální automobilovou dopravou. Pouze u necelého 1 % obcí dostupnost do krajského města přesahuje 90 minut. Z výše uvedeného vyplývá, že dostupnost obce do krajského města je relativně dobrá. Výstavba komunikace R/49 (I/49) s přivaděčem by výrazně zlepšila dostupnost obce, dostupnost krajského města pro obyvatele obce. V současné době je nebližší napojení obce na českou dálniční síť ve městě Otrokovice vzdálené více jak 45 km, což představu cca 60 minut jízdy. Jedná se o dálnici D55. V obci Seninka není zavedena železniční doprava. Dostupnost k železniční trati je v obci Valašská Polanka, nebo Leskovec (železniční trať č. 280), vzdálené cca 4,5 km, cca 6 minut automobilovou dopravou.
Obec nemá zbudované parkovací plochy. Jediným parkovacím místem je parkoviště před Obecním úřadem se cca 4 parkovacími místy. Povrch je asfaltový bez vyznačení parkovacích míst. Z hlediska potřeb a chodu obce je kapacita nedostatečná. Parkovací místa nejsou ani před prodejnou potravin. K parkování vozidel se využívá prostor po pravé straně komunikace směrem do horní části obce. Toto umožňuje nízký provoz po silnici III. třídy č. 05741. Parkování není však zcela bezpečné. Dalším prostranstvím pro parkování vozidel je za potokem při nájezdu k lyžařskému vleku. Jedná se pouze o zpevněný povrch. Dlouhodobě se řeší parkování pro návštěvníky rozhledny.
Cyklodoprava a cykloturismus
Vzhledem k podmínkám daným fyzicko-geografickými a urbanistickými aspekty na území obce je cyklistická doprava po stávajícím úseku silnice III. třídy 05741 v obci relativně bezpečná. Obci Seninka přímo neprochází žádný úsek cyklostezky, je však možné a neproblémové napojení na úsek cyklostezky Bečva – Vlára – Váh (BEVLAVA) na rozcestí mezi obcemi Valašská Polanka, Leskovec ve vzdálenosti cca 2 km od středu obce. Severní část úseku cyklostezky je již ve fázi dokončené realizace v napojení na stávající cyklostezku Bečva u obce Ústí po konec katastru obce Lužná. Cyklostezka BEVLAVA bude procházet jižním Valašskem podél řeky Senice směrem na Horní Lideč, Valašské Příkazy a dále pak do Valašských Klobouk, Brumova-Bylnice na Slovensko, kde naváže na cyklotrasy zahrnuté do EuroVelo 4 - Central Europe Route. Dále bude navazovat na cyklostezku podél řeky Váh vedoucí na Bratislavu. Jde o cyklostezku mezinárodního významu, se zatím jediným cyklodopravním napojením na Slovensko. Tato cyklistická dopravní infrastruktura je určená pro všechny věkové a výkonnostní skupiny cyklistů, sloužící jako možnost pro každodenní dojížďku do zaměstnání, do škol, a ke službám.
Obcí Seninka prochází Hornolidečská magistrála. Jde je terénní cyklotrasu, která umožňuje projet nejvýznamnější, a dost možná také nejkrásnější kouty regionu Hornolidečska. Trasa je tvořena dvěma okruhy Hornolidečským a Polaneckým. Polanecký okruh se napojuje na okruh Hornolidečský u Lačnovských skal, kde se po červené cyklotrase pokračuje směr na kopec Bařinka. Následně po modré za kopcem Sveradov s průjezdem obcí Pozděchov se dostane cykloturista na vrch Dolina. U Macíků napojením na červenou cyklotrasu vede magistrála směrem na Vartovnu (nejvyšší bod obce Seninka), dále pak na kopec Nezdoby a pokračuje sjezdem do obce Leskovec na kopec Jahodný. Zde se magistrála napojuje na zelenou turistickou trasu a na rozcestí do Zděchova pokračuje po vrstevnici na kopec Parhůn s vrcholem Padělek (710 m.n.m). Po hřebeni pak na kopce Žáry a Filka a po zelené trase přes kopec Radošov. Tam přechází cyklotrasa na červenou na kopce Skalicí a napojuje se znovu na magistrálu okruhu Horní Lideč u Půlčinských skal. Na této stezce může cyklista nalézt řadu významných turistických památek, jako jsou zvonice, rozhledny, památné stromy a rostliny a jiné zajímavosti (https://www.vmnakole.cz/cs/cyklo-tipy/hornolidecska-magistrala).
Dopravní obslužnost území
Obec Seninka je zapojena je integrovaného systému dopravy Zlínského kraje. Autobusovou dopravu v obci zabezpečuje přepravce Transdev Morava s.r.o. Vsetín. Z pohledu četnosti spojů se jeví, že dopravní obslužnost je dostatečná a na kvalitní úrovni. Zabezpečuje potřeby dostupností všech věkových skupiny obyvatelů obce, a to jak do zaměstnání, škol, k lékaři, k úřadům i nákupům. Četnost spojů mezi obcí Seninka a městem Vsetín je dostatečná, jde o 12 spojů v obou směrech v pracovní dny. První ranní spoje vyjíždí v 4:50 hodin, poslední spoj přijíždí do obce 22:44. Jedná se o přímé spoje. V době pracovního volna se jedná o 4 spoje na odjezdu a tři spoje na příjezdu. Poslední spoj odjíždí v době pracovního volna ve 14:50. V obci se nenachází vlakové spojení. Obyvatele obce mohou dále využívat autobusové dopravy ve směru do Valašských Klobouk, Vizovic nebo krajského města Zlína z autobusové zastávky Seninka – rozcestí, vzdálené od konečné stanice Seninka Hořansko cca 3,3 km. V obci je celkem 5 autobusových zastávek, z toho 3 jsou ve správě majetku obce. Jedná se zastávky s pouze s označením zastávka, nebo zastřešené zastávky v kombinaci podezdívka s obkladem, dřevo, trubková konstrukce, střešní krytina vlněný plech. Součástí obecních autobusových zastávek jsou i obecní informační tabule pro občany obce. Obec z vlastního rozpočtu nezajišťuje veřejnou hromadnou dopravu v rámci sdružení obcí. Přehled spojů veřejné hromadné dopravy a dopravní obslužnost území předkládá následující Tab. 18: Dopravní obslužnost v obci Seninka v roce 2021.
Tab. 18: Dopravní obslužnost v obci Seninka v roce 2021
Způsob dopravy |
Celkem spojů |
V pracovních dnech |
Celkem spojů |
V době pracovního volna |
Autobusová doprava |
Vsetín |
Vsetín |
||
Odjezd ve směru |
12 |
12 |
4 |
4 |
Příjezd ve směru |
12 |
12 |
3 |
3 |
Zdroj: IDOS 2021, vlastní zpracování
Odpadové hospodářství
Samospráva obce Seninka zabezpečuje svoz odpadu v běžném rozsahu, s podporou jeho třídění. Systém odpadového hospodářství obce se řídil vydanou Obecně závaznou vyhláškou č. 2/2016. Tato vyhláška k odpadovému hospodářství byla novelizována novou Obecní závaznou vyhláškou č. 1/2021, s účinností od 1.1.2022. Největší objem odpadu produkuji v obci domácností. Jejich sběr je zajištěn formou vývozu popelnic na skládku v Mořkově u Nového Jičína a na skládku odpadů Suchý důl ve Zlíně. Obecní závaznou vyhláškou číslo 2/2019 byl stanoven roční poplatky za svoz komunální odpad na občana ve výši 500 Kč. Obecně závaznou vyhláškou č. 2/2021 s platností od 1.1.2022 došlo k novelizaci původní vyhlášky z roku 2019, roční poplatek zůstal ve výši 500 Kč. V obci je kromě svozu směsného komunálního odpadu zabezpečen i svoz tříděného odpadu (viz níže). V obci jsou zřízena místa na sběr kovu, potravinářských olejů a tuků a biologicky rozložitelného odpadu ze zahrad. V obci probíhají pravidelné mobilní svozy velkoobjemového odpadu a nebezpečného odpadu, zpravidla dvakrát ročně. Každá domácnost disponuje zapůjčeným kompostérem, za symbolickou cenu nájmu na likvidaci biologicky rozložitelných materiálu produkovaných odpadem z domácností. Obec vydala občanům celkem 160 domácích kompostérů.
Tab. 19: Přehledová tabulka o nakládání s odpady v obci Seninka
KÓD |
NÁZEV KATEGORIE |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
v t |
v t |
v t |
v t |
v t |
||
|
SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD |
|
|
|
|
|
200301 |
směsný komunální odpad - popelnice + pytle |
50,910 |
55,203 |
49,144 |
41,682 |
46,046 |
|
MOBILNÍ SVOZY |
|
|
|
|
|
|
Velkoobjemový odpad celkem |
4,900 |
7,890 |
9,080 |
14,563 |
14,540 |
200307 |
objemný odpad |
|
|
, |
|
|
160103 |
pneumatiky |
0,570 |
0,080 |
0,570 |
2,370 |
0,780 |
|
Nebezpečný odpad celkem |
|
|
|
|
|
150202 |
absorpční činidla, filtrační materiály |
|
|
|
|
|
170603 |
jiné izolační materiály |
|
|
|
|
|
200121 |
zářivky a jiný odpad obsahující rtuť |
|
|
|
|
|
200123 |
vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky |
|
|
|
|
|
200126 |
olej a tuk neuvedený pod 200125 |
|
|
0,140 |
0,306 |
0,330 |
200127 |
barvy, lepidla, pryskyřice |
0,170 |
4,220 |
0,200 |
0,669 |
0,246 |
160602 |
nikl-kadmiové baterie a akumulátory |
|
|
|
|
|
200132 |
jiná nepoužitelná léčiva |
|
|
|
|
|
200133 |
baterie, akumulátory |
0,052 |
0,391 |
0,094 |
|
0,441 |
200135 |
vyřazené elektrické a elektronické zařízení |
|
|
|
|
|
|
TŘÍDĚNÝ ODPAD |
8,040 |
10,612 |
8,350 |
9,410 |
9,288 |
150105 |
Kompozitní obaly (nápojové kartony) |
0,295 |
0,340 |
0,340 |
0,325 |
0,390 |
200101 |
papír |
1,120 |
1,892 |
1,310 |
1,210 |
1,600 |
200102 |
sklo - bílé/barevné |
1,840 |
4,000 |
1,980 |
2,950 |
2,405 |
200139 |
Plasty |
4,785 |
4,380 |
4,720 |
4,925 |
4,893 |
|
ODPADY CELKEM |
63,850 |
73,705 |
66,574 |
65,655 |
69,874 |
|
Počet obyvatel k 31.12.2019 |
313 |
320 |
311 |
302 |
310 |
|
Odpady na 1 obyvatele v kg |
204 |
230 |
214 |
217 |
225 |
podíl směsného odpadu na obyvatele v kg |
163 |
173 |
158 |
138 |
149 |
|
podíl plastů na obyvatele |
15 |
14 |
15 |
16 |
16 |
|
podíl velkoobjemového odpadu na obyvatele |
16 |
25 |
29 |
48 |
47 |
Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady 2016-2020, vlastní zpracování
Pro zabezpečení třídění odpadu (papír, plast a sklo) na území obce je využíván tzv. pytlový systém, kdy jsou tyto pytle barevně rozlišeny. Zvláštní sběrné nádoby jsou umístněné na čtyřech veřejně přístupných místech v obci; nádoby na kovy jsou umístěné v areálu firmy Tošvito s.r.o. se sídlem v obci, popelnice na jedné tuky a oleje u obecného úřadu a domu čp. 31, kontejner na biologicky rozložitelný odpad je umístěn u staré hasičské zbrojnice. Stanoviště pro pytle z domácího třídění jsou zpravidla u nádob na komunální odpad u obytných domů. Obec nemá kromě kovošrotu vlastní sběrný dvůr, ale občané využívají sběrný dvůr v okolních obcích a městech, např. nebezpečný odpad ve sběrném dobře firmy Sběratelství s.r.o. Valašská Polanka. V obci není provozována centrální kompostárna, bioplynová stanice, skládka ani spalovna. Svoz odpadů se organizován v časovém harmonogramu. Komunální odpad 1 x za 14 dní, plasty, obalové kovy a nápojové kartony 1 x za měsíc, vytříděný papír, sklo 1 x za 2 měsíce, jedné oleje 1 x za čtvrtletí. K vývoji produkce odpadů byla za sledované období let 2016-2020 zpracovaná samostatná přehledová Tab. 19, o nakládání s odpady.
Tab. 20: Tabulka financování nakládání s odpady v obci Seninka
Příjmy |
Rozpočtová položka |
Rok 2016 |
Rok 2020 |
Rozdíl 2016-2020 |
Index 2016-2020 |
1340 |
poplatky za komunální odpad (KO) |
134 690 |
167 902 |
33 212 |
1,25 |
3722 |
příjmy za sběr a svoz KO |
8 900 |
6 300 |
-2 600 |
0,71 |
3725 |
Příjmy za využívání a zneškodňování KO |
24 889 |
41 480 |
16 591 |
1,67 |
3729 |
Ostatní nakladání s odpady |
0 |
0 |
|
|
Příjmy celkem |
|
168 479 |
215 682 |
47 203 |
1,28 |
výdaje |
Rozpočtová položka |
Rok 2016 |
Rok 2020 |
Rozdíl 2016-2020 |
Index 2016-2020 |
3721 |
nebezpečný odpad |
6 202 |
23 002 |
16 800 |
3,71 |
3722 |
komunální odpad |
126 897 |
188 609 |
61 712 |
1,49 |
3723 |
ostatní odpad (jiný než nebezpečný a KO) |
39 237 |
106 721 |
67 484 |
2,72 |
Výdaje celkem |
|
172 336 |
318 332 |
145 996 |
1,85 |
ROZDÍL |
|
-3 857 |
-102 650 |
-98 793 |
|
Zdroj: Plnění rozpočet obce Seninka 2016 a 2020, vlastní zpracování
Vývoj produkce odpadů vybraných komodit v letech 2016-2020 v tunách v tabulce č. 14 nám poskytuje základní informaci, že objemy vyprodukovaných odpadů na obyvatele obce neustále indexně rostly. V letech 2018 až 2020 činil tento nárůst cca 2 % body. Nejvyšších nárůstu produkce odpadů bylo dosaženo mezi roky 2016 a 2017, kdy odpady na obyvatele obce byly v roce 2017 vyšší o 12,3 %. Růst byl zaznamenán ve všech kategoriích odpadu. Mírného poklesu bylo dosaženo v roce 2019 u směsného komunálního odpadu na obyvatele. Při pohledu na tabulku můžeme dále konstatovat pokles podílu směsného odpadu na obyvatele v kg mezi roky 2020 a 2016 o 8,6 %, naopak u plastů byl zaznamenán nárůst o 6,7 %, a u velkoobjemového odpadu pak dokonce o 194 % (tedy skoro na trojnásobek). Uspokojivá informace může být u poklesu směsného komunálního odpadu (odpad svezený v popelnicích) mezi roky 2016-2020 o pokles o 4,87 tuny, což by mohlo být částečně způsobeno změnou způsobu vytápění budov, dále pak růstem vytříděného odpadu. Ten mezi roky 2020 a 2016 dosáhl nárůstu 1,25 tuny.
V Tab. 20 můžeme pozorovat, že náklady obce na svoz a likvidaci odpadu dosáhly v 2020 celkem 318.332 Kč, což bylo o 145.996 Kč více, než v roce 2016, Index růstu dosáhl hodnoty 1,85. Naproti tomu se příjem do rozpočtu obce mezi roky 2020 a 2016 zvýšil jen o 47.203 Kč, tj. při indexu růstu pouze o 1,28 %. V roce 2020 dosahovaly příjmy rozpočtu obce za komunální odpad na jednoho obyvatele 689,- Kč. V porovnání s rokem 2016, kdy tento příjem na obyvatele činil 526 Kč na obyvatele, je to o 163 Kč více. Naproti tomu průměrný roční náklad spojený s likvidací odpadu na jednoho obyvatele obce činil v roce 2020 1.017 Kč, kdežto v roce 2016 to bylo jen 539 Kč. Tedy průměrné finanční náklady na obyvatele byly mezi roky 2020 a 2016 navýšeny o 478 Kč, tj. nárůst o 89 %. Závěrem se dá konstatovat, že navyšování poplatků za sběr a svoz nebezpečného odpadu je přiměřené a pohybuje se na úrovni odpovídající průměru obcí mikroregionu Hornolidečska.
Obec Seninka patří mezi populačně malé venkovské obce, čemuž odpovídá i její občanská vybavenost a struktura služeb poskytovaných na jejím území. V obci jsou dostupné služby a veřejná infrastrukturu, která zajišťují základní potřeby obyvatel. Většina služeb v obci funguje jen v omezené míře nebo zcela chybí, protože jejich provoz by nebyl vytížený a finančně udržitelný. Vzhledem k dostupné vzdálenosti do okresního města, příp. spádové obce Valašské Polanky však obyvatelé tímto nedostatkem výrazně nestrádají. Níže následuje stručná charakteristika občanské vybavenosti a poskytovaných služeb v obci. V případě, že se v obci daná služba nebo infrastruktura nelokalizuje, je zpravidla dosažitelná ve vedlejší obci Valašská Polanka, která je pro obec Seninku spádová.
Objekty základní občanské vybavenosti
Mezi objekty základní občanské vybavenosti obce patří víceúčelová obecní budova, jejíž součástí je obecní úřad, kulturní dům s divadelním a zároveň tanečním sálem, malá restaurace, knihovna, obřadní místnost, klubovny pro občanská sdružení a složky, hasičská zbrojnice, nyní slouží jako obecní sklady. Součástí budovy je i zasedací místnost, která slouží ke konání bohoslužeb. Budova je umístěna v centrálním zastavěném území obce, která je ve vlastnictví obce s č.p. 49. Víceúčelová budova prošla v nedávné minulosti modernizací a je v dobrém stavebně technickém stavu.
Před budovou OÚ se nachází venkovní listinná úřední deska obce, přičemž v rámci návrhové části PRO je uvažováno o instalaci nové elektronické úřední desky s přístupem k internetu. Kapacita parkovacích stání pro potřeby OÚ je dostatečná, nikoliv však pro potřeby jiných občanských aktivit (knihovna, kulturní dům) V blízkém okolí je pak celkem moderní venkovní taneční amfiteátr, dvě sportovní hřiště (tenisový kurt s umělým povrchem, víceúčelové hřiště), dětské hřiště a dětský koutek s dětskými prvky.
Nedaleko budovy OÚ se nachází nová hasičská zbrojnice. Tato slouží potřebám místního SDH. Součástí budovy hasičské zbrojnice je garáž pro hasičská vozidla. Zároveň je zde uskladněno hasičské vybavení a zařízení např. hadice, vysoušeč, centrála, kabely apod. V budově jsou dále šatny a sociální zázemí pro hasiče.
Školství
Obec Seninka není zřizovatelem základní, ani mateřské školy. Děti v obci navštěvují tato zařízení ve vedlejších obcích, především ve Valašské Polance, dále pak v Leskovci, Vsetíně či Horní Lidči. Prostory bývalé základní školy po zrušení v roce 1976 byly přestavěny na obecní bytovku. ZŠ ve Valašské Polance je dvoustupňovou základní školou a je pro obec Seninka spádovou.
Zdravotnictví
Na území obce Seninka se nelokalizují žádné zdravotnické služby. Nejbližší zdravotní středisko se nachází v obci Valašská Polanka, kde provozuje ordinaci praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé a je zde také stomatologická ordinace. Další zdravotnické a záchranné služby se vyskytují ve městě Vsetíně. Krajská nemocnice se nachází ve Zlíně.
Sociální péče
V obci Seninka jsou služby sociální péče zajišťovány prostřednictvím Komunitního plánu sociálních služeb a péče ORP Vsetín na období 2020-2023. V obci Seninka nejsou poskytovány žádné služby sociální péče pobytového charakteru. Jedná se výhradně o poskytování terénních sociálních služeb. Ty zajišťují společnosti Charita Vsetín a Diakonie Vsetín. Dále je možné využívat denní stacionář ve Valašské Polance, případně pobytové sociální služby a lékařskou péčí ve Vsetíně a v Novém Hrozenkově.
Komerční služby
V obci se nachází ve víceúčelové budově restaurace s provozní dobou od čtvrtku do neděle ve večerních hodinách. Jedná se pouze o výčep, restaurace neposkytuje možnost stravy. Restaurace tak výhradně slouží jen pro domácí klientelu. V obci je pro občany k dispozici prodejna potravin a smíšeného zboží. Prodejna poskytuje občanům základní sortiment zboží, za širší nabídkou zboží občané dojíždějí do okresního města. Prodejna je provozována Jednotou, spotřební družstvo ve Vsetíně. Ekonomika prodejny v takto malé obci není příznivá, ale obec si uvědomuje, že obchod plní pro část obyvatel, zejména seniorského věku, jedinou možnost obstarat si základní potřeby a je pro ně také místem setkávání se spoluobčany. Proto se obec snaží provoz prodejny zachovat a dotačně její provoz podporuje částkou 60 tis. Kč za rok. Nevýhodou je, že prodejna nemá parkoviště a nemá bezbariérový přístup.
Ostatní finanční služby
V obci Seninka není občanům poskytována žádná služba finančního charakteru. V obci není pobočka Pošty ani bankomat. Pošta je zajištěna formou poštovního doručovatele a sběru poštovních listin z poštovních schránek. Peněžní službu pošt zajišťuje pobočka ve Valašské Polance. V obci ne nenachází bankomat, pouze místní prodejna smíšeného zboží Jednota poskytuje služby CASHBACK. Nejbližší bankomaty jsou v přilehlých městech. Pobočky pojišťovacích agentur se v obci rovněž nenachází. Jedinou finanční službou je platba prostřednictvím platební karty, což je dnes již standard. Další rozvoj finančních služeb v obci se bude odvíjet podle potřeb a zájmu občanů o tyto služby.
Atraktivity cestovního ruchu a památné dominanty obce
Kulturní a sportovní akce
Život na Valašsku byl, je a předpokládá se, že i bude velice pestrý. Tak jako jiné obce na Valašsku, tak i obec Seninka si z daleké minulosti do současnosti dochovává vzpomínky na skutečnosti, které se nesly hlubokou historii území, či obce. A tyto vzpomínky oživuje pro dnešní generace, aby se na život jejich předků nezapomínalo. Proto spolky, především hasiči, myslivci a ostatní občanská sdružení v obci pořádají kulturní akce k oživení historických tradic. V obci Seninka patří k těmto pravidelným akcím Fašanky (Masopust), Mikulášská obchůzka, stavění a kácení máje, pořádání akcí pro děti, besedy a posezení s důchodci, myslivecké výlety s táborákem, novoroční setkání občanů na rozhledně Vartovna, setkávání občanů u stromečku u pomníčku na Bílé či pořádání divadelních představení apod. Všechny tyto kulturní akce jsou pořádány většinou místními spolky, ve spolupráci s kulturní komisí při obecním úřadě v obci Seninka a jsou hojně navštěvované nejen místními obyvateli, ale také obyvateli okolních obcí. V obci se nachází taneční kolo se zastřešeným posezením a zázemím pro pořádání venkovních kulturních akcí.
K provozování činnosti sportovních aktivit slouží v obci Seninka hojné využívání sportovního areálu, tenisového kurtu s umělým povrchem, s celoročním provozem. V zimním období je zase hojně využíván lyžařský vlek v délce 500 m, s převýšením 115 m, který je vhodný pro děti a jejich lyžařskou průpravu. Vlek je správě TJ Sokol Seninka a v provozu bývá při dostatečné sněhové pokrývce. Všechny tyto obecní zařízení jsou podporovány příspěvky z rozpočtu obce na činnost místních spolků. Obec Seninka nemá zbudované fotbalové hřiště, ale k aktivní sportovní činnosti občanů slouží dvě sportovní hřiště, pro nejmenší děti pak dětské hřiště s dětskými prvky. Tato zařízení se nachází u víceúčelové budovy ve středu obce a jsou řádně udržovaná. K aktivní registrované činnosti občanů je nutné dojíždět do sportovních oddílů ve vedlejších obcích. Nedostatkem je scházející kryté sportovní zařízení.
V obci se nenachází žádná sakrální stavba. Farníci obce (převážně evangelického vyznání) jsou připojení k farnímu evangelickému sboru u obce Leskovec. V obci se nachází hřbitov, který je ve správě obecního úřadu. V obci se nachází místo pro setkávání občanů obce v místním kulturním domě, který provozuje obecní úřad, obec má zmodernizovanou klubovnu pro občany a složky v obci. V obci se nachází rovněž knihovna. Obec Seninka má náves, což je prostranství kolem obecního úřadu. Nejedná se však o klasické čtvercové, či obdélníkové prostranství v obci.
Velmi zajímavou atrakcí obce je skutečnost, že v obci se nachází První valašské motomuzeum, založené v roce 2009 soukromým sběratelem motocyklů panem Tomanem. V průběhu let se mu podařilo nashromáždit úctyhodnou sbírku motocyklů značek Jawa a ČZ, jde pouze o motorky československé výroby. Unikátní sbírka mapuje historii motocyklového průmyslu v bývalém Československu, nejstarší stroj ve sbírce byl vyroben v roce 1929, tedy v prvním roce vzniku firmy JAWA, a poslední modely pochází z roku 1992.
Fyzickogeografický profil území
Obec Seninka náleží do oblasti Vizovické vrchoviny, která patří do geomorfologického celku východní Moravy, v geomorfologické oblasti Slovensko-moravských Karpat. Členitá vrchovina je tvořena z flyšových pískovců a jílovců. Lesy jsou většinou smrkové nebo smíšené s velkým zastoupením buků a habrem. Kopec Vartovna je dominantou obce s nadmořskou výškou 651 m nad mořem.
Struktura využití půdy
Celková výměra katastrálního území obce Seninka činí 726,49 ha. Na celkové rozloze území obce Seninka se v roce 2020 podílel 35,8 % zemědělský půdní fond, tj. 260,27 ha. Z toho 13,91 ha připadalo na ornou půdu, 241,34 ha na trvale travní porosty a 5,02 na zahrady a ovocné sady. Nejvyšší podíl 419,22 ha, tj. 57,7 % na celkové ploše katastru připadal na lesní pozemky. Dále zastavěná plocha a nádvoří činí 5,67 ha, tj. 0,78 % z celkové výměry. Vodní plocha činila v katastru obce 2,90 ha a ostatní plochy pak 38,43 ha (ČSÚ 2021), viz Graf 8 a Tab. 21.
Tab. 21: Strukturovaná výměra půdy v obci Seninka k 31.12.2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Graf 8: Struktura využití půdy v obci Seninka v roce 2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Většina zástavby se nachází v údolí okolo hlavní silnici III. třídy 05741 a potoka Seninka. Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav. Hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Seninka dosahuje koeficient hodnoty 34,14, co je velmi pozitivní zjištění. Strukturu využití půdy v obci ukazuje následující Obr. 12: Koeficient ekologické stability na území mikroregionu Hornolidečska v roce 2020.
Na území obce byly zjištěny problémy s erozí půdy. V minulosti byl významný problém spojen zejména s kůrovcovou kalamitou v jehličnatých (smrkových) lesech na území obce. Výše uvedené negativní jevy byly operativně řešeny na úrovni obce a vlastníků dotčených pozemků a lesů.
V roce 2017 proběhla digitalizace obce. V roce 2018 byly v obci zahájeny komplexní pozemkové úpravy, které stále probíhají. V současnosti je zpracováván plán společných zařízení.
Obr. 12: Koeficient ekologické stability na území mikroregionu Hornolidečska v roce 2020
Zdroj: ČSÚ 2021, vlastní zpracování
Kvalita životního prostředí
Obec se nenachází v chráněné krajinné oblastí (CHKO). Kvalita životního prostředí je ovlivňována relativně nízkou hustotou zalidnění, existencí populačně malých sídel a absencí velkých urbanizovaných oblastí. Fyzickogeografické limity území a stísněné podmínky však přispěly k tomu, že se v obci vyskytuje kompaktní zástavba, která se koncentruje podél říčního toku Seninka a silnice III. třídy číslo 05741 v celkové délce 3,487 km. I když hustota dopravního provozu, z důvodu koncové obce není vysoká, má i tak motorizovaná doprava vliv na kvalitu a stav přírodního prostředí. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v obci je především existence lokálních topenišť domácností, zejména v zimních měsících vzniká smog, a to i přestože v roce 1996 proběhla plynofikace obce. Vlivem růstu cen energií se některé domácnosti vrací k tuhým topným palivům. Mnoho domácností tudíž stále topí dřevem, uhlím nebo peletami. Dnes se řeší kotlíkové dotace, otázkou je jejich budoucnost a ceny paliv pro tyto energeticky úspornější kotle. Postupně se obměňují kotly nejen v domácnostech, ale i veřejných budovách. Na území obce se nelokalizují střední ani velké průmyslové podniky. Velkou tradici v obci má zemědělství a lesnictví. Zemědělství je však prováděno šetrným a ekologickým způsobem, čím jsou minimalizovány jeho negativní dopady na životní prostředí. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí je rovněž odpadové hospodářství, efektivita a způsob nakládání s odpady v obci, či jejich likvidací, a to zejména ve vztahu s rostoucí produkcí odpadů domácností či firem (viz. kapitola odpadové hospodářství v obci). Na k.ú. obce se nachází zavezená a zakonzervovaná skládka, která však významně neohrožuje kvalitu životního prostředí v obci.
V obci Seninka není vybudována soustavná kanalizační síť ani ČOV. Vybudovány jsou pouze dílčí krátké stoky dešťové kanalizace, vyústěné do vodoteče. Odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo žumpách s přepadem do toků. Technický stav stávající kanalizace je nevyhovující. Obec je zařazena do III. etapy projektu „Čistá řeka Bečva“. Řešením jsou buď rekonstrukce stávajících septiků na domovní ČOV nebo na vodotěsné žumpy na vyvážení. Koncepce zásobování vodou a odkanalizování a likvidace odpadních vod je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje.
Kvalita povrchových vod může být tímto stavem ovlivněná. Obec Seninka je zásobována vodou napojení na systém SV Stanovnice. Na území obce se nelokalizují významní znečišťovatelé, staré ekologické zátěže ani nevyužívané brownfieldy. Obec je z hlediska stávajících územních plánů nevhodná pro lokalizaci velkých průmyslových podniků, ale je vhodná např. pro malé specializované firmy do 25 zaměstnanců. Nejvýznamnějším problémem v obci z hlediska kvality životního prostředí jsou odtokové poměry, tedy povodňová ohroženost a ucpávání propustků při silných deštích nebo nestabilita svahů a sesuvy půd (eroze půd). Celá hornatá část obce Seninka leží v geologické oblasti karpatského flyše a patří tak do oblasti s vysokou četností aktivních sesuvných jevů. Jsou evidovány tři velké sesuvy a při dlouhodobých deštích mohou vzniknout další. Pravděpodobnost výskytu je velmi vysoká.
Ochrana životního prostředí
Obec se nachází v mimo ochranné pásmo CHKO. Charakteristickým rysem je významné zastoupení lesních pozemků, které dodnes zaujímají dominantní postavení v oblasti, neboť pokrývají 58 % jejího území (viz výše). Původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místy se zachovaly lokality s původním složením lesních porostů a s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů, které jsou dnes chráněny. Území s ohledem na výše uvedené plní řadu ekologických funkcí a patří mezi významné územní systémy ekologické stability. Zároveň tvoří přírodní dědictví celé části jihovýchodního Valašska. V obci nebyly zjištěny zásadnější střety rozvojových záměrů s ochranou přírody. V tomto smyslu však ochranné urbanistické limity brání funkčnímu využití území, rozšiřováním zastavitelného území, zejména ve vztahu v budování nových rozvojových ploch pro výstavbu bytů, rodinných domů, případně objektů pro rekreaci. Funkční limity využití území jsou definovány v platném územním plánu obce. Na území obce Seninka nebyly pozorovány zásadní problémy v oblasti ochrany přírody a krajiny.
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (dle znění zákona č. 2/2003 Sb., který představuje úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb., zákonem č. 450/2001 Sb., zákonem č. 311/2002 Sb., a zákonem č. 313/2002 Sb.). Kapitola věnuje pozornost základnímu fungování a správě obce, kompetencím obecního úřadu, územnímu plánování, hospodaření a majetku obce, bezpečnosti a vnějším vztahům a vazbám v kontextu integrace obce Seninka do mikroregionálních struktur.
Obecní úřad a kompetence obce
Obec Seninka je obcí tytu I. v rozsahu svého správního obvodu. Pověřeným obecním úřadem je obec II. typu Vsetín, vzdálený necelých 11 km, který je zároveň správním obvodem s rozšířenou působností. Obec zajišťuje územní samosprávu spolu s přeneseným výkonem státní správy pouze na svém katastru. Při výkonu své činnosti se řídí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) ve znění pozdějších předpisů. Dle organizační struktury obec řídí starostka obce, která zároveň vykonává činnost rady, která není v obci ustanovena. Starostka, jako uvolněná, je zaměstnancem obce. Místostarosta je neuvolněný a zastupuje starostku v době její nepřítomnosti. Zastupitelstvo obce je 7členné, je nejvyšším organem obce a rozhoduje o základních věcech samostatné působnosti obce. Poradními organy starostky je finanční a kontrolní výbor. Vedle těchto výborů jsou ustanovené komise pro rozvoj obce, pro kulturu, sport a sociální věci a komise lesního hospodářství a životního prostředí. Účetní agenda obce je zabezpečena účetní v pracovním poměru. Obec dle možností využívá pro zajištění provozního chodu obce i zaměstnance veřejně prospěšných prací. Obec není zřizovatel základní ani mateřské školy.
Územní plánování
Územní plán obce Seninka byl pořízen podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a nabyl účinnosti dne 14.10.2014. Hlavním cílem územního plánu je zajištění dostatečných ploch pro demografickou stabilizaci obce a zabezpečení jejích primárních funkcí, s ohledem na prostorové možnosti řešeného území. Současně s tím je dále kladen důraz na stabilizaci občanského vybavení, rozšíření ploch pro sport a rekreaci i v širších územních souvislostech, zajištění ploch pro udržení hospodářských a podnikatelských aktivit a zabezpečení souvisejícího rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Stavební rozvoj je soustředěn do nezastavěných částí, souvisle zastavěného území obce. Je navržen zejména rozvoj ploch smíšeného bydlení v rodinných domech, dále rozvoj ploch pro sport a rekreaci a rozšíření plochy stávajícího výrobního areálu. Rovněž je navržen koridor technické infrastruktury umožňující výstavbu splaškové kanalizace, mimo odloučených a nepřipojitelných ploch v obci Seninka, s napojením na navrženou kanalizaci obci Leskovec a na centrální ČOV ve Vsetíně.
Městský úřad Vsetín, odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy zpracoval v roce červenci 2020 Zprávu o uplatňování územního plánu obce Seninka za období 10/2014 – 10/2020, a tato zpráva byla před jeho předložením ke schválení v zastupitelstvu obce Seninka projednána přiměřeně dle stavebního zákona dle § 47 odst. 1 až 4 a zveřejněna na webových stránkách obce Seninka a města Vsetína k seznámení veřejností. Nebylo požadováno pořízení nového územního plánu, nebyly požadavky na změny, které podstatně ovlivňovaly koncepci územního plánu. Ve zprávě bylo konstatováno, že se v obci nachází plochy zasahující do sesuvného území a ochranného pásma vodního zdroje. Jednotlivé limity v území (sesuvné území, záplavové území atd.) byly při tvorbě ÚP zohledněny v rámci stanovené koncepce. V rámci nástrojů a možností územního plánu se nejedná vždy o problémy řešitelné ÚP, případně jsou v ÚP stanoveny podmínky pro eliminaci daných problémů. V průběhu zpracování změny ÚP bude však potřeba aktuální limity, hodnoty, záměry a problémy vyplývající z ÚAP znovu podrobně prověřit a v rámci zpracování změny ÚP navrhnout dle potřeby jejich zohlednění. To zahrnuje zejména stanovení vhodných podmínek pro využití ploch či stanovením prostorové regulace a organizace zástavby v rámci jednotlivých ploch.
Dne 07. 07. 2021 obec Seninka požádala o zpracování zadání nového územního plánu Seninka. Zadání nového územního plánu navazuje na Zprávu o uplatňování územního plánu Seninka za období 10/2014 - 10/2019, která byla schválena Zastupitelstvem obce Seninka dne 11. 09. 2020.
Hospodaření a majetek obce
Hospodaření obce se řídí rozpočtovými pravidly a schváleným rozpočtem. Z Tab. 22: Plnění rozpočtu obce Seninka v letech 2016 až 2020 můžeme pozorovat, že v letech 2016, 2019 a 2020 byly skutečné rozpočtované výdaje vyšší, než činila skutečnost rozpočtovaných příjmů. Tato záporná salda hospodaření byla však kryta z rozpočtových přebytků minulých let a z úvěrových zdrojů. Provozní výdaje obce se za sledované období let 2016-2020 podílely na celkových výdajích v průměru 65,4 %, zbytek 34,6 % pak přináleželo na investiční výdaje. Pouze v roce 2019 činil tento podíl provozních výdajů 42 %, což bylo způsobeno růstem investičních výdajů. Provozní výdaje v tomto roce rovněž zaznamenaly oproti minulým letům mírný indexní růst, který odpovídal růstu daňových a nedaňových příjmů. Naproti tomu bylo v roce 2019 dosaženo vysokého nárůst investičních výdajů, který byl způsoben investicemi do chodníku pro pěší (4.548 tis. Kč), rekonstrukcí klubovny pro občany obce a složky, výstavbou dětského hřiště (422 a 494 tis. Kč) a investičním výdajem do dopravního prostředku ve výdajové kapitole místní správy (394 tis. Kč). Vykázané záporné financování v tomto roce bylo vyrovnáno ze zdrojů kladného financování obce v minulých letech. Záporné financování v roce 2020 bylo způsobeno sice růstem rozpočtových příjmů, které však nedosáhly hodnoty potřeby provozních výdajů (6.226 tis. Kč) a výdajů investičních (3.905 tis. Kč). Investiční výdaje roku 2020 byly zaměřené na výkupy pozemky v kapitole komunální služby a územní rozvoj (1.507 tis. Kč), prodloužení vodovodu (1.041 tis. Kč) a nákupu traktoru do lesního hospodářství (687 tis. Kč) hrazeno z úvěru. Dále je možné konstatovat, že rozpočtové příjmy při srovnání roků 2016 a 2020 rostly, tento nárůst byl zaznamenán růstem ve všech položkách rozpočtových příjmů a dosáhl růstu indexní změny + 1,72 bodu, tedy 172 % skutečnosti roku 2016. Zároveň však rostly rozpočtové výdaje, kde růst indexní změny činil +1,92 bodu, tedy 192 % skutečnosti roku 2016. Rozpočtové výdaje tedy rostly rychleji než příjmy, a to především výdaje do investic. Této skutečnosti dosáhla obec především vytvořenými zdroji z minulých rozpočtových období. Skutečnost dále dokládá rovněž srovnání poklesu cizích zdrojů v Rozvaze mezi roky 2016 a 2020. Obec v letech 2016 až 2020 celkem vynaložila na investiční výdaje 14.896 tis Kč, a za sledované období bylo dosaženo v rozpočtových příjmech investičních dotací ve výši 4.064 tis. Kč. Zbytek zdrojů byly zdroje vlastní, případně investiční úvěry.
Tab. 22: Plnění rozpočtu obce Seninka v letech 2016 až 2020 v tis. Kč
Položka/rok |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
Příjmy celkem |
5 199 |
7 874 |
6 495 |
8 310 |
8 947 |
- daňové příjmy |
3 344 |
3 874 |
4 283 |
4 472 |
4 989 |
- nedaňové příjmy |
916 |
2 356 |
1 493 |
1 866 |
1 670 |
- kapitálové příjmy |
118 |
1 |
3 |
589 |
0 |
- neinvestiční přijaté dotace |
337 |
757 |
189 |
360 |
1 148 |
- investiční přijaté dotace |
484 |
886 |
527 |
1 023 |
1 140 |
Výdaje celkem |
5 329 |
6 653 |
5 425 |
11 281 |
10 131 |
- běžné provozní výdaje |
3 889 |
4 723 |
4 307 |
4 778 |
6 226 |
- investiční výdaje |
1 440 |
1 930 |
1 118 |
6 503 |
3 905 |
Saldo příjmů a výdajů |
-130 |
1 221 |
1 070 |
-2 971 |
-1 184 |
Podíl provozních výdajů na celkových výdajích v % |
73% |
71% |
79% |
42% |
61% |
Podíl investičních výdajů na celkových výdajích v % |
27% |
29% |
21% |
58% |
39% |
Zdroj: Webové stránky OÚ Seninka 2021, vlastní zpracování
Z výkazu Rozvaha mezi roky 2020 a 2016 můžeme vypozorovat přírůstek celkových netto aktiv majetku obce o 2.311 tis. Kč. Tento nárůst aktiv je doprovázen zároveň růstem pasiv, jako zdroje krytí aktiv. V oblasti aktiv došlo v roce 2020 oproti roku 2016 k přesunu krátkodobého finančního majetku (tedy peněz na peněžních účtech) ve prospěch dlouhodobého hmotného majetku, a to především u staveb, strojů a zařízení, ale i přírůstku pozemkových aktiv. Krátkodobé finanční zdroje byly použity ke snížení zadluženosti obce, poklesem cizích zdrojů o 3.252 tis. Kč, jako pozitivní jev v hospodaření. Šlo především o pokles dlouhodobých závazků, a to o 3.591 tis. Kč. Stav úvěrového zadlužení činil k 31.12.2020 hodnotu 294 tis. Kč. To je dobrým předpokladem pro možnost realizací budoucích investic s možností čerpání úvěrových zdrojů. Podíl závazků na rozpočtu obce v roce 2020 činil 4,85 %, ručení majetku obce 1,14 % na celkovém majetku obce, tedy minimální. V roce 2020 ve srovnání s rokem 2016 se naopak zvýšily další likvidní finanční zdroje v podobě růstu krátkodobých pohledávek o 612 tis. Kč, které byly doprovázené růstem krátkodobých závazků pouze o 253 tis. Kč. Obec vytváří ve výdajích rezervu na obnovu vodovodu. Rezerva je vytvořená ve výši 394 tis. Kč, Dlouhodobý finanční majetek se neměnil. V aktivem byl zaznamenán pokles hodnoty u dlouhodobého nehmotného majetku a to, především vlivem korekce aktiv neboli jeho opotřebením. Hodnota zásob nezaznamenala významnějších změn. Negativním jevem může být růst dlouhodobých pohledávek, které činily k 31.12.2020 253 tis. Kč, a oproti roku 2016 vzrostly o 327 tis. Kč, viz Tab. 23: Bilanční rozvaha obce Seninka v roce 2016 a 2020.
Tab. 23: Bilanční rozvaha obce Seninka v roce 2016 a 2020
Položka |
Rok 2016 |
Rok 2020 |
Index změny |
AKTIVA NETTO celkem |
44 047 |
46 358 |
1,05 |
dlouhodobý nehmotný majetek |
211 |
180 |
0,85 |
dlouhodobý hmotný majetek |
37 937 |
40 865 |
1,08 |
dlouhodobý finanční majetek |
515 |
515 |
1,00 |
zásoby |
71 |
84 |
1,18 |
Dlouhodobé pohledávky |
26 |
353 |
13,58 |
krátkodobé pohledávky |
168 |
780 |
4,64 |
krátkodobý finanční majetek |
5 119 |
3 581 |
0,70 |
PASIVA NETTO celkem |
44 047 |
46 358 |
1,05 |
vlastní kapitál |
39 664 |
45 227 |
1,14 |
cizí zdroje |
4 383 |
1 131 |
0,26 |
z toho: dlouhodobé |
3 888 |
294 |
0,08 |
krátkodobé a rezervy |
495 |
837 |
1,69 |
Zdroj: Webové stránky OÚ Seninka 2021, vlastní zpracování
Bezpečnost
Obec Seninka má pro případ mimořádných událostí a krizových situací zpracovaný soupis možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení. Na území obce mohou vzniknout nebezpečí, kterými jsou především přirozené povodně. Ty vznikají především táním sněhové pokrývky a vydatnými dešťovými srážkami, dále ucpáváním koryta řeky Seninka plovoucími ledovým krami a bouřkovou činností s výskytem krátkodobých intenzivních srážek v letním období. Pro případ řešení těchto mimořádných událostí má obec zřízenou povodňovou komisi, která je 5-ti členná, v čele se starostou obce. Tato pracovní skupina pracuje podle krizového povodňového plánu. V rámci své činnosti dále vytváří podmínky, kterými se snaží rizikům živelních pohrom vlivem povětrnostních a klimatických zněm počasí předcházet. Obec má stanovený způsob aktivace pracovní skupiny a dále má určená místa pracovišť pro řešení následků krizových událostí. Významnou roli v řešení krizových situací sehrává SDH, jejich předseda je členem této komise. V obci se nenachází žádná významnější vodní plocha k zadržování povrchových vod, mimo požární nádrž. Pravděpodobnost výskytu mimořádné události je na stupni střední. Požární vodní nádrž se nachází nad průmyslovou zónou. Pravděpodobnost provozní havárií je nízká, ale představuje svými následky střední riziko ohrožení, včetně rizika zvláštní povodně.
Na území obce Seninka se nenacházejí objekty, které objemem zásob nebezpečných látek spadají do režimu zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných průmyslových havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (skupina „B“). V obci se nachází velkochov skotu. Existují reálná nebezpečí, která představují epidemie a epizootie. Pravděpodobnost výskytu je však nízká. Na území obce se nachází silnice III. třídy č. 05741 o celkové délce 3 km. Silnice je v zimním období ošetřena pouze posypovou drtí. Pravděpodobnost havárie - střední. Pravděpodobnost přerušení dodávky elektrické energie, plynu či vody je střední. Mimořádnou události může být však požár, především požár lesa. Správní obvod obce pokrývají lesy s cca 58 %. Obec je začleněna do integrovaného záchranného systému ZK a jeho operačního systému řízení pro případ vyhlašování nebezpečí z živelních událostí, jako je požár, povodně a jiné. Způsob vyhlašování je zabezpečen prostřednictvím obecního rozhlasu, napojeného na integrovaný hlásící systém. Ten jako první informuje a aktivuje JSDH v obci k činnosti. Pravděpodobnost výskytu je vysoká.
Dále vzhledem k charakteru terénu ohrožují obec v podstatě každoročně sněhové kalamity. Způsobují přerušení dodávek elektrické energie, škody na budovách, zhoršení nebo úplné přerušení dopravní obslužnosti. Pravděpodobnost výskytu je vysoká. Celá hornatá část obce Seninka leží v geologické oblasti karpatského flyše a patří do oblasti s vysokou četností aktivních sesuvných jevů. Jsou evidovány tři velké sesuvy a při každém dlouhodobém dešti mohou vzniknout další. Pravděpodobnost výskytu je velmi vysoká. V obci se nenachází objekty, který by byly podnětem pro teroristický útok. Zranitelnost území je minimální. Zdroj zabezpečení obce pro případ mimořádných událostí a krizových situací – Webové stránky obce: Povodňový a krizový plán obce Seninka.
Na základě zjištěných výsledků výskytu sociopatologických jevů lze dále konstatovat, že na území obce Seninka byla kriminalita v letech 2016-2020 relativně velmi nízká. Podíl těchto sociopatologických jevů na uzemní ve správě OO PČR Horní Lideč se pohyboval v letech 2016-2020 na úrovni 1,97 % u trestných činů, u přestupků pak 0,61 %. Na nízkou kriminalitu na území obce má mimo jiné vliv, že pro starší občany, děti a mládež pravidelně organizuje OO PČR HL přednášky a informuje občany o negativních jevech na území obce. Dále pak i pravidelné kontroly silničního provozu na silnici III. třídy č. 05741 v obci Policií ČR. Práce s mládeží především ve SDH, ale i v ostatních oblastech jako je kultura a sport má velmi pozitivní vliv na výchovu dětí a mládeže, čímž se se dá konstatovat, že s kriminalitou u těchto věkových skupin nemá obec větších problémů.
Vnější vztahy a vazby
Obec Seninka je integrována do dvou institucí, a to Sdružení obcí Hornolidečska a ve Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, jejichž management pracuje na mikroregionální úrovni. Tyto instituce se zaměřují na přípravu, realizaci (provoz) společných či individuálních investičních i neinvestičních rozvojových projektů přispívajících ke zvyšování kvality života ve venkovském území nebo podporu propagace a turismu. Členství v uvedených sdružení je pro obec Seninka rozhodně přínosem i přesto, že je podmíněno placením finančním příspěvků na jejich provozní činnost. Vzhledem k omezeným disponibilním endogenním zdrojům obce (např. kapitál, lidské zdroje, znalosti apod.) může obec využívat např. manažery sdružení nebo participovat na realizaci společných projektů, které tak zpravidla bývají finančně méně náročné, než by tomu bylo v případě, kdy by si přípravu a realizaci individuálních projektů realizovala obec sama. Obec v roce 2020 zaplatila na příspěvcích do SOH ze svého rozpočtu příspěvek 45.750 Kč, což je 150 Kč na obyvatele obce a 912 Kč do SOMV.
Sdružení obcí Hornolidečska
Sdružení obcí Hornolidečska (SOH) bylo založeno 22.5.1995 a patří mezi nejstarší mikroregiony ve Zlínském kraji. Dobrovolný svazek je tvořen územím 15 obcí (Francova Lhot, Horní Lideč, Lačnov, Leskovec, Lidečko, Lužná, Pozděchov, Prlov, Seninka, Střelná, Študlov, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice a Valašské Příkazy). Původně se činnost sdružení zaměřovala na podporu vzájemné spolupráce v oblasti veřejné správy. Postupně se však spolupráce obcí rozšiřovala také do jiných oblastí jako jsou např. společné řešení strategického rozvoje mikroregionu, odpadové hospodářství, technická infrastruktura, cestovní ruch apod. (SCLLD MAS Hornolidečska 2017). V současné době se zaměřuje mj. na vybudování páteřního koridoru mezinárodní cyklostezky Bečva-Vlára-Váh, připravuje projekt na zpracování nových strategických dokumentů a jiných koncepčních dokumentů za účelem zvýšení efektivity řízení SO Hornolidečska a jednotlivých členských obcí a připravuje další společné investiční a neinvestiční projekty zaměřené na zvyšování kvality života obyvatel a návštěvníků území.
Místní akční skupina
Místní akční skupina (MAS) představuje institucionální nástroj rozvoje venkovských území na úrovni EU, kombinující endogenní a exogenní přístup regionálního rozvoje. MAS jsou integrovaným nástrojem komunitně vedeného místního rozvoje, navazujícím na metodu LEADER, která je finančně podporována ze strukturálních fondů EU a národních fondů ČR (exogenní přístup). Řízení rozvoje je uskutečňováno na základě Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) MAS na období 2014–2020, do kterého jsou aktivně zapojeni subjekty zastupující místní veřejné i soukromé socioekonomické zájmy. Strategie MAS je koncipována s ohledem na místní potřeby a potenciál, zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváří sítě a případně spolupráci aktérů (endogenní přístup). Obecným cílem MAS je komplexní rozvoj území pomocí realizace investičních i neinvestičních projektů vedoucích k naplňování indikátorů stanovených ve výše uvedené strategii, schválené Ministerstvem místního rozvoje ČR. Území obce Seninka je součástí MAS Hornolidečska. MAS Hornolidečska, z.s. vznikla v roce 2004 na platformě SO Hornolidečska. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života, zvýšení ekonomické prosperity a trvale udržitelný rozvoj území při maximálním využití potenciálu místních lidských a přírodních zdrojů realizovaný na principu partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Mezi dílčí cíle se řadí ochrana přírody, krajiny a kulturního bohatství, podpora mezilidských vazeb a sítí, udržování lidových tradic a zvyklostí (MAS Hornolidečska 2019). V roce 2018 tvořilo plénum MAS Hornolidečska celkem 45 členů, z toho bylo 15 subjektů z veřejného sektoru, 21 subjektů ze soukromého sektoru a 9 subjektů z neziskového sektoru. Vrcholným orgánem MAS je Valná hromada MAS Hornolidečska, z.s. (MAS Hornolidečska, 2019). Aktuálně probíhá příprava na nové programové období EU 2021+, vč. příprava nové SCLLD MAS Hornolidečska na období 2021–2027. Předpokládá se, že nová strategie bude zpracována do konce roku 2021. Příspěvek obci na činnost MAS je stanoven paušálním ročním poplatkem 1.000 Kč a 10 % provizí z objemu realizované dotace, dosažené na příslušný projekt. V roce 2020 zaplatila obec Seninka na tomto příspěvku 2.000 Kč.
Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko
Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko SOMV je dobrovolným svazkem obcí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) ve znění pozdějších předpisů a je právnickou osobou. Mikroregion Vsetínsko byl založen k 19.1.2013 a sdružuje 43 obcí. Předmětem činnosti sdružení je koordinace postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, sociálního a kulturního života obcí a vztahu k orgánu státní správy a vyšších samosprávných celků. Mezi společné hlavní aktivity sdružených obcí patří zejména vzájemná pomoc při řešení problematiky životního prostředí především v oblasti odpadů, znečišťování ovzduší a vodních toků, podpora zemědělského a nezemědělského podnikání, řešení problémů a důsledků nezaměstnanosti, rozvoj a diversifikace nezemědělských prostorů, společná péče o památky v mikroregionu, využití netradičních zdrojů energie, zejména biomasy, podpora venkovské turistiky a činnosti Destinační společnosti Valašsko, společné řešení sociálních služeb a zdravotní péče, podpora řešení dopravní obslužnosti týkající se více obcí (SOMV 2019).
Mezi další východiska, využitá za účelem zpracování PRO Seninka na období let 2022-2030, patří tzv. výsledky výzkumu rozvojových trendů a (ne)investičních potřeb obce. Tento výzkum byl proveden formou strukturovaného rozhovoru se zástupcem vedení obce v červnu 2021. Níže následuje syntéza nejdůležitějších zjištění dle jednotlivých zkoumaných oblastí.
Obyvatelstvo a demografická změna
Obec Seninka je charakteristická malou populační velikostí, stagnujícím až mírným poklesem počtu obyvatel a relativně zrychlujícím se stárnutím populace. V případě odlivu místního obyvatelstva se jedná spíše o mladší obyvatelstvo v produktivním věku, a to zejména z důvodu nízké dostupnosti bydlení a nedostatku volných ploch vhodných pro výstavbu nových rodinných či bytových domů, nedostatkem dobře placených pracovních příležitostí, a to buďto přímo v obci nebo v jejím okolí. V okolí se zpravidla koncentrují pracovní příležitosti nevyžadující vysokou kvalifikaci pracovních sil a jsou pro vzdělané obyvatelstvo méně atraktivní.
Početní stabilizace obyvatelstva patří mezi priority rozvoje obce. Přesto obec Seninka v období let 2022-2030 neplánuje výstavbu vlastních bytových či rodinných domů. Obec zároveň nedisponuje vlastními volnými pozemky pro výstavbu rodinných či bytových domů. V obci se lokalizuje cca 5 pozemků, které jsou však v soukromém vlastnictví a zároveň se nejedná o příliš atraktivní pozemky, neboť se nachází ve svažitém terénu. Významným limitem rozvoje výstavby rodinných domů a bytů v obci jsou stísněné fyzickogeografické podmínky a údolní charakter obce.
Obec Seninka bude v období let 2022-2030 hledat ve spolupráci s kanceláří MAS Hornolidečska, z.s. možnosti podpory místního obyvatelstva obce, vedoucí k početní stabilizaci populace obce, oslabení trendu stárnutí obyvatelstva či k rozvoji občanské společnosti, tj. podpora rozvoje zájmových, spolkových či společenských činností a aktivit na území obce.
Služby pro občany (základní občanský vybavenost)
Obec Seninka patří mezi populačně nejmenší obce v územní působnosti mikroregionu Hornolidečska a disponuje pouze základní (standardní) občanskou vybaveností, zahrnující multifunkční budovu OÚ, součásti které jsou vyjma kanceláří OÚ také kulturní dům, spolková místnost, obřadní síň, knihovna, malé pohostinství, sklady a garáž (prostory bývalé hasičské zbrojnice). Tento objekt prošel v nedávné době komplexní modernizací (po etapách) a v současné době je celý objekt v dobrém stavebně technickém stavu. Obec Seninka se však do budoucna zaměří na dílčí modernizaci vnitřních částí objektu a pořízení nového vybavení, které budou lépe odpovídat potřebám místních obyvatel. V nedávné době proběhla také modernizace víceúčelového sportovního hřiště a dětského hřiště a prostranství ležícího v blízkosti budovy OÚ (před i za budovou) vč. venkovního amfiteátru a venkovního posezení. Obecně lze považovat toto kulturně společenské centrum obce za kvalitní, přičemž odpovídá potřebám obce. Regenerací brownfieldu (bývalý zemědělský objekt) byla vybudována nová hasičská zbrojnice. Stavba byla dokončena v roce 2022 a odpovídá potřebám obce a místního Sboru dobrovolných hasičů. Postupně bude investováno do modernizace vybavení pro hasiče. V obci se nachází také historická budova hasičské zbrojnice, rozhledna Vartovna na stejnojmenném kopci, valašské motomuzeum (soukromé) a lyžařský vlek. V obci se nachází prodejna smíšeného zboží, jejíž provoz je dotován z rozpočtu obce. Mezi priority obce patří udržení provozu této maloobchodní jednotky.
V obci Seninka se nenachází žádné školské, zdravotnické ani sociální zařízení. Tyto jsou k dispozici v sousední obci Valašská Polanka, případně ve městě Vsetín. V obci nejsou dále provozovány žádné finanční ani poštovní služby. Tento stav je důsledkem kombinace malé populační velikosti a spádovostí obce Seninka k obci Valašská Polanka, která výše uvedenými službami disponuje.
Z hlediska občanské vybavenosti by obec uvítala nové kryté sportoviště. Problémem jsou však chybějící volné pozemky a zároveň vysoké vstupní investiční náklady na jeho vybudování. Mezi cíle obce bude v období let 2022-2030 patři modernizace obecních garáží, místní knihovny a dále např. instalace doplňkového mobiliáře cestovního ruchu (např. odpočívadla, infopanely, značení apod.) a budování veřejných prvků na podporu trávení aktivitního i pasivního odpočinku na území obce.
Obec Seninka bude ve spolupráci s kanceláří MAS Hornolidečska hledat vhodné finanční nástroje na podporu rozvoje objektů základní občanské vybavenosti vč. vybavení a zařízení, vedoucí k rozvoji volnočasových, tj. např. zájmových, spolkových a sportovních činností a aktivit obyvatel obce.
Ekonomika a podnikatelské prostředí v obci
Ekonomické milieu obce je velmi slabé, odpovídající periferní venkovské obci. V obci se nachází sběrna starého železa a ostatních kovů, dále zde působí zemědělský podnik a pila. Zbylou část podnikatelského milieu tvoří místní drobní podnikatelé a řemeslníci. Většina obyvatel je nucena za prací vyjíždět mimo území obce, do okolních obcí a měst, kde je relativně dostatek pracovních příležitostí. V obci či okolních obcích však není dostatek kvalifikovaných pracovních příležitostí, což může vést k odlivu kvalifikované pracovní síly. Zároveň jsou vysoce omezené možnosti (nástroje) obce, aby byla schopna podnikatelské prostředí zásadně ovlivnit. Katastr obce není z hlediska územních limitů vhodný pro umístění větší průmyslové výroby. Území je naopak vhodné např. pro rozvoj volnočasových služeb a služeb vázaných na cestovní ruch, které v oblasti chybí, přestože se jedná o turisticky exponované místo, v blízkosti turisticky zajímavých objektů a značených turistických tras. V obci chybí zejména zázemí pro cestovní ruch a turismus např. parkoviště pod Vartovnou, ubytovací a stravovací zařízení nebo sociální zázemí pro turisty a návštěvníky.
Obec Seninka bude v letech 2022-2030 řešit podporu podnikatelského prostředí zejména prostřednictvím zapojení obce do územní působnosti MAS Hornolidečska, z.s., kde mohou malé a střední podniky žádat o investiční příspěvky. Případné investiční aktivity vedoucí k přímé podpoře podnikatelského prostředí budou v obci řešeny operativně (např. tvorba plánů, budování či modernizace inženýrských a technických sítí, komunikací apod.).
Doprava a mobilita (zvyšování bezpečnosti dopravy)
Z důvodu geodopravní polohy dominuje v obci individuální automobilová doprava. Vzhledem ke skutečnosti, že místní komunikace není tranzitní (obec je neprůjezdná / koncová), nemá obec problém s nákladní či kamionovou dopravou. Silnici III. třídy využívají zpravidla pouze místní obyvatelé, návštěvníci a turisté nebo místní zemědělci a lesníci, příp. místní firmy. Silnice není zatížena vysokou intenzitou motorizované dopravy, přesto však intenzita motorizované dopravy kontinuálně narůstá. Za účelem zvýšení bezpečnosti dopravy a podpory nemotorizované (udržitelných forem) dopravy by bylo žádoucí vybudování nových samostatných a bezbariérových úseků komunikací pro pěší. Omezením jsou však stísněné podmínky (fyzickogeografické limity), které brání vybudování nových chodníků podél silnice III. třídy. Svedením chodců ze silnice by se významně zvýšila bezpečnost pěší dopravy v obci.
Dopravní obslužnost území, prostřednictvím veřejné hromadné dopravy, je uspokojivá. Veřejná hromadná doprava je zajišťována pouze autobusovou dopravou. Z pohledu četnosti spojů se jeví, že dopravní obslužnost je dostatečná a na kvalitní úrovni. Veřejná autobusová doprava zabezpečuje dopravu všech věkových skupin obyvatel obce, a to jak do zaměstnání, škol, k lékaři, k úřadům i nákupům. Problémem však může být delší doba přepravy, příp. nutnost přestupu ve Valašské Polance. V nedávné době byla provedena modernizace všech autobusových zastávek na k.ú. obce.
Významným problémem v obci je zhoršování kvality povrchu komunikace III. třídy, ale také místních a účelových komunikací, mostů a lávek, což může mít potenciálně vliv na zhoršování bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích v obci. Obec se v letech 2022-2030 zaměří na budování a obnovu místních komunikací, mostů a lávek, komunikací pro pěší vč. veřejného osvětlení, ale i na budování nových parkovacích stání pro automobily i jízdní kola, za účelem podpory kombinovaných forem dopravy. Kapacita parkovacích stání v obci není dostatečná a je značně poddimenzovaná, a to zejména v lokalitě pod rozhlednou Vartovna, kde se nenachází žádné parkoviště a návštěvníci odstavují svá vozidla na veřejném prostranství (zeleni), resp. na autobusové točně.
Obec Seninka bude ve spolupráci s kanceláří MAS Hornolidečska, z.s. hledat vhodné dotační příležitosti na podporu zvyšování bezpečnosti dopravy, podporu kombinovaných a udržitelných (nemotorizovaných) forem dopravy v obci (podpora cyklodopravy a cykloturismu).
Technická infrastruktura
Z hlediska technické infrastruktury patří mezi nejvýznamnější problémy obce absence splaškové kanalizace s napojením na ČOV. Odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo žumpách s přepadem do toků. Technický stav stávající kanalizace je nevyhovující. Obec je zařazena do III. etapy projektu „Čistá řeka Bečva“. Potenciálním řešením jsou buď rekonstrukce stávajících septiků na domovní ČOV nebo na vodotěsné žumpy na vyvážení. V letech 1999-2000 byl vybudován obecní vodovod a v roce 2001 byla provedena plynofikace obce. Postupně také dochází k pokládání optických kabelů a rozšiřování sítě vysokorychlostního internetu na území obce. Stabilní a rychlé připojení k internetu by mohlo do budoucna být příležitostí zejména pro pracující v odvětvích umožňujících tzv. home office či práci na dálku. Mezi další významné problémy v obci patří pokrytí mobilním signálem, kdy vysílače mobilní telefonní sítě jsou umístěny mimo katastr obce. Území obce pokrývá pouze T-mobile. Svoz a likvidace odpadů vč. třídění odpadů a dalších odpadních složek je realizován prostřednictvím společného tendru Sdružení obcí Hornolidečska. Aktuálně na území mikroregionu Hornolidečska zajišťují svoz a likvidaci odpadů Technické služby Vsetín s.r.o.
Obec Seninka bude ve spolupráci se Sdružením obcí Hornolidečska hledat možnosti efektivního nakládání s opady na území mikroregionu vč. hledání možností recyklace a zpětné využívání odpadů (např. prostřednictvím společné komunitní energetiky na území mikroregionu). Zároveň zaměří pozornost na rozšiřování sítě obecního vodovodu. V rámci budování či obnovy inženýrských sítí bude obec Seninka spolupracovat se Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (zejména kanalizace) a kanceláří MAS Hornolidečska, z.s. (vyhledávání vhodných dotačních příležitostí na budování a obnovu inženýrských sítí).
Životní prostředí a klimatická změna
V obecné rovině lze považovat stav a kvalitu životního prostředí v obci za uspokojivé. Kvalita životního prostředí je však v průběhu roku proměnlivá. V topné sezóně, resp. v zimních měsících v obci panuje zhoršená kvalita ovzduší. Nejvýznamnějším problémem jsou lokální topeniště a vytápění domácností nevyhovujícími kotly na tuhá paliva I. a II. emisní třídy. V zimním období často vniká smog, což je také zapříčiněno fyzickogeografickými profilem území. Zlepšení situace lze předpokládat díky zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, na základě kterého je zakázáno od září 2022 používat k vytápění ekologicky nevyhovující kotle. Výměna zdrojů vytápění ve veřejných objektech a objektech pro bydlení je finančně podporována prostřednictvím programu Nová zelená úsporám a prostřednictvím Kotlíkových dotací. Důležité je zaměřit pozornost na realizaci komplexních energetických úspor, zejména realizace energetických úspor na veřejných objektech ve vlastnictví obce, čímž lze předpokládat snížení energetické náročnosti, a tím pádem i finanční náročnosti provozu těchto veřejných objektů. Energetické úspory na veřejných objektech lze realizovat např. prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí nebo Národního programu Životní prostředí. S ohledem na probíhající klimatické změny budou v obci podporována opatření na efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie (např. využívání fotovoltaických panelů, budování akumulačních a retenčních nádrží, výsadbu a údržbu veřejných prostranství zeleně vč. výsadby a ošetřování dřevin, budování modrozelené infrastruktury apod.).
Mezi nejvýznamnější problémy v oblasti životního prostředí na území obce Seninka patří nestabilita svahů, půdní eroze a sesuvy půd. Celá hornatá část obce Seninka leží v geologické oblasti karpatského flyše a patří do oblasti s vysokou četností aktivních sesuvných jevů. V obci jsou evidovány tři velké sesuvy a při dlouhodobém dešti mohou vzniknout další. Pravděpodobnost výskytu je velmi vysoká.
Na území obce se nachází zakonzervovaná skládka, která není ve vlastnictví obce. Je spravována společností Technické služby Vsetín, s r.o. Do budoucna by bylo žádoucí provést sanaci rybníku, jež se nachází pod touto skládkou.
Obec bude ve spolupráci s kanceláří MAS Hornolidečska, z.s. hledat možnosti financování projektů zaměřených na zlepšování kvality životního prostředí, projektů zmírňujících dopady klimatických změn nebo projektů zaměřených na odstraňování půdních erozí, sesuvů půd či řešení jejich následků.
Nové technologie a SMART řešení
V oblasti nových technologií a SMART řešení spatřuje místní samospráva největší potenciál v rozvoji sítě vysokorychlostního internetu na území obce. Z tohoto důvodu se místní samospráva podílí na rozšiřování optických sítí na území obce. V nedávné době bylo v obci vybudováno 10 veřejně přístupných míst s napojením na internet (WIFI4EU) např. na obecním úřadě, v budově místní knihovny, v areálu sportovního hřiště, v areálu lyžařského vleku nebo na autobusových zastávkách.
Do budoucna obec plánuje elektrifikaci rozhledny Vartovna, kde by mělo dojít k instalaci FVE panelů a měl by zde být také zřízen přístup k bezplatnému internetu. Obec do budoucna plánuje také vybudovat venkovní elektronickou úřední desku s připojením k internetu. Mezi SMART řešení lze dále zařadit např. komunitní energetiku, kterou je vhodné řešit na úrovni mikroregionu. V tomto smyslu se jedná např. o recyklaci a zpětné využívání odpadů za účelem dalšího použití.
Obec bude ve spolupráci se SO Hornolidečska a MAS Hornolidečska, z.s. hledat příklady dobré praxe a společná řešení, případně se spolupráce zaměří na hledání zdrojů financování projektů zaměřených na nové technologie a SMART řešení.
Ostatní rozvojové potřeby
Na území obce Seninka se nevyskytují brownfieldy, greenfieldy nebo staré ekologické zátěže (vyjma skládky – viz výše), které by byly ve vlastnictví obce, a které by bylo možné funkčně transformovat. V intravilánu obce se nevyskytují nevyužívané plochy. Obec plánuje revitalizaci veřejných prostranství a údržbu zeleně v intravilánu i extravilánu obce.
Mezi další rozvojové potřeby obce patří doprovodné aktivity cestovního ruchu např. infrastruktura (odpočívadla, multifunkční a dobíjecí stanice na jízdní kola, parkovací stání, dopravní a turistická značení, naučné stezky, pěší trasy a cyklotrasy apod.) nebo propagační a prezentační materiály a předměty. Tyto aktivity bude obec Seninka řešit ve spolupráci s Destinační společností Valašsko, Sdružením obcí Hornolidečska a kanceláří MAS Hornolidečska, z.s.
Další východiska
Východiska pro návrhovou část byla zpracována na základě dlouhodobých potřeb a poznatků, přičemž zástupci samosprávy si uvědomují slabé a silné stránky či potřeby obce (viz níže). Místní samospráva v rámci přípravné fáze PRO oslovila místní občany, a to za účelem identifikace jimi vnímaných problémů či potřeb, které následně ovlivnily rozhodování obecního zastupitelstva ohledně rozvojových priorit.
Vybavenost obce není na velké úrovni, ale odpovídá tradičnímu standardu, na který jsou občané dlouhodobě (historicky) zvyklí. Místní obyvatelstvo chápe aktuální stav (rozsah) vybavenosti obce a vzhledem k nízkému počtu obyvatel si uvědomuje, že např. za vzděláním, zdravotní péči musí dojíždět. Rovněž sociální zařízení by v obci kapacitně nebylo využito a nevyžaduje zabezpečení těchto potřeb v místě.
Jejich podnětné návrhy směřovaly k využití toho, co v obci již existuje a zároveň dalo podněty k možnému využití a aktivitám, které v obci naopak chybí. Upozornili také na zanedbanou fyzickou infrastrukturu, jako jsou např. mosty, komunikace, chybějící chodníky apod. Naopak je zajímavé, že např. občané nevidí potřebu v řešení odpadních vod a řešení kanalizace s napojením na ČOV v obci, což zřejmě vyplývá z neznalosti platné legislativy. Rozvoj obce perspektivně ovlivní hlavně skutečnost, zda se obci podaří získat vnější finanční podporu pro stavbu kanalizace. Tato výstavba kanalizační sítě na území obce, i kdyby byla dotována, předpokládaná finanční spoluúčast by obec dlouhodobě zatížila a omezila by možnosti podpory investic a ostatních záměrů. Investiční aktivity obce jsou podmíněny finančními možnosti rozpočtu. Větší akce je možno zpravidla realizovat pouze za předpokladu získání externích zdrojů. Jedná se především o investice na opravy mostů a lávek přes potok Seninka nebo opravu místních a účelových komunikací, zabezpečujících přístup k obytným domům. Důležité jsou také investice do lesních cest, které však nelze řešit bez součinnosti s vlastníky a těžařskými společnostmi.
Souhrnné výsledky dotazníkového šetření
Vyhodnocení ankety:
Bylo doručeno 32 anketních lístků (osloveno 110 domácností, tzn. návratnost téměř 30 %), na základě kterých bylo stanoveno pořadí priorit dle místních občanů:
Návrhy:
Dovybavení obce:
Údržba:
Doplňkové návrhy:
Do dotazníkového šetření se zapojilo cca 30 % domácností. Výhodou tohoto způsobu komunikace je, že bylo anonymní, každý občan se měl možnost svobodně vyjádřit, aniž by byl viděn.
Územně a společensky udržitelná obec s rozvinutou funkcí bydlení, zajišťující základní služby občanské vybavenosti a technickou infrastrukturou odpovídající potřebám jejich obyvatel, atraktivním přírodním prostředím a tradičním způsobem venkovského života, která využívá aktivitu a soudržnost občanů k udržování a rozvíjení tradic a zvyklostí.
Cíl : „Obec s rozvinutou technickou infrastrukturou”
Mezi priority rozvoje obce patří zajištění dostupnosti technické infrastruktury a inženýrských sítí, která bude kapacitně a kvalitativně odpovídat potřebám místních obyvatel.
Opatření : „Rozvoj technické infrastruktury a inženýrských sítí” Opatření se zaměřuje na budování či obnovu technické infrastruktury a inženýrských sítí na území obce, budování či obnovu komunikací vč. mostů a lávek, komunikací pro pěší a přechodů pro chodce, veřejného osvětlení, nebo na modernizaci úředních, komunikačních, rozhlasových a varovných sloužících k místnímu hlášení i jako včasné informační nástroje v případě krizových situací. Cílem opatření je taková podpora technické infrastruktura, která přispívá k zajištění základních potřeb obyvatel obce. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce komunikace III. třídy” |
2022 - 2030 | ŘSZK | Externí | |
Aktivita se zaměří na iniciativu místní samosprávy vedoucí k obnově / rekonstrukci komunikace III/05741, která je charakteristická zhoršeným technickým stavem (např. výmoly, výtluky, nezpevněná krajnice, špatný odvod povrchové vody apod.). Silniční komunikace je ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje. |
„Budování a obnova místních a účelových komunikací vč. mostů a lávek” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 10000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na budování či obnovu místních a účelových komunikací, zajišťujících přístup ke stávajícím veřejným objektům, objektům pro bydlení či rekreaci, resp. k pozemkům (lokalitám) pro novou výstavbu nebo k lesním a zemědělským pozemkům. Aktivita zahrnuje také postupnou modernizaci stávajících mostů a lávek, které jsou ve zhoršeném technickém stavu a pravidelnou údržbu silniční infrastruktury. V rámci aktivity je uvažováno rovněž o modernizaci přístupových cest k rozhledně Vartovna nebo k lyžařskému vleku. |
„Vybudování kanalizace” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 70000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na vybudování kanalizační sítě s napojením na ČOV, podél silnice III/05741 (v nejhustěji osídlené části obce). |
„Rozšíření centrálního vodovodu” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 500 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na rozšiřování vodovodního řadu do lokalit, které v současné době nejsou napojeny na centrální rozvod vody (Stanovnice). |
„Budování a obnova komunikací pro pěší” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 3000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na budování komunikací pro pěší podél silnice III/05741, a to v místech, kde v současné době samostatná komunikace pro pěší chybí nebo aktivity směřující k obnově stávajících chodníků. Bude se jednat o budování nových bezbariérových úseků chodníků, které budou navazovat na již existující chodníky. Svedením chodců mimo hlavní tah komunikace se zvýší bezpečnost dopravy v řešené části obce, zároveň dojde k podpoře bezmotorové dopravy na území obce. |
„Budování parkovacích stání” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 3400 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na budování nových parkovacích stání pro dopravní prostředky na území obce. Zejména se bude jednat o vybudování nového parkoviště u autobusové točny, které tvoří jeden z výchozích bodů na rozhlednu Vartovna a dále budování parkovacích stání u objektů občanské vybavenosti. V rámci aktivity je uvažováno rovněž o budování parkovacích stání pro jízdní kola u objektů občanské vybavenosti, zastávek VHD, turistických aj. cílů, a to za účelem podpory udržitelných (nemotorizovaných) a kombinovaných forem dopravy. |
„Modernizace úředních, komunikačních, rozhlasových a varovných systémů” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 500 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na modernizaci úředních, komunikačních, rozhlasových a varovných systémů sloužících k místnímu hlášení, i jako včasné informační nástroje v případě krizových situací. Je uvažováno o výměně stávající venkovní úřední desky, která bude nahrazena elektronickou úřední deskou s přístupem k internetu. |
„Zkvalitnění telekomunikačních sítí” |
2022 - 2027 | Starostka obce | Externí | |
Aktivita se zaměří na iniciativu místní samosprávy vedoucí ke zkvalitnění a rozšíření telekomunikačních sítí a služeb na území obce, zejména se bude jednat o aktivity vedoucí ke zlepšení příjmu pro mobilní zařízení a televizní vysílání. |
„Budování a obnova veřejného osvětlení” |
2022 - 2030 | Starosta obce | 1500 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na budování nebo obnovu veřejného osvětlení v nejhustěji zastavěném území obce, podél potoka Seninka a komunikace III/05741, příp. v dalších lokalitách, v nichž v současné době veřejné osvětlení chybí nebo je ve zhoršeném technickém stavu. |
Cíl : „Funkční veřejná infrastruktura a vybavenost území zajišťující odpovídající kvalitu a komfort života obyvatel a návštěvníků, a vytvářející předpoklad pro rozvoj sociálního, kulturního a znalostního kapitálu na území obce”
Strategický cíl se zaměřuje na podporu zlepšování kvality a dostupnosti veřejné infrastruktury a objektů občanské vybavenosti, které zajišťují formální i neformální, volnočasové a zájmové aj. aktivity pro širokou cílovou skupinu osob (obyvatelé, návštěvníci), a které přispívají k setkávání obyvatel a ke zlepšování kvality života v obci.
Opatření : „Atraktivní a dostupná infrastruktura otevřená občanům a návštěvníkům” Opatření je cíleno na budování, modernizaci či obnovu objektů občanské vybavenosti a veřejné infrastruktury vč. míst aktivního a pasivního odpočinku a veřejných prostranství, příp. pořízení vybavení a zařízení, které svou kvalitou budou v souladu s požadavky jejich uživatelů, a které budou přispívat ke zlepšování kvality života v obci a rozvoji občanské společnosti. Stejně tak je opatření zaměřeno na cílenou podporu infrastruktury cestovního ruchu a podporu činnosti místních spolků a obecních organizací. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce a rozšíření sportovně-společenského areálu” |
2023 - 2026 | Starostka obce | 2000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na rekonstrukci a funkční rozšíření sportovně-společenského areálu v blízkosti budovy OÚ vč. vybudování odpočinkové zóny a lesoparku. |
„Rekonstrukce a dovybavení víceúčelového hřiště” |
2023 - 2026 | Starostka obce | 1000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na rekonstrukci a dovybavení víceúčelového venkovního hřiště. |
„Revitalizace areálu hřbitova” |
2024 - 2026 | Starostka obce | 500 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na revitalizaci a údržbu areálu hřbitova vč. řešení zpevněných ploch. |
„Rekonstrukce a dovybavení OÚ / KD” |
2024 - 2027 | Starostka obce | 3000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na dílčí rekonstrukci vnitřních části budovy OÚ, zahrnující modernizaci sociálního zařízení, elektroinstalací a vytápění vč. dovybavení KD a OÚ apod. |
„Dovybavení hasičské zbrojnice” |
2023 - 2025 | Starostka obce | 100 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na pořízení vybavení pro místní SDH, resp. vybavení související s činností JSDH JPO V Seninka. |
„Výměna a doplnění mobiliáře” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 3000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na budování, obnovu či modernizaci veřejné infrastruktury udržitelného cestovního ruchu (např. sociální zázemí, odpočívadla, infopanely, odpadkové koše, dobíjecí stanice pro jízdní kola, turistické trasy vč. značení, navigační systémy v prostoru apod.), které budou rozšiřovány jak v intravilánu obce, tak i podél turisticky významných tras a cyklotras, zajímavostí a jn. objektů (např. vybudování zázemí v blízkosti rozhledny Vartovna nebo u lyžařského vleku). |
„Podpora spolkového života a kulturních akcí v obci” |
2022 - 2027 | Starostka obce | 1000 | Vlastní |
Aktivita se zaměřuje na pravidelnou finanční podporu místních aktivních spolků a občanských sdružení v průběhu let 2022 - 2030, které se zaměřují na komunitní práci s místním obyvatelstvem. Jedná se především o podporu následujících spolků: SDH, Český zahrádkářský svaz, myslivecké sdružení, TJ Sokol, Český svaz chovatelů Seninka a Český svaz včelařů. Cílem je zajistit předpoklad pro fungování a rozvoj místních spolků, které se významně podílejí na realizaci kulturních a společenských akcí v obci, a tím pádem se podílejí na tvorbě kulturního kapitálu a občanské společnosti. Aktivita se zaměří také na podporu pořádání kulturních a společenských akcí v obci. |
„Realizace tematických přednášek a besed” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 50 | Vlastní |
Aktivita se zaměřuje na podporu realizace (pravidelných) přednášek, besed, seminářů a workshopů pro občany v průběhu let 2022 - 2030 (např. cestovatelské a tematicky zaměřené osvětové, edukační, odborné a zájmové aj. přednášky pro veřejnost), které přispívají ke vzdělávání nebo rozvoji lidských zdrojů. |
„Vybudování krytého sportoviště” |
2025 - 2030 | Starostka obce | 20000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměřuje na vybudování nového krytého víceúčelového sportoviště. |
Cíl : „Atraktivní a kvalitní přírodní prostředí”
Strategický cíl se zaměřuje na podporu zlepšování kvality, atraktivity a ochranu přírodního prostředí na území obce. Jsou navržena opatření a aktivity na podporu budování, zachovávání, obnovu přírodního prostředí a péče o přírodu a krajinu.
Opatření : „Atraktivní životní prostředí a péče o přírodu a krajinu” Opatření se zaměřuje na zlepšování kvality, atraktivity a ochranu přírodního prostředí na území obce, neboť přírodní prostředí patří mezi důležité imobilní faktory ovlivňující kvalitu života v území a sehrává významnou roli při volbě místa bydliště, či zajišťuje předpoklad pro trávení volného času obyvatel. Opatření realizované v rámci daného strategického cíle budou směřovat údržbě krajiny, předcházení půdních erozí a sesuvů půd, hospodaření s vodami a zvyšování environmentálního povědomí občanů v souvislosti s uplatňováním zásad trvale udržitelného rozvoje. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Atraktivní veřejná prostranství” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 500 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na péči o veřejnou zeleň, její obnovu, vzhled a čistotu obce. |
„Pozemkové úpravy” |
2023 - 2025 | Starosta obce | 0 | Externí |
Aktivita se zaměří na provedení pozemkových úprav k.ú. obce Seninka |
„Řešení odtokových poměrů” |
2022 - 2030 | Starosta obce | 0 | Externí |
Aktivita se zaměří na řešení odtokových poměrů na k.ú. obce Seninka. |
„Protipovodňová opatření” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 3000 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměří na realizaci protipovodňových opatření, snižujících riziko povodní, ucpávání propustků při silných deštích nebo opatření vedoucí k posílení stability svahů a sesuvů půd (protierozní opatření). |
Cíl : „Efektivně fungující a otevřená veřejná správa”
Strategický cíl se zaměřuje na optimalizaci a zvýšení efektivity řízení obce v kontextu existujících regionálních struktur a institucí, jejíž činnost směřuje k tvorbě partnerství, sítí a vazeb mezi aktéry a institucemi, předávání informací, zkušeností a příkladů dobré praxe nebo ke zvýšení image a atraktivity území ve vnitřním i vnějším prostředí obce.
Opatření : „Spolupráce, výměna zkušeností a propagace na lokální a (mikro)regionální úrovni” Opatření se zaměřuje na podporu spolupráce a partnerství uvnitř existujících (mikro)regionálních struktur, zahrnující aktivní participaci obce na rozvoji společného venkovského území vč. přeshraniční spolupráce, ale i participaci obce na společné propagaci a prezentaci území ve vnitřním i vnějším prostředí vč. propagačních materiálů na podporu turismu a cestovního ruchu. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Spolupráce a výměna zkušeností na lokální, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 400 | Vlastní |
Aktivita se zaměřuje na optimalizaci fungování správy obce, a to v kontextu členství a zapojení obce do (mikro)reginálních struktur a organizací, čímž obec přímo participuje na rozvoji mikroregionu Hornolidečska, resp. Vsetínska. Aktivita spočívá zejména ve finanční podpoře fungování existujících institucí, jejichž činnost se zaměřuje na zlepšování různých aspektů kvality života ve společném venkovském prostředí vč. přeshraniční spolupráce. Aktivity budou směřovat k podpoře meziregionální a mezinárodní spolupráce, podpoře tvorby sítí a vazem mezi institucemi, vedoucí ke sdílení informací, znalostí a příkladů dobré praxe v území. Cílem je v období let 2022 - 2027 aktivní participace obce zejména na rozvoji území mikroregionu Hornolidečska. |
„Propagační a prezentační materiály” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 50 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměřuje na přípravu a zpracování propagačních a prezentačních materiálů a publikací přispívajících k zachovávání či zlepšování přístupu k přírodnímu, kulturnímu a historickému dědictví na území obce a mikroregionu Hornolidečska vč. případných inzercí. Předpokládá se, že obec nebude vytvářet vlastní materiály, ale zapojí se do tvorby propagačních a prezentačních materiálů společných pro území Hornolidečska, resp. Vsetínska. |
Cíl : „Konkurenceschopné a rostoucí podnikatelské prostředí”
Mezi priority rozvoje obce patří podpora místního podnikatelského prostředí. Jsou navržena opatření a aktivity vedoucí ke zlepšování informovanosti v oblasti dotačních příležitostí, vhodných pro mikro, malé a střední podniky v oblasti výroby a služeb. Pozornost bude věnována rovněž rozšiřování technické infrastruktury a inženýrských sítí do oblastí s komerčním potenciálem.
Opatření : „Poskytování informací v oblasti podpory podnikání a podpora síťování firem” Opatření se zaměřuje na podporu získávání a sdílení informací v oblasti dotačních příležitostí pro mikro, malé a střední podniky v sektoru výroby a služeb vč. podpory síťování ekonomických subjektů v území (budování formálních i neformálních vazeb v území - local buzz). Cílem opatření je taková podpora podnikatelského prostředí, které povede k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti místního podnikatelského prostředí a k hospodářskému růstu obce. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Síťování ekonomických subjektů” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 50 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměřuje na vytváření formálních i neformálních sítí a vazeb mezi veřejným a soukromým (podnikatelským) sektorem. Bude se jednat zejména o aktivity zaměřené na realizaci tematických setkání a worshopů na území obce, a to za účasti veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Cílem je v období let 2022 - 2027 vytvořit platformu pro setkávání podnikatelů v území, která povede k nejen k tvorbě a rozvoji lokálních sítí a vazeb (tzv. local buzz), ale i k tvorbě a sdílení informací, znalostí a příkladů dobré praxe. Realizací aktivity lze předpokládat oživení ekonomického prostředí a spolupráci aktérů v území, zejména podnikatelů a veřejného sektoru, která může vést k realizaci společných investičních i neinvestičních projektů na území obce. |
„Poskytování informací v oblasti dotačních příležitostí” |
2022 - 2030 | Starostka obce | 50 | Vlastní + externí |
Aktivita se zaměřuje na podporu získávání a sdílení informací v oblasti dotačních příležitostí pro mikro, malé a střední podniky v sektoru výroby a služeb. V tomto smyslu bude obec Valašská Senice intenzivně spolupracovat s kanceláří MAS Hornolidečska z.s., která bude pravidelně zajišťovat přehled evropských i národních dotačních programů a příležitostí na realizaci investičních i neinvestičních projektů. Cílem je v období let 2022 - 2030 poskytovat podnikatelskému prostředí kvalitní informace či základní dotační poradenství (např. pořádání seminářů, workshopů apod.). |
PRO Seninka na období let 2022-2030 slouží jakožto základní koncepční nástroj místní samosprávy pro řízení (udržitelného) rozvoje obce. Východiskem pro tvorbu PRO bylo provedení socioekonomické a fyzickogeografické analýzy, doplněné o rozhovory se zástupci obce a dotazníkové šeření, do něhož se zapojili místní občané. PRO kontinuálně navazuje na dosavadní (historický) vývoj, místní endogenní podmínky a rozvojový potenciál lokality nebo potřeby obyvatelstva obce.
Personální zajištění PRO
Prvním krokem směřujícím k uskutečnění zvolených cílů, priorit, opatření a aktivit je stanovit subjekty a osoby odpovědné za zpracování PRO, řízení jeho realizace, ale i za výkon a kontrolu plnění jednotlivých aktivit. S ohledem na velikost obce nebylo nutné zřizovat nové orgány a instituce, proto bylo navrženo následující schéma
Pracovní skupina
Členy pracovní skupiny podílející se na tvorbě PRO Seninka tvořili:
Jméno a příjmení |
Pracovní pozice / organizace / funkce |
Ing. Milada Holečková |
Starostka obce |
Martin Zeťák |
Místostarosta obce |
Aleš Lahoda |
Vedoucí manažer MAS Hornolidečska, z.s. |
Mgr. Adam Pavlík, Ph.D. |
Manažer MAS Hornolidečska, z.s. |
Řídící skupina
Řídící skupina naváže na výše definovanou pracovní skupinu zřízenou za účele přípravy a zpracování tohoto PRO. Za splnění programových cílů odpovídá starostka.
Jméno a příjmení |
Pracovní pozice / organizace / funkce |
Ing. Milada Holečková |
Starostka obce |
Martin Zeťák |
Místostarosta obce / Předseda komise pro rozvoj obce |
Kateřina Zukalová |
Členka zastupitelstva obce |
Josef Šulák |
Člen zastupitelstva obce / Předseda komise pro kulturu, sport a sociální věci |
Ing. Ivan Juřica |
Člen zastupitelstva obce / Předseda komise lesního hospodářství a životního prostředí |
Úkolem řídící skupiny bude na základě podkladů od výkonné a kontrolní skupiny usměrňovat realizaci PRO – iniciovat realizaci rozvojových opatření a aktivit, vyhledávání a zajišťování zdrojů pro jejich financování, projednávání podnětů, vztahujících se k realizaci opatření aktivit, schvalování zpráv o realizaci, projednávání změn, aktualizaci a realizaci dokumentu, delegování jednotlivých činností a pravomocí na odpovědné osoby, apod. Zástupci řídící skupiny se budou scházet dle aktuální potřeby, minimálně jednou do roka (v období přípravy rozpočtu na následující rok). Setkání skupiny bude iniciováno starostkou obce, která rovněž zajistí včasné doručení podkladů k jednání všem členům. Informace o konání setkání řídící skupiny, stejně jako výsledky setkání (zejména schválení znění zpráv o průběhu realizace PRO a aktuální znění tohoto dokumentu) budou zveřejněny na internetových stránkách obce.
Výkonná a kontrolní skupina
Plnění aktivit v rámci jednotlivých opatření a dílčí úkoly spojené s přípravou, plánováním a realizací projektů zajistí pracovníci obecního úřadu.
Jméno a příjmení |
Pracovní pozice / organizace / funkce |
Ing. Milada Holečková |
Starostka obce |
Martin Zeťák |
Místostarosta obce / Předseda komise pro rozvoj obce |
Simona Cedidlová |
Účetní obce |
Tato výkonná a kontrolní skupina bude zabezpečovat veškeré činnosti vedoucí ke zdárné realizaci PRO, zejména činnosti zaměřené na podporu fungování řídící skupiny (svolávání, příprava podkladů, zápisy apod.), evidence podnětů vztahujících se k jeho doplnění či aktualizaci, zveřejňování aktuálních informací a dokumentů na webových stránkách obce a řadě činností spojených s realizací jednotlivých rozvojových aktivit. Činnost výkonné a kontrolní skupiny bude průběžně sledována kontrolním výborem v rámci jeho běžných schůzek. Podklady pro jednání kontrolního výboru ve věcech realizace tohoto PRO zajistí starostka obce.
Monitoring a evaluace průběhu realizace PRO
PRO si klade poměrně ambiciózní cíle. Z tohoto důvodu bude probíhat průběžný monitoring a evaluace plnění cílů PRO, a to v pravidelných intervalech, nejméně 1x ročně v návaznosti na sestavení ročního rozpočtu obce, přičemž budou tyto podklady projednány také řídící skupinou a výkonnou a kontrolní skupinou. Na konci každého kalendářního roku bude pro zastupitelstvo obce zpracována prezentace, příp. zpráva o realizaci plánovaných aktivit a plnění stanovených cílů dle platného harmonogramu. Na této platformě bude možné provádět revize cílů, priorit, opatření a aktivit, ale i stanovených termínů. V případě významných zásahů či podstatných změn v PRO bude nutné tyto změny projednat a následně schválit na řádném jednání zastupitelstva obce v průběhu roku, po dobu platnosti tohoto Programu rozvoje obce.
Předpokládá se, že v roce 2026, před konání komunálních voleb do obecních zastupitelstev, bude provedeno komplexní zhodnocení PRO, které bude základním zdrojem informací a podkladů pro zpracování aktualizace PRO.
Revize a aktualizace PRO
PRO bude dle potřeb místní samosprávy průběžně revidován, příp. aktualizován v návaznosti na průběh realizace jeho dílčích částí. Podnětem v aktualizaci PRO může být závažná změna vnitřních či vnějších podmínek, naplnění jeho koncepční části, či potřeba stanovení nových rozvojových cílů či priorit. Aktualizace PRO proběhne nejpozději v roce 2030, a to formou aktualizace / revize dílčích částí PRO. Aktualizaci PRO bude možné provést také vždy po konání voleb do obecního zastupitelstva, kdy budou nově zvolení členové zastupitelstva obce seznámeni se stávajícím PRO, přičemž si budou moci stanovit vlastní cíle a priority rozvoje.
Změny programu rozvoje obce budou prováděny přímo do dokumentu. Výsledkem bude dokument s označením data, ke kterému se vztahuje. Dokument bude v úvodu obsahovat seznam verzí. V případě významných zásahů či podstatných změn v PRO bude nutné tyto změny projednat a následně schválit na řádném jednání zastupitelstva obce v průběhu roku, po dobu platnosti tohoto PRO. Aktuální verze dokumentu bude zveřejněna na internetových stránkách obce Seninka.
Veškeré plánované aktivity, zejména investičního charakteru, musí být v souladu s platným územním plánem obce Seninka a dalšími nadřazenými podpůrnými a koncepčními dokumenty na území MAS Hornolidečska (SCLLD MAS Hornolidečska na období 2021 - 2027), Zlínského kraje (Strategie rozvoje Zlínského kraje 2030) a Česka (Strategie regionálního rozvoje 2021+).
Financování realizace PRO
Základním zdrojem financování rozvojových aktivit je obecní rozpočet. U řady aktivit, zejména investičního charakteru, je předpokládáno také externí spolufinancování z národních i evropských rozpočtů, fondů a programů (např. krajské, národní, strukturální fondy EU apod.). Předpokládané zdroje financování jednotlivých aktivit jsou popsány přímo na subkapitole Aktivity. PRO a jeho dílčí součásti (akční plán, katalog aktivit apod.) budou tvořit základ pro tvorbu finančního plánu, finančního výhledu, ale i rozpočtu obce Seninka na následující rok. Výkonná a kontrolní složka na základě monitorovacích zpráv o průběhu plnění aktivit PRO vypracuje na konci rozpočtového období návrh rozpočtu na nový rok, zahrnující informace o finančních tocích týkajících se aktivit PRO. Výdaje spojené s naplňováním programových cílů budou v rozpočtu označeny. Díky tomu bude mít obec přehled, jaké prostředky na uskutečnění svých rozvojových priorit vynakládá. Směrodatná bude zejména kapitola B.2 PRO v aktuální verzi, kde jsou jednotlivé aktivity seřazeny podle priorit.