Program rozvoje obce (dále jen „PRO“) je dlouhodobý programový dokument vytyčující záměry obce na období 7 let. Jde tedy o dokument, který se neomezuje pouze na jedno volební období zastupitelstva obce. Jedná se o komplexní programový dokument, který formuluje strategii rozvoje celého území obce, včetně komunity a jejího fungování. Vzniká na základě styku s veřejností, soukromou sférou, občany, podnikateli, majiteli pozemků, odborníky, správou obce a státu.
PRO usiluje o dosažení rovnováhy mezi tím, co občané chtějí a tím, co je dosažitelné. Rovnováhy mezi dalším rozvojem a ochranou stávajících přírodních a kulturních hodnot.
PRO je důležitým nástrojem k upevnění pozice v regionu a posílení její konkurenceschopnosti. Je podkladem pro rozvojové aktivity a územní plánování v obci, ale i v regionu. Přispívá k tomu, aby obec efektivně využívala finanční prostředky jak z vlastního rozpočtu, tak i z vypsaných dotačních titulů. Dokument umožní představitelům obce koncepční plánování rozvoje obce.
PRO umožní obci:
Obec Meziříčí se nachází v severní části Jihočeského kraje, v okreseTábora je součástí správního obvodu ORP Tábor.
Z hlediska funkčního významu vykazuje obec převážně obytnou funkci, která je kombinovaná s funkcí rekreační (individuální rekreace).
Tabulka: Základní údaje k 31. 12. 2019
Území |
Počet obyvatel |
Rozloha (ha) |
Počet částí obce |
Nadmořská výška (m n. m.) |
Meziříčí |
168 |
575 |
1 |
456 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Názvy částí obce: Meziříčí
Na katastrální území obce navazují sousední obce – Dražice, Řepeč, Opařany, Drhovice, Jistebnice, Balkova Lhota.
Tabulka:Vzdálenost obslužných středisek – dostupnost po silničních tazích
Území |
Vzdálenost v km |
Vzdálenost v min. |
SO ORP |
Kraj |
Počet obyv. k 31.12.2018 |
Tábor |
11,1 |
11 |
Tábor |
Jihočeský |
34 453 |
Písek |
37,7 |
37 |
Písek |
Jihočeský |
30 279 |
Milevsko |
12,6 |
11 |
Milevsko |
Jihočeský |
8 343 |
Sezimovo Ústí |
20,5 |
16 |
Tábor |
Jihočeský |
7 257 |
Soběslav |
30,7 |
21 |
Soběslav |
Jihočeský |
6 975 |
České Budějovice |
71,8 |
46 |
České Budějovice |
Jihočeský |
93 984 |
Zdroj: ČSÚ, mapy.cz, vlastní zpracování
Polohu obce, vzhledem k časoprostorové vzdálenosti obslužných středisek vyššího řádu, lze hodnotit spíše jako pozitivní. Díky rozvinuté dopravní infrastruktuře je poměrně snadno dostupné město Tábor a další menší sídla, jako je Milevsko a Sezimovo Ústí. Vůči krajskému městu Českým Budějovicím je obec vzdálená 71,8 km. Mezi obcemi ovšem vede dálnice D3 zajišťující rychlé spojení.
Tabulka: Hustota zalidnění ve srovnání s SO ORP Tábor
Území |
Počet obyvatel |
Rozloha v km² |
Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km²) |
Meziříčí |
168 |
5,75 |
29 |
SO ORP Tábor |
80 583 |
1002,43 |
80 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Území obce se rozkládá na ploše 5,75 km2, s počtem 168 obyvatel k 31. 12. 2018. Hustota zalidnění 29 obyvatel na 1km2 je na úrovni cca 36 % hodnoty hustoty zalidnění správního obvodu ORP Tábora projevuje se zde vliv rozptýlené zástavby a značné rozlohy neobydleného území. Obec je tak v současnosti profilována jako ryze venkovská (rurální).
Tabulka: Struktura půdy k 31. 12. 2019
Struktura půdy |
Rozloha v ha - absolutní hodnoty |
relativní hodnoty v % |
||
SO ORP Tábor |
Meziříčí |
SO ORP Tábor |
Meziříčí |
|
Celková výměra |
100 244 |
575 |
100 |
100 |
Zemědělská půda celkem |
58 802 |
330 |
59 |
57 |
Orná půda |
43 604 |
254 |
43 |
44 |
Chmelnice |
--- |
--- |
--- |
--- |
Vinice |
--- |
--- |
--- |
--- |
Zahrady |
1886 |
11 |
3 |
2 |
Ovocné sady |
30 |
--- |
0,02 |
--- |
Trvalé travní porosty |
13 069 |
66 |
13 |
11 |
Nezemědělská půda celkem |
41 442 |
245 |
41 |
43 |
Lesní půda |
30 709 |
191 |
31 |
33 |
Vodní plochy |
2 174 |
6 |
2 |
1 |
Zastavěné plochy a nádvoří |
1 422 |
7 |
1 |
1 |
Ostatní plochy |
7 137 |
39 |
7 |
8 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Struktura půdy na území obce je tvořena z 57,94 % zemědělské půdy a 42,6 % nezemědělské, přičemž v rámci nezemědělské půdy se jedná primárně o lesní půdu s podílem 32,8 % výměry z celkového půdního fondu. Rozložení půdy s rozptýlenou zástavbou mají přímý vliv na rozvojové možnosti obce, resp. náročnost rozvojových aktivit.
Na území obce jsou důležité vodní plochy (rybníky - Hlinkovský, Mělký, Balkovský a rybníky v části Kotaška a Bradačka), které mají zásadní retenční funkci a jsou zdrojem vody i ve vztahu k zemědělským aktivitám. Územím obce procházejí menší vodní toky – Vlásenický potok, Pasecký potok, Pilský potok. Žádný z vodních toků není řešen v rámci záplavového ohrožení pro obec.
V kapitole obyvatelstvo jsou sledovány základní demografické charakteristiky – vývoj celkového počtu obyvatelstva, přirozený přírůstek a úbytek, přírůstek stěhováním, věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva.
Tabulka: Vývoj počtu obyvatel celkem a dle pohlaví v absolutních hodnotách
Rok |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
Celkem |
174 |
172 |
166 |
169 |
165 |
170 |
171 |
174 |
174 |
168 |
Muži |
86 |
84 |
81 |
84 |
82 |
86 |
85 |
86 |
87 |
86 |
Ženy |
88 |
88 |
85 |
85 |
83 |
84 |
86 |
88 |
87 |
82 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Vývoj celkového počtu obyvatel má ve sledovaném období (2009–2018)kolísající vývojovou tendenci, která se ovšem reálně týká pouze změn v řádu několika obyvatel. V průběhu poslední dekády klesl počet obyvatel o 6 osob (3 %).
Následující graf zachycuje obec ve srovnání s SO ORP Tábor v meziročním relativním vývoji počtu obyvatel. Z grafu je patrné, že vývoj obyvatelstva v obci Meziříčí je mnohem kolísavější než u SO ORP Tábor. Je ovšem nutné vzít v potaz fakt, že v případě takto nízkého počtu obyvatel i změna několika obyvatel výrazně ovlivňuje výsledek statistického znázornění.
Graf: Srovnání meziročního vývoje počtu obyvatel v %, 2009 - 2018
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
V grafu je zachycen vývoj celkového počtu obyvatel, který je počítán k výchozímu roku 2009. Výchozí rok je znázorněn hodnotou 100% a v absolutním vyjádření odpovídá hodnotě 174 obyvatel.
Celkový vývoj obyvatelstva ovlivňují dvě základní složky tohoto ukazatele. První se týká mechanického pohybu obyvatel (vystěhovalí, přistěhovalí) a druhá přirozené měny obyvatel (narození, zemřelí).
Graf: Vývoj a struktura celkového přírůstku obyvatel v absolutních hodnotách, 2009 - 2018
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Dominantní složkou, která má vliv na vývoj počtu obyvatel (celkový počet a jeho výkyvy), jsou migrační přírůstky/úbytky obyvatel. Ve sledovaném období dosahuje migrační saldo střídavých hodnot, kdy se stav obyvatelstva víceméně pohybuje spíše v záporných hodnotách do ztráty maximálně 5 obyvatel, roční průměrná ztráta stěhováním je ovšem na hodnotě 0 obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatel se dlouhodobě pohybuje na nulové linii s občasným vzrůstem nebo ztrátou obyvatelstva a ve sledované dekádě dosáhl roční průměrný vzrůst 0–1 obyvatel. Celkový vývoj počtu obyvatel je pak v průměrné hodnotě s ročním vzrůstem o 1 obyvatele.
Tabulka: Přehled údajů za přirozený a mechanický pohyb obyvatel mezi roky 2009 – 2018 v absolutních hodnotách
Rok |
Narození |
Zemřelí |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Přírůstek přirozený |
Přírůstek migrační |
Přírůstek celkový |
Stav 31.12. |
2009 |
7 |
1 |
6 |
3 |
6 |
3 |
9 |
174 |
2010 |
1 |
1 |
2 |
4 |
0 |
-2 |
-2 |
172 |
2011 |
1 |
1 |
3 |
6 |
0 |
-3 |
-3 |
166 |
2012 |
2 |
2 |
4 |
1 |
0 |
3 |
3 |
169 |
2013 |
1 |
4 |
4 |
5 |
-3 |
-1 |
-4 |
165 |
2014 |
3 |
3 |
7 |
2 |
0 |
5 |
5 |
170 |
2015 |
4 |
0 |
2 |
5 |
4 |
-3 |
1 |
171 |
2016 |
3 |
3 |
4 |
1 |
0 |
3 |
3 |
174 |
2017 |
3 |
3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
174 |
2018 |
1 |
3 |
0 |
4 |
-2 |
-4 |
-6 |
168 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Přirozený přírůstek je výsledkem procesu rození a vymírání obyvatel. Z vývoje narozených je zřejmé ustálení hodnot kolem průměrné hodnoty 2–3 obyvatel/rok. U zemřelých je pak tato průměrná hodnota rovna 2 obyvatelům/rok. Tento vývoj budou v dalších letech ovlivňovat trendy v oblasti reprodukčního chování obyvatel ČR, dle kterých nelze předpokládat větší pozitivní výkyvy u narozených, spíše se bude jednat o mírný pokles. To stejné již neplatí pro hodnoty zemřelých, u kterých lze očekávat negativní výkyvy zapříčiněné silnými demografickými vlnami poválečných ročníků, které budou mít přímý vliv na záporné hodnoty přirozeného přírůstku.
Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura je sledována na základních věkových skupinách, které jsou svým rozložením ekonomické povahy. Jedná se o složku tzv. předproduktivní 0 až 14 let, produktivní 15 až 64 let a poproduktivní 65 let a více. Pro sledování vývoje jsou použity milníky SLDB 2001, 2011 a aktuálně rok 2018.
Tabulka: Územní srovnání vývoje dle produktivních věkových skupin a pohlaví v letech 2001, 2011, 2018
Rok |
2001 |
2011 |
2018 |
||||||
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
|
Meziříčí |
13 |
93 |
26 |
38 |
95 |
33 |
36 |
96 |
36 |
Muži |
5 |
52 |
13 |
19 |
48 |
12 |
17 |
55 |
14 |
Ženy |
8 |
41 |
13 |
19 |
47 |
21 |
19 |
41 |
22 |
Územní srovnání |
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
0 - 14 |
15 - 64 |
65 + |
Meziříčí (%) |
10 |
70 |
20 |
23 |
57 |
20 |
21 |
57 |
22 |
SO ORP Tábor (%) |
16 |
69 |
15 |
14 |
69 |
17 |
16 |
63 |
21 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Ze srovnání území je patrné, že obec vykazuje mírně rozdílný vývoj ve věkovém složení obyvatel s územím SO ORP Tábor. Vývoj předproduktivní složky (0–14 let) v absolutním vyjádření stoupl z hodnot roku 2001 – 13 dětí na 36 dětí v roce 2018 (nárůst o 176 %). Nárůst skupiny do 14 let doprovází nárůst postproduktivního obyvatelstva, tj. nad 65 let, který zaznamenal oproti roku 2001 nárůst z 26 obyvatel na 36 (nárůst o 38 %).
Vývoj poměrové složení obyvatelstva v ekonomických věkových skupinách zobrazuje následující graf, ze kterého lze vyčíst přesuny obyvatel mezi skupinami, a to ve prospěch produktivního a postproduktivního obyvatelstva.
Graf: Vývoj základních věkových skupin v letech 2001, 2011, 2018
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Pro rozvojové účely je nezbytné analyzovat detailněji věkové skupiny, a to vzhledem k možnosti předvídat potřeby obyvatelstva.
Graf: Obyvatelé v pětiletých věkových skupinách celkem a dle pohlaví k 31. 12. 2018
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Rozložení obyvatelstva v jednotlivých věkových skupinách je relativně nerovnoměrně, kdy největší odchylku tvoří věková kategorie 40–44 let. Z rozložení počtu obyvatel lze konstatovat, že věkové skupiny do 14 let věku úhrnem jsou pod hranicí předcházející generace. Vzhledem k demografickým trendům populace ČR obecně lze očekávat ustálení či mírný pokles počtu nejmladších věkových skupin na současných hodnotách (uvažováno bez migrační vlny). Věkové skupiny obyvatel nad 65 let věku jsou nyní významně obsazeny a lze očekávat jejich stabilizaci na současných hodnotách. V budoucím vývoji pak bude zaznamenán přechod do věkových skupin nad 75 let věku, který může pro obec znamenat zajištění potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, bydlení apod. Věkové skupiny obyvatel v produktivním věku jsou momentálně rovnoměrné rozložené až na již zmiňovanou kategorii 40–44 let. Nejnižší zastoupení pak mají obyvatelé ve věku 20–30 let, které ovšem nahradí a ještě navýší budoucí generace.
Vzdělanostní struktura
Do vzdělanostní struktury obyvatelstva jsou započítáni obyvatelé starší 15 let.
Tabulka: Struktura obyvatel podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání v % v roce 2011
území |
základní vč. neukončeného |
střední vč. vyučení (bez maturity) |
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné |
vysokoškolské |
bez vzdělání |
Meziříčí |
22,8 |
39,0 |
30,1 |
6,6 |
1,5 |
SO ORP Tábor |
16,8 |
34,5 |
33,6 |
11,7 |
0,3 |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Obec dosahuje ve srovnání s širším územím ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva horších hodnot, s výjimkou středního vzdělání bez maturity.
Tabulka: Struktura obyvatel podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání a pohlaví absolutně v roce 2011
území |
základní vč. neukončeného |
střední vč. vyučení (bez maturity) |
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné |
vysokoškolské |
bez vzdělání |
celkem |
Meziříčí |
31 |
53 |
41 |
9 |
2 |
140 |
Muži |
9 |
33 |
19 |
4 |
1 |
68 |
Ženy |
22 |
20 |
22 |
5 |
1 |
72 |
Muži v % |
13 |
49 |
28 |
6 |
1 |
--- |
Ženy v % |
31 |
28 |
31 |
7 |
1 |
--- |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Z hlediska srovnání mužů a žen v dokončeném stupni vzdělání lepší výsledky vykazují ženy ve středoškolském vzdělání s maturitou a ve vysokoškolském vzdělání. Zároveň ženy ale vykazují více než dvojnásobné zastoupení v kategorii základního vzdělání.
Vzdělanostní struktura obce je zachycena v následujícím grafu, ze kterého lze vyčíst absolutní hodnoty reprezentující jednotlivé kategorie.
Graf: Vzdělanostní struktura obyvatel v roce 2011, absolutní hodnoty
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Dominantní je tedy střední vzdělání bez maturity, po němž následuje úplné střední vzdělání.
V této kapitole jsou analyzovány popisné a vývojové charakteristiky municipální ekonomiky obce Meziříčí. Jedná se o analýzu podnikatelských subjektů, zaměstnanosti resp. trhu práce, mobility pracovní síly.
Meziříčí |
Celkem |
v tom |
||||||
fyzické osoby |
v tom |
právnické osoby |
z toho |
|||||
živnostníci |
zemědělští podnikatelé |
obchodní společnosti |
družstva |
ostatní |
||||
Absolutně |
39 |
32 |
28 |
4 |
7 |
2 |
0 |
5 |
Relativně % |
100 |
82,1 |
87,5 |
12,5 |
17,9 |
28,6 |
0,0 |
71,4 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Tabulka zachycuje počet ekonomických subjektů se sídlem v obci, tzn., že zde nemusí jednoznačně působit. Zároveň z dat není možné určit subjekty, které působí v Meziříčí a sídlo mají v jiné obci. Převládající právní formou subjektů je živnostenské podnikání 82,1 % (32 subjektů). Mezi právnickými osobami dominují ostatní organizace (5 subjektů - orgány veřejné moci, neziskové organizace). V obci jsou evidovány 2 obchodní společnosti: DRA, s.r.o. (počet zaměstnanců: neuveden) a MH Odpady s.r.o. (počet zaměstnanců: 6 - 9)
Vzhledem k velikosti a poloze obce není samotná hospodářská funkce Meziříčí socioekonomicky zásadní. Dle statistik ČSÚ jsou hlavními ekonomickými oblastmi obce stavebnictví, zemědělství a lehká průmyslová výroba a služby. V obci bylo k 1. 1. 2019 zaměstnáno celkem 20 osob.
Z Městské a obecní statistiky ČSÚ lze identifikovat podíl aktivních ekonomických subjektů, tj. ekonomických subjektů se zjištěnou aktivitou. Z celkového počtu podnikajících fyzických osob vykazuje ekonomickou činnost 59 % osob. Celkově lze konstatovat, že více než 40 % evidovaných ekonomických subjektů (podnikajících) je neaktivních.
Nezaměstnanost
Ve srovnání s územím SO ORP Tábor dosahuje nezaměstnanost v obci tendenčně srovnatelného vývoje. Nezaměstnanost je v letech 2011–2017 vyšší než u SO ORP Tábor. Vývoj nezaměstnanosti u mužů a žen je výrazně odlišný, zejména pak u žen.
Tabulka: Vývoj nezaměstnanosti dle pohlaví a území v %
území |
Podíl nezaměstnaných osob v % |
|||||||
2009 |
2010 |
2011 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|
Meziříčí |
5,7 |
4,9 |
7,4 |
10,5 |
6,2 |
6,3 |
4,1 |
2,1 |
Muži |
7,4 |
7,5 |
10,4 |
8,2 |
10 |
9,8 |
7,5 |
3,7 |
Ženy |
3,8 |
2 |
4,3 |
13 |
2.1 |
2,3 |
0,7 |
0,5 |
SO ORP Tábor |
6,8 |
7,3 |
7 |
7,3 |
5,9 |
5,4 |
4 |
3 |
Muži |
7 |
7,2 |
6,8 |
7 |
5,7 |
5,2 |
4 |
2,8 |
Ženy |
6,5 |
7,4 |
7,2 |
7,6 |
6,2 |
5.7 |
4,1 |
3,2 |
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
V tabulce je sledováno období deseti let. V tomto období je zachycen vývoj nezaměstnanosti v celém ekonomickém cyklu (ekonomický růst a krize). V období ekonomického růstu (od 2015 a dále) nezaměstnanost stagnuje, a poté postupně klesá od hranice 6 % a tenduje k 2% míře nezaměstnanosti. V období ekonomické krize došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti, což neplatí pro celé území SO ORP Tábor, které dosahovalo hodnot kolem 7 %.V roce 2018byla nezaměstnanost tvořena krátkodobou nezaměstnaností obyvatel cca 1% a dlouhodobou nezaměstnaností, která představuje cca1%.V obci je v současné době zaznamenán nedostatek volných pracovních míst vzhledem k počtu uchazečům o zaměstnání. Obec k roku 2018 nenabízela žádné pracovní místo. V tomto ohledu je nerovnováha trhu práce na území obce nutně závislá na vyjížďce za prací do středisek s rozvinutou pracovní funkcí.
Vyjížďka za prací
Mobilita pracovní síly je hodnocena na datech ze SLDB 2011, což je jediný relevantní zdroj. Vzhledem k možným změnám v oblasti mobility je k hodnocení přistoupeno spíše tendenčně.
V roce 2011 bydlelo v obci 69 ekonomicky aktivních obyvatel (do hodnoty nejsou zahrnuti studenti). Z celkového počtu zaměstnaných vyjíždělo do zaměstnání za hranice obce 40% obyvatel.
Tabulka: Vyjíždějící do zaměstnání podle obce dojížďky a času stráveného vyjížďkou, rok 2011
Obec vyjížďky |
vyjíždějící do zaměstnání |
čas strávený vyjížďkou (minuty) |
||||
celkem |
z toho denně |
do 14 |
15 - 29 |
30 - 59 |
60 + |
|
Meziříčí |
28 |
25 |
9 |
12 |
4 |
2 |
vyjíždí v rámci okresu |
23 |
21 |
8 |
11 |
3 |
- |
vyjíždí do jiných okresů kraje |
2 |
2 |
- |
1 |
1 |
- |
vyjíždí do jiných krajů |
3 |
2 |
1 |
- |
- |
2 |
vyjíždí mimo ČR |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Obec dojížďky - hlavní proudy |
|
|||||
Tábor |
16 |
16 |
4 |
10 |
2 |
- |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
V tabulce je uveden největší směrový proud vyjížďky za prací, kterým je okresní město Tábor. Vyjíždějící obyvatelé vykonávají svou ekonomickou činnost převážně v odvětví průmyslu (20%). Časová náročnost vyjížďky do zaměstnání nepřesáhne u 3/4 vyjíždějících čas 30 min.
V této kapitole jsou analyzovány základní infrastrukturální oblasti - technická a dopravní.
Technická infrastruktura
Tabulka: Vybavenost základní technickou infrastrukturou obydlených bytů
Meziříčí |
celkem |
přípoj na kanalizační síť |
žumpa, jímka |
vodovod |
plyn |
absolutně |
63 |
9 |
48 |
55 |
1 |
podíl v % |
14 |
76 |
87 |
2 |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Tabulka: Vybavenost obydlených bytů zdrojem energie k vytápění a způsob vytápění
Meziříčí |
energie k vytápění |
způsob vytápění |
||||
pevná paliva (uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo) |
plyn |
elektřina |
ústřední |
kamna |
etážové |
|
podíl v % |
70 |
- |
13 |
67 |
22 |
3 |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování celkem
Převažujícím zdrojem energie pro vytápění jsou pevná paliva. Individuálně lidé využívají obnovitelné zdroje energie, zejména tepelná čerpadla (cca 10% domů). Obec předpokládá využití solárních panelů (umístění na obecním úřadu pro potřeby).
Zásobování elektrickou energií je v obci zajištěno dostatečně s kapacitou pro další rozvoj. Obec předpokládá vybudování nové trafostanice a přeložení vrchního vedení nízkého napětí do země.
Obec prochází trasa VTL plynovodu, je zde též umístěna VTL/STL regulační stanice. Obec je částečně plynofikována (obecní úřad, minimální počet rodinných domů v centrální části obce) s dostatečnou kapacitou pro další rozvoj.
Území centrální části obce je zásobováno pitnou vodou z regionálního vodovodu (kolaudace v r. 2015). Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je obec. Ostatní lokality obce, včetně nových rozvojových oblastí nemají zaveden veřejný vodovod a jsou zásobovány z lokálních zdrojů. Kapacita vodních zdrojů je dostatečná i pro další rozvoj obce(vodovod vyřešil zásadní problémy s nedostatkem vody).
Obec disponuje vybudovanou splaškovou kanalizační sítí ze 70. let minulého století. Na tuto kanalizační síť jsou napojené nemovitosti podél silnice III/1233, odpad je sveden do Vlásenického potoka. Tato kanalizační síť je kompletně v havarijním stavu. Územní plán obce předpokládá vybudování nové kanalizace v centrální části obce svedené do vlastní ČOV napojené na Vlásenický potok.
Splaškové vody mimo centrální část obce budou řešeny individuálně (žumpy, domovní ČOV).
Obec nemá vybudovanou dešťovou kanalizaci. V centrální části obce dešťové vody na soukromých pozemcích a pozemních komunikacích ústí do splaškové kanalizace, v ostatních částech obce jsou řešeny přirozeným zasakováním.
Obec je z hlediska telekomunikací dobře pokryta signálem mobilních operátorů. Dostupnost internetu je zajištěna mobilními operátory a dalšími poskytovateli internetového připojení BACKER COMPUTER s.r.o. a SYS-DATA. com. V souvislosti s přeložkou elektrického vedení do země je v záměru obce přiložit optický kabel.
Svoz a likvidaci komunálního a nebezpečného odpadu zajišťuje obec prostřednictvím svozové firmy (specializované firmy – RUMPOLD s.r.o. Tábor). Likvidace odpadu je prováděna mimo obec (skládka Želeč –RUMPOLD s.r.o., Tábor). Obec zavádí sběrná místa pro separovaný odpad – odvod zajišťuje specializovaná firma). 1x za rok obec organizuje svoz velkoobjemového odpadu a elektroodpadu –přistavení kontejnerů, odvoz společností RUMPOLD s.r.o. Likvidaci bioodpadu řeší obec vlastními silami – odvoz na skládku soukromého zemědělce (smlouva na likvidaci trávy a listí), větve jsou likvidovány pálením (cca 3x za rok) - pálení upraveno vyhláškou obce.
V obci je zavedeno veřejné osvětlení a digitální obecní rozhlas (vybudování v rámci realizace protipovodňových opatření). Veřejné osvětlení je technicky zastaralé, nevyhovuje současným požadavkům a nepokrývá potřeby obce.
Dopravní infrastruktura
Klíčovou silniční komunikací obce Meziříčí je průjezdní silnice I/19 – Tábor - Milevsko (ve správě Ředitelství silnic a dálnic). Tato silnice zajišťuje dostupnost hlavních center vyššího řádu. Zajišťuje též přístup k dalšímu regionálně významnému silničnímu tahu- napojení na silnici I/29 (Oltyně) směr Písek.
Obcí prochází jedna krajská silniční komunikace:
Nejbližší napojení obce na nadregionální silniční síť je napojení na dálnici D3 - Exit 78 Čekanice. Napojení zajišťuje silnice č. I/19 (cca 9,4 km, 8 min.).
Dopravního napojení a dostupnost spádových center je odpovídající venkovské lokalizaci obce a jejímu vnitřně perifernímu charakteru. Dopravní dostupnost lze z hlediska aktuálních funkcí obce hodnotit jako dostatečnou, nejedná se však o pozitivní rozvojový faktor.
Ředitelství silnic a dálnic provádí na silnici č. I/19 sčítání dopravy. V roce 2016 byla průměrná denní průjezdnost na silnici č. I/19 v obci Meziříčí8045 vozidel s výraznou převahou osobních automobilů (78 %). Oproti předchozímu sčítání v r. 2010 došlo k mírnému poklesu celkového zatížení o necelé 1%, přičemž došlo k poklesu počtu osobních automobilů o cca 2 % a nárůstu nákladních automobilů o cca 5 %. Osobní automobily ale stále tvoří téměř 80 % dopravního zatížení sledované silnice.
Obec Meziříčí je vybavena místními komunikacemi. Chodníky v obci nejsou. Separovaný pěší pruh pro chodce je vybudován od křížení I/19 a II/1233 k autobusové zastávce (směr Písek) a stezka pro chodce a cyklisty je vybudována od autobusové zastávky na I/19 do obce Dražice. V obci není k dispozici žádná oficiální parkovací plocha. Parkování je v dostatečné míře zajištěno veřejnými prostory, které přísluší k silniční infrastruktuře (např. u hřbitova a obecního domu). Obec plánuje vytvoření oficiálního parkoviště v centrální části obce u budovy obecního úřadu.
Obec má zpracovaný pasport místních komunikací.
Problematický technický stav vykazuje krajská komunikace III/1233 v celém úseku na katastru obce Meziříčí je v havarijním stavu.Silnice bude předmětem rekonstrukce do cca 2-3 let (po uložení vedení nízkého napětí do země). Předpokládá se doplnění chodníků v rámci rekonstrukce komunikace III/1233.
Místní komunikace jsou v dobrém technickém stavu.Údržbu místních komunikací v letním období zajišťuje obec vlastními silami, včetně brigádnické činnosti a zimním období zajišťuje smluvně s místním vlastníkem zemědělské techniky.
Z hlediska dopravní bezpečnosti je velmi problematický průjezdní úsek silnice č. I/19, zejména v oblasti bezpečnosti pěší dopravy - přecházení na zastávku veřejné autobusové dopravy (směr Tábor). Zejména se jedná o bezpečnost dětí při cestě do školy. Úsek je nebezpečný z důvodu rozhledových poměrů a nedodržování nejvyšší povolené rychlosti projíždějícími řidiči.
Bezmotorová doprava
Obcí prochází následující stezky pro bezmotorovu dopravu:
Obcí neprochází žádné značené turistické trasy / naučné stezky.
Dopravní obslužnost
V obci je základní dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou zajišťována autobusovými a vlakovými spoji.
Autobusovou dopravou je obec dobře napojena na spádová centra, zejména do Tábora. Regionální metropole nejsou autobusovou dopravou přímými spoji dostupné. Četnost spojů dokumentuje následující tabulka. Obslužnost obce veřejnou autobusovou dopravou lze považovat za velmi dobrou v pracovních dnech a dostačující v mimopracovních dnech.
V obci jsou následující autobusové zastávky:
Tabulka: Obslužnost obce Meziříčí autobusovou dopravou
Číslo linky / zastávky |
Trasa |
Frekvence spojů |
370220 / 1 |
Vimperk - Tábor |
1) směr Tábor všední den - 1 sobota - 0 neděle/svátky - 0 2) směr Vimperk všední den - 1 sobota - 0 neděle/svátky - 0 |
390040 / 1 |
Tábor - Opařany |
1) směr Tábor všední den - 15 sobota - 2 neděle/svátky - 3 2) směr Opařany všední den - 17 sobota - 3 neděle/svátky - 3 |
390210 / 1 |
Tábor - Kvilda |
1) směr Tábor všední den - 2 sobota - 1 neděle/svátky - 1 2) směr Kvilda všední den - 2 sobota - 1 (2) neděle/svátky - 1 (2) |
390250 / 1 |
Tábor - Milevsko |
1) směr Tábor všední den - 4 sobota - 0 neděle/svátky - 0 2) směr Milevsko všední den - 6 sobota - 0 neděle/svátky - 0 |
Zdroj: www.idos.cz
Obcí Meziříčí prochází regionální železniční trať č. 201Písek - Tábor. Na trati je v katastru obce Meziříčí 1 vlaková stanice. Tato stanice není vybavena pokladnou. Cestující si jízdenky kupují ve vlaku.
Tabulka: Obslužnost obce Meziříčí vlakovou dopravou
Druh vlaku |
Trasa |
Frekvence spojů |
Os |
Tábor - Milevsko - Písek (Ražice) |
směr Písek - 9 pracovní dny, 9 SO, 9 NE směr Tábor - 10 pracovní dny, 9 SO, 9 NE |
Zdroj: www.idos.cz
V pracovní dny i o víkendech a svátcích je obslužnost veřejnou vlakovou hromadnou dopravou do středisek vyššího řádu (resp. výchozích středisek pro další dopravu) bezproblémově zajištěna. Vlaková část obsluhuje zejména severní část obce. Dostupnost vlakové stanice z centrální části obce je cca 2 km.
V této podkapitole jsou analyzovány charakteristiky domovního a bytového fondu obce.Základní údaje jsou čerpány ze Sčítání lidu, domů a bytů z r. 2011. Výsledky jsou korigovány informacemi z obce.
Rodinné domy disponují 79 bytovými jednotkami s podílem 79,7 % obydlených. V obci nejsou k dispozici byty v bytových domech.
Tabulka: Struktura domovního fondu
Meziříčí |
celkem domů |
druh domu |
||
rodinné |
bytové |
ostatní budovy |
||
absolutně |
68 |
68 |
- |
- |
podíl v % |
100 |
- |
- |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Tabulka: Struktura bytového fondu
Meziříčí |
byty v rodinných domech |
byty v bytových domech |
||||
celkem |
obydlené |
neobydlené |
celkem |
obydlené |
neobydlené |
|
absolutně |
79 |
63 |
16 |
0 |
||
podíl v % |
79,7 |
20,3 |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování
Trvale obydlených bytů je v obci 63 z celkových 79. Z trvale neobydlených bytů (16)je 13 bytů využíváno k rekreaci. Ze všech bytů pak byty určené k rekreaci tvoří 16,5% - rekreační funkce.
Tabulka: Stáří domovního fondu – období výstavby nebo rekonstrukce
Meziříčí |
1919 a dříve |
1920 – 1970 |
1971-1980 |
1981-2000 |
2001 - 2011 |
podíl v % |
19,0 |
31,7 |
27,0 |
12,7 |
6,3 |
Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011
Vývoj výstavby či rekonstrukce domů má v obci klesající tendenci.
Tabulka: Dokončené byty v rodinných a bytových domech absolutně, 2009 – 2018
Rok |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
dokončené byty |
0 |
0 |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
2 |
0 |
0 |
Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze
V období let 2009 – 2018 byly dokončeny4 byty v rodinných domech.
Výše uvedené statistické informace vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z r. 2011 – novější statistická data nejsou k dispozici. Ze statistických informací obce, které jsou uvedeny na webových stránkách obce lze korigovat uvedené údaje k r. 2014. Dle údajů obce se v Meziříčí nachází 51 domů k trvalému bydlení a k rekreaci slouží 26 objektů (tj. cca 1/3 – rekreační funkce).
Obec nemá žádné vlastní pozemky. V rámci územního plánu se počítá s výstavbou RD (soukromé pozemky) - obec je připravena podpořit infrastrukturu individuálního bydlení. Rozvojový potenciál pro bydlení je v obci poměrně velký, z hlediska poptávky se jedná o zajímavý suburbánní prostor města Tábora
V obci není k dispozici základní ani mateřská škola. Mateřskou školu navštěvují děti spádově zejména v obci Dražice (kapacita MŠ 72 dětí). Spádovou základní školou pro obec Meziříčí je neúplná (prvostupňová) základní škola v Dražicích (celková kapacita 95 žáků), kde je žákům k dispozici i školní družina (kapacita 90 žáků). V druhém stupni základní vzdělání spádují žáci z obce Meziříčí do základních škol v Táboře. Zájmové vzdělávání dětem z Meziříčí nabízí Dům dětí a mládeže Tábor. Spádové umělecké vzdělávání zajišťuje Základní umělecká škola Oskara Nedbala Tábor (celková kapacita 680 žáků). Zájmové volnočasové aktivity jsou v obci zajišťovány zejména zájmovými spolky (SDH Meziříčí, Spolek mladých muzikantů MexWave).
Středoškolské vzdělávání je pro studenty z Meziříčí dostupné nejblíže v Táboře (9 středních škol).
Obec Meziříčí zřizuje knihovnu, která je umístěna v budově obecního domu.
Zdravotnictví a sociální péče
V obci Meziříčí není k dispozici žádné zdravotnické zařízení.
Obyvatelé obce mohou využívat spádově širokou nabídku zdravotnických zařízení v Táboře (ambulance praktických lékařů, nemocnice, ambulance specialistů, pohotovostní služba). Údaje jsou čerpány z Registru zdravotnických zařízení (www.uzis.cz).
Nejbližší výjezdové místo Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je ve městě Tábor (v dojezdu cca 12 min.).
V obci Meziříčí není evidován žádný poskytovatel registrovaných sociálních služeb.
Obec řeší sociální péči v konkrétních případech individuálně. Občané obce mohou spádově využívat nabídku sociálních služeb v Táboře (41 registrovaných sociálních služeb).
Sport, kultura a volnočasové aktivity
V obci Meziříčí aktivně působí 4 spolky (sdružení):
Venkovní sportovní infrastrukturu tvoří:
Kapacita venkovního sportovního zázemí je nedostačující. V zájmu rozvoje obytné funkce obce je doplnění další venkovní sportovní infrastruktury.
Vnitřní sportovní infrastrukturu tvoří:
V obci jsou každoročně pořádané následující sportovní akce:
Z tradičních kulturně společenských aktivit realizovaných v obci lze jmenovat např.:
V obci jsou následující vnitřní prostory pro společenské a kulturní potřeby občanů:
Sportovní, kulturní a společenský život v obci je realizován v rámci obecní pospolitosti v jediném komunitním centru, které má zcela nezastupitelnou roli. Jednotlivé akce organizačně zajišťují zejména spolky, jejichž aktivita je v této oblasti nezastupitelná. Aktivity jsou zaměřeny průřezově na všechny věkové skupiny. Každá akce je koncipována generačně a účastní se jak rodiny s dětmi, děti a mládež, obyvatelé v produktivním věku, tak i senioři. Rozvoj občanské pospolitosti je v obci tradičně silně zakořeněn.
Komerční služby
Obec Meziříčí je vybavena základními komerčními službami.
Přehled základních služeb v obci:
V obci není k dispozici pobočka České pošty (nejbližší je v obci Dražice). V Meziříčí není k dispozici bankomat. Nejbližší bankomaty jsou v Táboře.
V obci není k dispozici žádný diskontní obchod. Tyto obchody jsou obyvatelům Meziříčí dopravně dostupné v Táboře. V Táboře – správním spádovém centru - využívají obyvatelé Meziříčí též další služby občanské vybavenosti.
Vzhled obce
Obec Meziříčí je obcí s velkou katastrální výměrou, ale s nízkým podílem zastavěného území soustředěného do centrální části obce v návaznosti na občanskou vybavenost (méně již s historickou návazností na místní zámek). Funkce obce je převážně obytná (cca 2/3 objektů tvoří domy obydlené za účelem trvalého bydlení), tato orientace obce je doplněna o funkci rekreační, která je prezentována cca 1/3 objektů sloužící k individuální rekreace (druhé bydlení). Funkce rekreační ve smyslu hromadného turistického ruchu se v obci rozvíjí pouze minimálně (malá nabídka kulturně-historických atraktivit, nedostupnost stávajících atraktivit značenými turistickými a cykloturistickými stezkami, neexistence turistické infrastruktury).
Obec je výrazně orientována komunitně a prorodinně - existence stěžejní občanské vybavenosti i s ohledem na velikost a ekonomické možnosti obce (zázemí pro sportovní, kulturní a společenské aktivity).
Obec ve svém uspořádání a vzhledu nezapře sídlo v minulosti navázané na střediskovou obec a s nižším objemem rozvojových prostředků. Historická zanedbanost soukromých objektů i veřejných prostranství je patrná i přes zjevnou snahu o pozitivní nápravu (evidentní údržba veřejné zeleně, snaha o zvelebování soukromých objektů a pozemků). Tuto zanedbanost vyvažují upravená zázemí novostaveb či rekonstruovaných objektů pro bydlení i individuální rekreaci.
Výrazný potenciál rozvoje obytné i rekreační funkce je v přírodním prostředí obce, které je tvořeno lesy (zejména jižní část obce) a vodními prvky v krajině (Vlásenický potok, Pilský potok, a další drobnější vodoteče a rybníky - Hlinkovský, Mělký, Balkovský a rybníky v části Kotaška a Bradačka). Stav rybníků je však velmi problematický.
Dominantou obce je též zámek s připojenými hospodářskými objekty. Celý areál, vč. původního zámeckého parku (obec má zájem část parku odkoupit) je však ve velmi zanedbaném stavu a není jej možné s ohledem na soukromé vlastnictví využít k potenciálnímu rozvoji obce.
Obec eviduje 2 objekty typu brownfields:
budova bývalé prodejny smíšeného zboží - č. p. 29 (obec aktuálně řeší majetkoprávní vztahy, resp. odkoupení od soukromého majitele pro přestavbu na hasičskou zbrojnici)
Hospodaření obce
Obec hospodaří dlouhodobě s konzistentním rozpočtem. Stabilní běžné výdaje se pohybují v úrovni do cca 50 % rozpočtu, výkyvy v poměrech jsou patrné pouze v období 2015 - 2016 v souvislosti s čerpáním značné dotační podpory na různé investiční akce. Obec byla ve sledovaném období velmi dotačně a investičně aktivní a úspěšná. I přes investiční aktivitu a nutnost čerpání návratných finančních zdrojů zajistila stabilní provozní výdaje a dlouhodobě přebytkový rozpočet s tvorbou rezerv. Od r. 2017 se provozní (mandatorní) výdaje obce každoročně snižují - podíl běžných výdajů činil v roce 2019 pouze 41,55 %, což lze považovat za velmi úsporné. Celkově je tedy možné hodnotit hospodaření obce aktivní a perspektivně rozvojové. Pozitivně lze hodnotit také soustavné naplňování rozpočtu nedaňovými příjmy (cca 10-12 % výše daňových příjmů). Vývoj kapitálových výdajů kopíruje dotační aktivitu obce a reaguje na její úspěšnost. Obec získala v r. 2015 od Jihočeského vodárenského svazu České Budějovice bezúročnou půjčku na výstavbu vodovodu. Tuto půjčku úspěšně splácí, aktuálně uhrazeno 5 splátek, tj. 50 % půjčky. Hospodaření obce lze hodnotit velmi pozitivně.
Tabulka: Vývoj rozpočtového hospodaření obce Meziříčí v letech 2015 - 2019 (v tis. Kč)
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Daňové příjmy |
2125 |
2301 |
2506 |
2711 |
2852 |
Nedaňové příjmy |
220 |
221 |
317 |
368 |
270 |
Kapitálové příjmy |
875 |
0 |
0 |
220 |
66 |
Neinvestiční přijaté dotace |
783 |
1441 |
383 |
169 |
132 |
Investiční přijaté dotace |
8180 |
165 |
750 |
392 |
242 |
Příjmy |
12183 |
4128 |
3956 |
3860 |
3562 |
Běžné výdaje |
2232 |
3926 |
2234 |
1700 |
1480 |
Kapitálové výdaje |
11471 |
105 |
1013 |
990 |
494 |
Výdaje celkem |
13703 |
4031 |
3247 |
2691 |
1974 |
Saldo příjmů a výdajů |
-1520 |
97 |
709 |
1169 |
1588 |
Podíl kapitálových výdajů |
83,71% |
2,60% |
31,20% |
36,79% |
25,03% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech |
18,32% |
95,11% |
56,47% |
44,04% |
41,55% |
Zdroj: www.monitor.statnipokladna.cz
Organizace obce
Obecní úřad Meziříčí je složen ze starosty (uvolněný pro výkon funkce) a místostarosty (neuvolněný pro výkon funkce) a 1 administrativního pracovníka (účetní). Obec využívá 1 pracovníka z úřadu práce na manuální činnosti v obci.
Obec zřizuje:
Obec je členem Místní akční skupiny (MAS) Krajina srdce, z. s., Svazku obcí mikroregionu Táborsko, Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.
Obec provozuje internetové stránky www.obecmezirici.cz. Webové stránky jsou jednoduché, přehledné a obsahují všechny zásadní informace jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky.
V obci Meziříčí proběhlo v období 03-04/2020 dotazníkové šetření zaměřené na atributy rozvoje obce s cílem zjistit názor veřejnosti na to, co je v obci dobré, co je problematické a jaké aktivity by měly být v obci v budoucím období realizovány.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 11 respondentů, z toho 5 mužů a 6 žen (54,5 %). Respondenti odpovídali celkem na 16 otázek, a to jak formou výběru stanovených odpovědí, tak možností odpovědi na otevřené otázky.
Malý vzorek respondentů snižuje vypovídací hodnotu šetření. Přesto bylo vyhodnocení šetření zpracováno a jeho výstupy budou použity jak pro komparaci se závěry zjištěné z jiných zdrojů, tak jako podklad pro projednávání v obci.
V první části je přehled dat charakterizující respondenty. Ve druhé části je provedeno vyhodnocení dat souvisejících s hodnocením témat majících vliv na kvalitu a úroveň života obyvatel obce a jejich představ o možnostech realizace rozvojových aktivit.
Základní charakteristika respondentů:
Většinový respondent se do obce přistěhoval a žije v obci více než 5 let. Je v druhé polovině produktivního věku, se středním vzděláním.
Ochota obyvatel obce přispět osobně k rozvoji není přesvědčivá ani z vlastního zapojení se do dotazníkového šetření (cca 6,5 % všech obyvatel obce, 8,3 % obyvatel nad 15 let), ani z odpovědi na otázku k osobní aktivitě při rozvoji obce:
Výsledné hodnoty ukazují, že spíše negativní postoj k zapojení se do rozvoje obce zaujímají téměř 3/4 respondentů. 1/4 respondentů uvádí, že by se do aktivit rozvoje obce pravděpodobně zapojila. Aktivní respondenti by se zapojili převážně do brigádnické činnosti a organizování aktivit v obci.
S osobním zapojením do rozvoje obce úzce souvisí potřeba dobré informovanosti obyvatel a zároveň zájem obyvatel o informace o dění v obci.
S informační dostatečností je spokojena1/4 respondentů. Naopak velmi nespokojených s informační dostatečností jsou téměř 2/3 respondentů. Údaje však není možné považovat za příliš vypovídající, protože zároveň stejní respondenti uvádí, že informace o obci z internetových stránek buď nečerpají vůbec (36 %) nebo cca 1 za měsíc (45 %). Respondenti též uvádí potřebu zavedení zasílání informací prostřednictvím krátkých textových zpráv na mobilní telefon i přesto, že tato služba je již v obci zavedena.
Hodnocení kvality a úrovně života v obci – kvantitativní výsledky
A. V první části hodnocení respondenti mohli označit více odpovědí, které jim byly předloženy taxativně. Formulace otázky k možným odpovědím byla nastavena pozitivně a zároveň negativně.
Co se Vám v rámci bydlení v obci nelíbí? -------- Co se Vám v rámci bydlení v obci nejvíc líbí?
Z výsledků jsou vybrány odpovědi, které současně označilo nejvíce respondentů. Odpovědi jsou seřazeny od výroků s nejvyšší hodnotou.
V Meziříčí je kladně vnímáno zázemí pro klidný život s velkým důrazem na kvalitu životního prostředí.
Negativně je vnímaná zejména absence nebo špatná dostupnost obchodů a služeb v obci (90 % respondentů).
Porovnání negativního a pozitivního vnímání vybraných oblastí, u kterých šetření umožnilo srovnání dokumentuje následující tabulka:
B. Ve druhé části hodnocení respondenti hodnotili tematické oblasti formou přidělování bodů (známek) 1 až 5, 1 – velmi spokojen/a, 2 – spíše spokojen/a, 3 – spíše nespokojen/a, 4 – velmi nespokojen/a, 5 – je mi to lhostejné.
Výsledek hodnocení potvrzuje již předchozí výroky a hodnocení. Průměrné známky vychází z hodnocení 1 - 4, protože známka 5 nereprezentuje ani pozitivní ani negativní vnímání. Komentář lze tedy doplnit tím, že téma podmínek pro rozvoj podnikání nezajímá téměř 2/3 respondentů, téma školství nezajímá více než 1/3 respondentů.
Dvě otázky šetření se zaměřily na náměty pro další rozvoj obce.
45 % respondentů se domnívá, že by obec z hlediska dalšího rozvoje, resp. bytové výstavby měla zůstat přibližně stejně velká. Naproti tomu stejný podíl respondentů souhlasí s rozrůstáním obce, třetina respondentů je přitom přesvědčená, že by měla být využita celá kapacita ploch pro výstavbu domů.
Respondenti se též vyjadřovali k tématům, které by doporučovali v rámci rozvoje obce realizovat přednostně:
Další odpovědi navrhovali zintenzívnění péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci, výstavbu rybníku, výstavbu hřiště na kopanou a podobné sporty.
Z klíčových výstupů analytické části (socioekonomická analýza, terénní šetření, komunitní projednání)shrnutých v hodnocených dílčích SWOT analýzách vyplývá, že Meziříčí je obcí s převažující obytnou funkcí. Zásadní rozvojové trendy obce směřují ke stabilizaci a posílení této funkce s důrazem na rozvoj stávajícího a nového bydlení, zkvalitňování a doplňování technické infrastruktury, zkvalitňování a doplňování občanské vybavenosti, řešení humanizace obce – zatraktivňování veřejných prostranství a podpoře občanské pospolitosti a komunitního života. Vzhledem k polohovým, a demografickým charakteristikám a ve vazbě na vnímaný komunitní potenciál obce jsou uvedené rozvojové směry zcela zásadní. S ohledem na přírodní charakter a polohu obce je zde rozvinutá též funkce individuální rekreace (tzv. druhé bydlení). Tato funkce je patrná zejména z účelu užívání rodinných domů a chalup. Obec by se při svém rozvoji měla soustředit na funkci obytnou s dílčí podporou funkce rekreační.
Obec přátelská rodině s perspektivní demografickou strukturou obyvatelstva, s rozvinutou funkcí atraktivního bydlení a dobře fungující občanskou společností.
Pro naplnění této vize je nutno sledovat společenské trendy a vytvářet podmínky pro splnění nároků obyvatel. Předpokladem pro splnění těchto oprávněných nároků je:
Cíl : „1. Pozitivní populační vývoj zvyšováním kvality života v obci”
• dořešení technické infrastruktury obce (řešení vytápění, řešení likvidace odpadních vod, využívání obnovitelných zdrojů energie), • řešení dopravní infrastruktury (technický stav průjezdní krajské komunikace, parkování v obci, komunikace pro pěší, dopravní bezpečnost), • podpora rozvoje služeb komerční vybavenosti (podpora místní prodejny a podpora drobného podnikání), • zkvalitňování a doplnění sportovní, kulturní a volnočasové infrastruktury, • aktivní činnost občanské společnosti • realizace municipálního marketingu na podporu rozvoje obytné funkce obce (s cílem dosáhnout pozitivního salda v rámci přirozené i mechanické měny obyvatelstva).
Opatření : „1.1 Rozvoj technické infrastruktury obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„1.1.1 Infrastruktura pro vytápění” |
- | |||
• realizace a podpora aktivit vedoucích k omezování neekologického vytápění na tuhá paliva (podpora individuálních řešení, vč. podpory obnovitelných zdrojů energie) objekt obecního úřadu – instalace fotovoltaických/solárních panelů pro výrobu elektrické energie, resp. ohřev vody podpora plynofikace soukromých objektů (přípojky na stávající rozvody) informační a administrativní podpora změny vytápění v soukromých objektech |
„1.1.2 Doplnění a zkvalitňování vodohospodářské infrastruktury” |
2020 - 2030 | |||
• vybudování kanalizace a ČOV pro centrální (obydlenou) část obce do r. 2026 zpracovat projektovou dokumentaci až po vydání stavebního povolení realizace výstavby do r. 2030 |
„1.1.3 Rozvoj energetických a telekomunikačních sítí” |
- | |||
• přeložení horního vedení nízkého napětí do země (akce privátní firmy) • provedení pokládky optického kabelu k zemnímu vedení sítě nízkého napětí (akce privátní firmy) • rekonstrukce a doplnění veřejného osvětlení |
Opatření : „1.2 Zajištění dopravní bezpečnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„1.2.1Rekonstrukce, údržba a doplnění místní dopravní infrastruktury” |
- | |||
• vybudování parkoviště u obecního úřadu • vybudování chodníku podél silnice č. III/1233 (v souvislosti s celkovou rekonstrukcí této silnice) |
„1.2.2Rekonstrukce a bezpečnostní zajištění krajských komunikací” |
- | |||
• silnice č. III/1233v celém úseku na katastru obce Meziříčí (akce Jihočeského kraje); • realizace dopravně-bezpečnostních opatření na silnici č. I/19 bezpečné přecházení silnice vybudování chodníku od silnice III/1233 k autobusové zastávce ve směru na Písek |
Opatření : „1.3 Rozvoj veřejné občanské vybavenosti a služeb” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„1.3.1 Sportovní vybavenost” |
- | |||
• údržba a rozvoj stávajícího multifunkčního sportovního zázemí • vybavení tělocvičny ve sklepních prostorech budovy obecního úřadu žíněnky protiskluzové činky včetně závaží trampolína pro medicinální míč medicinální míče hrazda závěsná švihadla stůl na stolní tenis • vybudování nového víceúčelového sportovního areálu (pozemková parcela č. 72/III v KÚ Meziříčí) kaskádový areál – 1. terasa – fotbalové hřiště, 2. terasa – sportovně-komunitní část (altány, moderní sporty – |
„1.3.2Komunitní společenská vybavenost” |
- | |||
• vybavení společenského zázemí pro vnitřní komunitní aktivity obce (v budově obecního úřadu) kulečníkový stůl včetně příslušenství šipkový automat stolní fotbal, stolní hokej vybavení kuchyňky (přístroje, zařízení) DLP projektor včetně stropního držáku a roletového projekčního plátna Teplovzdušná kamna Falco Eco 30kW + LDT automatický regulátor • vybavení pro venkovní kulturně-společenské aktivity pártystan 8 x 12 m s osvětlením a vytápěním, včetně ocelových závaží na uko |
„1.3.3 Revitalizace veřejných prostranství” |
2021 - 2026 | |||
• revitalizace veřejné zeleně zpracování územní studie sídelní zeleně (2020) realizace revitalizace veřejné zeleně obce (2021+) • rekonstrukce kapličky • revitalizace obecních rybníků – Hlinkovský, Balkovský • revitalizace zámeckého parku řešení majetkoprávních vztahů, řešení dohody s majitelem |
„1.3.4 Vytvoření technického zázemí pro obslužné funkce obce” |
- | |||
• přestavba hasičské zbrojnice na obchod se smíšeným zbožím (obecní koloniál) • přestavba bývalé prodejny potravin na hasičskou zbrojnici (variantně vybudování nové kapacitně vyhovující hasičské zbrojnice) • dovybavení turistické ubytovny v budově obecního úřadu |
Program rozvoje obce Meziříčí ukazuje základní směr rozvoje obce v období let 2020 - 2026. Dokument obsahuje opatření, potažmo aktivity, pomocí jejichž realizace bude tohoto směru, resp. strategické vize obce, dosaženo. Zpracovaný dokument bude sloužit k rozvoji obce a pomáhat obci při získávání dotací.
Způsob realizace PRO
Zpracováním a schválením dokumentu plánovací a rozvojové aktivity obce nekončí, nýbrž začínají. V této fázi je nutné stanovit postup realizace, sledování a aktualizace dokumentu, resp. celého rozvoje obce.
Realizace dokumentu bude uskutečňována pomocí konkrétních projektů, které budou naplňovat jednotlivé aktivity, potažmo opatření. Tím bude dosaženo naplnění stanovených programových cílů a v konečném důsledku také strategické vize, která ovšem časově převažuje do roku 2040.
Osobou zodpovědnou za realizaci aktivit je starosta obce. Ten bude, ve spolupráci se zastupitelstvem obce, především:
Monitoring realizace PRO
Starosta obce je zodpovědný také za monitoring a vyhodnocování naplňování programu rozvoje obce. Mezi povinnosti patří zejména:
Monitorovací zpráva bude obsahovat informace o realizaci dílčích aktivit a projektů, které se podařilo v daném roce zrealizovat, zdůvodnění odchylek od plánovaného průběhu realizace a návrh na změny či revize PRO.
Monitorovací zprávy o průběhu realizace PRO budou po projednání zastupitelstvem obce zveřejněny na webu obce.
Způsob aktualizace PRO
Program rozvoje obce je živým dokumentem, mění se jak prostředí v obci, tak vnější podmínky mimo obec. Dokument je nutné revidovat, případně měnit, již v průběhu jeho realizace, a to jako reakci na závažnou změnu vnějších podmínek, naplnění části PRO, potřebu stanovení nových cílů, apod.
Aktualizace celého dokumentu proběhne nejpozději v závěru roku 2026. Dle potřeby je samozřejmě možné provést dílčí revizi dokumentu dříve, většinou pak ke konci kalendářního roku ve vazbě na zpracování rozpočtu obce na další rok. V případě realizace dílčí revize bude podkladem přehled o realizovaných aktivitách, resp. Monitorovací zpráva o průběhu realizace PRO, jež připraví starosta obce a členům zastupitelstva obce jej předá v dostatečném předstihu před jednáním zastupitelstva obce.
Změny budou provedeny přímo v dokumentu a budou v textu označeny spolu s datem, ke kterému byly provedeny. Aktualizace PRO a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce spolu se schvalováním rozpočtu a rozpočtového výhledu obce. Aktualizovaný PRO bude též zveřejněn na internetových stránkách obce.
Způsob financování PRO
Základním zdrojem financování rozvojových aktivit jsou vlastní zdroje obce. V případě možnosti budou využity také prostředky z veřejných rozpočtů (kraj, MAS, ČR, fondy EU, OP 2014-2020, OP 2021 - 2027). Obec bude usilovat o zapojení také soukromého a neziskového sektoru. Informace o možnostech finančních zdrojů budou upřesňovány v průběhu realizace PRO.
Aktivity PRO budou realizovány v úzké vazbě na rozpočet obce, přednostně by měly být realizovány akce, které se podílí na naplňování stanovených cílů PRO.