Program rozvoje obce Korno lze považovat za jakýsi strategický koncepční dokument, který pomáhá charakterizovat prioritní oblasti potřeb, které obec má a v nichž se může a především chce rozvíjet. Stanovení těchto prioritních oblastí je dáno zejména demografickou, environmentální, sociální a ekonomickou analýzou dané obce. Toto analytické zhodnocení obce se nachází v úvodní části tohoto dokumentu. Na konci analytické části jsou stanoveny slabé a silné stránky obce, dle nichž lze stanovit, v čem je možné obec dále rozvíjet. Lze dle toho také vyvodit jak využít potenciálu, jež doposud má a také jsou v této části vymezeny příležitosti k rozvoji a hrozby, jež by tomu mohly bránit.
Po analytické části následuje část návrhová, kde je uvedena vize. Ta říká, jak by měla obec vypadat v časovém horizontu 10 -20 let. Dále následuje formulace cílů, opatření a aktivit, jež by měly přispět ke splnění vymezených prioritních oblastí.
Dokument Program rozvoje obce Korno na období let 2019–2029 byl zpracován v rámci řešení projektu "Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí" (CZ.1.04/4.1.00/62.00008), jehož nositelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekt byl financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky. Představitelům obce byla poskytnuta metodická podpora jako pilotním obcím projektu, které byly vybrány za účelem praktického ověření jednoho ze vzniklých produktů projektu – metodiky tvorby programu rozvoje obce.
Korno je malá obec ve středních Čechách, 7 km jihovýchodně od Berouna. Rozkládá se na jižním svahu nevýrazného návrší v nadmořské výšce 345-375 m (střed 350 m). Rozloha obecního katastru je 5,18 km² a k 1.1.2019 zde bylo evidováno 118 obyvatel. Korno spadá do obvodu pošty v Litni.
Vzdálenost od hlavního města je cca 30 km.
Obec se nachází v CHKO Český kras a jádro obce je památkově chráněno.
Na území obce se nachází spodní pramen, který zde také vyvěrá.
Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na rozloze 128 km² k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se ve Středočeském kraji mezi Prahou (Radotínem) a Berounem.
Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách.
V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná fauna i flóra, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin. Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).
Nejstarší zmínka o jistém Předvojovi z Korna („Prziedwoy de Korna“) se datuje kolem roku 1360. V horní části obce stávala pravděpodobně již od 14. století tvrz, poprvé výslovně zmíněná roku 1540 již jako pustá. Tvrziště archeologicky zkoumal Václav Krolmus v 50. letech 19. století, poslední zbytky zmizely při výstavbě rodinných domů po roce 1980. Jinak je však Korno velmi zachovalou a malebně působící vsí, mající status vesnické památkové zóny.
Původ názvu obce stejně jako přesné datum jejího vzniku není pro nedostatek písemných pramenů znám.
V kronice liteňské fary z roku 1841 se nad názvem naší obce zamýšlí tehdejší farář Johann Gruber: Odkud to jméno neb ten název Korno pochází, nevím, myslím ale, že německé slovo KORN, prý česky též rež nebo žito zní, tomu hrádku té tvrzi jméno KORNO dalo, protože královská sejpka na raž nebo žito, neb KORN zde byla, odkud se to žito do mlýna klučického dodávalo, a pak mouka do hradu Karlova odvážela pro ty, kteří na hradě přebývali. Ač zní toto vysvětlení na první pohled přijatelně, je zde zásadní rozpor, který ho prakticky vylučuje. Tvrz s obcí by totiž musela vzniknout až po založení královského hradu Karlštejna, tedy po roce 1348. V té době však již Korno s největší pravděpodobností existovalo. Zámecké účty Karlštejna za období let 1423-1434 navíc ukazují, že zásobování hradu obilovinami či jinými potravinami bylo směrováno ze zcela jiných obcí než z Korna.
Přesnější objasnění vzniku názvu obce nepodali ve svých dílech ani dva největší čeští znalci v tomto oboru. Profesor Antonín Profous ve své práci uvádí: KORNO - toto místní jméno povstalo zpodstatněním neutra neurčitého přídavného jména KORbNO, korní či korný (příklad z roku 1569: peníze za korný dříví). Obdobně také profesor Vladimír Šmilauer předpokládá, že základní věcnou kategorii původu jména naší obce byla část rostlin, a sice kůra. Oba však tento původ jména obce shodně označili za nepotvrzenou domněnku.
Profesor Profous později tuto svou domněnku opustil a přiklonil se ke třetí teorii, která název Korno vysvětluje jako keltský výraz pro strážní osadu u brodu (corn), která je umístěna na skalním návrší. Tuto možnost vzniku názvu podporuje i fakt, že Berounsko je keltskými památkami v místních názvech přímo poseto.
Další verzi vzniku názvu obce vyslovil ve svých archeologických zápiscích český vlastenecký kněz a archeolog Václav Krolmus (1790-1861), když naši obec označil jako GORNA, tedy horní, na kopci stojící. Podobným směrem se ubírá i úvaha profesora Stockého, pracovníka Státního archeologického ústavu v Praze, který po 2. světové válce prováděl na Korně průzkum. Domnívá se, že název obce pochází z latinského cornus - roh či něco čelního, vyčnívajícího.
Tolik některé názory na původ jména obce, které se podařilo nalézt v písemných pramenech. Jejich rozdílnost však nedává jednoznačnou odpověď na otázku vzniku jména obce.
Z historického hlediska je počet obyvatel obce oproti roku 1910 výrazně nižší. Největší pokles počtu obyvatel byl viditelný mezi roky 1950 - 1960 a poté dále zvolna až do 90. let 20. století klesal. Na grafu níže je vidět jak se počet obyvatel vyvíjel do r. 2011.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Korno od roku 1910
Zdroj: ČSÚ
Od roku 2011 až do současnosti je vidět postupný nárůst.
Dle hodnot pod grafem níže je zřejmé, že v posledních letech nebyl zaznamenán až takový přírůstek přirozený, jako přírůstek migrační. Lidé se pomalu začínají do obce stěhovat. Důvodem zvýšené atraktivity bydlení v obci je obnovený zájem o bydlení na venkově, relativní blízkost menších (Liteň) i větších (Beroun) měst s dobrou občanskou vybaveností a dostupné dojíždění i do Prahy.
Největší věkovou skupinou, která obec Korno obývá, jsou obyvatelé ve věku 15-64 let, což je obyvatelstvo v produktivním, práceschopném věku. Naopak nejmenší skupinou jsou senioři starší 65 let. Senioři v obci žijí spokojeným životem bez potřeby speciální péče či zařízení.
V obci není zaznamenán výskyt sociálně slabých obyvatel, menšin či jakýchkoli sociopatologických jevů. Není proto nutné tuto problematiku v současné době řešit ani provádět příslušná opatření.
V obci je zřízen myslivecký spolek. Vznik tohoto spolku se datuje přibližně k roku 1990. Členové spolku jsou staršího věku a není proto jisté, zda bude činnost tohoto spolku do let budoucích pokračovat.
Vedení obce se každoročně snaží obohacovat místní kulturní a společenský život různými akcemi.
Během roku se v obci koná:
Jelikož se jedná o poměrně malou obec, občané jsou o dění v obci informováni především prostřednictvím úřední desky, kolem které denně chodí. Dalším zdrojem informací je pak obec web.
Vzhledem k velikosti obce lze předpokládat, že se zde nebude nacházet sídlo velkých společností. Jediným velkým podnikatelským subjektem v obci je společnost Korno motorsport - závody rallye.
V obci se nachází několik zemědělských podnikatelů. Jejich činnost je zaměřena jak na rostlinnou, tak také na živočišnou výrobu. Obec některým zemědělcům pronajímá plochy pro jejich činnost.
V obci se nenachází žádný druh služeb, jako např. obchod, kadeřnictví, opravy vozidel apod. Obyvatelé za veškerými službami musí dojíždět.
Obyvatelstva v aktivním věku je v obci Korno zhruba 65%. Tito ekonomicky aktivní občané za prací dojíždí nejčastěji do nedalekého Berouna, případně i do Prahy.
Kromě let 2009 a 2014 se počet nezaměstnaných v obci pohybuje na velmi nízké hodnotě. A i přes celkový nárůst obyvatel v obci v posledních letech se hodnota snižuje, popř. zůstává stejná - viz. graf níže.
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ
V obci se nenachází vodovodní řád. Zásobování domácností pitnou vodou je zajištěno ze studní na pozemcích majitelů. Obec do budoucna neplánuje vybudování vodovodu.
V obci není v současné době zajištěna ani kanalizační síť. Občané disponují jímkami, které jsou pravidelně vyváženy či DČOV.
Velkým záměrem vedení obce je však vybudování splaškové kanalizace a oprava kanalizace dešťové, což je považováno za záměr s vysokou prioritou.
Obec není plynofikována a ani není zavedení plynofikace zvažováno.
Občané si topení v zimních měsících zajišťují sami. Topí především tuhými palivy, což v topné sezoně způsobuje mírné znečištění ovzduší.
elektrická síť je v obci ze 70. let minuého století a její stav je v současné době vyhovující. Pokrytí internetovýmpřipojením je v obci také dostačující.
V obci je pravidelně svážen jak komunální, tak tříděný odpad. Svoz komunálního odpadu zajišťuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. a probíhá 1x týdně v zimě a 1x/14 dní.
Z pohledu tříděného odpadu je v obci tříděn: plast, sklo, papír, plech. Tyto druhy tříděného odpadu jsou vyváženy s týdenní až dvoutýdenní frekvencí a svoz zajišťuje společnost RUMPOLD, s.r.o.
Obcí prochází pouze jedna hlavní silnice č. 11617, na kterou dále navazují místní silnice. Hlavní silnice je majetkem Středočeského kraje. Stále na území obce, u velkého rybníka, se dělí na silnici 11617 a 11618. Od rozdělení je silnice 11617 v dobrém stavu, avšak silnice 11618 ve stavu špatném.
Obec je cca 9 km vzdálena od nájezdu na dálnici E50. Evropská silnice E50 je třetí nejdelší evropská silnice 1. třídy, dlouhá kolem 6000 kilometrů. Spojuje námořní přístav Brest ve Francii u Atlantiku s ruskou Machačkalou na pobřeží Kaspického moře. V Česku tvoří hlavní západovýchodní silniční osu (dálnice D5, většina dálnice D1).
Na území obce se nachází zastávka pro železniční dopravu. Nejbližší zastávka je v Karlštejně (městys).
Obec je v těsné blízkosti Golf Resortu Karlštejn, který je hojně navštěvován a návštěvníci projíždí právě přes obec Korno. Není to však zatěžující tak, jako nákladní doprava, která jezdí do obce Tetín, která je cca 7 km. V obci Tetín sídlí společnost Johnny sevis, která se zabývá mobilními WC, a sanitární technikou a jejíž nákladní automobily projíždí přes Korno. Z důvodu frekvence průjezdů těchto vozidel se sice postupně zhoršuje kvalita vozovky na hlavní silnici procházející obcí, avšak hlavním problémem je zde jejich rychlost. Bylo by zde potřeba zajistit bezpečností opatření na snížení rychlosti projíždějících vozidel.
Stav místních komunikací je v dobrém stavu. Na údržbu, především v zimních měsících, je pak smluvně zajištěn pracovník.
Obcí projíždí linka C17, jejímž zřizovatelem je ARRIVA Střední Čechy. Frekvence spojů je v současné době dostačující.
V obci Korno se lékař nenachází. Obyvatelé dojíždí nejčastěji do Litně, kde je obvodní lékař a zubní lékař. Dále dojíždí také do Berouna. Nejbližší a nejvíce využívanou nemocnicí je nemocnice v Hořovicích a dále potom Praha Motol, kam jezdí lidé i na pohotovost.
Z pohledu předškolní výchovy musely doposud děti chodit do spádové mateřské školy v Litni. Nastává zde však problém v podobě nedostatečné kapacity této MŠ, a proto musí vedení obce zajišťovat umístění dětí v dalších okolních obcích.
Základní školu navštěvují děti také v obci Liteň.
V obci se nachází hned několik kulturních památek:
Všechny výše vypsané památky jsou díky snaze obce v dobrém stavu.
Kulturní zařízení či turistické cíle, u kterých by byla evidována návštěvnost, se v obci nenachází.
Jak již bylo řečeno v kapitole 2 Obyvatelstvo vedení obce se snaží obohacovat zdejší kulturní život různými akcemi. Pokud situace a počasí dovolí, akce jsou pořádány venku.
Obec disponuje budovou, která slouží jako kulturní a společenský dům. Tato budova je vhodná pro pořádání veškerých obecních akcí které nemohou být pořádány venku a dále jsou tyto prostory také pronajímány za úplatu osobám, které si zde mohou pořádat oslavy, svatby, apod.
V obci se nachází multifunkční hřiště, které nabízí širokou škálu míčových sportů - fotbal, nohejbal, házená, basketbal, volejbal, tenis.
Toto hřiště je také využíváno k tenisovým lekcím, které zde pravidelně dětem poskytuje zkušený lektor.
Stav životního prostředí je v obci vyhovující. Obec má zhoršené ovzduší pouze v topné sezoně. Není zaznamenáno, že projíždějící nákladní doprava způsobuje výrazně znečištění.
V obci není nutnost realizovat protipovodňová ani protierozní opatření.
Jak již bylo zmíněno, obec se nachází v CHKO Český kras.
Při realizaci rozvojových záměrů se vedení obce vždy setkalo se střetem s ochranou přírody. Obec se vždy snaží své záměry řešit tak, aby dopad na ŽP a přírodu byl co nejmenší.
Obecní úřad v obci Korno poskytuje služby CzechPoint.
Vedení obce se skládá ze starosty, místostarosty a další 5 zastupitelů. Na OÚ fungují dva výbory - kontrolní a finanční. Každý z výborů má 3 členy.
Obec má zřízenu 1 příspěvkovou organizaci: Sport - kultura - Korno. Činností této organizace je organizace je správa sportovních zařízení v obci, pořádání a organizace sportovních a kulturních akcí.
Dle grafu níže je viditelné, že se vedení obce snaží se svými finanční prostředky hospodařit vhodným způsobem tak, aby nevznikal schodek. Jediný rokem, kde jsou vidět záporné hodnoty je rok 2013, kdy byl tento rozdíl způsoben financováním rekonstrukce kulturního zařízení.
Od tohoto roku se však rozpočet pohybuje opět v kladných číslech. Dle dostupných dat z ČSÚ (graf) jsou údaje pouze do r. 2016. Dle interní dokumentace OÚ Korno lze s jistotou tvrdit, že se vedení obce i nadále daří udržovat rozpočet kladný.
Zdroj: ČSÚ
V letech 2017 - 2018 získala obec dotaci na rekonstrukci vodní nádrže rybníka Korno.
Obec hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a hospodárně tak, aby mohla v dalších letech financovat další větší investiční akce.
V majetku obce je budova obecního úřadu, společenský dům a budova bývalé hasičárny. Budova OÚ by nutně potřebovala rekonstrukci, konkrétně je pak nutná oprava a výměna krovu a střešní krytiny, dále oprava fasády, výměna elektroinstalace a oprava/výměna oken.
Budova bývalé hasičárny je v současné době v horším stavu a je zcela nevyužívaná. Je zde potenciál do budoucna tuto budovu zrekonstruovat a využívat ji k různým účelům, jako např. - klubovna, dětský klub, společenská místnost, apod.
Obec má zpracován povodňový plán, a to z důvodu bleskových záplav v případě přívalových dešťů.
V případě krizových událostí do obce Korno dojíždí a zasahují hasičské jednotky z Berouna, Karlštejna či Řevnice a také SDH Liteň.
I přes skutečnost, že se v obci nenachází rozhlas, panují v obci dobré sousedské vztahy a všichni se zde znají. V případě živelních pohrom či jiných rizik se vždy občané kontaktují navzájem.
Obec Korno je členem Místní akční skupiny Karlštejnsko, z.ú.
Cíl : „Zlepšení stavu majetku ve vlastnictví obce”
Opatření : „Budova OÚ” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Kompletní rekonstrukce budovy obecního úřadu” |
2019 - 2021 | obec | 5000000 | Vlastní + externí |
Opatření : „Budova bývalé hasičské zbrojnice” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava budovy bývalé hasičské zbrojnice” |
2020 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
+ uzpůsobení pro konání společenských akcí, zájmových aktivit |
Opatření : „Střecha společenského domu” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zateplení stropu společenského domu” |
2021 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
Cíl : „Technická infrastruktura”
Opatření : „Vybudování kanalizační sítě” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování splaškové kanalizace” |
2019 - 2021 | obec | 15000000 | Vlastní + externí |
„Oprava dešťové kanalizace” |
2019 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
Cíl : „Příroda a vodní plochy v obci”
Opatření : „Zlepšení stavu obecní studánky” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obnova obecní studánky” |
2019 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
+ pořízení mobiliáře (lavičky, odpadkové koše, apod.) |
Opatření : „Údržba rybníků” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zlepšení stavu obecních rybníků a tůní” |
2019 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
rybníky - velký, malý, U Krupné |
Opatření : „Lepší stav krajiny v okolí centra obce, na okraji obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Údržba cest a přilehlé zeleně” |
2019 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
vysekání nadbytečné zeleně podél polních cest + údržba zeleně |
Cíl : „Zeleň v obci”
Opatření : „Péče o zeleň v centru obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Revitalizace zeleně v centru obce” |
2019 - 2029 | obec | Vlastní + externí | |
stromy, keře - výsadba či údržba stávajících |
Cíl : „Zlepšení situace v oblasti školství”
Opatření : „Předškolní vzdělávání” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vyřešení problému s nedostatečnými kapacitami MŠ ve spádové obci” |
2019 - 2025 | obec | Vlastní | |
Za zajištění realizace programu rozvoje je zodpovědný starosta, místostarosta a zastupitelstvo. Zastupitelstvo, starosta, místostarosta obce koordinují všechny činnosti a aktivity, které povedou k naplnění Programu rozvoje obce. Úspěšnost realizace PRO a naplnění jednotlivých cílů závisí také na efektivní spolupráci všech aktérů, kterými je samotná obec, spolky, občané a subjekty v obci.
Zajištění naplnění programu bude mít na starosti zastupitelstvo, v čele se starostou obce.
Sledování bude probíhat prostřednictvím projednání plnění realizace PRO, které bude předneseno na zastupitelstvu obce vždy k 31.12. Za projednání plnění je zodpovědný starosta obce, který zajišťuje sběr dat potřebný pro monitoring a hodnocení plnění. Hodnocení plnění probíhá na zastupitelstvu obce. Je sledováno zejména:
Spolu s těmito aktivitami bude prováděno i přehodnocování jednotlivých záměrů z hlediska jejich možnosti a potřebnosti jejich realizace a bude také zkontrolováno nastavení priorit záměrů.
Projednání plnění PRO bude zaneseno v posledním zápisu ze zastupitelstva obce daného roku.
Program rozvoje obce je nutno průběžně upravovat a aktualizovat jeho části. Dílčí revize budou probíhat v případě potřeby - úpravy stávajících aktivit, zařazení nových či vyřazení neaktuálních. Podkladem pro tyto revize mohou být např. výstupy z monitoringu či zápisy z jednání zastupitelstva. Aktualizace budou vždy schváleny zastupitelstvem obce.
Dokument bude zveřejněn na internetových stránkách obce a zároveň bude k nahlédnutí, případně i k zapůjčení v listinné podobě na obecním úřadě.