Strategický rozvojový plán obce je jedním ze základních dokumentů obce Běleč, vyjadřující předpokládaný vývoj v dlouhodobějším časovém horizontu. Vymezuje cesty, které povedou v budoucnu ke zkvalitnění života v obci.
Dlouhodobé plánování napomáhá efektivně využívat finanční prostředky z vlastního rozpočtu, zaměřit se na získávání dotací až po skutečné provedení plánovaných zájmů obce. Je potřebný jak pro zastupitelstvo, tak i pro každého občana, který chce znát záměry samosprávy. Na objektivním posuzování potřeb se podíleli občané vyplněním dotazníkového formuláře. Výsledky šetření zpracovala a vyhodnotila určená pracovní skupina, následně byly zapracovány do PRO dokumentu. Členy pracovní skupiny byly zvoleni Jana Dvořáková, Jiří Rohla, Lukáš Kocman a Bc. Petra Michálková.
Program rozvoje obce je rozdělen na dvě hlavní části a to analytickou a návrhovou část. Analytická část definuje stávající situaci v obci dle několika oblastí a to dle území, obyvatelstva, hospodářství, infrastruktury, vybavenosti obce, životního prostředí a správy obce. Z analytické části jsou patrná východiska pro část návrhovou. Návrhová část navazuje na část analytickou tím, že dle východisek analytické části navrhuje nejvhodnější řešení dané situace.
Program rozvoje obce byl zpracován na základě projektu "Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí", jehož nositelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekt byl financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky.
Obec Běleč na mapě
Obec Běleč je poslední obcí kladenského okresu ve směru na Křivoklát, leží na hranici tří okresů - kladenského, berounského a rakovnického. Výměra katastru obce činí 1849 ha, nadmořská výška 429 m n.m. Celý katastr leží v CHKO Křivoklátsko - v tom lokalita Natura - Ptačí oblast Křivoklátsko 880 ha, Národní přírodní rezervace Vůznice 66 ha, Lánská obora 553 ha. První zmínka o obci je z roku 1352. V současné době zde žije 322 obyvatel.
Ves Běleč vznikla při dávné lovecké stezce z Prahy na hrad Křivoklát. Ve své ranné historii patřila ke zboží Křivoklátskému, tedy českým panovníkům.
Okolní lesy vlastnila odedávna obec a sahaly až do údolí Klíčavy. V minulosti bývaly příčinou mnohých sporů mezi místními obyvateli a královskými úředníky či lesními. Král Rudolf II. se snažil vše uklidnit, a proto žádal, aby Běleč byla připojena ke Křivoklátu. V roce 1594 toto sněm konečně povolil a od té doby patří Běleč přímo pod Křivoklát. Za třicetileté války /1618-1648/ byla ves tak poničena a vypálena, že jen pět statků zůstalo obydlených a pole ležela ladem. Šest statků bylo pustých. Je písemně zaznamenáno, že zdejší osadníci se živili /rok 1655/ plavením dříví po řece Mži /dnes Berounka/. Panské dříví plavili do Prahy.
Od dávných dob byla v každé vsi rychta. V Bělči známe jméno rychtáře z roku 1598 - byl to Jan Kota, který ji koupil od rychtáře Václava. Po něm nastoupil jeho syn Bartoloměj. V roce 1666 jeho syn Šimon. Roku 1678 koupil rychtu Václav Vosyka. Rod tohoto jména žije v naší obci doposud a vyšli z něho mnozí významní lidé.
V roce 1683 koupil hrad Křivoklát Valdštejn a s ním získal i Běleč, ve které zabral oba panské dvory a také všechny lesy. Jako díkůvzdání dal v roce 1704 opravit kostel svatého Mikuláše a roku 1717 dal při hřbitovní zdi na zděné podezdívce postavit dřevěnou, šindelem krytou zvonici.
S bělečskou minulostí jsou neodmyslitelně spjaty dva šlechtické rody - Běšínové z Běšin a Furstenberkové. Areál panského statku zakoupili od rodiny Kabátových baroni Běšínové z Běšin. V roce 1863 nechali celý objekt přestavět na honosné panské sídlo. Ve Bělči skončili po I. světové válce. Upsali velké válečné půjčky rakouské armádě a po skončení války přišli o všechno jmění, a tak se odstěhovali do Rakouska. Další panský dvůr vlastnila německá knížata z rodu Furstenberků. Všichni obyvatelé Bělče byli podanými na jejich panství, museli tvrdě pracovat a to i malé děti, ale za to neměli hlad a bídu. Furstenberkové žili v obci několik století a dokonce ještě po 1. světové válce.
O životě v Bělči v období mezi světovými válkami se můžeme dozvědět z autentických zápisů v obecní kroniky. Společenský život zajišťovaly dva spolky - Sbor dobrovolných hasičů a Dělnická tělovýchovná jednota. Kromě Valných hromad pořádaly taneční Vínky, Šibřinky, koncerty, plesy a zábavy Oblíbena byla zejména divadelní představení amatérských herců. V roce 1927 byla slavnostně otevřena tělocvična - Sokolovna. Bělečské náměstí bylo v roce 1931 osázeno lípami a po té zakázán vjezd a parkování dopravních prostředků.
Za druhé světové války - rok 1945 - se v okolních lesích a na hájovnách schovávali partyzáni z leteckého výsadku Uragán pod vedením A.J.Sokolova.
Je nutno připomenout, že na katastru obce se nachází zřícenina loveckého hrádku Jenčov z počátku 14. století. Jedná se o jeden z nejmenších královských hradů, jehož zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II.
Malá zřícenina hradu na skalním ostrohu nad potokem Vůznicí. Původ na přelomu 13. - 14. století, zakladatelem byl patrně Přemysl Otakar II. Půdorys tvořily 2 zděné budovy a na skále pravděpodobně věž. Malebné místo v lůně křivoklátské přírody hojně navštěvováno turisty.
zdroj: wikimedia
Kostel pochází z první poloviny 14. století, v roce 1352 se stal farním a byl k němu přidělen filiální kostel Všech svatých v Bratronicích. Po té byl přidělen k farnosti Zbečno a v roce 1786 k Bratronicům. V současné době patří kostel Římsko katolické farnosti Zbečno.V letech 1903 - 1904 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí, podle návrhu Eduarda Sochora byla postavena nová loď a sakristie. Oltář zdobil obraz sv. Mikuláše, který držel v ruce košíček s jablky a v pozadí byla silueta kostela s gotickou věží.Pravděpodobným autorem byl Petr Brandl. V 70. letech 20. století byl obraz vyňat z oltáře a neodborně uložen, později zcizen. Pod kostelem byly zachovány velké sklepy, které sloužily jako sklady ovoce v době, kdy v okolí obce byly velké sady /za Furstenbergů/
Hřbitov u kostela byl v provozu do roku 1927, kdy občané podali stížnost na pohřbívání uprostřed obce
zdroj:wikimedia
Západně od kostela byla v roce 1717 přistavěna dřevěná zvonice. Dal ji postavit kníže Valdštejn jako omluvu za zabrání panských dvorů a všech lesů ve Bělči. Od té doby byla již několikrát vyměněna střešní krytina. V 90. letech 20. století byl ze zvonice zcizen zvon, který byl prodán do Rakouska.
zdroj: wikimedia
Na začátku 20. století se počet obyvatel držel zhruba na 500, prudký nárůst ve 30. letech, během 2. světové války velký propad, v 50. letech se stav ustálil, menší vzestup nastal na přelomu století - tato situace je dána bytovou výstavbou.
Z dostupných historických dat se počet obyvatel pohyboval v roce 1932 kolem 533. Postupně se snižoval až na dnešní stav. V obci tehdy byla četnická stanice, lékař, bednář, 4 hostince, kolář, kovář, 5 krejčí, 4 obuvníci, 5 rolníků, obchod s mlékem, trafika, truhlář, 2 obchody se smíšeným zbožím.
Podle informací z roku 2018 má obec 322 obyvatel.
Z grafu níže je poměrně zřetelně vidět, že se během 40. let 20. století počet obyvatel výrazně snížil z cca 500 a ustálil se na cca 350.
Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Běleč od roku 1910
Zdroj: ČSÚ
Na grafu č. 2 vidíme nárůst počtu obyvatel v roce 2010 a postupný propad až do roku 2015, po té se stav opět zvyšuje díky větší porodnosti a bytové výstavbě. Stav má nyní stoupající tendenci.
Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Běleč v letech 2003 - 2017
Zdroj: ČSÚ
Na výsečovém grafu je znázorněna věková struktura obyvatel obce Běleč. Je zřetelné, že největší podíl tvoří obyvatelé v rozmezí 15 - 64 let, tedy obyvatelstvo v produktivním věku. Počet dětí od 0 - 14 let je zhruba stejný jako počet obyvatel v důchodovém věku, což v budoucnu zajišťuje zhruba stejný stav obyvatel v obci.
Graf č. 3: Věková struktura obyvatel obce Běleč v roce 2017
Zdroj: ČSÚ
Z následujícího grafu vzdělanostní struktury je patrné, že větší podíl v obci tvoří občané se základním vzděláním a střední školou bez maturity. Zhruba 33% pak tvoří lidé se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním.
Graf č. 4: Vzdělanostní struktura obyvatel obce Běleč v roce 2011
Zdroj: ČSÚ
Z následné tabulky je patrné, že počet dětí od 0 - 14 let je zhruba stejný jako počet občanů v důchodovém věku, což zajišťuje v budoucnu stabilní stav obyvatel.
Tabulka č. 1: Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Běleč
Počet obyvatel v roce 2014 | Změna počtu obyvatel (2001-2011) | 0-14 let (%) | 65 a více let (%) | Index stáří | Změna podílu obyvatel 0-14 let (2003-2013) | Změna podílu obyvatel 65+ let (2003-2013) | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Běleč | 322,00 | 87,20 | 15,53% | 18,94% | 122,00 | 123,92 | 58,28 |
ORP KLADNO | 124 013,00 | 95,49 | 15,67% | 17,10% | 112,21 | 95,34 | 82,68 |
Okres Kladno | 164 577,00 | 95,30 | 16,69% | 18,67% | 111,88 | 90,98 | 75,95 |
Středočeský kraj | 1 352 795,00 | 87,07 | 17,50% | 17,93% | 102,47 | 87,15 | 79,08 |
ČR | 10 608 522,00 | 98,02 | 15,75% | 19,23% | 122,12 | 96,74 | 72,47 |
Zdroj: ČSÚ
Z grafu za rok 2017 vyplývá, že počet zemřelých je větší než počet narozených, tuto situaci však vyrovnává počet přistěhovalých.
Tabulka č. 2: Pohyb obyvatel v obci Běleč v roce 2017
Absolutně | Na 1 000 obyv. | |
---|---|---|
Živě narození celkem | 3 | 9‰ |
Zemřelí celkem | 5 | 9‰ |
Přirozený přírůstek | -2 | -6‰ |
Přistěhovalí celkem | 12 | 37‰ |
Vystěhovalí celkem | 3 | 9‰ |
Saldo migrace | 9 | 28‰ |
Meziroční změna počtu obyvatel | 7 | 22‰ |
Zdroj: ČSÚ
Demografický vývoj v letech budoucích
Z pohledu budoucího demografického vývoje obyvatelstva v obci Běleč se preferuje růst počtu obyvatel. S tím je spojena bytová výstavba, jež je zakotvena v novém Územním plánu obce Běleč. Důraz je kladen na obydlí vesnického typu, zachovávající ráz obce a CHKO Křivoklátsko.
Výskyt sociálně slabých obyvatel/skupin
V obci se střídavě vyskytují skupiny sociálně slabších obyvatel. Tato situace je dána nájemnými bytovými domy v obci, kde tito občané žijí. Je zde v tomto případě velká migrace. S těmito občany nejsou žádné výraznější potíže.
Výskyt sociopatologických jevů
Tyto jevy se v obci vyskytují pouze v nízké míře. Obec se snaží tyto skutečnosti minimalizovat a odstranit, což se jí daří.
Spolková činnost
Sportovní klub Běleč z.s.
Fotbalový klub má v obci dlouholetou tradici. V roce 1942 byl založen fotbalový oddíl, který fungoval bez přestávky do roku 1960. Po té nastala 10-ti letá pauza.
Činnost byla obnovena v roce 1974 otevřením nových kabin, v roce 1977 došlo k rekonstrukci fotbalového hřiště srovnáním hrací plochy. O oblibě tohoto sportu svědčí i založení ženské jedenáctky v roce 1979, která reprezentovala obec 25 let v 2. lize žen.
V současné době se mužstvo pohybuje střídavě mezi III. třídou a okresním přeborem.
Základní organizace Českého svazu včelařů se sídlem ve Bělči
Organizace včelařů má u nás dlouhou historii, její počátky se datují do roku 1908. V současné době má společně s členy z vedlejší obce Bratronice celkem 24 členů.
Kromě prodeje kvalitního medu se zabývá výsadbou medodárných rostlin a stromů, léčením včelstev, v minulosti se členové aktivně podíleli při výstavbě Kulturního domu.
Na činnost těchto organizací obec přispívá prostřednictvím Veřejno-právních smluv.
Akce pořádané v obci
V obci se pořádají celoročně akce, na nichž se podílí Obecní úřad, zájmové organizace a věřící z Římsko-katolické farnosti Zbečno.
Patří mezi ně:
Dětský maškarní bál, Jaroslavsko-jiříkovská zábava, divadelní představení, pálení čarodějnic, Dětský den, Noc kostelů včetně koncertu, Posvícenská zábava, Pěkná hodinka, Lampionový průvod, Adventní koncert, rozsvícení vánočního stromu, Novoroční ohňostroj,vysazování památných lip v obci .
Nově narozené děti jsou slavnostně přivítány mezi nové občánky Bělče.
Jubilanty pravidelně navštěvují členové kulturní a sociální komise s darem od obce. Každoročně v době Adventu zajíždí starosta za bývalými občany do Domovů důchodců, aby si s nimi popovídal o životě v obci a předal dary.
Informovanost občanů o dění v obci
Občané v obci jsou pravidelně měsíčně informováni o všech akcích a obecním děním prostřednictvím vydávaného zpravodaje Bělečský kurýr, dále místním rozhlasem, informacemi na vývěsních místech, úřední desce a webových stránkách obce.
Naše obec se řadí počtem obyvatel k nejmenším, na konci kladenského okresu. V minulosti se obyvatelé živili převážně zemědělskou činností, prací v okolních lesích, v blízkých černouhelných dolech na Kladensku a v kladenských hutích. Zánikem těchto průmyslových odvětví je vzhledem k poloze obce obtížné získat v okolí práci.
Dle dat Českého statistického řadu je k 31.12.2017 v obci 168 ekonomicky aktivních osob, co je 52 % z celkového počtu obyvatel. Převažují občané dojíždějící za zaměstnáním do Kladna a Prahy.
Počet uchazečů o zaměstnání je 14, za prací vyjíždí 59 občanů, do obce dojíždí 4 občané, celkem je zaměstnáno 148 osob.Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví je 12, v průmyslu 27, v zemědělství 17, ve službách 74.
Následující tabulka z roku 2016 zobrazuje strukturu podnikatelských subjektů, jednoznačné převažují podniky do 10 zaměstnanců.
Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Běleč v roce 2016
Počet zaměstnanců | Kategorie | Absolutně | Relativně (%) |
---|---|---|---|
do 10 | mikropodniky | 6 | 53,73% |
10-49 | malé podniky | 0 | 0,00% |
50-249 | střední podniky | 0 | 0,00% |
250 a více | velké podniky | 0 | - |
nezjištěno | - | 31 | 46,27% |
Zdroj: ČSÚ
Ze struktury zaměstnanosti z roku 2011 vyplývají následující údaje:
Struktura zaměstnanosti v obci Běleč podle odvětví v roce 2011 (%)
Zemědělství a lesnictví | Průmysl a stavebnictví | Služby | |
---|---|---|---|
Běleč | 11,49% | 26,35% | 50,00% |
KLADNO | 1,02% | 25,54% | 60,77% |
Středočeský kraj | 2,85% | 29,82% | 55,52% |
ČR | 2,74% | 32,23% | 53,87% |
Zdroj: ČSÚ
Z grafu je zřejmé, že počet nezaměstnaných osob se na konci roku 2017 snížil na úroveň let 2007 - 2009.
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ
Mezi největší podnikatelské subjekty patří firma DEERWOOD.CZ.Společnost se zaměřuje na zpracování dřeva na výrobu a opravu palet, transportních beden, stavebního řeziva a prodeje palivového dřeva. V obci je dále prodejna stavebního materiálu, pedikúra, 2 soukromí zemědělci - Farma Michálek a Biofarma Lapuník, instalatérské a topenářské služby, čalounictví, kovářství, zednictví, prodejna smíšeného zboží.
Na katastru obce je rozvíjena především zemědělská činnost, mezi níž patří rostlinná i živočišná výroba. Představitelem je Farma Michálek, působící od roku 1992. V současné době obhospodařuje pozemky na katastru obcí Běleč, Bratronice a Sýkořice s pomocí zaměstnanců a brigádníků. Většina produkce z rostlinné výroby se zaměřením na olejniny a obiloviny je nabízena obchodním organizacím, část slouží jako základ pro výrobu krmných směsí pro živočišnou výrobu. Ta je zaměřena na stelivový provoz rozmnožovacího chovu prasat, produkci selat, plemenných prasnic a výkrmu. Prodejem drobných zemědělských produktů pro spotřebitele se zabývá Biofarma Tomáš Lapuník.
Obec leží na rozhraní 3 okresů - kladenského, rakovnického a berounského, v CHKO Křivoklátsko. V nejbližším okolí jsou cyklostezky, přes obec vede hlavní trasa do chatových oblastí Sýkořice, Zbečno u řeky Berounky a na hrad Křivoklát.
Na katastru obce leží již zmiňovaná zřícenina loveckého hrádku Jenčov v malebném údolí potoka Vůznice- tradičně hojně navštěvována turisty. Atraktivním místem je také kostel sv. Mikuláše s okolním hřbitovem, tvořící dominantu obce.
V obci se žádné ubytovací zařízení nenachází, místní pohostinství bylo kvůli neziskovosti provozu uzavřeno a v jeho prostorách byl otevřen ochod se smíšeným zbožím. Na území obce, v blízkosti zříceniny Jenčov je chatová osada Pohodnice, jejíž existence je v územním plánu akceptována s podmínkou, že již nebude více rozšiřovat. Přes obec projede po cyklotrasách velké množství cyklistů.
V obci Běleč byla v roce 2011 zkolaudována ČOV a kanalizace Běleč, Dolní Bezděkov a Bratronice, která zahrnuje gravitační stokovou síť Běleč. Místní rozvod je sveden do do čerpací stanice na západě obce a odtud výtlačný řad odvádí splašky do čistírny odpadních vod v Bratronicích. Pro obec Běleč je do budoucna na ČOV dostatečná rezerva pro nově zastavitelné plochy. Správcem kanalizace je Svazek obcí Mikroregionu Bratronicko - Běleč a Bratronice jsou stávajícími členy této organizace. Podílíme se na společných nákladech a výnosech, spojených se správou kanalizační sítě.
Obec je plynofikována, tohoto způsobu vytápění však využívá pouze část vlastníků nemovitostí. Vlastníci ostatních domů používají k vytápění převážně kotle na tuhá paliva - uhlí a dřevo.Přívodní vedení je vedeno do obce z východu ze sousední obce Bratronice. Středotlaký rozvod je ve správě RWE a Gas net s.r.o.
Území vsi je napojeno na vodovodní řady v zastavěném území obce. Provozovatelem sítě jsou Středočeské Vodárny, místní rozvod pitné vody je přiveden zásobním řadem z vodovodního přivaděče z vodárenské nádrže Klíčava. Zhruba v 1/3 obce jsou zavedeny vodovodní přípojky, které jsou občany využívány. Vzhledem k současné situaci zásobování pitnou vodou v letních měsících považuje obec jako prioritu vybudování vodovodního řádu ve zbylých částech obce.
Prioritním řešením v obci v budoucnu je zadržování a vsakování dešťových vod na místě vzniku.Povrchové vody vzhledem k poloze obce jsou odváděny hlavní dešťovou stokou přes stávající obecní rybník ven z intravilánu obce. Byla vypracována studie, zmapován pravděpodobný pohyb vody při přívalových deštích směrem k této části dešťové kanalizace. Právě v době přívalových dešťů je problém se zachycením velkého množství vody z okolních svažitých polí. Je nutné vybudovat dešťovou kanalizaci v ulicích, kde není a které mají extrémně kopcovitý profil. Nejúčinějším opatřením ke snížení povodňových průtoků je zadržování vody ve vodní nádrži. Její oprava a vyčištění je další prioritou obce.
Provoz veřejného osvětlení zajišťuje specializovaná odborná firma, takže již nehrozí časté výpadky jako v minulosti. Pravidelně jsou prováděny revize. Je zpracován pasport všech zařízení.
Mezi ostatní infrastrukturu můžeme zařadit internetové sítě. Internet v obci je z velké většíny veden bezdrátově prostřednictvím několika soukromých firem. Je možno konstatovat, že obec je dnes již po stránce internetového připojení zajištěna, což dříve ve všech částech nebylo.
Dopravně je obec snadno dostupná z rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary ve vzdálenosti 11,5 km a dále do centra Prahy v celkové vzdálenosti cca 44 km. Největší středočeské město Kladno je přirozeným spádovým městem pro Běleč. Do Kladna je směrována hlavní dojížďka do škol, za prací, občanskou vybaveností a do úřadů z obce Běleč, a to po silnicích II201 a II/116. Silniční doprava není jediným způsobem dopravy pro obec Běleč, je zavedena autobusová linka Kladno - Běleč - Zbečno pro obsluhu daného území. Ostatní silnice III. tříd mají lokální význam a tvoří spojení mezi jednotlivými okolními obcemi nebo částmi obcí.
Železniční doprava v obci ani v blízkém okolí není zavedena. Nejbližší možnost využít osobní železniční dopravu pro Běleč je v obci Zbečno /směr Beroun nebo Rakovník/, kam vede také autobusové spojení přes Běleč.
V územním plánu obce je vymezena cyklotrasa regionálního významu se zpevněným povrchem, procházející obec Běleč
cyklotrasa Křivoklátské okruhy
cyklotrasa Družec - Chýně
cyklotrasa Bratronice - Běleč
cyklotrasa Braškov - Nižbor
cyklotrasa Unhošť - Svárov
Okrajově se týká obce cyklotrasa Praha - Rakovník.
Správním územím obce prochází řada turistických cest a to vzhledem k poloze v krásné přírodě CHKO Křivoklátsko:
Červená trasa
Beroun - Zbečno, Lány - Křivoklát
Zelená trasa
Roučmídův mlýn - Kamenné Žehrovice
Žlutá trasa
Běleč - Zbečno
Tyto turistické trasy vedou zejména okolními lesy, žádná turistická trasa neprochází přes centrum obce.
Dopravní zátěž je dána polohou obce na okraji rekreační oblasti Křivoklátsko, zvýšený provoz osobních vozidel je zejména ve dnech pracovního klidu. Velkým problémem je průjezd přetížených nákladních aut, vozící kámen z nedalekého lomu ve Zbečně. Tato situace byla řešena odklonem trasy na Prahu přes Ploskov dopravními značkami. Někteří řidiči si však i nadále zkracují cestu přes naší obec - průběžně se řeší s Magistrátem města Kladna, odbor dopravy. V budoucnu chceme úplně vytěsnit.
Stav komunikací zhoršuje zejména mimo obec průjezd přetížených nákladních vozidel, v obci byla před několika lety provedena oprava povrchu hlavní silnice, jejímž majitelem je Krajský úřad.
Obec má vypracován Pasport místních komunikací. Jsou ve stavu, kdy je potřeba generální rekonstrukce. V obci proběhla výstavba části inženýrských sítí, po níž je povrch v dezolátním stavu, narušován stékající vodou. Po dostavbě zbylé části vodovodu je záměrem obce vyřešit tento problém za pomoci dotace.
Místní komunikace jsou během roku udržovány zaměstnanci OÚ Běleč tak, aby byly sjízdné. Krajské komunikace jsou udržovány Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje, v zimní období firmou AVE Kladno.
Veřejné parkovací plochy zatím v obci nejsou. V budoucnu je plánováno s revitalizací prostoru před Obecním úřadem, jehož součástí by mohlo být několik parkovacích míst pro návštěvníky. V žádném případě není v zájmu obce, aby se se soukromými vozidly parkovalo v prostoru historické venkovské návsi. Jako individuální plochy pro parkování je využíváno zejména veřejné prostranství, což bychom také chtěli částečně eliminovat a využívat soukromé pozemky majitelů vozidel.
Kromě chodníku u Obecního úřadu, Mateřské školy a autobusové zastávky v obci kvalitní chodníky nemáme. Do majetku obce byl směnou s KÚ převeden chodník směrem k Bratronicům, počítá se s rekonstrukcí. Panelový chodník, spojující vesnici s místním hřbitovem plánujeme taktéž rekonstruovat po směně s KÚ.
V obci již dlouhou řadu let funguje místní knihovna, navštěvovaná občany, zejména důchodci. Knižní fond je pravidelně 2x ročně obnovován prostřednictvím Okresní knihovny v Kladně.
Budova kulturního domu byla vybudována svépomocí občany v roce 1976. Součástí byl i prostor pro restaurační zařízení, které dobře fungovalo. V současné době je v těchto prostorách prodejna se smíšeným zbožím. Restaurace byla z důvodu nízké rentability provozu uzavřena, i přesto, že byl ze strany obce nabídnut výhodný pronájem - není zájem. Obecní úřad v rámci svých možností provádí potřebné opravy na budově, oprava střechy, výměna oken, dveří.Konají se zde zábavy, vánoční koncerty, besídky dětí z Mateřské školy, maškarní plesy pro děti, ochotnická divadelní představení, Pěkné hodinky.
Občané využívají ordinaci praktického lékaře v sousedních Bratronicích, vyšetření většího rozsahu pak poskytuje Oblastní nemocnice v Kladně.
Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, patřící Římsko-katolické farnosti Zbečno. Mše se v kostele nekonají, věřící navštěvují kostel Všech svatých v Bratronicích nebo kostel sv. Martina ve Zbečně. Přesto se v kostele probíhají kulturní akce - oblíbená Noc kostelů, vánoční koncerty, byla zde slavnostně posvěcena nová obecní vlajka a znak.
Obec je majitelem obecního hřbitova v západní části intravilánu obce. O stav se starají obecní zaměstnanci. Kapacita hřbitova je do budoucna pro potřeby obce plně dostačující.
Obec Běleč je zřizovatelem Mateřské školy. Je jednotřídní s kapacitou 19 dětí a navštěvují ji kromě dětí ze Bělče i děti ze sousední Sýkořice a Zbečna. Prostor MŠ je součástí budovy obecního úřadu, součástí je školní zahrada, vybavená dětskými herními prvky, pískovištěm. Dětem je nabízeno velké množství aktivit - plavecký výcvik, kulturní programy - divadelní, hudební, naučné, výchovné, ekologické, dopravní a další. Konají se akce ve spolupráci a za účasti rodičů - vánoční tvoření, Den dětí, slavnostní rozloučení s předškoláky, apod. Pro sportovní aktivity jsou dětmi využívány prostory kulturního domu. Výchovně vzdělávací činnosti jsou vedeny a rozvíjeny ve všech potřebných vzdělávacích oblastech. V roce 2018 prošly prostory MŠ většími úpravami tak, aby se prostředí k výchově dětí ještě zlepšilo.
Není v obci zastoupena. Děti navštěvují Základní školu v Bratronicích /1.-5. ročník/ - 2 km, Kamenných Žehrovicích - 10 km, ve Zbečně - 5 km a Kladně - 14 km.
V prostorách kulturního domu, v bývalé restauraci, je funkční prodejna se smíšeným zbožím, jejíž sortiment postačuje potřebám občanů, zejména těm starším, kteří již nemohou cestovat za nákupy do obchodních center v Kladně.
V kulturním domě fungovala řadu let místní restaurace. Vzhledem k nerentabilitě provozu nebyl projeven zájem o pronájem těchto prostor při několika výběrových řízení ani za výhodné výše pronájmu. Tento problém se snaží obecní zastupitelstvo řešit, v minulosti byly v obci 4 pohostinství.
V obci se nachází fotbalový stadion, jehož součástí je hřiště pro místní fotbalové hráče, kabiny, tvořící zázemí fotbalistů a dětské hřiště. Na údržbu těchto prostor přispívá OÚ každoročně dotací na činnost a významným způsobem se podílí na potřebných opravách. V prostorách kulturního domu jsou obcí vyčleněny místnosti pro sportovce /spinning, posilování, stolní tenis/.
Probíhá realizace kompletní rekonstrukce Dětského dopravního hřiště na spodní návsi, které se stane odpočinkovým místem nejen pro děti.
Byla vytipována místa v katastru obce se zajímavým výhledem po krajině, osazena lavičkami.
V obci a jejím okolí se nachází několik kulturních nemovitých památek:
- hrad Jenčov /Jinčov/, zřícenina na jihu katastrálního území obce. Zbytky loveckého hrádku se nachází na ostrohu nad potokem Vůznice, původně zřejmě lovecká tvrz ze 14. století, doba zániku 15. - 16. století
- kostel sv. Mikuláše na návsi, původně gotický s novou lodí z r. 1903, vedle kostela dřevěná zvonice z r. 1717
- sousoší sv. Jana Nepomuckého u potoka, v blízkosti chráněných lip
- venkovská usedlost č.p 19 - obytné budovy, chlévy se špýcharem, kolna
- Smírčí kámen na křižovatce silnic Běleč - Zbečno
- archeologické stopy po zaniklé vsi na jihu katastru obce
Je v zájmu obce, aby tyto památky byly v rámci možností zachovány pro další generace. Okolí Smírčího kamene je udržováno obecními zaměstnanci. Sousoší sv. Jana Nepomuckého bylo před několika lety za přispění finančních prostředků KÚ Středočeského kraje a obce kompletně zrestaurováno. O prostor a stav hřbitova v okolí kostela se stará OÚ. Obcí jsou iniciovány akce, které by mohly zajistit celkovou opravu kostela /návštěva kardinála D. Duky/.
Obec se nachází v území s územní ochranou přírody.
Jedná se o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou a zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. Hospodářské využívání tohoto území se provádí podle zón ochrany tak, aby se udržoval a vylepšoval přírodní stav a byly zachovány jejich ekologické funkce. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty území.
Předmětem ochrany jsou lužní společenstva s typickým zaříznutým údolím potoka Vůznice. Celková délka veřejnosti nepřístupné rezervace činí 4 km. Je součástí oblasti NATURA 2000.
Nachází se v západní části katastrálního území. Jedná se o lesní komplex vegetace silikátových skal, bučiny, dubohabřiny, lesy na svazích, sutích a roklích, staré doubravy na písčitých pláních.
Obec sem spadá svou západní částí. Jedná se o převážně lesnatou oblast, kde najdeme více než 80 druhů dřevin. Zaujímá střední část CHKO Křivoklátsko. V území bylo zjištěno více než 120 hnízdících druhů ptáků.
Je předurčeno polohou obce, pro níž jsou typická zaříznutá údolí v zalesněném území.
Lánský potok spolu s potokem Klíčavou tvoří napájení vodní nádrže Klíčava, nacházející se na západní hranici katastrálního území obce. Vodárenská nádrž je zdrojem pitné vody pro Kladensko, celková vodní plocha činí 58,5 ha.
Potok Vůznice levobřežně vtéká do řeky Berounky.
Potok Benešák tvoří levobřežní přítok Vůznice.
Ochrana vodních toků a přehradní nádrže je zabezpečna ochranným manipulačním pásmem a není na nich vyhlášeno záplavové území. Jsou ve správě Povodí Vltavy, s.p.
Na území obce není aktuálně zachyceno znečištění životního prostředí. Nejbližším možným zdrojem úniku látek je ČLUZ, a.s. Nové Strašecí a skládka Ekologie Rynholec.
Struktura využití půdy v obci Běleč v roce 2017
Zdroj: ČSÚ
Z grafu je patrné, že dvě třetiny katastrálního území tvoří lesy, zastoupené zejména oblastí Lánské obory, pro občany nepřístupné.
Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Běleč dosahuje koeficient hodnoty 2,83 .
Zdroj: ČSÚ
Správu obce zajišťuje Obecní úřad, který není pověřeným úřadem. Funkce starosty a místostarosty je neuvolněná, obecní zastupitelstvo je sedmičlenné. Je zřízen finanční a kontrolní výbor a komise místního rozvoje, stavebně-plánovací a kulturně-sociální. Ohledně úkonů, kterými není pověřen, se musí občané obrátit na město Kladno. Obec zaměstnává účetní na zkrácený pracovní úvazek, v současné době má dva stálé zaměstnance na úklid veřejné zeleně. Pro své účely vlastní vozidlo Multicara.
Obec Běleč je zřizovatelem Mateřské školy ve Bělči. Provozuje Místní knihovnu.
Z výše uvedeného grafu je patrné, že za poslední 2 roky výše obecního rozpočtu mírně klesá, což bylo způsobeno splácením dluhu za výstavbu kanalizace a skutečností, že se větší investiční akce neprováděly. Příjmy převyšují výdaje, připravují se vlastní kapitálové prostředky na projekty a větší investiční akce.
Struktura daňových příjmů v roce 2017
Struktura daňových výdajů v roce 2017
Mezi objekty, které jsou ve vlastnictví obce patří budova OÚ a MŠ, Kulturní dům, hřiště a sportovní kabiny, bývalá hasičská zbrojnice. Tyto objekty jsou zhruba ze 70. let min. století a nastala doba, kdy je u nich nutné provádět větší opravy. Podařilo se nám v Kulturním domě vyměnit okna za plastová kvůli úspoře vytápění, opravit část ploché střechy nad sálem, průběžně opravovat rozvody vody a elektro. Sportovní kabiny na hřišti jsou také průběžně opravovány - plastová okna a dveře, částečně rozvod elektro, koupelny pro hráče. V budově OÚ bylo zrekonstruováno nevyužité školící středisko v prvním patře a byla zde vytvořena nová zasedací místnost. Stávající byla dána k dispozici Mateřské škole jako herna.
Stav obecních nemovitostí je takový, že by mohly být použity jako zástava v případě potřeby úvěru na investiční akce.
Obec Běleč je součástí Svazku obcí Mikroregionu Bratronicko společně s obcí Bratronice. Účelem Svazku je provozování společné ČOV včetně kanalizačních řádů v jednotlivých obcích.
SWOT analýza nám ukazuje silné a slabé stránky obce, její příležitosti a hrozby, které mohou nastat, pokud se obec a její obyvatelé nedají dohromady a nebudou řešit problémy obce společnou cestou. Tato společná cesta povede ke snížení nákladů na výdaje jednotlivých kapitol rozpočtu a hlavně pro nastavení podmínek pro kvalitní a spokojený život obyvatel obce.
Názory občanů, jejich požadavky, kritiku a hlavně zájem o obecní dění prokázalo dotazníkové šetření.
Bylo rozesláno 190 dotazníků, vrátilo se jich 90 - 47%, tzn. že polovina občanů od 15-ti let, žijících v obci, má zájem o to jak se jim a jejich dětem bude žít.
Výsledky šetření jsou uvedeny v příloze.
Cíl : „PC1 Životní prostředí a infrastruktura”
Životní prostředí v území je kvalitní, ale v dílčích částech je ovlivněno nekvalitní technickou infrastrukturou
Opatření : „Péče o životní prostředí a veřejnou zeleň” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Sběrný dvůr” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Úkolem je nalézt a pořídit vhodné místo pro sběrný dvůr, projektová příprava akce, dobrá přístupnost pro odvoz odpadu. |
„Výsadba lip v obci a alejí v intravilánu obce” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Typickým znakem obce je stará, lipová alej podél silnice a okolo kostela. Stromy byly odborně prořezány, na volná místa v aleji je potřeba vysadit nové. Obec vlastní několik polních cest, kde by bylo vhodné vysadit aleje. |
„Pasport veřejné zeleně” |
2019 - 2020 | Vlastní | ||
Bylo by vhodné zmapovat stoleté lípy v naší obci, mít přehled o jejich stáří, Pasport poslouží při žádosti o dotaci na jejich ošetřování, které je čím dál tím víc finančně náročnější. |
Opatření : „Infrastruktura” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rozšíření vodovodní sítě dle projektu ve zbývající části obce” |
2019 - 2023 | Vlastní + externí | ||
Zhruba v jedné třetině obce je již vodovodní síť zavedena. Vzhledem k problematickému, suchému počasí je tato akce občany nejvíce žádána. Zbývá zaktualizovat stávající projekt a vybrat vhodný dotační titul pro spoluúčast na financování akce. |
„Projektová dokumentace - dešťová kanalizace” |
2019 - 2020 | Vlastní | ||
Je potřeba vypracovat projektovou dokumentaci na dešťovou kanalizaci v problematických částech obce se značně svažitým terénem. |
„Odvod dešťových vod dle projektu v problematických částech obce” |
2021 - 2023 | Vlastní + externí | ||
Při budování vodovodního řádu bude vhodné vybudovat i svod dešťových vod ze svažitých míst v obci do hlavního páteřního kanálu, ústícího do rybníku. |
„Revitalizace rybníku, přítoku a odtoku vody” |
2020 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Obecní rybník zvládá značné množství přívalové vody v období prudkých dešťů. Je třeba dno vyčistit, hráz zkontrolovat a opravit. Přítok směrem východním odbahnit a opravit. |
Cíl : „PC2 Územní rozvoj a dopravní infrastruktura”
Rozvoj jednotlivých částí území, realizace výstavby je také ovlivněna nevyhovujícím stavem dopravní infrastruktury v obci
Opatření : „Rekonstrukce místních komunikací” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce místních komunikací” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Místní komunikace jsou po pokládce stávajících inženýrských sítí v dezolátním stavu. Po výstavbě vodovodu připravit projekty na jednotlivé komunikace a zahájit neprodleně jejich opravu. |
„Realizace projektů na místní komunikace” |
2019 - 2029 | |||
Připravit studie a náhledy projektů opravy již zasíťovaných místních komunikací |
Opatření : „Vybudování chodníků” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Projekt na chodníky” |
2025 - 2027 | Vlastní + externí | ||
Vstoupit do jednání s Krajskou správou silnic o směně chodníku ke hřbitovu za část obecního pozemku u pomníku. Vytvořit projekt na jednotlivé části obce, kde budou chodníky. |
„Realizace projektu na chodníky” |
2025 - 2027 | Vlastní + externí | ||
Aktuální je oprava chodníku od východního kraje obce ke Kulturnímu domu, který sousedí s Krajskou komunikací. V ostatních částech obce dle projektů - zelená plocha - parkování. |
„Rekonstrukce vstupního chodníku v MŠ” |
2019 - 2019 | Vlastní | ||
Je nutná rekonstrukce přístupového chodníku v MŠ z důvodu bezpečného pohybu dětí. |
Opatření : „Bezpečnost při průjezdu obcí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Instalace ukazatele rychlosti nebo podobného zařízení” |
2019 - 2020 | Vlastní + externí | ||
Vzhledem k průjezdu přetížených vozidel s nákladem kamene z lomu Zbečno a dalších neukázněných řidičů je vhodné zařídit měření rychlosti a totožnost projíždějících vozidel, která nerespektují zákaz vjezdu nákladních vozidel v západní části intravilánu obce. |
Opatření : „Obecní budovy” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zateplení budovy OÚ a MŠ” |
2020 - 2025 | Vlastní + externí | ||
Společná budova Obecního úřadu a Mateřské školy je potřeba z důvodu zabránění unikání tepla vhodným způsobem včetně výměny oken zateplit. |
„Průběžné opravy budov Kulturního domu a sportovních kabin” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Vzhledem k tomu, že obecní budovy jsou ze 70. let minulého století, je třeba dle stávajícího stavu provádět menší i větší údržbu /oprava střechy/ tak, aby dále bezpečně sloužily ke svému účelu. |
„Oprava hřbitovní zdi a márnice” |
2020 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Budova márnice si vyžaduje větší opravu včetně střechy - poslední byla provedena v 80. letech minulého století. Hřbitovní zeď a vstup opravit tak, aby nedocházelo k opadávání omýtky. |
„Zajištění chodu restaurace v obci” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
V případě zájmu o provozování restaurace v obci zajistit vhodné prostory pro tuto činnost. |
Opatření : „Návesní prostory” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Revitalizace horní návsi” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Zadat vypracování studie na vyřešení prostoru "Draha" ve stylu malá venkovská náves, následně vypracování projektu a realizace. |
„Revitalizace prostoru před OÚ dle územního plánu” |
2020 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Zadat vypracování studie na úpravu a vzhled prostoru před Obecním úřadem s problematickou budovou bývalé prodejny Jednota a respektováním blízkosti historické budovy kostela. Možnost parkování pro OÚ a MŠ. |
Opatření : „Parkoviště” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vytvoření parkovací plochy proi návštěvníky obce” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Vytypovat místo při hlavní silnici směrem na Zbečno, kde by mohli turisté zaparkovat, příprava projektu, následná realizace. |
Opatření : „Technika na údržbu návesních prostorů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vozidlo na údržbu návesních prostor - multifunkční” |
2019 - 2026 | Vlastní + externí | ||
Dle stavu obecního vozidla Multicara začít uvažovat o pořízení nového multifunkčního vozidla na údržbu veřejných prostor v obci |
Cíl : „PC3 Volnočasové aktivity”
Podpora volnočasových aktivit může vytvářet vhodné sportovní a společenské prostředí
Opatření : „Aktivity dětí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce dětského dopravního hřiště” |
2019 - 2019 | Vlastní + externí | ||
Stávají dětské dopravní hřiště je v naprosto nevyhovujícím stavu, není možné zajistit bezpečnost dětí. Kompletní výměna herních prvků, dotvoření bezpečných stávajících ploch, oprava asfaltové části, zakreslení bezpečnostních značek pro cyklisty.Dosazení zeleně. |
„Průběžné opravy sportovního hřiště” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Dle požadavků sportovců se podílet na úpravách a opravách na fotbalovém hřišti. |
„Podpora akcí pro děti” |
2019 - 2029 | Vlastní | ||
Finančně se podílet na akcích pro děti. |
Opatření : „Aktivity dospělých” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vytvoření odpočinkových míst v obci a okolí” |
2019 - 2023 | Vlastní | ||
Vytvořit v obci a okolí další odpočinková místa pro občany a turisty. |
„Rekonstrukce venkovního tanečního parketu” |
2019 - 2023 | Vlastní | ||
Oprava zastřešení a okolí venkovního tanečního parketu pro pořádání setkání s občany. |
„Podpora činností spolků v obci” |
2019 - 2029 | Vlastní | ||
Na základě žádostí o finanční podporu a uzavření veřejnoprávních smluv se podílet na finanční pomoci neziskovým spolkům a sdružením v obci. |
„Vytvoření propojení se sousedními obcemi” |
2019 - 2029 | Vlastní + externí | ||
Po dohodě s okolními obcemi /Bratronice, Sýkořice/ naplánovat propojení formou značené cesty nebo cyklostezky |
Odpovědnost za plnění
Zodpovědným orgánem Strategického plánu rozvoje obce Běleč na období 2019 - 2029 bude vždy starosta, který bude zodpovídat za realizaci a aktualizaci jednotlivých bodů programu.
Hodnocení aktivit
Vyhodnocení realizace jednotlivých aktivit programu bude vždy na konci kalendářního roku. Starosta provede hodnocení a předloží ke schválení obecnímu zastupitelstvu. V roce 2029 bude navíc zpracováno komplexní zhodnocení programu rozvoje obce, které bude základním zdrojem informací pro návazující rozvojový dokument.
Aktualizace dokumentu
Aktualizaci bude provádět rovněž starosta nebo jím pověření zastupitel a to vždy ke konci kalendářního roku. Aktualizace proběhne formou doplnění dokumentu. Podnětem k aktualizaci programu může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění jeho části, či potřeba stanovení nových cílů. Neměla by však být vyvolána změnou politické reprezentace obce. Aktualizace a případné změny budou schváleny zastupitelstvem obce.
Financování realizace Programu
Zdrojem financování rozvojových aktivit obce je rozpočet, dalším zdrojem je možnost využití spolufinancování z veřejných rozpočtů- dotace a granty, které jsou poskytovány prostřednictvím ministerstev /MMR, MŽP, MZe, MF, MV, MŠMT, MK/: Dáke je možno využít státní fondy /SFDI, SFŽP/.
Zpřístupnění dokumentu
Aktuální dokument Program rozvoje obce Běleč bude dostupný na internetových stránkách obce a bude rovněž v listinné podobě uložen na obecním úřadě k případnému nahlédnutí.
Hodnocení Programu
Je potřeba věnovat pozornost dosažení dílčích úspěchů a průběžně hodnotit plnění rozvojových aktivit. Bude každé dva roky vyhodnocován.