1. Základní informace o území

Střeň se nachází v hanácké pánvi na levém břehu řeky Moravy asi 7 km jihovýchodně od Litovle. Obec patří do okresu Olomouc v Olomouckém kraji a spadá do působnosti ORP Litovel. Katastrální území Střeň se rozkládá na 5,78 km² a leží v nadmořské výšce kolem 225 m n. m. Mezi nejbližší spádové lokality patří město Litovel a cca 20 km vzdálené město Olomouc. 

Mapa okolí obce Střeň (červeně vyznačen katastr)

Části obce Střeň a okolí

Správní území území obce Střeň sousedí s těmito obcemi:

SZ– Pňovice (požadavek na napřímení protipovodňové hráze zasahuje do katastrálního území obce Pňovice)

V – Štěpánov

JV – Horka nad Moravou

Z – Litovel

JZ – Lhota na Moravě

J – Hynkov

Krajina v okolí obce je odnepaměti utvářena tokem blízké řeky Moravy, která se téměř každé jaro rozlévá do okolních lužních lesů. Druhým menším vodním tokem v blízkosti obce je Benkovský potok (uměle vytvořený kanál), který protéká ze severovýchodní strany (mezi místními občany nazýván jako Poněva). Území obce Střen lze nazvat paloukem nebo ostrovem uprostřed lužních lesů a před rozlivy řeky Moravy i Benkovského potoka jí chrání tzv. "selské" hráze. Celé katastrální území obce Střeň je součástí chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Na katastru obce a v jeho nejbližším okolí se nachází také NPR Ramena řeky Moravy.

Kvůli blízkosti řeky a nutnosti ji přecházet má Střeň také několik svých zajímavě, hanácky pojmenovaných mostů: Hrobé most (mezi Stření a Lhotou), Bláznivské most (dnes už téměř zaniklý, zachovaly se spíše zbytky na lesní cestě ze Střeně do Březové), O bílech slópku (mostek přes hrázní příkop na rozhraní pole a lesa v směru na Štěpánov).

Většina nezastavěných ploch ohraničených hrázemi je využívána k zemědělským účelům. Veškeré okolní plochy z vnější strany hrází jsou zalesněny převážně listnatými stromy a využívají je k hospodaření Lesy ČR a Lesy města Olomouce. V blízkých lesích nalezneme také vodní zdroje s ochranným pásmem 1. a 2. stupně.

První zmínky o obci Střeň pochází z roku 1249 v listině krále Václava I., přičemž nejstarší písemný dochovaný doklad o Střeni je z roku 1390. Na území obce byla nalezena bronzová sekera z mohylové kultury ze 6. století př. n. l., jediná archeologická památka dokládající přítomnost človeka v těchto místech v prehistorických dobách.

Místní lokalita umožnuje zejména rekreační a sportovní aktivity jako zahrádkářství, rybaření, turistiku a zejména cykloturistiku (lužní lesy protkané sítí cest v rovinatém území).

2. Statistické informace o území

(stav ke dni 15. 11. 2015)

mapa katastru

zdroj: www.cuzk.cz

Struktura využití půdy v obci Střeň v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Hustota zalidnění obce je 105,11 obyvatel na km². Průměrná hustota zalidnění pro celé území ČR je 133 obyvatel na km², v Olomouckém kraji je to 121 obyvatel na km². 
Pramen: ČSÚ

Orná půda zaujímá 26,13 % plochy, lesy tvoří 58,63 % plochy.
Pramen: ČSÚ

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Střeň dosahuje koeficient hodnoty 2,03.
Pramen: ČSÚ

A) Demografická situace

1. Počet obyvatel a jeho vývoj v obci

V roce 2005 žilo v naší obci 534 obyvatel, k 31.12.2014 je počet obyvatel v obci Střeň celkem 610 (z části způsobeno administrativně). Z dlouhodobého pohledu lze pozorovat mírný nárůst obyvatel. Přispělo k tomu postavením 3 povodňových domů, které prvotně sloužily pro ubytování občanů postižených povodní. Po splnění svého účelu začaly sloužit jako rozjezdové bydlení (resp. sociální bydlení) pro mladé rodiny s dětmi, které se stěhovaly z blízkého okolí. Tím se do obce přistěhovalo nemalé množství dětí, které posílily mateřskou a základní školu ve Střeni.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Střeň od roku 1910

Pramen: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obce Střeň v letech 2003 - 2014

Pramen: ČSÚ

2. Pohyb obyvatel za poslední roky

3. Věkové složení obyvatel

V roce 2014 je podíl mužů 317 a žen je 293. Přibylo obyvatel do 14 let, zároveň se mírně se zvyšuje počet obyvatel nad 60 let.

Věkové složení obyvatel obce v letech 2010 – 2014 (evidence obyvatel):

Věková struktura obyvatel obce Střeň v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Průměrný věk obyvatel k 31.12.2014

Průměrný věk obyvatel v Olomouckém kraji je 42,0.

Průměrný věk obyvate ČR v letech: rok 1994 - 37,0 let; rok 2004 - 39,8 let; rok 2014 - 41,7 let

(Zdroj ČSÚ)

Průměrný věk obyvatel Střeně je při srovnáním s průměrem obyvatel ČR nižší (údaje k 31. 12. 2014). 

Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Střeň

Pramen: ČSÚ
Z údajů v tabulce vyplývá, že máme v obci vyšší poměr počtu dětí na celkový počet obyvatel v porovnání s ORP, okresem, krajem i celou ČR.

4. Předpokládaný vývoj zastoupení dětí a seniorů

Při pohledu na dosavadní demografický vývoj a rozdělení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva můžeme očekávat mírný nárůst v zastoupení mladší generace. Zvláště pokud se obci podaří zajistit vhodné podmínky pro stěhování rodin s dětmi.

Jako výhodu je možno v dlouhodobé prognóze vnímat polohu obce, která je v blízkosti velkých měst. Krátká dojezdnost za prací, podpořena dobrou dopravní obslužností.

5. Vzdělanostní struktura obyvatel

Při sčítání lidí v roce 2011 bylo statisticky zjištěno (ČSU):

 Vzdělanostní struktura obyvatel obce Střeň v roce 2011

Pramen: ČSÚ

V roce 2011 byl počet ekonomicky aktivních obyvatel 288.

B) Sociální situace

1. národnostní menšiny

Pro identifikaci národnostních menšin v obci nejsou odpovídající podklady. Z dostupných informací – sčítání lidu r. 2011 se ke slovenské národnosti přihlásili 3 obyvatelé Střeně.

2. Výskyt sociálně slabých obyvatel/skupin

Pro identifikaci sociálně slabých v obci nejsou odpovídající podklady. V obci je odhadem 4 % sociálně slabých domácností.

3. Sociálně vyloučené lokality

V obci se nenachází sociálně vyloučené lokality.

4. Výskyt sociopatologických jevů

V obci není znám výskyt osob závislých na návykových látkách. Výjimku tvoří alkoholové závislosti, které tvoří základ pro další sociálně patologické jevy (nezaměstnanost, rozvodovost...). Dalším problémem je chudoba části obyvatel často spojená s nízkou mírou finanční gramotnosti.

5. Spolková, osvětová a informační činnost

V obci se nalézá celá řada funkčních spolků (viz níže), které přispívají k dění obci (sportovní, kulturní i společenské). Osvětovou a informační činnost v obci zpravidla zajišťují  dobrovolníci, partneři obce a zástupci obce. Informační činnost je zajištěna přes tradiční média (vývěsky, obecní rozhlas, obecní zpravodaj, zasedání zastupitelstva, tematické setkávání s občany, internetové stránky obce, maily, sms, telefony).

6. Spolky v obci a profil jejich činnosti

TJ Střeň

Tělovýchovná jednota byla založena roku 1955 sloučením – dříve DTJ od r. 1923. Hlavní činnost spočívá v organizaci mistrovské fotbalové soutěže (aktuálně IV. třídy), pořádání letních turnajů ve fotbale, nohejbale, práce s dětmi, organizaci cyklistických závodů apod. Z kulturních akcí jsou to zejména tradiční sokolské Šibřinky.V současné době spolek pracuje v obci s počtem 30 členů nad 18 let věku.

SDH Střeň

Velký význam pro dění v obci má také místní jednotka Sboru dobrovolných hasičů. Spolek byl založen v r. 1889. Vedle zásahové činnosti a povodňové prevence se věnuje také práci s mládeží. Požární jednotka o počtu 15 dětí se pravidelně schází ve své klubovně. Účastní se cvičení a soutěží, kde se umísťuje na předních místech. SDH má 27 členů nad 18 let. Aktivní je zásahová jednotka obce z řad dobrovolných hasičů, která čítá 9 mužů.  Jednotka mj. aktivity nabízí též podle potřeby svoji pomoc oblastem postiženým  živelnými pohromami. Pořádá Hasičský ples a pro děti Sportovní den.

Volejbal – group

Místní sportovní seskupení sdružující mládež a dospělé. Hlavní sportovní a zájmová činnost spočívá v pravidelném sportovním  vyžití (volejbalové pátky) a organizování turnajů ve volejbale. Spolek se schází přes 15 sezón a má 12 členů nad 18 let věku.

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy pracuje při Základní a Mateřské škole ve Střeni. Podílí se na organizování kulturních a sportovních akcí pro školu.

Senior klub

Založení klubu seniorů ve Střeni se datuje k lednu roku 1990. V současné době má 22 členů. Klub seniorů se pravidelně schází 1x týdně v zasedací místnosti Obecního úřadu ve Střeni, pořádá zde přednášky v oblasti cestovatelské, zahrádkářské, zdravotní. Organizuje zájezdy, na besedy si zve zajímavé hosty – osobnosti z oblasti umění, kultury. Aktivně se účastní dění v obci.

Tenis Střeň

Střeňští tenisti se schází od roku 2006. Každoročně se účastní amatérské tenisové ligy družstev s názvem Kapcziho pohár, kde měří síly s družstvy z okolí.

Streetball

Místní sportovní skupina se zaměřením na streetball funguje od roku 2010. Má 9 aktivních členů. Účastní se turnajů po celé ČR. Na domácím hřišti pak pořádá turnaje Streetball Fight. Pravidelná aktivita při organizaci kulturních akcí v obci.

Šipkaři Střeň

Tento spolek v počtu 9 členů nad 18 let se účastní turnajů po celé ČR. Pořádá každoročně turnaje v šipkách v prostorách Kulturního domu ve Střeni. Šipkaři hrají Olomouckou ligu.

7. Podpora spolkové činnosti za strany obce

Obec podporuje činnost spolků půjčováním prostor (+ úhrada energií) v Kulturním domě Střeň, kde je možné trénovat (sportovní vyžití), popř. se scházet ke společenské činnosti. Na venkovních kurtech a hřišti se dají pořádat turnaje a soutěže.

Obec poskytuje spolkům na podporu jejich činnosti finanční prostředky formou dotací Žádost je předkládána 1x ročně a je zařazena do rozpočtu obce. V roce 2014 přispěla obec na spolky z rozpočtu 64.500,-Kč, na rok 2015 je počítáno v rozpočtu s částkou 109.000,- Kč.

8. Práce obce s mládeží a seniory

Obec se snaží aktivně zapojit nejen mládež ale i seniory. Probíhá spolupráce s místní základní školou a SRPŠ. V zimním období se tradicí stal Dětský maškarní ples a v červnu Dětský sportovní den pořádaný sdružením rodičů a přátel při Základní škole ve Střeni. Prostory pro pořádané akce bezplatně poskytuje obec.

Děti se zapojily do akce výsadba zeleně za KD, ty starší se na jaře podílely na úklidu obce a okolí od odpadků. Pravidelnou akcí je sběr papíru po obci, která se uskutečňuje pod záštitou ZŠ Střeň a rodičů.

Senioři se velkou měrou podíleli na výstavě věnované obci Střeň, konané v muzeu Litovel v roce 2014 a především jejich zásluhou byla výstava tak úspěšná. Organizačně vypomáhají při kulturních akcích konaných obcí.

9. Významné akce pořádané v obci

Jednou z nejnáročnějších akcí na, které se podílela obec byly cyklistické závody “o pohár Střeně“ pořádané na ukončení sezóny za účasti známých reprezentantů, účastníku mistrovství světa a olympijských her např. R. Kreuziger, J. Svorada, J. Kulhavý, T. Konečný a T. Huříková. Proběhlo několik ročníků.

Sportovní akce – každoroční turnaj ve fotbale, nohejbale, basketbale, volejbale, turnaj v šipkách, tenisový turnaj, Dětský sportovní den, Hasičský den se zaměřením na mládež.

Kulturní akce: Hasičský ples, Sokolské šibřinky, Farní ples, Dětský ples, Den obce, rozsvěcení vánočního stromu, lampionový průvod.

10. Způsoby informování občanů

Obec informuje občany přes následující zdroje:

• obecní rozhlas;
• úřední deska (obecní vývěska);
• zpravodaj – vychází 1x za dva měsíce;
• webové stránky obce – s možností zasílání zveřejněných informací na e-mailové adresy občanům, kteří se k odběru zaregistrovali;
• zasedání zastupitelstva obce;
• tematické diskuse s občany.

Střeň je samostatná obec a snaží se realizovat nové projekty, které přispívají ke zkvalitnění kulturního a společenského života jejich obyvatel. Má zájem na tom, aby se do obce stěhovali noví spoluobčané a ti stávající, aby neodcházeli do města. Mezi realizované projekty patří kanalizace s novou čističkou, dětské hřiště za KD, v současné době Revitalizace návsi a veřejných prostranství obce. K projednávaným projektům se zařadila i oprava kulturního domu, což by rozšířilo a zkvalitnilo jeho využití pro kulturní a sportovní akce. To vše přispívá ke kvalitnímu a klidnému životu v obci.

Nevýhodou je nedostatek pracovních příležitostí v obci, je nutné vyjíždět za prací a službami do města.

A) Ekonomická situace

1. Charakter ekonomických aktivit

V obci a jejím okolí převažuje zemědělská a lesnická činnost. Na území obce hospodaří soukromí zemědělci (p. Mojžíš, pí. Žatková) a ZD Unčovice. Lesní správu zajišťují Lesy ČR a Lesy města Olomouce. Dále zde působí řada drobných podnikatelů.

2. Odvětvová a velikostní struktura podniků

Odvětvová struktura podniků 

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Střeň v roce 2013

Pramen: ČSÚ

Struktura zaměstnanosti v obci Střeň podle odvětví v roce 2011 (%)

Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Střeň v roce 2014

Pramen: ČSÚ

3. Charakteristika klíčových podnikatelských subjektů

Ačkoli je v obci registrovaných 62 podnikatelských subjektů, aktivně ovlivňují ekonomickou situaci v obci jen některé z nich. Současně zde reálně působí podnikatelské subjekty se sídlem mimo obec.

ZD Unčovice - zemědělská činnost, pronájem obecních pozemků, zaměstnavatel.

Jiří Mojžíš - soukromý zemědělec, pronájem obecních pozemků.

Jana Žatková - soukromý zemědělec.

Pavel Zachrla - lesnická a zemědělská činnost v areálu bývalého ZD (prozatím neaktivní).

Lesy ČR - správa a hospodaření v lesích na katastru obce, zaměstnavatel.

Lesy města Olomouce - správa a hospodaření v lesích na katastru obce, zaměstnavatel.

Spektrum potřeb (Božena Gatěková) - provozovna Polská, Olomouc.

Jitka Tománková - obchod.

Vladimíra Dostálová - hostinec.

4. Spolupráce obce s podnikateli, podpora podnikání

Obec se snaží podporovat místní podnikatele využíváním jejich služeb. Podnikatelé podporují obec v pořádání akcí.

5. Plochy pro podnikání

V územním plánu jsou označeny celkem 3 plochy k podnikání:

1. sklad v lokalitě u zdravotního střediska (využívá se);

2. areál bývalého zemědělského družstva - část využívá ZD Unčovice jako vepřín a většinovou část vlastní Pavel Zachrla;

3. obec v minulosti vytvořila průmyslovou zónu, kde se doposud nepodařilo otevřít žádnou provozovnu (lokalita v blízkosti ČOV);

4. zemědělské plochy ve vlastnictví obce cca 17 ha - všechny pronajaty;

Poptávka po plochách k podnikání: orná půda k zemědělské činnosti.

6. Charakter zemědělské výroby v obci

Zemědělská výroba v obci má následující chrakter:

1. rostlinná výroba - obiloviny, kukuřice, řepka, řepa, vojtěška;

2. živočišná výroba - vepřín (ZD Unčovice), chov skotu (p. Mojžíš).

7. Služby v obci

V prostorách zdravotního střediska je provozováno:

- kadeřnictví (Monika Spurná)

- praktický lékař (MUDr. Andrea Adamcová, 1 x týdně)

- dětský lékař (MUDr. Svatava Hoffmannová, 1 x týdně)

V prostorách OÚ, KD a okolí:

- hostinec,

- knihovna,

- Czech POINT,

- výdejna obědů,

- možnost pronájmu prostor KD,

- možnost pronájmu antukového (tenisového) hřiště.

Služby podnikatelů v obci:

- smíšené zboží,

- pneuservis,

- stavební, zednické a obkladačké práce,

- krmivo pro psy.

8. Atraktivity cestovního ruchu (přírodní, kulturní), turistické cíle

Lužní les

Obec je obklopena lužními lesy CHKO Litovelské Pomoraví. Charakter těchto lesů je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jarními záplavami. V pravidelně a dlouhodobě zaplavovaných místech, kam voda ukládá živinami bohaté sedimenty, najdeme tzv. měkký luh s jasany, stromovými i keřovými vrbami a také s topolem černým, který je dnes vzácný díky nahrazování hybridními topoly. Tam, kde záplavy dosahují jen občas a slaběji, můžeme najít tzv. tvrdý luh s dubem letním, lípou, javory a jilmy. Výrazné je v luzích střídání jarních aspektů vegetace. Příchod jara předznamenávají koberce kvetoucích sněženek a bledulí, které vystřídají křivatce, dymnivky, plicníky, orseje, sasanky, prvosenky, zapalice a další. Po nich pak rozkvétá česnek medvědí a nastupuje bujná vegetace letního aspektu s kopřivami, chmelem otáčivým a dalšími druhy, v jejichž podrostu je někdy skryta vzácná orchidej kruštík polabský. Olšiny najdeme v místech trvale podmáčených, která vyhovují kromě olše lepkavé i dalším dřevinám jako je jasan ztepilý (v posledních letech zasažen nekrózou jasanu - Chalara fraxinea), krušina olšová či střemcha obecná. Na jaře v jejich podrostu vynikají žlutými květy blatouchy bahenní a později i kosatce žluté, jinde nepřehlédneme narůžovělé květy žebratky bahenní. 

Zdroj: http://litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora/

Zeleň v obci

Zeleň uvnitř obce se kromě zahrad uplatňuje ve formě zelených pásů podél komunikací a nově vznikajících prostor tzv. zeleného bohatství. Důkazem toho je postupně vznikající park v areálu za kulturním domem, tradiční jarní krokusové záhony a bohatá výzdoba nemovitostí podpořená tradiční soutěží Krásnější Střeň. I obecní úřad se snaží o zlepšování vzhledu obce květinovou výzdobou. V roce 2015 bylo osazeno 20 ks dřevěných květináčů rozmístěných po celé délce hlavní ulice, dále bylo vyzdobeno okolí vlakové zastávky, kulturního domu a zdravotního střediska.     

Rekreace

Pro každodenní rekreaci obyvatel slouží několik hřišť v obci: fotbalové, antukové (tenis, volejbal), asfaltové (víceúčelové), dětské za KD a na Trávníku. Největší centrum pro kulturně společenské a sportovní vyžití představuje areál kulturního domu a přilehlé prostory (hřiště). Specifickou formou rekreace je zahrádkářství, houbaření a rybaření (řeka Morava, nedaleké pískovny). Turistika a cykloturistika jsou hlavní činností rekreačních aktivit. Cykloturistika představuje v současné době nejvýznamnější odvětví sportovního a rekreačního vyžití v CHKO, jejíž význam i do budoucna poroste. Rovinaté území a síť asfaltových cest v lužním lese a současně snadná dostupnost území vytváří pro cykloturistiku v oblasti velmi vhodné podmínky.

Historické stavby

Nejstarší dochovanou budovou je kaple sv. Jiří, která byla postavena v roce 1718. Ve středu obce byl roku 1867 postaven kříž s Kristem (namalovaným na plechu), který vznikl jako poděkování za to, ze po prusko-rakouské válce se obci vyhnula cholera, která v kraji v té době propukla. Druhý kříž pochází (z roku 1898) byl postaven u příležitosti misií ve farním kostele v Nákle. Za zmínku také stojí budova školy z roku 1881, budova bývalého nádraží z roku 1855 (adaptace v letech 1911-1912) a budova hájenky přibližně z roku 1902. Významné událostí ČR si pravidelně připomínáme u pomníku obětem první světové války dokončeném v roce 1919. Roku 1938 postavil starosta obce na Zadních Dílech boží muka jako náhradu za ta, která zanikla o dva roky dříve při scelování pozemků. Z období po 2. světové válce do dnešních časů bylo vybudováno zdravotní středisko 1946, památník rudé armády 1949, požární zbrojnice 1950 a kulturní dům 1964.

Kultura

Mezi nejvýznamnější kulturní akce patří zejména tradiční společenské plesy (hasičský, farní, šibřinky), dětské dny, den obce (největší návštěva cca 600 osob), rozsvícení vánočního stromu.

Sportovní akce

Ve Střeni působí řada sportovních uskupení a klubů, které pořádají již tradiční každoroční akce - nohejbalový turnaj, volejbalový turnaj, streetball turnaj, šipkařský turnaj, tenisový turnaj, cyklistický závod. TJ Střeň se účastní fotbalové okresní soutěže a pravidelně všechny zve na domácí zápasy. 

9. Turistická infrastruktura (ubytování, stravování, služby)

Ubytovací kapacity pro turisty v obci nejsou, od pondělí do soboty je otevřena samoobsluha, další služby chybí.

B) Trh práce

(základní data za rok 2014)

1. Obyvatelé v aktivním věku (počet, %)

Počet ekonomicky aktivních osob - 288.

Počet zaměstnaných osob - 248.

2. Struktura ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnanci, OSVČ, vývoj)

Počet podnik. subjektů bez zaměstnanců - 18.

Počet podnik. subjektů s 1-9 zaměstnanci - 1.

Počet podnik. subjektů s 10 - 19 zaměstnanci - 2.

Počet osob zaměstnaných v zemědělství - 13.

Počet osob zaměstnaných v průmyslu - 78.

Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví - 21.

Počet osob zaměstnaných ve službách - 132.

3. Míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných, vývoj

Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 10 %.

Vývoj podílu nezaměstnaných osob
pramen: ČSÚ

Počet uchazečů o zaměstnání - 31.

4. Dojížďka a vyjížďka za prací

Počet osob vyjíždějících z obce za prací - 163.

Počet osob dojíždějících za prací do obce - 6.

5. Opatření na podporu zaměstnanosti v obci

Obec zaměstnává pracovníky na veřejně prospěšné práce (přednost mají občané Střeně) a využívá služeb místních podnikatelů.

A) Technická infrastruktura

1. Zásobování pitnou vodou, vodovod, technický stav, kapacita, kvalita vody

Obec je zásobena vodou ze skupinového vodovodu Litovel - Březové - Lhota  - Střeň - Pňovice (vodojem Třesín). Vodovod byl vybudován na konci 80. let 20. století a v současnosti je provozován společností Moravská vodárenská, a.s.. Obec vlastní malou část vodovodu vybudovanou v roce 2013 (v nové stavební zóně B2 a B3), provozuje Moravská vodárenská, a.s.. Kapacita vodovodu odpovídá současným potřebám obce a síť je připravena na připojení v rámci nové výstavby rodinných domů. Kvalitu vody prověřuje v souladu s legislativou provozovatel. Technický stav hlavního řádu odpovídá době vzniku a vyžaduje pravidelnou údržbu armatur, přípojek a hlavních uzávěrů.

2. Čistění odpadních vod, kanalizační síť, ČOV, technický stav

Čištění odpadních vod v obci je zajišťováno tlakovou kanalizací napojenou na čističku odpadních vod. Celá síť, včetně ČOV je v majetku obce. Tlaková kanalizace je v provozu od roku 2012.

Kanalizační síť:

- doplněno o řad do stavební zóny B2 a B3

ČOV:

Technický stav

Technický stav odpovídá době provozování zařízení.

Povrchová kanalizace

Povrchová kanalizace v obci je tvořena zatrubněnou částí a příkopy. Zatrubněná část je tvořena převážně z betonového potrubí, v malé míře je použito plastové potrubí. Budování povrchové kanalizace probíhalo v mnoha etapách (přibližně od 60. let 20. století) a s tím je spojem problém nedostatečné koordinace při realizaci jednotlivých etap. Dalším všeobecným problémem je poloha obce v rovinatém území, kde se obtížně dosahuje požadovaných spádů. Část povrchové kanalizace je vedena přes pozemky, které nejsou ve vlastnictví obce.

3. Plynofikace, míra napojení, poptávka po plynofikaci

Obec není plynofikována. Příprava na plynofikaci byla ukončena ve stádiu budování přípojné infrastruktury v sousední obci Lhota nad Moravou, která spočívala v zajištění dostatečné kapacity přípojky pro naši obec. Poptávku po plynofikaci lze jen odhadovat, přesnější data lze získat z ankety mezi občany.

4. Zásobování teplem

V obci se zásobání teplem řeší převážně lokálním vytápěním v kotlech na tuhá paliva (dřevo, uhlí, biomasa...). Jako další zdroj pro zásobování teplem se využívá elektrická energie, v jednotlivých případech také solární kolektory.

5. Stav a kapacity ostatní technické infrastruktury (elektrická síť, sítě pro internet)

Elektrická síť

Obec je připojena k rozvodné síti v majetku ČEZ distribuce. Aktuálně jsou na katastru 4 transformátory 22 kV/230 V. Rozvody po obci jsou řešeny vzdušným vedením (podpěrné sloupy). 

Sítě pro internet

V obci jsou provozovány dvě Wi-Fi sítě poskytovatelů internetového připojení (Jan Havlíček, Jaroslav Doubrava - DOUBRAVA.NET). V obci je kvalitní signál mobilních operátorů (vysílač u bývalého nádraží), kteří zajišťují případné mobilní internetové připojení. Dále je k dispozici pevné (metalické) internetové připojení od společnosti O2 (velká vzdálenost od ústředny - malá rychlost připojení).

Obec má v plánu vybudování sítě kabelů s optickými vlákny. První etapa proběhla položením HDPE chrániček při akci Revitalizace návsi a veřejných prostranství obce Střeň v roce 2015.

Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází územím optický kabel dálkové přenosové sítě v trase vysokorychlostní železnice  a trasy radioreléových spojů. 

6. Nakládání s odpady (třídění, sběr a likvidace, sběrný dvůr, kompostárna, skládka)

V obci platí Obecně závazná vyhláška o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem. Komunální odpad z obce vyváží firma EKO-UNIMED na skládku do Medlova 1 x za 14 dnů. Jednou za 4 týdny provádí firma EKO-UNIMED pytlový svoz plastů a nápojových kartonů od jednotlivých nemovitostí.

Aktuálně je v obci 5 stanovišť se sběrnými nádobami, které jsou určeny pro třídění následujících komodit:

- biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu (do velkoobjemových kontejnerů)

- papír

- sklo čiré

- sklo barevné

- kovy

- použitý rostlinný olej.

Na obecním úřadě, v hostinci, v obchodě a ve škole se nachází sběrné místo na použité baterie. Ve škole a na obecním úřadě je možno odložit malé vysloužilé elektrospotřebiče. Další sbíranou komoditou jsou zářivky a úsporné žárovky, které je možno odložit do sběrné nádoby na obecním úřadě.

Sběr velkoobjemového odpadu je řešen 1x ročně (v jarním termínu) svozovou firmou EKO-UNIMED. Nebezpečný odpad je svážen 2x ročně stejnou svozovou firmou (jarní a podzimní termín.

Obec má partnerskou smlouvu s obcí Náklo, která provozuje kompostárnu a sběrný dvůr. V rámci uvedeného partnerství svážíme biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu do kompostárny v Nákle k dalšímu zpracování. Mimo pravidelné sběry (organizované obcí) mohou občané dovážet do sběrného dvora v Nákle také nebezpečný a velkoobjemový odpad.

B) Dopravní infrastruktura

1. Čísla a kategorie komunikací procházejících obcí

Obcí prochází komunikace 3. třídy č. 44620, na kterou jsou napojeny místní komunikace (cca 3 km).  Dále se zde nacházejí účelové komunikace (cca 5,5 km). Účelové komunikace jsou ve vlastnictví obce a jedna ve vlastnictví Povodí Moravy. V rámci akce Revitalizace návsi a veřejných prostranství obce Střeň bylo nově vybudováno cca 500 m chodníků. 

Veškeré komunikace využívají 5 mostních objektů a 2 propustky. V obci se nacházejí také parkoviště a odstavné plochy.

Tabulka pasportu komunikací

Zdroj: Pasport komunikací

2. Technický stav komunikací

Komunikace III. třídy č. 44620 má povrch z asfaltobetonu. Poslední velká oprava povrchu proběhla v roce 2012.

Povrch místních komunikací je tvořen asfaltobetonem, penetračním makadamem a štěrkem (viz tabulka pasportu komunikací).

Účelové komunikace mají povrch nezpevněný, částečně tvořený štěrkem, asfaltem, penetračním makadamem a betonovými panely.

Povrch chodníků tvoří zámková dlažba. Ostatní plochy a parkoviště jsou pokryty zámkovou dlažbou, asfaltovým recyklátem a zatravňovacími tvárnicemi. Část parkovacích míst má nezpevněný povrch.

3. Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici / rychlostní komunikaci

Obec je vzdálena 8 km od nájezdu na dálnici D35 (Olomouc - Mohelnice).

4. Železniční doprava, charakter trati, zastávka (nejbližší zastávka)

V blízkosti obce prochází dvoukolejná celostátní železniční trať Olomouc - Praha. Je zde zřízena železniční zastávka. V blízkosti zastávky se nachází chráněný železniční přejezd osazený závorami s vystražníky.

5. Dopravní zátěž obce (počet průjezdů vozidel, zatížení hlukem)

Úsek obce nebyl zahrnut v rámci celostátního sčítání dopravy 2010 (CSD 2010).

Z hlediska dopravní zátěže je nejvíce exponovaná silnice třetí třídy III/44620, která prochází obcí. Další zatěžovanou lokalitou je náves a navazující komunikace ve směru na Štěpánov (bývalá III/44619) - v nájmu ZD Unčovice.

Ostatní místní komunikace slouží spíše jako oblužné komunikace pro obyvatele obce.

C) Místní komunikace

1. Délka a technický stav

Délka místních komunikací je přibližně 3 km. Technický stav odpovídá době vzniku, použité technologii (nevyhovující podklad) a zasáhům v rámci budování sítí (vodovod, telefonní přípojky, kanalizace...).

2. Údržba a zimní údržba

Údržba probíhá formou lokálních oprav (výtluky, praskliny, drolení asfaltu).

Zimní údržba spočívá převážně v úklidu sněhu, kterou zajišťuje místní zemědělec pan Jiří Mojžíš, resp. pan Jiří Gargela. Chemické ošetření posypovou solí obstarávají obecní zaměstnanci (rozmetadlo na multifunkčním traktoru, ruční rozhoz soli). Zimní úklid chodníku provádí obecní zaměstnanec pomocí víceúčelového traktoru a zametacího kartáče.

3. Parkovací místa

V obci se nachází 4 lokality s parkovacími místy (náves, před OÚ, u obecních bytů, u železniční zastávky). Kapacita parkovacích míst je následující:

Náves (zámková dlažba) - 10 míst + 1 vyhrazené pro vozidlo přepravující osoby těžce pohybově postižené

Před obecním úřadem (zámková dlažba, zatravňovací tvárnice) - 12 míst + 1 vyhrazené pro vozidlo přepravující osoby těžce pohybově postižené

U obecních bytů (asfaltový recyklát) - podélně s osou komunikace 6 míst, kolmo 7 míst

U železniční zastávky (nezpevněná plocha) - 3 místa

4. Cyklostezky a cyklotrasy

Cyklostezky se v katastru obce nenacházejí. V okolí obce vedou pouze cyklotrasy a to do následujích směrů:

- směr Litovel, komunikace za školou

- směr Březové, odbočka za hlavním mostem pře Moravu (do prava)

- směr Štěpánov (kolem areálu ZD)

- směr Náklo

- směr Pňovice

- směr Hynkov s možností pokračovat na Horku nad Moravou - Olomouc nebo směr Kénický

- směr nadjezd Tři Dvory (v katastru obce Pňovice)

D) Dopravní obslužnost

1. Zapojení obce do integrovaného systému dopravy

Obec není zapojena do IDSOK (Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje). 

2. Počet spojů veřejné dopravy ve všedních dnech, o víkendu, do spádového sídla

Autobusová doprava

Střeň - Litovel (přes Pňovice) ve všední dny: 5 spojů (So, Ne, svátek - 0 spojů)

Střeň - Litovel (přes Náklo) ve všední dny: 2 spoje (So, Ne, svátek - 0 spojů)

Vlaková doprava

směr Olomouc ve všední dny: 17 spojů

směr Olomouc v sobotu a v neděli: 15 spojů

směr Zábřeh ve všední dny: 17 spojů

směr Zábřeh v sobotu a v neděli: 16 spojů

směr Litovel ve všední dny: 17 spojů

směr Litovel v sobotu a v neděli: 16 spojů

3. Kvalita spojení (dostatečná četnost spojů, přepravní doba, nutnost přestupů)

Vzhledem k umístění železniční zastávky Střeň na hlavní železniční trati je četnost spojů dostatečná, přepravní doba je při standardních podmínkách následující:

- do Olomouce 12 minut (bez přestupu),

- do Zábřeha na Moravě 29 minut (bez přestupu),

- do Litovle cca 30 minut (nutný přestup na Července, záleží na přípoji).

Blízkost železniční stanice Olomouc hl. nádraží umožňuje snadnou dostupnost do celé železniční sítě v rámci ČR, případně do zahraničí. Rychlíkové spoje z Olomouce provozují všichni železniční dopravci v rámci ČR.

Autobusová doprava je přizpůsobena četnosti železniční dopravy a zajišťuje zejména spojení do školy v Pňovicích (popř. v Litovli) a k lékařům v Nákle, resp. v Litovli.

Dopravní dostupnost dalších blízkých spádových sídel jako je např. Uničov a Šternberk je obtížná a to zejména vzhledem k nutnosti přestupů jak ve vlakové, tak i v autobusové dopravě (zvýšená přepravní doba).

A) Bydlení

Vývoj bytové výstavby v obci Střeň v období 2009 - 2014

Pramen: ČSÚ

Domovní a bytový fond v obci Střeň dle SLDB 2011

Pramen: ČSÚ

Počet nájemních bytů ve vlastnictví obce je 12, ve vlastnictví LČR jsou 2 byty.

Počet dokončených bytů-domů za posledních 10 let je 11.

Počet zájemců o obecní bydlení je v celoročním průměru 4 žádosti o byt.

Podpora bytové výstavby v obci je jednou z obecních priorit v podobě zbudování inženýrských sítí a komunikací k zónám definovaným v územním plánu obce . Zmíněných zón je 11.

Plochy pro výstavbu RD jsou připraveny ve smyslu přímé dostupnosti k inženýrským sítím a obslužným komunikacím.

Sociální bydlení v obci není t.č. k dispozici.

Podíl domů využívaných k rekreaci je do počtu 5.

Individuální rekreační objekt je v blízkosti řeky Moravy ve vlastnictví domu mládeže v Olomouci.

Územní plán obce počítá s 28 zastavitelnými plochami a s navýšením počtu obyvatel do kapacity přibližně 670.

B) Školství a vzdělávání

Školy a jejich kapacita v obci Střeň v roce 2015

Základní a mateřská škola Střeň

Název :            Základní škola a Mateřská škola Střeň, příspěvková organizace, okres Olomouc
                        Střeň 58
                        783 32  pošta Náklo

Zřizovatel:       Obec Střeň 

Ředitel:            Mgr. Lenka Tozziová (odešla v roce 2016), Mgr. Miloslava Ťoupalíková (nastoupila 1. 12. 2016)

Školní budova byla vystavěna v roce 1881 a prvním učitelem i řídícím učitelem v jedné osobě je tehdy jmenován František Vaněk. V současné době je základní škola uzpůsobena na dvoutřídní provoz pro ročníky 1 - 4 a celkem pro 25 žáků. Škola si vytvořila svůj vlastní vzdělávací program „Učíme se pro život“ podle uzákoněných Rámcových vzdělávacích programů. Ve škole pracují v letošním školním roce tyto zájmové kroužky: Sportovní hry, Angličtina, Miniházená, Keramika...

Součástí školy je mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Mateřská škola ve Střeni sídlí v přízemí jednopatrové budovy,která byla přistavěna k hlavní budově. V mateřské škole je v letošním školním roce umístěno celkem 25 dětí a pracují zde tyto zájmové kroužky: Pohybové hry, Angličtina, Jóga a Metoda dobrého startu.

Součástí areálu je školní zahrada (hřiště) s dřevěným zahradním domkem, pískovištěm, multifunkční prvkem (skluzavka, houpačka, průlezka...) a dalšími drobnými prvky. Škola nemá k dispozici tělocvičnu a pro tyto účely využívá místní kulturní dům, resp. hřiště v obci.

Po ukončení docházky do základní školy ve Střeni odcházejí žáci do navazujících školských zařízení v okolí, a to předně do obce Pňovice, Náklo či do Litovle. Za tímto účelem využívají pravidelnou autobusovou či vlakovou přepravu.

C) Zdravotnictví

Zdravotnická zařízení v obci Střeň v roce 2014

Do obce dojíždí praktický a dětský lékař 1x týdně a ordinuje 1 hodinu týdně.

Pramen: ČSÚ

Občané dojíždí do zdravotnického střediska v Nákle k praktickému a dětskému lékaři autobusem. K odborným lékařům do Litovle vlakem a autobusem, do Olomouce vlakem a do Šternberka vlakem a autobusem. Ke stomatologovi do Příkaz částečně autobusem a zbytek cesty pěšky nebo vlastním autem.

Ostatní zdravotní služby pro občany jsou ve výše uvedených obcích: Příkazy rehabilitační středisko, Litovel diabetická poradna, Šternberk a Olomouc ostatní odborná vyšetření.

Střeň nemá dostupnost zdravotnické záchranné služby do 20 min. Zdravotní záchranná služba do Střeně přijíždí buď z Olomouce za 27 min a ze Šternberka za 25 min.

D) Sociální péče

Vybraná zařízení sociálních služeb v obci Střeň a jejich kapacita v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Přímo v obci Střeň nejsou zajištěny sociální služby. Za sociálními službami občané vyjíždí do spádových měst jako je např. Litovel, Šternberk a Olomouc. Nejbližší domov seniorů je v nedaleké Července.

Dle názoru zástupců místního seniorklubu jsou ve Střeni relativně dobré podmínky pro život seniorů, kteří jsou soběstační nebo pokud se o ně mohou postarat potomci či jiní příbuzní.

E) Kultura

V majetku obce je kulturní dům a areál za kulturním domem (sportoviště, hřiště park). Parametry kulturního domu: taneční sál pro 200 sedících, taneční parket 15x10 m, šatna, jeviště pro účinkující, balkon nad tanečním sálem - kapacita 100 sedících míst, podjevištní objekt pro posezení cca 40 osob, kuchyňka, bar.

Areál za kulturním domem nabízí sezónní aktivity s možností posezení. Součástí areálu je multifunkční asfaltové hřiště, které lze využít i jako taneční parket i prostor pro jeviště a hlediště. Tento prostor plynule přechází do parkové části areálu vybavené dětským hřištěm a antukovým kurtem.

Mezi nejvýznamnější kulturní akce patří každoroční plesy: hasičský ples, farní ples, šibřinky, dětský ples.

Sportovní turnaje: nohejbalový turnaj, volejbalový turnaj, šipkový turnaj, streetballový turnaj, hasičské soutěže

Další kulturní aktivity: fotbalové utkání, dětský den, hasičský dětský den, den obce, rozsvícení vánočního stromu, oslavy výročí spolků, pálení čarodějnic, lampionový průvod

Mezi nejvýznamější kulturní památky v obci patří kaplička, pomník I. a II. světové války, budova bývalého nádraží, kříž u Hradilového a Navrátilového, boží muka, budova školy, hájenka.

F) Sport a tělovýchova

Podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity v obci jsou široké a vhodné pro občany všech věkových skupin.

K dispozici jsou následující hřiště: tenisový kurt (tenis, volejbal), fotbalové hřiště, multifukční asfaltové hřiště - nohejbal, basketbal, volejbal. Travnatá plocha za kulturním domem je využívána jako prostor pro hasičské soutěže, popř. jiné vyžití (minifotbal, bedminton, atd.). Sál kulturního domu je využíván k obdobným aktivitám v zimním období (tělocvična pro ZŠ, házená, florbal, líný tenis, badminton, stolní tenis, volejbal, basketbal, pilates, atd.)

V obci je registrován fotbalový klub Tělovýchovná jednota Střeň, o.s a Sdružení dobrovolných hasičů (požární sport). Další sportovní vyžití nabízí neregistrované spolky jako např. šipkaři, tenisový klub, volejbal group, basketbal group.

Kromě uvedených sportovních aktivit se nabízí hustá síť cyklotras a turistických tras v rámci Litovelaského Pomoraví.

Mezi chybějící sportovní/volnočasová zařízení lze zařadit např.:

- posilovna, fitness, solární studio, masáže, zázemí pro sport za kulturním domem (sprcha, šatna), klubovna

Dostupnost sportovních zařízení v okolních obcích je následující:

Pňovice - fotbalové hřiště, tenisový kurt, hřiště ZŠ Pňovice (volejbal, basketbal...)

Náklo - multifunkční hřiště v areálu za školou, fotbalové hřiště

Tři Dvory - antukové kurty (tenis, volejbal)

Štěpánov - fotbalové hřiště

Březové - hřiště na malou kopanou

Hynkov - hřiště na malou kopanou

A) STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1.Půdní fond na katastru obce a jeho členění, kvalita půd, míra ohrožení erozí

Parcely v katastrálním území Střeň podle způsobu využití

Struktura využití půdy

Pramen: ČSÚ

Obec Střeň a její bezprostřední okolí tvoří izolovanou enklávu uprostřed lužních lesů místy prokládaných loukami, které se rozkládají v záplavné oblasti řeky Moravy. Geologická stavba území v říční nivě je jednotvárná, tvořená kvartérními nivními sedimenty - hlína, písek, štěrk. Zastavěné území je bezprostředně obklopeno ornou půdou.

Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny

Řešené území je svým charakterem vyjímečné z hlediska svého prostorového uspořádání. Dominantním a charakteristickým rysem řešeného území je jeho vysoké procento zalesnění (59%) Poměrně nízké procento ve složení jednotlivých kultur vykazuje právě rozsah dostupné obhospodařovaného ZPF (30%). Z hlediska ekologické stability lze území rozdělit zhruba do dvou odlišných částí. Střed řešeného území s nízkou ekologickou stabilitou tvoří bezlesý prostor kolem zastavěného území obce. Mírně ji zvyšují pouze plochy zeleně zahrad v rámci zastavěného území. Druhou část řešeného území tvoří lesní porosty souvislého charakteru, které obklopují ze všech stran zástavbu obce a okolní plochy orné půdy. Jde o jeden územní celek vysoké biologické, estetické, ale hlavně ekologicko stabilní kvality. Celé řešené území je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, jsou zde zastoupeny všechny tři druhy lesních porostů, v největší míře lesy hospodářské. Ekologická stabilita řešených ploch přechází ze stupně 1 - malá až velmi malá (plochy orné půdy) přímo na nejstabilnější - stupeň 5.

Geomorfologie, geologie

Litovelské Pomoraví se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy v severní části Hornomoravského úvalu a jižní části Mohelnické brázdy. Výrazný geomorfologický předěl mezi těmito dvěma celky tvoří tzv. Třesínský práh. Hornomoravský úval patří do podsoustavy Vněkarpatských sníženin, geomorfologické provincie Západní Karpaty, zatímco Mohelnická brázda je již součástí jesenické podsoustavy v rámci geomorfologické provincie Česká vysočina. Litovelské Pomoraví leží tedy na styku velmi starého geologického podloží Českého masivu s mladými třetihorními a čtvrtohorními sedimenty. Geologické podloží nivy tvoří převážně mocné vrstvy kvartérních štěrkopísků, v oblasti Třesínského prahu štěrkopísky překrývají devonské vápence. Půdami jsou glejové fluvizemě v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy. V oblasti kolem Střeně jsou modální hnědozemě.

Půdní pokryv řešeného území je tvořen především fluvizeměmi, které jsou pokryty lužním lesem. V okolí obce Střeň jsou zemědělsky využívány hnědozemě - luvisoly a glejové půdy (nižší bonita půdy).

Zemědělský půdní fond

Na řešeném území převažují nižší bonity zemědělské půdy s třídou ochrany III až V, chráněné půdy s třídou ochrany I a II se zde nevyskytují.

Druhy půd

HPJ 47

Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření

HPJ 51

Oglejené půdy, lehčí středně těžké , zahliněné terasy – morény, skeletovité

Pedologická charakteristika

V řešeném území se nachází 2 hlavní půdní jednotky (HPJ), typické půdní glejové. Charakteristika HPJ: HPJ 47 Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 51 Oglejené půdy, lehčí středně těžké , zahliněné terasy – morény, skeletovité.

Ve správním území obce Střeň byly provedeny investice do půdy (stáří cca 30-40 let, 90% orné půdy), jimiž jsou odvodnění - meliorace.

Ve správním území Střeně nejsou evidovány sesuvy půdy, poddolovaná území ani dobývací prostory.

Hlavní erozivní hrozbou je, že se Střeň nachází v záplavové oblasti řeky Moravy a jejich přilehlých koryt. Působení klimatických jevů na půdu - voda, vítr (odnos půdy erozivní činností vody a větru).

K důležitým problémům řešeného území patří vodní i větrná eroze, které významným způsobem snižují půdní úrodnost a kvalitu životního prostředí obecně. Na ekologicky nestabilních plochách agrárních monokultur se pouze v minimální míře uchovaly prvky zpomalující povrchový odtok vod a umožňující jejich vsáknutí, které mají současně i významné ekologicky stabilizující a krajinotvorné funkce .

Specifická situace v obci je dána existencí vybudovaných a rekonstruovaných selských hrází, které zaručují bezprostřední ochranu zastavěného území a část zemědělských ploch kolem zástavby před povodněmi.

Nerostné suroviny

Přímo v řešeném území nejsou evidována chráněná ložisková území ani ložiska nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin jsou evidována v blízkém okolí v sousedních obcích, kde jsou i funkční dobývací prostory štěrkopísků.

2. Pozemkové úpravy v obci

V minulosti proběhlo na katastrálním území obce tzv. scelování pozemků. Od konce roku 2014 má obec nový územní plán a od konce roku 2015 nový katastrální operát (proběhla digitalizace).

3. Kvalita ovzduší

V rámci České republiky patří zóna Olomoucký kraj z hlediska kvality ovzduší k více znečištěným oblastem, v roce 2011 zde byly překročeny imisní limity na cca 49 % území a cílové imisní limity na cca 42 % území (www.chmi.cz.) V obci Střeň žádný významný emisní zdroj není, nejbližší velké zdroje jsou v blízké Litovli - Alibona, a.s. (zpracování ovoce a zeleniny), Litovelská cukrovarna, a.s. (výroba přírodního cukru) a Městská teplárenská společnost a.s. Litovel (výroba a rozvod tepelné energie). Rychlostní silnice R35 je od středu obce vzdálena vzdušnou čarou téměř 5 km a oddělena pásem lesa, proto ani dopravní zátěž nemá potenciál zhoršovat kvalitu ovzduší v obci. Nejvýznamnějšími zdroji znečištění tak jsou pouze malé a střední zdroje, především lokální topeniště, neboť obec není plynofikována. Podle zákona o ochraně ovzduší zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí každoročně seznam zón a aglomerací, v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní limity jsou stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví byly do září 2012 stanoveny pro kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón a nově též částice frakce PM2,5 v městských pozaďových lokalitách. V září 2012 vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb., v kterém jsou stanoveny imisní limity výše uvedených látek (nikoliv už cílové imisní limity). Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti. Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011 nebyly v rámci území obce s rozšířenou působností Litovel překračovány imisní limity SO2, NO2, benzenu, oxidu uhelnatého a těžkých kovů. Naopak byl překročen limit pro suspendované částice frakce PM10 (36. max. 24h průměr >50 µg.m-3 ), a to na 63,4 % území obce s rozšířenou působností. Rovněž byl překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (BaP) jako zástupce skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a to na 58,8 % území obce s rozšířenou působností. Cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví v rámci obce s rozšířenou působností nebyl v roce 2011 překročen. V rámci CHKO Litovelské Pomoraví byl překročen imisní limit pro NOx na 0,1 % území.

Suspendované částice (PM)

V obci nejsou umístěny žádné významnější stacionární ani liniové zdroje emisí, a tak se dá předpokládat, že nejvyšší podíl na znečištění ovzduší zde mají malé spalovací zdroje, tj. domácí kotelny, ve kterých nezodpovědní občané často pálí nevytříděný odpad, nekvalitní uhlí, natřené nebo chemicky ošetřené dřevo, apod. Jsou tak i velkým zdrojem často nesnesitelného zápachu. Kvalitu ovzduší ve Střeni dále významně ovlivňují aktuální klimatické podmínky během topné sezóny. Nezanedbatelný podíl míry znečištění ovzduší v obci má spalování kompostovatelného odpadu - hlavně trávy a listí z místních zahrad a sadů. K sezonním znečišťovatelům patří i Zemědělské družstvo Unčovice, kdy během polních prací dochází k nárůstu prašnosti v částech vesnice situovaných poblíž zdejších komunikací, po kterých v častých intervalech projíždí lehká i těžká zemědělská technika. Zdrojem narušeného ovzduší je zápach z místního vepřína, jenž obtěžuje naše občany žijící v blízkosti této lokality hlavně během teplých měsíců. V menší míře kvalitu ovzduší ovlivňuje silniční automobilová doprava. Negativní vlivy dopravy jsou vzhledem k charakteru silnic a jejich zátěží poměrně malé. Kolem celé Střeně se nachází plocha izolační zeleně, která nás chrání před nepříznivými imisními vlivy zvenčí, a naopak vzhledem k nízké poloze řešeného území (225 m n.m.) tvoří paradoxně uzavřený prostor, kde se škodliviny v závislosti na klimatických podmínkách hromadí.

OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (Zdroj: ČHMÚ, 6.11.2014)

Vymezení KÚ, na jejichž území byl překročen 24hod. imisní limit pro suspendované částice PM10 v průměru za období 2009 - 2013 (pětiletý průměr), včetně zobrazení procenta zasažené plochy za obec.

3. Kvalita vody v tocích a vodních plochách

Obec Střeň leží v CHKO Litovelské Pomoraví, jehož nejvýznamnějším krajinotvorným prvkem a hlavním vodním tokem určujícím charakter oblasti a způsob života v ní, je řeka Morava a její ramena. Jejím levostranným přítokem je rovněž Benkovský potok (Poněva), který přitéká ke k. ú. obce ze severozápadu a tvoří podstatnou část její severovýchodní hranice. Jižní hranici tvoří z velké části Mlýnský potok, který je ramenem řeky Moravy a většinou je umělým tokem.

Benkovský potok (Poněva)

Mlýnský potok

Morava

Podzemní voda

Území náleží k hydrogeologickému rajónu svrchní vrstvy 1621 - Plioplestocén Hornomoravského úvalu - severní část. Fluviální štěrky a písky údolní nivy a přilehlé terasy tvoří spojitý hydrogeologický kolektor s průlinovou propustností. Obec Střeň leží nad hydrogeologickým rajónem základní vrstvy 2220 - Hornomoravský úval, který je uložen v neogenních sedimentech nedosahujících větších mosností (ojediněle přesahují 3 m). Jsou tvořeny jemnozrnnými jílovitými písky směrem k okrajům a na bázi písčitých štěrků. V k. ú. obce jsou významná prameniště využívaná jako zdroj skupinového vodovodu.

Hodnocení podzemních vod

Hodnocení podzemních vod pro obec Střeň

4. Míra ohrožení hlukem, protihluková opatření

Hluk z průmyslu a živnostenské malovýroby 

• živnostenské výrobny a dílny (klempířství a autoservis)
• obecně stroje a zařízení ( zpracování dřeva)
• stavební činnost (revitalizace obce ,stavby a opravy rodinných domů)
• zemědělství (pracovní stroje a zvířata)
• těžba písku - pískovna Náklo

Hluk spojený s dopravou 

• železniční doprava – v okolí železnice vybudovaná protihluková stěna
• automobilová doprava – osobní a nákladní
• zemědělská a lesnická přeprava

Hluk s hostinských provozoven

• pohostinství s předzahrádkou

Hluk z veřejně přístupných produkcí

• obecní slavnosti
• zábavy a diskotéky

Sousedský a komunální hluk

• hluk ze sousední nemovitosti
• hlasové projevy osob
• zvuky zvířat
• sečení trávy
• řezání dřeva

Hluk ze sportovišť a hřišť

• hřiště kopané
• hřiště za kulturním domem
• hřiště Na Trávníku

5. Složky životního prostředí ohrožené znečištěním

5.1 Ovzduší

Hlavní příčiny znečišťování ovzduší v obci:

• lokální topeniště - domácí kotelny - spalování nevytříděného odpadu,
• automobilová doprava,
• spalování kompostovatelného odpadu a trávy,
• prašnost způsobená častým průjezdem zemědělské techniky,
• zápach v okolí vepřína.

Spalováním fosilních (pevných paliv) se dostávají do ovzduší emise oxidu síry, dusíku, uhlíku, stopové prvky. Imise (shromáždění škodlivin na jednom místě) - přízemní koncentrace škodlivin - jejich množství je závislé na zdrojích emisí, na rychlosti a směru větru a teplotě ovzduší. Přízemní zdroje škodlivin mají sezónní ráz, v zimě jsou až trojnásobně větší než v teplé části roku. 

Kolem celé Střeně se nachází plocha izolační zeleně, která nás chrání před nepříznivými imisními vlivy zvenčí, a naopak vzhledem k nízké poloze řešeného území tvoří paradoxně uzavřený prostor, kde se lokální imisní škodliviny v závislosti na klimatických podmínkách hromadí.

5.2 Voda

Čistota vody je stejně narušena jako ostatní složky životního prostředí. Tento fakt byl přiznáván mnohem dříve než u ostatních složek životního prostředí. Poškození vod zaviňuje do značné míry chemizace a mechanizace zemědělství. Využitelná množství vody jsou dána:

1. množstvím přirozeného výskytu vody
2. průměrnými ročními srážkami

Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 Klasifikace jakosti povrchových vod. Kvalita vody v řece Morava a jejích ramenech je celkově hodnocena II. třídou jakosti (mírně znečištěná voda), negativně je ovlivněna zejména vyšším obsahem fosforu a bakteriálním znečištěním.

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

Dle hodnocení s použitím srovnávacích indikátorů je obec Střeň hodnocena indikátorem „1“, což znamená částečně přijatelný stav - na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový.

Obec Střeň leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, což přináší nároky na zvýšenou ochranu podzemních i povrchových vod. 

Odpadní vody

V obci  byla zrealizována výstavba tlakové kanalizace ukončené na vlastní mechanicko-biologické ČOV, situované východně od zástavby obce. Odtok z ČOV je zaústěn do Benkovského potoka (Poněva nebo Písečná). Objekty rodinných domů, které budou vystavěny v zastavitelných plochách, musí mít dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů vyřešenu likvidaci odpadních vod.

5.3 Živá příroda

Ohrožení biologické rozmanitosti flóry a fauny.

Genetické informace obsažené v živých organismech nazýváme genetické zdroje nebo genofond. Zachování genofondu, to je základní úkol ochrany živé přírody.

Genofond lze rozdělit na: 
1. primární (planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy)
2. sekundární (kulturní rostliny a domácí živočichové)
3. terciální (umělé genetické zdroje)

Genofond je ohrožován:
1. inte(r)nzifikací lesního hospodářství a velkoplošným zemědělstvím
2. chemizací životního prostředí
3. působením imisí
4. přímím i nepřímím pronásledováním a sběrem

5.4 Půda

Půda je hlavní složkou životního prostředí. Veškerá půda u nás se dělí na:

1. zemědělskou
2. lesní
3. rybochovné rybníky
4. ostatní vodní plocha
5. zastavěné plochy
6. komunikace

Zemědělská půda je kontaminována: chemickými hnojivy, kyselými dešti, pesticidy.

Za posledních 40 let došlo k degradaci zemědělské půdy:
1. degradace mechanická (těžkými stroji)
2. degradace fyzikální a fyzikálně mechanická (hnojivy)
3. degradace chemická (kyselými dešti)
4. degradace biologická (pesticidy)
5. degradace agronomická (zaplevelením)

6. Brownfieldy, lokality s ekologickými zátěžemi

6.1 Brownfieldy

Brownfield lze definovat jako deprimující zónu s ekologickou zátěží průmyslového, zemědělského, vojesnkého nebo podobného chrakteru, která ztratila svoji funkci a je nedostatečně využitá. Tyto zóny negativně působí na své okolí a celkově přispívají ke špatnému obrazu celého územního celku.

Na k. ú. Střeň se aktuálně nachází jeden objekt, který lze zařadit mezi tzv. brownfield. Jedná se o bývalý areál zemědělského družstva (p. č. 240/2, 240/7, 240/8, 240/10, st. 195/1, st. 209).

- v areálu je dlouhodobě odloženo velké množství odpadu (dřevní hmota ke štěpkování, stavební suť a další stavební odpad)

- budovy na pozemcích jsou opuštěné a chátrají

- neprobíhá zde žádná údržba

6.2 Zanedbané pozemky a nemovitosti

Jedná se pozemky a nemovitosti, které pozbyly své původní funkce. Zpravidla jsou dlouhodobě neobydlené, zanedbané a nejsou po delší dobu využívány k žádnému účelu. Mnohé z nich jsou ve špatném stavebně-technickém stavu a současně svým vzhledem degradují prostředí.

Níže uvedené problematické nemovitosti jsou v soukromém vlastnictví:

Parcelní čísla: 393/6 (zahrada), 393/1 (zahrada), st. 56 (zastavěná plocha a nádvoří)

- zahrada a zastavěná plocha je situovaná v centru obce

- plochy i stavby jsou dlouhodobě neudržované (v havarijním stavu) a působí velmi špatným estetickým dojmem

- brdí a omezuje rozvoj území a snižuje jeho hodnotu

- neudržovaný travní porost, vzrostlé náletové stromy a plevele

- pozemek je nezajištěný (částečné oplocení)

B) OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. Chráněná území na katastru obce, jejich charakter, rozloha

1.1 CHKO Litovelské Pomoraví

Celé řešené území leží ve velkoplošném zvláště chráněném území – Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví, dále se v jihovýchodním cípu řešeného území nachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace PR Kenický, jako národní přírodní rezervace jsou evidována Ramena řeky Moravy, táhnou se ve směru JZ-JV v lesních porostech jižně od obce .

Celé řešené území je součástí ptačí oblasti ploch Natura, 67 % řešeného území je součástí ploch Natura - Evropsky významná lokalita Litovelské Pomoraví. V řešeném území jsou registrovány 3 památné stromy.

V chráněné krajinné oblasti je lokalizováno celé katastrální území obce, stupeň ochrany je však odlišen zonací. Zastavěná část obce Střeň je zařazena ve IV. zóně, orné půdy, které ji obklopují, jsou zařazeny ve III. zóně, v které se hospodaří běžným způsobem, zatímco okolní lužní lesy jsou chráněny II. stupněm ochrany. V I. zóně jsou zařazena některá maloplošná chráněná území (lokalizována mimo k.ú. Střeň) s nejvyšším stupněm ochrany.

Hlavním abiotickým fenoménem Litovelského Pomoraví je větvící se a meandrující řeka Morava. Přirozeně meandrující hlavní tok řeky Moravy se v lužních lesích větví na řadu bočních, trvale či periodicky protékaných říčních koryt . Tuto vodní síť nazýváme vnitrozemskou deltou, odborně pak anastomózní říční vzor – unikátní geomorfologický fluviální systém, který společně s cennými společenstvy rostlin a živočichů vytváří ve střední Evropě ojedinělý přírodní celek. Lužní les je existenčně závislý na zachování přirozeného charakteru řeky a jejího záplavového režimu. Pravidelné jarní záplavy znamenají pro lužní lesy v CHKO základní podmínku jejich vývoje. Při povodních se voda rozlévá rozsáhlým systémem meandrujících koryt po celém komplexu lužního lesa, po povodních zůstává v korytech v podobě jarních periodických tůní, postupně zasakuje do půdy lužního lesa, až v letním suchém období zcela zmizí. V důsledku neškodného rozlivu do lužních lesů a luk dochází k výraznému zpomalení a tlumení ničivé síly povodňové vlny. Krajina Litovelského Pomoraví tak významně přispívá k řešení protipovodňové ochrany a k akumulaci povrchových vod. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, ležící na podloží mohutných vrstev zvodnělých kvartérních štěrkopísků, zajišťuje vysoký stupeň územní ochrany strategicky významných zdrojů pitné vody pro olomouckou aglomeraci. Meandrující tok má díky přirozenému charakteru dna vysokou samočistící schopnost, kterou zlepšují kmeny stromů napadané do toku. Bohaté nánosy společenstev bakterií a mikrobentosu filtrují říční vodu a tvoří obrovskou biologickou čistírnu.

Vymezení zón v CHKO Litovelské Pomoraví

I. zóna

První zóna ( nejpřísněji chráněná ) zahrnuje nejcennější území CHKO, vyžadující nejvyšší stupeň ochrany přírody. Jedná se o vyhlášená nebo připravovaná maloplošná zvláště zvláště chráněná území ( přírodní rezervace, přírodní památky ) a jejich zvláště vyhlášená ochranná pásma. Zároveň jsou tato území nejcennějšími částmi nadregionálních a regionálních biocenter územního systému ekologické stability. Území první zóny CHKO tvoří přirozené nebo přírodě blízké ekosystémy s vysokou biologickou diverzitou, ekologicky šetrně obhospodařované nebo ponechávané zcela samovolnému vývoji (sukcesi) se striktním vyloučením lidských zásahů. Jsou to např. meandrující vodní toky ve stavu blízkém přírodě s navazujícími porosty lužního lesa s převážně přirozenou dřevinnou skladbou a záplavovým režimem, vytvářející fenomén tzv. „ vnitrozemské říční delty“, přírodě blízké porosty chlumních teplomilných doubrav nad údolní nivou, druhově bohaté aluviální louky s rozptýleným solitery listnatých stromů, mokřady, poříční tůně apod. Dlouhodobým cílem je tyto plochy zajistit tak, aby mohly být ponechány člověkem naprosto neovlivňované sukcesi a tím uchovávat přirozená společenstva údolní nivy a jejich charakteristickou druhovou rozmanitost.

II. Zóna

Pozměněná přírodní společenstva hospodářsky využívaná, avšak s vysokou ekologickou stabilitou, druhově bohatá, např. hospodářské etážové listnaté lesy s relativně nenarušenou skladbou, obhospodařované vlhké louky a trvalé travní porosty, vodní toky s břehovými porosty, polní remízy s výskytem vzácných nebo ohrožených druhů, bývalé štěrkopískovny s doprovodnou krajinnou zelení s funkcí biotopů volně žijících organismů apod. Druhá zóna vytváří současně jakési „nárazníkové“ pásmo kolem nejcennější první zóny CHKO a tvoří tak její částečnou ochranu před negativními vlivy antropické činnosti z okolí. Cílem ochrany přírody je uchovat a vytvářet druhově bohatá lesní, luční a mokřadní společenstva prostřednictvím jemných forem lesního a zemědělského hospodaření.

III. Zóna

Převážně okrajové území CHKO, zahrnující ekologicky stabilní zemědělskou kulturní krajinu s rozptýlenou zelení (remízky, aleje), dnes využívanou převážně jako orná půda. Jedná se převážně o zemědělské pozemky, které byly v nedávné minulosti obhospodařovány jako aluviální louky a kde je cílem ochrany přírody udržet nebo postupně obnovit optimální ekologickou stabilitu krajiny při uchování a dotváření malebného krajinného rázu údolní nivy.

IV. Zóna

Zastavěné území obcí, které převážně jen okrajově zasahují do CHKO, a jejich územní rezervy pro výstavbu (rozšiřování zastavěného území obcí), popř. ucelené zahrádkářské kolonie. Dlouhodobým cílem ochrany přírody je v rámci optimalizace vymezení hranice CHKO vyloučit některé tyto plochy současné 4. zóny z CHKO, u zastavěných území, které budou trvale zahrnuty v CHKO, se jedná o území, v nichž je třeba podporovat rozvoj obcí na základě principů trvale udržitelného vývoje (výstavba nenarušující krajinný ráz, rozvoj aktivit cestovního ruchu, údržba a obnova zeleně apod.).

1.2 Další chráněná území

a) NPR Ramena řeky Moravy

Rozloha: 71.19 ha

Nadmořská výška: 218-230 m n. m.

Vyhlášeno: 1990

Popis

Chráněn je hlavní tok řeky Moravy a její dvě ramena s břehovými porosty v úseku mezi Litovlí a Horkou nad Moravou, asi 6 km severozápadně od Olomouce. Řeka Morava zde tvoří poslední větší úsek neregulovaného nížinného toku s dynamicky se vyvíjejícími meandry, ostrůvky, říčními náplavy a bočními rameny, na které navazují porosty lužního lesa. Rezervace je dochovaným stavem a dynamikou procesů ojedinělá v rámci celé střední Evropy.

V řece jsou trvale ponechávány kmeny stromů napadané do koryta. Ovlivňují rychlost proudění vody a tím morfologii koryta, mění např. intenzitu břehové eroze. Mrtvé dřevo má obrovský význam pro samočisticí schopnost řeky, poskytuje úkryt mnohým organismům a je podstatnou zásobárnou živin ve vodním toku. Od Hynkova je vodákům povoleno jet pouze po Mlýnském potoce.

Ohrožení a ochrana

Ohrožení lokality představují především změny hydrologických poměrů, úpravy toku Moravy a jejich ramen, těžba štěrkopísku a znečištění odpadními vodami. Negativně působí také zvýšená vodácká návštěvnost v době hnízdění ptactva. V říčních náplavech často dominují cizorodé invazní druhy, zejména netýkavka žláznatá, topinambur hlíznatý nebo javor jasanolistý. V rámci CHKO LP probíhá na vybraných místech likvidace invazních druhů rostlin.

Fauna

Velká pestrost biotopů vytvořila podmínky pro tři desítky druhů ryb lipanového, parmového i cejnového pásma. V březích hnízdí ledňáček říční, na písčinách a ostrůvcích kulík říční a pisík obecný, proto platí zákaz vstupu na náplavy v době hnízdění. Neupravené břehy řeky obývá bobr evropský, ondatra pižmová, hryzec vodní, rejsec a vydra říční.

Flora

Z význačných druhů rostlin se vyskytuje ostřice banátská, kruštík polabský a mech pramenička obecná. Břehy toku porůstají rákosiny. Ve vodní vegetaci dominuje lakušník vodní.

b) PR Litovelské luhy

Rozloha: 344.45 ha

Nadmořská výška: 229-231 m n. m.

Vyhlášeno: 1994

Popis

Přírodní rezervace Litovelské luhy je část komplexu lužních lesů mezi městem Litovlí a obcí Střeň, v těsné vazbě na přirozeně meandrující tok řeky Moravy. Rezervace tvoří jádro CHKO Litovelské Pomoraví. Na řeku navazuje systém periodicky zvodňovaných ramen a tůní, které jsou biotopem kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní a listonoha jarního.

Ohrožení a ochrana

Důležité je zachování a obnova jarního záplavového režimu. Lesnickými zásahy jsou porosty směřovány k příznivé věkové a prostorové rozrůzněnosti s cílem přiblížit se přirozené druhové skladbě se zvýšeným podílem ponechávaného odumřelého dříví.

Fauna

V periodických tůních se rozmnožují skokan štíhlý, ropucha obecná, rosnička zelená a čolek obecný. Ze savců žije ve vodním toku ondatra pižmová, hryzec vodní, bobr evropský, vzácněji se vyskytuje také rejsec vodní. Na řece Moravě jsou pravidelně pozorováni ledňáček říční a pisík obecný. V přírodní rezervaci jsou ponechávány přestárlé stromy, v jejich dutinách hnízdí strakapoud prostřední, strakapoud malý, datel černý. K úkrytu je využívá i několik druhů letounů, nejhojnější je netopýr rezavý, vodní, řasnatý, velkoduchý a hvízdavý. Na odumírající dřevo starých stromů je vázáno mnoho druhů brouků, např. zlatohlávci, krasci, tesaříci, roháč obecný nebo nosorožík kapucínek.

Flora

Charakter porostů tvoří mohutné exempláře dubu letního, jasanu ztepilého, javoru babyky a jilmu vazu. Na jaře hojně rozkvétá sněženka podsněžník, bledule jarní či dymnivka dutá, v létě dominuje česnek medvědí a kopřiva dvoudomá. Z hub zde byl zjištěn chráněný druh holubinka olšinná.

c) PR Kenický

Rozloha: 11.15 ha

Nadmořská výška: 223 m n. m.

Vyhlášeno: 1994

Popis

Přírodní rezervace Kenický je lesní porost mezi řekou Moravou a Mlýnským potokem, asi 300 m severně od obce Hynkov. Rezervace je unikátní ukázkou aktuálního vývoje meandru hlavního toku řeky Moravy. Uvnitř živého meandru se systémem periodicky průtočných říčních ramen se rozkládá bohatě druhově i prostorově rozrůzněný přirozený porost lužního lesa.

 Ohrožení a ochrana

Narušení jarního záplavového režimu oblasti, šíření nepůvodní netýkavky žláznaté, javoru jasanolistého a slunečnice topinambur podél toku.

 Fauna

V periodických tůních se rozmnožují skokan hnědý, skokan štíhlý a čolek obecný. Ve starých stromech hnízdí strakapoud prostřední a datel černý. Na březích Moravy se pravidelně objevuje bobr evropský, vzácněji také vydra říční.

 Flora

Lesní společenstva náleží k jilmové doubravě. Na jaře rozkvétá bylinné patro v tzv. jarním aspektu. Typická je sněženka podsněžník, bledule jarní, plicník tmavý, dymnivka dutá nebo prvosenka vyšší. V létě podrostu převládá česnek medvědí s kopřivou dvoudomou. Ráz rezervace dokreslují mohutné exempláře dubu letního, jasanu ztepilého a topolu černého.

d) PP V Boukalovém

Rozloha: 1.77 ha

Nadmořská výška: 226 m n. m.

Vyhlášeno: 1992

Popis

Přírodní památka V Boukalovém se nachází v lesním komplexu mezi Litovlí a Stření, 500 m severozápadně od obce Střeň. Předmětem ochrany je bezlesý mokřad s volnou hladinou jezírka, porosty vysokých ostřic a bohatou vodní i mokřadní faunou v komplexu lužního lesa.

Ohrožení a ochrana

Potenciální změna vodního režimu a snížení hladiny podzemní vody by mohly způsobit vysušení a zánik stanoviště.

Fauna

Jezírko obývají kriticky ohrožení korýši žábronožka sněžní a listonoh jarní. Rozmnožují se tu mj. rosnička zelená, skokan štíhlý a čolek obecný.

Flora

Lesní porost na lokalitě přirozeně odumřel počátkem devadesátých let 20. století. Území se stále vyvíjí a vegetace není stabilizována. ve společenstvech vysokých ostřic se vyskytují ostřice vyvýšená, prodloužená, nedošáchor, pobřežní, měchýřkatá, liščí a třeslicovitá, dále třtina šedavá, kosatec žlutý, halucha vodní, ptačinec bahenní a smldník bahenní.

Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví jako orgán státní správy ochrany přírody věcně a místně příslušný podle par. 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o ochraně přírody") v souladu s ustanovením par. 38 odst. 3 zákona o ochraně přírody oznamuje, že zajistila zpracování návrhu Plánu péče o Přírodní památku V Boukalovém na období 2010-2019.

2. Střety rozvojových záměrů obce s ochranou přírody

Protipovodňová opatření:

- požadavek obce na zvýšení počtu propustí na cestě mezi Stření a Lhotou nad Moravou

- posunutí (narovnání) protipovodňové hráze v lokalitě u starého nádraží

- čištění toku řeky Moravy od nánosů a naplavenin

3. Problémy ochrany přírody v obci

-  nadměrná chemizace zemědělské půdy - kontaminace 

-  následné průsaky chemic. látek do spodních vod

-  vypouštění kontaminovaných odpadních vod do systému dešťové kanalizace v obci

-  nežádoucí skládky odpadu v blízkém okolí Střeně

-  znečištěné ovzduší v době topné sezóny - pálení nedostatečně vytříděného odpadu, nekvalitního uhlí a chemic. ošetřeného dřeva

-  pálení kompostovatelného odpadu a vypalování trávy

-  ohrožení včelstev v obci (nadměrná chemizace v zemědělství)

-  komáří problematika (hubení komárů při přemnožení biocidními přípravky)

-  neřízené rozmnožování nepůvodních živočichů (bobři, volavky, kormoráni) a rostlin (netýkavka žlaznatá, bolševník velkolepý) na úkor původních

-  vysoká míra prašnosti během polních prací

-  nešetrné těžební praktiky lesního hospodářství (narušení fauny a flóry)

-  údržba a obnova zeleně v obci - prevence prašnosti, hluku, zásobárna kyslíkem, protierozní opatření, výsadba dřevin (aleje, remízky...)

A) Obecní úřad a kompetence obce

 1. Typ obecního úřadu

Obec Střeň je zařazena z hlediska typu obecního úřadu jako obec typu č. 1. Obec má vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Otázkou řádného hospodaření a nakládání s majetkem se z hlediska obecnosti zabývá nejvýznamnější zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, mezi další předpisy lze řadit zákon 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech, zákon 320/2001 Sb. o finanční kontrole nebo zákon 420/2004 O přezkoumávání hospodaření ÚSC.

Plnění úkolů v přenesené působnosti obce představuje zákonem uloženou povinnost, proto obec musí skloubit plnění vlastních (samosprávných) úkolů s úkoly státní správy. Na výkon státní správy obec dostává ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. Výše příspěvku je stanovena dle velikosti správního obvodu a počet obyvatel. Pro obec Střeň činí tato částka 110.000,- Kč ročně.

2. Správní činnost mimo obec  

Obec nevykonává správní činnosti pro jiné obce.

3. Počet zaměstnanců

1x účetní – úvazek 1,0

1x referent státní správy - úvazek 0,7                                           

1x provozní zaměstnanec – úvazek 1,0

4. Využívání veřejně prospěšných prací

Ve spolupráci s Úřadem práce ČR obec využívá možností zaměstnávání osob na veřejně prospěšné práce. Aktuální počet zaměstnaců na VPP má souvislost zejména s vývojem nezaměstnanosti v obci a mírou podpory vytvořeného pracovního místa ze strany ÚP. Prioritou je zaměstnávání občanů Střeně a utváření pracovních návyků u nich. Např. v roce 2015 obec žádala o 8 pracovníků (z toho 5 občanů Střeně).

5. Organizace zřizované obcí 

Obec Střeň má zřízenu jednu příspěvkovou organizaci, Základní a Mateřskou školu ve Střeni, která hospodaří v budově školy (v majetku obce). ZŠ hospodaří jako samostatná jednotka, má své hospodaření postaveno na příspěvcích ze státního rozpočtu - na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků a příspěvcích z rozpočtu obce - na provoz. V případě nenaplnění kapacity počtu dětí v zákonem stanovené hranici doplácí obec i na část mzdových prostředků ze svého rozpočtu. Hlavní činností ZŠ a MŠ je předškolní a školní vzdělávání dětí a jejich stravování ve vlastním zařízení s celkovou kapacitou cca 50 dětí.

6. Ekonomické výsledky hospodaření příspěvkových organizací 

Výsledky hospodaření a výše příspěvků z rozpočtu obce za posledních 5 let jsou znázorněny v následující tabulce.

 B) Hospodaření a majetek obce

1. Bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5-ti letech

Rozpočet obce Střeň byl sestavován v posledních pěti letech vždy jako vyrovnaný. Při zpracování rozpočtu se vychází  z rozpočtového výhledu. Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce a slouží ke krytí rozpočtových výdajů.

• Příjmy rozpočtu obce jsou tvořeny zejména příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledků vlastní činnosti, příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimiž je obec pověřena, zejména ze správních poplatků, příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona, dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, dotace z rozpočtu kraje, přijaté peněžní dary a příspěvky, jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.

• Z rozpočtu obce se hradí zejména výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho provoz, výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, závazky vyplývající pro obec ze smluvních vztahů, závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi včetně příspěvků na společnou činnost, úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti, jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně poskytnutých darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. Je mnoho výdajů obce, které k tomu, aby byly právně účinné, vyžadují řádné schválení zastupitelstvem.

Následující tabulka znázorňuje přehledně rozpočty za roky 2010 – 2014.

 Hospodaření v roce 2010 a 2011 je výrazně ovlivněno realizací projektu tlakové kanalizace a ČOV.

Rozpočtové hospodaření obce ještě doplňuje tabulka v níž jsou znázorněny hospodářské výsledky za posledních 5 let. 

 2. Získané nenárokové dotace získané v posledních 5-ti letech

Přehled získaných nenárokových dotací je zobrazeno v přiložené tabulce.

3. Finanční majetek obce

Finanční majetek rozdělujeme na krátkodobý a dlouhodobý.

• dlouhodobý finanční majetek: obec Střeň nevlastní žádný dlouhodobý finanční majetek (nemá vydané cenné papíry, neposkytuje půjčky jiným subjektům atd.)
• krátkodobý finanční majetek: tento majetek tvoří zejména hotovosti, ceniny, peněžní prostředky na běžných účtech. Obec nemá nakoupeny žádné akcie a podílové listy do 1 roku.

4. Ekonomická efektivnost nemovitého majetku (tj. stav, využití, provozní náklady vs. přínosy)

C) Bezpečnost

1. Míra kriminality

Data z obvodního oddělení PČR Litovel.

2. Aktivity zaměřené na prevenci kriminality

děti a mládež - vzdělávání MŠ a ZŠ, volnočasové aktivity, pestrý program celý rok

technické prostředky - kamerový systém na vlakové zastávce

spolupráce s obecní policií Štěpánov

spolupráce s obvodním oddělení PČR Litovel

3. Počet skutečností řešených přestupkovou komisí za rok

Obec nemá vlastní přestupkovou komisi a má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu s městem Litovel na oblast řešení přestupků. Počet přestupků řešených komisí za rok se pohybuje od nuly do dvou.

4. Způsob začlenění do integrovaného záchranného systému (IZS)

Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hlavním koordinátorem integrovaného záchranného systému v Česku je Hasičský záchranný sbor ČR. Součástí IZS je také jednotka sboru dobrovolných hasičů Střeň (JSDH Střeň) zřízená obcí, která je evidována v kategorii JPO V.

Uvedená jednotka může provádět hašení požárů a záchranné práce při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu ve svém územním obvodu. Obec má za úkol udržovat akceschopnost JSDH, zabezpečuje odbornou přípravu členů JSDH, zabezpečuje materiální a finanční potřeby JSDH obce a požární ochrany.

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události a tvoří jej Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (naše JSDH Střeň - JPO V), poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie ČR.

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče a tvoří jej obecní/městské policie, vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Záchranný tým Českého červeného kříže, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (např. Akademie dobrovolných záchranářů ČR, z.s., Horská služba ČR.

5. Rizika živelních pohrom a předcházení živelním pohromám

Historicky největším rizikem pro obec Střeň jsou povodně. Ochranné hráze jsou po největší povodni (1997) opravené a navýšené  (dle Povodí moravy připraveny na 100letou vodu). U hlavního mostu přes řeku Moravu je umístěn testovací hladinoměr s varováním přes SMS zprávy.

Povodňová komise obce průběžně monitoruje možná rizika spojená s narušením hrází a propustků v nich. Na základě těchto podnětů je připravena rekonstrukce dvou propustků v hrázi u fotbalového hřiště.

oheň - SDH Střeň, pravidelné informace o rizicích - kontroly komínů, nevypalování trávy 

varování před extremním počasím - sucho, vítr, bouřky

6. Varování obyvatel před nebezpečím (zejm. živelním)

obecní rozhlas

siréna + hlášení - zapojeno do IZSOK

D) Vnější vztahy a vazby obce

1. Přehled organizací, svazků obcí, sdružení apod., jichž je obec členem

Mikroregion Litovelsko

MAS Moravská cesta

Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy

Smlouva o spolupráci obcí při likvidaci komáří kalamity

Spolek Odpady Olomouckého kraje

Úzká spolupráce s obcemi Náklo a Příkazy (projekt kompostárna, sběrný dvůr). 

2. Náklady a přínosy zapojení obce do jednotlivých organizací (finanční příspěvky, čas strávený na jednáních apod.)

3. Partnerské obce a regiony v ČR, v zahraničí

Partnerské obce: Náklo, Příkazy

Pomoc při povodni: Skorošice, Putim

Zahraniční partner: -