Program rozvoje města
Černošín
na období let
2016 - 2024

Město Černošín je jednou z mnoha obcí Plzeňského kraje. Nachází se téměř ve středu okresu Tachov. Leží na silnici č. II/230 směřující ze Stříbra na Planou u Mariánských Lázní a na křižovatce silnice od dálniční křižovatky Nová Hospoda do Konstantinových Lázní, Bezdružic. Celková plocha území obce zabírá 4 221,03 ha.

V současné době Město Černošín tvoří místní části rozkládající se na osmi katastrálních územích. Společný katastr mají Černošín a Lhota u Černošína. Samostané katastrální území tvoří místní části Krásné Údolí, Lažany u Černošína, Ostrovce, Pytlov, Třebel, Víchov a Záhoří u Černošína. 

První písemná doložená zmínka o obci Černošín spadá do roku 1290. Pravděpodobnost osídlení a vzniku poddanské obce se odhaduje ve 12. století. Od 14. do 17. století patřil Černošín rodu pánů ze Švamberka. Roku 1541 byla obec povýšena na městečko a Švamberkové mu propůjčili do městského znaku část svého erbu – vpravo hledící stříbrnou labuť se zlatým zobákem a nohama v červeném poli. Velmi důležitou pro městečko byla česky psaná listina z roku 1551, v níž mu Zdeněk a Jáchym ze Švamberka poskytují další svobody a práva. Městečko se stává důležitým obchodním a řemeslnickým centrem. V polovině 17. století se dostalo nových privilégií i místním řemeslnickým cechům. 29. 8. 1873 byl Černošín povýšen na město. 19. století a počátek 20. století znamená v Černošíně nástup průmyslu – výroba obuvi, zpracování dřeva. Po mnichovském diktátu bylo město s okolím připojeno k Velkoněmecké říši. Po osvobození roku 1945 dochází k přílivu českých a slovenských obyvatel. Zřizuje se česká škola a Jednotné zemědělské družstvo. Historii Černošína připomínají zachované sochy sv. Floriána z roku 1748, sv. Jana Nepomuckého z roku 1732, které jsou umístěny ve středu obce, kostel sv. Jiří z roku 1614, nástupce kostela sv. Mikuláše z roku 1374, který při požáru v roce 1611 lehl popelem, objekt Fary s nově otevřeným místním muzeem a tvrz Vížka, po níž zůstaly pouze archeologické stopy. Demograficky patří Černošín k nejstarším obcím na Tachovsku.

Lhota vzdálená asi 2,5 km severovýchodně od Černošína již nemá žádného trvale žijícího obyvatele. Je položená mezi Horním a Dolním Lhotenským rybníkem, dnes osídlená pouze sezónně chalupáři. Cca 900 m západně od Lhoty, v lese, se nachází mohylník, který je zapsán mezi nemovité kulturní památky.

Krásné Údolí je malá vesnice, část města Černošín nacházející se asi 2,5 km na jihovýchod, rozdělená na dvě části Černý kůň a vlastní Krásné Údolí. Na území tohoto katastru se nachází zřícenina hradu Schönthal a archeologické stopy po tvrzi nebo tvrzišti.

Lažany je ves ležící asi 2 km na jih od Černošína na úpatí Vlčí hory. Je založena kolem nepravidelné návsi se dvěma rybníčky.

Ostrovce se nacházejí asi 3,5 km jižně od Černošína a lze tu doposud nalézt architektonicky zajímavé stavby – špýchar, dřevěné pavlače na hospodářských objektech. Ve spodní části osady stojí kaple s věžičkou.

Pytlov se rozprostírá asi 3,5 km na jihovýchod od Černošína nad údolím Černošínského potoka.

Víska Třebel se rozkládá asi 3 km na západ od Černošína v místech bývalého panského dvora. V této místní části lze najít zbytky tvrze Třebel, která je v současné době v soukromém vlastnictví a nedaleko na Vlčí hoře zříceninu hradu Volfštejn.

Víchov leží asi 5,5 km na jihovýchod od Černošína a prochází jím stejně jako Černošínem silnice II/230. V historických pramenech se poprvé vyskytuje k roku 1342. Až do 19. století však pod jménem Bytkov od původního významu „Bytkův dvůr“. Podle tradice se zde narodil husitský teoretik, kněz Jakoubek zvaný ze Stříbra. Od roku 1850 býval samosprávnou obcí, po roce 1960 se stal osadou Těchlovic a od roku 1980 spadá pod Černošín. V lese severně od Víchova, cca 1,2 km můžeme nalézt jen z mohylníků. Druhý se nachází 1,3 km od Víchova, taktéž v lese, pouze severovýchodním směrem.

Záhoří, německy Sahorsch se nachází asi 4 km na jihozápad od Černošína. Trvale zde stejně jako ve Lhotě nežije žádný obyvatel. Po II. světové válce se osadu nepodařilo dosídlit a ta prakticky zanikla. V původním intravilánu vsi se zachoval jediný dům a zříceniny několika dalších. Za severovýchodním koncem někdejšího intravilánu se zachovala kaplička, v průběhu roku 2006 opravená. Většinu nynější zástavby tvoří novodobé chaty na okraji katastrálního území v údolí řeky Mže.  

Povrchový reliéf území města je poměrně členitý. Zaujímá střední část západních Čech a zabírá centrální sníženinu tvořenou Švihovskou vrchovinou a Plaskou pahorkatinou. Po obou jejich stranách se terén zvedá a to zvláště k západu, kde vystupuje do výše 704 m. n. m. vyvřelým kuželem třetihorní sopky. Na území města se nacházejí tato chráněná území: přírodní park Kosí potok, přírodní rezervace Pod Volfštejnem, přírodní památka Černošínský bor a registrované významné krajinné prvky. Dominantou krajiny je vyhaslá sopka Vlčí hora, vysoká 704 m. n. m. Na jejím východním svahu se nachází zřícenina hradu Volfštejn. Západní hranici města s přilehlými obcemi tvoří romantické údolí Kosího potoka až k řece Mži. Nad Kosím potokem směrem na Planou v okolí Třebele jsou dodnes patrné pozůstatky bojiště ze třicetileté války.

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Černošín dosahuje koeficient hodnoty 1,37 .
Pramen: ČSÚ

Demografická situace

Počet obyvatel 1 158,00 počet

Vývoj počtu obyvatel obce Černošín v letech 2003 - 2014

Pramen: ČSÚ

Věková struktura obyvatel obce Černošín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Pohyb obyvatel v obci Černošín v roce 2014

Pramen: ČSÚ

Sociální situace

Spolková, osvětová a informační činnost

Na území obce působí 10 různých spolků a klubů. MS Vlčák, MS SVOJŠÍN - POLE, RECEPTT, Občanské sdužení Třebel, "Občanské sdružení Za krásné Údolí", LAPEŤ, Občanské sdružení Víchov, Odborový svaz státních orgánů a organizací Městský úřad Černošín, TJ Sokol Černošín a Spolek za záchranu hradu Volfštejna a ochranu Vstavačové louky.

Dále na území obce působí Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Černošíně, Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Černošín, Český svaz chovatelů, Základní organizace Černošín a Sbor dobrovolných hasičů Černošín.

Město Černošín má na svých stránkách žádost o příspěvek z rozpočtu města, kterým podporuje místní spolky, kluby. Každý rok je pro tyto účely vyčleněna určitá částka v rozpočtu města.

Tradičními kulturními akcemi pořádanými městem jsou v Černošíně např. 1. ledna - Novoroční výšlap na Vlčí horu, v únoru Valentýnská zábava a Městský ples, v dubnu Bílá stopa, Pouť sv. Jiří, v červnu Den dětí, v srpnu Den řemesel, v listopadu Rozsvěcení vánočního stromu, v prosinci Vánoční koncert v kostele sv. Jiří. Další akce zaměřené na širokou veřejnost pořádají např. spolky, škola. 

Termíny konání jsou vždy zveřejněny na internetových stránkách města Černošín, dále vyvěšenými plakáty na vývěsních plochách v obci i místních částech, případně ve Zpravodaji města Černošín, kde se občan zároveň může dozvědět, jak která ze společenských událostí byla úspěšná. 

Ekonomická situace a trh práce

Ve městě jsou největšími zaměstnavateli EKODEPON s.r.o., emz Hanauer s.r.o., Zemědělské družstvo Vlčák Černošín.

Město Černošín nemá v současné době tzv. průmyslovou zónu, kde by se soustředila podnikatelská činnost obyvatel. Dle informací z internetového portálu ARES, jsou zde drobní podnikatelé, kteří podnikají většinou na adrese svého bydliště.

V současnosti zde najdeme:

• provozovnu Jednoty s.d.
• provozovnu České pošty
• dvoje soukromé potraviny
• prodejnu smíšeného zboží vyjma potravin
• bazar s oblečením
• čerpací stanici pohonných hmot
• čalounictví
• kadeřnictví
• prodejnu plastových oken
• opravnu automobilů
• kosmetiku
• masáže
• pedikúru

Restaurace v objektu KSC Motorest Vlčák, který je ve vlastnictví města, je v současné době pronajata. V roce 2015 obec zakoupila objekt bývalé Jednoty, kde stále Jednota s.d. v jednom z poschodí provozuje svoji činnost pro občany města. Jelikož je objekt rozsáhlý s nevyužitými prostorami, je zde možnost si je pronajmout k podnikání. Chybí zde například železářství, prodejna oděvů a obuvi, cukrárna či kavárna apod. Obec by např. uvítala soukromou pekárnu, prodejnu masa a uzenin.

V obci se nacházejí objekty v neutěšeném stavu sloužící většinou jako skladovací prostory. Některé chátrající objekty soukromých vlastníků znamenají již nebezpečí pro sousedy i chodce. Tyto čekají hlavně na opravu a na určení způsobu využití jak ze strany obce, jsou-li jejím majetkem, tak ze strany soukromých vlastníků.

V současné době je požádáno o provedení pozemkových úprav.

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Černošín v roce 2013

Pramen: ČSÚ

Ve městě byla dříve převládajícím odvětvím výroba kožených a kožedělných výrobků spolu se zemědělstvím, v současné době převažují služby, a to více jak 50%. 

Vývoj podílu nezaměstnaných osob

Pramen: ČSÚ

Podíl nezaměstnaných díky blízkosti města Stříbra, autem dostupných průmyslových zón na Nové Hospodě u Boru u Tachova a Ostrově u Stříbra, má klesající tendenci. 

Cestovní ruch

V Černošíně se nachází místní minimuzeum, které je umístěno v objektu bývalé fary, čp. 20 na náměstí 1. máje naproti baroknímu kostelu sv. Jiří. Na náměstí také najdete sochu sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého. Město dále zvažuje rozšíření muzea o další prostory. V současné době je vstup do muzea po celý rok a je bezplatný. Veškeré náklady na provoz hradí město ze svých prostředků. Město je výchozím bodem cyklotras č. 2215 do Trpíst a č. 2220 do Konstantinových Lázní. Další cyklotrasou, která město pouze protíná je č. 2212 Klášter Teplá - Svojšín. Přes obec prochází žlutá turistická značka. 

V místní části Třebel se nachází zřícenina hradu Třebel, tyto objekty jsou dnes v soukromém vlastnictví. Třebel je výchozím bodem naučné stezky Krajinou bitvy u Třebele. Pod Třebelí začíná naučná stezka Třebel, podél Kosího (Kosového) potoka do území zasahuje naučná stezka Údolím Kosího potoka, která dále pokračuje zelenou turistickou značkou. Přes Třebel vede cyklotrasa č. 2205.

Cca 2 kilometry od Černošína, po žluté turistické značce, se nachází zřízenina hladu Volfštejn, která je nemovitou kulturní památkou. Cestou minete PP (přírodní park) Černošínský bor a pod zříceninou se nachází PR (přírodní rezervace) Pod Volfštejnem. Další turistickou zajímavostí je Vlčí hora a Goethova vyhlídka.

Pod místní částí Krásné Údolí se nachází zřícenina hradu Šontál.

Před vjezdem do Ostrovců stojí po levé straně památný strom, lípa.

Přes Pytlov vede cyklotrasa pod č. 2222 a Víchov protíná cyklotrasa č. 2205.

Podél Kosího (Kosového) potoka a řeky Mže se nachází mnoho rekreačních chat.

Na území Černošína se dále nachází drobné sakrální památky, např. křížky. Bližší informace je možné zjistit v místním infocentru, které sídlí v budově čp. 20, bývalá fara, na náměstí 1. máje.

Návštěvnost Černošína (zdroj Infocentrum):

Do roku 2013 nebylo Infocentrum otevřeno celoročně. Od počátku roku je již Infocentrum v provozu celoročně a přidalo se k tomu otevřené minimuzeum. V roce 2015 jsou data uvedena k 30. 10. 

Technická infrastruktura

Město Černošín má vybudovanou jednotnou kanalizační síť z kameninových, betonových a PVC trub DN 200 – 1000. Kanalizační síť je rozdělena na 2 větve - levobřežní a pravobřežní část, obě jsou napojeny na mechanicko – biologickou ČOV, která byla rozšířena o akumulační nádrž, což umožňuje svážení OV z okolí. V levobřežní části města jsou stále bezodtokové jímky a septiky. Část odpadních vod je vyvážena na pole. Do městské ČOV jsou svedeny i odpadní vody z průmyslového závodu, které byly dříve čištěny v průmyslové ČOV. Povrchové vody jsou svedeny do Černošínského potoka systémem příkopů a struh a vypouštěny 2 výustmi. Město je zásobeno vodou z vlastního vrtu. Voda je zavedena do všech domácností v Černošíně. Stav technických sítí v obci se sleduje průběžně a na základě vyhodnocení se přistupuje k řešení formou oprav, renovací, obnovy apod. Pro město vodovody a kanalizaci spravuje ČEVAK a.s. České Budějovice. Město samotné je plně plynofikováno a všude zavedena elektřina. Postupně se vedení ČEZ přesouvá ze sloupů do země. V obci je veřejné osvětlení.  

Část Krásné Údolí má vybudovanou pouze dešťovou kanalizační síť z betonových trub – DN 300, je ukončena 1 výustí, která je zaústěna do Černošínského potoka. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou sváženy na ČOV Černošín. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. Užitková voda je rozvedena z místního vrtu umístěného nad obcí. 

Lažany odvádí dešťovou vodu systémem příkopů, struh a propustků do rybníka, odkud přepadem teče do bezejmenného potoka, dále ústí do Dolského potoka. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou sváženy na ČOV Černošín. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. Vodu odebírají místní občané z vlastních studní.

Lhota nemá vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou zčásti sváženy na ČOV Černošín. Dešťová voda je svedena do příkopů a ztrácí se v terénu. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. Vodu většinou rekreanti odebírají z vlastních studní.

Ostrovce mají vybudovanou pouze dešťovou kanalizační síť, která odvádí dešťovou vodu systémem příkopů, struh, propustků a 5 výustěmi do Dolského potoka. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou sváženy na ČOV Černošín. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. V obci je vodovod z nedalekého vrtu. V současné době probíhá oprava.

Pytlov má v části sídla dešťovou kanalizaci. Dešťová voda ze zbylé části se odvádí příkopy, strouhami a propustky do místního rybníka, z něhož voda přepadem vyúsťuje do bezejmenného přítoku Černošínského potoka. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou zčásti sváženy na ČOV Černošín. Byla zde realizována 1 domovní ČOV. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. Vodu místní občané čerpají z vlastních studní.

Třebel má vybudovanou pouze dešťovou kanalizační síť. V části obce je dešťová voda svedena do kamenem vyzděného příkopu. Druhá část obce odvádí část dešťových vod, systémem příkopů, struh, propustků a 1 výustí do bezejmenného potoka, který je přítokem Kosího potoka. Odpadní vody od 100% obyvatel jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou sváženy na ČOV Černošín. V roce 2016 bude zahájena výstavba vodovodu a napojení na místní zdroj vody. V obci je veřejné osvětlení a elektřina.

Část Víchov má dešťovou kanalizaci z betonových trub DN 300 a 2 výustěmi, které jsou zaústěny do bezejmenného potoka. Odpadní vody jsou akumulovány v odpadních jímkách, které jsou sváženy na ČOV Černošín. V obci je veřejné osvětlení a elektřina. Vodu místní čerpají z  vlastních studní nebo užitkovou z veřejného rozvodu.

Odpadové hospodářství je řešeno v součinnosti s firmou EKODEPON s.r.o., která provozuje v místní části Lažany skládku odpadů. V areálu skládky funguje i sběrný dvůr pro občany. V působnosti města Černošín jsou rozmístěny kontejnery na tříděný odpad. Město je členem Sdružení obcí Černošín (SOČ), které vzniklo za účelem provozování skládky odpadů. S ohledem na zahájenou realizaci stavby spalovny v Chotíkově se doporučuje spolupráce s tímto subjektem při dalším řešení ekologické likvidace vzniklého odpadu.

V obci je fotovoltaická elektrárna soukromého vlastníka. Město nemá zpracovanou žádnou koncepci na využívání alternativních zdrojů energie. V místních částech se plynofikace zatím neplánuje. Jak město, tak i místní části mají na svém zastavěném území rozvod veřejného osvětlení. O provoz, revize a opravu se stará Česko-Bavorská spol. s r.o., Kladruby. 

Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost

Na zastávkách hromadné dopravy jsou nainstalovány odpadkové koše, lavičky. V současné době hledá město způsob zastřešení některých z těchto autobusových zastávek hromadné dopravy. Ve městě není zastávka vlaku. Nejbližšími zastávkami dostupnými převážně osobními automobily je Svojšín a Stříbro. Město se vyjadřuje k vlakovým spojům. V platném územním plánu je zahrnut koridor pro výstavbu nové železniční cesty.

Každý rok se město vyjadřuje k autobusovým linkám protínajícím město na území Plzeňského kraje. Jako negativní vidíme, že např. rušení autobusových linek vedoucích přes několik krajů se jako město nedozvíme, nemáme možnost se k nim vyjádřit, ačkoli z našeho pohledu byly využívané. 

Území Černošína protíná několik státních komunikací, z nichž mají pro obec větší význam, silnice II. třídy č. 230 spojující Planou a Stříbro, dále silnice směrem do Bezdružic, Konstantinových Lázní a silnice směrem do Svojšína a na Novou Hospodu. O stav těchto komunikací se stará Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, provoz Stříbro.   

Místní komunikace

Město má z roku 1991 zpracován pasport místních komunikací, který plánuje v dalších letech aktualizovat. V obci je dostatek parkovacích míst. Stání na parkovištích je bezplatné. O údržbu místních komunikací se celoročně stará četa technických pracovníků. Pravidelně se na základě podnětů vyhodnocuje stav místních komunikací a k tomu se přizpůsobuje i plán stavebních prací pro daný rok. 

Bydlení

Domovní a bytový fond v obci Černošín dle SLDB 2011

Pramen: ČSÚ

Město Černošín má v současné době k dispozici 18 volných parcel k individuální bytové výstavbě rodinnými domy. Parcely jsou kompletně zasíťované. Obec vlastní pouze jeden byt pro osoby s omezenou možností pohybu. Ve zpracovaném územním plánu jsou vyčleněny další lokality pro bydlení v Černošíně a ostatních místních částech.

Školství a vzdělávání

Město Černošín je zřizovatelem místní mateřské i základní školy se školní jídelnou. Mateřská škola má 2 třídy a základní škola je umístěna ve dvou objektech a rozdělena na první a druhý stupeň. Školní jídelna je umístěna v další samostatné budově, která disponuje i dalšími prostory, které město probajímá (Rybáři, Sokol, p. Doha).

Zdravotnictví

Ve městě je taktéž zdravotnické středisko, zajišťující základní lékařskou péči. V současné době se jedná o ordinaci obvodního lékaře, gynekologa. Zubní lékař přestal ze zdravotních důvodů svoji praxi v černošíně provozovat. Objekt je v majetku města a zlepšováním okolí, přístupu, oprav, modernizací se města snaží o zachování zdravotnických služeb ve stejném rozsahu. 

Sociální péče

Město je zřizovatelem pečovatelské služby, kterou zajišťuje pro občany umístěné v domově s pečovatelskou službou a na území obce. Vzhledem k demografickému vývoji obyvatel je možné do budoucna uvažovat o možnosti poskytovat pečovatelskou službu 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Kultura

Na internetových stránkách města je k dispozici celoroční kulturní přehled, který se upřesňuje, aktualizuje a veškeré kulturní dění je takto přístupné široké veřejnosti. Tuto činnost zajišťuje pracovnice místního informačního centra ve spolupráci s místostarostkou a členkami SPOZ (sbor pro občanské záležitosti).

O aktualizaci a informovanost prostřednictvím městských webových stránek se stará pracovnice infocenta. Město podporuje vydávání informačních materiálů a dalších tiskovin týkajících se obce a její historie. V infocentru je možnost získat publikaci týkající se fary a školy. Celková propagace města je nízká.

Nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou zřícenina hradu Volfštejn, místní minimuzeum, místní část Třebel. Dále Vlčí hora a Goethova vyhlídka.

Sport a tělovýchova

Město Černošín má vybudovaná dvě dětská hřiště. Jedno v Ostrovcích a jedno v areálu fary v Černošíně. Současně je možné využít vybudovaného víceúčelového hřiště za motorestem Vlčák. Je určeno pro fotbal, tenis, volejbal, nohejbal. O provoz se stará pracovnice Infocentra. Zapůjčení hřiště je pro děti zdarma a pro dospělé zpoplatněno.

V obci působí i tělovýchovná jednota TJ Sokol Černošín, která sdružuje fotbalisty, stolní tenisty, cvičící ženy, děti. Tělovýchovná jednota má vlastní fotbalové hřiště se zázemím a členové stolního tenisu mají pronajaty prostory města.

Stav životního prostředí a jeho ochrana

Celková plocha území obce 4 221,03 ha

Město bude vyvíjet součinnost při realizaci pozemkových úprav, poskytovat potřebné údaje, jednat ve prospěch obce v souladu s územním plánem, případně požadavky na jeho změnu.

Město pravidelně pečuje o zeleň v obci i místních částech, např. ve spolupráci s občanským sdružením Za krásné Údolí. Jedná se o sekání trávy, její odvoz na řízenou skládku, kde je ukládána jako bioodpad.

V působnosti města v současné době není žádný zemědělec či farmář, který by prodával svojí produkci. V mikroregionu se nachází Dvůr Krasíkov, který zpracovává kozí a kravské mléko na produkty jako jsou kozí a kravské sýry, mléko, jogurty. V tomto případě jde především o sezónní záležitost.

Město vlastní lesní pozemky a jejich správu zajišťuje lesní hospodář v součinnosti s městem.

Protipovodňová opatření byla realizována. V současné době se město zaměřuje na jejich údržbu, jako jsou např. revitalizace rybníků, jejich odbahnění, čištění vodotečí. Plán výsadby keřů, obnovení remízků apod. není zpracován. Město se snaží provádět náhradní výsadbu v případě kácení zeleně na pozemcích města.

Město není součástí MA21.

Město v minulých letech realizovalo plynofikaci obce Černošín. Přilehlé místní části plynofikovány nejsou.

Město je členem Sdružení obcí Černošín (SOČ), které vzniklo za účelem provozování skládky odpadů. Věříme, že toto sdružení nezanikne, ale že se bude, stejně jako skládka rozvíjet směrem co nejšetrnějším k životnímu prostředí a bude jedním ze spolupracovníků budoucí spalovny v Chotíkově.

Struktura využití půdy

Pramen: ČSÚ

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Černošín dosahuje koeficient hodnoty 1,37 .
Pramen: ČSÚ

Na správním území se nachází přírodní rezervace Pod Volfštejnem a přírodní park Černošínský bor.

Obecní úřad a kompetence obce, hospodaření

Město Černošín je pověřeným obecním úřadem matričním. Mezi agendy úřadu např. patří lesní hospodářství, správa a údržba majetku obce, který představují pozemky a budovy, silniční správní činnost, czech point, účetní a ekonomické činnosti, stavebně-investiční činnost, evidence obyvatel, pečovatelská služba a další.

Město má zpracován platný územní plán z roku 2009.

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Černošín v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)

Pramen: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Černošín v letech 2009 - 2013 (v tis. Kč)

Pramen: ČSÚ

Bezpečnost 

Město lze považovat za bezpečné, až na občasné projevy vandalismu.

Vnější vztahy a vazby

Město Černošín je členem SOČ, Mikroregionu Konstantinolázeňsko, MAS Český Západ. Partnerským městem je německé město Pullenreuth.