Program rozvoje městyse Drnholec je základním plánovacím dokumentem městyse
zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje městyse. Formuluje představy o budoucnosti městyse a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout. Slouží zejména jako manuál pro řízení rozvojových činností městyse (při rozhodování zastupitelstva, při přípravě projektů, při tvorbě rozpočtů). Slouží i jako informační materiál pro občany a subjekty působící v obci. Program rozvoje zvyšuje připravenost městyse k podávání žádostí o dotační podporu a zvyšuje šance získat vnější finanční prostředky.
Program rozvoje městyse (PRM) je zpracován na roky 2018 – 2026, tj. na 8 let. Dlouhodobý pohled na rozvoj města je formulován ve strategické vizi pro období cca 20 let (přibližně do roku 2035, což odpovídá realizaci 2 návazných PRM).
Program rozvoje městyse je tvořen analytickou částí (charakteristika města, SWOT analýza, vyhodnocení dotazníkových šetření) a návrhovou částí (vize, opatření a aktivity, podpora realizace).
Městys Drnholec se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží přibližně 14 km západním směrem od města Mikulov na začátku Novomlýnských nádrží. Zástavba se rozkládá na mírné vyvýšenině.
Drnholec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov. Obec má pouze jednu část a je tvořena jedním katastrem (hranice katastru je na níže uvedeném obrázku vyznačena červenou čárou).
Celková rozloha obce činí 3518 hektarů. Obec patří svou rozlohou mezi výrazně větší obce. Průměrné území obce v České republice zaujímá 1261 ha, v Jihomoravském kraji potom 1070 ha.
Drnholec je velmi stará osada a lidé se zde usazovali již od neolitu. Obec je zmiňována poprvé v roce 1046 – nedlouho po tomto roce daroval kníže Břetislav I. Drnovice (tak je nazýván Drnholec v nejstarších listinách) staroboleslavské kapitule. Obec je připomínána v roce 1240 v souvislosti s Vilémem z Drnholce. Ve 13. století byl postupně osídlen německými kolonisty a Drnholec získával charakter městečka spravovaného měšťany. Městys byl vyhlášený organizací trhů a spoluprácí na rozvoji vzniku řemeslné výroby. Drnholec měl také právo soudní včetně práva hrdelního. V roce 1601 udělili Drnholci bratři z Tieffenbachu právo správy sirotčího majetku. V 18. století přechází zdejší panství pod nadační správu a je zřízen nadační velkostatek.
Významnými změnami v obci si Drnholec prošel ve 20. století především k závěru druhé světové války, kdy se zcela změnil charakter malebného městečka. V důsledku boju o Drnholec bylo ze 749 domů zničeno 145 a dalších 250 těžce poškozeno. Na konci 70. let bylo okolí městyse ovlivněno výstavbou vodního díla Nové Mlýny.
Celkový počet obyvatel městyse Drnholec k 31. 12. 2016 činil 1 747. Aktuálně v roce 2018 žije v Drnholci 1786 občanů. Počet obyvatel od roku 2009 pozitivně mírně stoupá. V dlouhodobém horizontu však není současný nárůst nějak výrazný.
Vývoj počtu obyvatel obce Drnholec v letech 2009 - 2016
Zdroj: ČSÚ
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Drnholec od roku 1910
Zdroj: ČSÚ
Ke konci roku 2016 bylo 15,3 % obyvatel obce ve věku do 15 let, 68,3 % ve věku 15 – 64 let a 16,4 % obyvatel obce bylo starších 65 let. Při srovnání počtu seniorů a počtu dětí do 15 let (tzv. index stáří v hodnotě 107) mírně převažují senioři a při současném demografickém vývoji lze předpokládat zvyšování jejich podílu. Ve srovnání s ČR je však výrazně nižší.
Věková struktura obyvatel obce Drnholec v roce 2016
Zdroj: ČSÚ
Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Drnholec
Počet obyvatel v roce 2014 | Změna počtu obyvatel 2001-2011 | 0-14 let (%) | 65 a více let (%) | Index stáří | Změna podílu obyvatel 0-14 let 2003-2013 | Změna podílu obyvatel 65+ let 2003-2013 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Drnholec | 1747 | 107,35 | 15,28% | 16,43% | 107,49 | 103,07 | 64,65 |
ORP MIKULOV | 19850 | 103,40 | 14,71% | 16,10% | 119,77 | 105,76 | 69,98 |
JMK | 1171341 | 97,53 | 15,46% | 19,00% | 122,90 | 97,04 | 76,24 |
ČR | 10577308 | 98,02 | 15,57% | 18,80% | 120,75 | 97,82 | 74,12 |
Jevišovka | 622 | 84,71 | 18,17% | 14,79% | 81,42 | 98,12 | 60,26 |
Novosedly | 359 | 97,13 | 14,21% | 18,11% | 127,45 | 134,57 | 63,35 |
Brod nad Dyjí | 515 | 105,65 | 11,07% | 21,75% | 196,49 | 162,78 | 65,16 |
Pasohlávky | 731 | 105,91 | 13,68% | 12,59% | 92,00 | 149,18 | 62,70 |
Zdroj: ČSÚ
Ke konci roku 2016 bylo v obci registrováno 363 aktivních ekonomických subjektů, z nich 53 podnikalo v zemědělství, 46 ve zpracovatelkém průmyslu, 89 ve stavebnictví, 61 v obchodě a službách, 22 v ubytování, stravování a pohostinství.
Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Drnholec v roce 2013
Zdroj: ČSÚ
Z tabulky níže je patrné, že v obci je výrazný podíl obyvatel zaměstnáných v zemědělství a lesnictví. Naopak je zde nižší míra služeb oproti průměru vyšších správních celků.
Struktura zaměstnanosti v obci Drnholec podle odvětví v roce 2011 (%)
Zemědělství a lesnictví | Průmysl a stavebnictví | Služby | |
---|---|---|---|
Drnholec | 12,96% | 39,86% | 40,70% |
MIKULOV | 8,27% | 36,63% | 45,00% |
Jihomoravský kraj | 2,87% | 31,91% | 55,17% |
ČR | 2,74% | 32,23% | 53,87% |
Zdroj: ČSÚ
Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Drnholec v roce 2013
Počet zaměstnanců | Kategorie | Absolutně | Relativně (%) |
---|---|---|---|
do 10 | mikropodniky | 22 | 34,44% |
10-49 | malé podniky | 3 | 0,83% |
50-249 | střední podniky | 1 | 0,28% |
250 a více | velké podniky | 0 | - |
nezjištěno | - | 234 | 64,46% |
Zdroj: ČSÚ
Počet ekonomicky aktivních osob v Drnholci ke konci roku 2016 byl 834. Podíl nezaměstnaných osob činil v Drnholci v listopadu 2017 4,1 %, bylo zde 79 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let. Z toho 1/3 tvoří ženy. Nezaměstnanost v obci je mírně vyšší v porovnání s hodnotami na úrovni ČR (2,8 %).
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ
Do zaměstnání mimo Drnholec vyjíždí podle sčítání lidu v roce 2011 celkem 444 občanů. Mimo území republiky 22 občanů, do jiných krajů 19 osob. Do Mikulova dojíždí 132 občanů, do Brna 106, do Novosedel 40, do Pohořelic 23, do Hrušovan nad Jevišovkou 16, do Břeclavi 13, do Valtic 11.
V obci je vybudován veřejný vodovod. Jeho majitelem je VAK Břeclav, a. s., jehož akcionářem je i obec. Obec je kompletně plynofikována. V obci je vybudována jednotná dešťová i splašková kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod (kapacita 2020 ekvivalentních obyvatel). Obecní rozhlas je veden pomocí kabelů a jeho stav je nevyhovující (zastaralá ústředna, častá poruchovost).
Do obce není přiveden optický kabel s možným připojením obyvatel obce na internet a kabelovou televizi.
Součástí systému pravidelného svozu odpadů od domu je komunální odpad, plasty, papír a bioodpad. V obci je rozmístěno 11 sběrných míst na sklo, plast, papír a jedno na textil. K dispozici je sběrný dvůr, kde lze umístit všechny kategorie odpadu včetně omezeného množství stavební suti, nebezpečného odpadu apod.
Pro silniční dopravu je klíčová silnice č. II/424 Hrušovany – Mikulov, procházející v podstatě středem území obce. Na tuto komunikaci se napojují silnice třetí třídy 4154 (Litobratřice) a silnice čtvrté třídy 39613 (Brno) a několik místních komunikací.
Aktuálně obec trápí havarijní stav silnice na Brno na ulici Brněnská v úseku od začátku obce po křižovatku s Husovou, která je v majetku SÚS Jihomoravského kraje.
Místní komunikace a chodníky se postupně opravují. Některé jsou již za svojí životností a je třeba jejich postupná oprava. Prioritní je oprava komunikací ul. Husova, Tyršova, Dyjská a oprava chodníků na ul. Lidická.
Je potřeba dobudovat některé komunikace a chodníky. Jedná se především o komunikace na ul. Husova, v Akátí a chodníky na ul. Brněnská, Dělnická, Wolkerova, Husová, Janečkova a Lidická.
Obcí prochází Moravská vinná cyklosteska, která mimo obec vede luhem k soutoku do obce Jevišovka. Obec leží mimo hlavní cyklistické trasy. Výrazně by pomohlo vybudování cyklistické trasy na na levé hrázi podel řeky Dyje a napojení na cyklotrasu vedoucí z Pasohlávek. Jedná se o biologicky velmi zajímavou oblast s výskytem velkého množství vodního ptactva a příjemnou lužní krajinou.
Zdroj: Mapy.cz
Drnholec leží v zóně 555 integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a je napojena přímo na dvě autobusové linky 174 (Mikulov – Hrušovany nad Jevišovkou) a 530 (Vranovice – Drnholec). Linky by mohly být lépe časově nastaveny s ohledem na dojíždění za prací z obce. Obci chybí přímé spojení do Pohořelic, kde je významné množství pracovních míst a výskyt služeb.
V obci se nachází dvě zastávky autobusové dopravy. U hlavní zastávky je vybudován přístřešek.
V obci není zastávka železniční dopravy. Nejbližší je v obci Novosedly, případně Jevišovce (Břeclav – Znojmo).
Podle sčítání lidu, domů a bytů bylo v Drnholci v roce 2011 celkem 561 domů, z toho 460 rodinných a 27 bytových domů. 74 domů bylo neobydlených (13,2 %, podprůměrný podíl v porovnání s Jihomoravským krajem i ČR). Některé z nich jsou využívány k rekreaci. V posledních 6 letech (2009–2015) bylo v Drnholci dokončeno 36 bytů (jedná se především o byty v rodinných domech).
Obec vlastní 14 bytů. V územním plánu jsou vymezeny pozemky pro výstavbu domů v oblasti Pod sýpkou, je však nutné vybudovat infrastrukturu. Obec v současné době nedisponuje volnými pozemky pro výstavbu. V nedávné době byly všechny pozemky rozprodány. Je velké množství zájemců o výstavbu v obci.
Občané pozitivně hodnotí klidný život v obci, blízkost přírody a aktivní kulturní život.
Městys je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a mateřská škola Drnholec. Součástí školy jsou základní škola, školní družina, školní klub, školní jídelna při ZŠ, školní jídelna při MŠ Jevišovka, výdejna v MŠ Drnholec, MŠ Dobré Pole, MŠ Nový Přerov, mateřská škola v Drnholci, Dobrém Poli, v Jevišovce s odloučeným pracovištěm v Novém Přerově.
Mateřská škola Drnholec má kapacitu 74 dětí ve třech třídách. Kapacita je plně obsazena. Dvě třídy jsou umístěny v budově na Hrušovanské ulici, třetí třída je v přízemí budovy základní školy na Svatoplukově ulici. MŠ navštěvují děti z Drnholce ve věku 2,5 – 7 let. Budova MŠ na Hrušovanské ulici je zateplena, má novou střechu i okna, financováno z dotačních titulů. V roce 2018 bude dokončena projektová dokumentace k vnitřní rekonstrukci budovy, která má nevyhovující elektroinstalaci, podlahy a vnitřní uspořádání prostor, které zčásti nevyhovují současným hygienickým požadavkům na provoz MŠ a očekávaným změnám (přijímání dvouletých dětí od roku 2020). Areál MŠ zahrnuje také zahradu s hracími prvky a pískovištěm a veřejné dětské hřiště, které bylo vybudováno z prostředků městyse v roce 2017 a v dopoledních hodinách je využíváno dětmi z MŠ. Třetí třída MŠ, odloučené pracoviště, je umístěna v přízemí staré budovy ZŠ a byla uvedena do provozu před třemi lety. Úpravu těchto prostor opět hradil zřizovatel. Děti, převážně předškoláci, mohou spolu s dětmi ze školní družiny využívat Oranžové hřiště, které bylo vybudováno z dotačních peněz Nadace ČEZ a uvedeno do provozu v roce 2017. Mimo areál školek je ještě jedno hřiště na ulici Brněnská.
Základní škola má kapacitu 500 žáků, v současné době ji navštěvuje 255 dětí z Drnholce, Jevišovky, Nového Přerova a Novosedel v 1. - 9. ročníku. Původní budova školy byla přístavbou rozšířena v roce 1982 o pavilon školních družin, odborných učeben, kmenových tříd pro 2. stupeň, později byla přistavěna i tělocvična. V roce 2009 - 2011 byla celá budova z dotací zateplena a byla vyměněna okna. Došlo také k výměně topení. Kotelna na tuhá paliva byla odstavena, budova je vytápěna zemním plynem. V posledních pěti letech se po etapách v celé budově opravuje elektroinstalace, která by měla být dokončena v roce 2018. Postupně se modernizuje vybavení tříd (nábytek, projektory, wi-fi), školní jídelny, školních družin, které bylo financováno jak z dotací, tak z prostředků zřizovatele. V nadcházejícím období je nutná rekonstrukce odborných učeben: fyziky a chemie, přírodopisu, počítačové učebny (zcela nevyhovující počítačové vybavení). Většina budovy potřebuje opravu podlah a postupnou výměnu radiátorů. Nejhorší situace je se školním hřištěm, jehož životnost je již za zenitem. Projektová dokumentace je zpracována, dvakrát městys nedosáhl na dotace. V horizontu 5 – 10 let musíme počítat s opravou střech (stará budova, rovná střecha) a rekonstrukcí tělocvičen (podlahy, nářadí).
Působí zde několikrát týdně praktický lékař. Za lékařem pro děti a mládež se dojíždí zejména do Novosedel a Pohořelic. V obci je stomatologická ordinace.
V Drnholci se nenachází žádné klasické zařízení sociální péče. Městys se přímo nepodílí na zajištění sociálních služeb v obci. Dálkově zde působí pečovatelská služba Oblastní charita Brno.
Kulturní akce se pořádají v obecním kulturním domě (sále a kinosále). Místní kulturní dům je v nevyhovujícím, téměř havarijním stavu. V obci se pravidelně konají hody. Hlavní program probíhá vždy v areálu TJ Dynama Drnholec.
Pro sportovní akce je využívána školní tělocvična. V areálu školy je i venkovní sportoviště postavené v 80. letech 20. století, které je ve velmi špatném stavu a vyžaduje opravu.
V obci působí následující spolky:
Obec zřizuje místní knihovnu.
Drnholec má vlastní hřbitov. Hřbitov měl původně v opěrné zdi malby, které jsou v současné době v havarijním stavu a vyžadují renovaci. Nedávno bylo v zadní části vybudováno kolumbárium. Počet míst je aktuálně dostačující.
Nejvyšší dominantou obce je památkově chráněný kostel. Byl vybudován v letech 1750 – 1757 podle návrhu Františka Antonína Grimma (1710 – 1784). Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 12. května 1750. Náklady na stavbu kostela nesl městys společně s obcemi Brod nad Dyjí a Novosedly s přispěním vrchnosti. V roce 1757 byly přeneseny zvony ze staré věže v sousedství. Na kůru jsou varhany o 22 rejstřících z 2. poloviny 18. století od varhanáře J. Silberbauera. Patří mezi umělecká díla první třídy. Po napoleonských válkách byly značně poškozené varhany opraveny, varhanní skříně byly dozdobeny zlacenými akantovými rozvilinami. V roce 1945 byly varhany poškozeny, část píšťal byla odcizena. Nynější kostel stojí vedle původního gotického kostela. Protože byl příliš malý, rozhodli se drnholečtí pro stavbu kostela většího. Starý kostel byl přestavěn na nynější faru. Kostel byl těžce poškozen na konci druhé světové války. Rekonstrukce byla provedena v letech 1950 – 51. V současné době je kostel průběžně opravován.
Budova bývalé radnice je památkově chráněným renesančním objektem, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. Její poslední novodobá, architektonicky sterilní stavební úprava pochází z poválečného období. Přesto má budova několik cenných prvků. Kromě malebnosti budovy samotné se jedná o soubor cenných renesančně klenutých interiérů, jak ve sklepě, tak i v přízemí a dílem i v patře budovy. Dále vyniká pozoruhodnou plochostropou někdejší radní síní. Na novodobě přefasádovaných průčelích zaujme pozdně renesanční lištový portálek zrušeného vstupu do sklepa a soudobá datovací deska s letopočtem 1591. Při statickém zajišťování objektu v roce 2008 byl v radní síni odkryt zdobený malovaný strop s motivem vinné révy. V roce 2011 byla budova zrekonstruována. V současné době je v budově kavárna a obřadní síň. Sklep se pronájímá na společenské akce a oslavy.
V letech 1714 – 1715 zasáhla Drnholec jen okrajově epidemie moru. Z vděčnosti bylo zahájeno budování morového barokního mariánského sloupu, který byl dokončen v roce 1718. Jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Za jeho nejvýraznější práci se považuje právě morový sloup v Drnholci. Je zhotoven z lasturnatého vápence přivezeného z Rakouska z oblasti Eggenburgu. Drobná architektura se sochami, zapsaná v seznamu nemovitých kulturních památek, ležící uprostřed rozšířené části někdejšího tržiště. Podnož, která je vyzděná z cihel, vykazuje čtyřboký půdorys s rohy zdůrazněnými dvakrát odstupňovanými pilíři, završenými římsou. Na podnoži je čtyřboký sloup dekorovaný reliéfními obláčky s okřídlenými hlavičkami andělíčků, ukončený bohatou kompozitní hlavicí nesoucí Immaculatu. Rohové pilíře podnože jsou zatíženy figurami svatých: sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestián, sv. Florián a sv. Josef. Sloup měl být krátce po druhé světové válce novými obyvateli odstraněn, zabránil tomu tehdejší katolický kněz František Vašek. V nedávné době byla zrekonstruována chybějící tesaná kuželková balustráda.
Fara byla přestavěna z někdejšího raně gotického kostela koncem 16. století. Budova fary se zajímavými valenými lunetovými klenbami, většinou hřebínkovými, náleží k nejstaršímu architektonickému základu městečka a připomíná jako jediná dosud stojící památka jeho raně gotický horizont. Ve fasádě zůstala v náznaku zachována gotická, barokní a renesanční okna a raně barokní okřídlené hlavičky andělů. Na západním průčelí je zřetelný bývalý hlavní vstup gotického kostela, jenž je lemován symetrickými skarpy – pozůstatky odbourané věže. Nad bývalým vstupem je osazena reliéfní, z kamene tesaná raně barokní kartuše rámující rodový znak Tiefenbachů (čtvrcený štít s prsním štítkem, ve dvou čtvrtinách stojící jednoocasý lev, prsní štítek se svislým trojdělením).
V katastru Drnholce se nachází množství drobných sakrálních staveb a některé z nich vyžadují opravy.
Struktura využití půdy
Zdroj: ČSÚ
Rozloha katastru městyse Drnholec činí 3518 hektarů. 62,1% z této plochy zaujímá orná půda. Tyto hodnoty dokumentují výrazně zemědělský charakter území. Podíl zemědělské půdy v ČR činí 53,7% (orná půda zabírá pouze 38,3% území), v Jihomoravském kraji je pro zemědělské účely využíváno 59,5 % (zorněno je 49,4%). Z hlediska typu využití jsou dominantní vinice, které se rozkládají na 4 % plochy. Lesní porost zabírá rozlohu 15,7% a vodní plochy 5% (176 ha).
V oblasti luhu se nachází evropsky významná lokalita Natura 2000. Lokalita je výjimečná především výskytem kuňky ohnivé (Bombina bombina) s vyšší početností na jižní Moravě a výskytem brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).
Obec se v okolí intravilánu potýká s výskytem drobných černých skládek. Oblast mezi zámkem a řekou východně od obce je zatížena skládkou komunálního odpadu, která zde byla zřízena v 70.-80. letech 20. století, kdy docházelo k zasypání původního ramene řeky Dyje.
I přes vybudovanou kanalizaci a čističku odpadních vod je nutná oprava některé kanalizace.
Obec v minulých letech realizovala projekt na rozšíření územních systémů ekologické stability v extravilánu.
Zeleň v obci je nedostačující a je třeba ji soustavně doplňovat především solitérními stromy.
Obecní úřad Drnholec je obecním úřadem s přenesenou působností. Nachází se zde matrika a stavební úřad. Ostatní agendy vyřizuje Městský úřad obce s rozšířenou působností Mikulov.
Ze zastupitelstva je uvolněným zastupitelem pouze starosta. Zastupitelstvo se schází 4x ročně. Rada se schází každých 14 dní. Obec zaměstnává účetní, referentku majetkoprávní, referentku stavebního úřadu, matrikářku, administrativní pracovnici, pracovníka na čistírně odpadních vod, dva pracovníky pro úklid a údržbu zeleně a uklízečku. Obec při úklidu obce a údržbě veřejných ploch zeleně využívá pracovníků z úřadu práce. Prostory obecního úřadu nejsou bezbariérové – do patra je horší přístup pro starší obyvatele a maminky s dětmi. Obec vydává 4 x ročně zpravodaj Drnholecký občasník.
Územní plán obce je z roku 2000 a má 6 změn, poslední je z roku 2015. Nový územní plán se zpracovává a měl by být hotový do konce roku 2022. Obec má realizovány komplexní pozemkové úpravy.
Obec je členem DSO Mikulovsko a DSO Čistší střední Podyjí, dále také Svazu měst a obcí ČR. Území obce je součástí Místní akční skupiny Mikulovsko.
Obec Drnholec zpravidla hospodaří s přebytkovým rozpočtem.
Vývoj rozpočtového hospodaření obce Drnholec v letech 2009 - 2016 (v tis. Kč)
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Daňové příjmy | 14 990 | 15 204 | 15 808 | 16 738 | 21 594 | 23 393 | 23 957 | 26 594 |
Nedaňové příjmy | 2 123 | 3 837 | 3 809 | 3 995 | 4 632 | 3 857 | 3 445 | 3 644 |
Kapitálové příjmy | 868 | 2 397 | 1 051 | 1 392 | 1 662 | 1 066 | 3 273 | 7 301 |
Neinvestiční přijaté dotace | 6 066 | 6 925 | 12 451 | 4 640 | 3 012 | 2 650 | 47 534 | 2 219 |
Investiční přijaté dotace | 9 656 | 6 120 | 610 | 600 | 570 | 994 | 147 | 2 273 |
Příjmy | 33 702 | 34 483 | 33 729 | 27 364 | 31 470 | 31 959 | 78 356 | 42 031 |
Běžné výdaje | 17 400 | 19 191 | 29 969 | 22 039 | 25 564 | 21 202 | 63 158 | 18 248 |
Kapitálové výdaje | 11 984 | 18 746 | 2 843 | 2 608 | 2 585 | 5 138 | 15 824 | 6 054 |
Výdaje celkem | 29 384 | 37 937 | 32 812 | 24 647 | 28 149 | 26 340 | 78 982 | 24 302 |
Saldo příjmů a výdajů | 4 318 | -3 454 | 918 | 2 717 | 3 321 | 5 619 | -625 | 17 728 |
Podíl kapitálových výdajů | 40,78% | 49,41% | 8,66% | 10,58% | 9,18% | 19,51% | 20,03% | 24,91% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech | 51,63% | 55,65% | 88,85% | 80,54% | 81,23% | 66,34% | 80,60% | 43,42% |
Zdroj: ČSÚ
V roce 2015 dominoval na straně příjmů přijatý transfer dotace na prvky ÚSES. Daňové příjmy se na celkových příjmech nejvíce podílely v roce 2016. Nedaňové příjmy jsou pak nejrůznější poplatky stanovené místní vyhláškou, poplatky za pronájmy majetku obce a úroky. Kapitálové příjmy jsou spíše nárazovou a okrajovou záležitostí, kdy obec nejčastěji prodává menší pozemky občanům nebo podnikatelům na jejich žádost.
Podíl kapitálových (investičních) výdajů kopíruje dotační příjmy. Saldo běžných příjmů, což je rozdíl běžných příjmů (1) a běžných výdajů (2), představuje částku, kterou obec může použít na investiční výdaje, na spolufinancování získaných dotací nebo na splácení svých závazků aniž by si musela brát další půjčku nebo prodávat svůj majetek. Tento ukazatel můžeme nazvat i tzv. dluhovou kapacitou.
(1) Běžné příjmy jsou příjmy, které se víceméně každoročně opakují. Jedná se o součet daňových příjmů, nedaňových příjmů a nárokových transferů. Do běžných příjmů naopak nepatří nenárokové transfery nebo kapitálové příjmy z prodeje majetku.
(2) Běžné výdaje jsou výdaje, které se každoročně opakují. Souvisí s běžným hospodařením obce. Do běžných výdajů nepatří např. výdaje na pořízení majetku (kapitálové výdaje).
Městys Drnholec vlastní vedle budovy obecního úřadu ještě budovy mateřské školy, základní školy, staré radnice a kulturního domu. Obec vlastní budovy pro bydlení a drobné služby, dvě na náměstí Svobody, další na ul. Husova, na ul. Brněnská.
Obec vlastní ještě dvě sportoviště, veřejné kanalizační stoky, budovu a areál ČOV. Dále je v majetku obce řada dílčích pozemků, jejichž rozložení je znázorněno na následujícím obrázku.
Východiska pro návrhovou část jsou zpracována zejména na základě poznatků z charakteristiky obce a závěrů dotazníkového šetření názorů obyvatel. Zachycují základní (klíčové) podněty pro návrhovou část, a to zejména silné stránky (pozitiva), rozvojové faktory, slabé stránky (negativa) a problémy jako vnitřní faktory ovlivnitelné obcí. Vnější faktory (příležitosti a ohrožení) vychází z posouzení obecných i konkrétních politických, ekonomických, sociálních, technologických, environmentálních a legislativních vlivů, které mohou mít dopad na rozvoj obce.
V průběhu února a března roku 2018 proběhlo dotazníkové šetření názorů obyvatel. Celkově se zapojilo 158 obyvatel.
Vyhodnocení dotazníkového šetření je dostupné na adrese: http://dotaznik.drnholec.eu.
Proběhlo také setkání s občany dne 23. 2. 2018 v budově základní školy. Zjištené poznatky byly zahrnuty do SWOT analýzy.
Drnholec je v roce 2035 klidným a aktraktivním místem pro život. Obyvatelé mají dobré uplatnění v obci a dostupné pracovní příležitosti v okolí. Kvalitu života zajišťuje dostupná zdravotní péče, školní a předškolní vzdělávání, možnost sportovního vyžití a drobné služby. Obec žije kulturními tradicemi, společenským životem a blízkostí přírody kolem řeky Dyje. Využívá potenciálu vinařské oblasti, historických a kulturních památek, které jsou vyhledávaným cílem turistů.
Cíl : „Kvalitní život v obci”
Opatření : „Péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování místa pro aktivní a pasivní odpočinek” |
2020 - 2020 | starosta/stka | 1000 | Vlastní + externí |
Součástí bude workout sportovní hřiště. |
„Oprava prostoru pro tříděný odpad u prodejny Coop” |
2020 - 2020 | starosta/stka | 300 | Vlastní |
„Revitalizace říčního ramene” |
2018 - 2019 | starosta/stka | 1500 | Vlastní + externí |
Předpokládá se dofinancování cca 1 mil. za neuznatelné náklady. |
Opatření : „Podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba nového kulturního domu” |
2018 - 2019 | starosta/stka | 77000 | Vlastní + externí |
„Rekonstrukce sportoviště za školou” |
2018 - 2019 | starosta/stka | 7600 | Vlastní + externí |
Opatření : „Podpora zdravotní péče a vzdělávání” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Aktivní podpora obsazení ordinace dětského lékaře” |
2018 - 2019 | starosta/stka | 500 | Vlastní |
„Rekonstrukce interiéru mateřské školy” |
2019 - 2020 | ředitel/ka ZŠ a MŠ | 3000 | Vlastní |
„Rekonstrukce a opravy základní školy” |
2021 - 2026 | ředitel/ka ZŠ a MŠ | 6000 | Vlastní |
Podlahy, topení, učebna F – Ch, tělocvičny, střechy. Předpoklad do roku 2025 každý rok 500 tisíc. |
Opatření : „Obnova drobných sakrálních staveb” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obnova maleb na hřbitově a drobných sakrálních staveb v katastru” |
2019 - 2021 | starosta/stka | 1500 | Vlastní + externí |
Projekt zahrnuje obnovu drobných staveb včetně soch Herkulů, kapličky na Brno, maleb na hřbitově atp. |
Cíl : „Fungující technická infrastruktura”
Opatření : „Podpora bytové výstavby” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování technické infrastruktury v lokalitě Pod sýpkou III. etapa” |
2018 - 2021 | starosta/stka | 18000 | Vlastní |
Opatření : „Rekonstrukce místních komunikací a chodníků” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba chodníku Dělnická a Brněnská” |
2019 - 2020 | starosta/stka | 5000 | Vlastní + externí |
Akce je spojená s rekonstrukcí krajské silnice. |
„Drnholec – rozšíření infrastruktury v obci (Husova) I. etapa” |
2018 - 2018 | starosta/stka | 8500 | Vlastní |
Rozděleno do tří etap, celkem za 18 mil. |
„Rekonstrukce ulice Dyjská” |
2025 - 2026 | starosta/stka | 5000 | Vlastní + externí |
Včetně výstavby chodníků. |
„Rekonstrukce ulice Husova” |
2022 - 2023 | starosta/stka | 7000 | Vlastní + externí |
Včetně výstavby chodníků. |
„Rekonstrukce chodníků ulice Tyršova” |
2024 - 2024 | starosta/stka | 1000 | Vlastní + externí |
„Výstavba chodníků ulice Hrušovanská” |
2023 - 2024 | starosta/stka | 1000 | Vlastní + externí |
Akce je závislá na získání pozemků. a budování III. etapy výstavby Pod sýpkou. |
„Výstavba chodníků ulice Janečkova” |
2021 - 2022 | starosta/stka | 1000 | Vlastní + externí |
„Výstavba chodníků ulice Lidická” |
2024 - 2025 | starosta/stka | 2000 | Vlastní + externí |
„Drnholec – rozšíření infrastruktury v obci (Husova) II. etapa” |
2018 - 2021 | starosta/stka | 5000 | |
„Drnholec – rozšíření infrastruktury v obci (Husova) III. etapa” |
2018 - 2022 | starosta/stka | 5000 | Vlastní + externí |
Opatření : „Oprava problematické kanalizace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce kanalizace ul. Hrušovanská” |
2021 - 2023 | starosta/stka | Vlastní + externí | |
Opatření : „Datová a bezdrátová komunikace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování bezdrátového rozhlasu” |
2018 - 2018 | starosta/stka | 4500 | Vlastní + externí |
Cíl : „Lepší dopravní dostupnost obce a okolních měst”
Opatření : „Zkvalitnění veřejné dopravy” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zavedení přímého spojení do Pohořelic” |
- | |||
V kompetenci IDS JmK. |
„Optimalizace linky do Mikulova” |
- | |||
V kompetenci IDS JmK. |
„Optimalizace linky do Hrušovan nad Jevišovkou” |
- | |||
V kompetenci IDS JmK. |
Cíl : „Podpora ekonomického rozvoje obce”
Opatření : „Zkvalitňování podmínek pro cestovní ruch” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Cyklotrasa - napojení na Pasohlávky podél Dyje” |
2023 - 2026 | starosta/stka | 7000 | Vlastní + externí |
„Vybudování cesty k řece pro pěší a cyklisty” |
2021 - 2022 | starosta/stka | 200 | Vlastní |
Opatření : „Podpora a dostupnost služeb” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora instalace bankomatu” |
2018 - 2020 | starosta/stka | 100 | Vlastní |
„Společná zařízení - zpevněné polní cesty” |
2024 - 2026 | 0 | Externí | |
„ul. V akátí - vozovka, kanalizace, vodovod” |
2024 - 2026 | 0 | Vlastní | |
„Památník padlým ve válkám” |
- | 2 500 | Externí | |
„Revitalizace obecních studní v obci” |
- | 0 | ||
„Rekonstrukce obecních domů pro bydlení” |
- | 0 | ||
„Napojení účelové komunikace k ČOV a sběrný dvůr” |
2026 - 2026 | 800 | ||
„Propagace historických zajímavostí v obci i okolí” |
- | 20 | Vlastní | |
„Technické zázemí na hřbitově” |
- | 300 | Vlastní | |
„Rekonstrukce hřbitovní zdi” |
- | 0 | ||
Za koordinaci činností spojených s programem rozvoje obce je zodpovědný starosta.
Sledování a vyhodnocování plnění programu rozvoje obce provádí Finanční výbor ve spolupráci se
starostou obce.
Návrh aktualizací programu rozvoje (zejména úpravy termínů, nákladů a finančního plánu – rozložení nákladů v jednotlivých letech realizace) připravuje Finanční výbor v úzké součinnosti se starostou obce s ohledem na vyhodnocení plnění v předchozím roce a ve vazbě na tvorbu rozpočtu na následující rok.
Program rozvoje obce je závazným podkladem pro rozhodování zastupitelstva obce a pro činnost jednotlivých orgánů obce. Organizace/osoby uvedené ve sloupci odpovědnost u jednotlivých aktivit zodpovídají za zajištění realizace příslušné aktivity (tj. aktivitu nemusí přímo realizovat, ale mohou na realizaci pouze dohlížet, iniciovat započetí realizace apod.).
Program rozvoje je závazným podkladem pro přípravu rozpočtu obce. Základní činnosti spojené s realizací programu rozvoje jsou v průběhu kalendářního roku rozloženy následovně:
Měsíc | Činnosti | Kdo udělá |
Říjen |
Vyhodnocení stávajícího plnění v daném roce a návrh aktualizace. |
Rada obce |
Listopad | Projednání návrhu aktualizace na zastupitelstvu obce. Provázání programu rozvoje a rozpočtu na následující rok (rozpočet zohlední stav plnění programu rozvoje, v programu rozvoje se upraví částky a harmonogram dle návrhu rozpočtu). | Zastupitelstvo obce |
Prosinec | Schválení návrhu aktualizace (spolu se schválením návrhu rozpočtu). | Zastupitelstvo obce |
Vyhodnocení plnění programu rozvoje obsahuje u jednotlivých aktivit následující informace:
Stav realizace lze v tabulce s přehledem aktivit vyjádřit zabarvením (např. zelená = splněno, oranžová = v realizaci).
Aktualizace programu rozvoje bude probíhat obvykle 1 x ročně. Návrh aktualizace zpracovává starosta obce v úzké součinnosti s radou. Návrh aktualizace musí být projednán a schválen zastupitelstvem obce.
Při roční aktualizaci budou vždy aktuální situaci přizpůsobeny následující údaje:
V případě potřeby je možné vyřadit plánovanou aktivitu nebo doplnit aktivitu novou.
Návrh aktualizace bude obsahovat přehled provedených změn. Na jeho základě bude vytvořena a zveřejněna aktuální podoba programu rozvoje obce.
Aktualizace programu rozvoje probíhá z technického hlediska následovně: