Základním plánovacím dokumentem obce, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je program rozvoje obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce formuluje představy o budoucnosti obce a navrhuje způsoby, jak těchto představ dosáhnout.
Program rozvoje obce Rohatec je dokumentem, v němž jsou zakotveny rozvojové priority obce. Podkladem pro vznik Programu rozvoje obce je „Metodika tvorby Programu rozvoje obce“, kterou zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Při zpracování dokumentu se vycházelo z již existujících dokumentů obce jako je např. územní plán obce. Dokument obsahuje současné potřeby obce a výhledové náměty, kterými se obec postupně zabývá a řeší nebo bude řešit v budoucnosti.
Program rozvoje obce obsahuje analytickou část, která obsahuje popis obce a ve SWOT analýze jsou pak shrnuty silné a slabé stránky obce a dále ohrožení a hrozby. V další části je pak uvedena návrhová část programu rozvoje obce Rohatec, která obsahuje nejen vizi obce, ale také jednotlivé aktivity a opatření.
Zdroj: www.mapy.cz, květen 2018
Tato kapitola soustřeďuje základní fakta o obci a obsahuje komplexní zhodnocení situace v obci, současný stav, charakteristiku stavu a vývoje jednotlivých oblastí života obce. Charakteristika má 7 kapitol členěných na dílčí témata. Informace pro tvorbu této části byly získány z veřejně dostupných dat o obci.
Rohatec se nachází v jihovýchodní části České republiky ve správním obvodu Jihomoravského kraje, oblasti NUTS 2 Jihovýchod a administrativně spadá do správního obvodu ORP Hodonín. Obec Rohatec je samostatná obec, která má tři části. Nejstarší částí je Rohatec obec a Rohatec kopec, považovány v současnosti za jednu část. Dále s rozvojem průmyslových podniků vznikala lidská obydlí v jejich okolí přibližně 2 km od obce směrem na Strážnici v části nazývané Rohatec – Kolonie. Díky relativní blízkosti byla k Rohatci v roce 1960 připojena část zvaná Soboňky, která původně patřila vzdálenějšímu Vracovu. Správní území obce je shodné s katastrálním územím. Katastrální území obce hraničí na západě s městem Hodonínem, na severu s Ratíškovicemi a Vracovem, na východě a jihovýchodě s Petrovem a Sudoměřicemi a jižní částí katastru vede hranice se Slovenskou republikou. Obec leží v úrodné krajině jižní Moravy ve vinorodém Dolnomoravském úvalu, přibližně 4 km východně od okresního města Hodonína, přibližně 28 km od města Břeclav a přibližně 75 km od krajského města Brna.
Katastr Rohatce tvoří na severní straně rozsáhlé borové lesy, za západní straně lesy dubové, na jihu rovinaté louky a lužní lesy. Celým katastrem od severovýchodu po jihozápad protéká řeka Morava. Značná část luk po obou stranách řeky Moravy byla po založení JZD v letech 1950 až 1970 rozorána. V okolí obce jsou pole, kde se pěstuje kukuřice, řepka a pšenice.
Status: |
Obec |
Typ sídla: |
Ostatní obce |
ZUJ (kód obce): |
586528 |
NUTS5: |
CZ0645586528 |
LAU 1 (NUTS 4): |
CZ0645 - Hodonín |
NUTS3: |
CZ064 - Jihomoravský kraj |
NUTS2: |
CZ06 - Jihovýchod |
Obec s pověřeným obecním úřadem: |
Hodonín |
Obec s rozšířenou působností: |
Hodonín |
Katastrální plocha (ha): |
1 745 |
Počet bydlících obyvatel k 1.1.2017: |
3 541 |
Nadmořská výška (m n.m.): |
181 |
Zeměpisné souřadnice (WGS-84): |
17° 10' 60'' E , 48° 52' 49'' N |
První písemná zpráva (rok): |
1 270 |
PSČ: |
69601 |
Zdroj: RISY.cz, květen 2018
První osídlení na katastru Rohatce se objevilo již v pravěku 30 000 let př. n. l., usuzuje se tak podle nalezených bronzových ozdob a pazourků. Po roce 1030 n. l. byla údajně postavena tvrz na naplavené hornině, která tvořila kopec nad řekou a měla tvar rohu, odtud pochází i pozdější název osady – Rohatec. První písemná zmínka o Rohatci pochází z roku 1270. Od poloviny 14. století patřil Rohatec Strážnickému panství. V dobách, kdy vlastnili panství Žerotínové (1486 – 1628) docházelo ke zvelebování obcí. Konkrétně v Rohatci byl vystavěn panský dvůr, mlýn a pila. Podle středověkých záznamů se místní obyvatelé zabývali rybolovem a lovem raků, později i zemědělstvím.
V 16. století byl Rohatec stabilní obcí. V17. století došlo k vybudování cihelny (dnešní ulice Cihelny nedaleko Moravy), kde byly ručně vyráběny cihly z písku těženého za Rohatcem. V tomto století docházelo rovněž k neustálému střídání časů klidu a válek. Vzhledem ke své poloze musela obec čelit nájezdníkům z Uher, Turkům a Tatarům, kteří se přes Slovácko dostávali do Českých zemí a následně se s neúspěchem vraceli zpět. Mnoho domů zůstalo opuštěných. Od roku 1628 vlastnili Strážnické panství Magnisové. Ti, ve snaze obydlet opuštěné domy, je dávali bez úplaty k užívání. V 18. století v relativním období klidu narůstá počet obyvatel a stávající stavení nedostačují, proto je potřeba stavět domy nové. Od roku 1848, kdy bylo zrušeno nevolnictví, narůstal počet imigrantů.
Z ekonomického hlediska je pro obec důležité 19. století, kdy zanikla pila a mlýn v obci. Mlýn byl přestavěn na byty. Naopak byla na Kolonii v roce 1880 postavena vápenopísková cihelna. V roce 1865 zde byla vystavěna vlaková zastávka na tzv. „Severní Ferdinandově dráze“, což byla velká výhoda především pro cukrovar, který zde byl vystavěn ještě o 2 roky dříve. Okolo něj vznikla osada domků a postupem času obecní část Rohatec – Kolonie. Ta se stala hlavní průmyslovou zónou obce. Cukrovar fungoval až do roku 1919, na 4 roky osiřel a v roce 1923 jej odkoupil Jiří Küfferle a započal zde výrobu cukrovinek a čokoládových výrobků. Od něj v roce 1939 čokoládovnu odkoupila firma Orion. Na konci 40. let 20. století byl podnik zestátněn. Produkce trvala i přes II. světovou válku. Výroba cukrovinek pokračuje i v dnešní době. Na Kolonii se také nacházel podnik na zpracování dřeva a výrobu nábytku. Po zrušení cihelny roku 1959 byl v jejich prostorách zřízen o šest let později kovošrot. V místní části Rohatec – Soboňky probíhala od roku 1939 v dole Jan těžba lignitu pro firmu Baťa, ovšem kvůli průsakům podzemních vod byla těžba zanedlouho zrušena a v těchto prostorách vznikla tzv. mramorárna (firma na broušení mramoru a kamene). V roce 1950 zde probíhala výroba vzduchotechniky a následně se od roku 1954 začalo s produkcí vodní a plynové armatury. Na přelomu 40. a 50. let 20. století probíhala za Soboňkami také těžba štěrkopísku, veškeré zásoby byly ale po 9 letech vyčerpány, a tak skončila těžba v obci. Kvůli převozu lignitu vybudoval Tomáš Baťa kanál vedoucí z Otrokovic až do Rohatce. Z dolu vedla krátká železniční dráha k Výklopníku (mezi Rohatcem a Sudoměřicemi), kde byl náklad z vlaků překládán na lodě. Tento kanál sloužil nejen jako dopravní cesta, ale také jako zavlažovací kanál.
Druhá světová válka působila časté změny počtu obyvatel. Ještě před jejím vypuknutím se do Rohatce po odtržení Sudet nastěhovalo více než 50 rodin. Před koncem války překročila vojska Rudé armády Moravu mezi Rohatcem a Hodonínem. Rohatec byl osvobozen v dubnu 1945, Kolonie o 2 dny později. Ihned se začalo s poválečnou obnovou obce, bylo potřeba znovu postavit zničený silniční i železniční most na cestě do Strážnice a opravit poničené budovy fabrik. Prioritou byla Maryša, bylo potřeba co nejdříve znovu začít s produkcí cukrovinek, která byla hlavní obživou obyvatel obce.
Tak jako v celém státě docházelo od roku 1948 ke kolektivizaci a zestátňování podniků, to se nevyhnulo ani Rohatci. Nutno ovšem podotknout, že v tzv. akcích „Z“ se vybudovalo v obci mnoho budov potřebných ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Patřily mezi ně například mateřská škola, rekonstrukce základní školy a stavba nové budovy, vybudování fotbalového stadionu, železniční zastávky, nebo také kulturního domu. V roce 1967 se zbudoval vodovod a drůbežárna, fungující dodnes. Důležitou událostí bylo připojení Rohatce k Hodonínu v roce 1985. Zástupci obce chtěli vytvořit z Rohatce střediskovou obec, a tak o to i zažádali. Výsledkem podané žádosti však nebylo vytvoření samostatné střediskové obce, nýbrž sloučení s Hodonínem a Lužicemi. Pro obyvatele tato situace nebyla příliš pohodlná, s jakýmkoli problémem a vyřizováním s úřady museli do Hodonína. Toto sloučení však netrvalo dlouho a po sametové revoluci se v roce 1990 stala obec opět samostatnou.
Zdroj: MAS Dolní Morava z.s, vlastní zpracování
Obec Rohatec leží v etnografickém regionu Slovácko, kraje rozkládajícího se podél řeky Moravy od Zlína až k Břeclavi. Obec leží na hranicích několika etnografických subregionů- jižně od obce je region Podluží, severně Kyjovské Dolňácko a na východě je Strážnické Dolňácko. Svým jedinečným krojem je obec zařazena do Strážnického Dolňácka, naopak verbuňkem (tancem) pak obec patří do Podluží. Celý region Slovácka je znám svou věrností tradicím, přijatých od předků. Zpěv, tanec a pestré kroje mají stále dost místa v životě mnoha zdejších lidí tohoto regionu.
V současné době patří Rohatec ke sto patnácti obcím vinařské podoblasti Slovácká. Obec však není typická vinařská obec s mnoha sklepy či dokonce areálem vinných sklepů, jak tomu často bývá v okolních obcích. V obci a jejím okolí jsou pouze menší vinice a jen malá ulička s vinařskými sklepy. Mnoho malých vinohradů se sklepy je přímo v zastavěné části obce jako součást jednotlivých domů a zahrad.
Symbolika znaku i praporu vyjadřuje historii a přírodní polohu obce. Jako znak obce se do roku 2000 používala stará obecní pečeť obce Rohatec pocházející z první poloviny 17. století. Je na ní větvička s pěti žaludy, vyjadřující dubové lesy "Dúbrava", hvězdička (sluníčko) vyjadřuje hojnost slunečního svitu, (nejteplejší území) a nápis "PECZET DZIEDZINY ROHATECKE". Ornamenty vyjadřují folklorní tradice. Návrhy znaku a praporu Rohatce spojují popisovanou symboliku staré pečetě se současnými heraldickými zásadami a zvyklostmi. Znak obce je v zeleném štítě nad pětkrát stříbrno-modře vlnkovitě dělenou patou doleva položená větévka přirozené barvy se dvěma vztyčenými a třemi svěšenými zlatými žaludy, provázená vpravo nahoře zlatým sluncem. Modré vlnky oddělené stříbrnou linkou v dolní části vyjadřují řeku Moravu, která protéká celou délkou protáhlého katastru obce Rohatec a v minulosti byla základem vzniku osídlení. Barevné vyjádření: Přírodní zelená barva štítu vyjadřuje okolní přírodu, rozsáhlé lesy v okolí a louky, které byly po celé jižní délce protáhlého katastru obce. Modrá vyjadřuje vodu protékající řeku Moravu, jejíž bývalé dva toky se slévaly v jeden tok právě u Rohatce.
Vlajka je zelený list s modrým šikmým pruhem z druhé čtvrtiny dolního okraje do třetí čtvrtiny horního okraje listu a se dvěma žlutými šikmými klíny vycházejícími ze čtvrté čtvrtiny žerďového a první čtvrtiny dolního okraje listu a ze čtvrté čtvrtiny horního a první čtvrtiny vlajícího okraje listu s vrcholy na okraji modrého pruhu. V horním rohu žluté slunce bez tváře a hnědá větévka s pěti žaludy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zdroj: webové stránky obce Rohatec, kurzy.cz, květen 2018
V dobách pánů z Žerotína se obec mohla rozvíjet a rostl i počet obyvatel. Na přelomu 16. a 17. století zde bylo téměř 70 obydlených domů. V 17. století došlo k migraci kvůli častým válkám, které zasáhly katastr obce. Z 67 domů bylo v roce 1654 obydleno pouze 17, postupně ale začal počet obyvatel opět narůstat a začalo přibývat i domů v obci. Při sčítání lidu a domů bylo v roce 1771 napočítáno 91 domů. V roce 1910 se počet obyvatel obce Rohatec pohyboval okolo 2 000. Dá se konstatovat, že počet obyvatel i domů v obci stále rostl. Velké změny počtu obyvatel a migrační pohyby se obce dotkly v období válečných konfliktů I. a II. světové války. Za II. světové války došlo i k velkému přílivu obyvatel, kdy se po odtržení Sudet od Československa do Rohatce přistěhovalo 52 českých rodin. Naopak po válce se museli vystěhovat německé rodiny, žijící v Rohatci, do Rakouska. Těch ovšem nebylo mnoho, proto můžeme sledovat velké zvýšení počtu obyvatel v letech 1930 – 1961. Po roce 1961 počet obyvatel mírně stagnoval kolem počtu 3 000. Do roku 2011 vzrostl počet obyvatel na přibližně 3 540, do roku 2013 počet obyvatel mírně rostl nad hranici 3 560 obyvatel. Od roku 2013 počet obyvatel obce mírně poklesl na 3 541 obyvatel v roce 2017. Dlouhodobý demografický vývoj obyvatelstva v období od roku 1910 až 2011 shrnuje graf č.1. Demografický vývoj mezi lety 2009 až 2016 pak graf č.2. Tendence počtu obyvatel v obci Rohatec je od roku 2013 mírně klesající.
Zdroj: Český statistický úřad
Zdroj: Český statistický úřad
Na začátku roku 2018 žilo v obci 3 514 obyvatel. V poměru počtu mezi muži a ženami převládají mezi obyvateli mírně ženy. Průměrný věk obyvatel je 43,9 let. Mezi muži je průměrný věk 42,3 let, ženy mají průměrný věk 45,6 let.
Celkem | Muži | Ženy | ||
Počet obyvatel |
3514 | 1757 | 1757 | |
v tom ve věku (let) | 0-14 | 469 | 255 | 214 |
15-64 | 2325 | 1192 | 1133 | |
65 a více | 720 | 310 | 410 | |
Průměrný věk (let) |
43,9 | 42,3 | 45,6 |
Zdroj: Český statistický úřad
Jak je patrno z grafu č. 3 mezi občany převažují obyvatelé ve věkové kategorii 15 – 64 let a tvoří 66,8 % obyvatel. Poměr mezi dětmi a staršími obyvateli Rohatce není výjimečný v porovnání s okolními vesnicemi, městy a Českou Republikou, kdy převládá skupina starších obyvatel před dětmi a mládeží do 15 let. Obyvatel mladších než 15 let je 13,3 % a obyvatel starších 65 let je 20,4 %. Index stáří udává, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě, kolik obyvatel ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí do 15 let věku. Je-li výsledná velikost indexu nižší než sto, je podíl sledované dětské složky obyvatel vyšší než podíl starších osob, a naopak převyšuje-li výsledná hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Hodnota indexu stáří v roce 2016 byla v Rohatci 150,53. Tato hodnota je mnohem vyšší, než hodnota indexu stáří pro celou Českou republiku v roce 2016, kdy index stáří činil 120,75. Je nepříznivá i ve vztahu k indexu stáří v ORP Hodonín, kde index činil 130,64.
Zdroj: Český statistický úřad
Vzdělanostní struktura obyvatel je evidována od 15 a více let. Nejaktuálnější data vyplývají z posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Nejpočetnější byla v Rohatci skupina obyvatel se středním vzděláním bez maturity, dále obyvatelstvo s úplným středním vzděláním s maturitou, početná skupina obyvatel byla také se základním vzděláním. Rozdělení obyvatel podle vzdělání je shrnut v tabulce č. 3 a grafu č. 4. Obyvatel s vysokoškolským vzděláním bylo v obci 9,4 %.
Celkem | Muži | Ženy | ||
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let |
3028 | 1499 | 1529 | |
z toho podle stupně vzdělání |
bez vzdělání | 6 | 1 | 5 |
základní včetně neukončeného | 690 | 238 | 452 | |
střední vč. vyučení (bez maturity) | 1070 | 676 | 394 | |
úplné střední (s maturitou) | 807 | 338 | 469 | |
nástavbové studium | 69 | 26 | 43 | |
vyšší odborné vzdělání | 16 | 6 | 10 | |
vysokoškolské | 277 | 158 | 119 |
Zdroj: Český statistický úřad
Zdroj: Český statistický úřad
Rohatec využívá své výhodné polohy v těsné blízkosti okresního města a láká tak k trvalému pobytu mnoho osob. Ve srovnání s okresem Hodonín, který má převážně od roku 1999 záporné migrační saldo (od roku 1992 do roku 1998 bylo kladné) Rohatec měl migrační saldo ve většině let v rozmezí 1991 – 2012 kladné. Zatímco přirozený přírůstek v obci byl podprůměrný, než tomu bylo v okrese Hodonín, migrační saldo na 100 obyvatel měl Rohatec výrazně nadprůměrné. Z tabulky č. 4 a grafu č. 5 je patrné, že od roku 2014 dochází v Rohatci k úbytku obyvatel, a to z důvodu menšího množství přistěhovaných lidí do obce. Naopak se v roce 2017 občanům Rohatce narodilo nejvíce dětí od roku 2013. Počet migrujících obyvatel je však v posledních letech zanedbatelný vzhledem k počtu obyvatel obce.
2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | ||
Živě narození |
30 | 33 | 25 | 28 | 35 | |
Zemřelí |
31 | 47 | 42 | 36 | 40 | |
Přistěhovalí |
90 | 90 | 86 | 76 | 62 | |
Vystěhovalí |
75 | 85 | 78 | 80 | 84 | |
Přírůstek (úbytek) |
přirozený | -1 | -14 | -17 | -8 | -5 |
stěhováním | 15 | 5 | 8 | -4 | -22 | |
celkový | 14 | -9 | -9 | -12 | -27 |
Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze
Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze
Nejnovější informace k národnosti občanů jsou z posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Obyvatelstvo v obci se řadí nejvíce k národnosti české a moravské. Dále jsou zde občané ze Slovenska, Německa, Polska a Vietnamu. Při statistickém zjišťování však mnoho občanů svoji národnost neuvedlo.
Celkem | muži | ženy | ||
Obyvatelstvo celkem |
3475 | 1737 | 1738 | |
z toho národnost |
česká | 1708 | 845 | 863 |
moravská | 747 | 374 | 373 | |
slezská | - | - | - | |
slovenská | 43 | 22 | 21 | |
německá | 1 | 1 | - | |
polská | 1 | - | 1 | |
romská | - | - | - | |
ukrajinská | - | - | - | |
vietnamská | 5 | 3 | 2 | |
neuvedeno | 826 | 418 | 408 |
Zdroj: Český statistický úřad
V obci není sociálně slabá lokalita, žije zde pouze několik sociálně slabých obyvatel.
Obyvatelé obce jsou aktivní a jejich spolková činnost je bohatá. V obci je činných 17 spolků. Dětský folklorní soubor Malá chasa z Rohatca vznikl v září roku 2010 pod záštitou Základní školy v Rohatci jako školní kroužek. Od podzimu roku 2012 soubor vystupuje jako samostatný právní subjekt pod názvem Dětský folklórní soubor Malá chasa z Rohatca. Soubor pořádá od roku 2014 dětský folklórní festival, na kterém uprostřed června přivítá dětské soubory z Moravského Slovácka. Soubor se pravidelně zúčastňuje akcí pořádaných v obci Rohatec. Byl i hostem festivalu Dětská Strážnice, mezinárodního dětského festivalu Štěpy ve Veselí nad Moravou, Ozvěny Horňácka ve Velké nad Veličkou a mezinárodního festivalu v Dambořicích.
Spolek Dúbek Rohatec z.s. se zabývá zejména prací s dětmi a mládeží, péčí o životní prostředí, environmentální vzdělávání a posílení kulturních možností a místní občanské společnosti. V obci pořádají environmentálně vzdělávací akce a aktivity pro rodiče s dětmi.
ZO Českého svazu chovatelů Rohatec byla založena již v roce 1940. V současné době má organizace okolo 25 členů. Členové se pravidelně účastní chovatelských výstav jak místních, okresních, tak i evropských. Každým rokem organizace pořádá na konci září místní výstavu v oploceném areálu ve středu obce, který chovatelé užívají.
Dalším spolkem v obci je ZO Českého zahrádkářského svazu. Členy svazu jsou především rohatečtí vinaři, kteří již více než pět desítek let pořádají výstavy vín. Iniciativu projevují v posledních letech také Zahrádkářky, které začaly s pořádáním Květinového bálu a Adventních výstav a soutěží o nejhezčí předzahrádku nebo ozdobený dům v obci.
Organizace ZO Český svaz včelařů Rohatec se zabývá chovem včel, podporou včelařství a hmyzích opylovačů, dále se zajímají především o migraci jednotlivých včelstev a společně řeší například ohrožení včelstev varoázou apod. V obci prozatím chybí klubovna, kde by se včelaři setkávali.
Další velkým spolkem v obci je Klub důchodců Rohatec z.s., který má v současnosti kolem 190 členů. Důchodci mají v obci k dispozici klubovnu v budově staré školy, která byla nově zrekonstruovaná. Během celého roku je činnost klubu velice aktivní. Členové pořádají v obci mnoho kulturních akcí. Lze jmenovat například Silvestr, Den seniorů nebo tradiční Posezení s harmonikou. Klub důchodců rovněž své akce zpestřuje různými kreativními choreografiemi, které členky pravidelně cvičí. Členové také jezdí na výlety po zajímavostech jihomoravského kraje.
Myslivecký spolek Závidov, o.s. je sdružení, které se stará o lov a odchyt divokých zvířat na 1725 ha honitby. Honitba zasahuje i do katastru sousedních obcí. Myslivci pečují například o krmelce nebo se snaží zachovávat kmenový stav zvěře.
Cílem Kynologického klubu Rohatec je zajištění všestranného sportovního vyžití zájemců o chov a výcvik psů z řad dospělých i mládeže v souladu s posláním a cíli Mezinárodní kynologické organizace FCI.
Mužský pěvecký sbor Rohatec vznikl v roce 2006 a má 13 členů. Členy sboru jsou ženatí muži z obce Rohatec, kteří rádi zpívají. Scházejí se jednou týdně a učí se písně z Rohatce i širšího okolí. „Mužáci“ se zúčastňují zpívání mužských sborů v okolních vesnicích a každý rok v září pořádají v Rohatci setkání mužských sborů „Za Rohatcem, za dědinů“.
Dalším pěveckým souborem v Rohatci je smíšený pěvecký sbor. Soubor má kolem 30 členů, mužů i žen, kteří se scházejí a učí se zpívat písně. Zpívají většinou v kostele při větších svátcích, jako jsou hody, Vánoce nebo Velikonoce.
Sbor dobrovolných hasičů v Rohatci oslaví v letošním roce už 130 let od svého založení. V současné době má Sbor dobrovolných hasičů v Rohatci evidováno asi 115 členů. Z tohoto počtu tvoří téměř 30 členů mladí hasiči ve věku 3 až 18 let. Jednotku sboru dobrovolných hasičů obce zřizuje dle zákona obec Rohatec. Tato jednotka je složena výlučně ze členů Sboru dobrovolných hasičů v Rohatci. Zasahuje při všech mimořádných událostech v obci a často i mimo ni. Jedná se zejména o požáry, záplavy a jiné živelné pohromy, technické pomoci atd. Členové této jednotky jsou cvičeni k výkonu této činnosti a zúčastňují se odborných školení, námětových cvičení a praktického výcviku. Kolektiv mladých hasičů se svou celoroční činností snaží využít volný čas dětí a mládeže. Činnost kolektivu je zaměřen na sportovní aktivity, zápolení na hasičských soutěžích hry Plamen a CTIF, výchovu v oblasti požární ochrany a prevence a další. Práce s dětmi je celoroční, v letních měsících je každoročně pořádáno táborové soustředění nejen pro mladé hasiče.
Sbor má v současnosti družstvo mužů i žen, které se pravidelně účastní soutěží zařazených do Grand Prix okresu Hodonín. Mimo to se účastní také postupových kol a zajíždí na soutěže do okolních okresů. V roce 2012 se členové SDH začali zúčastňovat také silových soutěží TFA. Každým rokem hasiči pořádají soutěž přímo v obci pro mládež i dospělé.
Mimo požárního sportu se sbor věnuje také mnoha jiným disciplínám. Každoročně organizuje turnaj ve stolním tenise, účastní se turnaje v malé kopané či ve volejbale. Sbor dobrovolných hasičů pořádá v obci každoročně v květnu závod Rohatecká desítka, kterého se účastní mnoho občanů Rohatce i lidí z okolních vesnic, v některých letech je na závodě i mezinárodní účast. V průběhu roku organizují hasičský ples, školení první pomoci, zabijačku, charitativní sbírky použitého šatstva, hasičský dětský tábor a mikulášský večírek pro děti.
Spolek rodičů a přátel školy (SRPŠ) sdružuje rodiče i přátele školy. Především podporuje komunikaci mezi rodiči, vedením a zřizovatelem školy, učiteli i jinými subjekty veřejného života. Finančně i materiálně podporují jednotlivé akce školy. Akce, které spolek pořádá, jsou například Rej čarodějnic a čarodějů, jarní a podzimní burza dětského oblečení, Lampionový průvod a během prázdnin SRPŠ pořádá příměstský tábor v ZŠ Rohatec.
Svaz zdravotně postižených občanů Rohatec sdružuje zdravotně postižené občany Rohatce, pro ně pořádá různé turistické zájezdy a návštěvy kulturních akcí (divadelních představení). Svaz pořádá také akce v místním muzeu, kde učí občany například před Vánoci zdobit perníčky nebo před Velikonoci barvit vajíčka.
Činnost SKST Rohatec-stolní tenis se začala v obci tvořit v roce 1948. V roce 1982 se oddíl stal členem TJ Slavoj Rohatec a bylo mu umožněno hrát v tělocvičně vedle staré školy. Od roku 2002 oddíl užívá tělocvičnu v nové ZŠ. V roce 2014 oddíl ukončil spolupráci s TJ Slavoj Rohatec a je tak samostatným oddílem SKST Rohatec.
Tělovýchovná jednota Slavoj Rohatec se stará o sportovní vyžití dětí i mužů, kteří mají rádi fotbal. Prvopočátek fotbalu v Rohatci se datuje od roku 1928, jako organizace vznikl v roce 1929. Zájem o fotbal ožil tak mohutně, že vznikly hned tři kluby: SK Rohatec, DSK Rohatec a RH Rohatec, v následujících letech DSK a RH Rohatec zanikají. V roce 1948 dochází ke změně názvu na TJ Sokol Rohatec. V roce 1954 dochází k další změně názvu, a to k poslední na TJ Slavoj Rohatec. Sportovní areál TJ Slavoj se nachází v části Rohatce zvané Cihelny, k dispozici jsou dvě travnaté plochy. „A“ mužstvo hraje v I. A třídě. Hráče si Slavoj Rohatec vychovává už od přípravky přes mladší, starší žáky a dorost. Kromě fotbalových utkání pořádají fotbalisté také v zimě ples.
Tenisový klub Rohatec-Kolonie byl založen v roce 1993 a nyní má 24 členů. K dispozici má tenisový areál v Rohatci- Kolonii, kde jsou dva asfaltové kurty ošetřené ochranným nátěrem s umělým osvětlením. Kurty jsou k dispozici i pro veřejnost za příplatek. Klub pořádá každým rokem tenisové turnaje pro neregistrované hráče tenisu.
Nově se v obci vytvořil skautský oddíl a je v plánu vytvořit v budoucnu v Rohatci oddíl vodních skautů.
Spolky a sdružení v obci Rohatec | ||
Obecné zaměření: | Sportovní zaměření: | Hudební a taneční zaměření: |
Dúbek Rohatec, z. s. | SKST Rohatec, z. s. | DFS Malá chasa z Rohatca |
Český svaz chovatelů, ZO Rohatec | TJ Slavoj Rohatec | Mužský pěvecký sbor Rohatec, o. s. |
ZO Českého zahrádkářského svazu Rohatec | Tenisový klub Rohatec | Smíšený pěvecký sbor Rohatec |
Český svaz včelařů, z. s. ZO Rohatec | ||
Klub důchodců Rohatec, z. s. | ||
Myslivecký spolek Závidov, o. s. | ||
Kynologický klub Rohatec | ||
SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Rohatec | ||
Spolek rodičů a přáte školy Rohatec, z. s. | ||
Spolek zdravotně postižených občanů, ZO Rohatec | ||
Skautský oddíl |
Zdroj: webové stránky obce, vlastní zpracování, květen 2018
Mezi neoficiální spolky v obci patří Chasa, což je sdružení mládeže ve věku od 15 do 30 let bez právní subjektivity, kteří mají rádi folklor a tradice. Chasa se snaží zachovávat tradiční folklorní zábavy, regionální tance a písně. Nemá na rozdíl od ostatních spolků pověřenou vedoucí osobu. Své vedoucí (stárky) si členové volí na dobu jednoho roku. Stárci mají za úkol uspořádat krojované hody, hodky, Kateřinskou zábavu a krojovaný ples. Členové vypomáhají i jiným spolkům, například Českému zahrádkářskému svazu při Velikonočním koštu vína.
Obec spolupracuje se všemi spolky, přispívá finančně na jejich činnost nebo podporuje finančně či materiálně akce, které tato sdružení pořádají.
Kromě již zmíněných akcích, které pořádají jednotlivé spolky a sdružení se v obci pořádají ještě další akce, které nebyly zmíněny a tím jsou na začátku roku novoroční běh, plesy, na jaře akce „Ukliďme Česko“, během roku výstavy v místním muzeu, koncerty a ke konci roku adventní koncert v kostele.
Obec informuje své občany webovými a facebookovými stránkami, zpravodajem obce, který vychází 6 x za rok a denním hlášením místního rozhlasu.
Rohatec býval v historii zaměřen především na zemědělství. Blízkost řeky Moravy a pravidelné každoroční záplavy zaručovaly úrodnost půdy. Na přelomu 19. a 20. století využili podnikatelé výhodné polohy na Ferdinandově dráze, řece Moravě a nerostného bohatství a začal se zde rozvíjet také průmysl. Jednak těžební – v dole Jan na Soboňkách se těžil lignit, v oblasti Moravské Sahary se těžil písek, který se v rohatecké cihelně dále zpracovával. V místních borových a dubových lesích se dařilo také lesnickému průmyslu. Historicky je však Rohatec známý především potravinářským průmyslem (výroba cukru, čokolády a cukrovinek), který zaměstnává obyvatele dodnes. S přílivem obyvatelstva a se zvyšující se životní úrovní vznikaly i potřeby zajistit některé další služby, jako zdravotní péči, čerstvé potraviny aj.
Po sametové revoluci začalo vedení obce usilovat znovu o osamostatnění obce. V této době začali drobní podnikatelé obnovovat své živnosti. Na počátku roku 1990 zde byla založena první autoopravna nebo prodejna a opravna čerpací techniky. Velké množství státních podniků přebírali soukromí podnikatelé v rámci tzv. „kuponové privatizace“. Podnik na výrobu čokolády a cukrovinek Maryša koupila firma Nestlé a vytvořila podnik Nestlé čokoládovny, a.s. Pro zvýšení konkurenceschopnosti přesunul nový majitel vybavení z rohateckého podniku do Olomouce a Holešova, což znamenalo ukončení výroby cukrovinek v Rohatci a propuštění všech dosavadních zaměstnanců. V roce 2004 odkoupila opuštěný areál továrny firma The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o., která obnovila výrobu cukrovinek především pro velké obchodní řetězce a zahraniční trh.
Podle údajů Českého statistického úřadu se v obci nacházelo k 31. 12. 2017 celkem 807 registrovaných ekonomických subjektů a z toho 480 subjektů se zjištěnou aktivitou. Mezi podnikatelskými subjekty převažuje činnost ve velkoobchodě, maloobchodě a opravě motorových vozidel, dále v průmyslu, velký počet je pak podnikatelů ve stavebnictví.
Registrované podniky | Podniky se zjištěnou aktivitou | |
Celkem | 807 | 480 |
Zemědělství, lesnictví, rybářství | 27 | 20 |
Průmysl celkem | 147 | 95 |
Stavebnictví | 104 | 67 |
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel | 215 | 111 |
Doprava a skladování | 28 | 19 |
Ubytování, stravování a pohostinství | 56 | 41 |
Informační a komunikační činnosti | 5 | 3 |
Peněžnictví a pojišťovnictví | 27 | 10 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 19 | 10 |
Profesní, vědecké a technické činnosti | 54 | 37 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 12 | 7 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 2 | 2 |
Vzdělávání | 4 | 2 |
Zdravotní a sociální péče | 6 | 5 |
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 12 | 6 |
Ostatní činnosti | 66 | 40 |
Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze
Graf č. 6 poukazuje na rozložení podnikatelských subjektů podle odvětví v roce 2013, kdy převažovaly podniky ve službách, téměř třetina podniků byla v průmyslu a stavebnictví a necelých 3 % v zemědělství a lesnictví.
Zdroj: Český statistický úřad
V podnikatelské činnosti, která je rozdělená dle právní formy v tabulce č. 8, převažují fyzické osoby podnikající, kterých je na území obce registrováno 339 se zjištěnou aktivitou (spolu se zemědělskými podnikateli). Aktivních právnických osob v obci působí celkem 112, obchodních společností je celkem 100 a akciových společností 5.
Registrované podniky | Podniky se zjištěnou aktivitou | |
Celkem | 794 | 451 |
Fyzické osoby | 613 | 339 |
Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona | 548 | 299 |
Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona | 50 | 31 |
Zemědělští podnikatelé | 5 | 4 |
Právnické osoby | 181 | 112 |
Obchodní společnosti | 140 | 100 |
akciové společnosti | 8 | 5 |
Družstva | . | . |
Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze
V roce 2017 bylo v Rohatci 270 podnikajících subjektů bez zaměstnanců, 82 mikropodniků do 9 zaměstnanců, 17 malých podniků do 49 zaměstnanců, 3 střední podniky do 250 zaměstnanců a 1 velký podnik s více než 250 zaměstnanci.
Počet subjektů bez zaměstnanců | 270 |
Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci- mikropodniky | 82 |
Počet subjektů s 10 - 49 zaměstnanci - malé podniky | 17 |
Počet subjektů s 50 - 249 zaměstnanci - střední podniky | 3 |
Počet subjektů s >249 zaměstnanci - velké podniky | 1 |
Zdroj: RISY
Velký počet podniků bez zaměstnanců a mikropodniků svědčí o výrazné podnikatelské iniciativě obyvatel obce. Jednotlivé podniky z této skupiny ovšem nemají výraznější vliv na zaměstnanost v oblasti. Zánik stávajícího, nebo vznik nového podnikatelského subjektu řadícího se do mikropodniků neznamená prakticky žádnou změnu v nezaměstnanosti regionu. Naopak jediný velký podnik v obci Candy Plus Sweet Factory, s. r. o. by svým zánikem způsobil vysoký nárůst nezaměstnaných nekvalifikovaných sil. Mezi další významné podniky v obci se řadí Kron spol.s.r.o., firma Zemský Rohatec s.r.o., Stavební Inženýrské stavby, M-stav, Labadi, Autorenova, Pneu Koubek, Rašelina a.s., DaV, Autoplachty Kozel, Forlit, Kaňák, Delta Plus a další. Obec aktivně spolupracuje s podnikatelskými subjekty a snaží se o propojení potřeb na jedné i druhé straně.
Dle územního plánu obce hlavní rozvoj ploch smíšených výrobních navazuje na stávající podnikatelskou zónu v lokalitě Přední Díly na západním okraji sídla. Další plochy jsou navrženy na jihozápadním okraji části Rohatec - Kolonie a v severní části území, v návaznosti na stávající výrobní areály tak, aby byly minimalizovány případné negativní vlivy na stávající a navržené obytné plochy.
Plochy výroby a skladování vytvářejí riziko narušení životního prostředí nejen samotnou výrobou, ale i jejími druhotnými dopady. Stávající plochy pro průmyslovou výrobu se nachází v částech Rohatec – Kolonie a Soboňky a jsou stabilizovány. Zemědělská výroba je zastoupena zejména areálem severně od obce, který je částečně dotčen navrženou zastavitelnou plochou dopravní infrastruktury pro realizaci dálnice D55 - v rámci kompenzace je navrženo rozšíření tohoto areálu severním směrem.
Komerční služby v obci jsou dostačující. V obci se nachází potraviny COOP, které mají otevřeno každý den v týdnu, řeznictví, pekařství, vinotéka a dále je v obci večerka, která má k dispozici základní potraviny a další spotřební zboží. Mezi další obchody patří drogerie se zahraničním zbožím, květinářství, novinový stánek, několik kadeřnictví, nově i rybářské potřeby. V roce 2017 se v obci otevřela cukrárna a kavárna. Pošta, která sídlí v budově obecního úřadu a má otevřeno ve všední dny, jak v dopoledních, tak i v odpoledních hodinách. Dále je v obci kulturní dům, letní kino, kostel, hřbitov, hasičská zbrojnice, různá hřiště a další komerční služby, které jsou uvedeny v kapitole č.5- Vybavenost. V obci chybí bankomat.
Míra nezaměstnanosti v obci od roku 2010 klesla z 12,5 % na 5,6 % na konci roku 2017. Počet nezaměstnaných obyvatel od roku 2010 klesl z 310 osob na 198 osob v roce 2016. Uchazečů o práci je v roce 2016 celkem 198 obyvatel Rohatec, přičemž volných pracovních míst je ve stejném období v obci dle evidence úřadu práce celkem 17. Stav nezaměstnanosti v letech 2012 a 2013 byl nedostupný, v grafu č. 7 tyto údaje chybí, z pohledu trendu je však pravděpodobné, že se míra nezaměstnanosti od roku 2010 stále snižuje.
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, květen 2018
Zdroj: Český statistický úřad
V tabulce č.10 je obyvatelstvo členěno na ekonomicky aktivní a neaktivní, kde se mezi ekonomicky aktivní občany řadí občané, kteří jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, občané pracující na vlastní účet, nezaměstnaní a dále pak ekonomicky neaktivní občané, kde se řadí nepracující důchodci, žáci, studenti a učni. Ekonomicky aktivních občanů bylo při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v Rohatci 47,9 %. Mimo ekonomicky aktivní obyvatelstvo se v Rohatci vyskytuje větší skupina (49 %) ekonomicky neaktivních. Mezi něž se řadí nepracující důchodci (54 %), studenti (30 %), osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby a osoby s vlastním zdrojem obživy (15,6 %). Poměr ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva obce Rohatec se shoduje s poměrovými ukazateli za okres Hodonín. Shodný je také poměr zaměstnaných a nezaměstnaných.
Celkem | muži | ženy | |||
Ekonomicky aktivní celkem | 1663 | 918 | 745 | ||
v tom |
zaměstnaní |
1423 | 787 | 636 | |
z toho podle postavení v zaměstnání |
zaměstnanci | 1077 | 550 | 527 | |
zaměstnavatelé | 90 | 60 | 30 | ||
pracující na vlastní účet | 191 | 142 | 49 | ||
ze zaměstnaných |
pracující důchodci | 61 | 40 | 21 | |
ženy na mateřské dovolené | 18 | - | 18 | ||
nezaměstnaní |
240 | 131 | 109 | ||
Ekonomicky neaktivní celkem | 1695 | 746 | 949 | ||
z toho | nepracující důchodci | 926 | 371 | 555 | |
žáci, studenti, učni | 505 | 261 | 244 | ||
Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou | 117 | 73 | 44 |
Zdroj: Český statistický úřad
Obec Rohatec leží v těsné blízkosti okresního města Hodonína. V této souvislosti se v obci nevyskytuje mnoho institucí, které zastřešuje okresní město a nevyplatí se je budovat i v Rohatci. Občané jsou však nuceni především za pracovními příležitostmi a vzděláním dojíždět do okolních obcí a měst. Počet osob vyjíždějících z obce za prací byl v roce 2016 podle ČSÚ 598. Počet osob dojíždějících za prací do obce byl 257. Počet dojíždějících žáků a studentů se s přechodem na střední a vysoké školy zvyšuje. Ve věku 6 – 14 let dojíždí do základní školy mimo obec podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 téměř 23 %. Žáci ze základní školy dojíždějí především do Hodonína pro jeho širokou nabídku specializovaných studijních programů.
Tabulka č. 11 poukazuje na strukturu zaměstnanosti v Rohatci podle odvětví v roce 2011. V porovnání s městem Hodonínem, Jihomoravským krajem a celou ČR bylo více obyvatel Rohatce zaměstnáno v průmyslu a stavebnictví. Ve službách pak více v porovnání s okresním městem, méně však v porovnání s Jihomoravským krajem a ČR. Výrazně méně je v tomto porovnání obyvatelstvo Rohatce zaměstnáno v zemědělství a lesnictví.
Zemědělství a lesnictví | Průmysl a stavebnictví | Služby | |
---|---|---|---|
Rohatec | 1,83% | 40,34% | 49,40% |
HODONÍN | 3,45% | 38,40% | 47,19% |
Jihomoravský kraj | 2,87% | 31,91% | 55,17% |
ČR | 2,74% | 32,23% | 53,87% |
Zdroj: Český statistický úřad
V Rohatci bylo v roce 2016 zaměstnáno 26 osob v zemědělství a lesnictví, 455 osob bylo zaměstnáno v průmyslu, 119 ve stavebnictví a 703 ve službách.
Obec Rohatec má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Turisty lze lákat na přírodní a kulturní potenciál obce. Blízkost řeky Moravy nabízí přírodní zajímavosti jako je přírodní park Strážnické Pomoraví, který se spolu s evropsky významnými lokalitami Natura 2000 rozkládá mezi obecní částí Rohatec Soboňky a Strážnicí. Severozápadně od obce se rozkládá národní přírodní památka Váté písky uprostřed borových lesů. Ty lze shlédnout i z projížďky meandrů řeky na lodi. Morava ve svých zákrutech vytvořila písčité pláže zvané „Sitiny“ a naproti nim vysoké písčité břehy, kde se usídlují různé druhy ptactva. Nejznámější je tzv. Čertova stěna. Ze dvou přístavišť v Rohatci se dá vydat na vyhlídkovou plavbu lodí. Po napojení řeky Moravy na Baťův kanál bude možno plout z Rohatce až do Otrokovic. Mezi domy v nejstarších ulicích lze nalézt typickou slováckou architekturu 18. a 19. století. Architektura pouze podtrhuje tradiční život na Slovácku. Některé z celoročních zvyků a slavností řídící se liturgickým kalendářem občané dodnes dodržují, jiné byly zapomenuty a lze se o nich dočíst pouze v kronikách. Na konci srpna mohou návštěvníci Rohatce obdivovat tradiční lidový kroj na hodech, které jsou největším kulturním svátkem v roce. Rohatecký kroj je specifický a jeho obdobu nenajdeme v žádné jiné obci na Slovácku.
Spolu s přílivem návštěvníků do obce se začíná rozvíjet také zázemí pro turisty. Jako příklad lze uvést možnost občerstvení v každém ze dvou rohateckých přístavišť a ubytování v penzionech přímo v obci.
Ubytovací možnosti v Rohatci jsou v penzionu s kavárnou a cukrárnou s vinným sklepem, dále pak v malých penzionech a také v rodinných domech v obci. Celkově je v obci k dispozici přibližně 70 lůžek.
Možnosti stravování je v obci několik: v centru obce je hospoda U Capitů, která vaří denní menu, dále je zde hospoda U Sudu, U Pagáča a cukrárna s kavárnou Rokava. Dále je v obci občerstvení U Přívozu. V části zvané „Na kopci“ je cyklobistro U Gerrasima. Na Kolonii je občerstvení U Přístaviště a hospoda Na nádraží.
V dosahu 10 kilometrů od obce je pro turisty mnoho zajímavých cílů. Například je to zámek v Miloticích, šlapací drezína v Ratíškovicích, město Strážnice se skanzenem, zámkem a kulturními akcemi, dále pak Petrov, který je známý svou lokalitou vinných sklepů Plže, lázeňské město Hodonín a slovenské město Skalica, které má mnoho kulturních památek. Dále pak nedaleký Baťův kanál a přirozený tok řeky Moravy.
Počet návštěvníků v obci se nedá stanovit. V obci není informační centrum, ani turistická zajímavost, kde by se turisté mohli spočítat díky prodaným vstupenkám.
Dodávky pitné a užitkové vody do Rohatce a dalších 67 obcí na Hodonínsku, Břeclavsku, Vyškovsku a Kroměřížsku se stará firma Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s. Řešené území je zásobováno ze skupinového vodovodu Bzenec – Kyjov – Hodonín, hlavním zdrojem vody je ÚV Bzenec s kapacitou 450 l/s, do které je surová voda čerpána ze tří pramenišť JÚ Bzenec. Voda z úpravny vody Bzenec je čerpána do vodojemů Pánov, odtud je voda gravitačně přivedena řadem do spotřebiště. Vodovod byl budován postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí obce. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území a je tak zásobován bytový fond, občanská vybavenost i průmysl.
V řešeném území se nacházejí stanovená ochranná pásma vodních zdrojů – JÚ Kouty, Gebhard – Zásada, Soboňky, která se v současnosti nevyužívají a jsou zakonzervována.
Územím podél železniční trati prochází hranice Chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Kvartér řeky Moravy stanovené nařízením vlády č.85/1981 Sb. jako území infiltrace a akumulace význačných zdrojů podzemní vody. Jedná se o preventivní ochranu vodních zdrojů, při níž se souborem zákazů a omezení upravují činnosti, které by mohly nepříznivě a natrvalo nebo dlouhodobě ovlivňovat vodohospodářské poměry a tím podmínky využití zdrojů v území.
Odpadní vody od obyvatelstva, průmyslu a občanské vybavenosti jsou odváděny obecní stokovou sítí jednotného systému do čerpací stanice v nejníže položené části na východním okraji obce. Zde jsou odlehčeny dešťové vody, splašky a ředěné splašky se čerpají výtlačným potrubím do stokové sítě v Hodoníně. V současnosti je odkanalizována téměř celá obec. Provozovatelem systému odkanalizování jsou Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Místní část Kolonie má v současné době vybudovánu kanalizaci jednotného systému zaústěné na čistírnu odpadních vod, která vyhovuje pouze současnému stavu. V místní části Soboňky není vybudovaná kanalizace ani čistírna odpadních vod.
Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny TS Pánov 110/22 kV. Vlastní napájecí rozvod v obci je proveden dvěma rozvodnými systémy- nadzemním a podzemním vedením 22 kV. Řešeným územím procházejí nadřazené trasy nadzemního vedení vvn 400 kV ve směru sever – jih, spojující rozvodnu Sokolnice – Slovensko a nadzemní vedení vvn 110 kV v severní části řešeného území. Na řešeném území je v provozu cca 13 sloupových a 12 zděných trafostanic 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů.
Obec Rohatec je zásobována zemním plynem z VTL plynovodu, a to dvěma přípojkami, které jsou zakončeny VTL regulačními stanicemi (Rohatec, Rohatec – kolonie, Soboňky). Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak – nízkotlak. V místní části Soboňky byl realizován STL plynovod. V současnosti probíhá postupná přestavba NTL plynovodů na STL v Rohatci a místní části Rohatec – kolonie.
V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj. Byty v rodinných a bytových domech jsou zásobovány individuálně tj. samostatně v každé bytové jednotce, a to převážně zemním plynem.
Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. Nad řešeným územím prochází paprsek radioreléové trasy veřejné komunikační sítě. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů.
Svoz tuhého komunálního odpadu v obci probíhá jedenkrát za čtrnáct dnů. Svoz zajišťuje firma MEGAWASTE communal service, s.r.o. a odpad je ukládán na skládku Hraničky Mutěnice. V Rohatci je 1x za dva týdny svoz bioodpadu a jeden krát za měsíc svoz pytlů s plasty a tetrapaky. V obci je sběrný dvůr odpadů a v Rohatci - Kolonii sběrné místo odpadů. Majitelem i provozovatelem sběrného dvora i místa je Obec Rohatec. Sběrný dvůr odpadů slouží ke shromažďování odpadů ostatních a nebezpečných, odebíraných od občanů Rohatce a drobných podnikatelů a ke zpětnému odběru elektrozařízení. Ve sběrném dvoře jsou připraveny velkoobjemové kontejnery na odpady různých typů. Odpady jsou zde ukládány odděleně do označených nádob.
Obec Rohatec má velmi výhodnou polohu z hlediska dopravní obslužnosti. Vznikla na břehu řeky Moravy, proto mohli obyvatelé využívat lodní dopravu. Již v 19. století byla zbudována Ferdinandova železniční dráha se zastávkou v Rohatci, díky níž se mohl rozvíjet v obci průmysl. Důležitou dopravní tepnou je též silnice I/ 55 vedoucí z Břeclavi Poštorné do Olomouce. Rohatec je napojen i na Moravské vinařské stezky pro cyklisty.
V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury pro realizaci dálnice D55, pro prodloužení Baťova kanálu, územní rezerva pro kanál Dunaj – Odra – Labe, územní rezerva a návrhové plochy veřejných prostranství pro rozšíření a doplnění místních a účelových komunikací z důvodu obsluhy rozvojových lokalit.
Katastrálním územím Rohatce procházejí následující silnice:
- l/55 Břeclav- Olomouc,
- lll/43237 Hodonín- Rohatec,
- lll/4258 Rohatec- Kolonie- Ratíškovice.
Nejdůležitější komunikací je pro Rohatec silnice I. třídy I/55 vedoucí z Břeclavi do Olomouce přes tři kraje. Neprochází přímo obydlenou částí obce, jako je to například v sousedním Petrově nebo Strážnicí, což lze považovat za značnou výhodu. Na silnici I. třídy navazují dvě komunikace: Silnice III. třídy III/43237 vedoucí přes Rohatec do Hodonína a silnice III. třídy III/4258 spojující Rohatec Kolonii a Ratíškovice. Tato silnice tvoří páteřní komunikaci v místní části Rohatec – Kolonie. Silnice III. třídy jsou na území obce stabilizovány a jejich případné úpravy se budou týkat pouze přeložení v souvislosti s plánovanou D55, popř. zlepšení technického stavu stávajících tras a odstranění dopravních závad.
Intenzita silniční dopravy se prováděla na silnici č. I/55 a na silnici II/4258. V následující tabulce jsou uvedeny přesné počty vozidel z jejich sčítání v roce 2016.
silnice I/55 | silnice III/4258 | |
Typ vozidel | Počet | |
Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy | 7879 | 1369 |
Lehká nákladní vozidla | 757 | 152 |
Těžká motorová vozidla | 1602 | 270 |
Autobusy | 65 | 13 |
Jednostopá motorová vozidla | 88 | 0 |
Všechny motorová vozidla celkem | 9569 | 1639 |
Zdroj: https://geoportal.rsd.cz, vlastní zpracování, květen 2018
Uváděné hodnoty v tabulce č.12 jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy ve vozidlech za 24 hodin. Na silnici č. III/43237 vedoucí přes obec Rohatec se sčítání v roce 2016 neprovádělo. Obecní úřad má k dispozici počty automobilů jedoucí přes obec po hlavní silnici III/43237. Ročně hlavním průtahem v obci projede přibližně milion vozidel.
Na území obce je plánována realizace dálnice D55. Dálnice je uvažována jako čtyřproudová směrově rozdělená komunikace. Z hlediska rozdělení trasy dálnice D55 na jednotlivé stavby, se území obce dotýkají stavby 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec včetně MÚK Rohatec a 5512 Rohatec – Lužice včetně MÚK Hodonín a SSÚRS. Do územního plánu obce Rohatec je zapracována plocha pro dopravu (koridor), která obsahuje pouze řešení záměru v zakryté variantě, která jako jediná přichází v úvahu vzhledem k ochraně životního prostředí, kdy plánovaná dálnice vede přes ptačí oblast Bzenecká doubrava - Strážnické Pomoraví.
Místní komunikace obsluhují téměř celé zastavěné území. Technický stav komunikací v obci odpovídá jejich stáří. Obec pracuje na pravidelných opravách dle průběžné nutnosti reagovat na související stav kanalizačního řadu.
V rámci ploch dopravní infrastruktury jsou v územním plánu navrženy nové místní komunikace, které navazují na stávající:
- místní komunikace na západním okraji sídla,
- místní komunikace na severním okraji řešeného území,
- místní komunikace z lokality Rohatec – Kolonie do lokality Rohatec – Soboňky (podél železniční tratě).
Síť účelových komunikací zajistí mimo prostupnost krajiny i protierozní ochranu a dopravní obsluhu všech pozemků. Účelové komunikace lze využít pro vedení turistických a cyklistických tras. Doplnění sítě účelových komunikací je navrženo v lokalitě Moravní v části Rohatec – Kolonie a pod Pánovem. Pro realizaci cyklostezky Hodonín – Rohatec je navržena samostatná účelová komunikace.
Pro odstavení vozidel jsou využívány individuální garáže rodinných domů. Stávající parkoviště se nacházejí zejména u nákupního střediska, u obecního úřadu, u hřiště, u areálu ZZN, u Maryši a u Sigmy. Kromě toho existuje několik dalších ploch, které k parkování slouží. Stávající parkovací plochy jsou dostačující. Parkování ve výrobních areálech si zajišťuje majitel firmy sám na vlastním pozemku. Plochy pro odstavování nákladních vozidel budou řešeny souběžně s rozvojem podnikatelských objektů a objektů dopravní infrastruktury v plochách výroby a plochách smíšených s dopravní návazností na plochy dopravní infrastruktury. Parkování je v místních částech sídla možné podél komunikací, není tedy třeba navrhovat parkoviště.
Rohatec byl jednou z prvních obcí, kudy v České republice vedla železnice. Kousek od centra obce je zastávka Rohatec, v Rohatci - Kolonii je nádraží Rohatec. Obě tyto vlakové stanice slouží pro osobní vlaky. Mezinárodní a rychlostní vlaky stanicemi jen projíždí, neboť zde vede II. tranzitní železniční koridor, což je hlavní dálkový železniční tah mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné. Koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení, také tranzitní spojení mezi Vídní popř. Bratislavou a Varšavou. V tomto smyslu jde o část 6. panevropského koridoru. Celková délka koridorové tratě je 213 km. Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841. Trať byla elektrizována v letech 1891-1985. Další, již menší tratí, která zde vede je trať č. 343 Velká nad Veličkou – Rohatec, která je vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní (včetně ochranného pásma). Trať je jednokolejná s motorovou trakcí.
Cyklistická a pěší doprava v obci zahrnuje chodníky, cyklistické a turistické stezky v obci a jejím okolí. Stávající chodníky jsou vybudovány po obou stranách silnice. U místních komunikací jsou chodníky jednostranné, nebo oboustranné. Situace je uspokojující, daří se chodníky opravovat a tam kde chodníky chybí se obec snaží chodníky zbudovat díky dotacím EU.
V okolí obce existují možnosti turistiky a cykloturistiky. K odpočinku na cyklostezkách slouží cykloodpočívky. V každé z částí Rohatce se vyskytují odpočívadla, která byla postavena z projektů Mikroregionu Hodonínsko.
Na obrázku č. 3 je mapa, která zobrazuje značené turistické trasy a cyklotrasy v okolí obce. Řešeným územím prochází dvě značené turistické trasy. Žlutá turistická stezka vede z Hodonína, přes Dubňanský les, Soboňky, Vacenovice, Milotice, Vracov až do Bzence a Moravského Písku. Zelená turistická stezka je vedena z Lanžhota u Břeclavi přes Hodonín, Rohatec, Vracov až do turistické oblasti Chřiby.
Řešeným územím vede Mezinárodní cyklistický koridor (Krakow) – Veselí nad Moravou – Strážnice – Hodonín – Lanžhot – (Bratislava). Koridor je znám pod názvem „Moravská stezka“. Dle krajského dokumentu „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“ (2007) stezka povede z Veselí nad Moravou do Hodonína po koruně hráze, která lemuje Baťův kanál a řeku Moravu, a bude využívat potahovou stezku. V současné době Moravská stezka využívá dálkovou cyklotrasu č. 47, která vede z Olomouce a Kroměříže přes Uherské hradiště, Veselí nad Moravou, Rohatec až do Hodonína.
V rámci mikroregionu Hodonínsko jsou v řešeném území navrženy nové cyklostezky a cyklotrasy:
- cyklostezka Hodonín – Rohatec podél silnice III/43237,
- cyklotrasa Rohatec přístaviště – Rohatec „na kopci“,
- cyklotrasa Rohatec Maryša – Soboňky.
Zdroj: www.mapy.cz, květen 2018
Lodní doprava se v Rohatci využívala především v době, kdy zde fungoval lignitový důl Jan v oblasti Soboňek provozovaný firmou Baťa. Pro dopravu uhlí z Rohatce do baťových továren byl firmou vybudován vodní kanál z Rohatce do Otrokovic, který zajišťoval levné dopravní spojení pro přepravu lignitu do Baťových továren. Uhlí bylo z dolu převáženo po železnici na nedaleký výklopník u Sudoměřic a zde bylo překládáno na lodě, které, tažené koňmi, přemisťovaly náklad až do Otrokovic, kde bylo následně opět přeloženo na železnici a dopraveno do továren ve Zlíně.
Stávající vodní doprava na území Jihomoravského kraje je omezena pouze na rekreační plavbu a sportovně turistické využití. Pro tyto účely je do ÚP zapracován záměr na prodloužení „Baťova kanálu“ v úseku Rohatec – Hodonín vymezením zastavitelné plochy pro vodní dopravu. Jako územní rezerva je MD ČR dlouhodobě sledován koridor průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe, který je dle evropské dohody AGN součástí sítě hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a součástí větve VIb. TEMMK.
Na řece Moravě jsou vymezeny stávající přístaviště v části Rohatec Přívoz a v Rohatci Kolonii.
Občané Rohatce mohou využívat autobusové a vlakové hromadné dopravy. Autobusovou dopravu z Rohatce do Hodonína nebo Strážnice a Veselí nad Moravou zajišťuje společnost VYDOS BUS a.s. Četnost spojů v obou směrech je přibližně 30 spojů za den během týdne a přibližně 5 spojů denně během víkendu.
V řešeném území se nachází sedm autobusových zastávek. V Rohatci jsou čtyři (Rohatec- na kopci; Rohatec- náměstí; Rohatec- Smíchov a Rohatec- u školy), další zastávky se nacházejí na Kolonii ( Kolonie- Maryša a Kolonie-rozc. k žel. st.) a na Soboňkách (Rohatec- Soboňky). Vlakovou hromadnou dopravu zajišťuje do všech směrů (Hodonín, Přerov, Vrbovce) společnost České dráhy, a. s. Vlak zastavuje na trati č. 330 ve dvou zastávkách (Rohatec a Rohatec, zastávka) a na trase z Hodonína do Vrbovců (SR) dokonce na 3 zastávkách (Rohatec, Kolonie; Rohatec; Rohatec, zastávka). Četnost spojů pro přepravu cestujících, které zastavují ve stanicích v Rohatci a Rohatci- Kolonii je přibližně 14 spojů denně během týdne směrem na Moravský písek, směrem na Hodonín je to přibližně 30 spojů za den, směrem na Veselí nad Moravou přibližně 20 spojů za den. O víkendu jezdí přibližně polovina spojů.
Obec je obsluhována čtyřmi příměstskými autobusovými linkami a je napojena na systém integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Spojení je zajištěno do okolních obcí a nejbližších měst Hodonín, Strážnice, Veselí nad Moravou, ale i Břeclav a Zlín. Četnost spojů je dostatečná. V Rohatci zastavuje i dálková linka Veselí nad Moravou – Strážnice – Hodonín – Praha. Autobusovou dopravu zajišťují dopravní firmy ČSAD Kyjov Bus a.s., ČSAD Hodonín a.s. a BORS Břeclav a.s. Téměř všechny autobusové zastávky jsou vybaveny zálivy pro autobusy a přístřešky pro cestující. Ostatní zastávky je možno dovybavit v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejného prostranství.
V obci převládají v naprosté většině plochy s obytnou funkcí. Obytné území venkovského typu představují nízké rodinné domky se sedlovou střechou, a to včetně zahrad a dvorků.
Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se v Rohatci nacházelo celkem 1140 domů, z toho 1117 rodinných domů, 13 bytových domů a 10 ostatních budov. V obci bylo 87 neobydlených domů (z toho 85 rodinných domů a 2 ostatní budovy). Obec nemá ve vlastnictví žádné byty.
Celkem | rodinné domy | bytové domy | ostatní budovy | ||
Domy úhrnem | 1 140 | 1 117 | 13 | 10 | |
Domy obydlené | 1 053 | 1 032 | 13 | 8 | |
z toho podle vlastnictví domu |
fyzická osoba | 946 | 943 | - | 3 |
obec, stát | 2 | 1 | - | 1 | |
bytové družstvo | 4 | 1 | 3 | - | |
spoluvlastnictví vlastníků bytů | 82 | 74 | 7 | 1 | |
z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu |
1919 a dříve | 55 | 53 | 2 | - |
1920-1970 | 391 | 388 | 2 | 1 | |
1971-1980 | 144 | 140 | 4 | - | |
1981-1990 | 182 | 177 | 3 | 2 | |
1991-2000 | 130 | 130 | - | - | |
2001-2011 | 134 | 133 | 1 | - |
Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
Počet dokončených bytů v Rohatci je v přepočtu na 1000 obyvatel, kromě let 2011 a 2012, nižší ve srovnání s Jihomoravským krajem a ČR, jak je patrno z tabulky č.14. V letech 2011 a 2012 se v Rohatci dokončilo více bytů, než uvádí statistiky pro Jihomoravský kraj a ČR.
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
Počet dokončených bytů v obci Rohatec (přibližně 3500 obyvatel) | 8 | 9 | 12 | 14 | 7 | 2 | 6 |
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji | 4,29 | 3,91 | 3,15 | 3,17 | 3,01 | 2,76 | 2,83 |
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v ČR | 3,68 | 3,48 | 2,76 | 2,75 | 2,4 | 2,27 | 2,38 |
Zdroj: Český statistický úřad
Dle územního plánu navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, doplňují a uzavírají stávající urbanistickou strukturu; hlavní rozvojové plochy jsou vymezeny v jednotlivých ucelených blocích a jsou situovány na okrajích zastavěného území, menší plochy (zastavitelné plochy a plochy přestavby), doplňující vnitřní strukturu sídla, jsou rozmístěny v hlavní části sídla s výjimkou zastavitelné plochy smíšené výrobní, navazující na stávající zemědělský areál severně od sídla.
Počet zájemců o dům nebo plochu pro bydlení je velký, obec v novém územním plánu rozšířila či nově vymezila další plochy pro bydlení.
Plochy bydlení jsou vymezeny v klidových polohách na západním a jižním okraji sídla v lokalitách Přední Díly a Přívozské Padělky. Zde jsou situovány také navazující rozvojové plochy. Stěžejní rozvojová plocha je navržena na západním okraji části Rohatec – Kolonie, včetně navazujících ploch územních rezerv, určujících předpokládanou budoucí koncepci rozvoje. Dále jsou v územním plánu navrženy plochy smíšené obytné. Důvodem vymezení ploch smíšených obytných je možnost variabilnějšího způsobu využití území pro bydlení a rozličné formy občanského vybavení, služeb, řemesel, turistické infrastruktury, zemědělství apod. Stabilizované plochy zahrnují převážnou část zastavěného území. Hlavní rozvoj je situován v lokalitě Padělky na jižním okraji obce, další plochy jsou navrženy v lokalitě Přední Díly.
Obec má veškerou základní občanskou vybavenost. Nachází se zde mateřská i základní škola pro 1. i 2. stupeň, pošta, kostel, hřbitov, obchody, ordinace praktického lékaře pro dospělé, pediatra, zubního lékaře a lékárna. Umožněno je také sportovní a kulturní vyžití místních obyvatel – v obci se nachází kulturní dům, knihovna, letní kino, muzeum, sportovní hřiště, dále restaurace i penziony. Téměř každý spolek či sdružení v obci má své zázemí pro svou činnost v podobě klubovny nebo areálu. Celkovou vybavenost obce shrnuje tabulka č.15.
Zdroj: Vlastní zpracování MAS Dolní Morava z.s., rok 2018
V Rohatci je mateřská, základní a umělecká škola. Zřizovatelem ZŠ a MŠ je obec Rohatec. Právní subjekt sdružuje základní školu, mateřskou školu, školní družinu a školní jídelnu.
Nejstarší školní budovou je již bývalá základní škola postavená v roce 1896. V budově se nacházelo 7 tříd, to postupem času přestalo stačit, a proto byla v roce 1962 postavena druhá budova školy. Devět ročníků základní školy bylo rozděleno tak, že první stupeň se nacházel ve starší budově a druhý stupeň byl přesunut do budovy nové. Od roku 1946 byla jedna místnost staré základní školy určena dětem předškolního věku, těch ale natolik přibývalo, že bylo potřeba postavit budovu samostatnou. Od roku 1983 je tedy dětem k dispozici budova se 4 třídami s kapacitou téměř 100 dětí. Budova mateřské školy prošla po 30 letech existence v létě roku 2013 rekonstrukcí, pro niž bylo použito dotací z rozpočtu obce i Evropské unie.
Ve školním roce 2017/2018 navštěvuje mateřskou školu celkem 96 dětí ve věku od 3 do 6 let, výjimečně školka přijme také děti dvouleté. Mateřská škola zaměstnává 7 učitelek a 3 pomocné pracovnice: školnice, uklízečka a pomocná kuchařka. Počet zaměstnanců je vzhledem k počtu žáků přiměřený a dostačující. Kapacita školky v posledních letech již nevyhovuje poptávce dětí a rodičů z Rohatce po předškolním vzdělávání. Zahrada je vybavena vhodnými hracími prvky - pískoviště, zahradní domek, různé prolézačky se skluzavkami, kreslící tabule. Dále je zahrada obohacena o prvky environmentální výchovy – přístřešky z vrbového proutí, bahniště, květinová a bylinková zahrádka, spadlý kmen, pařezy, krmítka pro ptáky, úkryt pro ježky a další.
K novější budově základní školy z roku 1962 byla v roce 2001 přistavena tělocvična a celá budova školy prošla rekonstrukcí. V roce 2007 byla ukončena 2. fáze rekonstrukce. Ke stávající budově byly přistavěny šatny, kancelářské místnosti, odborné učebny a jídelna. V roce 2018 se zbudovala přístavba budovy pro výuku školních dílen. Základní škola má devět ročníků. Ve školním roce 2017/2018 navštěvuje základní školu 213 žáků. Základní škola svou kapacitu plně nevyužívá. Důvodem je nízký počet narozených dětí a blízkost okresního města Hodonína, které nabízí ve svých pěti základních školách speciální matematické, sportovní a jiné třídy, jimž v některých případech dávají nadané děti přednost. Dá se do budoucna předpokládat, že počet žáků ve škole bude v následujících letech stoupat. Pozitivní je rovněž trend vracejících se žáků z Hodonína zpět do Rohatce, který nabízí především kvalitní výuku jazyků a matematiky. Každý rok mají žáci možnosti přihlásit se do zájmových kroužků, které jsou zaměřeny na výtvarnou činnost, sportovní vyžití a matematiku.
Zdroj: webové stránky ZŠ a MŠ Rohatec, květen 2018
Výuku na hudební nástroje v Rohatci zajišťuje Základní umělecká škola Dubňany. Výuka probíhá v nově rekonstruované budově Staré školy, kde má pronajatou místnost určenou k výuce rohateckých dětí hře na hudební nástroje a zpěv. ZUŠ spolupracuje se základní školou při vánočních besídkách nebo vystoupeních pro zahraniční návštěvy žáků a učitelů v rámci projektů Comenius I a II.
V Rohatci se nevyskytuje žádná střední, vyšší odborná nebo vysoká škola, ani odborné učiliště. Proto všichni žáci po dokončení základního vzdělávání za dalším studiem dojíždějí. Středoškoláci dojíždějí nejčastěji do Hodonína, Strážnice, Bzence, Břeclavi, Veselí nad Moravou a Kyjova. Vysokoškolští studenti navštěvují školy především v Brně, Praze, Ostravě a Zlíně. Zatímco na střední školy v blízkém okolí dojíždějí žáci až na výjimky denně, vysokoškoláci vzhledem ke vzdálenosti a dopravnímu spojení v městech bydlí na kolejích a privátech, tudíž jejich dojížďka je méně intenzivní.
Přímo v obci funguje ordinace praktického lékaře, který má ordinační hodiny každý všední den v týdnu. Další praktický lékař má ordinaci v Rohatci - Kolonii, který má ordinační hodiny každý všední den v dopoledních hodinách. Dále je v obci pediatr, který má ordinační hodiny každý den v týdnu. Ze specializovaných lékařů je v obci k dispozici každý den v týdnu neurologická ambulance a stomatolog, který nabízí kompletní stomatologickou péči včetně dentální hygieny. Jeden den v týdnu má v Rohatci - Kolonii ordinační hodiny gynekolog. K prodeji léčiv je určena lékárna v centru obce. V Rohatci poskytuje několik živnostníků také masáže. Za ostatními specialisty musejí obyvatelé obce dojíždět do Hodonína, Kyjova, či Brna, kde jsou také nemocnice. V Hodoníně jsou mimo jiné v jodobromových lázních poskytovány zdravotní, rehabilitační a relaxační služby.
Péče o seniory a zdravotně znevýhodněné je v obci zajišťována především rodinnými příslušníky, případně terénní formou. Existuje zde možnost využít služeb nestátní neziskové organizace Homediss o.p.s., poskytující sociální služby seniorům, chronicky nemocným a zdravotně postiženým, která mimo jiné zajišťují poskytování osobní asistence a pečovatelské služby v domácím prostředí klienta a pronajímá zdravotní a rehabilitační pomůcky. Další organizací, kterou lze využít je agentura domácí zdravotní péče Homedica s.r.o., která ošetřuje pacienty v jejich domácím prostředí, operuje lehčí chirurgická onemocnění bez nutnosti hospitalizace, zajišťuje léčbu doma podporou a pomocí odborně vyškolenými sestrami domácí zdravotní péče, půjčuje a dodává zdravotnické pomůcky a prostředky tak, aby domácí pobyt pacientů s handicapem byl co nejpřijatelnější.
Všechny druhy i formy sociálních služeb zajišťuje také Diecézní charita Brno - Oblastní charita Hodonín. Charitní pečovatelská služba Hodonínsko je určena seniorům, kteří potřebují pomoc a podporu při péči o sebe a svou domácnost, a to z důvodu stáří nebo zdravotního stavu. V Hodoníně je v rámci služeb Charity Domov pro matky s dětmi Hodonín a dále pak Charitní poradna Hodonín pro lidi v krizové situaci.
Nejbližší domov pro seniory je v Hodoníně (S-Centrum a Bažantnice) a dále pak ve Strážnici. Území obce nespadá mezi typicky sociálně vyloučené lokality. Jde spíše o jedince či rodiny v krizové životní situaci, kteří aktuálně potřebují pomoci. Pro lidi s duševním onemocněním je k dispozici Domov na Jarošce v Hodoníně. Psychocentrum Domeček Hodonín poskytuje manželskou a rodinnou poradnu. Je to odborné psychologické pracoviště zaměřené na poskytování sociálních služeb formou základního a odborného psychologického poradenství a psychoterapie lidem, kteří se ocitli v osobní, vztahové, rodinné, životní nebo existenční krizi či tísni.
Lidé mohou využít také Centrum pro rodinu a sociální péči v Hodoníně nebo různě zaměřená centra charity Břeclav (Azylový dům Břeclav a nízkoprahové denní centrum Břeclav pro lidi bez přístřeší, Domov svaté Agáty pro matky a otce v tísni nebo Kontaktní centrum s terénním programem pro uživatele drog).
Obec nemá problémy s uživateli návykových látek. Rohatec je zapojen do procesu komunitního plánování. Obcím na Hodonínsku byl na základě principu solidarity navrhnut systém spolufinancování služeb sociální prevence.
Obec Rohatec vede společenský život s mnoha akcemi konajícími se po celý rok. V obci existuje 17 spolků, jejich aktivita je popsána v kapitole č. 2 Obyvatelstvo. Během roku se v obci mimo již zmíněné akce jednotlivých spolků konají plesy, výstavy v muzeu, sportovní turnaje, předhodová beseda u cimbálu, krojované hody, podzimní akce jednotlivých spolků a na konci roku vánoční akce jako je adventní akce jednotlivých spolků a vánoční koncert.
Největší událostí roku jsou tradiční krojované Bartolomějské hody pořádané na počest patrona místního kostela. O tom, že jsou hody událostí, zasahující do života všech občanů obce svědčí široká škála doprovodných akcí v místních restauračních zařízeních, které se u této příležitosti konají, a tak si může každý vybrat akci dle svých priorit a zájmů. Hlavním dnem slavností je neděle na konci srpna nejblíže svátku sv. Bartoloměje. V tento den se především mládež, 15 – 30 let, obléká do slavnostních bohatých krojů typických pro obec Rohatec. Než vypukne zábava, účastní se občané a krojovaní mše svaté, poté vychází průvod pro stárky a následuje žádání starosty obce o povolení hodové zábavy. Ta se koná v areálu kulturního domu. V případě pěkného počasí je využit venkovní areál s asfaltovým parketem zvaný „Pod zeleným“. Ukončením jsou hodové dozvuky zvané hodky, konající se v sobotu týden po hodech. Pořádá je tak jako předcházející tři akce chasa ve spolupráci s OÚ Rohatec. Na této akci se daří dodržovat tradiční zvyky, jako šátečkovou dámskou volenku, sólo bosky a v trenkách, nebo zpěv halekaček.
Kulturní zázemí obce tvoří kulturní dům v centru obce. Budova kulturního domu byla postavena před více než 40 lety. Prostory Kulturního domu jsou vhodné k pořádání různých kulturních akcí, schůzí, rodinných oslav, aj. Prostory jsou rozděleny na předsálí, zasedací místnost, sál a bufet s malou kuchyní v suterénu kulturního domu. Kulturní dům již nevyhovuje moderním standardům a budova potřebuje rekonstrukci. Nové studie opravy a rekonstrukce celého areálu kulturního domu včetně letního kina a přilehlého prostranství již existují.
V Rohatci - Kolonii je menší kulturní dům, kde se několikrát do roka pořádají akce pro občany. Kulturní dům je také k dispozici veřejnosti pro pořádání soukromých akcí. Budova kulturního domu je ve špatném technickém stavu. Budovu čeká rozsáhlá rekonstrukce a bude sloužit jako komunitní centrum v Rohatci - Kolonii, kde se budou setkávat občané všech věkových kategorií. Budova bude sloužit pro maminky s dětmi, budou v ní klubovny pro spolky, bude zde k dispozici malý sál s kuchyňkou a sociálním zařízením. U budovy je také zahrada, kterou v budoucnu čeká rekonstrukce.
Zdroj: webové stránky obce, květen 2018
Obecní muzeum v Rohatci pořádá menší výstavy muzejního, etnologického a výtvarného charakteru spojené s historií vesnice.
Zdroj: webové stránky obce, květen 2018
Místní knihovna v Rohatci byla po mnohaleté přestávce znovu vybudována v roce 1973. Několikrát se stěhovala a vystřídala několik dobrovolných knihovnic.
Od roku 2015 je místní knihovna v rekonstruované budově „staré školy“. Knihovna je otevřena čtyři dny v týdnu, z toho tři dny v odpoledních hodinách.
V budově „staré školy“ jsou k dispozici místnosti pro výstavy, klubovny pro spolky a pro hudební výuku dětí.
Zdroj: webové stránky obce, květen 2018
V obci jsou nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek. Jejich seznam shrnuje tabulka č.16.
číslo rejstříku | památka | umístění v obci |
22469/7-2379 | kaple | před farou |
31882/7-2380 | kaple | ul. Školní, ul. Dělnická |
10324/7-8562 | Kříž před farou | ul. Slovácká |
15039/7-2381 | Kříž s Kristem | ul. Nové řádky |
Zdroj: webové stránky Národního památkového ústavu, květen 2018
Jedna z kulturních památek v obci je raně gotická kaple u fary. V minulosti dle starých záznamů stál na tomto místě již v roce 1270 kostel, který byl v roce 1903 zbořen až na presbytář, pocházející ze 13. století. Kostel byl upraven na kapli. Představuje jednu z mála dochovaných gotických památek v hodonínském kraji s dochovanou kružbou ve východní stěně.
Další kaple, která je v seznamu kulturních památek je kaplička s historizujícími prvky baroka z počátku 19. století s lidovými ornamenty a výzdobou od M. Benky.
Zdroj: webové stránky obce Rohatec, webové stránky Národního památkového ústavu, květen 2018
Do Ústředního seznamu kulturních památek patří dva kříže v obci. Jeden kříž se nachází u fary, tato drobná sakrální památka pochází z první poloviny 19. století.
Druhý kříž je barokní kamenný kříž, který stojí u cesty směrem na Strážnici.
Zdroj: webové stránky Národního památkového ústavu, květen 2018
Nejvýznamnější sakrální památkou a stavební dominantou v obci je kostel sv. Bartoloměje z roku 1911. V kostele se dochoval původní gotický presbytář ze 14. století.
Zdroj: webové stránky obce, květen 2018
Mezi další objekty, které přispívají k identitě území se řadí drobné sakrální stavby jako jsou kříže, boží muka, památníky, pomníky a sochy. V Územním plánu obce jsou uvedeny další architektonicky cenné stavby v obci, významné vyhlídkové body a místa jedinečných dálkových pohledů.
V obci je několik spolků, které se zabývají sportem - TJ Slavoj Rohatec, SKST Rohatec z.s a Tenisový klub Rohatec. Sportovní areál TJ Slavoj se nachází v části Rohatce zvané Cihelny, kde jsou dvě travnaté hřiště na fotbal. U fotbalových hřišť je nově zbudované workoutové hřiště, které slouží především pro posilovací cviky. Tenisový klub Rohatec má areál tenisového hřiště v Rohatci - Kolonii, kde jsou dva asfaltové kurty s ochranným nátěrem. V areálu základní školy je víceúčelové hřiště, které je přístupné i široké veřejnosti, kde je možné si zahrát tenis, nohejbal, basketbal a fotbal na zpevněné ploše. V základní škole je velká tělocvična a malý gymnastický sál, který je mimo vyučovací hodiny zpřístupněn veřejnosti.
V obci je několik dětských hřišť. Největší dětské hřiště v obci je u kulturního domu, další menší hřiště je v části zvané „fléček“, menší hřiště je i v části „na kopci“. Větší dětské hřiště je v Rohatci - Kolonii a nově zbudované menší dětské hřiště je i na Soboňkách.
Zdroj: webové stránky TJ Slavoj Rohatec, vlastní fotografie, říjen 2018
Rozvojové plochy pro sport jsou v územním plánu obce navrženy jednak v rámci doplnění a rozšíření stávajícího sportovního areálu na severovýchodním okraji sídla a dále (v rámci plochy přestavby) ve vazbě na stávající areál ZŠ v centrální části obce pro realizaci multifunkčního hřiště. Dětská hřiště umožňuje ÚP situovat i v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití, např. ploch veřejných prostranství, sídelní zeleně, bydlení, smíšených obytných. Rozvojové plochy jsou vymezeny pro uspokojení sportovních a rekreačních potřeb obyvatel obce a pro zvýšení turistické atraktivity sídla.
Rohatec se rozkládá v nížinné krajině Dolnomoravského úvalu. Je ze severní části obklopen dubovými a borovými lesy zvanými „Doubrava“. Lesy chrání obec před studenými severními větry, naopak z jihu mají volný přístup přes řeku Moravu teplé jižní větry. Řeka Morava tvoří četné meandry, které se ještě do regulace ve 30. letech 20. století rozkládaly i okolo obce. Dnes nezregulovaná část řeky končí před obecní částí Rohatec – Soboňky. Lužní lesy se nacházejí mezi Rohatcem a Strážnicí v Přírodním parku Strážnické Pomoraví.
Samotná obec leží v rovinatém území v údolí řeky Moravy, reliéf se zvedá mírně směrem k severnímu okraji katastrálního území. Z geomorfologického hlediska je území součástí soustavy Vnitrokarpatských sníženin v provincii Panonské. Nachází se v podsoustavě Vídeňské pánve v geomorfologickém celku Dolnomoravského úvalu. Území se dělí na dva podcelky – Dyjsko-moravskou nivu a Dyjsko-moravskou pahorkatinu. Dolnomoravský úval je rozsáhlá sníženina s plochým reliéfem na neogenních a kvarterních sedimentech, osu tvoří široká niva řeky Moravy.
Kvartérní pokryv je rozšířen na celém území vídeňské pánve. V průběhu pleistocénu se nad řekou Moravou uložily postupně štěrky a písky fluviálních teras, zachované v několika stupních. Z geologického hlediska se skládá Pomoraví v širším okolí většinou z naplavenin mořských, jezerních a říčních, z menší části větrných. Nejstarším útvarem, který tvoří okraj Dolnomoravského úvalu je flyš, který je složen z pískovců, lupků, slínů a slepenců křídového útvaru a starých třetihor. Flyš je zakryt mohutnými nánosy mladých třetihor, na spádu těchto nánosů jsou slíny, písky cerithiových vrstev, nad nimi congeriové vrstvy usazené v jednom z jezer. Jsou zastoupeny jíly a písky. Ke congeriovým vrstvám náleží i dvě lignitová souvrství. Nad congeriovými vrstvami je vrstva paludinová, uložená ve sladkovodním jezeře, jíly, písky, štěrky. Ve čtvrtohorách, kdy řeka Morava a její přítoky tekly výše než dnes, se usadily terasové štěrky a písky, navíc větrem přemisťované písky jsou váté. Jejich přesypy jsou místy až 13 m vysoké. Vlastní tok Moravy lemují nejmladší náplavy aluviální – holocenní. Jsou zastoupeny hlínami, jíly, písky a teprve pak štěrky. Celá oblast je narušována poddolováním, takže lokální formy terénu mohou prodělávat změny sedáním povrchu po hlubinné těžbě. Sesuvy se v řešeném území téměř nevyskytují.
Z biogeografického členění patří území katastru Rohatce do Hodonínského bioregionu. Bioregion zahrnuje kyselé váté písky s vlhkými depresemi. Biota náleží do 1. dubového i 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Vegetaci tvoří acidofilní a teplomilné doubravy na píscích s ostrovy olšin a slatin. V současnosti převažují kulturní bory, cenné jsou zbytky doubrav, slatin i mokřady a rybníky.
Vyhodnocení půdních podmínek vychází z půdně ekologických jednotek. Nejvíce je zastoupena skupina lužních půd s hlubokými humusovými horizonty, vláhový režim je silně ovlivněn kapilární vodou, projevuje se různý stupeň oglejení.
Další skupinu tvoří půdy černozemního charakteru. V okrajových částech je skupina půd na píscích a štěrkopíscích – půdy značně závislé na srážkách během vegetačního období.
Celý katastr, stejně tak jako většina jižní Moravy, patří do velmi teplé klimatické oblasti T4. Velmi teplá oblast T4 se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu – 2 až –3 °C a v červenci 19 až 20 °C.
Charakteristika klimatické oblasti:
Průměrný úhrn srážek 538 - 550 mm
Průměrný úhrn srážek za veget. období 335 - 343 mm
Průměrná teplota vzduchu 9,2°C
Průměrná teplota vzduchu za veget období 15,8°C
Průměrný začátek veget. období 21. dubna
Průměrný konec veget. období 12. října
V území převládá jihovýchodní a severozápadní proudění větru. Kvalita ovzduší v obci je dobrá, vyskytuje se zde znečištění prachovými částicemi díky větrné erozi.
Jako na území celého Jihomoravského kraje je větrná eroze v území významným problémem. Následkem je kromě škod na majetku obyvatel také zhoršení kvality ovzduší prachovými částicemi a postupné znehodnocování svrchního půdního horizontu. Větrná eroze se na těchto územích výrazně projevuje– jedná se zejména o zvýšenou prašnost v suchém období, prašné bouře spojené s devastací polních plodin, degradací půdy, zanášením komunikací a následně se vyskytující spady jemných půdních částic. Dle Studie erozních a odtokových poměrů a návrhu ochranných opatření na území k.ú. Rohatec (Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. Ing. Veronika Sobotková, Ph.D., rok 2015) byly v řešených lokalitách navrženy jak nové větrolamy, tak byly navrženy stávající větrolamy k rekonstrukci. Při rekonstrukci je nutno dát přednost po primárním zhodnocení stanoviska těm dřevinám, které se osvědčily ve stávající dřevinné skladbě. Rekonstrukce je chápána jako částečná obnova liniového prvku.
Vodní eroze není v katastru Rohatce velkým problémem. Vyskytuje se převážně jen v terasách starých meandrů, vytvořených řekou Moravou v minulosti.
Obrázek č.16 znázorňuje současný stav erozního smyvu vlivem vodní eroze a poukazuje na příznivý stav v katastru obce.
Zdroj: Studie erozních a odtokových poměrů a návrh ochranných opatření na území k.ú. Rohatec, Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. Ing. Veronika Sobotková, Ph.D., rok 2015
Rohateckým katastrem protéká řeka Morava téměř po celé délce jeho protáhlého tvaru směrem z východu na jihozápad. Jižní část toku tvoří hranici mezi Českou Republikou a Slovenskem. Řeka Morava je z velké části zregulovaná. Ve východní části katastru má řeka stále přirozený tok a toto území je chráněno, náleží do Přírodního parku Strážnického Pomoraví. Mezi vodní toky, které se vlévají do Moravy patří Ratíškovický potok pramenící v lesích okolo Rúdníku na území Vacenovic a Ratíškovic, který napájí rybníky na Soboňkách. Další potok Járek pramení na území Ratíškovic, napájí rybníčky na Roztrhánkách a vlévá se do Moravy „u Přívozu“. U Přívozu se do Moravy vlévá také bývalý mlýnský náhon pro vodní panský mlýn, který stával již ve středověku vedle panského dvora v části Kolonie. Náhon byl v nedávné době revitalizován. V ratíškovické Dúbravě pramení další potok jménem Olšička, který je z části zatrubněný. Z levé strany přitéká do Moravy potok Radějovka, který tvoří hranici se Slovenskou Republikou. Radějovka byla v letech 1934-1938 upravena na plavební kanál firmou Baťa. Část potoku, která je na katastru Rohatce není na kanál upravena. V budoucnu se však předpokládá prodloužení Baťova kanálu právě v této části a napojení tohoto kanálu do řeky Moravy. Na území katastru jsou další menší bezejmenné toky. Přehled všech vodních toků je v tabulce č. 17 a na obrázku č. 17. Správcem toků je Povodí Moravy s.p.
Název toku | Délka (m) | ČHP |
Járek | 3264,61 | 4-13-02-072 |
Morava | 7505,19 | 4-13-02-053 |
Olšička | 3413,72 | 4-13-02-074 |
Radějovka | 450,29 | 4-13-02-070 |
Ratíškovický p. | 1574,23 | 4-13-02-054 |
VT1 | 193,3 | 4-13-02-054 |
VT2 | 246,26 | 4-13-02-072 |
VT3 | 193,22 | 4-13-02-072 |
VT4 | 1316,23 | 4-13-02-072 |
VT5 | 707,13 | 4-13-02-070 |
VT6 | 738,36 | 4-13-02-070 |
VT7 | 6,71 | 4-13-02-070 |
VT8 | 109,23 | 4-13-02-054 |
Zdroj: Studie erozních a odtokových poměrů a návrh ochranných opatření na území k.ú. Rohatec, Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. Ing. Veronika Sobotková, Ph.D., rok 2015
Na severním okraji řešeného území se nachází soustava vodních ploch Roztrhánky. Ke snížení povodňového průtoku z přívalových srážek a pro zachycení erozních splavenin jsou v rámci Studie erozních a odtokových poměrů (Ing. Miroslav Dumbrovský CSc., rok 2015) v k.ú. Rohatec navržena vodní nádrž na toku Olšička na severozápadě katastru, dále rekonstrukce stávající nádrže na toku Járek pod rybníčky na Roztrhánkách a dále nádrž, která je navržena na toku Járek v místě historické nádrže a bude plnit zejména ekosystémové funkce. Vymezení a plošný rozsah navržených nádrží jsou pro potřebu studie navrhovány orientačně. Přesné vymezení a stanovení základních parametrů hráze, zátopy a funkčních prvků je pro potřeby plánu společných zařízení a následnou realizaci navrhováno na podkladu přesného výškopisného zaměření a geologického průzkumu a vodohospodářského řešení.
Pro snížení přímého odtoku jsou v územním plánu obce navrženy plochy pro protierozní opatření v severozápadní části katastru, které budou řešeny podrobnější dokumentací a které zahrnují celou škálu opatření pro eliminaci rizik, včetně možnosti umisťování poldrů. Pro minimalizaci extravilánových vod je rovněž nutno provést změnu organizace povodí – navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně - technická (průlehy, zelené pásy) opatření.
V řešeném území je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území na vodním toku Morava. V území jsou vybudovány ochranné hráze. Záplavové území bylo zpracováno před realizací protipovodňové ochranné hráze, jejíž výstavba probíhala v roce 2012.
V katastrálním území Rohatce je dále stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území na vodním toku Radějovka, které se nedotýká zastavěného území.
ÚP navrhuje posílení retenční schopnosti krajiny navržením vodní plochy v severozápadní části Rohatce.
Zdroj: Studie erozních a odtokových poměrů a návrh ochranných opatření na území k.ú. Rohatec, Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. Ing. Veronika Sobotková, Ph.D., rok 2015
Území je součástí artézské Vídeňské pánve. Hydrogeologické poměry jsou v severní části narušeny důlní činností, důlní voda je odčerpávána na povrch. V ropném poli Hodonín-západ se nachází 3 vrty s přítokem minerální vody charakterizované jako středně mineralizovaná chlorido-sodná jodová voda.
Na severu od obce se nachází lignitové vrstvy, které zde byly také v minulosti těženy. V této oblasti se také těžil písek pro rohateckou cihelnu, v dnešní době těžba probíhá nejblíže na bzeneckém katastru.
V řešeném území se nachází dosud netěžené výhradní ložisko nerostných surovin - lignitu (Rohatec, 3138600). Zahrnuje severovýchodní část katastru obce. Na jižní hranici výhradního ložiska lignitu východně od osady Soboňky navazuje území schváleného prognózního zdroje (Rohatec 1, 9430000) vyhrazeného nerostu (lignit).
Pro ochranu výhradního ložiska Rohatec je vymezeno chráněné ložiskové území (CHLÚ Vracov, 13860000). ÚP nevymezuje ve stanovených CHLÚ žádné využití, které by omezilo využitelnost ložiska.
Na východní hranici katastru obce je vymezena část dobývacího prostoru pro štěrkopísek Vracov - Bzenec.
Převážná část katastrálního území obce (mimo nejvýchodnější část katastru) se nachází v průzkumných územích Moravských naftových dolů a.s. pro ropu a zemní plyn - Vídeňská pánev VIII.
V obci se dle Regionální rozvojové agentury, Regionálního informačního servisu, ani dle národní databáze brownfieldů nevyskytují nevyužívané plochy typu brownfields.
Dle územního plánu je neudržovaná plocha bývalého výrobního areálu (tzv. brownfield) na západním okraji sídla. Ta je v ÚP navržena (v rámci stávajících ploch) k obnově a opětovnému využití pro plochy smíšené výrobní a (v rámci ploch přestavby) pro plochu smíšenou obytnou a sídelní zeleň.
Významným zdrojem znečištění v obci je doprava. Ročně přes obec projede milion automobilů, přes část Kolonii projede přibližně 600 tisíc automobilů za rok. Výrazný je také hluk z blízkého železničního koridoru a silnice č. I/55. V budoucnu se předpokládá rozšíření stávající silnice č. I/55 na dálnici, zvýší se tím tranzitní doprava a s tím spojené veškeré negativní vlivy- znečištění ovzduší, hluk, zásah do krajinného rázu a vznikne tak i bariéra pro migraci obyvatel a zvěře v krajině.
Celková plocha katastru je 1745 ha. Orná půda má výměru téměř 787 ha, což činí 45,1 % celkové výměry, lesy tvoří 23,5 %, což činí 410 ha, vodní plochy mají 5,8 % z celkové výměry katastrálního území a zastavěné a ostatní plochy mají dohromady přibližně 17 % z celkové výměry katastru.
Zdroj: Český statistický úřad
Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Rohatec dosahuje koeficient hodnoty 0,6.
Prostorové rozmístění druhů pozemků je provedeno s využitím aktuální vrstvy LPIS, se zobrazením orné půdy, vinic, ovocných sadů a travních porostů. Lesy, ostatní plochy a zastavěné území obce jsou zobrazeny v použité ortofotomapě.
Zdroj: Studie erozních a odtokových poměrů a návrh ochranných opatření na území k.ú. Rohatec, Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. Ing. Veronika Sobotková, Ph.D., rok 2015
V Katastrálním území Rohatce jsou přírodně hodnotná místa, která jsou chráněna soustavou Natura 2000. Maloplošná a velkoplošná chráněná území se na katastru nevyskytují. V lokalitě na východní hranici zasahuje na území obce Rohatec část ochranného pásma národní přírodní památky Váté písky.
Východní část katastru patří do ptačí oblasti Natury 2000 Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví, hranici tvoří zastavěná část Rohatce- Kolonie. Neupravený tok řeky na východě katastru patří do evropsky významné lokality Natury 2000 jako lokalita EVL Strážnická Morava. Další evropsky významné lokality v katastru Rohatce je EVL Váté písky a EVL Očov. Přírodně a krajině hodnotné území kolem řeky Moravy patří do Přírodního parku Strážnické Pomoraví, který sahá až k zastavěnému území obce Rohatec. Krajina přírodního parku představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa.
Zdroj: Mapový portál Jihomoravského kraje, Mapa životního prostředí Jihomoravského kraje, květen 2018
Pro zachování stability přírodních a přírodě blízkých ploch byla vybudována soustava územního systému ekologické stability (ÚSES). Je tvořena biocentry (ekologicky hodnotné lesy, rybníky, louky, meze, remízy atd.) vzájemně propojených biokoridory (vodní toky, břehové porosty, pásy lesa, stromořadí, pásy trvalého travního porostu atd.) a vytváří tak z oddělených biocenter síť umožňující migraci. Na území katastru obce se vyskytuje územní systém ekologické stability jak na nadregionální, tak na regionální i lokální úrovni.
V severní a severovýchodní části katastru je vymezen nadregionální biokoridor NRBK 29, Podél řeky Moravy je vymezen nadregionální biokoridor NRBK 18, který reprezentuje vodní a nivní typ společenstev. V jihozápadní části katastru je vymezeno regionální biocentrum RBC 166 Zásada - Gebart. Podél Radějovky (Baťova kanálu) je vymezen regionální biokoridor RBK 107. Návaznost na lokální úrovni je koordinována dle podkladu odboru životního prostředí MěÚ Hodonín a řešení ÚSES územních plánů navazujících obcí.
Zdroj: Portál informačního systému ochrany přírody, mapy AOPK ČR, ochrana přírody, květen 2018
Územní systém je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací Jihomoravského kraje a Okresního generelu lokálního ÚSES pro okres Hodonín (LOW a spol,2002), který plní funkci koordinačního dokumentu na lokální úrovni.
V nadregionálním a regionálním biokoridoru je vloženo několik biocenter lokálního významu: LBC U Roztrhánek, LBC Nad Rohatcem, LBC U Trati, LBC V Baťově, LBCU Bzenecké cesty,LBC Pod Rohatcem, LBC U drůbežárny, LBC U Klučovánky, LBC Podíly, LBC Hrubý Závidov a LBC Podhatí.
Na území Rohatce je, nad rámec již uvedených skladebných částí nadregionálního významu, vymezeno 5 lokálních biocenter a 7 lokálních biokoridorů.
označení | katastr | význam | rozsah (v ha) | popis | cílový stav společenstva |
LBC Díly | Rohatec | lokální biocentrum funkční, existující | 6,8 | Lesní porost v údolnici, Olšičky. Drobný vodní tok a navazující břehové porosty. Na ně navazuje orná půda. V rámci biocentra je navržena k realizaci vodní plocha pro zadržení vody v krajině. | Dřeviny rostoucí mimo les, louky. Realizovat vodní plochu. |
LBC Pod Pánovem | Rohatec | lokální neexistující, vložené, nefunkční | 4,7 | Lokální biocentrum na západní hranici zastavěného území obce v údolí Olšičky. Vodní tok, břehové porosty Olšičky, orná půda. | Vodní, mokřadní, mezofilní louky, remízy. |
LBC U Studně | Rohatec | lokální neexistující | 10,6 | Porosty podél bývalého ramena Moravy východně od obce. Lesní porosty a navazující extenzivně obhodspodařované louky. Součástí biocentra jsou i náhradní společenstva extenzivních zahrad a sadů. | Zachovat stávající využívání. |
LBC U Hřiště | Rohatec | lokální neexistující | 3,3 | Podmáčené nivní louky. | Vodní, mokřadní, mezofilní louky, remízy. |
LBC Járek | Rohatec | lokální neexistující | 3,1 | Podmáčené nivní louky. | Vodní, mokřadní, mezofilní louky, remízy. |
Zdroj: Územní plán obce Rohatec, textová část odůvodnění územního plánu, Urbaistické středisko Brno spol. s. r. o., 2018
Lokální biocentra jsou kromě LBC Díly neexistující nebo nefunkční. Biokoridory vymezené v řešeném území jsou existující a funkční. Jako nefunkční je vymezena část biokoridoru podél toku Olšičky.
označení | popis | cílová společenstva, návrh opatření |
LBK 13 | Biokoridor lokálního významu, existující, funkční, vymezen podél bývalého ramene Moravy východně od obce. | Územně stabilizovaná biokoridor vázaný na vegetační prvky v trase bývalého ramene Moravy. |
LBK 14 | Biokoridor lokálního významu, existující, fuknční, vymezen podél bývalého ramene Moravy východně od obce. | Územně stabilizovaný biokoridor vázaný na vegetační prvky v trase bývalého ramene Moravy. |
LBK 15 | Biokoridor lokálního významu, nefuknční, neexistující. Vymezen v jihozápadní části katastru podél vodního toku Olšička, v jižní části zatrubněného. | Realizovat neexistující část biokoridoru revitalizací vodního toku s výsadbou podél toku. |
LBK 16 | Biokoridor lokálního významu, existující, funkční, vymezen v západní části katastru podél vodního toku Olšička. Součástí biokoridoru jsou břehové porosty. | Územně stabilizovaný biokoridor vázaný na tok Olšičky, doplnit břehové porosty, revitalizace toku. |
LBK 17 | Biokoridor lokálního významu, existující, fuknční, vymezen v západní části katastru podél vodního toku Olšička. Součástí biokoridoru jsou břehové porosty. | Územně stabilizovaný biokoridor vázaný na tok Olšičky, doplnit břehové porosty, revitalizace toku. |
LBK 18 | Biokoridor lokálního významu, existující, funkční, vymezen v severní části katastru podél železnice. | Územně stabilizovaný biokoridor navazuje na ÚSES v katastru Ratíškovice. |
LBK 19 | Biokoridor lokálního významu, existující, fuknční, vymezen podél Ratíškovického potoka. | Územně stabilizovaný biokoridor vázaný na tok Ratíškovického potoka. |
LBK 20 | Biokoridor lokálního významu, existující, fuknční, vymezen podé drobného místního toku Járek. | Územně stabilizovaný biokoridor vázaný na drobný tok Járek. |
Zdroj: Územní plán obce Rohatec, textová část odůvodnění územního plánu, Urbanistické středisko Brno spol. s.r.o., 2018
Územní plán vymezuje významné plochy sídelní zeleně, plochy, které přispívají k harmonii v území - zeleň v centru obce, zeleň před hřbitovem, zeleň v ul. Slovácká, zeleň okolo ZŠ, zeleň na návsi mezi ul. Osvobození a ul. Vinařská a zeleň v centru části Rohatec – Kolonie. Komplexní pozemkové úpravy nebyly v řešeném území zpracovány. V katastrálním území obce se vyskytují staré ekologické zátěže - JM dřevařské závody a.s., Rohatec – Kolonie, skládka Rohatec – Kolonie.
Obec Rohatec je územním samosprávným společenstvím občanů, vznikla podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990. Obec vykonává svoje funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je veřejnoprávní korporací, která vlastní a spravuje majetek, má vlastní příjmy a hospodaří podle podmínek stanovených zákonem a jinými právními předpisy vydanými na základě zákonů. Obec navenek vystupuje jako právnická osoba.
Obec | Rohatec |
Pověřený úřad | Hodonín |
ORP | Hodonín |
Finanční úřad | Hodonín |
Katastrální úřad | Hodonín |
Matriční úřad | Rohatec |
Zdroj: Český statistický úřad
Rohatec je obcí II. stupně. Obecní úřad je pověřen spravovat matriční úřad pro všechny tři své obecní části. V obci jsou, vzhledem k její velikosti, určeny tři volební okrsky, v nichž se každé 4 roky volí 21-členné zastupitelstvo. Zvolení zástupci si následně volí ze svých řad sedmi člennou radu obce v čele se starostou a místostarostou. Zastupitelé obce dále zřídili ze svých členů finanční výbor, kontrolní komisi, a spolu s odborníky z řad obyvatel obce také komisi pro projednávání přestupků, kulturně sociální, muzejní, stavební a povodňovou komisi a redakční radu obecních novin.
Obec Rohatec.
Finanční výbor zastupitelstva - tvoří ho předseda a 4 členové
Kontrolní výbor zastupitelstva - tvoří ho předseda a 4 členové
Komise pro projednávání přestupků - tvoří ho předseda a 3 členové
Kulturně muzejní komise - tvoří ho předseda a 8 členů
Stavební komise - tvoří ho předseda a 4 členové
Povodňová komise - tvoří ho předseda a 11 členů
Redakční rada obecních novin - tvoří ho šéfredaktor a 11 členů
Sběrný dvůr
Knihovna
JSDHO Rohatec
Kuturní dům Rohatec
Kulturní dům Rohatec - Kolonie
Sportovní areál
Letní kino
Příspěvkové organizace obce
Základní škola a Mateřská škola Rohatec
Obec zaměstnává celkem 9 osob na hlavní pracovní poměr. Kromě starosty a místostarosty to je ekonomka, účetní, referentka matriky, referentka podatelny, referentka pokladny, referentka investic a knihovnice. V organizačních složkách obce je zaměstnán správce KD Kolonie, správce KD Rohatec, správci hřišť, správce sběrného dvora, správce sběrného místa, správce sportovního areálu, ředitel ZŠ a MŠ a vedoucí technické čety spolu se členy technické čety, kteří se starají o vzhled obce.
Úhrn vykázaných rozpočtových příjmů podle platné rozpočtové skladby v roce 2017 činil 55 684 tis. Kč a výdajů 49 384 tis. Kč. Saldo příjmů a výdajů tedy dosáhlo hodnoty přebytku 6 300 tis. Kč. Obec hospodaří s majetkem ve finanční výši 301 963 tis. Kč, z čehož dlouhodobý hmotný majetek, který obec používá po dobu delší, než 12 měsíců, dosahuje hodnoty 245 135 tis. Kč. Celkový objem pohledávek obce činil 6 483 tis. Kč, z toho 5 468 tis. Kč se jednalo o krátkodobé pohledávky. Krátkodobý finanční majetek má hodnotu 37 508 tis. Kč. Závazky obce jsou tvořeny krátkodobými i dlouhodobými závazky v hodnotě 6 955 tis. Kč., z toho 4 215 tis. Kč jsou závazky dlouhodobé. Z pohledu hospodaření obec v roce 2017 dosáhla kladného hospodářského výsledku 12 530 tis. Kč.
Zdroj: Informační portál Ministerstva financí, květen 2018
Zdroj: Informační portál Ministerstva financí, květen 2018
Z meziročního vývoje rozpočtu lze pozorovat, že obec hospodařila kromě roku 2011 a 2015 s přebytkem. V roce 2016 byl přebytek vyšší, než 15 000 tis. Kč. V případě organizací veřejného sektoru, zejména organizací státní správy, je běžné, že výsledkem jejich hospodaření za příslušný rok je ztráta, neboť se jedná téměř vždy o organizace, jejichž smyslem existence není tvorba zisku, nýbrž poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. Je-li výsledkem hospodaření organizace za příslušný rok zisk, naznačuje to dobrou schopnost této organizace získávat a efektivně využívat zdroje nezbytné pro zajištění její činnosti. Pro přesnější posouzení je však nezbytné vzít do úvahy i další informace a ukazatele.
Zdroj: Informační portál Ministerstva financí, květen 2018
- Efektivní veřejná správa obce Rohatec - cesta blíže k občanům
Výše dotace: 1 029 400,- Kč
Termín realizace: 1/2017 - 11/2018
- Bezbariérové chodníky Rohatec - trasa A a rekonstrukce přechodů ul. Hodonínská
Výše dotace: 5 921 000,- Kč
Termín realizace: 10/2017 - 1/2018
- Pořízení mobilního pódia
Výše dotace: 300 000,- Kč
Termín realizace: 10/2016 - 3/2017
- Sportovní areál Rohatec
Výše dotace: 7 672 900,- Kč
Termín realizace: 1/2015 - 5/2015
Pro přehled o rozpočtových příjmech obce slouží následující graf č. 13, kde je srovnání rozpočtového příjmu obce s Jihomoravským krajem a s Českou republikou za období 2009 – 2016.
Zdroj: Český statistický úřad
Úroveň kriminality na území obce je poměrně nízká. Řešení přestupků je, na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s městem Hodonín, předáváno jejich přestupkové komisi.
Doba dojezdu do obce je u hasičské záchranné služby i Policie ČR do 10 minut. Žádná specifická opatření k předcházení živelním pohromám nejsou v obci realizována. Požadavky ochrany obyvatelstva popisuje územní plán obce. V řešeném území jsou skladovány nebezpečné chemické látky ve výrobním areálu The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o. Rohatec.
K varování obyvatelstva před nebezpečím je určen místní rozhlas, který je součástí varovného informačního systému obyvatel.
Obec Rohatec se stala členem několika spolků obcí, a to za účelem vyšší šance získávání dotací na projekty, které probíhají ve více obcích současně. Samozřejmostí je snaha o zkvalitnění života a trávení volného času. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Hodonínsko, obecně prospěšné společnosti Baťův kanál a Místní akční skupiny Dolní Morava z.s.
Rohatec nenavázal partnerství s žádnou obcí ani regionem v ČR ani v zahraničí.
V období srpna a září 2018 proběhlo v obci Rohatec dotazníkové šetření. Bylo vyplněno celkem 333 dotazníků od přibližně 11 % obyvatel starších 15-ti let. Výsledky dotazníku byly zpracovány do přehledné prezentace a odprezentovány veřejnosti na setkání s veřejností v Rohatci, kde se také diskutovalo nad tématy rozvoje obce v budoucnu.
Dotazník vyplňovaly všechny věkové kategorie občanů obce (12 % občanů mezi 15-29 let, 32,7 % občanů ve věku 30-49 let, 26,4 % občanů ve věku 50-64 let a 28,8 % občanů nad 64 let).
Výsledky dotazníkového šetření jsou pouze od občanů, kteří vyplnili dotazník a jejich závěr nemusí být směrodatný.
- Celkem 35,4 % občanům, kteří vyplnili dotazník, se v obci žije velmi dobře, 62,8 % občanům dobře a jen 1,8 % se v obci žije spíše špatně.
- Většina občanů, a to 64,3 %, považuje mezilidské vztahy v obci za dobré, 16,2 % za špatné, naopak 2,7 % za velmi dobré a 16,8 % občanů nedovedlo vztahy posoudit.
- V obci by se mělo dle občanů zlepšit především: rozsah cyklostezek do okolních obcí, zájem lidí o obec, vztahy mezi lidmi, stav chodníků, dostupnost obchodů a služeb, stav místních komunikací a kulturní a společenský život. Další názory občanů byly: péče o starší občany, příprava nových ploch pro výstavbu RD, výměna starého osvětlení v obci, nové WC na letním kině apod.
- Občanům Rohatce nejvíce chybí bankomat, obchod na Kolonii, zlepšení péče o seniory, dětské aktivity, restaurace, kde se dá zajít i s dětmi, specializované obchody, WC na hřbitově, smuteční síň apod.
- Dopravní obslužnost v obci občané hodnotili z 61,3 % jako dobrou, 7,8 % jako špatnou a 30,9 % nedovedlo dopravní obslužnost posoudit. Občanům nejvíce vadí nedostatek spojů o víkendech a večerních hodinách, dále pak nedostatek spojů na Soboňky, velké časové prodlevy mezi spoji nebo to, že ve stejnou dobu jede vlak a autobus a potom dlouhý interval nejede nic. Dále uvedli nedostatek spojů z Kolonie do Ratíškovic a špatné spoje o prázdninách.
- V otázce, zda by se obec měla zaměřit na rozvoj cestovního ruchu 43,5 % občanů, kteří vyplnili dotazník odpovědělo ano, 10,5 % bylo proti a většina, což bylo 45,9 % nedokázalo situaci posoudit.
- V otázce, zda by měla obec investovat do kompletní rekonstrukce kulturního domu v obci byla většina občanů pro, a to 82,9 %, 3 % proti a 14,1 % nedokázalo situaci posoudit.
- Pro investici do přestavby KD na Kolonii na společenské komunitní centrum pro Kolonii bylo 47,1 % občanů, 14,7 % bylo proti a 38,1 % nedokázalo situaci posoudit.
- Lidé nejvíce využívají z komunikačních kanálů Rohatecký zpravodaj (73 %), místní rozhlas (53,8 %), webové stránky (45 %) a infokanál (32,1 %) a v menší míře pak osobní jednání na OÚ, vývěsky, telefon a email.
- Na dotaz, zda je lepší zbourat a postavit jiný typ amfiteátru pro kulturní akce v areálu KD byla většina občanů proti zbourání- 63,1 % by areál opravilo do lepšího stavu, 28,2 % by areál zbouralo a nahradilo vhodnějším amfiteátrem, 5,1 % by areál ponechalo současnému stavu a jen 3,6 % by areál zbouralo.
- Finanční prostředky obce by občané přednostně využili nejvíce na rekonstrukci areálu kulturního domu a letního kina, rekonstrukci a dobudování cyklostezek, zlepšování vzhledu obce, výkup pozemků a jejich zasíťování pro budoucí výstavbu a rozšiřování a zkvalitňování zeleně v obci. Další náměty občanů byly: propojení Kolonie a Rohatce bezpečnou komunikací, stromy u chodníků, vytvoření záhonků pro pěstitelské práce pro ZŠ, dům pro seniory nebo pečovatelský dům, obecní byty, vyřešit parkování v obci, kamerový systém.
- V otázce, jak intenzivně pociťují občané hluk z železniční dopravy, odpovědělo 45 % občanů, kteří dotazník vyplnili, že slabě, 38,4 % občanů hluk vůbec neslyší, jen 6 % jej slyší silně a 10,5 % nedokázalo situaci posoudit.
- Většina občanů (78,4 %) třídí odpad důsledně, 20,7 % občanů třídí odpad občas, jen 0,9 % vůbec.
- Většině občanů, kteří vyplnili dotazník systém třídění vyhovuje (63,4 %), 32,7 % občanům celkem vyhovuje a 3,9 % nevyhovuje. Důvodem je nedostatek kontejnerů na tříděný odpad, chybí kontejner na třídění kovů, častější vývoz plastů, upravení provozní doby sběrných dvorů, lidem chybí informace o nakládání s tříděným odpadem.
- Obyvatelé měli další připomínky jako např. řešení parkování v obci, kompletní rekonstrukce průtahu obcí, mýto na silnici I. třídy, cyklostezka na Hodonín, oprava KD, obchod na Kolonii, péče o zeleň apod.
„Obec pro klidný i aktivní život pro všechny.“
Vize, je představa toho, jak chce obec vypadat v určitém časovém horizontu. Jedná se o představu budoucnosti obce, jakým způsobem se obec bude měnit a rozvíjet. Strategická vize obce Rohatec je výsledkem předchozích bodů analytické části. K naplnění této vize je stanoveno několik aktivit shromážděných při projednání analytické a návrhové části.
Obec Rohatec je příjemným a bezpečným místem pro život s fungující technickou a dopravní infrastrukturou. Obec disponuje vyhovujícími komunikacemi, čistým prostředím, kvalitními přírodními hodnotami a sportovním a kulturním vyžitím.
Cíl : „I. INFRASTRUKTURA”
Obec bude systematicky udržovat, rozšiřovat a inovovat infrastrukturu ve všech oblastech.
Opatření : „plochy veřejného prostranství a občanské vybavenosti” V návaznosti na rozvoj infrastruktury a změnu životního stylu, je nutné inovovat a revitalizovat původní a nově vzniklé plochy veřejných prostranství a občanské vybavenosti. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Veřejné osvětlení” |
- | |||
– postupná výměna starých stožárů veřejného osvětlení, postupně inovovat a rozšiřovat stávající síť VO s cílem minimalizovat spotřebu el. energie, světelný smog a rozvody realizovat zemním uložením kabelů, ve spolupráci se správci sítí. |
„Oprava rozvoden veřejného osvětlení.” |
- | |||
„Hřbitov” |
- | |||
– dokončení generální opravy hřbitovní zdi, vybudování kolumbária. |
„Vybudování veřejné zahrady za Domem občanských aktivit.” |
- | |||
„Rozvoj a péče o veřejnou zeleň i stromy na veřejných prostranstvích” |
- | |||
bezpečnostními i zdravotními ořezy, kácení dřevin z důvodu bezpečnosti a jejich postupné nahrazování novou výsadbou. |
Opatření : „vodovodní a kanalizační řad” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Provádět preventivní monitoring a čištění jednotlivých kanalizačních stok a technologických celků.” |
- | |||
„Řešení problematiky kanalizačního řadu v části Baťovek v lokalitě Soboňky.” |
- | |||
„Vytvoření plánu navazujících komplexních generálních oprav” |
- | |||
jednotlivých částí kanalizační sítě, která postupem času bude již za dobou životnosti. |
„Vybudování výtlačného tělesa a přečerpávací stanice” |
- | |||
ze zastaralé čistírny odpadních vod na Kolonii, směrem k centrální přečerpávací stanici uprostřed obce v lokalitě Semering. |
„Budování oddělené sítě kanalizace při realizaci nových ploch pro bydlení.” |
- | |||
Opatření : „kabelová televize, internet, optické kabely, obecní rozhlas, monitorovací kamerový systém” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Kabelová televize” |
- | |||
(inovace digitálních systémů v návaznosti na nové technologie poskytovatelů). |
„Internet:zvyšování rychlosti v návaznosti na rozvoj moderních technologií.” |
- | |||
„Optický kabel rozšiřovat do dalších lokalit připoložením při výstavbě nebo rekonstrukcích inženýrských sítí.” |
- | |||
„Obecní rozhlas” |
- | |||
je v části obce provozován bezdrátově a je současně koncipován jako výstražný a monitorovací protipovodňový systém. Postupně instalovat aplikace víceúčelového informačního systému v různých krizových situacích. |
„Kamerový systém” |
- | |||
– rozšíření kamerového systému využitím moderních technologií - nejen na problematická místa, ale také k ochraně majetku obce (například sběrné dvory, budovy ZŠ a MŠ, obecního úřadu atd.). |
Cíl : „II. ŠKOLSTVÍ, MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVA”
Obec bude vytvářet technické, organizační a personální podmínky pro kvalitní výuku i rozvoj mimoškolních aktivit v ZŠ i MŠ. Podpoříme nové koncepční záměry, zavádění moderních technologií i forem výuky, stabilizaci pedagogického sboru, spolupráci školy s rodinou a veřejností, vytváření příznivého klimatu a dobrého jména školy. Budeme podporovat talenty, zdravotně a sociálně znevýhodněné žáky, zlepšovat nabídku školských zařízení i zájmového vzdělávání. Vytvářet podmínky pro výchovu dětí ke vztahu k obci a lidovým tradicím.
Opatření : „Mateřská škola” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zajištění požadovaného počtu míst v MŠ pro děti od 3 let” |
- | |||
vybudováním nástavby nad hlavní halou a vznikem páté třídy školky včetně moderního vybavení. |
„Poradenské pracoviště psychologa.” |
- | |||
„Podpora zájmové činnosti dětí v oblasti pohybové výchovy.” |
- | |||
„Podpora zájmové činnosti v oblasti folkloru.” |
- | |||
„Výuka cizích jazyků v MŠ.” |
- | |||
„Pořádání společných akcí pro rodinu ve spolupráci se ZŠ a obcí.” |
- | |||
„Účast MŠ na akcích organizovaných obcí.” |
- | |||
„Nástavba budovy MŠ - vybudování nové třídy.” |
- | |||
„Údržba a opravy vybavení.” |
- | |||
„Jímání dešťové vody z budovy MŠ” |
- | |||
- vznik nádrží pro dešťovou vodu, řešení zavlažování. |
Opatření : „Základní škola” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podporovat poradenské pracoviště psychologa.” |
- | |||
„Vytvářet podmínky pro zdravý životní styl” |
- | |||
– plavecký výcvik, lyžování, škola v přírodě. |
„Podpořit zapojení školy do různých projektů, programů a grantů.” |
- | |||
„Finančně podporovat lyžařské kurzy, školu v přírodě, exkurze, školní výlety pro žáky ZŠ a činnost zájmových kroužků v ZŠ i MŠ.” |
- | |||
„Spolupořádání akcí MŠ, ZŠ, obec, spolky.” |
- | |||
„Financování ranního provozu ŠD.” |
- | |||
„Zlepšit úroveň technického zázemí základní školy.” |
- | |||
„Pořízení nového konvektomatu do školní kuchyně.” |
- | |||
„Jímání dešťové vody z budovy ZŠ” |
- | |||
- vznik nádrží pro dešťovou vodu, řešení zavlažování. |
„Vybudování dalších parkovacích stání a částečné uzavření zadního traktu školy v nočních hodinách zábranou na přístupové komunikaci.” |
- | |||
Opatření : „Mimoškolní výchova a zájmová činnost” Podporovat školská zařízení, občanská sdružení, sportovní oddíly a podnikatelské subjekty, které zajišťují mimoškolní činnost dětí a mládeže. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora ZUŠ a jejich aktivit pro děti.” |
- | |||
„Podpora vzdělávacích mimoškolních aktivit pořádaných ve škole.” |
- | |||
„Podpora sportovních mimoškolních aktivit pořádaných ve škole.” |
- | |||
„Podpora folklorních kroužků.” |
- | |||
„Podílet se na prorodinných aktivitách ZŠ, MŠ a spolků.” |
- | |||
Cíl : „III. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH”
Budeme pečovat o kulturní dědictví našich předků, rozvíjet folklorní tradice, podporovat spolkovou a zájmovou činnost dětí i dospělých, talenty, moderní umělecké žánry.
Opatření : „nemovité památky” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Restaurování drobných sakrálních staveb (kříže, boží muky).” |
- | |||
„Údržba a opravy památníků na katastru obce.” |
- | |||
Opatření : „folklorní tradice” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podporovat finančně i materiálně zájmové sdružení dětí – Malá chasa z Rohatca.” |
- | |||
„Podporovat finančně a materiálně chasu v Rohatci.” |
- | |||
„Zajišťovat propagaci folklorních akcí a folklorních tradic.” |
- | |||
„Podporovat udržování zvyků a folklorních tradic” |
- | |||
(hody, hodky, Kateřinská zábava, krojový ples). |
„Vytvořit podmínky pro možnost půjčování krojů.” |
- | |||
Opatření : „historie obce” Popularizovat historii obce, zachycovat současný život pro budoucí generace, podporovat muzejní a sběratelskou činnost. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Organizování výstav, vzpomínkových akcí a besed.” |
- | |||
„Vydávání propagačních materiálů odkazujících i na historii obce.” |
- | |||
„Fotodokumentace, videozáznamy a jejich archivace.” |
- | |||
„Péče o muzejní sbírky, evidence, údržba.” |
- | |||
„Zajištění řádné archivace a evidence historických pramenů, fotografií apod.” |
- | |||
„Rozšíření a rekonstrukce prostor pro archivaci.” |
- | |||
„Podpora digitalizace obecních, školních i farních kronik.” |
- | |||
„Příprava oslav k výročí vzniku obce, rok 2020 – 750 od první písemné zmínky.” |
- | |||
Opatření : „kulturní akce” Pořádat, koordinovat, propagovat ve spolupráci se spolky pestrou žánrovou nabídku kulturních akcí vhodných pro všechny věkové skupiny obyvatel. Podporovat aktivity občanů a spolků v pořádání akcí. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zbudovat zázemí pro kulturní akce” |
- | |||
- revitalizace budovy kulturního domu, letního kina a přilehlého areálu. |
„Vybudování komunitního centra na Kolonii včetně potřebného vybavení.” |
- | |||
„Pořádání tradičních kulturních akcí.” |
- | |||
„Pořádání akcí na podporu rodiny ve spolupráci se ZŠ a MŠ” |
- | |||
(např. den dětí, v rámci prevence například den se složkami IZS). |
„Propagace kulturních akcí v místních a regionálních médiích.” |
- | |||
„Rozvíjet tzv. Rohateckou divadelní sezónu, celoročními plány představení.” |
- | |||
Opatření : „knihovna” Využívat knihovnu jako místo pro setkávání obyvatel všeho věku, podpora čtenářství. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nabízet zájmové činnosti pro nejmenší čtenáře (Dílničky).” |
- | |||
„Pořádat besedy pro žáky MŠ, ZŠ i pro dospělé se spisovateli a osobnostmi různých oblastí.” |
- | |||
„Aktualizace a modernizace knihovního fondu.” |
- | |||
„Podpora čtenářské gramotnosti např. formou divadelních představení pro děti.” |
- | |||
„Pořádání aktivit pro seniory, přednášky, kurzy na PC apod.” |
- | |||
„Průběžně vybavit knihovnu moderními technologiemi.” |
- | |||
Cíl : „IV. SPORT”
Sportovní činnost a pohybové volnočasové aktivity všeho druhu jsou základním předpokladem udržení zdravého a plnohodnotného životního stylu současné populace. Obec bude i nadále vytvářet podmínky pro naplnění tohoto prioritního cíle.
Opatření : „sportovní spolky, sdružení a veřejnost” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora sportovních spolků a sdružení v obci.” |
- | |||
„Podpora sportovní činnosti pro veřejnost.” |
- | |||
„Ocenění významných sportovců obce.” |
- | |||
Opatření : „zázemí pro sport, sportovní hřiště a areály” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rozvíjet sportoviště ve všech částech obce tak, aby byla dostupná všem.” |
- | |||
„Možnost zatemnění oken v tělocvičně ZŠ - venkovní zatemnění.” |
- | |||
(Pro potřeby zápasů stolního tenisu). |
„Doplňovat inovované herní prvky do stávajících dětských hřišť.” |
- | |||
„Provádět pravidelné revize sportovišť v návaznosti na platnou legislativu.” |
- | |||
„Rekonstrukce zázemí pro fotbalisty” |
- | |||
- stávající budova kabin- zvýšení kapacity, rekonstrukce sociálního zařízení, rozšíření stávajícího bufetu a zlepšení jeho zázemí, vznik prostoru pro „malou síň slávy“. |
„Vylepšit plochu tréninkového hřiště” |
- | |||
- dodělat osvětlení, zábrany za brankami k lepšímu využití všemi mužstvy. |
„Zabezpečení areálu TJ Slavoj Rohatec” |
- | |||
- oplocení areálu a jeho údržba. |
„Zlepšit povrch tenisových kurtů v Rohatci” |
- | |||
- Kolonii - výměna asfaltového povrchu za moderní bezpečnější povrch, který není kluzký, a realizovat opatření zabraňující posunu podloží kurtů, díky kterým dochází k trhání plochy. |
Cíl : „V. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, EKOLOGIE”
Opatření : „sídelní zeleň” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Údržba veřejné zeleně v obci.” |
- | |||
„Doplňování výsadeb sídelní zeleně, zejména v okrajových částech obce a lokalitách nové výstavby.” |
- | |||
„Vytvoření lesoparku pro veřejnost.” |
- | |||
„Realizace výsadby rodinné aleje.” |
- | |||
„Výsadba 750 stromů při příležitosti významného výročí obce.” |
- | |||
Opatření : „větrná a vodní eroze, volná krajina” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora vzniku protierozních opatření ve volné krajině.” |
- | |||
„Zasakování dešťových vod” |
- | |||
(retenční nádrže, vodoteče, mokřady, vodní plochy). |
„Změnit způsob hospodaření se zemědělskou půdou.” |
- | |||
„Realizace prvků ÚSES v návaznosti na územní plán.” |
- | |||
„Vyžadovat respektování územního plánu v souvislosti s ochranou přírody a životního prostředí.” |
- | |||
„Podpora činnosti včelařů a myslivců.” |
- | |||
Opatření : „hluk, odpady, ostatní” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Optimalizovat třídění odpadů.” |
- | |||
„Kompostovat bioodpady.” |
- | |||
„Likvidace černých skládek.” |
- | |||
„Osvětová činnost.” |
- | |||
„Podporovat akci „Ukliďme Rohatec.“” |
- | |||
„Podpora zapojení veřejnosti do akcí zlepšující životní prostředí, aktivní účast na výsadbách zeleně.” |
- | |||
Cíl : „VI. KOMUNITNÍ ŽIVOT V OBCI”
Chceme zvyšovat zájem občanů o dění v obci, informovanost a jejich spoluúčast na rozvoji obce.
Opatření : „informovanost občanů” Rozšiřování a modernizace informačních zdrojů a médií pro komunikaci s občany. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Dobudování a propojení rozvodů kabelové televize.” |
- | |||
„Údržba místního rozhlasu.” |
- | |||
„Facebook s kulturním servisem a propagací.” |
- | |||
„Vydávání zpravodaje v celobarevné podobě a v počtu odpovídajícím počtu obyvatel obce.” |
- | |||
„Získávání informací o potřebách občanů formou osobních setkání členů radnice s občany či spolky, dotazníkovým šetřením, diskuzemi s občany.” |
- | |||
Opatření : „regionální spolupráce” Nadále se aktivně podílet na činnosti MAS Dolní Morava z.s., DSO Obce pro Baťův kanál a DSO Mikroregionu Hodonínsko. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Účastnit se akcí pořádaných MAS Dolní Morava z.s., DSO Obce pro Baťův kanál a DSO Mikroregionu Hodonínsko, aktivně se podílet se na jejich organizaci a propagaci.” |
- | |||
Cíl : „VII. SOCIÁLNÍ POLITIKA”
Opatření : „Podpora sociálních aktivit” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Finanční příspěvek obce na služby sociální péče a prevence využívané občany Rohatce v rámci systému sociálních služeb ORP Hodonín.” |
- | |||
„Podpořit rozvoz obědů ze školní jídelny občanům Rohatce.” |
- | |||
„Podpora osvěty” |
- | |||
- organizování besed, exkurzí, kurzů výpočetní techniky s odborným lektorem, kulatých stolů, seminářů pro rodiče, seniory a sociálně znevýhodněné občany. |
Cíl : „VIII. DOPRAVA”
Rozvíjet dopravní systém v maximální bezpečnosti bez negativních vlivů na životní prostředí a úroveň bydlení.
Opatření : „komunikace” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Průběžně aktualizovat dopravní značení” |
- | |||
dle potřeb provozu na komunikacích, včetně promítnutí schválených změn do pasportu komunikací. |
„Průběžně provádět údržbu a rekonstrukci povrchů.” |
- | |||
„Zvýšit bezpečnost křižovatky Hodonínská-Osvobození.” |
- | |||
„Zajistit opravu silničního průtahu obcí společně s JMK.” |
- | |||
„Bezpečně propojit centrální části obce a Kolonii.” |
- | |||
Opatření : „cyklostezky, chodníky, parkovací místa” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Dopravu cyklistů postupně převádět ze silnice na cyklostezky:” |
- | |||
- cyklostezka Rohatec centrum- Rohatec Kolonie, - cyklostezka Rohatec- Hodonín, - cyklostezka s napojením na Ratíškovice. |
„Rekonstrukce chodníků v havarijním stavu” |
- | |||
na nový moderní bezbariérový standard, výstavba nových chodníků v nových lokalitách k bydlení. |
„Parkovací místa” |
- | |||
– v nových lokalitách pro bydlení počítat s parkovacími stáními. |
„Pokusit se při realizaci opravy průtahu obce aplikovat do uličního prostoru ulice Hodonínská nová parkovací místa.” |
- | |||
Cíl : „IX. BEZPEČNOST”
Obec systematicky přijímá opatření pro zajištění bezpečného prostředí a dodržování zákonnosti.
Opatření : „monitorovací kamerový systém” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Postupně rozšiřovat a zdokonalovat kamerový systém.” |
- | |||
Cíl : „X. PROPAGACE OBCE”
Obec zlepšuje propagaci obce a informovanost veřejnosti o obci.
Opatření : „zlepšení propagace obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Propagační materiály obce.” |
- | |||
„Vytvořit informační panely o zajímavých místech obce.” |
- | |||
V programu rozvoje obce jsou mimo cíle a opatření především stanoveny aktivity, které chce obec v příštích letech realizovat. K jejich naplňování je však nutná efektivní spolupráce i jednotlivých aktérů, a to konkrétně obce, spolků, subjektů v obci a občanů.
Zajišťování naplňování programu bude mít na starosti zastupitelstvo obce v čele se starostou/starostkou. Monitoring bude probíhat dle potřeb obce, minimálně 1x za 2 roky a bude ho provádět zastupitelstvo. Při monitoringu se budou sledovat především nashromážděná data a informace, které pomohou k vyhodnocení průběhu realizace dílčích aktivit jednotlivých opatření a programových cílů.
Bude sledováno zejména:
- naplňování aktivit, které byly na daný rok plánovány - v případě jejich nerealizace důvody proč,
- vyhledávání a zajišťování zdrojů pro financování aktivit PRO a s tím spojena finanční náročnost,
- projednávání změn PRO,
- schvalování aktualizace PRO.
Při kontrole bude sledováno naplňování strategie a bude také vyhodnocováno, do jaké míry byly plánované záměry a aktivity skutečně realizovány a v případě, že nebyly, tak důvody, proč se tomu tak nestalo. Současně bude nutné i přehodnocení každého ze záměrů, zhodnocení potřebnosti jejich realizace a případně možnost provést změny. Možné bude i přehodnocení priorit jednotlivých záměrů.
Dokument bude zveřejněn na webu OBCEPRO (Program rozvoje obce), webových stránkách obce a zároveň bude přístupný k nahlédnutí v listinné podobě na obecním úřadě.
Tento strategický dokument je dokumentem, který je potřeba aktualizovat v závislosti na průběhu realizace jeho částí.
Každé změny a aktualizace budou schváleny na zasedání zastupitelstva obce. Dokument bude vždy zveřejněn na internetových stránkách obce.
Obec Rohatec předpokládá financování prostřednictvím vhodných dotačních titulů, ať už ze strany kraje, státního rozpočtu nebo prostředků EU.