Tento plán rozvoje obce vznikl za účelem stanovení dlouhodobé koncepce rozvoje s ohledem na priority rozvoje. Součástí plánu je analýza stávající situace, závěrem analytické části je SWOT analýza. Následuje strategická část – definování strategické vize, určení základních strategických oblastí rozvoje, cílů v jednotlivých oblastech a způsobů, jak je naplnit.
Obec Zaloňov leží v Královéhradeckém kraji, v okrese Náchod, 4,5 km od města Jaroměř a 10 km od města Dvůr Králové nad Labem. Obec má čtyři části – Horní Dolce, Rtyně, Vestec a Zaloňov. Obec s počtem cca 449 obyvatel je součástí mikroregionu Hustířanka, MAS Hradecký venkov a spadá do CHOPAV Východočeská křída. Rozloha obce je 931 ha.
Strategický plán rozvoje obce je v souladu se strategií rozvoje Královéhradeckého kraje. Vize Královéhradeckého kraje, tj. „Královéhradecký kraj – místo pro kvalitní život“, se promítá do cílů samotné obce a navazuje na ni. Výchozí podmínky, totiž rovnoměrný rozvoj měst a obcí, vysoká kvalita života obyvatel, posilování konkurenceschopnosti a vzdělanostní struktury regionu, jsou integrovány do plánu rozvoje. Plán rozvoje obce Heřmanice je tak v souladu s nadřazenými strategiemi rozvoje.
Obec Zaloňov (dříve též Zaluňov, německy Salnai) se nachází 4,5 km severozápadně od Jaroměře. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1361. K 1. 1. 2016 měla obec 449 stálých obyvatel. Stavbou se zajímavou historií je kostel sv. Petra a Pavla, který je poprvé zmiňován již v roce 1363. Za husitských válek byl zničen a znovu postaven byl až v roce 1725. V roce 1893 byl pro zchátralost zbořen a v letech 1898 - 1900 byl nahrazen novou novogotickou svatyní. Dominantní stavbou je kromě kostela také budova klasicistní školy z 19. století. V katastru obce se nachází vyhlášený golfový areál Nová Amerika. Mezi místní části obce patří Horní Dolce, Rtyně, Vestec a Zaloňov.
Horní Dolce (německy Ober Dolzen) je malá vesnice, část obce Zaloňov v okrese Náchod. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Zaloňova. V roce 2009 zde bylo evidováno 11 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 42 obyvatel. Horní Dolce je také název katastrálního území o rozloze 2,74 km2. V katastrálním území Horní Dolce leží i Vestec. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1790.
Pamětihodnosti
Rtyně (německy Ertin) je malá vesnice, část obce Zaloňov v okrese Náchod. Nachází se asi 2 km na jih od Zaloňova. V roce 2009 zde bylo evidováno 49 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 108 obyvatel. Rtyně je také název katastrálního území o rozloze 3,03 km2.
Vestec (německy Westetz) je část obce Zaloňov v okrese Náchod. Nachází se na jihu Zaloňova. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 144 obyvatel. Vestec leží v katastrálním území Vestec u Jaroměře o rozloze 1,35 km2.
Kladské pomezí
Kladské pomezí je turistický a kulturní region v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskem, zhruba odpovídající okresu Náchod. Oblast vyniká velkou hustotou malých měst i přírodních atraktivit. Pochází odsud nadprůměrné množství osobností české kultury, zejména literatury, jmenovitě Alois Jirásek, Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Josef, Karel a Helena Čapkovi, a žila tu i spisovatelka Božena Němcová a režisér, scénárista a herec Miloš Forman. Díky své příhraniční poloze má turistická oblast Kladské pomezí i bohatou vojenskou historii, která je zhmotněna systémem opevnění napříč celým územím. Do odsunu Němců se jednalo o smíšené česko-německé území a nacházelo se zde jedno z mála míst v Čechách, kde většinově české osídlení sahalo až za zemskou hranici do Českého koutka v Kladském hrabství. Celým regionem protékají dvě řeky – Metuje a Úpa.
CHKO Broumovsko
Na severní části území Kladského pomezí se rozkládá Chráněná krajinná oblast Broumovsko, která se řadí k CHKO vrchovinného typu. CHKO byla zřízena v roce 1991 vyhláškou Ministerstva životního prostředí na ploše 410 km² za účelem „ochrany a postupné obnovy hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti“.
Hory a skalní města
V turistickém regionu Kladské pomezí a zároveň i v CHKO Broumovsko se nacházejí skalní města s neobyčejnými skalními útvary. Nejrozsáhlejšími pískovcovými skalními masivy jsou Adršpašsko-teplické skály. Dominantou kraje u města Police nad Metují je stolová hora Ostaš a téměř od severní části hranic se táhne pás Broumovských stěn, který navazuje na polský národní park Góry Stolowe. Jiráskovy skály (Bischofstein) jsou menší oblast pískovcových skal, které navazují na Teplické skalní město, u nichž se nachází bývalý barokní zámeček a Černé jezírko. Naproti Adršpašským skalám se tyčí Křížový vrch, neboli také Rozsochatec, ke kterému vede obnovená křížová cesta.
Kromě skalních měst se také v Kladském pomezí nachází Jestřebí hory s nejvyšším vrcholem Žaltman (739 m n. m) a Javoří hory s nejvyšším bodem Ruprechtický Špičák (880 m n. m.).
Ostatní přírodní zajímavosti
Babiččino údolí a Ratibořice je národní kulturní památka a národní přírodní památka ležící na řece Úpě. Údolí bylo pojmenováno podle povídky Babička od spisovatelky Boženy Němcové. Při soutoku řeky Metuje a Olešenky je údolí přírodního parku Peklo, kde se nachází stylová restaurace Peklo s motivy čertů postavena na základě návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V neposlední řadě se také u České Skalice rozkládá vodní nádrž Rozkoš, které se přezdívá „východočeské moře“ a která je určena především pro vyznavače vodních sportů a rekreace.
Okres Náchod je členem Euroregionu Glacensis. Broumovsko bylo v letech 2001–2004 současně členem Euroregionu Dobrava.
Status: | obec |
Obec (LAU 2): | CZ0523 574660 |
Kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
Okres (LAU 1) | Náchod (CZ0523) |
Obec s rozšířenou působností: | Jaroměř |
Pověřená obec: | Jaroměř |
Historická země: | Čechy |
Katastrální výměra: | 931,82 ha |
Katastrální pracoviště: | Náchod |
Počet obyvatel k 31.12.2016: | 449 |
Zěměpisné souřadnice: | 50°22'26'' s.š., 15°53'17'' v.d. |
Nadmořská výška: | 248 m.n.m. |
První písemná zpráva: | 1361 |
PSČ: | 551 01 |
Základní sídelní jednotky: | 4 |
Části obce: | 4 |
Počet katastrálních území: | 4 |
Adresa obecního úřadu: | Zaloňov 46, 551 01 Jaroměř |
Oficiální web: | www.zalonov.cz |
Email: | ou.zalonov@cmail.cz |
Historie obce
Počátky obce Zaloňov, ležící v severovýchodních Čechách nedaleko města Dvora Králové nad Labem, nejsou blíže známy. První písemná zmínka in originali se datuje až k roku 1361, kdy tamní vesnice (v latinském originále „in Zalonow villa“) ležela v tehdejším Hradeckém kraji a spadala pod majetkovou správu opočenského hradu a kostela. Zanedlouho poté, roku 1363, je poprvé zmíněn místní kostel sv. Petra a Pavla, který podléhal plebánii v Semonicích. Po husitských válkách, zřejmě na přelomu 14. a 15. století, se ves Zaloňov, v soudobých pramenech nazývaná též Zaluňov, stala majetkovou součástí majitelů tvrze v Žirči. Jeden její držitel, Jiřík z Gerštorfu a na Cholticích, prodal r. 1539 tvrz, dvůr a ves Žireč, a dále okolní vsi Zaloňov, Hřibojedy a Dubenec panu Adamovi Zilvárovi z Pilníkova a na Břecštejně za 2500 kop grošů českých. Následně až do Bílé hory byla poddanská ves Zaloňov v majetku rodu ze Zilvárova (Sylvárova). Kvůli odbojné účasti jednoho člena tohoto rodu ve stavovském povstání byl celý statek Žireč (a tedy i ves Zaloňov) konfiskován a 8.7.1622 postoupen Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic, současné spolumajitelky opočenského panství. Spolumajitelka o rok později (1623) obdržela i sousední konfiskovaná panství Náchod a Nové Město n. Met. Pro účast jejího syna Adama Erdmana Trčky z Lípy v připravovaném spiknutí císařského generála Albrechta z Valdštejna (oba zavražděni v únoru 1634 v Chebu), bylo toto žirečské zboží opět konfiskováno a císařem Ferdinandem III. následně darováno v letech 1635 - 1636 jezuitskému řádu, konkrétně jezuitské koleji u sv. Anny ve Vídni, která tento majetek vlastnila až do svého zrušení v roce 1773. Od poloviny 17. století se již vesnice Zaloňov označovala německým názvem Salmov nebo Salnay, když došlo k jejímu postupnému poněmčení. V soupisu berní ruly (z r. 1654) zde spolu se sousedním Kašovem bylo evidováno 12 chalupníků a 7 zahradníků. Jednalo se o zemědělsky chudou lokalitu, jak také dokládá tzv. tereziánský katastr z r. 1757, který evidoval v této „sloučené“ vesnici celkem 26 hospodářů, vesměs drobných chalupníků a zahradníků, obhospodařující své polnosti v průměrné výměře jednoho až pěti hektarů. Řemesla podomácku provozovali kovář a švec, dále zde byli čtyři tesaři, dva tkalci a punčochář. Po zrušení jezuitského řádu bylo žirečské zboží prodáno nadačnímu fondu, od něhož ho r. 1828 koupil statkář Martin Wagner. Tehdejší již „samostatná“ ves Zaloňov (Salnai) se nacházela na mlýnském potoce při cestě do Dvora Králové a měla 55 domů a 331 obyvatel, lokální kostel sv. Petra a Pavla, školu a dva hospodářské dvory. K roku 1843 měla 57 domů a 349 obyvatel. Po zrušení poddanství v září 1848 a vydání prozatímního obecního zřízení v březnu 1849 a následně provedené územněsprávní reformě se původní poddanská ves Zaloňov stala samostatnou svobodnou obcí s vlastním obecním úřadem. V čele místní samosprávy stál zvolený starosta, jemuž byli nápomocni (podle platných předpisů) další dva radní a maximálně čtyři výbory. Všichni tak dohromady tvořili obecní zastupitelstvo. Pozici místní samosprávy ještě více upevnilo obecní zřízení, vydané v dubnu 1864 a platné s několika novelami v období československé republiky. Podle jeho ustanovení se pak obec Zaloňov řídila ve své každodenní činnosti, když mj. volila ze svého středu své zástupce, kteří v zasedáních rady a zastupitelstva schvalovali rozpočet obce a projednávali veškeré obecní záležitosti, např. domovské právo, obecní majetek a stavby apod. Také zde, asi na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století, v souvislosti s vydanými zákony, zřídili dvoutřídní obecní školu. Tehdy obec Zaloňov, která měla přibližně 215 ha vlastního katastrálního území, administrativně příslušela pod Okresní hejtmanství (od 1919 Okresní správu politickou a od 1928 Okresní úřad) ve Dvoře Králové n. L. a dále pod Okresní soud v Jaroměři. Tento stav prakticky trval až do osudného podzimu 1938. Počet obyvatel se pohyboval přibližně na stejné úrovni, od 284 v r. 1880 až po 199 v r. 1930. Mírný pokles byl zapříčiněn postupným odchodem místních lidí za prací do průmyslových měst, zejména sousedního Dvora Králové. Kolem roku 1930 v obci působily elektrárenské družstvo a záložna, otevřeny byly dva hostince, dvě trafiky a jeden obchod se smíšeným zbožím. V této době (podle úředního sčítání lidu k r. 1910 a 1930) zde žilo přibližně 95, resp. 85 procent obyvatel německé národnosti. Z toho důvodu byl Zaloňov (spolu s okolními obcemi) v důsledku rozhodnutí tzv. mnichovského diktátu vyjmut ze správy Československa a v říjnu 1938 přičleněn spolu se sudetským německým územím pod správu Německé říše, administrativně pod trutnovský soud. Po jejím rozpadu v květnu 1945 byl Zaloňov začleněn zpět pod správu československého státu, když administrativně byl znovu zařazen pod soudní okres Jaroměř a nově pod správu Okresního národního výboru Jaroměř, jenž byl oficiálně zřízen v říjnu 1945. Správu obce pak zajišťoval místní národní výbor. Kolem roku 1950 zde bylo ustaveno jednotné zemědělské družstvo. V rámci další územněsprávní reorganizace, s platností od 1. 7. 1960, se Zaloňov stal součástí dnešního okresu Náchod. Zároveň byly pod jeho správu začleněny okolní obce, dosud samostatné MNV Rtyně a Vestec, a dále osada Horní Dolce, jež byla předtím místní částí města Jaroměře. Zásluhou této územní integrace navýšil Zaloňov svou rozlohu na 932 hektarů a počet obyvatel přesahující hodnotu 300. Tento stav trval i v r. 1992.
Nejstarší zpráva o farním kostelu sv. Petra a Pavla pochází z roku 1363. Za husitských válek byl zcela zničen. Znovu byl vystavěn jezuity v r. 1725 a přifařen k Dubenci. V r. 1785 zde byla zřízena fara, do jejíhož obvodu náležely obce Horní Dolce, Kašov, Rtyně a Vestec. Katolická farnost čítala přes tisíc věřících a jejím přímým nadřízeným se stala královéhradecká diecéze. Barokní kostel byl r. 1893 zbořen a na jeho místě byl v letech 1898-1900 vystavěn nový chrám v pseudogotickém slohu (projekt od jaroměřského architekta Čermáka).
Místní části Rtyně a Vestec se poprvé připomínají k r. 1387 („in villis Hrtynye“), resp. 1452 („v Vesci dvuor popl.“). Jejich historický vývoj byl obdobný. Poddanská ves Rtyně, nazývaná v pramenech Hertin nebo Ertin, byla v 16. a 17. století majetkovou součástí panství Smiřice, po jeho majetkovém „rozdělení“ součástí dílu Hoříněvěs. Poddanská ves Vestec, též zvaná Veslec nebo Vesce, byla zase v držení různých drobných vlastníků poplužního dvora. V období pobělohorských konfiskacích se dostala do majetku jezuitského řádu u sv. Klementa v Praze, který ji koncem 17. století přenechal jezuitským majitelům panství Žireč. Na počátku třicátých let 19. století měly tyto vesnice 41 domů a 228 obyvatel, resp. 35 domů a 242 obyvatel. Po r. 1850 se staly samostatnými obcemi s vlastním úřadem a spadaly do soudního okresu Jaroměř. Počet domů a obyvatelstva zůstal přibližně stejný (s mírným poklesem jako u Zaloňova), zatímco Rtyně byla vesměs českou obcí, ve Vestci žilo přibližně 80 procent populace německé národnosti.
Horní Dolce a současně i Dolní Dolce se poprvé oficiálně připomínají až k roku 1790, kdy se jako hospodářský objekt (mlýn) staly územní a majetkovou součástí města Jaroměře. Ve třicátých letech 19. století zde celkem stálo 9 domů a žilo zde 60 lidí. Až do r. 1960 byly součástí města Jaroměře.
Demografická situace
Počet obyvatel v obci Zaloňov drží vzrůstající trend. Za posledních 16 let se počet obyvatel v obci zvýšil o 48 lidí. Věkové rozložení obyvatel též vykazuje pozitivní trend – postupně roste skupina mladých do 15 let a rovněž dochází k postupnému růstu skupiny ekonomicky aktivních obyvatel. Průměrný věk obyvatel je nyní 38.5 roku.
V obci žije velký počet studovaných lidí. Celkem 46% obyvatel má vzdělání ukončené střední školou. Z tohoto počtu celkem 52% lidí ukončilo své vzdělání maturitní zkouškou nebo vyšší.
Sociální situace
Obec Zaloňov i její části obce nemají problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s výskytem sociopatologických jevů, národnostními menšinami a ani se sociálně slabými obyvateli či skupinami obyvatel.
Obec Zaloňov je ve spolkové činnosti hodně bohatá. Obec má nyní celkem 9 spolků, které se pomáhají starat o zájmovou i sportovní činnost v obci. Mezi stávající spolky v obci patří SDH Zaloňov, Český svaz žen Zaloňov, Rybářský spolek Zaloňov – Vestec, UFO Záblesk Vestec, Myslivecký spolek Hubert Zaloňov, Spolek přátel koní Zaloňov, SOS Rtyně, Vertynští šipkaři, Český zahrádkářský svaz.
Sbor dobrovolných hasičů v letošním roce oslavil 125. výročí založení svazku. Spolek se pyšní družstvem žen i mužů a pravidelně se účastní soutěží pořádaných v okolí. Dále se podílejí na pořádání akcí v obci, např. dětského dne, pálení čarodějnic apod. Některé akce pravidelně sami pořádají. Hasiči mají svůj klub v budově Obecního úřadu v 1. patře.
Myslivecký spolek Hubert Zaloňov byl založen v březnu 1993. Tento spolek má na starosti lov a odchyt divokých zvířat a související činnosti s tím spojené. Svazek má svůj klub v maringotce u lesa.
Spolek Český svaz žen pořádá pro obyvatele obce zájezdy (např. do hlavního města Prahy), které jsou spojené s kulturní akcí (většinou divadlo). Spolupodílí se na společenském dění obce, pořádá každoroční „Babský bál“ a dětský karneval, aktivně se podílí na akcích pořádaných jinými spolky.
Záblesk z.s. je nezávislá dobrovolná organizace badatelů a zájemců v oblasti neidentifikovatelných létajících objektu (UFO), paranormálních jevů, kruhů v obilí (agro-symbolů), aj. Klub působí na území ČR, převážně v královehradeckém kraji a sdružuje osoby starší 15ti let, kteří jsou občany ČR. Sídlem klubu je Vestec u Jaroměře. Při své činnosti se klub řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky a stanovami klubu.
Český zahrádkářský svaz byl založen v říjnu 1990.
Účelem spolku je vyvíjet pro své členy aktivity směřující k jejich sportovnímu a rekreačnímu vyžití v rámci aktivního sportování nebo souvisejících činností.
Spolek přátel koní vznikl v červnu 1998. Členové spolku každoročně pořádají svatohuberstskou jízdu a podílejí se účastí koní ze svých stájí na dětském dni.
Rybářský spolek Zaloňov – Vestec vznikl v listopadu 2004. Svou činnost rozšířili i na vedení dětského kroužku. Každoročně pořádají rybářské závody.
Spolek Vertynští šipkaři vznikl v srpnu 2013. Spolek ve své činnosti podporuje rekreační a zájmové činnosti v obci.
Obec pořádá pro své občany i blízké okolí mnoho akcí. V obci s kulturním a společenským životem pomáhají spolky, které v obci fungují dobře. Kulturní život v obci je velmi bohatý, akce jsou pořádány pro místní, ale i obyvatelé z okolí. Mezi oblíbené akce v obci lze zařadit hasičský ples, myslivecký ples, dětský maškarní bál, turnaj ve stolním tenise, Hubertova jízda, turnaj ve fotbale – např. ženatí x svobodní nebo o Pohár starosty, pálení čarodějnic, vítání občánků, sousedské posezení, Mikulášská akce, hasičské soutěže, zdobení vánočního stromku, posezení pro důchodce s kapelou a další.
Občané v obci Zaloňov jsou o dění v obci informování klasickou cestou. Zastupitelstvo využívá vývěsek v obci, ale také webových stránek obce, kde se občané mohou dozvědět o plánovaných akcích a dění v zastupitelstvu, prohlédnout fotky z jednotlivých akcí apod. Dalším komunikačním kanálem je místní rozhlas. Zpravodaj ani jiný místní deník obec nevydává.
V obci k 31. 12. 2015 je registrovaných celkem 111 podniků, z toho 50 podniků je se zjištěnou aktivitou. Nejvíce převažují podniky zaměřené na velkoobchod, maloobchod, stavební činnost a průmysl. Dále pak zemědělství, lesnictví a rybářství a ubytování, stravování a pohostinství.
Dle právní formy je členění v obci následující:
Rozdělení umístění firem v následujících částech obce Zaloňov:
V obci Zaloňov a všech místních částí má sídlo celkem 18 firem. V minulosti sídlily v obci dalších 3 firmy, 4 firmy byly z obchodního rejstříku vymazány.
Z občanské vybavenosti je v Zaloňově obecní úřad, knihovna, kostel a hřbitov. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Místní obyvatelé mohou využívat veřejný vodovod. V obci není klasický kamenný obchod. Do obce Zaloňov jezdí 1x týdně pojízdná masna a pojízdná pekárna. Za větším nákupem obyvatelé do obchodu dojíždějí do nedaleké Jaroměře nebo Dvora Králové nad Labem . V obci lze nalézt i pohostinství, které je otevřeno kromě pondělí každý den. V místním pohostinství není v provozu kuchyně, ale lze využít ubytovacího zařízení v podobě 6 ubytovacích bytů. Občané pro setkávání a přátelská posezení mohou využívat kulturní místnost, která je v samostatně stojící budově za obecním úřadem. Kulturní místnost pojme cca 60 lidí a lze si ji pronajmout na pořádání soukromých akcí, jako jsou narozeniny, svatby a jiná společenská setkání. Místní hasiči a myslivci zde každý rok v létě pořádají přátelská posezení.
Turisticky se jedná o velice zajímavou oblast a to jak z přírodovědného, tak z kulturně-historického hlediska. Největšími lákadly jsou krásná příroda a krajina CHKO Broumovsko s pískovcovými skalními městy, zámky Náchod, Nové Město nad Metují a Ratibořice (popř. mimonáchodské Opočno a Kuks), Babiččino údolí, pohraniční pevnosti na Dobrošově (event.), vojenská pevnost v Josefově, železniční muzeum v Jaroměři, textilní muzeum a Barunčina škola v České Skalici, Jiráskův Hronov, Broumov se známým klášterem, přehrada a autocamp Rozkoš, Pekelské údolí, blízké Polsko (Kudowa Zdrój, Sudety 1, Sudety 2, Góry Stołowe), Krkonoše, Orlické hory.
V současné době v obci Zaloňov žije ve věku od 15 do 64 let celkem 392 osob, což je 87% všech obyvatel. Průměrný věk obyvatel 38,5 let. Obyvatelé obce jsou v aktivním produktivním věku. Vzhledem k blízkosti velkých měst (Hradec Králové a Jaroměř) není s prací v okolí problém.
Vodovod
Obec Zaloňov a její místní části mají z infrastruktury zaveden pouze vodovod. Vodovod spravuje VAK Jaroměř a budování proběhlo mimo dotaci postupně od roku 1988.
Čističku odpadních vod a plynofikaci obec Zaloňov nemá, kanalizace v obci je pouze dešťová.
Na území obce je kvalitní telekomunikační signál, několik poskytovatelů bezdrátového internetu a pevná linka.
.
Nakládání s odpady a svoz tříděného i komunálního odpadu zajišťuje firma Marius Pederson z Jaroměře. Obyvatelé mají po obci rozmístěny kontejnery na tříděný odpad (papír, sklo, plasty). Odpad se odváží 1x za 14 dní nebo 1x za měsíc, záleží na jednotlivých obyvatelích a zaplacených známkách za svoz odpadů. Sběr železného odpadu a nebezpečného odpadu zajišťují místní hasiči 2x ročně.
Dopravní infrastruktura
Obcí Zaloňov prochází silnice III.třídy č.32542. Území svazku Hustířanka, do kterého obec Zaloňov spadá, protíná několik významných silničních tahů. Mezi nejvýznamnější patří zejména silnice I/37 Jaroměř – Trutnov. Další významnou silnicí je silnice II/285 Nové Město nad Metují – Lanžov/Sedlec. Vedle jihozápadní hranice Mikroregionu Hustířanka vede silnice I/33 Hradec Králové – Jaroměř – Náchod s napojením do Polska. Tato komunikace je extrémně vytížena. V budoucnu bude tento silniční tah nahrazen dálnicí D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř s rozdvojením na Náchod a Polsko, a na Trutnov. Dálnice již povede po katastrálním území některých obcí (Rožnov, Zaloňov, Hořenice, Heřmanice). Sjezdy z dálnice budou o obce Rožnov s následným pokračováním na Velichovky, tento sjezd bude nazván „Jaroměř Jih“. Další křižovatka na dálnici bude s novou trasou silnice I/33 pro napojení Náchoda severozápadně od Jaroměře mezi obcemi Hořenice a Heřmanice. Od této křižovatky povede dále na Trutnov rychlostní komunikace R37.
Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici je 28 km, doba dojezdu je cca 27 min. Jde o dálnici D11 - Hradec Králové – Praha.
Železniční doprava je zastoupena pouze severovýchodně od obce. Nejbližší vlaková zastávka je v Jaroměři. Vlakové nádraží Jaroměř je vzdáleno 4,4 km a lze vyjet třemi směry: na Liberec, Hradec Králové a Trutnov. Dále je v Jaroměři stanice Jaroměř- zastávka na trati směřující do Staré Paky až Liberce (Jaroměř-zastávka – Kuks- Žireč – Dvůr Králové), která je od Zaloňova vzdálená 3 km.
Obec je dostupná autobusovou dopravou.
O místní komunikaci se stará obec sama spolu se společností SÚS Jaroměř a UNIAGRO Zaloňov. Parkovací místa jsou řešena převážně u domů, u OÚ je zřízeno parkoviště s cca 5 parkovacími místy. Parkovacích míst je dostatek a odpovídají potřebám obyvatel obce.
Obcí prochází cyklotrasa č. 4116.
Spojení obce s okolím umožňuje autobusová doprava. V obci jezdí spoj Jaroměř – Dubenec, který projíždí obcí Zaloňov, Velichovky a Vilantice.
Trasa Jaroměř - Dubenec - v pracovní dny lze využít celkem 12 spojů, první spoj jede 5:30 hod. a poslední spoj jede v 20:30 hod. Doba jízdy z obce na konečnou stanici Dubenec je cca 20 min, dojezd 13 km.
Trasa Dubenec – Jaroměř – v pracovní dny lze využít celkem 10 spojů, první spoj jede 5:15 hod. a poslední spoj jede v 19:20 hod. Doba jízdy z obce na konečnou stanici Jaroměř je cca 8 min, dojezd 4 km.
Obec Zaloňov veřejnou hromadnou dopravu nemá.
Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále v obci lze najít obecní úřad, knihovnu, kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat veřejný vodovod.
Mateřská škola
Obec Zaloňov svoji mateřskou školu nemá. Na území svazku Hustířanka, kam obec a její části spadá, se nachází 5 mateřských škol v 5 obcích (Dubenec, Heřmanice, Lanžov, Libotov a Velichovky). Obecným problémem, se kterým se potýkají již delší dobu téměř všechny mateřské školy je nedostatek dětí. Vzhledem k vyšší porodnosti posledních dvou let tento problém částečně pomine. Děti z obce Zaloňov jezdí do školky v Heřmanicích, kam je sváží svoz z Heřmanice.
Základní škola
Obec Zaloňov svoji základní školu na katastru obce nemá. Ve svazku Hustířanka, kam obec spadá, se nachází celkem 2 základní školy, jedna v Dubenci (1. - 9. třída) a další ve Velichovkách 1. - 5. třída. Problémem malých škol v obcích je nedostatečný počet žáků, který může být důvodem ke zrušení školy. Obce musí žádat o výjimku, aby mohlo být vyučování v jejich škole zachováno. Děti, které nenavštěvují základní školu v Dubenci ani ve Velichovkách nebo děti 6. - 9. třídy, které vyšly ze ZŠ ve Velichovkách, dále jezdí do ZŠ v Jaroměři či Dvoře Králové nad Labem, popř. děti z obcí na jihu mikroregionu jezdí do Smiřic. Děti z obce Zaloňov většinou navštěvují základní školu v Jaroměři.
Střední školy
Na území svazku Hustířanka není žádná střední škola. Střední školy se nachází v nedalekých městech Dvůr Králové nad Labem, Jaroměři, dále pak Náchod, Nové Město nad Metují či Hradec Králové.
Vysoké školy
Nejbližší vysoká škola je v Hradci Králové, další potom v Pardubicích.
Své zdravotnické středisko obec Zaloňov nemá. Přestože do některých obcí dojíždějí praktičtí lékaři (např. Rožnov, Hořenice), patří mezi hlavní spádové zdravotnické zařízení ordinace lékařů v Dubenci (praktický, dětský, zubař). Spousta obyvatel má svého lékaře v Jaroměři, Dvoře Králové nad Labem nebo v místě, kde pracují. Zde jsou základní ordinace lékařů (praktický lékař, dětský lékař, stomatolog a další specializované ambulance). Nemocnice je pak nejbližší ve Dvoře Králové nad Labem (10 km), Hradci Králové (25km) a Náchodě (25km).
Dojížďka za zdravotnickou péčí je často problémová zejména pro starší občany, kteří nevlastní automobil, neboť dopravní spojení je mnohde nedostatečné. Přesto je zajištěna autobusová doprava do obce Dubenec. Kromě Dubence je ordinace praktického lékaře také ve Velichovkách.
V obci nejsou dostupné služby sociální péče. Nejbližší zařízení jsou ve Dvoře králové nad Labem a Hradci Králové, kde je kromě léčebny pro dlouhodobě nemocné dostupný i denní stacionář, domov pro seniory, domov pro seniory se zdravotním postižením či domov se zvláštním režimem. Zde jsou i sociální poradny pro děti a mládež.
V obci Zaloňov je několik památných křížků, Pomník obětem 2. světové války a kostel svatého Petra a Pavla.
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla v Zaloňově byl vystavěn v letech 1898-1900 na místě dřívějšího zbořeného kostela. Zpráva o nejstarším kostele na tomto místě pochází z roku 1363. Kostel byl však za husitských válek zničen a obnoven až roku 1725 jezuity, kteří jej přifařili k Dubenci, dokud roku 1785 nebyla postavena vlastní zaloňovická fara. Roku 1893 však byl kostel zbořen a na jeho místě v letech 1898-1900 vystavěn dnešní chrám v novogotickém slohu podle plánů architekta Čermáka z Jaroměře.
Obec Zaloňov svým občanům může nabídnout k vyplnění volného času místní knihovnu.
Nová Amerika Golf Resort Zaloňov
Největší golfový areál ve východních Čechách tvoří mimo jiné 27 jamkové mistrovské hřiště s 18 jamkami golfové akademie PAR 3.
Jedná se o privátní zařízení a jeho majitel má sídlo mimo území svazku, takže ani daňové výnosy neplynou pro obec Zaloňov, na jejímž katastru se golfové hřiště převážně nachází. Areál hřiště je rozsáhlý a zasahuje na katastrální území obcí Zaloňov, Litíč a částečně Kuks (místní část Kašov). V golfovém areálu se nachází restaurace i ubytovací kapacity zejména pro golfisty. Resort vznikl rekonstrukcí bývalého selského statku a byl otevřen v červnu roku 2002. Tvoří jej tři mistrovské devítky (Woodland, Maple Hills a Bohemian Garden), díky čemuž je Nová Amerika největším golfovým resortem na východě Čech.
K resortu patří vynikající restaurace a v nabídce nechybí ani možnost ubytování v romantickém prostředí.
Nejvíce kulturních akcí z celého mikroregionu Hustířanka, kam obec Zaloňov spadá, se koná na Kuksu, kde se nachází monumentální stavba Hospitalu, který nechal postavit osvícený hrabě F. A. von Sporck. K hospitalu patří obrovské množství barokních soch od M. B. Brauna, ale také i Braunův Betlém, který se nachází již na katastrálním území obce Hřibojedy. Kuks je centrem veškerého kulturního dění po celý rok. Z nejvýznamnějších akcí lze jmenovat Přepadení v Kuksu, které probíhá kolem 26. července, Theatrum Kuks (3 -denní akce; konec srpna), Svatohubertské slavnosti (zač. října). Z kulturních zařízení se zde nachází galerie F. A. Šporcka, divadlo, o které se stará PhDr. Stanislav Bohadlo.
Další obcí bohatou na kulturní dění jsou Velichovky. V květnu se zde pořádá „Mise Velichovky“. Jedná se o vzpomínkovou jízdu historických vojenských vozidel americké armády z II. světové války. Ve Velichovkách bylo velitelství polního maršála Ferdinanda Schörnera, velitele skupiny armáda střed (Mitte). Vzpomínková akce na příjezd Američanů a střet s Němci probíhá i v jiných městech podle toho, jak tenkrát americká armáda postupovala.
Ve Velichovkách se v období od června do září pořádají každou neděli zejména pro lázeňské hosty v parku koncerty vážné hudby. Další hudební slavnosti se konají v obci Vilantice – resp. části Chotěborky. Zde se pořádá tradiční „Hudební léto na Chotěborkách“, které zahrnuje 5 koncertů v různých termínech od června do srpna. Koná se zde koncert sboru Akademického gymnázia v Praze, varhanní koncert, klarinetový recitál, klavírní koncert a svět jazzu – Pražské saxofonové kvarteto. Po koncertech následuje mše.
Tradiční jsou i místní pouti či posvícení a plesy. Celá řada akcí se koná při příležitosti nejrůznějších svátků či výročí.
Do kina je třeba dojíždět do Hradce Králové, Dvora Králové nad Labem či Jaroměře. V Jaroměři – Josefově – se nachází také pevnost z období II. světové války.
Hospital Kuks, vzdálenost 3 km
Jedinečný barokní komplex založený F. A. Šporkem, jehož stavba byla zahájena r. 1692. Nejprve byla vybudována lázeňská budova při léčivých pramenech, 1695 byly již lázně v provozu. |
|
Zámek Žireč, vzdálenost 5 km
Zámek stojí na okraji obce Žireč nedaleko Dvora Králové v Královéhradeckém kraji. Je to patrový čtyřkřídlý objekt, který má na západní straně nádvoří arkády a na severní straně hodnotný barokní portál. |
|
Pevnost Josefov, vzdálenost 5 km
Pevnost byla postavena v letech 1780-90 za císaře Josefa II a byla nejmodernějším obranným systémem a ochranou stavbou své doby. Na stavbu byly použity nejmodernější obranné prvky se spojením dokonalého začlenění do terénu. |
|
ZOO Dvůr Králové, vzdálenost 9 km
ZOO Dvůr Králové nabízí venkovní i vnitřní prohlídky exotických i afrických zvířat, dále botanickou zahradu, safari mezi volně žijícími zvířaty a spoustu dalších atrakcí nejen pro děti, ale i dospělé. |
|
Zámek Neděliště, vzdálenost 13 km
Zámek je kvůli dlouhodobému využívání státními statky značně zchátralý. Nyní je v soukromém vlastnictví. Střeží jej dva psi a v kleci v parku pak také jaguár. Na zámku se začínají provádět restaurační práce. |
|
Bílý most, vzdálenost 13 km
Bílý most najdete v Babiččině údolí nedaleko Viktorčina splavu. Převádí přes řeku silnici směřující z Ratibořic přes údolí k Žernovu. Přes mostek vede žlutá a červená turistická trasa. |
|
Červený most, vzdálenost 13 km
Červený most je zajímavou technickou památkou Babiččina údolí. Překlenuje říčku Úpu pod rýzmburským altánem. Jde o dřevěný trámový most na kamenných pilířích, který je mořený do výrazné rubínové barvy. |
|
Zámek Cerekvice nad Bystřicí, vzdálenost 13 km
Barokní zámek stojí na severním okraji obce Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, v nádvoří jsou přízemní arkády. |
Obec Zaloňov může svým občanům nabídnout dětské hřiště v Zaloňově a fotbalové hřiště ve Rtyni, u něhož se v průběhu roku 2017začne realizovat další dětské hřiště. Další možností k využití volného času je tělocvična v Zaloňově, která je vybavena posilovacím zařízením. V tělocvičně lze hrát i stolní tenis.
Téměř každá členská obec Mikroregionu Hustířanka má venkovní víceúčelové hřiště pro provozování sportovních aktivit. Možnost kryté plochy pro sportování v zimním období se naskýtá v obci Velichovky v soukromém zařízení K-Triumf. Obyvatelé mohou také jezdit do okolních měst. Možnost koupání se nachází v obci Lanžov, kde je koupaliště nebo na rybníku v obci Velký Vřešťov. V některých obcích působí sportovní oddíly – Sokol či fotbalové oddíly. Okolí Zaloňova nabízí hojné vyžití pro venkovní i vnitřní sporty. Blízkost větších měst je tak výhodou pro další sportovní vyžití. Obyvatelé mohou navštívit nabízené kurzy v Hradci Králové, Dvoře Králové nad Labem i Jaroměři.
Celková katastrální plocha obce je 932 ha, z toho orná půda zabírá 739 ha. Lesy zabírají pouze cca 80 ha katastru obce. Vzhledem ke geografické poloze je v obci velmi málo ploch s travním porostem. Kvalita vody i ovzduší je výborná, míra ohrožení hlukem minimální. Zdroje znečištění, ani lokality s ekologickými zátěžemi v obci nejsou.
Nad Zaloňovem se nachází památné lípy. Obec Zaloňov spadá do Kladského pomezí, do oblasti CHOPAV (Chráněná oblast přirozená akumulace vod). V oblasti je omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů.
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou vodním zákonem definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se vodním zákonem, v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje:
Peloidem nazýváme takovou přírodní látku, která je směsí anorganických a organických látek v různém poměru. Díky této široké definici se rozdělují do dvou základních skupin a to jsou bahna a humolity.
Účinky peloidů
Peloidy mají mimořádné tepelné účinky, pomalu a šetrně prohřívají organismus, nepůsobí jen povrchově, ale prohřívají i hlouběji položené orgány. Mají protizánětlivý a analgetický efekt.
Z balneologických učebnic a na základě platných zákonů je dávno definován peloid jako rašelina, slatina nebo bahno, tj. látka vzniklá v přírodě geologickými a biologickými pochody, u nás už staletí používaná k léčebným účelům v rozmělněném stavu ve směsi s vodou nebo příslušnou přírodní minerální vodou.
Podmínky využití stanovuje tzv. lázeňský zákon, reguluje Český inspektorát lázní a zřídel při MZ, konzultace poskytuje autorizovaná laboratoř MZ ČR ve Františkových Lázních.
Obec Zaloňov je samosprávní obcí. Obec s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností je obec Jaroměř. Veřejnou správu zajišťují následující úřady:
Úřad | Adresa | Kontakty |
Stavební úřad | Městský úřad Jaroměř - Stavební úřad, nám. ČSA 3 55133 Jaroměř |
491847111 podatelna@jaromer-josefov.cz http://www.jaromer-josefov.cz |
Finanční úřad | ÚzP v Jaroměři, nám. Československé armády 49, 55101 | 491418240 podatelna2706@fs.mfcr.cz http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/organy-financni-spravy/financni-urady/app/urad-kontakt/2706 |
Matriční úřad | Městský úřad Jaroměř – Matrika, nám. ČSA 16, 55101 | 491847242 podatelna@jaromer-josefov.cz http://www.jaromer-josefov.cz |
Úřad práce | Úřad práce - Kontaktní pracoviště Broumov, Na Příkopech 33, 55001 | 950138631 podatelna@na.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/kop/broumov/kontakty |
Úřad práce | Úřad práce - Kontaktní pracoviště Jaroměř, nám. Československé armády 3, 55101 | 950138640 podatelna@na.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/kop/jaromer/kontakty |
Úřad práce | Úřad práce - Kontaktní pracoviště Náchod, Kladská 1092, 54701 | 950138111 podatelna@na.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/kop/nachod/kontakty |
Úřad práce | Úřad práce - Kontaktní pracoviště Nové Město nad Metují, náměstí Republiky 78, 54901 | 950138650 podatelna@na.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/kop/nove_mesto_nad_metuji/kontakty |
Katastrální úřad | Katastrální pracoviště Náchod, Hrašeho 11, 54701 | 491407855 kp.nachod@cuzk.cz http://www.cuzk.cz/kp/nachod |
OSSZ | OSSZ Náchod, Karlovo náměstí 2054 54701 | 491401311 posta.na@cssz.cz http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste/kralovehradecky-kraj/ |
Živnostenský úřad | MÚ Jaroměř - Obecní živnostenský úřad, nám. ČSA 16, 55101 | 491847180 kopecka@jaromer-josefov.cz http://www.jaromer-josefov.cz |
Soud a státní zastupitelství | Okresní soud v Náchodě, Palachova 1303, 54729 | 491443111 posta@osoud.nac.justice.cz http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=152&j=162&k=1565 |
Soud a státní zastupitelství | Okresní státní zastupitelství Náchod, Kladská 1092, 54701 | 491427253 podatelna@osz.nac.justice.cz http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=66&j=76&k=791 |
Hygienická stanice | Územní pracoviště Náchod, Českoskalická 254, 54701 | 491407811 sekretariat@na.khshk.cz http://www.khshk.cz |
Obec Zaloňov v současné době zaměstnává 1 zaměstnance, který má na starosti lesní hospodářství a práce spojené s touto činností. Obec má sepsaných několik DPP, např. na správu www stránek, úklid OÚ a účetnictví. Obec má 7 zastupitelů, finanční výbor a kontrolní výbor.
Bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech vykazuje kladné saldo.
V roce 2012 obec získala dotaci na zpracování územního plánu obce 74.000,- Kč, dále dotaci na výsadbu v lese – každý rok cca 20 tis. Kč.
Vlastní hospodářskou činnost obec Zaloňov nemá.
Řízení krizových situací obec Zaloňov neřeší, nemají v obci sestaven krizový ani povodňový plán, živelné pohromy v obci nejsou. Přesto obec provádí pravidelné odbahnění rybníků a potoků. Obec Zaloňov je začleněna do integrovaného záchranného systému v Jaroměři. V případě nebezpečí (zejména živelného), jsou obyvatelé upozorňování rozhlasem a sirénou. Kriminalita v obci není, proto obec nepodniká ani žádné kroky k její prevenci.
Obec je členem dvou organizací:
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustířanka byl založen v roce 2001. Iniciátorem jeho vzniku byla obec Habřina, v současnosti je sídlo svazku v obci Velichovky. Název mikroregionu je odvozen od potoku Hustířanka, který protéká několika obcemi na tomto území.
Při založení svazku stálo 8 obcí. Většina z nich nebyla do té doby členem žádného sdružení obcí. Obec Zaloňov byla již při zrodu svazku členem dobrovolného svazku obcí Jaroměřsko. Z nově přistoupených obcí byly v DSO Jaroměřsko Hořenice, Litíč. Další nově přistoupené obce Kuks a Velký Vřešťov již před vstupem do Hustířanky byly členem Sdružení obcí Podzvičínsko.
První rozšíření svazku nastalo 19. května 2003, kdy přistoupily obce Hřibojedy, Litíč a Velký Vřešťov. O dva měsíce později následovalo přistoupení dalších dvou obcí, a sice obce Lanžov a Libotov 26. května 2003. K poslednímu rozšíření svazku došlo 26. února 2004, kdy přistoupily obce Heřmanice, Hořenice a Kuks.
Svazek obcí Mikroregion Hustířanka má v současné době 15 členských obcí.
Místní akční skupina Hradecký venkov, která vznikla v roce 2007, je společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkovského území. MAS Hradecký venkov zahrnuje území 64 obcí ležících západně až severozápadně od krajského města Hradce Králové. MAS Hradecký venkov měla k 31. 1. 2014 celkem 40 členů. Sídlo MAS je v Nechanicích.
V rámci zpracování PRO bylo provedeno dotazníkové šetření mez obyvateli obce. Celkem se vrátilo 38 ks dotazníků, což představuje 8% obyvatel. Pakliže počítáme, že jeden dotazník vyplní většinou všichni členové jedné domácnosti, při průměrném počtu 3 osob na domácnost se dostáváme k 25% vrácených dotazníků. Návratnost dotazníků je tak spíše podprůměrná.
V dotazníku byla zjišťována spokojenost se současným životem v obci, zohledněny byly různé oblasti života a dotazovaní měli identifikovat největší klady a zápory obce. Současně dostali možnost vyjádřit se k tomu, jaké služby jim v obci nejvíce chybí. Součástí dotazníku byl průzkum spokojenosti v oblasti společenského setkávání, určení investičních priorit a směr rozvoje obce, stejně jako zpětná vazba úřadu o účinnosti a efektivnosti www stránek jako informačního kanálu. Závěrečná část dotazníku je věnována demografickým údajům. Respondenti dostali také možnost napsat jakoukoliv připomínku, námět či vzkaz vedení obce.
Obecně lze říci, že respondenti dotazníku patří k obyvatelům, kteří se do obce přistěhovali v dospělosti, jsou ochotní přispět k dalšímu rozvoji obce, jsou spokojení s klidným bydlením v blízkosti přírody a dobrou dostupností v obci, ale uvědomují si i problémy. Dobré je, že naprosté většině respondentů se žije v obci dobře.
Občané obce Zaloňov a všech částí nejvíce v obci oceňují klidný život, blízkost přírody a dobré vztahy v obci.
Za největší problémy naopak považují špatnou dostupnost obchodu, který v obci chybí, stejně tak jako nedostatečná doprava, špatná dostupnost lékaře nebo nepořádek v obci. Zajímavé je i horší hodnocení nedostatečného bytové výstavby nebo pro některé respondenty špatné mezilidské vztahy.
Obyvatelé měli také možnost se vyjádřit k chybějícím službám. Nejčastěji je označen obchod s potravinami, chybějící lékař v obci, špatné dětské hřiště, obyvatelé by si přáli častější spoje autobusů. Výrazná část respondentů si stěžuje na chybějící kanalizaci nebo chodníky. Někteří občané by uvítali opravu místní komunikace nebo přidání retardérů do obce, aby se zpomalila rychlost projíždějících aut, které ohrožují místní obyvatele. Další z respondentů by uvítali rozmístění odpadkových košů po obci, vývěsní tabule pro informovanost občanů v místní části Rtyně, kde by uvítali zbudování dětského hřiště. Další nedostatky vidí občané ve špatné údržbě zeleně, sekání trávy a celkového nepořádku v obci. Mezi nedostatky patří i neaktualizace www stránek obce, plynofikace, málo přistavovaný kontejner na velkoobjemový odpad, nedodržování nočního klidu nebo malé poplatky za psy, kteří se v obci hodně rozmnožili.
Respondenti měli též zhodnotit jednotlivé aspekty života v obci. Z grafu vyplývá, že jsou nejvíce spokojeni s úrovní bydlení a prací obecního úřadu v oblasti životního prostředí, péče obce o své prostředí, sportovní a kulturní vyžití. Naopak největší nespokojenost panuje v oblasti zdravotnictví, školství a veřejné dopravě.
Většina obyvatel je také spokojena s možnostmi a příležitostmi ke společenským kontaktům.
Z grafu je patrné, že internetové stránky obce využívá jako zdroj informací téměř 48% respondentů. Ukazuje se, že tradiční informační kanály mají stále svá plus a důležitost. Téměř ¼ obyvatel dění na webových stránkách nesleduje vůbec, protože nemá internet.
Dobrou zprávou pro zastupitelstvo obce je i to, že téměř 66% obyvatel je ochotno pro dění obce pomoci. Obyvatelé odpověděli, že rádi pomohou tak, jak bude v jejich silách – ať už úklidem zeleně, formou brigád, s prací s dětmi nebo s udržováním okolí v obci.
V plánování investic mají respondenti jasné tři priority rozvoje – rekonstrukce místních komunikací, podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit a častější spoje veřejné dopravy. Dále by si občané přáli zřízení dalších provozoven obchodu a služeb, větší péči o zeleň a prostředí v obci.
Z hlediska demografických parametrů poměr obou pohlaví více odpovídaly ženy než muži. Nejčastěji odpovídali lidé v produktivním věku a senioři.
Z grafu je vidět, že nejvíce respondentů se do obce přistěhovalo v dospělosti před více jak 5 lety a nežijí v obci od narození.
V dotazníkovém šetření byly osloveny i spolky obce. Celkem se vrátily 3 dotazníky a to od SOS, spolku žen a šipkařů. Vesměs je v odpovědích zřejmá spokojenost s obcí a dobré vztahy. Spolky by uvítaly větší podporu od obce a to v podobě financí nebo grantů. Finance by byly použity např. na příspěvek na dopravu při výletech pro občany obce. Další spolek by rád od obce nechal postavit dětské hřiště. Jinak spolky nabízí podporu při práci s mládeží a pomoc při organizování různých akcí.
Východiskem strategické části je analytická část plánu, stejně jako výsledky proběhlého dotazníkového šetření mezi obyvateli obce, zájmovými organizacemi a podnikatelskými subjekty. Výsledky jsou přehledně shrnuty ve SWOT analýze, která definuje silné a slabé stránky obce, stejně jako identifikuje možné příležitosti rozvoje i hrozby, které by mohly další rozvoj zastavit.
Za nejsilnější stránku obce Zaloňov lze považovat velice aktivní společenský a kulturní život a velké množství aktivních spolků a zájmových organizací. Na menších obcích, které nemohou svým obyvatelům nabídnout všechny prvky občanské vybavenosti a veškeré služby v místě, se právě lidská pospolitost, sounáležitost a aktivní společenský život stávají tím nejdůležitějším, co přispívá k pocitu spokojenosti a vnímání dobré kvality života. Velice důležité jsou i možnosti aktivního trávení volného času. V obci Zaloňov je tato oblast velice rozvinutá, a v následujících letech se obec zaměří na posílení této silné stránky, další rozvoj volnočasových aktivit a aktivní podporu spolkové a zájmové činnosti, stejně jako zachování a další rozvoj pořádaných akcí. Vzhledem k trvale rostoucímu počtu obyvatel a velkému množství mladých rodin bude část plánu zaměřena na práci s dětmi a mládeží a nabídce dalších možností. Pozornost bude soustředěna i na výstavbu dalších zařízení pro volnočasové aktivity. Velkou výhodou je i aktivní vedení obce a aktivní obyvatelé, kteří nemají problém se zapojením do života obce.
Obec v tuto chvíli nabízí pouze některé prvky občanské vybavenost, jako je vodovod, knihovna, sál či hospoda, nicméně většina prvků chybí (např. kanalizace) a za službami je třeba dojížděti do okolních obcí a měst (školství, zdravotnictví, obchody…). Obyvatelé v dotazníkovém šetření vyjádřili také nespokojenost s frekvencí dopravních spojů. Další slabou stránkou jsou veřejná prostranství obce a jejích místních částí, chybějící chodníky, horší stav komunikací, neudržovaná zeleň. V příštím období se obec zaměří právě na eliminaci těchto slabých stránek.
Strategická vize:
Zaloňov nabízí dobré podmínky k životu, dobrou dostupnost větších center a obcí, kde jsou dostupné všechny potřebné služby.
V Zaloňově jsou aktivní lidé, kteří se setkávání, zapojují se do života obce i práce spolků a zájmových organizací.
Zaloňov nabízí dobré podmínky pro sportovní vyžití a širokou paletu možností pro trávení volného času.
Globální cíl:
Vytvářet podmínky pro příjemný život občanů, aktivní společenský a kulturní život, stejně jako dobré podmínky pro volnočasové aktivity.
Cíl : „Vzhled a rozvoj obce”
Tento strategický cíl je zaměřen na kultivaci prostředí obce, na obnovu a výstavbu obecního majetku a na postupnou obnovu veřejných prostranství a obecní zeleně.
Opatření : „Údržba a obnova veřejných prostranství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba chodníků (Zaloňov – Vestec)” |
- | |||
„Údržba a obnova obecní zeleně.” |
- | |||
„Rekonstrukce místních komunikací” |
- | |||
„Revitalizace a úprava autobusových zastávek.” |
- | |||
„Odbahnění rybníka.” |
- | |||
„Úprava propustku v místní části Horní Dolce” |
- | |||
Opatření : „Technická infrastruktura” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava dešťové kanalizace a čištění potoků.” |
- | |||
Opatření : „Další rozvoj obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zpracování Územního plánu.” |
- | |||
Cíl : „Rozvoj volnočasových aktivit”
Tento strategický cíl je přímo zaměřen na zvyšování kvality života obyvatel, na posilování sounáležitosti i budování dobrých mezilidských vztahů. Jeho cílem je nabídnout občanům obce dostatek příležitostí k aktivnímu trávení volného času, ať už v oblasti sportovního vyžití, zájmové a spolkové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí. Do této oblasti také patří další podpora spolků.
Opatření : „Podpora spolkové činnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Aktivní podpora a spolupráce s fungujícími spolky (podpora finanční i věcná).” |
- | |||
„Podpora vzniku zájmové organizace pro děti a mládež. Vznikne KLUB či Sdružení, které bude sdružovat děti různého věku (podle množství zájemců jedna nebo dvě skupiny).” |
- | |||
Náplní činnosti budou společné výlety, sportování, tvoření, posezení či hraní. Předpokladem je aktivní spolupráce s ostatními zájmovými organizacemi a spolky v obci a příprava společných akcí, představení činnosti ostatních spolků a společná organizace různých akcí. Obec vytvoří vhodné podmínky a prostory pro vznik a činnost spolku (viz. níže, infrastruktura). |
Opatření : „Společenské a kulturní akce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Udržení stávajících pořádaných sportovních, kulturních a společenských akcí.” |
- | |||
„Pořádání nových akcí a budování nových tradic – v rámci sblížení občanů ze všech místních částí budou probíhat Turnaje místních částí (sportovní, zábavné, ve společenských hrách), v rámci turnaje bude každá místní část pořádat jeden zábavný den s programe” |
- | |||
„Pořádání nových akcí zaměřených na propojení občanů všech věkových skupin, jako je společné tvoření dětí a seniorů, turnaj tří generací (soutěžní týmy složené vždy z tří generací – dítě, dospělý, senior).” |
- | |||
Opatření : „Infrastruktura a vybavení pro volnočasové aktivity” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování víceúčelového sportovního hřiště.” |
- | |||
„Rozšíření hřiště na malou kopanou a vytvoření možností pro volejbal.” |
- | |||
„Dětská hřiště. Postupná oprava stávajících hřišť a výstavba nových v místních částech, kde zatím chybí.” |
- | |||
„Úprava veřejného prostranství určeného ke vzájemnému setkávání, grilování či opékání.” |
- | |||
Součástí prostoru bude posezení, částečně zastřešené. V případě nalezení vhodného místa může být doplněno o zastřešený parket. Prostranství bude doplněno herními prvky pro menší děti, ale i protahovacími či posilovacími stroji pro mládež i dospělé. Prostor doplní i venkovní hry, jako jsou např. kuželky. |
„Půjčovna sportovních potřeb.” |
- | |||
V rámci podpory místních obyvatel i aktivního života seniorů vznikne půjčovna sportovních potřeb, kde bude možné pronajmout si elektrokola, terénní koloběžky apod. dle aktuálního zájmu. Obyvatelům se tak otevře další možnost trávení volného času a využívání cyklostezky, která obcí prochází. |
„Zázemí pro děti a mládež. Jako podpora vzniku zájmové organizace pro děti vznikne tvořivá dílna, včetně vnitřní herny.” |
- | |||
Prostor nabídne stoly, úložné prostory pro tvořící potřeby, hernu s kobercem (hračky a další může přinést sbírka mezi místními). Součástí bude i herna pro větší děti a mládež, vybavená společenskými hrami a herní konzolí s pohybovým senzorem. |
Cíl : „Služby občanům”
Oblast služeb je zaměřena na služby, jejichž zajištění je ve finančních i kapacitních silách obce, a které přispívají k vyšší kvalitě života obyvatel.
Opatření : „Zavedení nových služeb” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zavedení SMS Infokanálu.” |
- | |||
„Zaloňovský zpravodaj – obecní zpravodaj vznikne jako jeden z nástrojů na posílení sounáležitosti obyvatel, dosažení lepší informovanosti o dění v obci.” |
- | |||
„Instalace nových vývěsek v místních částech.” |
- | |||
„Zajištění terénní pečovatelské služby.” |
- | |||
„Mobilní knihovna.” |
- | |||
V rámci provozování knihovny si budou moci zájemci knihu objednat a knihovnice ji v rámci mobilní knihovny rozveze a pak zase vyzvedne. Tato služba bude určena zejména pro špatně pohyblivé a nepohyblivé osoby. |
„Pořízení dodávky či minibusu, který bude využíván pro hromadné cesty seniorů k lékaři či na nákupy, výlety za kulturou do větších měst, na výlety dětí, pro potřeby spolků apod.” |
- | |||
„Zvýšení bezpečnosti a omezení rychlosti formou instalace průjezdového radaru.” |
- | |||
Cíl : „Meziobecní spolupráce”
Meziobecní spolupráce se týká zejména Mikroregionu Hustířanka, jehož je obec členem. V rámci mikroregionu mohou být realizovány projekty, které by obce samotné nebyly schopné realizovat, zejména s finančních důvodů. Současně je tu prostor pro koordinovaný rozvoj území.
Opatření : „Podíl na realizaci společných projektů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Propojení celého regionu sítí cyklostezek.” |
- | |||
„Vyjednávání o vyšší frekvenci dopravních spojů.” |
- | |||
„Dohoda a společné vyjednávání o zajištění terénní pečovatelské služby (společná poptávka, časový harmonogram apod.)” |
- | |||
Za realizaci programu bude zodpovědný starosta/starostka obce, jež může dále dle svých kompetencí přiřazovat zodpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit dalším zaměstnancům úřadu či členům zastupitelstva.
Na plán rozvoje obce navazuje Akční plán, který je jeho nedílnou součástí a bude zpracován vždy na dva roky. V akčním plánu budou určeny jednotlivé aktivity, které budou v následujícím období v přípravné či realizační fázi. Po uplynutí dvou let bude Akční plán zhodnocen a vytvořen Akční plán na další období. Do plánu rozvoje obce bude poté přidán komentář o průběžném plnění jednotlivých cílů, případně bude rozšířen o nové aktivity, které tak přibydou do zásobníku projektů.