Tento plán rozvoje obce vznikl za účelem stanovení dlouhodobé koncepce rozvoje s ohledem na priority rozvoje. Součástí plánu je analýza stávající situace, závěrem analytické části je SWOT analýza. Následuje strategická část – definování strategické vize, určení základních strategických oblastí rozvoje, cílů v jednotlivých oblastech a způsobů, jak je naplnit.
Obec Rožnov leží v Královéhradeckém kraji, v okrese Náchod, 5 km od města Jaroměř a 20 km od města Hradec Králové. Obec má dvě části – Rožnov a Neznášov. Obec s počtem 387 obyvatel (31.12.2016) je součástí mikroregionu Hustířanka, MAS Hradecký venkov a spadá do CHOPAV Východočeská křída. Rozloha obce je 541 ha.
Strategický plán rozvoje obce je v souladu se strategií rozvoje Královéhradeckého kraje. Vize Královéhradeckého kraje, tj. „Královéhradecký kraj – místo pro kvalitní život“, se promítá do cílů samotné obce a navazuje na ni. Výchozí podmínky, totiž rovnoměrný rozvoj měst a obcí, vysoká kvalita života obyvatel, posilování konkurenceschopnosti a vzdělanostní struktury regionu, jsou integrovány do plánu rozvoje. Plán rozvoje obce Rožnova je tak v souladu s nadřazenými strategiemi rozvoje.
Obec Rožnov se nachází ve výšce 261 m. n. m. v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Dnešní rozloha okresu Náchod činí 85 157 ha a v 78 obcích (11 měst) zde žije 110 651 obyvatel (k 30. září 2016). Po krajinářské stránce je Náchodsko velmi bohaté a pestré. To je podmíněno blízkostí Orlických hor i Krkonoš, pískovcovými útvary na Broumovsku, výběžků České tabule v povodí Úpy a Metuje. Do pahorkatiny v jižní části okresu pronikali první zemědělci ojediněle již v neolitu, avšak klášterní kolonizace souvislého pohraničního hvozdu na Broumovsku započala teprve ve 12. století. Vzhledem k extenzívním formám využívání lesů a zemědělské půdy se postupně vytvořil členitý typ harmonické krajiny s výraznou podobou lánových vesnic. Výrazně se zde uplatnily i historické krajinné úpravy, především na Broumovsku, v okolí Nového Města nad Metují a v Ratibořicích. Významným krajinným prvkem je také vodní nádrž Rozkoš.
Rožnov i Neznášov se pak rozprostírají v údolí několika kopců - Chloumek, Prašivka, Bezděk a Libina. Obcí Rožnov protéká potok Jordán vytékající z nedalekého rybníku nazývaného Rašelina, z kterého se těží rašelina, využívaná k léčebným procedurám v Lázních Velichovky.
Historie
Rožnov
První písemná zpráva o obci Rožnov je z 5. července 1387, tehdy Rožnov náležel k tvrzi ve Rtyni a majitelem byl Ješek, řečený Šváb. Ten postupuje tyto dva majetky Mikešovi z Kunratic. V Profousově místopisu je psáno, že jméno Rožnov je odvozeno od německého Rosse, což znamená růže. Kolem Rožnova se pravděpodobně vyskytovala v hojném počtu niva porostlá mnoha keři šípkových růží. Ke konci 15. století patřil Rožnov Věnkovi Kordulovi ze Sloupna, držiteli hradu Vřešťov.
19. století
V polovině 19. století měla obec Rožnov ve svém majetku louky a obecní pozemky uvnitř obce. Potok Jordán byl po obou stranách porostlý vrbami, které byly rozděleny na díly, aby se dostalo na každého. Jádro příjmů tvořil nájem z luk a pastvin, z dílů vrb a z revíru (honitby). Obec udržovala vlastním nákladem dřevěné konve u studní, platila čištění komínů a dopravu dříví škole v Semonicích. Po zrušení roboty (roku 1848), kdy se obce osvobodily z područí vrchnosti a mohly samostatně rozhodovat o svých záležitostech, začala postupná přeměna hospodaření, měnil se také pozvolna i vzhled obce. Svobodní sedláci začali budovat a zvětšovat svá hospodářství, žádali obecní výbor o odprodej obecních pozemků. Nejvíce se prodávalo po roce 1865.
Od roku 1862 se píší zápisy ze schůzí, příjmy a vydání jsou zapisovány do pokladny chudých. Příjem se skládal hlavně z poplatků za povolení sňatku, z pořádání tanečních zábav, z dražeb v lese a z pokut za husy na škodě. Zajímavostí je i záznam o platbě paní baronky z Velichovek, která zaplatila 20 zlatých za to, aby obec nerušila studánku u rašeliny, která měla studenou železitou vodu a nikdy nevyschla. Z těchto prostředků byly hrazeny peněžní podpory pro chudé občany na léky, příspěvek na pohřeb nebo při živelních pohromách.
Po válce v roce 1866 nastala stavební konjunktura. Nasvědčuje tomu i styl a architektura některých budov v čísle 1, 9, 10, 11, 30, 37.
Nebezpečí požárů domů krytými došky nebo šindelem, kterých bylo v obci ještě mnoho, vedlo ke zřízení hasičského sboru. Ten byl po dlouhých jednáních založen v roce 1889. Svou činností vydatně pomáhal doma i v okolních vesnicích.
V posledním roce 19. století (24. května 1900) byla založena Kampelička, spořitelní a záložní spolek, který přes skromné začátky přinášel občanům mnohou pomoc ve výpůjčkách finančních prostředků, ale také při pořizování zemědělských strojů a jejich půjčování, při realizaci společných zásilek uhlí, hnojiv apod.
20. století
Další zlepšení situace v obci nastalo po vybudování okresních silnic na Velichovky a na Neznášov roku 1903; na oba tyto směry musela Okresní správa silnic vybudovat přes potok Jordán dva železobetonové mosty. Vrby podél potoka byly vykáceny a oba břehy byly osázeny ovocnými stromy. Problém povrchových vod a jejich odtoků byl vyřešen zřízením propustek pro odvod vody z příkopů a výše položených polí a zahrad pod silnicí.
Roku 1911 koupila obec od pana Zolmana 9 ha polí, které pak pronajímala nejpotřebnějším občanům. Za získané peníze zřizovala prospěšná zařízení, jako např. obecní váhu (rok 1908).
Období po první světové válce zastihuje obec ochuzenou o nejschopnější část mužského obyvatelstva. Ta musela za tuto účast zaplatit životy 9 padlých občanů. Vlastenecké cítění, které si mnozí účastníci války přinesli domů, vyústilo v založení tělovýchovné jednoty Sokol. Členstvo měla i v Neznášově, a tak se jmenovala Tělovýchovná jednota Sokol Rožnov-Neznášov. Na návrh TJ Sokol byl v obci postaven na počest padlých občanů pomník a vedle něho zasazeny dvě lípy. Pomník byl odhalen 30. října 1920.
Roku 1924 byl v obci zřízen rozvod elektrické energie, což mělo dalekosáhlý význam pro její další rozvoj. Touha po nezamokřených pozemcích uvnitř i vně obce vyvolala potřebu meliorací, které obec uskutečnila roku 1927.
Blížící se druhou světovou válku naznačovala různá opatření nařizovaná starostům obcí, hlavně v oblasti civilní ochrany a výcvik domobrany. Po zabrání pohraničí se již vykonávaly rozkazy nařízené okupantem. Po válce přibylo na pomník padlých jméno rožnovského rodáka Miroslava Macháně, vnuka dlouholetého starosty, který padl na pražských barikádách. Jelikož se v roce 1947 mělo konat v obci okrskové cvičení, bylo nutno obec po tolika letech dát znovu do pořádku. Pro rozšíření cvičební plochy bylo nutno zatrubit vodoteč a zrušit takzvané haltýře. Dále se zavezl poslední rybníček u zvonečku. Roku 1948 byl pořízen nový zvonek, na který se poprvé zvonilo při úmrtí Jana Masaryka.
Politická situace si vynutila zřídit akční výbor NF. Smíšený obchod Jana Novotného a pekárnu Josefa Václavka převzalo konzumní družstvo. V roce 1951 se uskutečnila 1. hospodářsko-technická úprava půdy a od obce Neznášov bylo k obci Rožnov připojeno 7 domků, které sousedily s naší obcí. Byl ustaven Český svaz mládeže a jeho první činností byla výsadba ovocných stromů.
V roce 1954 bylo započato se stavbou hasičské zbrojnice. Znárodněná pekárna vyhořela, ale v brzké době byla obnovena. V roce 1956 jarní tání způsobilo dvě povodně, při té první se voda dostala až do pekárny, kde zničila zásobu mouky. Nový způsob hospodaření si vyžádal i silnější zdroj elektrické energie, a proto byl roku 1957 postaven nový transformátor. V tomto roce byla také dokončena hasičská zbrojnice, do které byl převezen všechen hasičský materiál.
Roku 1958 byla zahájena výstavba budovy Místního národního výboru (dnes Obecního úřadu) vedle stávající hasičské zbrojnice. Zároveň byla zahájena výstavba prodejny Jednota, která byla ještě v tomto roce otevřena.
Rok 1960 byl rokem politické přestavby, utvoření nového okresu Náchod a slučování obcí a JZD. Důsledkem bylo to, že se obce Rožnov a Neznášov sloučily v jednu obec s názvem Rožnov – Neznášov, zároveň se sloučila i obě JZD. Sloučené obce měly 482 obyvatel a tyto organizace: Sokol, Červený kříž, Český svaz žen, Český svaz mládeže, LMS Dolina, Svazarm zůstali nesloučeni.
Neznášov
První zmínka o Neznášově je již z roku 1371, kdy ves držel Ješek z Neznášova. Bavor, Ješek i Majnuš z Neznášova pocházeli z vladyckého rodu Rodovských z Hustířan. Bavor z Neznášova založil a vystavěl u Neznášova hrad Rotemberg. O tomto hradu je zmínka již v urbáři Smiřického panství z roku 1550. Neznášov byl v držení rodu Rodovských z Hustířan až do začátku 17. století.
V roce 1618 se obec Neznášov dostává pod panství Smiřické, jehož majitelem je rod Trčků z Lípy.
Po Bělohorské bitvě je jim panství Smiřické zkonfiskováno a darováno generálu Matyáši z Gallasu jako dar za vojenskou pomoc v bělohorské bitvě. Po smrti Matyáše z Gallasu měly majetek rodu, ke kterému patřil i Frýdlant, Liberec a v Praze palác Kinských, zdědit jeho nezletilé děti František Ferdinand Gallas a Antonín Pankrác Rudolf Gallas. Do roku 1659 však spravovala rodinný majetek jejich matka Marie Dorota, rozená hraběnka z Lagronu, s poručníky Václavem Michnou z Vacínova a Matoušem z Vernieru.
Roku 1661 si bratři majetek rozdělili. Panství smiřické bylo rozděleno na Smiřice a Hořiněves. Neznášov i Rožnov patřily pod Hořiněves, kterou získal František Ferdinand.
V roce 1674 prodává Hořiněves a ostatní statky a vesnice generálovi Janovi hraběti Šporkovi. Za tohoto majitele se zhoršily robotní podmínky a vznikala selská povstání. Největší bylo roku 1775, kdy vzbouřenci vypálili zámek, a hrabě musel utéci oknem.
V majetku rodů Šporků bylo Hořiněveské panství do roku 1790, kdy ho Jan Karel Špork prodal císaři Josefu II., který panství znovu připojil k panství Smiřickému.
Po zrušení roboty a osamostatnění vesnic získal roku 1863 panství již bez vesnic velkoprůmyslník Johan baron Liebig z Liberce. Ten v roce 1881 prodal panství císařskému rodinnému fondu.
O obyvatelích Neznášova jsou první písemné zprávy z roku 1654, kdy byl vydán katastr Marie Terezie, kdy obce získávají vlastní hranice, „katastry“, a obyvatelé jsou děleny na sedláky, chalupníky a zahradníky.
19. století
Zrušením roboty v roce 1848 se uvolnily poměry na vesnicích, tudíž i v Neznášově. Vesnice se osamostatnila a získala svoji samosprávu – radní a rychtáře. Obyvatelé již nebyli vázáni robotní povinností a mohli si najít práci i jinde nedaleko obce. Nyní také měli dost času, a tak mohli pracovat na svém, rozhodovat se samostatně. Snažili se poučit, jak nejlépe obdělávat půdu a zavádět nové plodiny, brambory a cukrovku.
Zrušením roboty se otevřela cesta i osvětové práci, roku 1868 se hrálo první divadlo v krčmě na Chrustavce.
Svoji školu měla obec již roku 1835, ale dům od domu, teprve roku 1840 je umístěna v obecní pastoušce. Od roku 1854 se Neznášov přiškoluje k obci Habřina, kde obce společně postavily školu.
20. století
Dne 15. března 1903 byla založena hospodářsko-čtenářská beseda, aby naplnila hospodářskou a kulturní osvětu. Začínalo se četbou vlasteneckých knih, časopisů politických i hospodářských. Zábavní odbor se staral o plesy a divadla, druzí přemýšleli o nákupu uhlí, hnojiv a hospodářských strojů.
V roce 1904 byla založena Kampelička, v roce 1913 byla postavena obecní váha a ustaveno družstvo pro pojišťování dobytka.
Období první světové války přivodilo do obce hodně bídy a nedostatku, ale především z 25 narukovaných vojínů se jich několik nevrátilo. To byla daň válce.
Poválečná léta se vyznačovala novým rozmachem. Občané z Neznášova nebyli jen rolníky, ale měli mezi sebou i různé dobré řemeslníky (nejvíce zedníky, ale i tesaře, krejčí, ševce, kováře) nebo lesní dělníky.
Dvacátá léta přinesla konečně dlouho očekávanou pozemkovou reformu, při které neznášovští získali na 50 ha polí a luk do svého vlastnictví.
Roku 1926 byl zaveden do celé obce elektrický proud. Mimo zůstaly jen mlýn a hájovna.
Dobré hospodářské podmínky umožnily novým stavebníkům stavbu rodinných domků na panských pozemcích vedle silnice vedoucí k Rožnovu.
A že se Neznášovu nevyhnuly ani různé pohromy, svědčí slintavka a kulhavka, která přišla na hovězí dobytek v roce 1920. V roce 1924 zase přišla pohroma na lesy a v roce 1929 velkými mrazy pomrzlo mnoho ovocného stromoví.
Vedení obce věnovalo velikou pozornost obecním cestám, a proto se v roce 1930 zpevnila cesta pod Chloumek, po které chodívaly pohřební průvody na památný Chloumek. Roku 1933 byl vybudován nový hřbitov.
Založením hasičského sboru v sousedním Rožnově v roce 1889, se občané Neznášova cítili dosti chráněni, a proto až v roce 1936 byl ustanoven hasičský sbor, který pořídil nejprve ruční stříkačku a za 7 let stříkačku motorovou.
V roce 1937 byla provedena generální oprava obecního domku. V roce 1957 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1958 se pořídily traktory Z 25 a Škoda 30 a v roce 1959 byla zahájena stavba stáje pro 96 kusů dojnic.
Roku 1960 došlo ke sloučení obcí Rožnov a Neznášov, v tomto roce se zároveň sloučilo JZD Neznášov s JZD Rožnov a od roku 1961 pod názvem JZD Rožnov-Neznášov hospodařilo společně.
Počet obyvatel v obci Rožnov se stabilně drží na stejném počtu. Věkové rozložení obyvatel též vykazuje pozitivní trend – postupně roste skupina mladých do 15 let a rovněž dochází k postupnému růstu skupiny ekonomicky aktivních obyvatel. V současnosti žije v obci velká skupina mladých lidí a rodin.
V obci žije poměrně velké množství vystudovaných lidí. Více jak 1/4 obyvatel má buď vzdělání ukončené maturitní zkouškou, nebo vzdělání vyšší.
Obec Rožnov i její část obce Neznášov nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s výskytem sociopatologických jevů, s národnostními menšinami a ani se sociálně slabými obyvateli či skupinami obyvatel.
SDH Rožnov
Spolek pod novým názvem působí v obci od roku 1989.
Jednotka SDH obce Rožnov je zařazena dle Nařízení Královéhradeckého kraje č. 1/2002 ze dne 20. února 2002, kterým se stanovují podmínky zajištění plošného pokrytí území Královéhradeckého kraje jednotkami požární ochrany a jejich zabezpečení, do kategorie JPO V okresu Náchod. Toto zařazení znamená pro jednotku podle vyhlášky č. 247/2001 o organizaci a činnosti jednotek PO, povinnost vyjet k zásahu do deseti minut od vyhlášení poplachu s družstvem o zmenšeném početním stavu. Jednotka má (místní) působnost na katastrálním území obce Rožnov a Neznášov.
SDH Rožnov má v současné době družstvo starších a mladších žáků, družstvo žen a družstvo mužů. Hasiči jsou velmi aktivní, pořádají každý rok v obci plesy, dětské dny, pálení čarodějnic a jiné aktivity určené pro děti a dospělé.
Myslivecké sdružení Dolina Rožnov – Hustířany
Myslivecký spolek Dolina Rožnov – Hustířany byl založen 14. září 1992. Účelem spolku je společný výkon práva myslivosti, ochrana přírody, krajiny a v ní volně žijící zvěře, jakož i ochrana životního prostředí a práce s dětmi a mládeží.
Myslivecký spolek pořádá každoročně v obci plesy.
Akce pořádané v obci
Obec je v oblasti pořádání nejrůznějších akcí velice aktivní. Bohatý společenský a kulturní život je velice důležitý pro posílení sounáležitosti a pociťovanou kvalitu života. U malých obcí, kde chybí občanská vybavenost a obyvatelé jsou nuceni za vším dojíždět, je to právě společenský život, vzájemné setkávání a život vesnice tím, co činí obec přitažlivým místem pro život.
Obec a spolky v obci pořádají velké množství akcí pro děti a dospělé, jako jsou např. dětské dny za začátku nebo na konci prázdnin, pálení čarodějnic, vánoční akce (Mikuláš a Čert, Rozsvěcení stromečku, zdobení perníčků), lampionový průvod, Hasičský maškarní bál pro děti, setkání důchodců. Veškeré akce jsou pořádané za podpory obce.
Informovanost o dění v obci
Informace jsou předávány tradičním způsobem prostřednictvím obecních vývěsek. Současně jsou obyvatelé informováni prostřednictvím internetových stránek obce, kde se mohou dozvědět o plánovaných akcích a dění v zastupitelstvu, prohlédnout fotky z jednotlivých akcí, apod. Obec o svých aktivitách informuje i prostřednictvím místního rozhlasu.
V obci je k 31. 12. 2015 registrováno celkem 78 podnikatelských subjektů, z toho 47 podniků je se zjištěnou aktivitou. Nejvíce firem je zaměřeno na stavebnictví, průmyslovou a zemědělskou výrobu, dále potom činnosti v oboru velkoobchodu a maloobchodu. Největší firma, zaměřená na zemědělskou (živočišnou i rostlinnou) výrobu, AGRO Jaroměř, spol. s. r. o., vznikla v říjnu 1992. Přímo v obci provozuje svou živnosti i několik řemeslníků (zámečnictví, sváření, truhlář, kovář) a podnikatelů nabízejících služby (účetnictví). Ostatní sice mají sídlo v obci, ale svou činnost provozují jinde.
Služby v obci
Do obce Rožnov i její části Neznášov je zaveden plyn, vodovod a v současné době proběhla výstavba a kolaudace splaškové kanalizace. Obec je pokryta signálem pro bezdrátové připojení k internetu, které dnes nabízejí celkem dvě firmy. V obci je hasičská zbrojnice, sokolovna, dvě hospody, dva antukové kurty a hasičská nádrž.
Atraktivity cestovního ruchu
Turisticky se jedná o velice zajímavou oblast a to jak z přírodovědného, tak z kulturně-historického hlediska. Největšími lákadly jsou krásná příroda a krajina CHKO Broumovsko s pískovcovými skalními městy, zámky Náchod, Nové Město nad Metují a Ratibořice (popř. mimonáchodské Opočno a Kuks), Babiččino údolí, pohraniční pevnosti na Dobrošově, vojenská pevnost v Josefově, železniční muzeum v Jaroměři, textilní muzeum a Barunčina škola v České Skalici, divadelní festival Jiráskův Hronov, Broumov se známým klášterem, přehrada a autokempink Rozkoš, Pekelské údolí, blízké Polsko (Kudowa Zdrój, Sudety 1, Sudety 2, Góry Stołowe), Krkonoše, Orlické hory.
Trh práce
V současné době v obci žije celkem 257 osob ve věku od 15 do 64 let, což je 67% všech obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 43,1 let. Kromě pracovních příležitostí v zemědělském družstvu musí občané za prací dojíždět do obcí a měst okresů Náchod, Trutnov a Hradec Králové.
Technická infrastruktura (v obci, v jednotlivých částech)
Vodovod
Vodovod v obci Rožnov byl vystaven firmou Stavoka Kosice. Kolaudace proběhla v roce 2011.
Vodovod zásobuje pitnou vodou přibližně 280 obyvatel z 387 trvale bydlících.
Pitná voda je do rozvodné vodovodní sítě dodávána z vodovodní soustavy Velichovky.
Zdrojem této vody je vrt MS-10C na pozemku p.č. 558/2 , kat.úz. Hustířany v areálu úpravny vody. Vrt byl realizován v roce 1984, jeho hloubka činí 64 metrů; do hloubky 40 metrů je vystrojený ocelovou zárubnicí o průměru 160 mm, níže pak zárubnicí o průměru 112 mm střídavě plnou a perforovanou. Kolona zárubnic je stabilizována obsypem a od terénu až do hloubky 40 metrů zatěsněna cementací. Využitelná vydatnost vrtu zajištěná čerpací zkouškou činí 7,2 l/s. Podzemní voda má zvýšený obsah železa a manganu a zvýšenou koncentraci Rn 222. Tyto nepříznivé hodnoty jsou eliminovány další vodárenskou úpravou. Vrt je osazen ponorným čerpadlem.
ŘAD A
Celková délka řadu A …………………. 2 416 metrů
Materiál vodovodního potrubí………....... PVC D 110 mm (tlakové potrubí)
Počet hydrantů (kalník, vzdušník)……. ..7 x podzemní
2 x nadzemní
V místě napojení na stávající vodovod Velichovky – Habřina (před budovou bývalé školy) je vybudovaná armaturní šachta s umístěným odečtovým vodoměrem pro měření vody převzaté pro obec Rožnov - Neznášov. Trasa vodovodu je umístěna při levé straně komunikace.
ŘAD B
Celková délka řadu B …………………. 570 metrů
Materiál vodovodního potrubí………....... PVC D 110 mm
Počet hydrantů (kalník, vzdušník)……... 2 x podzemní
1 x nadzemní
Řad B je zásobním řadem pitné vody pro část obce Neznášov a jeho trasa je vedena v celé délce v zeleném pásu vlevo podél místní komunikace.
Vodovodní přípojky jsou provedeny z materiálu polyethylen (PE). Na rozvodné síti je instalována řada standardních vybavení, mezi které patří sekční šoupata sloužící, dle potřeb provozovatele, k uzavírání jednotlivých ulic a částí obce.
Dalším z vybavení rozvodné vodovodní sítě jsou nadzemní a podzemní hydranty, které slouží k odkalování a odvzdušnění sítě, jak při běžném provozu, tak také tehdy, když je konkrétní úsek vodovodního řadu odstaven z provozu kvůli odstranění poruchy uzávěry řadů a přípojek.
Náhradní zásobování odběratelů pitné vody je zajištěno dohodou s firmou Městské vodovody a kanalizace Jaroměř, která vlastní pojízdnou cisternu určenou pouze k přepravě pitné vody. V krizových situacích je tato cisterna přistavena do míst přerušení dodávky vody.
Kanalizace
Firma BAK Trutnov v srpnu 2016 dokončila a zkolaudovala stavbu splaškové kanalizace. Stavba slouží k odvádění a následnému čištění splaškových odpadních vod v obci. Velikost čistírny odpadních vod je dimenzována na 440 EO (ekvivalentních osob). Čistírna odpadních vod je oplocený areál o rozloze 19 x 14,5 metru. Součástí ČOV je zpevněná příjezdová cesta, čerpací stanice o hloubce 5,4 metru, s vnitřním průměrem 2,1 metru, vodovodní přípojka o délce 110,19 metru, elektrická přípojka k ČS a ČOV, podzemní kabel NN o délce 99,55 metrů. Stokovou síť tvoří žebrovaný PP o celkové délce 4 488,5 metrů. Kanalizace je navržena jako gravitační. Odpadní vody jsou odváděny do čerpací stanice nacházející se v areálu čistírny odpadních vod. Z této čerpací stanice jsou přečerpávány pomocí výtlačného potrubí do samotné čistírny odpadních vod, která se skládá z těchto technologických částí: mechanické předčištění, biologické čištění (směšovací aktivace, denitrifikace), separace kalu, dmýchárna, kalové hospodářství, měření a regulace.
Plynofikace
Obec je plynofikována od roku 1996-1997.
Telekomunikační sítě
V obci je zaveden bezdrátový internet, který poskytují dva zprostředkovatelé internetu. Telefonní signál v obci je dobrý s výjimkou T-mobile pokrytí, které je slabé a často vypadává.
Odpadové hospodářství
Obyvatelé mají k dispozici kontejnery pro tříděný odpad, 2 x ročně mobilní kontejner na svoz nebezpečného odpadu. V roce 2016 bylo za obcí zřízeno místo pro uložení biologického odpadu.
Svoz tuhého komunálního odpadu na řízenou skládku mimo správní území obce, jakož i sběr nebezpečného odpadu zajišťuje firma Marius Pedersen.
Dopravní infrastruktura
Obcí Rožnov prochází silnice III.třídy č. 2858. Území DSO Hustířanka, do kterého obec Rožnov spadá, protíná několik významných silničních tahů. Mezi nejvýznamnější patří zejména silnice I/37 Jaroměř – Trutnov. Další významnou silnicí je silnice II/285 Nové Město nad Metují – Lanžov/Sedlec. Vedle jihozápadní hranice Mikroregionu Hustířanka vede silnice I/33 Hradec Králové – Jaroměř – Náchod, která pokračuje do Polska. V budoucnu bude tento silniční tah nahrazen dálnicí D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř s rozdvojením na Náchod a na Trutnov. Sjezd z dálnice „Jaroměř Jih“ bude u obce Rožnov s následným pokračováním na Velichovky.
Současná vzdálenost obce od nájezdu na dálnici je 23 km, doba dojezdu je cca 21 min. Jde o dálnici D11 - Hradec Králové – Praha.
Obyvatelé obce mohou využít elektrifikovanou železniční trať 031 Pardubice - Jaroměř v zastávkách Semonice (1,6 km), Černožice (3,8 km) a Smiřice (5,9 km) nebo přímo nádraží Jaroměř (5 km) s rychlíkovými spoji do Liberce, Trutnova nebo Prahy.
Místní komunikace
Místní komunikace je v délce cca 3 km. Obec má na místní komunikaci vytvořen pasport. Komunikace prošla kompletní rekonstrukcí povrchu v podobě nového asfaltu po vybudování kanalizace. O místní komunikaci se stará obec sama.
Parkovací místa jsou zřízena u obou pohostinství, v prostoru před OÚ a hasičskou zbrojnicí.
Částí Neznášova vede modře značená turistická trasa. Nejbližší cyklostezka je v obci Holohlavy a Habřina (č. 4362 a č. 4252). Trasa č. 4252 vede po okraji katastrálního území obce k hradišti Rotemberk a pokračuje dále do obce Velichovky.
Dopravní obslužnost
Spojení obce s okolím umožňuje autobusová doprava. V obci se křižují dvě autobusové linky, jedna spojující lázeňskou obec Velichovky s Hradcem Králové a druhá spojující Habřinu s Jaroměří. V pracovní dny lze využít celkem 11 spojů na Jaroměř, z toho 2 spoje s přestupem v Holohlavech a 10 spojů z Jaroměře do Rožnova, z toho 2 spoje přes Velichovky a 1 přes Smiřice. Obec Rožnov veřejnou hromadnou dopravu nemá.
Školství
Obec nemá školská zařízení a za školní docházkou musí děti dojíždět. Nejčastěji jezdí děti do MŠ do Velichovek či Černožic. Do základní školy děti dojíždí nejvíce do Jaroměře a Velichovek.
Zdravotnictví
V budově Obecního úřadu má ordinaci praktický lékař, který do obce zajíždí 1x měsíčně. Občané lékaře využívají zejména pro předepsání léků, aby nemuseli dojíždět do větších měst. Většina obyvatel za lékařskými službami jezdí do Jaroměře a Dvora Králové nad Labem, kde jsou základní ordinace lékařů (praktický lékař, dětský lékař, stomatolog a další specializované ambulance). Spádová nemocnice je v Náchodě.
Sociální péče
V obci nejsou dostupné služby sociální péče. Nejbližší zařízení jsou v Jaroměři a v Hradci Králové, kde je kromě léčebny pro dlouhodobě nemocné dostupný i denní stacionář, domov pro seniory, domov pro seniory se zdravotním postižením či domov se zvláštním režimem. Zde jsou i sociální poradny pro děti a mládež.
Kultura a péče o památky
Obec Rožnov může svým obyvatelům nabídnout pronajmutí obecní hospody, která je propojena s místní sokolovnou s velkým sálem. Sál lze využít pro společenské akce, ale i jako multifunkční zařízení pro sportovní aktivity. Budova hospody prošla rekonstrukcí, je zateplená a má relativně novou střechu.
Památky
Na návsi se nachází památník obětem 1. světové války z roku 1920, sloupová zvonička a kamenný kříž.
Dostupnost kulturních památek a zařízení v okolí
Pevnost Josefov, vzdálenost 5 km
Pevnost byla postavena v letech 1780-90 za císaře Josefa II a byla nejmodernějším obranným systémem a ochranou stavbou své doby. Na stavbu byly použity nejmodernější obranné prvky se spojením dokonalého začlenění do terénu. |
||
Hospital Kuks, vzdálenost 7 km
Jedinečný barokní komplex založený F. A. Šporkem, jehož stavba byla zahájena r. 1692. Nejprve byla vybudována lázeňská budova při léčivých pramenech, 1695 byly již lázně v provozu. |
||
Zámek Žireč, vzdálenost 8 km
Zámek stojí na okraji obce Žireč nedaleko Dvora Králové v Královéhradeckém kraji. Je to patrový čtyřkřídlý objekt, který má na západní straně nádvoří arkády a na severní straně hodnotný barokní portál. |
||
|
||
Zámek Neděliště, vzdálenost 9 km
Zámek je kvůli dlouhodobému využívání státními statky značně zchátralý. Nyní je v soukromém vlastnictví. Střeží jej dva psi a v kleci v parku pak také jaguár. Na zámku se začínají provádět restaurační práce. |
||
|
||
Zámek Cerekvice nad Bystřicí, vzdálenost 10 km
Barokní zámek stojí na severním okraji obce Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, v nádvoří jsou přízemní arkády. |
||
ZOO Dvůr Králové, vzdálenost 12 km
ZOO Dvůr Králové nabízí venkovní i vnitřní prohlídky exotických i afrických zvířat, dále botanickou zahradu, safari mezi volně žijícími zvířaty a spoustu dalších atrakcí nejen pro děti, ale i dospělé. |
||
Aquapark Hradec Králové, vzdálenost 22 km
Aquapark Hradec Králové nabízí řadu atrakcí, ze kterých si jistě vyberete! Můžete se projet tobogánem, zaplavat si v bazénu, užít si umělé vlnobití, poležet si ve vířivce či horkém bazénku. V bazénu jsou instalovány vodní trysky. |
||
Přehrada Les Království, vzdálenost 11 km
Přehrada Les Království je chráněnou technickou památkou od roku 1964. Její výstavba započala v roce 1910 a spolu s přehradou na horním Labi měla zabránit devastujícím povodním. Nachází se cca 5 km severozápadně od Dvora Králové. |
||
Rozhledna Libníkovice, vzdálenost 14 km
Patnáctimetrovou železnou rozhlednu si místní obyvatelé postavili v roce 1930. Pojali ji jako náhradu za padlou staletou Národní lípu, mohutný strom, do jehož koruny údajně vedly schůdky a kde prý se i koncertovalo. V roce 1992 byla rozhledna znovu opravena a dnes je navštěvována jako turistické místo. |
Sport a tělovýchova
Podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity v obci jsou dobré. Obec leží v klidném prostředí poskytující dobré podmínky pro cykloturistiku (s dobrým napojením na cyklotrasu 4362, 4252).
V obci je k dispozici sokolovna, nohejbalové hřiště se dvěma kurty a hasičská nádrž.
V okolních obcích a blízkých městech je dostupnost sportovních zařízení výborná. Jak město Hradec Králové, tak i Jaroměř nebo Dvůr Králové nad Labem poskytují dostatek příležitostí pro sportovní vyžití dětí i dospělých.
Stav životního prostředí
Kvalita vody i ovzduší je výborná, míra ohrožení hlukem minimální. Zdroje znečištění, ani lokality s ekologickými zátěžemi v obci nejsou.
Ochrana životního prostředí
Obec Rožnov spadá do Kladského pomezí, do oblasti CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod). V oblasti je omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou vodním zákonem definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se vodním zákonem, v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje:
Peloidem nazýváme takovou přírodní látku, která je směsí anorganických a organických látek v různém poměru. Díky této široké definici se rozdělují do dvou základních skupin a to jsou bahna a humolity.
Účinky peloidů
Peloidy mají mimořádné tepelné účinky, pomalu a šetrně prohřívají organismus, nepůsobí jen povrchově, ale prohřívají i hlouběji položené orgány. Mají protizánětlivý a analgetický efekt.
Peloid je dávno definován jako rašelina, slatina nebo bahno, tj. látka vzniklá v přírodě geologickými a biologickými pochody, u nás už staletí používaná k léčebným účelům v rozmělněném stavu ve směsi s vodou nebo příslušnou přírodní minerální vodou.
Podmínky využití stanovuje tzv. lázeňský zákon, reguluje Český inspektorát lázní a zřídel při MZ, konzultace poskytuje autorizovaná laboratoř MZ ČR ve Františkových Lázních.
Rožnov je samosprávní obcí. Obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností je Jaroměř. Veřejnou správu zajišťují následující úřady:
V současné době má obec 7 volených zastupitelů, 2 zaměstnance (účetní, pracovník úklidu a údržby), a přes letní měsíce 1 pracovníka na DPP. Obec nevyužívá obecně prospěšných prací. Obec nemá jí zřízené organizace.
Hospodaření a majetek obce
Bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech vykazuje kladné saldo. V roce 2014 a 2015 obec investovala do výstavby splaškové kanalizace, a tato velká investice se projevila i v saldu hospodaření.
Majetek ve vlastnictví obce
Pozemky
Z toho 146 079 m2 v pronájmu zemědělského družstva Agro Jaroměř.
Budovy ve vlastnictví obce
Drobné stavby a zařízení
Hasičská zbrojnice Rožnov – pořizovací cena 126 360 Kč, rok pořízení 1958, využívá SDH
Hasičská zbrojnice Neznášov – pořizovací cena 1 869 Kč, využívá myslivecká společnost jako garáž a sklad
Zastávka autobusová Rožnov – pořizovací cena 258 916 Kč, rok pořízení 2012
Zastávka autobusová Neznášov – pořizovací cena 256 706 Kč, rok pořízení 2012
Domek vážní – pořizovací cena 13 760 Kč
Nádrž požární – pořizovací cena 270 000 Kč
Dětské hřiště – pořizovací cena 111 171 Kč, rok pořízení 2015
Nohejbalové kurty – pořizovací cena 292 650 Kč
Hřbitov
Pomníky 4 ks
Zvonička
Veřejné osvětlení Rožnov
Veřejné osvětlení Neznášov
Veřejný rozhlas
Sítě v majetku obce
Vodovod včetně přípojek – kolaudace r. 2011 – pořizovací cena 22 709 982 Kč
Kanalizace a ČOV – kolaudace r. 2016 – pořizovací cena 42 262 626,74 Kč
Movitý majetek
Hasičská technika (auto, cisterna, stříkačky) – 396 424,60 Kč
Zahradní technika (traktory, mulč) – 691 416 Kč
Úklidová technika – 71 187 Kč
Technika pro přenos dat – 243 082 Kč
Získané nenárokové dotace
Bezpečnost
Jednotka SDH obce Rožnov je zapojena do IZS. Vyhlášení poplachu jednotce v případě požáru nebo jiné mimořádné události a varování občanů je prováděno sirénou s verbální informací prostřednictvím bezdrátového rozhlasu. Systém může být spuštěn dálkově, radiovým signálem z KOPIS HZS (krajské operační středisko hasičského záchranného sboru). Krizový a povodňový plán obec sepsaný nemá.
Vnější vztahy a vazby
Obec je členem dvou organizací:
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustířanka byl založen v roce 2001. Iniciátorem jeho vzniku byla obec Habřina, v současnosti je sídlo svazku v obci Velichovky. Název mikroregionu je odvozen od potoku Hustířanka, který protéká několika obcemi na tomto území. Mikroregion tvoří v současné době celkem 16 obcí.
Místní akční skupina Hradecký venkov, která vznikla v roce 2007, je společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí, …), které spolupracují na rozvoji venkovského území. MAS Hradecký venkov zahrnuje území 64 obcí ležících západně až severozápadně od krajského města Hradce Králové. MAS Hradecký venkov měla k 31. 1. 2014 celkem 40 členů. Sídlo MAS je v Nechanicích.
Strategická část plánu rozvoje obce Rožnov vychází z analytické části a SWOT analýzy. Obec je na tom velmi dobře, je vidět úspěšná dlouhodobá práce vedení obce a postupná realizace investičních a rozvojových projektů. Obec těží ze své vhodné polohy v blízkosti větších sídel, včetně krajského města. Obec je upravená, čistá, postupně opravovaná, což jsou další aspekty, které z ní dělají atraktivní místo pro bydlení. Obec nabízí klidné prostředí v bezprostřední blízkosti přírody. Zvyšující se počet mladých obyvatel a mladých rodin jen potvrzuje trend stěhování na venkov s možností nalezení bezpečného a klidného prostředí pro rodiny s dětmi. Obec dále nabízí dobré podmínky pro sportovní vyžití a volnočasové aktivity. Obec žije aktivním společenským a kulturním životem – pořádá se tu značné množství nejrůznějších akcí, aktivní jsou zejména hasiči. Obyvatelé se příliš aktivně nezapojují, což může být ale také způsobeno tím, že dosud nenalezli vhodnou oblast pro své zájmy.
Tuto nízkou angažovanost obyvatel a jejich aktivní zapojení do života obce lze rovněž považovat za jednu z nejslabších stránek obce. Část opatření a aktivit návrhové části je zaměřena právě na snížení jejího vlivu. Dalšími slabými stránkami je absence prvků občanské vybavenosti a služeb a nutnost za většinou dojíždět. Tyto slabiny jsou na druhé straně vyváženy aktivním společenským životem, což je pro pocitovou kvalitu života mnohem důležitější.
Mezi příležitosti řadíme hlavně aktivní zapojení obyvatel do života v obci, jejich získání pro spolupráci a společné plánování pořádaných akcí. Současně může obec aktivně podporovat nové aktivity, spolky či skupiny. Obec by měla využít svůj potenciál a přípravou nových pozemků získat nové obyvatele a zvýšit tak jejich počet. Současně do této oblasti patří i další investice do obecního majetku i prostranství tak, aby byl zachován krásný, upravený a čistý vzhled obce. Plánovaná výstavba dálnice, která povede v těsné blízkosti obce, může pro obec znamenat příležitost i hrozbu. Vzhledem k tomu, že právě v Rožnově bude sjezd z dálnice na Jaroměř, budou moci obyvatelé profitovat ze skvělé dopravní dostupnosti Hradce Králové a potažmo Prahy. Sjezd může být také příležitostí pro větší aktivitu obce v oblasti cestovního ruchu a vzniku nových pracovních příležitostí. Ohrožením pak může být zvýšená hladina dopravní zátěže, hluku a znečistění životního prostředí.
Strategická vize:
Rožnov = místo, kde by chtěl žít každý.
Rožnov jako krásné, upravené, čisté a bezpečné místo pro život, kde je klid a příroda, ale v pohodlném dosahu velká sídla nabízející veškeré služby.
Rožnov jako místo nabízející dostatek příležitostí pro sportovní vyžití, volnočasové aktivity a bohatý kulturní a společenský život.
Rožnov, kde to žije a lidem je spolu prostě dobře.
Globální cíl:
Vytvářet podmínky pro spokojený život v klidném prostředí s dobrou dostupností přírody, které nabízí vysokou kvalitu života.
Cíl : „Péče o majetek a vzhled obce”
Jednou z velkých předností obce je dlouhodobý rozvoj a průběžné investice do oprav a renovace stávajícího majetku a výstavba nového. V rámci tohoto cíle bude probíhat další údržba a výstavba podle dlouhodobého plánu.
Opatření : „Údržba a výstavba majetku obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce sokolovny (výměna oken, střecha)” |
- | |||
„Rekonstrukce pohostinství – dokončení 2. NP” |
- | |||
„Výstavba skladu na zahradní nářadí” |
- | |||
„Rekonstrukce budovy obecního úřadu – střecha, WC, rozvody” |
- | |||
Opatření : „Údržba a oprava veřejných prostranství” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava chodníků” |
- | |||
„Výstavba nových chodníků podél komunikace” |
- | |||
„Nové veřejné osvětlení (projekt bude realizován souběžně s rekonstrukcí vedení nízkého napětí v obci)” |
- | |||
Cíl : „Počet obyvatel – vytvářet podmínky pro růst obyvatel”
Obec má velký potenciál růstu, zejména dostatek parcel pro výstavbu nových domů (v soukromém i obecním vlastnictví) a tím i získání nových obyvatel. V rámci tohoto cíle bude realizována příprava na budoucí výstavbu, včetně posílení technické infrastruktury.
Opatření : „Posílení technické infrastruktury” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vodovod - napojení na vrt Velichovky eventuálně realizace nového vrtu v obci (v závislosti na výsledku studie)” |
- | |||
Opatření : „Příprava pozemků pro novou výstavbu” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Digitalizace územního plánu” |
- | |||
„Dokončení územní studie” |
- | |||
„Vypracování studie na novou zástavbu v lokalitě Neznášov” |
- | |||
Cíl : „Růst kvality života”
Tento strategický cíl bude zaměřen na zvyšování kvality života v obci a zejména na posílení sounáležitosti a zapojení obyvatel do aktivní činnosti pro obec, zejména v oblasti volnočasových aktivit a pořádání a organizace akcí za aktivní podpory vedení obce.
Opatření : „Nové služby zvyšující kvalitu života” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obecní minibus či dodávka a jejich využití pro všechny skupiny obyvatel” |
- | |||
„Půjčovna sportovního nářadí. Obec poskytuje velmi dobré podmínky pro sportovní vyžití. Půjčovna by postupně měla nabízet vybavení pro tenis, míče na nohejbal, in-line bruslení, elektrokola apod.” |
- | |||
Opatření : „Posílení spolkové činnosti, nové zájmové činnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obnovení nohejbalového družstva. Navázat na dlouholetou nohejbalovou tradici.” |
- | |||
„Podpora a udržení dosavadních spolků.” |
- | |||
Cíl : „Rozvoj spolupráce mezi obcemi”
Spolupráce se týká zejména Mikroregionu Hustířanka a sdružení Hradecký venkov, jichž je obec členem. V rámci mikroregionu mohou být realizovány projekty, které by obce samotné nebyly schopné realizovat, zejména z finančních důvodů. Současně je tu prostor pro koordinovaný rozvoj území.
Opatření : „Podíl na realizaci rozvojových projektů” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování navazující sítě cyklostezek napříč regionem.” |
- | |||
Za realizaci programu bude zodpovědný starosta/starostka obce, jež může dále dle svých kompetencí přiřazovat zodpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit dalším zaměstnancům úřadu či členům zastupitelstva.
Na plán rozvoje obce navazuje Akční plán, který je jeho nedílnou součástí a bude zpracován vždy na dva roky. V akčním plánu budou určeny jednotlivé aktivity, které budou v následujícím období v přípravné či realizační fázi. Po uplynutí dvou let bude Akční plán zhodnocen a vytvořen Akční plán na další období. Do plánu rozvoje obce bude poté přidán komentář o průběžném plnění jednotlivých cílů, případně bude rozšířen o nové aktivity, které tak přibydou do zásobníku projektů.