Program rozvoje obce Jestřebí na období od 2017 do 2023

Program rozvoje obce Jestřebí
{PAGENO} / {nbpg}
Ministerstvo pro místní rozvoj Program rozvoje obcí

Program rozvoje obce
Jestřebí
Obecní znak

na období let
2017 - 2023

Úvod

Dokument Program rozvoje obce Jestřebí na období let 2017–2023 byl zpracován na základě požadavku zpracování komplexního rozvojového dokumentu pro:

  • návrh rozvojových projektů obce a jejich zařazení do časové a místní posloupnosti realizace
  • koordinace záměrů obyvatelstva a zastupitelstva obce
  • přípravu rozpočtů obce na jednotlivé roky a pro zpracování požadovaných rozpočtových výhledů

Zpracování dokumentu probíhalo od konce roku 2016 až do března roku 2017.  Program rozvoje obce je dokumentem, v němž jsou zakotveny rozvojové priority dané obce. Zejména v malých obcích bývá běžné, že představitelé obce sice určité priority vnímají, ale pouze v myšlenkové rovině; nejsou uvedeny písemně, tzn. přístupné všem. Přitom teprve až písemná podoba struktury cílů a priorit napomůže k jejich snadnějšímu naplnění – jednak je stanovena hierarchie jednotlivých priorit (které priority jsou důležitější než jiné) a časový plán jejich naplnění, jednak jsou v dokumentu definovány realizační podmínky (konkrétní činnosti, odpovědný subjekt, využitelné zdroje financí apod.). Program rozvoje tak přispívá k tomu, aby obec efektivněji využívala finanční prostředky z vlastního rozpočtu i dostupné dotace.


Program rozvoje obce (dále nejčastěji jen PRO) obsahuje dvě základní části – část analytickou, zaměřenou na zachycení stávajícího stavu, a část návrhovou, shrnující zvolené budoucí cíle a možné cesty k jejich dosažení. Do formulace obou těchto částí byla zahrnuta i veřejnost – celý proces tvorby dokumentu byl předmětem projednání pracovní skupiny sestavené ad hoc; mimo to měli všichni obyvatelé obce možnost zapojit se do dotazníkového šetření a také se k dokumentu vyjádřit v rámci jeho veřejného projednání.

Program rozvoje obce tedy představuje hlavní problémy a předpoklady obce a stanovuje možná řešení, je podkladem pro rozhodování orgánů obce v záležitostech budoucího rozvoje obce a v neposlední řadě zvyšuje šance získat finanční prostředky z vnějších zdrojů (dotací apod.).


Dokument Program rozvoje obce Milonice na období let 2017–2023 byl zpracován díky projektu „Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí“ (CZ.1.04/4.1.00/62.00008), jehož nositelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

A. ANALYTICKÁ ČÁST

A.1 Charakteristika obce

1. Území

Poloha

Obec Jestřebí se nachází v okrese Šumperk, kraj Olomucký. Obec Jestřebí se rozprostírá v kotlině, uprostřed vyvýšeniny, která se táhne od Zábřeha a Moravské Sázavy na jih k Mírovu, jako Mírovská vrchovina. Kotlina se dále svažuje na západ do údolí Bušínovského potoka. Obec Jestřebí sousedí s obcemi Nemile, Rájec a městem Zábřeh, které je vzdálené 6,6 km. Obec Jestřebí je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Zábřeh. Obec Jestřebí je členskou obcí Mikroregionu Zábřežsko.

V roce 1976 byla k Jestřebí připojena také obec Pobučí. Je charakteristická chatovou oblastí, místních obyvatel zde žije 115 ve 33 rodinných domech. V místní části Pobučí je pouze obchod se základními potravinami. Střední nadmořská výška Pobučí je 442 m.

Obr. č. 1: Poloha obce Jestřebí, Zdroj: Google Maps

 

Obr. č. 2: Satelitní mapa obce Jestřebí, Zdroj: Google Maps

 

Základní charakteristika obce Jestřebí

Počet obyvatel                                 Katastrální výměra                             Nadmořská výška                       
 626  869,14 ha  365 m n. m.

Struktura využití půdy v obci Jestřebí

Celková katastrální výměra je 869,14 ha, zemědělská půda pak zaujímá 499,79 ha a orná půda 282,16 ha. V procentuálním vyjádření zaujímá orná půda 32,46% plochy, lesy pak tvoří 35,43% plochy. A tímto obec dosahuje velmi dobrého koeficientu ekologické stability, který vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Jestřebí dosahuje koeficient hodnoty 1,53.

Zdroj: ČSÚ

Vodní toky a vodní plochy 

Obr. č. 3: Základní vodohospodářská mapa ČR - výřez 

Historické souvislosti

Obec Jestřebí je prastarou osadou. Kdy byla založena nelze přesně uvést, protože písemné památky by z velké části ztraceny a zničeny. První zmínka pochází z roku 1273, kdy biskup Bruno prodal ves Jestřebí mohelnickému fojtovi Hermannovi. Obec Jestřebí nese název po dravci jestřábu, ale bližší souvislost uniká.

Původně bylo rozlišováno Velké a Malé Jestřebí, tj. Jestřebí a Jestřebíčko. Jestřebíčko bylo součástí Jestřebí krátkou dobu po r. 1848, tehdy i s Lupěným a potom již trvale od r. 1923. Podstatný rozdíl spočíval v tom, že v Jestřebí mělo většinu české obyvatelstvo, kdežto na Jestřebíčku mělo rozhodující převahu obyvatelstvo německé a malou menšinou Čechů.

Vznik Jestřebíčka spadá podle první zprávy z r. 1582 asi až do 16. století, i když není zcela vyloučena jeho dřívější existence. Kolonizace Jestřebíčka a celého pohraničí začala za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků, krátkozrakou politikou těchto panovníků, která se později vymstila a jejíž důsledky pociťujeme dodnes.

První škola v Jestřebí byla dle oprávněných domněnek založena již v době panování císařovny Marie Terezie a Josefa II. Stará škola v Jestřebí stála naproti nynější kapli. Navštěvovaly ji děti ze tří osad - Jestřebí, Jestřebíčka a Lupěného. Asi v r. 1822 byla v místě dnešního obecního úřadu postavena nízká školní budova, která byla v r. 1863 přestavěna na jednopatrovou obecní školu. Tato škola byla v tehdejší době chloubou obce. V letech 1927 - 1928 byla vybudována úplně nová česká škola uprostřed mezi oběma obcemi. Otevřená byla dne 19. července 1928 a následně 1. září bylo zahájeno vyučování. Tato škola slouží dodnes.

V obci jsou dvě kaple. Na Jestřebíčku je kaple zasvěcená Sv. Františku z Assisi, pravděpodobně byla postavena v letech 1865-1868. V Jestřebí je kaple zasvěcena Panně Marii Sněžné a byla postavena v roce 1865. Z této kaple byly za války v r. 1942 zrekvírovány zvony. V současné době daroval zvon, který je zasvěcen Sv. Josefu rolník z Jestřebí pan Josef Jokl.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1897. Velice činná je v obci místní TJ Sokol, která vznikla v roce 1967.

Z rodáků obce Jestřebí je nejznámější Oldřich Kašpar a jeho bratr Zdeněk Kašpar, kteří vydali historické zajímavosti.

Vznik místí části Pobučí se datuje r. 1275. Název Pobučí, dříve také Pobuč, vychází spíše z osobního jména POBUD, než z označení místa, kde byly nebo jsou buky. Nachází se uprostřed Mírovské vrchoviny, jižně od Zábřehu. Nadmořská výška 442 m. Kopcovitý katastr má rozlohu 430 ha. V historických pramenech je Pobučí vedeno jako panství olomouckého biskupství. 

Obrázek č. 4. dobová fotografie obce 

2. Obyvatelstvo

Demografická situace

Ke dni 31. 12. 2015 žilo v obci 626 trvale přihlášených obyvatel. Z toho 305 mužů a 321 žen. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ukazuje, že si obec v mezidobí historie udržovala přibližně stejnou velikost i počet obyvatel. Demografická skladba obce je v současné době vyvážená a vzhledem k rozvoji soukromé zástavby je možné předpokládat v budoucnu postupný nárůst obyvatel.

 

Vývoj počtu obyvatel obce Jestřebí v letech 2003 - 2015
Vývoj počtu obyvatel obce Jestřebí v letech 2003 - 2015
Zdroj: ČSÚ

 

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Jestřebí od roku 1910

Z dlouhodobého přehledu počtu obyvatel vyplývá, že nejvíce obyvatel bydlelo v obci v roce 1930. Po tomto roce se  stav obyvatel vhledem k válce snižoval do roku 1950. Následně se demografická skladba vyvážila.  
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Jestřebí od roku 1910
Zdroj: ČSÚ

Struktura obyvatelstva

Věková struktura obyvatel obce Jestřebí v roce 2015

Věková struktura obyvatel dle grafu ČSÚ je velice příznivá. V roce 2015 tvoří největší podíl osoby v produktivním věku a to 68,1%.

Předpokládaný vývoj věkové struktury zde obecně odpovídá celospolečenským prognózám - odchylky z věkové struktury obyvatel Jestřebí nejsou natolik významné, ab zakládaly samostatné vývojové trendy. Roli zde nehrají ani žádné další faktory.


Věková struktura obyvatel obce Jestřebí v roce 2015
Zdroj: ČSÚ

 

 

 

Pohyb obyvatel v obci Jestřebí v roce 2015

Vztah jednotlivých druhů přírůstku, respektive závislost celkového přírůstku na migračním je významným ukazatelem při analýze budoucího vývoje celkového přírůstku v obci. Migrační přírůstek se na rozdíl od přirozeného dá kvalifikovaně odhadnout v závislosti na rozvojových plánech obce. Přirozený přírůstek pak doplňuje celkový obrázek o situaci v obci.

 AbsolutněNa 1 000 obyv.
Živě narození celkem 8 13‰
Zemřelí celkem 9 13‰
Přirozený přírůstek -1 -2‰
Přistěhovalí celkem 18 29‰
Vystěhovalí celkem 12 19‰
Saldo migrace 6 10‰
Meziroční změna počtu obyvatel 5 8‰


Zdroj: ČSÚ

Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní strukturu obyvatel obce lze označit za průměrnou až podprůměrnou ve srovnání s průměrem celé České republiky (dle výsledků sčítání lidu v roce 2011, novější data nejsou k dispozici).

Zvláště nízké je procento vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (necelých 5,4% ve srovnání s více než 10% v ČR). Také kategorie úplného středního vzdělání (23,3% oproti 27% v ČR). Naopak vysoký je podíl obyvatel se základním vzděláním (26,7%, průměr ČR 15,1%).

Mezi důvody může patřit i nižší perspektiva uplatnění a získání odpovídajícího pracovního místa pro osoby s vysokoškolským vzděláním apod.

Vzdělanostní struktura obyvatel obce Jestřebí v roce 2011
Vzdělanostní struktura obyvatel obce Jestřebí v roce 2011
Zdroj: ČSÚ

3. Hospodářství

Ekonomická situace

Podnikatelské subjekty a jejich představitelé jsou účastníky života v daném území a svou přítomností i chováním ovlivňují mnohé aspekty jejich rozvoje. Na dané úrovni může subjekt působit jak pozitivně, tak i negativně, a to nejen svou hospodářskou situací, ale i svým chováním. Příznivá či naopak nepříznivá ekonomická situace ekonomických subjektů ovlivňuje míru nezaměstnanosti v daném regionu a tím i počet obyvatel, kteří jsou závislí na finanční podpoře v nezaměstnanosti. Situace podnikajícího subjektu působí i na výši mezd vyplácených pracovníkům podniku, kteří zpravidla žijí v daném regionu. Podnik tak určitým způsobem ovlivňuje ekonomickou situaci nejenom skutečných, ale i potenciálních pracovníků, působí na jejich efektivní poptávku a má vliv na životní úroveň v regionu.

V obci Jestřebí působí celkem 107 podnikatelských subjektů. Ze zjištěných subjektů je 34 subjektů bez zaměstnanců a 11 subjektů s 1-9 zaměstnanci.

Struktura zaměstnanosti v obci Jestřebí podle odvětví v roce 2011 (%)

 Zemědělství a lesnictvíPrůmysl a stavebnictvíSlužby
Jestřebí 5,96% 41,28% 39,45%
ZÁBŘEH 4,04% 45,78% 42,36%
Olomoucký kraj 3,55% 34,56% 51,54%
ČR 2,74% 32,23% 53,87%


Zdroj: ČSÚ

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Jestřebí v roce 2013
Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Jestřebí v roce 2013
Zdroj: ČSÚ

Trh práce

Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na trhu práce nabízejí svou práci zaměstnanci a zaměstnavatelé ji jakožto výrobní faktor poptávají a platí. Nezaměstnanost závažně ovlivňuje stav společnosti.

V obci Jestřebí bylo ke konci roku 2015 celkem 262 ekonomicky aktivních obyvatel. Zaměstnaných 218 osob, z toho nejvíce pracujících ve službách a to 86 osob a v průmyslu 72 osob.

Nezaměstnanost obyvatel v Jestřebí má za sledované období kolísavý charakter. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v roce 2008 a v roce 2015. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2010.

Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobá nezaměstnanost je vážným problémem. Dlouhodobě nezaměstnaní občané často propadají do "chudoby", cítí se sociálně vyloučení a návrat do zaměstnání se stává složitý. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Ne všichni dlouhodobě nezaměstnaní přitom nechtějí pracovat. Vedle těch, kterým se pracovat nechce, jsou dlouhodobě nezaměstnanými např. mladí absolventi, kterým se nepodaří najít práci, obyvatelé venkova, občané předdůchodového věku a občané s nízkou kvalifikací. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro stát finančně nákladná.

K 31.12.2016 bylo evidováno 37 uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných osob - územní srovnání 8,45%.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mobilita za prací je považována v České republice za jednu z problémových faktorů, který ovlivňuje jak životní úroveň jednotlivce či skupin, tak i ekonomickou výkonnost regionů i celého státu. Mobilita za prací vždy nemusí znamenat zásadní změnu místa bydliště a stěhování, může jít o přijetí zaměstnání ve vzdálenější lokalitě a prodloužení doby dojížďky nebo i o vícedenní pobyty v novém místě pracoviště.

V obci Jestřebí vyjíždí z obce za prací 103 osob, ale pouze 7 osob za prací dojíždí. Je to způsobeno zejména tím, že v obci je minimální nabídka pracovních příležitostí.

4. Infrastruktura

Technická infrastruktura

Zajištění technické infrastruktury území, kromě jiného vybavení inženýrskými sítěmi, doznaly takového uplatnění a rozvoje, že se staly zcela nepostradatelnými ve fungování území s ohledem na jeho další rozvoj. Technická infrastruktura určuje nejen kvalitu území, ale udává i potřebné informace pro podnikatelské investice a záměry. Zdokonalováním technického stavu inženýrských sítí výrazně zvyšují komfort života obyvatel v území. Naopak nedostatky v technické infrastruktuře kvalitu života obyvatel významně snižují a omezují rozvoj území.

Zásobování pitnou vodou

V obci Jestřebí i místní části Pobučí je zaveden vodovod, který je dostupný pro všechny obyvatele obce. První etapa byla zahájena v r. 1992, ukončena v roce 1994, druhá etapa v místní části Pobučí zahájena v roce 1995, ukončena 1996.

Kanalizace

Obec v roce 2017 začala budovat  gravitační oddílnou splaškovou kanalizaci, konec realizace se předpokládá v roce 2019.

Zásobování zemním plynem

Obec Jestřebí je plynofikována z let 1998 - 1999, místní část Pobučí se pro nezájem občanu neplynofikovala.

Zásobování elektrickou energií

V roce 1988 byla v obci Jestřebí provedena rekonstrukce sítí NN se záměrem posílení výkonu pro možnost využití elektrického vytápění, součástí rekonstrukce sítě NN bylo provedení rekonstrukce veřejného osvětlení a rozšíření kapacity místního rozhlasu.

Koncepce nakládání s odpady

V obci je zaveden efektivní sběr a svoz komunálního a separovaného odpadu svozovou firmou.

Dopravní infrastruktura 

Dopravní obslužnost se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji území.

Obr. č. 5 - výřez z mapy ŘSD ČR

Zdroj: ŘSD

Místní komunikace

Místní komunikace a chodníky jsou ve stavu odpovídajícím době jejich vybudování. Po ukončení plynofikace a rozvodu vody v obci, byla provedena částečná rekonstrukce dotčených místních komunikací. Celková rekonstrukce bude po vybudování kanalizace cca za dva roky.

Zastavěné území je obslouženo místními komunikacemi 3. a 4. tříd.

Veřejná hromadná doprava osob

Na území obce je veřejná linková autobusová doprava zajišťovaná specializovanou organizací. Autobusová doprava je realizována po krajských silnicích se třemi zastávkami na území obce. Směr linky: Zábřeh-Jestřebí-Maletín-Hynčina.

5. Vybavenost obce

Bydlení

Podle posledního sčítání lidu bylo v obci cca 179 obydlených domů.

Domovní a bytový fond v obci Jestřebí dle SLDB 2011

Počet domů 215
Počet obydlených domů 179
Podíl obydlených domů 83,26%
Podíl obydlených domů v ČR 83,40%
Počet rodinných domů 177
Podíl rodinných domů 82,33%
Podíl rodinných domů v ČR 72,18%
Podíl bytových domácností vybavených počítačem a připojením na internet 44,02%
Podíl bytových domácností vybavených počítačem a připojením na internet v ČR 53,00%


Zdroj: ČSÚ
Vývoj bytové výstavby v obci Jestřebí v období 2009 - 2015

 2009201020112012201320142015
Počet dokončených bytů 3 2 3 0 3 4 0
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji 3,03 2,56 2,04 2,18 1,93 2,23 1,73
Počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel v ČR 3,68 3,48 2,76 2,75 2,40 2,27 2,38

Zdroj: ČSÚ


Školství a vzdělání

Vytváření podmínek pro rozvoj výchovy a vzdělávání je jednou z významných aktivit obce, kterou jí umožňuje zákon o obcích. Za tím účelem obec pro poskytování předškolního vzdělávání a plnění povinnosti zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce zřizuje svou mateřskou školu, nebo za určitých smluvních podmínek dohodne s jinou obcí, případně se svazkem obcí. Také pro základní vzdělávání buď zřizuje svoji základní školu, nebo se postará o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Oblast předškolní výchovy a základního vzdělávání se tak stává problémem, který nelze řešit  pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat jak malé obce, tak střední a velká města. Pro úspěšnou práci školy je také potřeba zajistit odborníky a zvýšit kvalitu a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.

Důležitým úkolem předškolní výchovy je vytvořit příznivé podmínky, které napomáhají dítěti v růstu, vývoji a učení. Důraz je kladen na fyzický, psychický, sociální a emociální vývoj dítěte. Důležité je posílit zdravé sebevědomí dítěte s pozitivními zkušenostmi z procesu učení a poskytnout mu možnost k interakci s ostatními. Předškolní výchova obohacuje dítě novými zkušenostmi a směřujeme ho k zájmu o nové věci. Bere ohledy na speciální potřeby vyplývající z potřeb dítěte. Předškolní výchova zaručuje rovnocenné možnosti k učení a k nástupu do školy.

V obci Jestřebí je zřízena mateřská škola, základní škola 1. až 5. ročník a školní družina. Ve škole je zřízena stravovna, která vaří obědy nejen pro žáky.

Zdravotnictví

V obci se nenacházejí žádná zdravotnická zařízení. Nejbližší lékařská péče je zajištěna v Zábřehu, kde jsou zastoupena téměř všechna potřebná zaměření.

Sociální péče

S pohledu obcí je zajištění sociální péče a služeb jednou z významných aktivit, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat.

Vzhledem k demografickému vývoji obyvatel, kterým se zabývá i tato analýza, je nutné zaměřit se na vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání. S tím je spojeno i zvýšení kvality a dostupnost služeb vedoucích k sociální inkluzi.

V obci se nenachází domov pro seniory ani dům s pečovatelskou službou. Zlepšení a zajištění péče o seniory je základní podmínkou dalšího rozvoje kvality života občanů, neboť počet seniorů bude v následujících letech narůstat.

Kultura

Kultura je soustředěna do kulturního domu v Jestřebí, kde probíhají tradiční akce například: Kulturní akce pro důchodce, adventní koncert. Na kulturním životě obce se aktivně podílejí spolky, které v obci působí. Pořádají různé akce jako například dětský karneval, dětský den, kácení máje, Vánoční strom, Mikuláš, plesy. Akce probíhají v KD, který je nově opraven, má sál a pohostinství.

V budově obecního úřadu se nachází knihovna s veřejným internetem.

V okolním městě se nacházejí dostupná kulturní zařízení s pestrou nabídkou kulturních akcí.

Sport a volnočasové aktivity

Obec je vybavena sportovní infrastrukturou, která odpovídá běžnému standartu této velikostní úrovně obce. Hřiště je v původním stavu a je zpracován projekt na revitalizaci.

V obci aktivně fungují složky SDH - sboru dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Svaz žen a klub důchodců.

TJ Sokol organizuje především účast družstev v mistrovských fotbalových soutěžích v rámci okresu.

6. Životní prostředí

Na území obce nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky, žádné přechodně chráněné plochy, přírodní park, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast. Na území obce není žádná přírodní památka národní přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyly registrovány žádné památné stromy.

Celková plocha území obce 869,14 ha.

Struktura využití půdy
Struktura využití půdy
Zdroj: ČSÚ


Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stabilními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Jestřebí dosahuje koeficient hodnoty 1,53.

Zdroj: ČSÚ

7. Správa obce

Obecní úřad a kompetence úřadu

Zastupitelstvo obce Jestřebí má 7 členů zvolených ve volbách do zastupitelstva obce. Obec má zřízený finanční, kontrolní, dopravní a kulturní výbor.  

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Jestřebí v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)
Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Jestřebí v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2014
Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2014
Zdroj: ČSÚ

A.2 Východiska pro návrhovou část

V následující části jsou blíže hodnoceny silné a slabé stránky obce Jestřebí. K tomuto hodnocení bylo použito dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili občané obce, podnikatelské subjekty a zájmové sdružení. Tato část a poznatky z ní jsou základem pro tvorbu části návrhové, která je klíčová pro budoucí rozvoj obce.

 

Dotazníkové šetření veřejnosti

V rámci zpracování PRO bylo provedeno dotazníkové šetření mez obyvateli obce. Celkem se vrátilo 38 ks dotazníků, což představuje zhruba 6% obyvatel. Pakliže počítáme, že jeden dotazník vyplní většinou všichni členové jedné domácnosti, při průměrném počtu 3 osob na domácnost se dostáváme k 18% vrácených dotazníků. Návratnost dotazníků je tak velmi slabá.


Skupina respondentů byla poměrně rovnoměrně rozložena pohlavím.

 

 

Oproti tomu ve věkové struktuře převažovala značně skupina 65 let a více.

 

 

 

Zároveň se vyjádřili obyvatelé všech stupňů vzdělání, s tím, že jednoznačně převažují respondenti se středoškolským vzděláním, tento fakt je ale dám vzdělanostním rozložením obce.

 

 

 

Zároveň převažující většina respondentů žije v obci od narození, nebo již dlouho dobu (více než pět let).

 

 

 

 

 

Občané dále byli dotazováni, jak se jim v obci žije, co se jim na obci líbí, co naopak nelíbí a dále jak by efektivně využili prostředky a tím i rozvoj obce. Z těchto výstupů je tvořena SWOT analýza, která je základem pro tvorbu návrhové části. Návrhová část je klíčovou pro tento dokument.

 

Z průzkumu, co se líbí respondentům na obci vyplývá, že lidé si nejvíce cení blízkosti přírody a klidného života.

 

Naopak se respondentům nelíbí nezájem lidí o obec, špatné vztahy mezi lidmi, nedostatek či špatná dostupnost    obchodů a služeb.

 

 

Následující graf znázorňuje, jak jsou obyvatelé obce spokojeni v obci v 11 různých oblastech. Jak je z grafu patrné, nejvíce jsou obyvatelé spokojeni v oblastech informovanosti o dění v obci, v bydlení a péči obce o své prostředí.

 

Mezilidské vztahy nejsou hodnoceny moc kladně. Jak je patrné z následujícího grafu pouze 45% uvádí docela dobré vztahy, celkem 34% uvádí, že mezilidské vztahy nejsou moc dobré.

Dobré mezilidské vztahy souvisí s možností společenského kontaktu. Na tomto grafu je patrné, že v obci není moc velká příležitost ke společným kontaktům, celkem 36% uvedlo spíše ne a 39% uvedlo spíše ano. Graf koresponduje s předešlým a je zde vidět, jak skutečně příležitost ke společným kontům má vliv na mezilidské vztahy v obci.

Ze šetření také vyplívá, že pouze 6% respondentů pravidelně sleduje webové stránky obce, tento fakt může způsobit, že lidé nemají dostatečný přehled o dění v obci a mohou jim uniknout některé podstatné informace. Poměrně velké procento 33% nemá možnost sledovat webové, protože nemají připojení k internetu.

Na dotaz, zda jsou občané ochotni udělat něco pro rozvoj své obce, odpovědělo rozhodně ano 26% respondentů a 34% respondentů uvedlo spíše ano. Poměrně velké procento, ale uvedlo rozhodně ne a to 12% a spíše ne 14%.

Na otázku, zdali by se obec měla rozrůstat, odpovědělo 39% respondentů kladně a v podstatě stejná část 36% respondentů uvedlo, že by obec měla zůstat přibližně stejná. 

Na otázku kam by obec měla do budoucna investovat své prostředky, se vyskytují rozdílné názory, nicméně respondenti se shodují s plánem investic obce a vidí důležité investiční akce jako kanalizaci a rekonstrukci místních komunikací a mostů.

SWOT analýza

Silné stránky

  • Příroda
    Blízkost přírody
  • Kvalitní bydlení
    Převažující typ bydlení v rodinném domě se zahradou
  • Záměr a příprava vybudování kanalizace
    Záměr a příprava vybudování kanalizace
  • Provoz sběrného dvora v regionu
    Provoz sběrného dvora v regionu
  • Separovaný sběr odpadu
    Separovaný sběr odpadu
  • Kvalita přírodního a životního prostředí
    Kvalita přírodního a životního prostředí

Slabé stránky

  • Nízké environmentální povědomí obyvatelstva
    Nízké environmentální povědomí obyvatelstva
  • Nevyhovující kanalizační systém
    Nevyhovující kanalizační systém
  • Existence lokálních topenišť na tuhá paliva
    Existence lokálních topenišť na tuhá paliva
  • Neexistence centra pro ekologické vzdělávání
    Neexistence centra pro ekologické vzdělávání

Příležitosti

  • Sport a zdravotní styl
    Obecný důraz na sport a zdravý životní styl.
  • Růst turistiky
    Využít růstu zájmu o domácí turistiku.
  • Trend v bydlení
    Využít obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu.
  • Dotační tituly
    Využití dotačních titulů z programů EU a státního fondu na zlepšení veřejné infrastruktury a služeb.

Hrozby

  • Migrace
    Odliv mladých lidí z obce.
  • Kanalizace a ČOV
    Problémy, nebo odklad při realizaci kanalizace a ČOV
  • Narušení venkovského rázu
    Narušení venkovského rázu zástavby.
  • Nedostatek financí
    Nedostatek vlastních finančních prostředků.

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

B.1 Strategická vize

B.2 Cíle, opatření a aktivity

Vysoká důležitost    Střední důležitost    Nízká důležitost

Cíl : „Rozvoj bydlení a infrastruktury”

Zlepšení infrastruktury obce.

Opatření : „Zajištění technické infrastruktury”

Od - do Odpovědnost Náklady
(tis. Kč)
Zdroj
financování

„Opravy chodníků a místních komunikací”

2017 - 2023 3500 Vlastní + externí

„Výstavba splaškové kanalizace”

2016 - 2020 35000 Vlastní + externí

Opatření : „Rekonstrukce a obnova občanské vybavenosti”

Od - do Odpovědnost Náklady
(tis. Kč)
Zdroj
financování

„Rekonstrukce objektů MŠ a ZŠ”

2017 - 2019 5000 Vlastní + externí

„Výstavba penzionu pro seniory”

2019 - 2023 8000 Vlastní + externí

„Energetická opatření budovy OÚ”

2017 - 2020 3500 Vlastní + externí

„Rekosntrukce KD Pobučí”

2017 - 2023 1500 Vlastní + externí

„Rekonstrukce požární zbrojnice SDH”

2017 - 2019 2500 Vlastní + externí

„Výstavba víceúčelového sportovního hříště”

2017 - 2018 2000 Vlastní + externí

„Vykoupení pozemků pro další výstavbu”

- 400 Vlastní

„Výstavba hřiště v místní části Pobučí”

2017 - 2023 1000 Vlastní + externí

„Vybudování sběrného dvora”

2017 - 2023 800 Vlastní + externí

Cíl : „Udržení kulturních památek a turismu”

Rekonstrukce kulturních památek a drobných sakrálních staveb, údržba a ochrana apod.

Opatření : „Udržení sakrálních staveb”

Od - do Odpovědnost Náklady
(tis. Kč)
Zdroj
financování

„Oprava drobných sakrálních staveb”

2017 - 2023 500 Vlastní + externí

„Oprava kaple Jestřebíčko”

2017 - 2023 700 Vlastní + externí

„Oprava kostela Jestřebí”

2017 - 2023 1500 Vlastní + externí

Cíl : „Péče o krajinu a životní prostředí”

Udržení péče o krajinu a životní prostředí.

Opatření : „Správa vodních ploch”

Od - do Odpovědnost Náklady
(tis. Kč)
Zdroj
financování

„Obnova vodní nádrže”

2017 - 2022 400 Vlastní + externí

„Obnova a údržba zeleně v intravilánu obce”

2017 - 2023 250 Vlastní + externí

B.3 Podpora realizace programu

Program rozvoje obce Jestřebí na období 2017- 2023 definuje priority budoucího rozvoje obce.

Realizace PRO

Za realizaci a naplnění Programu rozvoje obce je zodpovědné zastupitelstvo v čele se starostou. Zastupitelstvo koordinuje všechny aktivity, které povedou k naplnění dokumentu. Realizace je závislá na finančních prostředcích a to především z obecního rozpočtu, Fondů EU, ze státního rozpočtu a krajského rozpočtu.

Monitoring PRO

Monitoring plnění dokumentu bude mít na starosti zastupitelstvo obce. Monitoring bude prováděn v rámci zasedání zastupitelstva jednou ročně. K monitoringu budou shromažďovány informace o průběhu jednotlivých aktivit. Sledovány budou aktivity, které byly naplánovány na daný rok. Dále bude sledována finanční připravenost naplánovaných projektů či vyhledávání a zajištění vhodných finančních zdrojů. Dále v rámci zastupilelstva budou projenávány změny dokumentu.

Aktualizace PRO

Aktualizace probíhá na základě dané situace, ve které se obec právě nachází. Případné změny budou předloženy na zasedání zastupitelstva. Dokument bude zveřejněn na internetových stránkách obce a zároveň bude k nahlédnutí, případně i k zapůjčení v listinné podobě na obecním úřadě.