Tento plán rozvoje obce vznikl za účelem stanovení dlouhodobé koncepce rozvoje s ohledem na priority rozvoje. Součástí plánu je analýza stávající situace, závěrem analytické části je SWOT analýza. Následuje strategická část – definování strategické vize, určení základní strategických oblastí rozvoje, cílů v jednotlivých oblastech a způsobů, jak je naplnit. V rámci zpracování strategického plánu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož výstupy budou do plánu zahrnuty. Strategický plán rozvoje obce je v souladu se strategií rozvoje Královéhradeckého kraje. Vize Královéhradeckého kraje, tj. „Královéhradecký kraj – místo pro kvalitní život“, se promítá do cílů samotné obce a navazuje na ni. Výchozí podmínky, totiž rovnoměrný rozvoj měst a obcí, vysoká kvalita života obyvatel, posilování konkurenceschopnosti a vzdělanostní struktury regionu, jsou integrovány do plánu rozvoje. Plán rozvoje obce Batňovice je tak v souladu s nadřazenými strategiemi rozvoje.
Informace o území
Batňovice (něm. Batnowitz) jsou obec v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Obec leží na rozmezí Rtyňské brázdy a Trutnovské pahorkatiny pod Jestřebími horami na Rtyňce a Zaječím potoku. Na nejvyšším bodu hranice náchodského a trutnovského okresu, za Červeným Kostelcem, je vidět Rtyňsko – Svatoňovická kotlina, která je sevřena ze severu Jestřebími horami a vrchy Bosnou, Pískem, Verpánem a Vartou ze strany jižní. Toto nádherné panoráma končí na severozápadě vrchem Kvíčalou a nad ním je vidět majestátní silueta nejvyššího pohoří Čech - Krkonoš s Černou horou a Sněžkou. Kotlina je směrem ke Krkonoším otevřena svižnému proudění větrů. Na úplně nejnižším bodě kotliny leží obec Batňovice. Obec má 757 obyvatel a rozlohu 446,55 ha. Sousedí s obcemi Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice, Velké Svatoňovice a Suchovršice. Nejvyšším bodem je kóta 465,5 m na Kvíčale na jihozápadu, nejnižším bodem je místo při jižní hranici s Úpicí (340 m), kde Rtyňka opouští území obce. Dalšími významnějšími vrchy jsou Čertův kopec (409,8 m) na východě a kopec Varta (436,4 m) na jihu.
Území je odvodňováno Rtyňkou, která ústí do Úpy. Do Rtyňky se zprava vlévá Zaječí potok (též Markoušovický potok), který několik set metrů před soutokem protéká Batňovickým rybníkem. Dalšími menšími přítoky Rtyňky jsou Mariánský (Jestřebí) potok a Petrovický potok. Oba potoky se vlévají do Rtyňky zprava.
Potok pramení ve Rtyňské brázdě pod Jestřebími horami východně od Rtyně v Podkrkonoší v nadmořské výšce okolo 510 m. V nejhornější části směřuje na jihozápad. Ve Rtyni se obrací na severozápad a dále protéká souvisle zastavěným územím. V tomto úseku je údolím potoka vedena silnice II/567. Od centra Rtyně až téměř k soutoku s Úpou v Úpici vede podél Rtyňky silnice I/14. Níže po proudu potok protéká Batňovicemi. Zde se stáčí na jihozápad k Úpici, kde se vlévá do Úpy na 31,9 říčním kilometru v nadmořské výšce 330 m. Průměrný průtok Rtyňky u ústí činí 0,29 m3/s. Délka toku činí 9,1 km. Plocha povodí měří 35,3 km2.
Větší přítoky
Rtyňská brázda
Rtyňská brázda je část Úpické pahorkatiny, geomorfologického podokrsku Krkonošského podhůří v severovýchodních Čechách. Rtyňská brázda je na severovýchodě omezena hronovsko-poříčskou poruchou a Jestřebími horami. Na západě hraničí s okrskem Trutnovská pahorkatina a na jihu s Červenokosteleckou pahorkatinou, která již náleží celku Podorlická pahorkatina. Dominantu brázdy tvoří zalesněný Čertův kopec (410 m) a halda dolu Ida.
Území je odvodňováno Rtyňkou do Úpy. V prostoru Rtyňské brázdy leží obce Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice, Velké Svatoňovice a Malé Svatoňovice.
Jestřebí hory
Jestřebí hory jsou geomorfologickým okrskem Broumovské vrchoviny s nejvyšším bodem Žaltmanem (739 m n. m.; dva vrcholy 200 m od sebe). Žaltman byl dříve nazýván Hexenstein (Kámen čarodějnic). Hory protíná Metuje a Petříkovický potok. Jsou tvořeny především slepenci, pískovci a jílovci karbonského stáří. Na hřebenech jsou mrazové sruby. Jestřebí hory tvoří hřeben, který je ve skutečnosti kuestou, ohraničující z jihozápadu Broumovskou vrchovinu. Probíhá zde hronovsko-poříčská porucha.
Jestřebí hory podélně zachovávají směr SZ-JV a dosahují maximální výšky 742 m vrchem Žaltman v místě, kde komplex arkóz jíveckých vrstev dosahuje největší mocnosti.
Tak jak směrem k JV pozvolna klesá podíl arkóz na stavbě jíveckých vrstev, klesá i výška hřebene a vrcholů (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m). Na východ od příčného údolí řeky Metuje krátká a nejnižší část hřebene Jestřebích hor vrcholí kótou Vrše 518 m a severně od obce Žďárky končí zlomovým omezením na kontaktu s křídovými sedimenty v údolí Brlenky.
Ve střední části Jestřebích hor, přibližně od Slavětína na SZ po Chlívce na JV, podmiňuje střídání pevných (arkózy, slepence) a relativně měkkých hornin (aleuropelity) vytváření podélných hřbítků a mělkých depresí. Hřbítky představují stupně (kuesty), jejichž svrchní poloha je vzhledem k strmému uložení vrstev rovněž příkrá. Tento charakter mají jak hřebenové partie (např. v oblasti Žaltmanu, okolí Odolova aj.), tak i nižší části východního svahu (mezi obcemi Jívka a Bystré). Zde hluboký a příkrý údolní zářez říčky Jívka prořezává soustavu těchto asymetrických hřbítků, zčásti podmíněných i příčnými dislokacemi. Řada těchto hřbítků má na čelním svahu vytvořeny i přes 10 metrů vysoké skalní stěny, skalní defilé a mrazové sruby pestře modelované selektivním zvětráváním, s úpatními blokovými akumulacemi (např. meandr Jívky, navržený na PR) nebo je na nich vypreparována i celá soustava skalních útvarů typu tor (Kryštofovy kameny aj.). Geologickou i geomorfologickou zajímavost těchto skalních výchozů ještě zvyšuje (bohužel ve značně zdevastovaném stavu) výskyt araukartů uložených přímo ve skalním masivu.
Hřebeny hor jsou zalesněny smrky stepilými, buky lesními, nezřídka se v sutích na eskarpmentu vyskytují javory horské, na vlhčích stanovištích jsou jaseniny. Vyskytuje se zde modřín opadavý, dub červený, douglasky tisolisté.
Hřebeny Jestřebích hor a severní svahy patří od roku 1991 do CHKO Broumovsko. Před rokem 1950 zde byla Přírodní rezervace Radvanické araukarity. Jestřebími horami procházela svého času také hranice Svídnického knížectví, ale také hranice Protektorátu Čechy a Morava.
Úbočí a úpatí Jestřebích hor pokrývá řada montánních tvarů, neboť se zde těžilo černé uhlí a radioaktivní rudy. Po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou (měly se zde rovněž nacházet nerealizované dělostřelecké tvrze Jírová hora a Poustka), proto je zde velký počet bunkrů. Některé objekty opevnění v Odolově jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea – T-S 26 či T - S 27. Na vrcholu Žaltmanu byla postavena rozhledna Žaltman s výhledem na Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory, Soví hory, Kunětickou horu a Broumovskou vrchovinu.
V roce 2014 byla necelé 4 km severozápadně od rozhledny Žaltman zpřístupněna Slavětínská rozhledna.
Jestřebí hory, respektive Malé Svatoňovice, se staly v roce 1997dějištěm Mistrovství světa v běhu do vrchu a v červenci 2006 se zde uskutečnilo Mistrovství Evropy v běhu do vrchu.
Historie obce Batňovice
Podle pověsti (dosud nepotvrzené) založil obec Batňovice rytíř Bartoloměj Svatoň v roce 1009. Alespoň se to tvrdí v kronice města Úpice. Své pojmenování ovšem obec odvozuje od jakéhosi knížete Batiny, jehož čeládce se přezdívalo Batinovci, a tak nějak se postupně došlo k názvu Batňovice. Žádný doklad o existenci knížete Batiny se ale nenašel. Počátky osídlení zdejšího kraje spadají podle starých kronikářů někdy do 10. století. Soustavnější kolonizace zdejšího kraje je spojena až se jménem Petra ze Skalice do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o vsi Zálesí (dříve zvané též Zalezly) spolu s tvrzí je v roce 1361 a první písemná zpráva o vsi Batňovice pochází dokonce až z roku 1408. Obě vsi byly až do roku 1516 součástí vízmburského panství, kdy byl zpustlý vízmburský hrad natrvalo připojen k Náchodu. K náchodskému panství patřila ves až do roku 1850.
Batňovice spolu s Kvíčalou a obcí Zálesí je od roku 1848 katastrálně pod jedním obecním úřadem. Až do roku 1850 patřila tato obec k panství Náchodskému. Po mnohých intervencích povolilo ministerstvo 23. 9. 1875 zřízení okresního soudu v Úpici, k němuž byly přiřazeny obce Batňovice se Zálesím, Havlovice, Libňatov, Maršov, Petrovice, Rtyně, Suchovršice, Velké Svatoňovice sloučené r. 1850 s Malými Svatoňovicemi a Úpice. Teprve v roce 1884 přešel okres pod působnost okresní školní rady v Trutnově. 28. listopadu 1921 byla zahájena pravidelná autobusová doprava z Úpice na železniční nádraží v Malých Svatoňovicích a zpět. Autobus zajišťoval nejen přepravu osob, ale i zboží. V roce 1924 se ve vsi objevil první radiopřijímač. Nejvýznamnější událostí roku 1926 však nebyla ani připravovaná regulace Rtyňky, ani elektrifikace Zálesí, ale návštěva prezidenta T. G. Masaryka na Úpicku. Stěžejní událostí roku 1928, která se výrazně dotkla života obce i okolí, bylo zrušení soudního okresu Úpice v souvislosti s novým územním uspořádáním republiky. Tímto dnem přestala existovat okresní správní komise v Úpici a okres úpický byl po 52 letech samostatnosti přidělen k okresu trutnovskému. Pro průmysl nastala po době poválečného vzestupu v letech 1926 až 1929 doba špatného odbytu v důsledku stále stupňovaného zavádění celní ochrany. Z textilních továren úpických byla nejvíce postižena úpická přádelna lnu a tkalcovna juty, kde se půl roku každý druhý týden nepracovalo. I v ostatních továrnách byla část dělnictva střídavě bez práce. Krizí bylo postiženo též dělnictvo stavební, které se však z části umístilo na vydláždění silnice a regulaci Rtyňky. V roce 1937 dorazil i do Batňovic Bellův vynález. Na základě usnesení obecního zastupitelstva byl do obce zaveden telefon. Z důvodů zjednodušení samosprávy byla dnem 31. 7. osada Zálesí přidělena k Batňovicím a osadní zastupitelstvo přestalo fungovat. Finanční hospodářství bylo sloučeno. V listopadu roku 1941 byl zastaven provoz obou batňovických mlýnů. Důvodem zastavení provozu bylo soustředění mlynářských prací ve velkých mlýnech za účelem snadnější kontroly. 10. února 1949 proběhla schůze delegátů hasičských sborů z Batňovic, Zálesí a Kvíčaly, která schválila sloučení všech tří sborů. Po agitační kampani bylo 28. dubna 1956 v Batňovicích znovu obnoveno jednotné zemědělské družstvo, tzv. menšinové, neboť obhospodařovalo pouhých 42 ha zemědělské půdy. JZD zahájilo v roce 1958 stavbu družstevního kravína u čp. 1. První část stavby byla ukončena v říjnu 1959 a bylo zde ustájeno 58 dojnic. V obci byly prodejna masa (čp. 44), pekařství a prodejna potravin (čp. 59), prodejna potravin a smíšeného zboží (čp. 145), pohostinství v čp. 63 - to vše v Batňovicích. V Zálesí působilo pohostinství v čp. 164, a prodejna potravin v bývalé požární zbrojnici, na Kvíčale byla prodejna potravin. V Zálesí pak byla komunální opravna jízdních kol v čp. 203. Soukromí podnikatelé, obchodníci a řemeslníci vymizeli a několik soukromě dosud hospodařících rolníků vstoupilo do JZD od 1. ledna 1960. V roce 1965 byl postaven televizní vysílač na Kyselé hoře nad dráhou v Malých Svatoňovicích a zřízeno hřiště na pozemku bývalé cihelny. Na Kvíčale a v Batňovicích (u čp. 127) byly postaveny sloupové transformátory. V roce 1966 Plynostav Pardubice položil na svahu Varty plynové potrubí, které pokračovalo dále přes Batňovice na Kvíčalu s odbočkou na nové sídliště v Úpici Na Závodi. Dále pak potrubí pokračovalo až do Trutnova. V roce 1971 v zimě uvedla místní TJ Sokol do provozu lyžařský vlek „Na Verpánu“. V roce 1973 byla zahájena výstavba nové prodejny a pohostinství (U Bulánka). V obci byla zřízena pošta. Na hřišti v prostoru bývalé cihelny byla zahájena výstavba nového zemědělského podniku „Třídírna a sklad brambor“. Stavba byla ukončena v roce 1974, podnik byl uveden do provozu v říjnu téhož roku. V srpnu 1976 byla dostavěna nová výrobní hala na granulaci brambor. Hala je majetkem SZP v Batňovicích. Místní organizace svazu zahrádkářů zahájila výstavbu nové moštárny (za požární zbrojnicí), která byla dokončena v roce 1977. V průběhu roku 1977 byla zbudována na sídlišti kanalizace, vodovod, zavedena elektřina a dokončena i komunikace. Silnice byla opatřena betonovými obrubníky. V roce 1984 byly na sídlišti v Záduší dokončeny práce na kanalizaci, veřejném osvětlení a asfaltování. V roce 1988 byla ve vsi dokončena instalace veřejného rozhlasu. V roce 1995 byla zahájena dlouho očekávaná plynofikace Batňovic. V roce 1996 byla zahájena rozsáhlá etapa opravy kostela sv. Bartoloměje. Opravy byly naplánovány na období 1996 - 1999. V roce 1999 byla dokončena poslední - 4. etapa opravy kostela sv. Bartoloměje v Zálesí. Téhož roku odkoupila obec Batňovice od SD Jednota prodejnu a pohostinství „U Bulánka“ Ještě do konce roku byla provedena celková rekonstrukce objektu, včetně instalace plynového topení, tak aby prodejna i pohostinství mohly sloužit občanům. Celkovou rekonstrukcí prošla i budova pošty.
Kvíčala
Na sever od města Úpice, ve 469 m nadmořské výšky se vypíná malebný vrch Kvíčala. Na něm se rozkládá dědina téhož jména. Dle staré pověsti stál uprostřed tohoto vrchu za dávných pohanských dob posvátný jeřábový háj, ve kterém naši předkové obětovali oběti svým slovanským bohům. Když pak rozšířeno bylo v Čechách křesťanství, zůstal tento háj po dlouhý čas osamocen. Jen ptáci - kvíčaly zůstali mu věrni a pochutnávali si nerušeně na krásných jeřábových plodech. Jelikož se jich tu usadilo veliké množství, dali lidé vrchu tomu jméno Kvíčala, které nese až dodnes. Předpokládá se, že v 17. století byla Kvíčala lesní pastvinou, na níž se pásly krávy a ovce ze statků v okolních vesnicích. Území dnešní Kvíčaly bylo rozděleno mezi město Úpici a obce Batňovice, Suchovršice a Velké Svatoňovice. Záleskou část tvořily pozemky patřící svobodnému statku Skočkov (později Donátův statek), úpická a pozdější batňovická a suchovršická část stojí na bývalých pozemcích statku „Bourových“ v Úpici (čp. 120), který se nalézal ihned pod Skalkou na pozdější Velké Závodi. Část svatoňovickou tvořily převážně pozemky statku Švábových z Velkých Svatoňovic.
Podle záznamů úpické kroniky začalo osídlování Kvíčaly ve druhé polovině 18. století. Osídlení nastalo pravděpodobně po zrušení nevolnictví v roce 1780, kdy bylo umožněno volné stěhování osob. Při katastrálním vyměřování v roce 1787 byla část Kvíčaly nalézající se na bývalých Bourových pozemcích omylem přiřazena k Batňovicím. To s sebou přineslo množství zmatků. Teprve v roce 1857 byla tato úpická část Kvíčaly, čítající v té době 16 domů (čísel popisných) definitivně přičleněna k Batňovicím. Přečíslování domů proběhlo pak až v roce 1861. Prvními obyvateli Kvíčaly byli vesměs chudí chalupníci a zemědělství je sotva uživilo. V mnoha domácnostech se proto rozšířilo i pěstování a zpracování lnu a později i tkaní plátna. Větší tkalcovny vznikly v nynějších domech čp. 72 a 113. S rozvojem mechanických tkalcoven v Úpici však domácí tkalcovství postupně zaniklo.
V roce 1831 byla do Evropy zavlečena cholera. Podle záznamu z úpické kroniky vypuklo toto onemocnění v roce 1831 i v Úpici. Na následky cholery tehdy zemřelo 27 lidí, pro které byl zřízen hřbitov na Kvíčale poblíž nynějšího čp. 98. Osadníci na Kvíčale, kteří pravidelně trpěli zejména v suchých letech značným nedostatkem vody a byli nuceni vozit vodu až z Karbanky, se v roce 1911 rozhodli, že vybudují na Kvíčale vlastní vodovod. Dne 29. března 1913 byl založen sbor dobrovolných hasičů na Kvíčale. Během první světové války v letech 1914 - 1918 sbor bezmála zanikl, neboť téměř všichni jeho členové byli ve válce. V roce 1922 byla na Kvíčale postavena nová hasičská zbrojnice. V roce 1934 došlo ke konečnému vyřešení dlouholetého sporu mezi Kvíčalou a Batňovicemi ohledně přiškolení Kvíčaly do Úpice. Obecní zastupitelstvo uznalo nárok Kvíčaly a děti z Kvíčaly tak nadále navštěvovaly školu v Úpici. V roce 1972 byla silnice na Kvíčalu opatřena asfaltovým povrchem a současně s tím se podařilo vyasfaltovat i cestu kolem hřbitovní zdi a zadní cestu ke školní budově. Na Kvíčale byla v roce 1974 zahájena adaptace kulturního domu, 3. dubna 1974 proběhla na Kvíčale schůze místních občanů, na které se tito rozhodli, že chtějí všichni patřit do obce Batňovice.
Demografická situace
Počet obyvatel v obci Batňovice se v posledních letech postupně zvyšuje. Od roku 1654 měla obec i pětinásobek více obyvatel, než nyní. Nejvyšší počet obyvatel byl v letech 1915 – 1920, kdy počet obyvatel přesáhl 1000. Do roku 1994 počet obyvatel klesal a poté se obyvatelstvo začalo navyšovat až do současných 757 obyvatel. Nyní je průměrný věk obyvatel obce Batňovice 41,8 let.
V obci žije poměrně velký počet vystudovaných lidí. Téměř 39% obyvatel obce Batňovice má vzdělání ukončené maturitní zkouškou nebo vyšší.
Sociální situace
Obec Batňovice nemá problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s výskytem sociopatologických jevů, národnostními menšinami a ani se sociálně slabými obyvateli či skupinami obyvatel. V obci je jeden bytový dům, kde žijí sociálně slabí obyvatelé.
Spolková činnost
Dne 23. 3. 1919 se v hostinci Jana Donáta v Zálesí konala ustavující schůze místního odboru Sokola. Přihlásilo se 70 členů. V obci v té době působil Sbor dobrovolných hasičů v Batňovicích (1887) a na Kvíčale (1913), Spolek divadelních ochotníků (1894), skupina Sdružení katolické mládeže (1921). Byl zde Spořitelní a záložní spolek pro Batňovice (1902) a čtyři politické strany. Spolkový život v Batňovicích má již více než stoletou tradici. Prvním, dodnes působícím spolkem, je Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1887. Sbor dobrovolných hasičů na Kvíčale byl založen v roce 1913. V roce 1894 byl založen Spolek divadelních ochotníků, který přes různé peripetie a Osvětové besedy rovněž působí dodnes, nyní jako občanské sdružení. Od roku 1919 působí v obci Tělovýchovná jednota Sokol a od roku 1963 i základní organizace Českého zahrádkářského svazu. Po roce 1989 vznikla 2 další občanská sdružení - občanské sdružení Linie zaměřené na kondiční a rekreační tělovýchovu a občanské sdružení Chalupění, které si dalo za cíl podílet se na záchraně a obnově kulturního dědictví a na oživení krajiny zejména v regionu pod Jestřebími horami.
Batňovické spolky
Sbor dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů Batňovice byl založen v roce 1887. Dne 29. března 1913 byl založen sbor dobrovolných hasičů na Kvíčale. Zbrojnice byla postavena roku 1922 svépomocnou prací a financována svépomocnou finanční akcí sboru.
V současné době má sbor dobrovolných hasičů Kvíčala jako občanské Sdružení hasičů Čech a Moravy 21 členů, z toho 10 aktivně činných. Sbor dobrovolných hasičů v Batňovicích má 54 členů, z toho 25 aktivně činných. Výjezdová jednotka je složena ze tří družstev. SDH Batňovice má jedno družstvo zařazené v JPO3. Činnost sboru hasičů je velice pestrá a bohatá. Sbor pořádá pravidelná cvičení, členové se účastní školení a takto získané zkušenosti uplatňují i při „ostrých“ výjezdech (například v roce 2006 absolvovala jednotka 7 výjezdů k požárům). Výjezdová jednotka batňovického sboru je zařazena do JPO III. Významnou měrou se sbor podílel i na pomoci likvidaci škod, které způsobila velká voda v Batňovicích v roce 2005 a 2006. Ale nejen hašením ohně je živ batňovický hasičský sbor. Členové sboru se aktivně podílejí i na kulturním a společenském životě v obci, ať již pořádáním vlastních akcí či účastí a často i vydatnou pomocí při akcích pořádaných obcí či jinými spolky v Batňovicích. Stálicí batňovické plesové sezóny je již po dlouhá léta tradiční hasičský bál, pravidelně se hasiči účastní a podílejí na průběhu batňovické pouti, dětského dne a dalších akcích. V roce 2003, při generální rekonstrukci silnice v obci, zajišťovali hasiči pravidelné kropení vozovky. V roce 2004 a 2006 prezentoval sbor svou úspěšnou činnost, společně s ostatními batňovickými spolky, na „Dni spolků“ v Úpici, pořádaného Svazkem obcí Jestřebí Hory.
Na výborové schůzi 2006 navrhl starosta sboru, aby si sbor pořídil vlastní vlajku, kterou v minulosti nikdy nevlastnil. Návrh byl přijat. Krátce na to byl schválen i její vzhled. Na přední straně vlajky bude uprostřed znak hasičů a nad ním nápis „Sbor dobrovolných hasičů“, pod znakem nápis „Batňovice“, vlevo od znaku „zal.“ a vpravo „1887“. Na zadní straně pak svatý Florián a nad ním a pod ním rozdělený nápis „Bližnímu ku pomoci“. Vlajka byla zhotovena ještě téhož roku. Slavnostní vysvěcení vlajky se uskutečnilo v kostele sv. Bartoloměje v Batňovicích dne 7. března 2007 za účasti celého sboru.
TJ Sokol Batňovice
TJ Sokol Batňovice je klasická tělovýchovná jednota zaměřená na rekreační sport. V podmínkách jednoty jsou provozovány především: tenis, nohejbal, volejbal, cyklistika a lyžování. Počet členů TJ Sokol Batňovice je cca 120 lidí. Členem TJ Sokol Batňovice se může stát každý, kdo souhlasí se stanovami TJ a má zájem věnovat se sportovní činnosti, zejména ve výše uvedených odvětvích. TJ Sokol Batňovice funguje v obci dle dochovaných zápisů od roku 1919, kdy na první výzvu při založení Sokola přišlo 38 členů – z toho 15 žen, 27 dorostenců a dorostenek a 48 žáků a žákyň. V době 2. světové války byla činnost Sokola násilně přerušena. Obnovena však byla již krátce po osvobození. Začátky činnosti TJ Sokol v nových podmínkách nebyly jednoduché. V souvislosti se zřízením mateřské školky musela jednota opustit tělocvičnu v místní škole a přestěhovat se do sálu hostince u Donátů, který sloužil cvičícím do konce 50. let. Do sálu se cvičení vrátilo až v roce 1966 po adaptaci kanceláří MNV. V roce 1971 byl uveden do provozu lyžařský vlek "Na Verpánu" a v témž roce získal Sokol i pozemek na vybudování hřiště. V roce 1983 byla založena dnes již tradiční pouťová soutěž v nohejbalu. Prvního ročníku se zúčastnilo 9 družstev a vítězem se stal tým STS Batňovice. V roce 1987 pak byla v areálu otevřena nová klubovna a upraven celý areál. Přes různé výkyvy činnost Sokola pokračovala i nadále a dnes je již samozřejmou součástí života obce.
Spolek divadelních ochotníků
Spolek divadelních ochotníků byl založen v roce 1894 a nyní funguje jako občanské sdružení. První zprávy o činnosti spolku jsou zaznamenány v první tzv. „Pokladní knížce“, založené 30. září 1894, která se z tehdejších dob zachovala. Tehdy se sešlo pár nadšených jedinců, které spojovala chuť zahrát si divadlo, ale i rozvíjet kulturní a osvětovou činnost v obci. Koncem roku - 25. prosince 1894, byly schváleny stanovy spolku. Ještě před oficiálním založením Spolku divadelních ochotníků sehrála hrstka nadšenců několik divadelních představení. Tehdejší divadelníci se scházeli v hostinci Antonína Ducháče (později hostinec Adolfa Otty) v sále nad výčepem. Na místo, kde mělo stát jeviště, přivalili sudy od piva a přes ně položili několik prken. Místo kulis byly zavěšeny ubrusy či plachty a představení mohlo začít. Již 1. listopadu 1894 oznamovaly honosné plakáty, že Spolek divadelních ochotníků v Batňovicích sehraje v hostinci Antonína Ducháče divadelní hru „Mlynář a jeho dítě“. Představení mělo veliký úspěch a muselo být opakováno. Již 16. prosince uvedli další divadelní hru „Furiant“. A pak už následovala jedna hra za druhou.
Činnost ochotnického spolku zabrzdila až první světová válka. Ovšem její konec byl pro batňovické ochotníky signálem k obnovení činnosti. Počátkem roku 1944 si spolek připomněl 50. výročí svého vzniku. Za tu dobu sehráli batňovičtí ochotníci 219 divadelních představení, absolvovali 9 pohostinských vystoupení na jiných scénách, zorganizovali 8 vystoupení jiných ochotnických souborů v Batňovicích. Dále bylo uvedeno 25 silvestrovských či mikulášských večírků a 4 plesy. V roce 1957 byl pak spolek začleněn do místní osvětové besedy jako „Divadelní soubor Osvětové besedy Batňovice“.
V padesátých letech a na počátku let šedesátých byla činnost spolku velmi bohatá. V areálu „Na Vartě“ vystupovali nejen batňovičtí ochotníci, ale i divadelní a estrádní soubory z celé republiky. Od druhé poloviny šedesátých let však činnost divadelního souboru upadala, až posléze téměř zanikla zcela a areál „Na Vartě“ postupně chátral. V provozu zůstal jen taneční parket, areál přírodního divadla se postupně zcela rozpadl.
Po roce 1989 byla činnost Osvětové besedy Batňovice omezena na minimum a posléze byla zrušena.
V roce 1995 došlo z popudu hrstky nadšenců k obnovení Spolku divadelních ochotníků v Batňovicích jako občanského sdružení. K obnovení ochotnického divadelního souboru již nedošlo, ale spolek si dal za cíl podporu dětského divadelního kroužku při Základní škole v Batňovicích, kde má dětské divadlo dlouholetou tradici a na rozdíl od původního Spolku divadelních ochotníků tato tradice přežila i osmdesátá a devadesátá léta. Dalším cílem spolku je činnost v oblasti kulturního života v obci a udržení provozu v areálu „Na Vartě“.
V roce 1998 zpracoval spolek v návaznosti na chystané aktivity nového obecního zastupitelstva projekt „Batňovické milénium“ zaměřený na rozvoj kulturního a společenského života v obci. Projekt podporovaný Nadací rozvoje občanské společnosti v Praze z Phare Programu rozvoje občanské společnosti komise Evropské unie byl rozvržen na období 1999 - 2009 a zahrnoval v sobě soubor akcí a aktivit směrovaných do oblasti historie i současnosti obce a její připomenutí všem občanům, včetně shromáždění a katalogizace všech dostupných dokumentů a pramenů, včetně jejich prezentace a propagace obce. V rámci uvedeného projektu Spolek divadelních ochotníků ve spolupráci s Obecním úřadem v Batňovicích a Základní školou v Batňovicích uspořádal oslavy 100. výročí zahájení výuky v nové škole, jejichž součástí bylo vydání sborníku mapujícího historii školy v Batňovicích ("Velké dějiny malé školy), výstava fotografií a dokumentů z historie školy, zpracování starých filmových materiálů z minulosti obce a řada dalších aktivit. Další součástí projektu, byla organizace setkání batňovických rodáků v červenci 2001. I tato akce byla doprovázena zpracováním a vydáním publikace o historii obce (Může za to Bartoloměj) a zpracováním historických dokumentů a fotografií, které byly prezentovány na doprovodné výstavě. Byla rovněž zpracována fotografická kronika všech batňovických domů (Batňovice 2000).
ZO Českého zahrádkářského svazu
ZO ČZS byla založena v roce 1966. Počet zakládajících členů byl 20. V roce 1976 byla nákladem místní organizace v Batňovicích vybudována moštárna, včetně skladovacích prostorů. Ta slouží batňovickým zahrádkářům i ostatním občanům dodnes. Moštárna slouží jak místním tak přespolním zájemcům a je v provozu o sobotách od 07:00 hod do 17:00 hod nebo dle dohody i v jiné dny.
Schůze výboru ZO ČZS se konají pravidelně každé druhé úterý v měsíci v restauraci „Klondajk" nebo v kulturním domě – restaurace „Pod Verpánem“.
Občanské sdružení "Linie" na Kvíčale
Občanské sdružení „ Linie“ pořádá pravidelné cvičení žen a to 2x v týdnu, vždy v pondělí a ve středu od 19:00 do 20:00 hodin v tělocvičně ZŠ a MŠ Batňovice.
Občanské sdružení "Chalupění"
Občanské sdružení „Chalupění“ se sídlem v Batňovicích bylo zaregistrováno jako nezisková organizace na Ministerstvu vnitra ČR v březnu 2002. Jedná o dobrovolné, nepolitické samostatné společenství osob, které se chtějí podílet na záchraně a obnově kulturního dědictví a na oživení krajiny zejména v regionu pod Jestřebími horami.
Cílem a programem sdružení je sdružovat osoby (fyzické i právnické) zajímající se o kulturní památky, historii, tradici a vzhled krajiny pod Jestřebími horami i okolí a napomáhat k záchraně těchto hodnot. Oživovat kulturní památky k pořádání jednorázových i pravidelných společensko-kulturních akcí jako jsou expozice, výstavy, ukázky řemesel apod. V obnovených historických objektech umožnit rekreační, zdravotní nebo pracovní pobyty a vytvářet v těchto objektech podmínky k provozu tzv. chráněných dílen. Sdružení se chce podílet i na vytváření celkové koncepce záchrany a uchování kulturních památek, historie a tradic v kraji pod Jestřebími horami a spolupracovat na dotváření přehledné sítě těchto hodnot. Spolupracovat s městskými a obecními úřady, Svazkem obcí Jestřebí hory i s dalšími kompetentními orgány a sdruženími obdobného zaměření. Informovat své členy i veřejnost o činnosti sdružení, poskytovat odborné a organizační informace související s činností sdružení, pořádat přednášky, besedy, výstavy a jiné společenské akce.
Spolek rodičů „Batňáčci“ a „Včeličky“
„Batňáčci“ a „Včeličky“ jsou dva kluby, které byly založeny maminkami obce Batňovice v říjnu 2007. Spolek rodičů je rozdělen pro větší děti („Batňáčci“) a pro menší děti („Včeličky“). Spolek vznikl z iniciativy rodičů, aby obohatili život dětí v jejich obci. Pořádají pro děti různé akce.
Spolek „Babičky“
Spolek „Babičky“ byl založen v roce 2009. Spolek pořádá pro občany obce různé výlety a besedy či sezení. Spolek se schází cca 1x za 14 dní.
Akce pořádané v obci
Obec Batňovice je velmi bohatá v pořádání akcí a kulturních setkání. Mezi oblíbené akce v obci jsou plesy místních spolků, dětský maškarní bál, vítání občánků, Den obce, který je spojen s dětským dnem, Masopust na Kvíčale, Setkání ke Dni matek, Bartolomějská pouť, pochod „Varťánek“ s taneční zábavou, setkání důchodců, Strašidelný les, Mikulášské akce pro děti, rozsvěcení vánočního stromku, Tříkrálovská sbírka. Další z akcí, kterou obec pořádá, jsou oslavy jubilantů žijících v obci, nepravidelně jsou pořádána divadelní vystoupení a výroční setkání.
Informování občanů o dění v obci
Informace jsou předávány tradičním způsobem prostřednictvím obecních vývěsek. Současně jsou obyvatelé informováni prostřednictvím www stránek obce, kde se mohou dozvědět o plánovaných akcích a dění v zastupitelstvu, prohlédnout fotky z jednotlivých akcí apod. Obec o svých aktivitách informuje i prostřednictvím místního rozhlasu. Obec má i svoji kabelovou TV, která je dalším zdrojem informací. Firma TV JS z Úpice pro obec natáčí akce pořádané v obci, které je možné na kabelové televizi poté také vidět. Dalším shrnutí událostí o dění v obci je „Batňovický zpravodaj, který je vydáván 1x ročně.
Ekonomická situace
V obci Batňovice je k 31. 12. 2015 registrovaných celkem 184 podniků, z toho 98 podniků je se zjištěnou aktivitou. Nejvíce převažují podniky zaměřené na stavebnictví, průmyslovou činnost a velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Dále potom činnosti v oboru zemědělství, lesnictví a rybářství, ubytování, doprava a skladování a ostatní činnosti.
Dle právní formy je členění následující:
Služby v obci
Obec má základní občanskou vybavenost, obchod se základními potravinami, který je na katastru obce Rtyně těsně za obcí Batňovice, obecní úřad se službou CZECH POINT. Velkou službou pro obec Batňovice je místní knihovna. Knihovna pořádá pro občany obce hodně akcí, v roce 2015 bylo uspořádáno pro děti a seniory celkem 30 akcí. V knihovně je možné se přihlásit na veřejný internet a prostory knihovny nabízí i dětské centrum. Dále obec má svoji základní školu, děti zde mohou chodit od 1. – 5. třídy, mateřskou školu a Českou poštu. Obec je vyhlášená svoji restaurací – „ U Bulánka“, která je v těšné blízkosti obecního úřadu. Další místem pro setkávání je motorest „Klondajk“, kde je fotbalové hřiště a dětské hřiště. Druhé dětské hřiště je u základní školy. Obec má své tenisové kurty, kostel, hřbitov a urnový háj. Kulturní dům je těsně před obcí a nabízí sál k pořádání různých akcí a setkání. Mezi další služby lze zařadit i 3x kadeřnictví, pedikúru, masáže a zámečnictví.
V obci je i několik větších firem. Mezi ně patří firma NN Steel, která má cca 80 zaměstnanců, VAPO – dopravní firma + prodej písku, která se v zimě stará o údržbu silnice a zaměstnává cca 30 zaměstnanců, farma a chráněná dílna ROSA, která kromě zemědělského zaměření šije na zakázku dětské oblečení, firma IRIS – šicí firma, firma Velovanka, na Kvíčale je firma na pasportování obrázků, stavební firma STAVO P, firma Agroservis a v obci je i několik soukromých zemědělců.
Atraktivity cestovního ruchu
Největší atraktivitou obce Batňovice je Kostel svatého Bartoloměje. Mezi další atraktivity v okolí obce je muzeum Karla Čapka v Malých Svatoňovicích, rybník Podháj na území Velkých Svatoňovic. Další z atraktivit je cyklostezka z Úpice do Velkých Svatoňovic nebo pěší turistika na Kvíčalu, kde je krásný rozhled na Krkonoše a Jestřebí hory.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje je pseudorománský římskokatolický filiální kostel na návrší v Zálesí, místní části obce Batňovice. Jak bývalo zvykem, kolem kostela se rozprostírá hřbitov. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nejstarší zmínka o dřevěném batňovickém kostele je z roku 1356. V roce 1681 byl kostel částečně stržen a vystavěn nový, v roce 1735 byla přestavěna dřevěná věž a opravena střecha kostela. Kolem roku 1770 měl kostel dřevěnou zvonici se třemi zvony a malou věž, klenutý presbytář a neměl sakristii, takže se kněz na mši oblékal za hlavním oltářem. Kazatelkna byla na epištolní straně. V roce 1775 byly do kostela zakoupeny staré varhany z kostela v Úpici. Mezi léty 1784 - 1799 proběhla přestavba podle projektu stavitele Václava Sitty. K poslední velké přestavbě, kdy kostel dostal současnou podobu, došlo v roce 1866.
Kostel má čtyřhrannou štíhlou věž v hlavním průčelí zakončenou plechovou mnohoúhlou helmicí s lucernou a jednoramenným křížem na vrcholu. Schodiště věže osvětlují úzká zdvojená okna umístěná v polovině čela věže, která jsou významným dekorativním prvkem průčelí. Pod helmicí věže je zvonice s okny krytými žaluziemi. Renesanční zvon od neznámého zvonaře z Hradce Králové je z roku 1555. Vstupní portál bez dekorativních prvků je v jižním průčelí pod věží. Valbová střecha nad lodí a kněžištěm má strmý úhel 60°. Nad kněžištěm je zúžená a ukončená přechodem do kužele. Čtyři půlkruhová okna s paprskovým zakončením jsou po levé i pravé straně. Presbytář na východní straně je půlkruhový. Omítka je hladká s barevnými odlišenými lizénami. Z každé strany jsou čtyři cihlové opěráky. Nad okny a pod střešní římsou jsou barevně zvýrazněné obloučkové vlysy. K jihovýchodní straně presbytáře přiléhá sakristie.
Klenutá předsíň odděluje vchod od lodi kostela. Strop lodi je klenutý, ozdobený medailony čtyř evangelistů. Před půlkruhovým triumfálním obloukem ozdobeným malbami andělů jsou dva boční oltáře. Proti kazatelně jsou v chrámové lodi umístěny náhrobní desky z let 1867 a 1420. Starší náhrobek je Jana z Vízmburku.
Zařízení je většinou pseudorománské z konce 19. století. Varhany jsou mechanické, manuál s pedálem, z roku 1900 odLeopolda Andrýse z Náchoda.
Bohoslužby se konají v neděli v 10.00 a ve čtvrtek v 18.00 (v zimním období v 19.00).
Trh práce
V současné době v obci Batňovice žije 335 osob ekonomicky aktivních, což je 44% všech obyvatel. Průměrný věk obyvatel 41,8 let. Obyvatelé obce jsou v aktivním produktivním věku. Vzhledem k blízkosti větších měst (Trutnov, Úpice, Náchod, Rtyně v Podkrkonoší a Červený Kostelec) není s prací v okolí problém.
Míra nezaměstnanosti v obci je za rok 3,46%. Dostupnost velkých měst je výhodou v hledání zaměstnání.
Technická infrastruktura (v obci, v jednotlivých částech)
Vodovod
V červnu roku 1974 byla zahájena výstavba obecního vodovodu. Vodojem o obsahu 100 m3 byl zabetonován, byla vykopána rýha z Varty do čerpací stanice v bývalé Koloře. V roce 1976 pokračovaly práce na obecním vodovodu. I když nebyl splněn úkol dokončení první části, t.j. položení hlavního vedení po pravé straně potoka až na konec obce, někteří občané obce již výhod vodovodu používali, a sice v úseku traktorové stanice. Na druhé straně však bylo mimo plán založeno a zahrnuto hlavní vedení na sídlišti „V Záduší“, takže stavebníci byli schopni urychleně stavební práce dokončit. V roce 1977 byla dokončena výstavba obecního vodovodu. Vodovod je hotov od horního konce obce - kulturního domu - až po dolní část zvanou Zálesí - k Hübnerovým a Šulcovým, kde se dosud říká „U starého mandlu“. Dokončení přípojek a kolaudace byla provedena v roce 1978. Skutečné náklady na celou stavbu činily 1.500.000 Kčs. Vodojem s obsahem 100 m3 je umístěn na Vartě a je do něho čerpána voda z artézské studně, kterou kdysi vybudovala a používala továrna bratří Rudolfů v Zálesí. Délka potrubí hlavního řádu činí více než 4 km a stejnou délku má potrubí domovních přípojek. Výškový rozdíl postačí k dodávce vody až na Donátův kopec. Na Kvíčale byl nový vodojem vystaven v roce 2012.
Kanalizace
Páteřní trasa kanalizace byla vybudována při rekonstrukci silnice 1/14 v roce 2003. Jedná se o kanalizaci jednotnou, která slouží k odvodnění komunikace a zároveň jako splašková kanalizace. Byly vybudovány dvě páteřní trasy. V roce 2014 se Zastupitelstvo obce rozhodlo dobudovat kanalizaci a propojit obě páteřní stoky s napojením na ČOV v Úpice. I. etapu realizovala firma VHS Teplice vystavila kanalizaci při hlavní silnice v roce 2014 – 2015, vybudovala lapač a oddělovač stěrku a napojení na ČOV Úpice. Druhá etapa byla spuštěna v roce 2016 a potrvá do roku 2017. Tuto etapu staví firma BAK z Trutnova. Kanalizace bude provedena po celé obci kromě Kvíčaly. Celá kanalizace byla vybudována z dotačních titulů od SFŽP, Královéhradeckého kraje a Ministerstva zemědělství.
Plynofikace
Hned v následujícím roce (1995) byla zahájena dlouho očekávaná plynofikace Batňovic. Po mnoha jednání bylo rozhodnuto zahájit plynofikaci obce. Plynové potrubí bylo pokládáno do předzahrádek domů, aby se stavba co nejméně dotkla silnice. Tam, kde nedošlo k dohodě, bylo vedení položeno v chodníku. V roce 1995 byla dokončena 1. etapa od regulační stanice u křížku do Zálesí, včetně sídliště v Záduší až pod Donátův kopec. Bylo položeno 1.079,5 m středotlakého plynovodu a 313 m potrubí k 35 přípojkám. V roce 1996 hlavní akcí byla 2. etapa plynofikace od regulační stanice u křížku až k hranicím katastru Rtyně v Podkrkonoší. Práce byly zahájeny koncem července a ukončeny byly začátkem listopadu. Na konci roku byla zahájena jednání o možnosti využití vysokotlakého plynovodu vedoucího z Kvíčaly do Úpice, který by mohl být využit pro napojení Kvíčaly na středotlaký plynovod. Někteří občané na Kvíčale se v souvislosti s plynofikací obce cítili ukřivděni. K jejich nespokojenosti přispěly i problémy se zásobováním vodou a nedostatky elektrorozvodné sítě na Kvíčale. Po několika letech usilovných jednání byla v roce 1999 konečně dohodnuta stavba regulační stanice a plynovodu na Kvíčale. Celá akce byla realizována v roce 2000 (přestože výstavba regulační stanice měla proběhnout již v roce 1999, ale VČP Dvůr Králové nakonec od tohoto termínu odstoupily).
Technická infrastruktura
V roce 1997 povolil Obecní úřad v Batňovicích telekomunikační společnosti Eurotel vybudovat na cestě od Hájeckého kopce na Vartu ocelovou věž, která Eurotelu umožní pokrýt telefonním signálem část zdejšího regionu. Obec tak získala i novou dominantu. Obec Batňovice má svoji kabelovou televizi, která není pouze na Kvíčale a bezdrátový internet.
Odpadové hospodářství
Obyvatelé mají k dispozici 5 míst na kontejnery pro tříděný odpad, pytle na plast, pytle zdarma, které jsou na tetra-pak. V dotaci obec dostala kompostéry. Obec také zaplatila poplatek na skládce, kde si obyvatelé mohou sami odvést bioodpad a elektroodpad. Svoz nebezpečného odpadu je zajištěn 2x ročně. Dále obec zajišťuje na jarní měsíce velkoobjemové kontejnery.
Dopravní infrastruktura
Obcí Batňovice prochází hlavní silnice z Trutnova na Náchod, silnice I. třídy č. 14. Silnice je hodně frekventovaná kamionovou i osobní dopravou. Obec má několik místních a účelových komunikací. Nejbližší nájezd na dálnici D11 vedoucí z Hradce Králové na Prahu je cca 51 km, dojezd 1hod 4 min.
Obec je dostupná autobusovou dopravou, železniční stanice je vzdálená 2.3 km severně v obci Malé Svatoňovice.
Místní komunikace
Parkovací místa jsou řešena převážně u domů nebo na vyhraněných parkovacích stání podél silnice, jako je třeba u budovy obecního úřadu. Parkovacích míst je dostatek.
Cyklostezky a cyklotrasy
Obcí Batňovice procházejí značené turistické trasy a cyklostezka číslo 4092.
Obec leží v malebné krajině Jestřebích hor. Z nejvyššího vrcholu Žaltman je jedinečný výhled na Krkonoše, Adršpašsko-teplické skály, Orlické hory, Stolové hory a Zvičinu. Lze vidět i pohádkové Babiččino údolí, které je díky své přírodní rozmanitosti a památkám spjatých s životem a dílem Boženy Němcové častým cílem turistů.
Cyklotrasa č. 4092 Úpice – Markoušovice
Obtížnost: střední
Průběh cyklotrasy
Další atraktivity cestovního ruchu lze navštívit po ostatních cyklotrasách.
Plhovské náměstí v Náchodě – (cyklo č. 4095): náchodský zámek, Kramolna, Zábrodí, Červený Kostelec, Lhota za Červeným Kostelcem, Rtyně v Podkrkonoší (cyklo zelená č. 4094): Odolov – (cyklo červená č. 4091): Paseka, vlevo odbočka před Markoušovicemi – (cyklo modrá č. 4090): Markoušovice – (cyklo bílá č. 4092): Malé Svatoňovice, Batňovice, Úpice – (cyklo zelená č. 4094): Havlovice – (cyklo modrá č. 4018): Ratibořice, Česká Skalice - (59 km).
Dopravní obslužnost
Dopravní obslužnost pro obec Batňovice zajišťuje společnost Osnado spol. s. r. o. a ČSAD Ústí nad Orlicí a. s. Nejvyužívanějším autobusovým spojením jsou spoje směrem na Úpici (Trutnov) a Rtyni v Podkrkonoší (Červený Kostelec).
Batňovice – Úpice - Trutnov – celkem 19 spojů, dojezd cca 42 min, 19 km, první spoj v 4:51, poslední spoj je v 21:00. Zpáteční spojení má celkem 18 spojů, první v 5:05, poslední spoj je v 22:25.
Batňovice - Rtyně v Podkrkonoší - Červený Kostelec – celkem 23 spojů, dojezd cca 23 min, 10 km, první spoj v 4:33, poslední spoj je v 23:08. Zpáteční spojení má celkem 18 spojů, první v 5:30, poslední spoj je v 22:57.
Vlaková doprava v obci Batňovice není, obyvatelé musí do nejbližší vesnice – Malé Svatoňovice, cca 4 min, kde je nejbližší železniční zastávka. Hromadnou dopravu obec Batňovice nemá.
Současnost obce a občanská vybavenost
V současné obci se nachází mateřská a základní škola, knihovna, kulturní zařízení, přírodní amfiteátr, prodejna potravin, restaurační a ubytovací zařízení, moštárna, ke sportu slouží hřiště. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů.
Školství
Základní škola a Mateřská škola, Batňovice, okres Trutnov se nachází v obci Batňovice, která je jejím zřizovatelem. Její součástí jsou základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna.
Historie školy v Batňovicích
Zdejší škola pravděpodobně patří mezi nejstarší školy v kraji a staří kronikáři dávají její vznik do souvislosti se založením kostela svatého Bartoloměje (1371). Předpokládají, že vzhledem ke skutečnosti, že při záleském kostele bývala fara a u fary bývaly školy, mohla být škola v Zálesí již před husitskými válkami. Nicméně první zprávy o existenci školy v Batňovicích - Zálesí pocházejí z dob mnohem pozdějších. Původní škola, která dodnes stojí na stejném místě (byť v přestavěné podobě), se nacházela v dřevěné chalupě pod kostelem sv. Bartoloměje v Zálesí v č.p. 1. Kdy byla postavena rovněž není známo, ale zmínky o ní nalézají se ve starých listinách a záznamech okolo roku 1680. A nová škola je v Batňovicích již více než 100 let.
Škola v Batňovicích má aktuálně 42 žáků v 5 třídách. Svým žákům škola nabízí hned několik zájmových kroužků. Mezi ně patří keramika (1x měsíčně), kurz plavání (1x týdně), angličtina (1x týdně), náboženství (1x týdně), zdravotnický kroužek (2x týdně) a kytara pro začátečníky (1x týdně). Dále škola nabízí volitelné předměty v podobě zábavné matematiky nebo angličtiny v pohybu.
Mateřská škola
Mateřská škola v Batňovicích byla zřízena v roce 1947. Školka byla umístěna do budovy školy do třídy, která byla do té doby využívána jako tělocvična pro potřeby školy i místní organizace Sokola. (TJ Sokol se odstěhovala do sálu hostince Josefa Donáta). Současně s mateřskou školou byla zřízena i školní kuchyně pro děti v mateřské i obecné škole. Do mateřské školy v Batňovicích je na školní rok 2016/2017 zapsáno 27 dětí. Vzdělávací program, který je součástí mateřské školy v Batňovicích, má název "KLÍČ K BRÁNĚ DO SVĚTA" a je v souladu s požadavky z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV).
V batňovické školce mají i svůj vymyšlený originální celoroční motivační projekt. Hlavním cílem těchto celoročních projektů je rozvíjení kladných povahových vlastností u všech dětí, podporování fyzické a psychické pohody v dětském kolektivu, rozvíjení důležitých komunikativních dovedností dětí a jiné.
Školní divadlo
Vesnické školy hrály od nepaměti školní divadlo. Ani batňovická škola nebyla výjimkou. Při listování školními kronikami za minulých více než sto let existence školy se nachází zmínky o školním divadle např. v roce 1919, v roce 1963 a od roku 1975 pak již každoročně. Tím se stala škola výjimečná v celém širokém okolí. Přes zimu se děti scházejí dvakrát týdně v dramatickém kroužku a na jaře vystoupí se svým představením. Hrají pro okolní školy, školky a pro rodiče, někdy vystupují i na jiných scénách, např. v Domově důchodců na Tmavém dole nebo v Úpici. Divadlo je vždy vrcholem mimoškolní činnosti, dodává dětem pocit sebevědomí, seberealizace, sounáležitosti, zodpovědnosti k druhým a nakonec pocit radosti z dobře vykonané společné práce. Musí pracovat se svým hlasem, správně a zřetelně se vyjadřovat. Do hraní divadla se zapojují téměř všichni žáci a nácvikem a přípravami žije nejen škola, ale i celá obec. Na vlastním představení se podílejí značnou měrou i rodiče, protože krásné kostýmy, které dětem připraví, mají na konečném výsledku nemalý podíl.
Zdravotnictví
V obci Batňovice není ordinace žádného lékaře. Obyvatelé musí za lékařskými službami dojíždět do nedaleké Rtyně v Podkrkonoší nebo Malých Svatoňovic. (dojezd 3 km, cca 4 min) Další lékařské ošetření je ve větších městech – Trutnov, Červený Kostelec, Úpice, kde jsou základní ordinace lékařů (praktický lékař, dětský lékař, stomatolog a další specializované ambulance). Nemocnice je pak nejbližší v Trutnově (dojezd 17 km, cca 20 min).
Sociální péče
V obci nejsou dostupné služby sociální péče. Obec jako službu seniorům rozváží obědy ze školní jídelny. Nejbližší zařízení jsou v Trutnově, Úpici nebo Červeném Kostelci či Náchodě. Ve větších městech je kromě léčebny pro dlouhodobě nemocné dostupný i denní stacionář, domov pro seniory, domov pro seniory se zdravotním postižením či domov se zvláštním režimem. Zde jsou i sociální poradny pro děti a mládež.
Kultura a péče o památky
Obecní úřad je velice aktivní ve vytváření vhodných podmínek pro setkávání lidí a budování vzájemné pospolitosti. V obci je velký sál, sloužící pro setkávání lidí. Dalším místem pro konání akcí je hřiště u motorestu „Klondajk“ s veškerým zázemím nebo místní knihovna.
Návštěvnost kulturních a pořádaných akcí je dobrá.
V okolních obcích je dostupnost kulturních zařízení výborná. Jak město Trutnov, tak Úpice, Červený Kostelec, Náchod nebo Rtyně v Podkrkonoší. Všechna města poskytují dostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití (divadla, kina, koncerty, festivaly, slavnosti apod.)
Knihovna
Obecní knihovna Batňovice se nachází v budově základní školy v prvním poschodí hospodářské budovy, kde má samostatný vchod. Půjčovna má dvě oddělení - pro dospělé čtenáře a oddělení pro děti, včetně přístupu k bezplatnému internetu.
Knihovna má v současné době k dispozici asi 3400 knih. V současné době je výpůjční knižní fond především zajišťován knihovnou v Trutnově, od které je zapůjčeno okolo 2300 knih. Tyto knihy jsou dle potřeby průběžně obměňovány. Knihovna nabízí výběr z těchto časopisů: Sluníčko, Mateřídouška, Zahrádkář, Pěkné bydlení, Dům a zahrada, Čas na lásku, Maminka, Lidé a země, Praktická žena, Tom a Jerry, ABC, Živá historie, Revue válka, Dekor.
Knihovna Batňovice a zejména knihovnice Markéta Tučková získala ocenění v soutěži vesnice roku 2016 cenu hejtmana Královéhradeckého kraje za moderní knihovnické a informační služby.
Pohostinství, ubytování
Obec batňovice nabízí několik restauračních a ubytovacích zařízení. Mezi velmi oblíbené restaurační zařízení patří Restaurace „ U Bulánka“, dále pak Restaurace „Klondajk“ a Hospůdka „Pod Verpánem“.
Restaurace "U Bulánka"
Restaurace „Klondajk“
Restaurace „Klondajk“ je v těsné blízkosti sportovního a dětského hřiště. Svým návštěvníkům může restaurace nabídnout posezení ve vnitřních i venkovních prostorách.
Provozní doba restaurace je od pondělí do pátku vždy od 14:00 do 22:00. V pátek je zavírací doba prodloužena do 24:00. O víkendu je provozní doba v sobotu od 13:00 do 23:00 a v neděli od 10:00 do 22:00.
Hospůdka „Pod Verpánem“
Hospůdka „Pod Verpánem“ nabízí příjemné posezení v nekuřácké vinárně, kde lze uspořádat slavnostní obědy, oslavy a firemní večírky. V nabídce je široký výběr z hotových a minutkových jídel. V letních měsících je možné posedět na venkovní zahrádce.
Apartmán „Eva“
Apartmán „Eva“ nabízí k dispozici dva apartmány s lůžky a celoročním provozem.
Apartmány byly dokončeny a luxusně vybaveny v roce 2003 a 2006. Každý má samostatný vchod. Apartmán A byl dokončen a vybaven v roce 2003 a Apartmán B byl dokončen v roce 2006. V apartmánu A je pokoj se dvěma lůžky a dvěmi přistýlkami. V apartmánu B jsou dva pokoje s dvěma lůžky a ve větším z nich je navíc rozkládací dvoulůžko. Oba apartmány mají samostatné sociální zařízení. K dispozici je parkovací místo u každého apartmánu a možnost posezení u otevřeného ohně. K dispozici je i krytý bazén 5x7 metrů s vodou teplou o prázdninách okolo 30°C.
V místě je možné využít sportovní zařízení TJ Batňovice pro tenis, nohejbal a volejbal za velmi přijatelné ceny. Batňovice mají významnou pozici jako výchozí místo pro turistické výlety.
Rekreační dům „Antonín“
Apartmán Vyhlídka je nově zrekonstruován a moderně vybaven. Zde se nachází obývací pokoj s vybaveným kuchyňským koutem (2 plotýnková varná deska, lednice, mikrovlnná trouba, topinkovač), kachlová kamna, TV, dvě dvoulůžkové ložnice, koupelna s vanou, umyvadlem, WC a pračkou. Topení centrální plynové, v kuchyni a koupelně je podlahové vytápění. Hosté mohou využít i velkou zahradu za domem s otevřeným ohništěm. Parkování je v uzavřené, prostorné zahradě. Celý objekt je nekuřácký a nejsou zde povolena domácí zvířata.
http://www.apartmanyantonin.cz/apartman-antonin/
Dostupnost kulturních zařízení v okolních obcích
3km Rozhledna Rtyně
Rozhledna stojí na zajímavém místě nedaleko nejmenované čerpací stanice. Rozhledna je součástí odpočívadla a naleznete tu i hřiště pro děti. Věž ve Rtyni poskytuje totiž krásný výhled, a to na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu.
6km Lyžařský vlek Radvanice
Lyžařský areál se nachází v osadě Studénka spadající pod obec Radvanice v Čechách (okres Trutnov) na severní straně Jestřebích hor v nadmořské výšce 550 - 650 m.n.m. a nabízí 1,3 km sjezdových tratí a 22 km tratí běžeckých.
9km Červený most
Červený most je zajímavou technickou památkou Babiččina údolí. Překlenuje říčku Úpu pod rýzmburským altánem. Jde o dřevěný trámový most na kamenných pilířích, který je mořený do výrazné rubínové barvy.
10km Jiráskovy skály
Skalní útvary nedaleko Teplic. Jsou rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní zámeček. První skupina skal je nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály.
10km Rozhledna Šibeník
Původně rozhledna významově plnila úlohu památníku upomínající jednu z bitev prusko-rakouské války, která se tu odehrála 27. června 1866. Bitvu zde vyhrálo rakouské vojsko pod velením maršálem Ludvíkem von Gablenzem.
10km Bílý most
Bílý most najdete v Babiččině údolí nedaleko Viktorčina splavu. Převádí přes řeku silnici směřující z Ratibořic přes údolí k Žernovu. Přes mostek vede žlutá a červená turistická trasa.
10km Zámeček Skály
Zámek je dominantou osady Skály na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je zajímavá patrová obdélná stavba s mansardovou střechou, do patra vede venkovní dvouramenné schodiště s arkádou na toskánských sloupech.
Sport a tělovýchova
Obec Batňovice má své malé fotbalové hřiště s dětským hřištěm u restaurace „Klondajk“, dále dětské hřiště u základní školy, kde lze navštívit i hřiště na volejbal či basketbal a venkovní běžeckou dráha. Dále lze využít tělocvičny u základní školy na cvičení dětí, aerobik nebo badminton. TJ Sokol Batňovice má k dispozici tenisové kurty, kde si lze zahrát i volejbal či nohejbal. V zimních měsících je možnost navštívení místního lyžařského vleku – Verpán. V okolí obce, kde je dobrá dostupnost i autobusovou dopravou lze navštívit hojné množství zařízení pro volný čas i sportovní vyžití.
Lyžařský vlek Verpán
Lyžařský vlek Verpán se nachází přímo v obci Batňovice a svým návštěvníkům může nabídnout lyžování s denní nebo večerní jízdou, občerstvení a vlek s pomou. Otevírací doba lyžařského areálu je závislá na počasí.
Stav životního prostředí
Celková katastrální plocha obce je 447 ha, z toho orná půda zabírá pouze 36% celkové plochy obce. Kolem jedné pětiny výměry je obce zalesněná. Značnou část, téměř 68% katastrální výměry tvoří zemědělská půda.
Ochrana životního prostředí
Obec leží na rozmezí Rtyňské brázdy a Trutnovské pahorkatiny pod Jestřebími horami na Rtyňce a Zaječím potoku. Batňovice jsou zemědělskou obcí, kterou svírají Jestřebí hory a Krkonoše. Na katastrálním území obce není žádná chráněná krajinná oblast.
Obecní úřad a kompetence obce
Obec Batňovice má v současné době 1 stálého zaměstnance (účetní) na hlavní pracovní poměr a 1 zaměstnance na zkrácený úvazek (pracovník na podatelně). Obec využívá možnost lidí na veřejně prospěšné práce a v současné době má v průměru cca 5 uchazečů přes letní měsíce. Dále 4 lidi využívá obec na dohodu o provedení činnosti.
V současné době je obec zřizovatelem pouze jedné organizace – Základní škola a mateřská škola Batňovice okres Trutnov Obec zde vykazuje dobré výsledky s vyrovnaným hospodařením.
Obec má v současné době 9 zastupitelů, 2 výbory – kontrolní a finanční a 2 komise – sociální a kulturní.
Hospodaření a majetek obce
Získané nenárokové dotace od 2009 - 2015
|
název |
dotace |
celkové náklady |
2015 |
|
|
|
|
|
|
|
KHK |
POV - Komunikace Pod Vartou |
440 000,00 |
1 087 836,00 |
KHK |
SDH - školení a věcné vybavení |
13 000,00 |
13 000,00 |
UP ČR |
VPP |
633 133,00 |
633 133,00 |
|
2014-2015 |
|
|
SFŽP ČR |
Dostavba kanalizace |
660 801,00 |
|
MŽP ČR |
Dostavba kanalizace |
11 233 627,00 |
|
KHK |
Dostavba Kanalizace |
1 500 000,00 |
18.960.175,00 |
|
|
|
|
2014 |
|
|
|
ÚP ČR |
VPP |
384 500,00 |
384 500,00 |
MK ČR |
Knihovna PC |
7 000,00 |
7 000,00 |
KHK |
12 400,00 |
12 400,00 |
|
KHK |
Dotace – ZŠ |
10 000,00 |
10.000,00 |
|
|
|
|
2013 |
|
|
|
KHK |
ZŠ – EU peníze školám |
449 899,00 |
449 899,00 |
KHK |
Královéhradecký kraj - SDH |
93 650,00 |
93 650,00 |
ÚP ČR |
VPP |
536 570,00 |
536 570,00 |
|
|
|
|
2012 |
|
|
|
MK ČR |
Knihovna -PC |
13 000,00 |
19 000,00 |
KHK |
Územní plán |
37 000,00 |
282 000,00 |
KHK |
SDH- školení a věcné vybavení |
7 480,00 |
7 480,00 |
ÚP ČR |
VPP |
299 559,00 |
299 559,00 |
|
Dotace od okolních obcí -vodojem |
884 660,00 |
|
MZE ČR |
Vodojem Kvíčala |
2 178 000,00 |
5.010 300,00 |
SFŽPČR |
Zelená úsporám - zateplení a výměna oken č.p. 161 |
175 950,00 |
441 000,00 |
KHK |
Dar- vesnice roku |
30 000,00 |
30 000,00 |
KHK |
Zlepšení podmínek ZŠ |
179 959,60 |
179 959,60 |
|
|
|
|
2011 |
|
|
|
MZE ČR |
MAS KJH -Hřiště u ZŠ v Batňovicích |
1 439 604,00 |
1 946236,00 |
MŽP ČR |
Hospodaření v lesích |
9 350,00 |
9 350,00 |
KHK |
SDH |
8 975,00 |
8 975,00 |
ÚP ČR |
VPP |
339 129,00 |
339 129,00 |
KHK |
Vodojem Kvíčala - prokeltová dokumentace |
436 000,00 |
436 000,00 |
SFŽP ČR |
Zelená úsporám - projektová dokumentace |
20 000,00 |
20 000,00 |
|
|
|
|
2010 |
|
|
|
MZE ČR |
MAS KJH - Rekonstrukce vodovodu |
240 000,00 |
1 584 803,00 |
KHK |
POV - oprava hřbitovní zdi |
360 000,00 |
249 000,00 |
KHK |
SDH - školení a věcné vybavení |
24 465,00 |
24 418,00 |
MŽP ČR |
zlepšení dochovaného krajinn. prostředí |
60 515,00 |
25 506,00 |
ÚP ČR |
VPP |
632 193,00 |
370 226,00 |
KHK |
Dar -vesnice roku |
47 000,00 |
30 000,00 |
|
|
1 364 173,00 |
|
2009 |
|
|
|
MMR ČR |
Úprava sociálního zařízení v ZŠ |
240 000,00 |
308 137,00 |
MMR |
Oprava schodiště ke hřbitovu |
360 000,00 |
469 361,00 |
KHK |
SDH - školení a věcné vybavení |
24 465,00 |
24 465,00 |
MŽP |
Zlepšení dochovaného krajinn. prostředí |
60 515,00 |
85 321,00 |
ÚP ČR |
VPP |
632 193,00 |
632 193,00 |
MV ČR |
GOVERNMENT |
47 000,00 |
68 564,00 |
|
|
|
|
2008 |
|
|
|
MV ČR |
CZECH POINT |
52 000,00 |
68 564,00 |
KHK |
Hasičská zbrojnice - výměna oken |
107 600,00 |
137 037,00 |
KHK |
Dostavba hasičské zbrojnice |
250 000,00 |
657 892,00 |
KHK |
SDH - školení a věcné vybavení |
40 230,00 |
40 230,00 |
MF ČR |
Stavební úpravy - č.p.161 ve ŠJ a tělocvič. |
5 537 000,00 |
6 153 000,00 |
ÚP ČR |
VPP |
429 300,00 |
429 300,00 |
KHK |
Dar - vesnice roku |
50 000,00 |
173 000,00 |
Finanční majetek města
Finanční majetek obce Batňovice je ke dni 31. 10. 2016 2 027 928,53,-Kč.
Ekonomické výsledky hospodaření zřizovaných organizací
Ekonomické výsledky zřizovaných organizací jsou dobré a s vyrovnaným hospodařením.
Nemovitý majetek města, jeho stav a způsob využívání
Obec má k 31. 12. 2015 dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 57 515 696,40Kč a dlouhodobý nehmotný majetek ve výši 240 553Kč.
Dlouhodobý hmotný majetek:
Dále obec vlastní lesy, cesty, účelové komunikace, pozemky – kde je nyní 6 stavebních parcel, které nejsou zasíťované. Obec vlastní vodovodní a kanalizační řád, veřejné osvětlení, zastávky, celkem 12 mostků, hřbitov, 2 auta (1 osobní auto, 1 auto nákladní IVECO), hasičská auta (2 x Avie, Tatra), kabelovou televizi a stroje k údržbě.
Bezpečnost
Obec vlastní povodňový plán, který má vyvěšený na svých internetových stránkách. Varování obyvatel probíhá pomocí nového rozhlasu, který byl vybudován v rámci dotace. Varování může probíhat i pomocí kabelové televize, kterou obec Batňovice vlastní. Míra kriminality je nízká, přestupky řeší na základě veřejnoprávní smlouvy Městský úřad Trutnov. Ročně úřad řeší cca 3 – 5 přestupků.
Vnější vztahy a vazby
Obec Batňovice je v současné době součástí celkem 4 organizací:
Svazek obcí Jestřebí hory
Dobrovolný svazek obcí Jestřebí hory vznikl 1. října 2001 na základě nového zákona o obcích a nahradil tak do té doby působící "Sdružení obcí Jestřebí hory". Zakládajícími obcemi svazku se staly: Batňovice, Havlovice, Chvaleč, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Suchovršice a Velké Svatoňovice.
Místní akční skupina Království – Jestřebí hory, o.p.s.
Obecně prospěšná společnost Místní akční skupina Království – Jestřebí hory vznikla v roce 2007, a to rok po založení Místní akční skupiny v regionu. MAS Království – Jestřebí hory, o.p.s. působí na velké části okresu Trutnov, nachází se na území dvou mikroregionů: Společenství obcí Podkrkonoší a Svazku obcí Jestřebí hory a samostatného města Úpice. Nejzápadnější obcí je Horní Olešnice, nejvýchodnější pak Jívka. V severo-jižním směru sahá od Vlčic a Chvalče až po Kohoutov a Vlčkovice v Podkrkonoší. Zabírá území těchto obcí: Batňovice, Čermná, Dolní Olešnice, Hajnice, Havlovice, Horní Olešnice, Chotěvice, Chvaleč, Jívka, Kocbeře, Kohoutov, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Pilníkov, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Staré Buky, Suchovršice, Úpice, Velké Svatoňovice, Vítězná, Vlčice a Vlčkovice v Podkrkonoší. Region sousedí s Polskem.
Místní akční skupiny (dále též MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER.
Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska - Euroregion Glacensis
Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení obcí a měst. Cílem euroregionu - mezinárodního sdružení měst a obcí je především podpora a realizace projektů odrážejících všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním motivem sdružených měst a obcí, které jsou zde zastoupeny svými místními představiteli veřejné správy, je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice, vedoucí k postupnému vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje. Spolupráce přesahující hranice napomáhá zmírňovat nevýhody, které s sebou hranice v území nesou. Překonává národní okrajové polohy pohraničních oblastí a zlepšuje životní podmínky obyvatelstva zde žijícího. Má zasahovat do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů. Euroregion Glacensis je nadnárodní dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí a dalších právnických osob na území okresů Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Trutnov, Jičín, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Pardubice a Šumperk na české straně a powiaty kłodzki, ząbkowiski, wałbrzyski, strzeliński, świdnicki, dzierżoniowski a město Wałbrzych na polské straně. Jeho hlavním úkolem je podpora česko-polské přeshraniční spolupráce a rozvoje příhraničního území, která jsou spjata úzkými geografickými a historicko-politickými vazbami. Euroregion byl založen podpisem smlouvy o vytvoření česko-polského Euroregionu Glacensis 5. 12. 1996 v Hradci Králové. Sídlo sdružení je v Rychnově n. K., kde také působí sekretariát české části euroregionu. Euroregion leží na území 3 krajů, Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého a je největším česko-polským euroregionem s nejdelší společnou hranicí.
Podpora rozvoje zejména v těchto oblastech činnosti:
Spolek pro obnovu venkova
Posláním Spolku je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova.
Spolek pro obnovu venkova byl založen dne 1. června 1993 (registrován byl jako občanské sdružení 16. 6. 1993). Tehdy se ke členství v něm přihlásilo více než 200 zájemců především z řad obecních samospráv, zemědělců, projektantů, podnikatelů, učitelů, pracovníků vysokých škol, výzkumných ústavů a státní správy, spojených myšlenkou realizovat Program obnovy vesnice; v současné době se počet jeho členů blíží tisícovce.
Nejvýraznější akcí Spolku je soutěž Vesnice roku, vyhlašovaná od roku 1995 společně se Svazem měst a obcí ČR, ministerstvy pro místní rozvoj, zemědělství, životního prostředí a kultury. Ke spolupráci na soutěži se postupně připojily také Kancelář prezidenta republiky, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Asociace krajů ČR a Folklorní sdružení ČR.
Spolek vydává vlastní Zpravodaj, který vychází měsíčně (kromě prázdninových měsíců). Od roku 2004 byl vydáván jako autonomní příloha časopisu Veřejná správa, od roku 2009 je vydáván v elektronické formě.
V rámci zpracování PRO bylo provedeno dotazníkové šetření mez obyvateli obce. Celkem se vrátilo 29 ks dotazníků, což představuje 6% obyvatel. Pakliže počítáme, že jeden dotazník vyplní většinou všichni členové jedné domácnosti, při průměrném počtu 3 osob na domácnost se dostáváme k 19% vrácených dotazníků. Návratnost je tedy malá, podprůměrná.
V dotazníku byla zjišťována spokojenost se současným životem v obci, zohledněny byly různé oblasti života a dotazovaní měli identifikovat největší klady a zápory obce. Současně dostali možnost vyjádřit se k tomu, jaké služby jim v obci nejvíce chybí. Součástí dotazníku byl průzkum spokojenosti v oblasti společenského setkávání, určení investičních priorit a směr rozvoje obce, stejně jako zpětná vazba úřadu o účinnosti a efektivnosti www stránek jako informačního kanálu. Závěrečná část dotazníku je věnována demografickým údajům. Respondenti dostali také možnost napsat jakoukoliv připomínku, námět či vzkaz vedení obce.
Obecně lze říci, že respondenti dotazníku patří k obyvatelům, kteří se do obce přistěhovali v dospělosti, jsou ochotní přispět k dalšímu rozvoji obce, jsou spokojení s klidným bydlením v blízkosti přírody a s životním prostředím. Zároveň si ale uvědomují si i problémy. Dobré je, že naprosté většině respondentů se žije v obci dobře.
Nejvíce oceňují na obci klidný život a blízkost přírody, stejně jako vzhled obce a příznivé životní prostředí.
Za největší problémy naopak považují nedostatečnou dostupnost obchodu, nezájem lidí o obec, špatné vztahy mezi lidmi a nedostatek pracovních příležitostí. Zajímavé je i horší hodnocení veřejné dopravy, dostupnosti lékařů nebo nedostatečná bytová výstavba.
Obyvatelé měli také možnost se vyjádřit k chybějícím službám. Nejčastěji je označen obchod s potravinami, domov důchodců, lékař v obci, fast food občerstvení, stadion se sportovním zařízením nebo služby v podobě manikúry, pedikúry, kadeřnictví, … Lidem v obci také nevyhovuje zimní údržba silnic nebo mají pocit, že je v obci málo restauračních zařízení zaměřených na „pivaře“.
Respondenti měli též zhodnotit jednotlivé aspekty života v obci. Z grafu vyplývá, že jsou nejvíce spokojeni se školstvím a úrovní bydlení Dále pak s životním prostředím a péči o něj a s veřejnou dopravou. Velice spokojeni jsou i s prací obecního úřadu v oblasti informovanosti, kulturou a společenským životem. Naopak největší nespokojenost panuje v oblasti zdravotnictví, podnikání v obci či sportovního vyžití.
Zajímavý graf vyšel u otázky týkající se dostatku příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům. I přesto, že v ostatních otázkách si většina obyvatel obce Batňovice chválí společenský život, tak téměř 28 % lidí v této otázce si myslí opak.
Z grafu je patrné, že 57% obyvatel čerpá informace o dění v obci z internetu a ¼ obyvatel nemá internet vůbec. Ukazuje se, že tradiční informační kanály formou rozhlasu a vývěsek mají stále svá plus a důležitost. Obyvatelé obce by rádi informovanost o obci zlepšili.
Velké pozitivum pro obec a zastupitelstvo je to, že téměř 65% obyvatel je pro obec ochotno něco udělat. Většina těchto lidí nabízí pomoc při pořádání různých akcí, při brigádách v obci nebo jiných aktivitách týkající se obce.
V plánování investic mají respondenti jasné tři priority rozvoje – rekonstrukce místních komunikací, zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci a podpora bytové výstavby. Dalších 11% lidí by uvítalo podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit a péči o veřejnou zeleň a prostředí v obci.
Z hlediska demografických parametrů odpovídali více muži (59%). Nejčastěji odpovídali lidé v produktivním věku a senioři.
Nejčastěji odpovídali lidé, kteří v obci žijí od narození.
V dotazníkovém šetření byly osloveny i podnikatelské subjekty a spolky. Celkem se vrátily čtyři dotazníky od spolků – Zahrádkářský svaz Batňovice, Linie, Sbor dobrovolných hasičů Kvíčala a Spolek divadelních ochotníků v Batňovicích.
Všechny spolky se shodly, že jsou se spolupráci s obcí spokojeni, od obce dostávají velkou podporu. Spolky pomáhají při akcích s organizací a jsou nedílnou součástí celé obce. Pouze Sbor dobrovolných hasičů na Kvíčale by prioritně uvítal dokoupení pomůcek v podobě rukavicí, opasků, pláštěnek, … Divadelní spolek by uvítal lepší informovanost od obce.
V dalších námětech či připomínkách se objevila spousta nápadů, jak změnit či zlepšit obec Batňovice:
Základem strategické části plánu je analytická část a dotazníkové šetření, jejichž shrnutí obsahuje závěrečná SWOT analýza. Z analýzy jednoznačně vyplývá velice dobrá situace v obci. Vedení obce je velice aktivní a dlouhodobě pracuje na dalším rozvoji obce, řeší investiční projekty větších i menších rozměrů a přispívá tak k vysoké kvalitě života v obci i jejích místních částech pro všechny její obyvatelé.
Obec se nachází ve velice atraktivním regionu, obklopena krásnou přírodou. Její umístění podél silnice první třídy přináší jak pozitiva, v podobě dobré dopravní dostupnosti větších sídel (a s tím související i dopravní obslužnosti), dobré možnosti z hlediska zaměstnanosti (zaměstnavatelé přímo v obci a výborná dostupnost v okolí), tak i negativa v podobě dopravní zátěže osobní i kamionovou dopravou a s tím související vyšší míra dopravního nebezpečí.
V obci žijí velice aktivní obyvatelé. Tak bohatá spolková činnost, jak do množství, tak i do pokrytí všech věkových skupin, je naprosto výjimečná a u obcí této velikosti raritní. Podmínky pro volnočasové aktivity obyvatel jsou výborné. Kromě spolkové činnosti jsou k dispozici široké možnosti pro sportovní vyžití jak v létě, tak i v zimě, a to vč. dětských hřišť. Slabší stránkou je trochu horší infrastruktura. Cílem obce je další podpora volnočasových aktivit, zejména spolkové činnosti. Postupně bude vybudováno odpovídající zázemí pro spolkovou činnost (oprava KD) a budovány další možnosti pro aktivní trávení volného času, které budou mít pozitivní dopad i na rozvoj cestovního ruchu v oblasti, byť to není primárním cílem vedení obce v následujícím období.
V následujícím období budou realizovány další investice do technické infrastruktury, opravy komunikací a obecního majetku. Záměrem je podpořit další výstavbu nových rodinných domků a získat nové obyvatele.
V oblasti služeb je na tom obec velmi dobře. Přesto se chce soustředit na nové služby, které přispějí ke zlepšenému vnímání kvality života, a bude řešit dosavadní vnímané problémy. Obec se soustředí na zlepšení informovanosti občanů a bude realizovat nové akce či služby s cílem posílit sounáležitost obyvatel s obcí a zlepšit mezilidské vztahy.
Velkou devízou je aktivní vedení obce i aktivní obyvatelstvo, což dohromady vytváří to ideální živé jádro obce, které je pro vnímání kvality života a spokojenost jednou z nejdůležitějších věcí. Protože kde to žije, tam se dobře žije.
Strategická vize:
Batňovice jsou příjemným místem pro život, obklopené krásnou přírodou, které nabízí občanskou vybavenost na velmi dobré úrovni a služby pro příjemný komfortní život.
Batňovice jsou plné aktivních lidí, díky nimž tu je velice bohatý kulturní a společenský život a velké množství aktivních spolků pro všechny věkové skupiny obyvatel, od dětí, přes dospělé, po seniory.
Batňovice nabízí velice pestrou a širokou nabídku volnočasových aktivit v průběhu celého roku.
Globální cíl:
Vytvářet podmínky pro plnohodnotný komfortní život obyvatel všech věkových skupin, které mají zajištěné kvalitní bydlení, služby i širokou nabídku volnočasových aktivit. Vytvořit z obce krásné, udržované a vyhledávané místo pro život.
Cíl : „Vzhled a rozvoj obce a meziobecní spolupráce”
V rámci tohoto strategického cíle budou realizovány investice do obecního majetku, jeho výstavby i rekonstrukce, dále do technické i dopravní infrastruktury i veřejných prostranství. Cílem je zajistit příjemné, upravené a čisté prostředí pro obyvatele obce. Do tohoto cíle spadá i aktivní meziobecní spolupráce v rámci sdružení, v nichž je obec členem.
Opatření : „Technická a dopravní infrastruktura” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Dokončení kanalizace – II. etapa” |
2016 - 2017 | Starostka obce | 12 | Vlastní + externí |
V roce 2013 obec získala dotaci ze SFŽP a tím byla započata I. etapa výstavby kanalizace v obci Batňovice, která navázala na již vybudovanou páteřní část pod komunikací 1/14 v roce 2003. První etapa byla dokončena v roce 2015. V roce 2016 získala obec dotaci z Ministerstva zemědělství a z Královéhradeckého kraje. |
„Oprava komunikací” |
- | |||
„Oprava chodníků” |
- | |||
„Hospodaření s odpady – oddělený sběr a svoz v obci Batňovice” |
2016 - 2018 | Starostka obce | 2 | Vlastní + externí |
Cílem projektu je rozšíření a vybavení odpadového hospodářství v obci. Zastupitelstvo obce rozhodlo o podání žádosti o dotaci na SFŽP na rozšíření a vybavení odpadového hospodářství. |
Opatření : „Výstavba a rekonstrukce majetku obce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba nového zázemí pro sběrné místo (šatna, sklad, dílna, parkovací prostor) v místech za Obecním úřadem” |
2017 - 2018 | Starostka obce | 2 | Vlastní + externí |
Zastupitelstvo obce rozhodlo o vybudování zázemí pro pracovníky odpadového hospodářství obci. Toto zázemí bude vybudováno u obecního úřadu jako přístavba. Jedná se o kancelář, sklad šatnu a umývárnu. |
„Rekonstrukce vnitřních prostor Kulturního domu a vybudování odpovídajícího zázemí pro spolky” |
- | |||
Opatření : „Podpora nové výstavby a přílivu obyvatel” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zasíťování parcel určených pro výstavbu nových rodinných domů a jejich prodej.” |
- | |||
„Motivace k nastěhování. Obec vytvoří motivační nástroje k podpoře výstavby a následného nastěhování nových obyvatel a jejich přihlášení k trvalému pobytu (např. finanční odměna po kolaudaci a přihlášení, úleva na poplatcích pro první období apod.)” |
- | |||
„Aktivní přístup k prodeji pozemků a komunikace s velkými firmami v okolí (v Úpici, Červeném Kostelci apod.). Firmy mohou v rámci svých zaměstnaneckých výhod a benefitů, stejně jako v rámci motivace kvalitních zaměstnanců, participovat na koupi stavebních ” |
- | |||
Opatření : „Meziobecní spolupráce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Aktivní meziobecní spolupráce v rámci sdružení a spolků, jichž je obec členem a podíl na společných projektech.” |
- | |||
Cíl : „Rozvoj volnočasových aktivit”
V rámci volnočasových aktivit je hlavním cílem i nadále aktivně podporovat spolkovou činnost, vytvářet odpovídající zázemí i podpora vlastní činnosti. Současně bude kladen důraz na zachování nabídky bohatého společenského a kulturního života, stejně jako na pořádání nových akcí a zakládání nových tradic. Nedílnou součástí je i odpovídající infrastruktura pro volný čas, vytváření nových možností a nové nabídky, která má samozřejmě přesah i do oblasti cestovního ruchu v obci, čímž bude sekundárně podporovat i místní podnikatelé v této oblasti (pohostinství, ubytování, služby)
Opatření : „Podpora spolkové činnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vytvoření odpovídajícího zázemí (oprava kulturního domu, viz výše)” |
- | |||
„Podpora samotné činnosti” |
- | |||
„Podpora formou vybavení dle potřeb spolků (rukavice, opasky, pláštěnky apod.)” |
- | |||
Opatření : „Kulturní a společenské akce” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zachování stávajících akcí.” |
- | |||
„Podpora nových akcí a vytváření nových tradic, např. Koncerty v kostele (varhanní, sborové), obecní turnaje ve společenských hrách, akce Čistá obec (společné čistění veřejných prostranství od nepořádku). Cílem je další posilování sounáležitosti občanů a z” |
- | |||
Opatření : „Infrastruktura pro volný čas a nové možnosti” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Budování cyklostezek s pruhem pro pěší – vybudování stezky v rámci vesnice a její napojení na další obce v okolí (Úpice, Rtyně) a celou síť. Současně stezka mimo hlavní silnici významně přispěje ke zvyšování bezpečnosti v obci.” |
- | |||
„Obnova rekreačního areálu na Vartě” |
- | |||
„Vytýčení a úprava tras pro běžecké lyžování v zimě (může být propojeno s budováním nových stezek a cyklostezek)” |
- | |||
„Vybudování cyklistických tras charakteru singletrack či trial (využití kopcovitého terénu, vedení poblíž lyžařského areálu). Tyto trasy získávají v poslední době velikou popularitu a jsou velkým lákadlem pro cyklisty všech věkových kategorií. Může být vyb” |
- | |||
„Vybudování vnitřní herny pro malé i větší děti. Inspirace herními halami. V odpovídajícím prostoru bude vybudována vnitřní herna, která bude obsahovat kout pro hraní deskových her a řešení nejrůznějších hlavolamů (dřevěné, deskové, různý stupeň náročnosti” |
- | |||
Cíl : „Služby občanům”
V rámci třetího cíle bude věnována pozornost zejména zkvalitnění života obyvatel pomocí nových služeb, které budou zvyšovat vnímanou kvalitu života a spokojenost obyvatel. Nové služby budou eliminovat vnímané slabé stránky obce, nebo budou přispívat ke zmírnění jejich dopadu.
Opatření : „Nové služby” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Zlepšení informovanosti obyvatel – SMS Infokanál. Vzhledem k tomu, že z dotazníkového šetření vyplývá požadavek občanů po lepší informovanosti o dění v obci, SMS Infokanál je nejefektivnějším způsobem distribuce informací ke všem občanům. Bude využíván pr” |
- | |||
„Zvyšování dopravní bezpečnosti – instalace průjezdového radaru na hlavní silnici.” |
- | |||
„Vzdělávání pro seniory. Ve spolupráci s knihovnou budou pořádány pravidelné vzdělávací kurzy pro seniory, které jim pomohou vyrovnat se s horší dostupností služeb a obchodů apod. Kurzy budou mimo jiné věnovány zvyšování digitální gramotnosti, ovládání int” |
- | |||
Za realizaci programu bude zodpovědný starosta/starostka obce, jež může dále dle svých kompetencí přiřazovat zodpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit dalším zaměstnancům úřadu či členům zastupitelstva.
Na plán rozvoje obce navazuje Akční plán, který je jeho nedílnou součástí a bude zpracován vždy na dva roky. V akčním plánu budou určeny jednotlivé aktivity, které budou v následujícím období v přípravné či realizační fázi. Po uplynutí dvou let bude Akční plán zhodnocen a vytvořen Akční plán na další období. Do plánu rozvoje obce bude poté přidán komentář o průběžném plnění jednotlivých cílů, případně bude rozšířen o nové aktivity, které tak přibydou do zásobníku projektů.