Program rozvoje obce Ohníč (PRO) je základním plánovacím dokumentem, který napomáhá efektivně využívat finanční prostředky z vlastního rozpočtu a zaměřit se k získávání dotací až po skutečné provedení plánovaných zájmů obce.
V programu rozvoje obce Ohníč jsou zakotveny rozvojové priority obce na období 2016 až 2025. Smyslem tvorby dokumentu bylo formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit, které pomohou těchto představ dosáhnout.
Pro vlastní tvorbu dokumentu byly využity informace a podklady získané ze statistických dat, z komunitního plánování, z dotazníkového šetření občanů obce, centrálního registru obyvatel, územně plánovací dokumentace obce a obecní statitiky.
Obec Ohníč je součástí pásu osídlení Podkrušnohorské hnědouhelné pánve, úzkého pásu území mezi masivem Krušných hor a kopcovitou krajinou Českého středohoří. Ohníč leží na přechodu pánve do podhůří Českého středohoří a geomorfologicky i charakterem krajiny spadá již převážně právě do Českého středohoří. Obec Ohníč leží na severním okraji ORP Bílina, na hranici s ORP Teplice, mezi dvěma velkými (dříve okresními) městy Teplice a Most s více než 50 tisíci obyvatel, a v bezprostředním zázemí města Bílina s více než 17 tisíci obyvateli. V rámci struktury osídlení představuje Ohníč nejnižší hierarchickou úroveň, lokální centrum osídlení, které si nevytváří žádné svoje spádové území, obec naopak za vyšším občanským vybavením i za prací spáduje především do nedalekých Teplic a do Bíliny. Vzhledem k poloze obce v údolí řeky Bíliny odtékající z obce do Ústí nad Labem a kterým je vedena železniční trať č. 131 z Bíliny do Ústí nad Labem, vykazuje Ohníč částečně spádovost také přímo do krajského města Ústí nad Labem.
Ohníč leží ve staré kulturní krajině obydlené již před 8 000 lety. O kontinuitě osídlení svědčí řada archeologických nálezů. Obec dostala své jméno pravděpodobně po svém zakladateli Ohníkovi a její jméno znamenalo Ohníkův dvůr. Profousovo rozsáhlé dílo, Místní jména v Cechách, se stalo základem pro datování první zmínky o dané obci. Pro Ohníč uvádí rok 1404. Zhruba čtyři století jsou dějiny severozápadních Čech spojeny s rodem Hrabišičů, později pánů z Oseka a z Rýzmburka. Jejich hlavním sídlem v regionu byl Osek, hrad Rýzmburk a Duchcov. Dvůr v Ohníči a jeden z křemýžských statků byl držen jako manství k Oseku.
Ohníč je plošně i počtem obyvatel největším sídlem na území obce a tvoří jádro sídelní struktury obce. Sídlo je srostlicí dvou původně samostatných obcí Ohníč, rozvinuté historicky na levém břehu Bíliny a Němečky, které se rozvinuly v zářezu pravého přítoku Bíliny v prudkých svazích nad řekou a poměrně mladé hornické osady Karolina (zkráceně též Karola), která se rozvinula kolem hlubinného dolu Karolina na levém břehu řeky Bíliny. Všechna tři původně samostatná sídle postupně prorostla. Ohníč a Němečky vytvářejí dnes jeden urbanistický celek a hranice mezi nimi není nijak patrná. Karolina je dodnes od zbytku Ohníče oddělena bariérou železniční tratě a řeky Bíliny. V Ohníči je koncentrováno vybavení s významem pro celou obec - obecní úřad, pošta, mateřská škola. V Ohníči je také několik výrobních areálů. Jinak má celé sídlo Ohníč převážně obytný charakter s příměsí individuální rekreace v chatách (zejména na jižním okraji sídla a podél řeky Bíliny).
Křemýž je druhým největším sídlem na území obce a tvoří druhé jádro obce se zastoupením vybraného základního občanského vybavení – hospoda, obchod, kostel, fotbalové hřiště. Křemýž je nejstarším sídlem na území obce s dochovaným koncentrickým uspořádáním zástavby kolem dvou historických návsí. Severnímu okraji obce dominuje areál empírového zámku se zámeckým parkem a několika hospodářskými budovami (skleníky, stáje apod.). Ve svahu severně od areálu zámku je areál bývalého JZD. Křemýž je převážně obytným sídlem.
Pňovičky jsou malým prostorově odděleným sídlem západně od Křemýže, využívaným částečně pro bydlení a částečně pro individuální rekreaci v chatách a v zahrádkových osadách.
Tuchlov je izolované sídlo na severozápadním okraji obce, propojené cestou lemovanou alejí hrušní s areálem zámeckého parku v Křemýži. Sídlo Tuchlov je tvořeno areálem bývalého loveckého zámečku patřícího k zámku v Křemýži. Dnes je areál bývalého zámečku využíván jako uzavřený areál dětského domova
Dolánky jsou malým prostorově oddělným sídlem ve svahu na d levým břehem řeky Bíliny. Dolánky jsou tvořeny shlukem několika stavení, bývalých zemědělských usedlostí a domků. Dolánky jsou převážně obytným sídlem s příměsí individuální rekreace v chalupách. K sídlu Dolánky přiléhá zázemí kamenolomu v Dolánkách.
Mlýn v Dolánkách je shlukem několika objektů bývalého mlýn s hospodářským a obytným zázemím v nivě řeky Bíliny. Dnes je areál mlýna užíván k bydlení.
Mlýn Křemýž je tvořen uzavřeným areálem dodnes fungujícího mlýna na levém břehu řeky Bíliny na jihozápadním okraji obce. Na rozdíl od mlýna v Dolánkách je u mlýna v Křemýži dodnes zachovaný mlýnský náhon.
Kromě výše uvedených sídel se na území obce nachází několik samostatných prostorově oddělných staveb a souborů staveb roztroušených ve volné krajině: budovy starého vlakového nádraží (západně od současné železniční stanice Ohníč), drážní domky v blízkosti Mlýna Křemýž, dva rodinné domy severně od Mlýna Křemýž, okraj výrobního areálu v lokalitě Červenka na území sousední obce Zabrušany.
Oficiální název: Obec Ohníč
status | obec |
typ sídla | ostatní obce |
ZUJ (kód obce) | 567761 |
NUTS5 | CZ0426567761 |
NUTS4 | CZ0426 - Teplice |
NUTS3 | CZ042 - Ústecký kraj |
NUTS2 | CZ04 - Severozápad |
obec s pověřeným obecním úřadem | Bílina |
obec s rozšířenou působností | Bílina |
katastrální plocha (ha) | 707,2 |
počet bydlícíh obyvatel (k 1. 1. 2016) | 761 |
nadmořská výška (m.n.m.) | 195 |
zeměpisné souřadnice (WGS-84) | 13° 50' 41'' E , 50° 35' 13'' N |
první písemná zpráva (rok) | 1404 |
PSČ | 417 65 |
Základní údaje o obci (RISY, http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=567761, ke dni 15.10.2016)
katastrální území kód k. ú. výměra k. ú. (ha)
Ohníč | 709239 | 261,8 |
Křemýž | 709221 | 445,4 |
Katastrální území v obci Ohníč (www.cuzk.cz)
K 31.12.2015 bylo ve správním obvodu obce Ohníč hlášeno 761 obyvatel, z toho 367 mužů a 394žen. Průměrný věk obyvatel byl 40,7. Počet obyvatel za posledních 10 let je ralativně stabilní.
obec / sídlo |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
Ohníč |
715 |
1 080 |
985 |
1 498 |
2 074 |
2 141 |
2 174 |
1 336 |
1 299 |
1 148 |
943 |
756 |
753 |
740 |
Dolánky |
71 |
74 |
67 |
67 |
190 |
165 |
176 |
92 |
78 |
42 |
31 |
14 |
11 |
16 |
Křemýž |
334 |
599 |
550 |
764 |
873 |
870 |
926 |
624 |
603 |
412 |
442 |
354 |
326 |
309 |
Němečky |
162 |
198 |
192 |
385 |
488 |
512 |
492 |
241 |
229 |
195 |
148 |
131 |
158 |
145 |
Ohníč |
66 |
84 |
82 |
125 |
331 |
405 |
386 |
307 |
325 |
431 |
266 |
212 |
221 |
224 |
Pňovičky |
82 |
125 |
94 |
157 |
192 |
189 |
194 |
72 |
64 |
68 |
56 |
45 |
37 |
46 |
Vývoj počtu obyvatel dle jednotlivých sídel (ČSÚ, Historický lexikon obcí, https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015)
Je zřejmé, že počet obyvatel v obci Ohníč dosahoval svého maxima v období 20. a 30. let 20. století. Vysoký počet obyvatel v obci souvisel s rozvojem těžby uhlí v hlubinných dolech přímo v obci, ale i s těžbou v okolí.
počet obyvatel |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
||||||||||||||||
celkem |
773 |
786 |
773 |
774 |
780 |
775 |
780 |
772 |
783 |
761 |
748 |
756 |
765 |
767 |
761 |
||||||||||||||||
pohlaví |
muži |
367 |
372 |
365 |
365 |
370 |
371 |
375 |
373 |
381 |
370 |
359 |
364 |
366 |
367 |
367 |
|||||||||||||||
ženy |
406 |
414 |
408 |
409 |
410 |
404 |
405 |
399 |
402 |
391 |
389 |
392 |
399 |
400 |
394 |
||||||||||||||||
věková skupina |
0 - 14 |
142 |
140 |
138 |
139 |
138 |
132 |
131 |
130 |
130 |
125 |
120 |
121 |
131 |
125 |
127 |
|||||||||||||||
15 - 64 |
534 |
549 |
540 |
538 |
540 |
541 |
546 |
535 |
539 |
517 |
507 |
508 |
499 |
502 |
491 |
||||||||||||||||
65 < |
97 |
97 |
95 |
97 |
102 |
102 |
103 |
107 |
114 |
119 |
121 |
127 |
135 |
140 |
143 |
ČSÚ, vdb.czso.cz
V posledních 15 letech osciluje počet obyvatel v obci kolem 770.
Kategorie |
počet |
Dospělí |
601 |
Dospělí – muži |
297 |
Dospělí – ženy |
304 |
Děti (15-18 let) |
27 |
Děti (15-18 let) – chlapci |
13 |
Děti (15-18 let) – dívky |
14 |
Děti (do 15 let) |
118 |
Děti (do 15 let) – chlapci |
50 |
Děti (do 15 let) – dívky |
68 |
Děti (6-7 let) |
18 |
Děti (do 3 let) |
27 |
Celkem obyvatel |
746 |
Průměrný věk obyvatel |
40,816 |
počet obyvatel s obvyklým pobytem |
obyvatelstvo ve věku 15+ |
nejvyšší ukončené vzdělání |
||||||||||||||||
bez vzdělání |
ZŠ vč. neukonč. |
SŠ bez maturity |
SŠ s maturitou |
VOŠ |
nástavbové vzdělání |
VŠ |
nezjištěno |
|||||||||||
Česká republika |
8 947 632 |
0,47 % |
17,56 % |
32,99 % |
27,10 % |
1,31 % |
2,77 % |
12,46 % |
5,33 % |
|||||||||
Ústecký kraj |
687 269 |
0,84 % |
21,74 % |
34,91 % |
24,74 % |
0,93 % |
2,50 % |
7,57 % |
6,77 % |
|||||||||
SO ORP Bílina |
16 938 |
1,00 % |
26,56 % |
38,07 % |
19,71 % |
0,66 % |
1,58 % |
3,99 % |
8,44 % |
|||||||||
Ohníč |
616 |
0,32 % |
23,54 % |
47,24 % |
19,81 % |
0,49 % |
1,62 % |
1,30 % |
5,68 % |
ČSÚ, veřejná databáze, vdb.czso.cz/vdbvo2
Co se týče vzdělání, obyvatelstvo obce Ohníč vykazuje podprůměrné hodnoty. Počet vysokoškoláků je oproti průměru ČR desetinový. Největší podíl, bezmála 50 % obyvatel, dosáhlo středního vzdělání bez maturity.
Na území obce Ohníč nejsou evidovány zařízení pro nakládání s odpady. Odpadové hospodářství se řídí Plánem odpadového hospodářství Ústeckého kraje a Obecně závaznou vyhláškou obce č. 1/2015 schválenou zastupitelstvem obce dne 25. 6. 2015. Služby týkající se odpadového hospodářství v současné době zajišťuje pro obec společnost FCC Česká republika, s. r. o.
Sběr, svoz a likvidace objemného komunálního odpadu sjou zajišťovány do velkoobjemových kontajnerů na sběrných místech v Ohníči a Křemýži.
V rámci odpadového hospodářství jsou tříděny následující komodity: papír, plasty, sklo směsné, kompozitivní obaly a bioodpad. Pro obyvatele obce Ohníč je likvidace bioodpadu smluvně zajištěna na kompostárně Pitterling a objemného odpadu v zařízení společnosti ELEKTROŠROT a.s..
Současný systém odpadového hodpodářství je vyhovující. Obec sleduje záměr na vybudování sběrného dvora vedle ČOV Ohníč.
Obec Ohníč je pro automobilovou dopravu přímo napojena na silniční mezinárodní síť. Západním okrajem obce prochází silnice (Karlovy Vary - Habartice), která propojuje všechna významnaná centra osídlení Podkrušnohoří, a která je součastí evropské silniční sítě (E442). Silnice I/13 napojuje obec Ohníč na všechna spádová centra osídlení, na město Bílina, Teplice a Most i na krajské město Ústí nad Labem.
Předmětem celostátního sčítání dopravy byly pouze úseky silnice I/13 a silnice III/25325, kde byla u silnice I/13 zjištěna intenzita téměř 19 000 vozidel za den. Velmi problematickým úsekem byl z pohledu intenzity dopravy průjezdný úsek silnice III/25325 přes Ohníč, kde byl zjištěn podíl těžké nákladní dopravy 28,5% z celkového objemu dopravy.
Obcí Ohníč prochází celostátní dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať č. 131 Bílina - Světec - Hostomice - Ohníč - Úpořiny - Ústí nad Labem-západ. Trať č. 131 je na území obce dlohodobě stabilizovaná. Na železniční trati je v severní části Ohníče neperonizovaná železniční stanice Ohníč s 8 kolejným kolejištěm, z nichž 2 koleje jsou provozní, ostatní jsou odstavené a seřaďovací.
Území obce Ohníč (všechny zastávky) je obslouženo linkami veřejné regionální autobusové dopravy 582503 s frekvencí 6 x za den v každém směru. Celé zastavěné území všech sídel na území obce Ohníč je pokryto šesti autobusovými zastávkami: 1. Hostomice,Tuchlov, rozc., 2. Pňovičky, 3. Křemýž, nám., 4. Ohníč,Karola, 5. Ohníč, 6. Ohníč, mlýn.
S výjimkou několika chodníků v centru sídla Ohníč není na území obce pěší a cyklistický pohyb oddělen od motorové dopravy. Nenachází se zde žádné cyklostezky resp. stezky pro chodce a cyklisty.
Vznik mateřské školy v Ohníči se datuje do dob první republiky. V roce 1928 byla v osadě Ohníč dostavěna a slavnostně otevřena pětitřídní Česká obecná škola a v téže budově byla umístěna i škola mateřská. V době hitlerovské okupace byla zdejší škola přeměněna na školu německou a zároveň zanikla mateřská škola. Teprve rok 1945 vrátil školu zase jejímu původnímu účelu. Byla znovu otevřena česká škola a s ní se ujala svého úkolu i škola mateřská. Od svého založení byla mateřská škola umístěna v levém křídle budovy, kde dnes sídlí Obecní úřad. Během let se snižoval počet tříd ZŠ a tak se mateřská škola postupně stěhovala do hlavní budovy. Když byla v roce 1977 zrušena už i jednotřídní ZŠ, přestěhovala se do hlavní budovy celá. V letech 1981-83 prošla škola velkou adaptací, během které děti dojížděly do náhradní mateřské školy v Křemýži. Od školního roku 1975/76 byla organizována mateřská škola jako dvoutřídní, až do zahájení zmíněných adaptačních prací. Od této doby až dodnes pracuje mateřská škola jako jednotřídní. Budova mateřské školy je umístěna v klidném a hezkém prostředí v sousedství sportovního areálu, v blízkosti lesa, obklopena upravenou a vybavenou zahradou, která dětem poskytuje hravé i sportovní vyžití.
Zřizovatel školy |
Obec Ohníč |
Identifikační číslo |
706 980 82 |
Adresa školy |
Ohníč 30, 417 65 |
Právní forma |
Příspěvková organizace |
Ředitel školy |
Mgr. Michaela Bečáková |
Zástupce ředitele |
Jaromíra Jonášová |
Počet učitelek |
2 |
Provozní zaměstnanci |
2 |
Počet míst pro děti 3-6 let |
26 |
Lovecký zámek nechal postavit u Tuchlovského rybníka r.1821 hrabě August Ledebour-Wicheln. Je to obdélná empírová dvoupatrová budova se dvěma pravoúhle zalomenými křídly kolem dvora. Probíhalo zde léčení alkoholiků. Severně od Tuchlova stál letohrádek Belveder a severozápadně další letohrádek Ladenburg, který později sloužil jako sýpka. Všechny tři objekty tvořily jeden celek, což je typický příklad empírového komplexu zasazeného do krajiny, která byla cílem vyjížděk lázeňských hostů z Teplic a Bíliny. Po roce 1918 byl zámek pronajat Českému abstinenčnímu svazu v Praze, který v něm zřídil svůj penzionát. Budova prošla v roce 2005 kompletní rekonstrukcí, která byla nezbytná pro realizaci života výchovy v rodinném duchu, což ocenily zejména děti, ale i dospělí. Lovecký zámeček se tak proměnil na domov pro 4 rodinky po 8 dětech. Každá rodinka si vybrala pro svůj byt svou oblíbenou barvu a tou pak zařídila svoji domácnost. K domovu patří i rozlehlá zahrada, která slouží ke sportovnímu i relaxačnímu využití.
Pro konání kultruních akcí jsou využívány prostory kulturního sálu v objektu Sport klubu Ohníč. Každoročně se zde pořádá několik plesů, karnevalů, besídek a zábav.
Místní knihovna Ohníč se nachází v budobě MŠ v obci Ohníč a v budově bývalé ZŠ v Křemýži.
Pro sportovní aktivity lze využít travnaté fotbalové hřiště v Ohníči i Křemýži. Dále víceúčelové sporotvní hřiště, nacházející nad fotbalovým hřištěm v Ohníči, které je určeno k provozování míčových her (malá kopaná, odbíjená, nohejbal, tenis,..). Zde mohou děti využít různé atrakce. Pro různé sportovní aktivity je po domluvě možné využít i telecvičnu v mateřské škole. Nově vybudované dětské hřiště nacházející se pod obecním úřadem hojně využívají maminky s dětmi. V obci se nenachází veřejný plavecký bazén ani koupaliště, které jsou ale snadno dosažitelné v nedalekých městech Bílina či Teplice.
V Ohníči byla založena tělovýchovná jednota - dnešní TJ Baník již v roce 1922. Po druhé světové válce byla v Ohníči aktivní TJ Sokol Uhlosvornost, jejíž iniciativou se v obci postavilo hřiště a bazén, který v současné době již nefunguje. V rámci této jednoty působil i ochotnický kroužek Libuše.
TJ Baník Ohníč se dnes dělí na dvě části, na oddíl ASPV - Asociace sport pro všechny a oddíl kopané. Oddíl ASPV soustřeďuje družstvo volejbalistek a zajišťuje cvičení s dětmi v tělocvičně MŠ. Oddíl kopané má dvě družstva dospělích, která hrají v krajských a okresních soutěžích řízená fotbalovým svazem.
Dle členění území České republiky agenturou CzechTourism na turistické regiony a turistické oblasti leží obec Ohníč v turistickém regionu Severozápadní Čechy a na pomezí turistických oblastí Krušné hory, Podkrušnohoří, České Středohoří a Žatecko.
Hlavními přírodními atraktivitami obce Ohníč jsou:
Území obce Ohníč leží na okraji inverzní oblasti Mostecké pánve uzavřené z obou stran horami, na severozápadě Krušnými horami a na jihovýchodě Českým středohořím. Problémem celé Podkrušnohorské pánve je přitom směr převládajících větrů kolmo k ose pánve, takže pánevní oblast je velmi špatně provětrávaná, až 30 % dnů v roce zde panuje absolutní bezvětří a tedy časté inverzní situace dnů s mlhou (zejména v zimním období). Celé Podkrušnohoří navíc leží ve srážkovém stínu Krušných hor a jedná se tedy o poměrně suché území. Východní část území obce Ohníč již sice leží mimo vlastní pánev, v podhůří Českého středohoří, na zhoršenou kvalitu ovzduší má tady ovšem vliv inverzní zářez údolí řeky Bíliny, kde je koncentrováno osídlení obce Ohníč, Dolánky.
Území obce Ohníč dlouhodobě trpí přenosem emisí znečišťujících látek z nedaleké Elektrárny Ledvice, přenosem prachových částic z povrchových dolů u Bíliny. Dalších znečišťující látky přenášené do Ohníče vznikající nedokonalým spalováním hnědého uhlí při zahoření uhlí v povrchových dolech u Bíliny. Vliv na imisní situaci v obci má také vysoká intenzita dopravy na silnici I/13 a těžká nákladní doprava generovaná kamenolomem v Dolánkách. Do Ohníče jsou přenášeny v neposlední řadě také emise z průmyslových závodů na Mostecku, Teplicku a Ústecku.
Na území obce Ohníč se nenachází žádné maloplošné ani velkoplošné chráněné území přírody a krajiny. Obec Ohníč leží přibližně 3 km od západní hranice CHKO České středohoří.
Rozloha lesů na území obce Ohníč je 222,3 ha, tj. 31,4 % z rozlohy území obce. Všechny pozemy lesa na území obce jsou lesy zvláštního určení.
Samospráva obce je vykonávána Obecním úřadem, který sídlí na adrese Ohníč 30, 417 65 Ohníč.
V čele obce stojí starostka Lenka Brandtnerová, místostarosta Tomáš Černý a patnáctičlenné zastupitelstvo. Obec má zřízen finanční a kontrolní výbor a komisi životního prostředí a kultury.
V obci funguje Mateřská škola v Ohníči s kapacitou 25 míst.
Cíl : „Zkvalitnit život v obci a péči pro občany”
Opatření : „Revitalizace obecných domů a jejich okolí” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Obytný dům čp. 53 v Křemýži” |
2016 - 2018 | obec | 2900 | Vlastní + externí |
zateplení, fasáda, okna,.. |
„Obytný dům čp. 11 v Ohníči včetně venkovních úprav” |
2016 - 2019 | obec | 2900 | Vlastní + externí |
„Obytný dům čp. 73 v Křemýži” |
2016 - 2019 | obec | 3100 | Vlastní + externí |
„Obytný dům čp. 16 v Křemýži” |
2017 - 2022 | obec | 1400 | Vlastní + externí |
„Obytný dům čp. 56 v Křemýži” |
2020 - 2022 | obec | 5400 | Vlastní + externí |
„Oprava schodů pod domem čp. 56 v Křemýži (Karola)” |
2017 - | obec | 120 | Vlastní |
„Oprava schodů u domu čp. 39/19 Ohníč” |
2017 - | obec | 70 | Vlastní |
„Revitalizace náměstí v Ohníči” |
2017 - 2022 | obec | 700 | Vlastní + externí |
„Vybudování chodníku pro pěší na komunikaci III/25355 v obci Ohníč od cedule po náměstí směr HET” |
2018 - 2020 | obec | 2000000 | Vlastní + externí |
Opatření : „Obnova kulturních památek” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava opěrné zdi rybníka v Křemýži” |
2014 - 2018 | obec | 5600 | Vlastní + externí |
„Celková rekonstrukce hasičské zbrojnice v Ohníči” |
2017 - 2022 | obec | 2700 | Vlastní + externí |
„Oprava zdi hřbitova v Křemýži” |
2017 - 2019 | obec | 500 | Vlastní + externí |
„Oprava kapličky v Dolánkách” |
2017 - 2019 | obec | 1200 | Vlastní + externí |
„Oprava památníku na návsi v Křemýži” |
2017 - 2018 | obec | 50 | Vlastní |
Cíl : „Udržet kvalitu dopravní infrastruktury a bezpečnosti cestování”
Opatření : „Rekonstrukce dopravních komunikací” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Komunikace v obci Ohníč a Křemýž” |
2017 - 2022 | obec | 1800 | Vlastní + externí |
„Vybudování parkovacích míst v Ohníči” |
2017 - | obec | 100 | Vlastní |
Cíl : „Rozvíjet sportovní vyžití pro občany obce”
Opatření : „Výstavba a revitalizace sportovních hřišť” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Víceúčelové hřiště pro míčové hry v Ohníči” |
2017 - 2022 | obec | 1550 | Vlastní + externí |
„Obnova dětského hřiště v Ohníči a Křemýži” |
2017 - 2020 | obec | 800 | Vlastní + externí |
Cíl : „Vypracování ÚP obce Ohníč”
Opatření : „ÚP obce Ohníč” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vypracování ÚP obce Ohníč” |
2016 - 2019 | obec | 450 | Vlastní + externí |
Cíl : „Vybudování nové ČOV v obci Ohníč”
Opatření : „ČOV v Ohníči” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování nové kvalitní ČOV v obci Ohníč” |
2017 - 2022 | obec | 15400 | Vlastní + externí |
Cíl : „Realizace opatření dle plánu společných zařízení v rámci KoPÚ Ohníč”
1. výstavba polní cesty VPC12, interakční prvek IPN1 2. výstavba polních cest HPC8, VPC16, VPC1, interakční prvky IPN2, IPN3, IPN4, IPN5 3. vodohospodářské opatření - úprava toku, přehrážky, polní cesta VPC20 4. výstavba polní cesty VPC4 5. výstavba polní cesty HPC10 (společně s HPC5 v k.ú. Lysec) 6. výstavba polní cesty VPC3, VPC2c, interakční prvek IPN7 7. výstavba polních cest HPC7 (s napojením v k.ú. Křemýž a Kladruby), VPC6, interakční prvek IPN6 8. výstavba polní cesty VPC17, revitalizace části vodního toku BT3 a úprava doprovodné zeleně 9. výstavba polní cesty VPC5, DPC22, DPC23 10. výstavba DPC15, DPC24, interakční prvek IPN9 11. výstavba polní cesty VPC9, VPC19, HPC2a, VPC2b
Opatření : „Výstavba a obnova polních cest” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování polních cest” |
2017 - 2022 | SPÚ | 38000 | Externí |
Opatření : „Vodohospodářské opatření - přehrážky na BT2 a revitalizace toku BT3” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování přehrážek a revitalizace toků” |
2017 - 2022 | SPÚ | 700 | Externí |
Opatření : „Ochrana a tvorba životního prostředí - interakční prvky a výsadka zeleně” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výsadba zeleně a vybudování interakčních prvků” |
2017 - 2022 | SPÚ | 2200 | Externí |
V rámci předchozích částí tohoto dokumentu byly vedle obecného směru rozvoje obce stanoveny i konkrétní aktivity směřující k naplnění požadovaných cílů. Pro úspěšnou implementaci zpracovaného programu rozvoje obce je však neméně zapotřebí ujasnit, jakým způsobem budeprobíhat samotná realizace navrhovaných záměrů. V rámci úspěšného dosažení všech zamýšlených cílů je nutné zapojit všechny aktéry rozvoje obce.
Personální zajištění realizace programu rozvoje obce
Řídící skupina
Řídící skupina naváže na původní pracovní skupinu, zřízenou pro účely přípravy tohoto strategického dokumentu. Za plnění vize a programových cílů odpovídá starostka obce.
Funkce Jméno
starostka obce Lenka Brandtnerová
místostarosta obce Tomáš Černý
zastupitelstvo obce Tomáš Kolek
Ing. Lucie Vančurová
Milada Danyiová
Hannelore Pavlová
Josef Dubický
Ladislav Beran
David Šanda
Jaroslava Kačerová
Stanislav Hanus
Petr Beneš
Jaromír Jindra
František Zimmermann
Markéta Hrnčířová
Úkolem řídící skupiny bude především na základě podkladů od výkonné a kontrolní skupiny usměrňovat realizaci programu rozvoje obce - iniciovat realizaci rozvojových opatření a aktivit, vyhledávání a zajišťování zdrojů jejich financování, projednání podnětů vztahujících se k realizaci opatření a aktivit, schvalování zpráv o realizaci, projednávání změn, aktualizaci a revizi dokumentu, delegování jednotlivých činností a pravomocí na odpovědné osoby aj.
Pro optimální plnění rozvojových cílů je nezbytné pozorně sledovat dílčí dosažené úspěchy - průběžně hodnotit naplňování rozvojových aktivi a plnění indikátorů. Základním nástrojem monitoringu je zpráva o průběhu realizace programu obce, která bude zpracována jednou ročně v návaznosti na sestavení ročního rozpočtu obce a projednána výkonnou a kontrolní i řídící skupinou.
Součástí této zprávy bude přehled o aktivitách realizovaných v minulém roce, přehled o plnění indikátorů, zdůvodnění odchylek od plánovaného průběhu realizace a případné návrhy změn samotného dokumentu.
V roce 2022 bude navíc vypracováno komplexní zhodnocení programu rozvoje obce, které bude základním zdrojem informací pro návazný strategický rozvojový dokument
Program rozvoje obce bude průběžně revidován, případně aktualizován v návaznosti na průběh realizace jeho dílčích částí. Podnětem k aktualizaci programu může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění jeho části, či potřeba stanovení nových cílů (neměla by však být vyvolána změnou politické reprezentace obce). Aktualizace celého dokumentu proběhne nejpozději v roce 2022 formou zpracování návazného dokumentu.
Změny programu rozvoje obce budou prováděny přímo do dokumentu. Výsledkem bude dokument s označením data, ke kterému se vztahuje. Dokument bude v úvodu obsahovat seznam revizí.
Aktualizace programu rozvoje obce a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce. Aktuální verze dokumentu bude zveřejněna na internetových stránkách obce.
Základním zdrojem financování rozvojových aktivit je obecní rozpočet. U řady aktivit se předpokládá také možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraj, ČR, fondy EU). Předpokládané zdroje financování jednotlivých aktivit jsou popsány přímo u jednotlivých aktivit. Program rozvoje obce a jeho součásti (akční plán, katalog aktivit apod.) jsou základním stavebním kamenem pro tvorbu finančního plánu, finančního výhledu ale i rozpočtu obce na následující rok.
Výkonná a kontrolní složka na základě monitorovací zprávy o průběhu plnění aktivit programu rozoje obce vypracuje ke konci rozpočtového období návrh rozpočtu na nový rok zahrnující informace o finančních tocích týkajících se aktivit programu rozvoje obce. Výdaje spojené s naplňováním programových cílů budou v rozpočtu označeny.