Program rozvoje obce Zhoř je dokumentem, v němž jsou zakotveny rozvojové priority obce Zhoř. Podkladem pro vznik Programu rozvoje obce byl zpracovaný „Místní program obnovy venkova“ a územní plán obce, současné potřeby obce a výhledové náměty, kterými se obec bude postupně zabývat a dle možností řešit.
Představitelé obce priority vnímali i před vypracováním tohoto dokumentu, chyběla však opora v odborných analýzách, jejich koncepční zpracování bylo často nahodilé, bez opory v komplexním plánovacím dokumentu. Písemná podoba struktury cílů a priorit napomůže k jejich snadnějšímu naplnění – jednak je stanovena časová hierarchie jednotlivých priorit (které priority jsou důležitější než jiné) a časový plán jejich naplnění, jednak jsou v dokumentu definovány realizační podmínky (konkrétní činnosti, odpovědný subjekt, využitelné zdroje financí apod.). Program rozvoje bude oporou pro lepší a efektivnější plánování dílčích úkolů a řízení obce a také oporou rozhodovacích procesů, aby obec efektivněji využívala finanční prostředky z vlastního rozpočtu i dostupné dotace.
Představitelé obce se tak budou moci kromě běžných operativních činností (řešení každodenních problémů) věnovat detailně také dlouhodobějšímu plánování a řízení rozvoje obce.
Program rozvoje obce
Program rozvoje obce Zhoř byl vypracován v rámci projektu „Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí“, který vychází z vládní strategie „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“. Program rozvoje je hlavním nástrojem řízení rozvoje obce. Program rozvoje obce vznikl na základě poznání situace v obci, názorů a potřeb občanů, kteří měli možnost se svobodně vyjádřit prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Své představy o budoucnosti obce mohli občané rovněž vyjádřit i na veřejném projednání návrhu Program rozvoje obce, který tak formuluje představy o budoucnosti obce spolu s činnostmi vedoucími k naplnění dohodnutých představ.
Program rozvoje obce Zhoř byl vypracován v období prosinec 2016 – březen 2017 na šestileté plánovací období 2017 - 2023.
Tvorbou strategického plánu byl pověřen místostarosta obce, Jan Koumar za pomoci
realizačního týmu Ing. Vladimír Čížek
Ing. Martin Čada
Mgr. Jan Vomela
Obec Zhoř se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Rozkládá se podél silnice 353, která spojuje Jihlavu 16 km a Žďár nad Sázavou 20 km. Leží 3 km jihozápadně od Stáje, 2,5 km severně od Nadějova, 4 km severovýchodně od Jamného a 7,5 km jihovýchodně od Polné. Průměrná nadmořská výška činí 592 metrů. Počet obyvatel 456. Hustota zalidnění obce je 78,47 obyv./km².
Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.
Území vesnice je ohraničeno evropským rozvodím Labe – Dunaj z jižní strany. Zhořský potok pramení v místě zvaném „Heřmanec“ a poté společně s Chmelským potokem protéká Dobroutovem a následně se vlévá do polenského rybníka Peklo. V katastru vsi se nachází 15 rybníků, mezi největší patří Chmelský (zvaný též „Za Dvorem“) a Kněžský.
Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Zhoř dosahuje koeficient hodnoty 0,41.
Struktura využití půdy v obci Zhoř v roce 2015
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 v zápisu sporů o patronátní právo, ale Zhoř pravděpodobně vznikla daleko dříve, a to v souvislosti s kolonizací kraje benediktinským klášterem v Třebíči, který založili moravská knížata Oldřich a Litold v roce 1101. Podle Ottova slovníku naučného se poprvé uvádí v roce 1175, kdy náležela právě třebíčskému klášteru. Vesnice vznikla, jak napovídá název, vypálením části hustého, pro středověkou Českomoravskou vrchovinu typického, lesu. Jednalo se o lesní lánovou ves s kostelem a farou. Původně již před rokem 1393 patřila Zhoř třebíčskému klášteru. V blízkosti se nacházela menší tvrz domácích vladyků „ze Zhoře“, kteří dříve bývali klášterními many a postupně se osamostatnili. Zhoř se tak rozdělila na dva hospodářské celky. Dolní část zůstává pod správou třebíčského kláštera (od roku 1298 jeho měřínského proboštství) a horní část ovládá místní šlechta. V roce 1425 se ves dostává do držení Vaňka Husseho a proto se v té době nazývala „Housecí“, „Černická“ nebo „Malá Zhoř“. Poté vesnici převzali v roce 1455 Mikuláš Žídek, 1470 Vilém z Pernštejna, 1480 Jan z Vranova, 1605 Pavel Mošovský z Moravčína. V roce 1615 přešla Zhoř pod panství rudoleckých pánů Chroustenských z Malovar a jeho majitelem se stal Hanuš Rafael Chroustenský z Malovar, jenž byl posledním mužským potomkem tohoto rodu a zemřel ve švédských službách jako generál během třicetileté války. Panství jim bylo zkonfiskováno a prodáno italskému hraběti Rombaldovi z Collalta, který sídlil v Brtnici. V roce 1919 zde proběhla pozemková reforma a majetek Collaltů včetně zámků Černé a Rudolci získali čeští zájemci.
Temnou stránkou historie Zhoře, stejně jako i jiných obcí , byla násilná kolektivizace zemědělství. Dne 5. srpna 1951 proběhl ve zhořském kinosále protiprávní a vykonstruovaný veřejný soudní proces. Souzeno bylo několik místních zemědělců za odmítnutí tzv. „hospodářsko-technické úpravy“ půdy. Následovala likvidace jednoho z nejstarších gruntů v obci, kdy majitel Libert Suk byl 30. ledna 1953 odsouzen do vězení a manželka s pěti dětmi násilně vystěhována z rodného domu na samotu do jiného kraje. Tak byla v roce 1953 připravena půda pro kolektivizaci a k založení JZD.
V obci Zhoř žilo k 31. 12. 2015 celkem 456 obyvatel. V posledních deseti letech kolísá počet obyvatel mezi 430 až 470 obyvateli. Z dlouhodobého pohledu lze od 70. let 20. stol. pozorovat jeho pozvolný nárůst, na kterém má podíl nová výstavba.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Zhoř od roku 1910.
Vývoj počtu obyvatel obce Zhoř v letech 2003 - 2015
Věková struktura v roce 2015
Věková struktura obyvatel obce je rozložena vyrovnaně. Pozitivní informací z analýzy věkové struktury pro rozvojové plánování v obci je silná skupina osob ve věku 20-39 let, tedy ve věku obvyklého zakládání rodin. Lze proto předpokládat postupně rostoucí počet narozených dětí a celkové „omlazení“ obce, ve střednědobém horizontu posílení ekonomicky činné skupiny občanů Zhoře. Úkolem pro volenou reprezentaci je připravit pro nastupující mladou generaci takové podmínky k životu v obci, aby měla motivaci k tomu v obci zůstat a neopouštět ji z existenčních důvodů.
Při porovnání s věkovou strukturou obyvatelstva zjištěnou při sčítání lidu v roce 2001 je zřejmé, že dochází k růstu počtu skupiny obyvatel důchodového věku. Tento fakt je rovněž signálem pro vedení obce, aby dokázalo aktivně pracovat se seniorskou věkovou kategorií v obci.
Prognóza populačního vývoje
Populační vývoj obce je do značné míry odrazem atraktivity pro její obyvatele a výrazně ovlivňuje její budoucí vývoj. Je proto důležitým aspektem pro rozvoj obce. Optimistická prognóza vývoje počtu obyvatel počítá s přírůstkem obyvatelstva do roku 2030 až na 560 obyvatel, přičemž zohledňuje očekávaný růst počtu obyvatel migrací. Jako optimální cílová velikost Zhoře je uvažováno sídlo s celkovým počtem 500 – 600 obyvatel.
Vzdělanostní struktura obyvatel obce Zhoř v roce 2011
Sociální situace
Počet sociálně slabých obyvatel v obci je maximálně do 10 osob, snažíme se jim nabídnout práci ve spolupráci s Úřadem práce.
Národnostní menšiny v obci nemáme, sociálně vyloučené lokality neexistují a problémy s uživateli návykových látek neevidujeme.
Spolková a komunitní činnost
V obci Zhoř působí i několik spolků a sdružení obce, které se starají o zájmovou a společenskou činnost občanů ve volném čase.
a) Myslivecké sdružení – vznik v roce 1992; péče o zvěř a honební činnost
b) Sbor dobrovolných hasičů – založen
c) Ochotnický spolek Včelinec Zhoř –
d) TJ Zhoř – v tělovýchovné jednotě je zapojeno 7 oddílů.
Více o jednotlivých činnostech v kapitole o kultuře a sportu.
Největším podnikem je Zemědělská společnost Zhoř, a.s, která se stala následnicí místního JZD. Obhospodařuje pozemky ve výměře 1700 ha. Zemědělská společnost je dceřinou firmou společnosti Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. Základní kapitál společnosti činí 75.072.000,- Kč.
Sídlí tu firma, která se zabývá odchovem selat pro další výkrm jatečných prasat SELMA a.s., která také patří pod Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě.
Prodejnu se smíšeným zbožím provozuje firma LAPEK, a.s.
Soukromý hostinec provozuje Bohumila Vítková.
V obci je otevřena pobočka České pošty, kterou zde zřídili v srpnu 1869.
Od roku 1870 tady fungovala četnická stanice, v 60. letech byla tehdejší služebna SNB zrušena, poté obec spadala pod Luka nad Jihlavou a v současnosti je přidělena pod obvodní oddělení policie v Polné.
V letech 2001 - 2002 Ing. Jiří Trávníček, majitel znojemské společnosti Pegas, chovatel a znalec koní, vybudoval v obci „Středisko tréninku a chovu dostihových koní DS Pegas“ s výcvikovými drahami a areálem hospodářských a bytových budov. V sezóně odtud realizační týmy vyráží do Prahy, Pardubic, Karlových Varů či Lysé nad Labem nebo do zahraničí (Slovensko, Rakousko, Itálie, Polsko či Francie).
V roce 2015 klisna Orphee des Blins s žokejem Janem Faltejskem potřetí v řadě vyhrála Velkou pardubickou. I přes zranění to dokázala a zasloužila se o historický zápis, první čistý hattrick klisny v těchto dostizích.
Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Zhoř v roce 2013
Počet zaměstnaných osob |
206 |
Počet osob zaměstnaných v zemědělství |
34 |
Počet osob zaměstnaných v průmyslu |
61 |
Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví |
22 |
Počet osob zaměstnaných ve službách |
75 |
Struktura podnikatelských subjektů podle velikosti v obci Zhoř v roce 2013
Počet zaměstnanců | Kategorie | Absolutně | Relativně (%) |
---|---|---|---|
do 10 | mikropodniky | 4 | 49,32% |
10-49 | malé podniky | 1 | 1,37% |
50-249 | střední podniky | 1 | 1,37% |
250 a více | velké podniky | 0 | - |
nezjištěno | - | 35 | 47,95% |
Struktura zaměstnanosti v obci Zhoř podle odvětví v roce 2011 (%)
Zemědělství a lesnictví | Průmysl a stavebnictví | Služby | |
---|---|---|---|
Zhoř | 16,50% | 40,29% | 36,41% |
JIHLAVA | 3,52% | 40,25% | 46,08% |
Vysočina | 6,24% | 40,23% | 44,34% |
ČR | 2,74% | 32,23% | 53,87% |
Většina aktivních obyvatel vyjíždí do měst Jihlava a Polná. U místních firem dominantně převažují pracovníci výroby.
Vývoj podílu nezaměstnaných osob
Vlastní veřejný vodovod byl v obci zaveden v roce 1963.
Zdrojem pitné vody je jímací území (4 studny) s celkovou vydatností zdrojů 1,60 l/s. Voda z jímacího území je gravitačně svedena do vodojemu 60 m³ (574,0 m n.m.), kde je upravena v odkyselovací stanici. Voda je dále vedena do jímky, odkud je čerpána do Aquaglobu s akumulací 150 m³ (587,0 m n.m), ze kterého je obec zásobena částečně gravitačně a pro horní zástavbu zvyšuje tlak posilovací čerpací stanice vybudované v roce 2008.
Dalším zdrojem vody je jímací území pro ZD o vydatnosti 4,24 l/s. Ze studní je voda přiváděna do jímky, ze které je čerpána také do Aquaglobusu 150 m³ výšky 30 m.
Pro novou lokalitu rodinných domů byly v roce 2006 realizovány vodovodní řády v celkové délce 217 m.
Výhledově je třeba oddělit veřejný vodovod od podnikatelských subjektů a to ve všech fázích režimu nakládáni s vodami., tj. jímání, doprava, úprava, akumulace a distribuce.
Pro zajištění zdroje pitné vody se předpokládá vrtaná studna v obecním sadu s čerpací stanici nad vrtem s výtlačným potrubím do nového vodojemu Zhoř o potřebné akumulaci100 m³ (2 x 50 m³). Dále se vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dalším zdrojem bude vrtaná studna u obecního vodojemu.
Veškerá kanalizace je v majetku a správě obce a je provozována jako jednotná. Individuálně předčištěné vody v jímkách, septicích nebo domovních ČOV jsou odváděny touto kanalizací do recipientu.
Pro novou lokalitu rodinných domů byla v roce 2006 realizována jednotná kanalizace v celkové délce 367m. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. Je uvažováno s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. V obci bude vybudována čistírna odpadních vod.
V roce 2002 byla dokončena v obci plynofikace. Obec stále patří do svazku Jamensko pod kterým plynofikace probíhala. Všechny budovy patřící pod správu Obce jsou v současné době již vytápěny plynem.
Elektrická síť v obci prošla rekonstrukcí v roce 2000 a je i pro dnešní potřeby obce a všech jejích místních částí plně dostačující. Do budoucna budou realizovány pouze jednotlivé přípojky k novým místům spotřeby (např. z důvodu nové výstavby RD…) od přípojných uzlů na vybudované základní technické infrastruktuře. V roce 2012 provedla firma E-ON rekonstrukci všech domovních přípojek.
V obci Zhoř je zaveden veřejný rozhlas, který je využíván ke zveřejňování informací z činnosti obce a je důležitým prvkem integrovaného záchranného systému.
Prakticky celé území obce je pokryto bezdrátovou sítí pro přístup k internetu. Bezdrátový internet poskytují firmy M-Soft a firma CNW computer network s.r.o.
Z mobilní sítě má bezproblémové pokrytí O2 Czech Republic a.s., která má zesilovač na místním aquaglobu. Od prosince 2015 se značně zlepšil signál pro T-Mobile.
Obec má uzavřenou smlouvu o sběru a likvidaci odpadů s firmou Služby Města Jihlavy s.r.o.
V obci jsou dvě hnízda s kontejnery na tříděný odpad (plasty, sklo bílé, sklo barevné, biologický odpad). Sběr starého papíru probíhá v uhelně základní školy a výtěžek je používán na mimoškolní aktivity dětí.
Sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu probíhá dvakrát ročně.
Rokem 2015 vstoupil v platnost zákon, který předepisuje způsoby likvidaci biologického odpadu. Obec získala dotaci na zakoupení kompostérů. Občané, projevili o pořízení kompostérů velký zájem, a tak obec zakoupila 75 kusů v ceně 1 200,- Kč za kus. Občanům byly kontejnery zapůjčeny do bezplatného užívání.
V obci za hostincem má obec kontejner na železný šrot. Kontejner prošel v roce 2015 celkovou rekonstrukcí.
Obcí prochází silnice II. třídy č. 353 z Velkého Beranova do Žďáru nad Sázavou a komunikace III. třídy č. 3534 do Nadějova.
Vzdálenost obce od nájezdu na dálnici D1 ve směru na Prahu je 7 km a ve směru na Brno 12 km.
Páteřní silnice je v obci doplněna spojovacími, souběžnými či odbočujícími místními komunikacemi. Povrch těchto místních komunikací je převážně zpevněný se živičným povrchem, v některých případech jde o zpevněné komunikace s hutněnou vrstvou makadamu.
Z důvodu plánované výstavby nové splaškové kanalizace probíhají pouze nejnutnější opravy místní komunikace. Po dokončení výstavby kanalizace je počítáno s rekonstrukcí místních komunikací a chodníků.Parkování osobních vozidel v obci je dále umožněno v profilech místních komunikací.
Individuální plochy pro parkování a odstavování vozidel včetně garáží se nacházejí převážně na soukromých pozemcích.
Přes obec nevedou žádné cyklostezky, pouze zde křižují cyklotrasy.
Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Zdar. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Jamné, Nadějov, Polná, Měřín, Bohdalov a Žďár nad Sázavou. Četnost spojů na hraně dostatečnosti. Největším problémem zůstávají víkendy, kdy spoje nejezdí téměř vůbec.
Obec se v současné době podílí na doplatku veřejné hromadné dopravy osob.
Většina zaměstnaných obyvatel vyjíždí za prací mimo obec. Stejná situace je i u mládeže, která vyjíždí z obce do středních a vysokých škol. Dojíždí se především do Jihlavy a Polné.
V obci je evidováno 152 čísel popisných. Obydlených domů je 132.
Bytový dům č. 8
Obec má ve svém vlastnictví 1 bytový dům s celkovým počtem 6 bytů, které jsou obsazené. V obecních bytech je vybíráno regulované nájemné. Ze strany obce se zatím s výstavbou nových bytů nepočítá. Zájem o sociální bydlení v obci je minimální, startovací byty nebo byty s pečovatelskou službou tedy nemáme.
V novém ÚP schváleném v roce 2015 plánujeme 2 rozvojové lokality pro bydlení.
V roce 2016 obec připravuje prodej stavebních pozemků v lokalitě „Pod sadem“. Na podzim by se měli začít budovat veškeré inženýrské sítě a komunikace a začít prodávat jednotlivé stavební parcely zájemcům k individuální výstavbě.
V obci je základní škola se školní jídelnou, školní družinou a mateřskou školou, chodí do ní i žáci z okolních obcí.
První škola byla patrně zřízena již před rokem 1772, kdy podle matriky zemřel první známý zdejší učitel Antonín Hedvábný. Původní školní budova ze dřeva stála u kostela (na místě zaniklé tvrze, dnes budova OÚ), učily se zde děti ze všech farních obcí. Půdorys budovy měřil 15×8 m, v pravé části se nacházela tzv. učírna – velká třída, za hlavním vchodem stála síň s černou kuchyní, levá polovina sloužila jako učitelský byt. Koncem 18. století dřevěnou budovu zbořili a na tomtéž místě postavili zděnou budovu s čp. 9. V roce 1984 ji zbořili a na jejím místě postavili hasičskou zbrojnici.
V roce 1882 obec od Františka Klementa odkoupila dům čp. 39 v severní části obce u silnice z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou za 2400 zlatých včetně hospodářských stavení. Při bourání se našla památná kamenná deska. Budova byla dostavěna v roce 1883 za 5312 zlatých a 28. listopadu téhož roku slavnostně vysvěcena. Vznikla jedna třída s komorou a z původní podsklepené budovy se stal byt učitele. Tato budova se až do roku 1984 používala k vyučování, v roce 1997 ji obec prodala do soukromého vlastnictví.
1.září 1948 byla otevřena tzv. Expozitura střední školy Velký Beranov ve Zhoři s 1. a 2. třídou, výuka probíhala v budově národní školy čp. 39, ta se totiž přestěhovala do budovy čp. 9. V roce 1949 Okresní národní výbor v Jihlavě povolil zřízení Osmileté střední školy ve Zhoři. Budova byla postavena za několik týdnů z dřevěného domu po bývalé německé lesnické škole v Březinových sadech v Jihlavě. Budova byla zdemolována v roce 1978. V roce 1984 na jejím místě vznikla nová školní budova čp. 102. Roku 1993 přibyla nová tělocvična a rovná střecha zrekonstruována na sedlovou. Do zdejší školy původně dojížděly děti z Nadějova, Jersína, Arnolce a Stáje, po roce 1989 se část žáků přesunula do jiných okolních škol. Průměrný počet žáků kolísá vlivem menšího počtu narozených dětí ale i přesunem do okolních škol.
Zřizovatelem základní školy je obec.
Hlavním zaměřením je udržení Základní a mateřské školy Zhoř i přesto, že počet žáků ZŠ není velký /pohybuje se stále kolem 100 až 105 žáků/. S ohledem na stáří budovy ZŠ jsou řešeny finančně náročné úkoly. Za poslední roky bylo provedeno zateplení fasády, budova byla zateplena foukanou izolací v půdním prostoru a byla vyměněna všechna okna. Toto opatření přineslo obecnímu rozpočtu úsporu v nákladech na topení.
Následovalo zjištění, že velkoobjemový bojler na teplou vodu a jeden ze tří klasických kotlů na uhlí v ZŠ protéká. Kotle neplnily podmínky spalinových imisí. Proto bylo přistoupeno k výměně kotlů za plynové, které současně ohřívají užitkovou vodu, což si vyžádalo přestavbu celé kotelny.
Dále došlo v budově školy k výměně osvětlení v učebním bloku. Proběhla rekonstrukce záchodů a vybudování moderní počítačové učebny.
Na základní škole byla na celé budově vyměněna krytina na střeše. Při demontáži původní krytiny (Onduline) se potvrdil předpoklad jejího havarijního stavu, kdy do školy při každém dešti zatékalo. Na původní krov o ploše cca 3000 m² byl položen poplastovaný plech. Věříme, že nová střecha vydrží několik desetiletí.
Vstup do základní školy
V tělocvičně si katastrofální stav palubovky vyžádal celkovou rekonstrukci. Byla odstraněna shnilá palubovka a část obložení, provedena důkladná izolace podkladu, prostor byl vymalován a byla položena nová dřevěná podlaha.
Pod ZŠ spadá i budova mateřské školky, kterou navštěvuje stabilně 40 dětí. S ohledem na současný nárůst nově narozených občanů obce vzrůstá taktéž požadavek na umístění dětí předškolního věku do MŠ, která však již v minulosti kapacitně nestačila. Obec zahájila již v roce 2010 přestavbu půdních prostorů budovy MŠ na další oddělení. Od roku 2012 se kapacita rozšířila o 14 míst.
Pouze škola v místě dokáže to, že ve vesnici se stále žije. Obecní zastupitelstvo pro existenci školského zařízení v obci nemalý díl obecního rozpočtu.
Zdravotní zařízení v obci není. Dětská lékařka má zde ordinaci a navštěvuje ji v rozsahu 1x za týden. Koncem roku 2017 však MUDr. Lejsková končí svoji praxi. Praktická lékařka pro dospělé je denně v Jamném. Za zdravotními službami dojíždějí občané do Jihlavy. Pohotovostní služba je také v Jihlavě.
Ve Zhoři nemáme žádné sociální služby, nabídku pro naše občany zajišťuje Oblastní charita Jihlava. Jedná se především o pomoc v případných krizových situacích a s pomocí v domácí péči o rodinného příslušníka.
Kostel sv. Markéty - je farním kostelem místních věřících, byl postaven v roce 1756 v barokním slohu na místě původního románského chrámu. Z té doby pochází spodní část věže, v níž jsou zavěšeny dva památné zvony z let 1400 a 1515, které patří mezi nejstarší v České republice. Jádro kostela je původní z roku kolem 1400, v letech 1763-1765 tu probíhala barokní přestavba. Ve svatostánku se nachází na počátku 21. století nalezená kamenná křtitelnice. V původní kryptě pod podlahou presbytáře leží tři rakve pravděpodobně zakladatelů farnosti, dosud nebyly archeologicky prozkoumány. V interiéru zaujme plastická Křížová cesta, tři malebné oltáře a několik obrazů. Zde svou první mši sloužil 5. července 1940 Josef Toufar.
Sýpka z konce 18. století se nachází v domě čp. 22.
Smírčí kříže - v katastru obce se jich nachází čtrnáct, například Vomelův kříž.
Akcí pořádaných v obci pro veřejnost je několik ročně, ve většině případů se jedná o tradiční akce, nebo si tuto tradici postupně budují. Na přípravě a realizaci se podílí členové sdružení a spolků, místní samospráva a dobrovolníci z řad občanů obce. Mezi tradiční kulturně-společenské akce v obci patří:
Další bohatá kulturní nabídka je nabízena občanům v Jihlavě, Polné či dalších městech v okolí.
Účast veřejnosti je na většině akcí velmi uspokojivá. Obec a spolky využívají prostory soukromého sálu ve Zhoři v č.p. 51 s místním hostincem.
Hasiči jsou, kromě své základní činnosti, nejčastějším pořadatelem kulturních a společenských akcí v obci.
4. června 2014 se uskutečnily oslavy 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů ve Zhoři. Obcí prošel hasičský průvod s hudbou. Hasičům byla předána vyznamenání, na hřišti proběhla soutěž v netradičních disciplínách a program zakončila večerní taneční zábava se skupinou Akord v areálu před školou.
Sbor také pořádá celodenní zájezdy s návštěvou mnoha atraktivních míst.
Návštěva pivovaru během hasičského zájezdu
První zachované zmínky o divadelní aktivitě ve Zhoři jsou ze samého počátku 20. století, kdy společensko-mládežnická organizace „Národní jednota“ , založená v roce 1906, měla mezi svými akcemi mj. pořádání veřejných oslav, divadelních představení a také provozování knihovny.
Ochotnický spolek Zhoř
Po roce 1945 je nositelem kulturní činnosti především Sbor dobrovolných hasičů. Ve Zhoři byla hra uvedena poprvé 6. ledna 1949. V roce 1951 byla ÚMDOČ rozpuštěna a tím byla zrušena činnost všech divadelních ochotnických spolků. Zhořští divadelníci se začlenili pod ROH Lesního družstva ve Zhoři jako „Závodní klub ROH – Lesní družstvo Zhoř“. Po kritice a s ohledem na to, že zhořští divadelníci odmítli hrát doporučené budovatelské hry, se celý ochotnický spolek dohodl na ukončení činnosti. Divadelnictví ve Zhoři pak umlká.
Divadelní představení Oregon
V březnu 2011 se dala dohromady skupina zájemců o ochotnické divadlo, pod vedení Jiřího Kučery, která se rozhodla navázat na tradici divadelnictví ve Zhoři. Jako první představení byla vybrána hra současného autora Lumíra Kubátka „Podhorský penzion“. Divadelní soubor působí pod názvem „Ochotnický spolek Včelinec Zhoř“. Věříme, že hra Podhorský penzion bude znovuobnovením a pokračováním tradice ochotnického divadla ve Zhoři. Hra byla sehrána 14x, v bližším i vzdálenějším okolí. V roce 2014 měl premiéru trampský muzikál "OREGON". Zjara i na podzim 2016 byla v celém okolí k vidění hra Šmejdi, premiéry se zúčastnil autor s amatérským souborem (Koloveč na Domažlicku).
V tělovýchovné jednotě je zapojeno 7 oddílů (florbal, volejbal, stolní tenis, orientační běh, lední hokej, tenis a sport pro všechny).
Zdroj nové krve jednotlivé oddíly spatřují v žácích základní školy, která má v místě sídlo.
Tyto druhy sportů nejsou právě obvyklé na obcích této velikosti. Tak se naše mužstva ve svých soutěžích zpravidla setkávají s týmy z menších měst či zálohami z těch větších
Každoročně je pořádán turnaj v tenisu s asi čtyřicítkou aktivních hráčů nejen místních, ale i z okolí (mnohdy i vzdáleného).
Smíšený tým volejbalistů se ve své pravidelné, amatérské soutěži utkává s se stejnými družstvy z Luk nad Jihlavou či přímo z Jihlavy.
Ve Zhoři působí v různých okresních soutěžích také dvě družstva ve stolním tenisu, oficiální nejnižší okresní soutěž hraje družstvo ledních hokejistů. Kromě těchto pravidelných soutěží se ve Zhoři konají sportovní akce, které místní TJ, pořádá nebo při nejmenším spolupořádá. Zde lze jmenovat např. Novoroční vyběhnutí, která bylo na Nový rok 2014 nepřetržitě po 27. Ve spolupráci s hasiči v červnu Dětský den či dvakrát ročně se opakující turnaj v šipkách. V roce 2016 se uskutečnil 1. ročník míčového sedmiboje.
Struktura využití půdy
Problémy se životním prostředím v obci nemáme, občas se vyskytne černá skládka – toto je řešeno ve spolupráci s odborem Životního prostředí Jihlava a Policií ČR.
- existence pouze menších zdrojů znečištění - průtah silnice II/353 přes katastr obce |
- bodové znečištění nesprávným topením v lokálních topeních v rodinných domech - místní znečištění vlivem vysokého provozu po silnici II/353 |
- hojné využívání lokálních zdrojů podzemní vody domácnostmi - vybudovaná kompletní vodovodní síť - vodní tok Chmelský potok |
- možné ohrožení používáním hnojiv v zemědělství a splachy z polí, v nižších polohách vlivem povodní - nižší možnost znečištění vodních toků havárií (nádrže Zemědělské společnosti) |
- střední půdy - existence svažitého terénu - zatravnění svažitých ploch - zahájení procesu KPÚ |
- ohrožení kvalitní půdy zastavěním průmyslovými areály - erozní ohrožení ZPF |
- průtah hlavní silnice II/353
|
- zatížení hlukem okolí komunikace vlivem husté silniční dopravy
|
V obci máme tři sběrná hnízda na tříděný odpad. Způsob likvidace odpadu máme řešen smluvně firmou Služby města Jihlavy a dále pak firmami pro kolektivní systémy sběru odpadů. Obec zapůjčila občanům domácí kompostery. Dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu.
Obecní úřad je typu obec a rozsah obhospodařovaného správního obvodu je katastrální území obce Zhoř u Jihlavy. Obec nemá zaměstnance na plný úvazek . Velmi často využíváme brigádníků. Obec je zřizovatelem Mateřské a Základní školy Zhoř, příspěvková organizace, oborem její činnosti je činnost spojená s předškolní a školní výchovou dětí. Obecní organizace hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Obec disponuje knihovnou na obecním úřadu.
Obec se snaží se svými finančními prostředky nakládat maximálně účelně a efektivně. V letech 2010 - 2016 byl rozpočet obce přebytkový z důvodu vytvoření dostatečné rezervy pro na naše poměry velkou investiční akci výstavby technické infrastruktury pro 22 rodinných domů.Další velká investice, která razantně zasáhne do hospodaření obce bude plánovaná výstavba čistírny odpadní vod a oddílné kanalizace. I v dalších letech dle rozpočtového výhledu obec hodlá hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Obecně platí, že obec se do větších investičních akcí pouští pouze pokud obdrží dotaci, které se snaží v maximální možné míře vyhledávat a následně získávat.
Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2014
Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Zhoř v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)
Vývoj rozpočtového hospodaření obce Zhoř v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
---|---|---|---|---|---|---|
Daňové příjmy | 3 000 | 3 380 | 3 230 | 3 478 | 5 048 | 5 358 |
Nedaňové příjmy | 988 | 1 132 | 1 256 | 1 325 | 1 628 | 1 847 |
Kapitálové příjmy | 7 | 0 | 3 | 26 | 31 | 1 |
Neinvestiční přijaté dotace | 759 | 980 | 1 177 | 927 | 572 | 272 |
Investiční přijaté dotace | 134 | 1 510 | 111 | 107 | 162 | 227 |
Příjmy | 4 887 | 7 001 | 5 777 | 5 864 | 7 441 | 7 705 |
Běžné výdaje | 3 455 | 4 302 | 3 263 | 4 197 | 4 819 | 3 183 |
Kapitálové výdaje | 1 790 | 1 057 | 329 | 1 677 | 325 | 3 085 |
Výdaje celkem | 5 245 | 5 359 | 3 592 | 5 874 | 5 145 | 6 268 |
Saldo příjmů a výdajů | -358 | 1 643 | 2 185 | -10 | 2 296 | 1 436 |
Podíl kapitálových výdajů | 34,13% | 19,72% | 9,16% | 28,55% | 6,33% | 49,22% |
Podíl běžných výdajů na celkových příjmech | 70,69% | 61,44% | 56,48% | 71,58% | 64,77% | 41,31% |
Míra kriminality v obci je nízká, prevence kriminality v obci je řešena okrajově ve spolupráci s Policií ČR. Doba dojezdu hasičské záchranné služby 5 až 10 minut, přičemž v obci samotné se nachází funkční zásahová jednotka SDH JPO III. Doba dojezdu policie do obce je do 10 minut
V obci Zhoř je krizové řízení a ochrana obyvatelstva řešena dle zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a dle vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., o přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva:
Obec je členem Mikroregionu Polensko a MAS Českomoravské pomezí. Přínosem zapojení obce do jednotlivých organizací je v rámci Mikroregionu podíl na společných projektech, v rámci SMS podpora společných zájmů sdružených malých obcí v rámci ČR a v rámci MAS pak společná dotační politika všech členů MAS. Tato spolupráce se všemi uvedenými organizacemi je přínosná pro další rozvoj obce.
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ PRO TVORBU PROGRAMU ROZVOJE OBCE – veřejnost |
Zastupitelstvo oslovilo na jaře 2017 občany s dotazníkem s tímto úvodem:
"Milí spoluobčané,
naše obec začala v současné době zpracovávat svůj program rozvoje, ve kterém chceme vyjasnit priority rozvoje obce a rozvrhnout jednotlivé rozvojové činnosti na nejbližší roky. Program rozvoje nám umožní lépe využít našich finančních prostředků, je i důležitým podkladem při získávání různých dotací na uskutečnění vybraných rozvojových záměrů. Považujeme za velmi důležité zjistit vaše názory na to, jaká by měla naše obec být a co pro to všichni můžeme udělat.
Obracím se na vás proto s žádostí o vyjádření názoru na otázky uvedené v tomto dotazníku. Výsledky průzkumu poslouží výlučně jako podklad pro zpracování programu rozvoje obce a poskytnuté údaje budou pečlivě vyhodnoceny. O výsledcích budete průběžně informováni – na internetu, na vývěsce i na veřejných projednáních.
Děkuji Vám za spolupráci a projevený zájem.
starosta obce Ing. Vladimír Čížek"
1. Jak se Vám v obci žije?
1. velmi dobře 27% 4. spíše špatně 0%
2. spíše dobře 56% 5. velmi špatně 0%
3. ani dobře ani špatně 17%
1. klidný život 68%
2. dobré mezilidské vztahy 21%
3. příznivé životní prostředí 38%
4. blízkost přírody 64%
5. dostupnost pracovních příležitostí 1%
6. dobrá dopravní dostupnost 16%
7. kulturní a společenský život 12%
8. sportovní vyžití 5%
9. vzhled obce 12%
1. špatné vztahy mezi lidmi 12%
2. nezájem lidí o obec 52%
3. málo kvalitní životní prostředí 8%
4. nedostatek pracovních příležitostí 14%
5. nedostatek či špatná dostupnost obchodů a služeb 17%
6. nedostatečný kulturní a společenský život 6%
7. špatná dostupnost lékaře 17%
8. nevyhovující veřejná doprava 17%
9. nedostatečná bytová výstavba 14%
10. nepořádek v obci 13%
11. špatné podmínky pro podnikání 0%
jiné: zápach ze Selmy, psí exkrementy, chlorovaná voda
4. Jaké služby Vám v obci nejvíce chybí?
Praktický lékař pro dospělé, autobusové spoje, víceúčelové hřiště, cyklotrasy, kadeřnictví,
5. Pokuste se zhodnotit obec z hlediska níže uvedených podmínek
(v každém řádku zakroužkujte číslici, která odpovídá míře Vaší spokojenosti):
|
Velmi spokojen |
Spíše spokojen |
Spíše nespokojen |
Velmi nespokojen |
Je mi to lhostejné |
|
1 |
Bydlení |
35% |
56% |
6% |
0% |
1% |
2 |
Školství |
39% |
48% |
6% |
0% |
3% |
3 |
Zdravotnictví |
3% |
36% |
23% |
25% |
34% |
4 |
Veřejná doprava |
14% |
38% |
29% |
5% |
13% |
5 |
Kultura a společenský život |
14% |
66% |
12% |
1% |
3% |
6 |
Sportovní vyžití |
23% |
42% |
14% |
0% |
14% |
7 |
Životní prostředí |
40% |
36% |
16% |
4% |
1% |
8 |
Péče obce o své prostředí |
16% |
65% |
13% |
5% |
0% |
9 |
Podmínky pro podnikání |
4% |
17% |
19% |
5% |
43% |
10 |
Rozvoj obce |
12% |
61% |
22% |
0% |
1% |
11 |
Informovanost o dění v obci |
43% |
45% |
5% |
0% |
0% |
6. Mezilidské vztahy v obci považujete za:
1. velmi dobré 6% 4. Špatné 3%
2. docela dobré 69% 5. nedovedu posoudit 6%
3. ne moc dobré 16%
7. Myslíte si, že obyvatelé obce mají dostatek příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům?
1. rozhodně ano 18% 4. rozhodně ne 0%
2. spíše ano 55% 5. nedovedu posoudit 10%
3. spíše ne 16%
8. Sledujete informace o dění v obci na webových stránkách?
1. pravidelně (min. 1 x za týden) 16% 3. vůbec 16%
2. občas (cca 1 za měsíc) 45% 4. nemám internet 18%
9. Jste ochoten/ochotna udělat něco pro rozvoj své obce?
1. rozhodně ano 19% 4. rozhodně ne 0%
2. spíše ano 53% 5. nedovedu posoudit 21%
3. spíše ne 3%
Pokud ano, jak se můžete zapojit?
Organizace akcí, úklid obce, brigády,
10. Jak by se měla obec dále rozvíjet? (K 31. 12. 2016 měla obec 465 obyvatel.)
1. měla by zůstat přibližně stejně velká 14%
2. měla by se postupně rozrůstat na přibližně 500 - 650 obyvatel 31%
3. měla by být využita celá kapacita ploch pro výstavbu domů (výsledkem by bylo cca 1000 – 1500 obyvatel v obci) 17%
4. nedovedu posoudit 36%
11. Představte si, že můžete rozhodnout o využití obecních finančních prostředků. Na co byste je přednostně využil/a? (zatrhněte maximálně 3 možnosti)
1. zlepšení podmínek pro podnikání 0%
2. podpora bytové výstavby (dobudování technické infrastruktury a místních komunikací) 48%
3. častější spoje veřejné dopravy 13%
4. zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci 14%
5. rekonstrukce místních komunikací 61%
6. podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit 21%
7. péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci 45%
8. opravy památek v obci 22%
9 jiné: autobusy o víkendu, dětské hřiště, kulturní dům, zdravotní středisko 5%
12. Jste?
1. muž 52% 2. Žena 48%
13. Váš věk?
1. 15–29 let 14% 3. 50–64 let 27%
2. 30–49 let 32% 4. 65 a více let 26%
14. Vaše vzdělání?
1. základní 4% 3. vyšší odborné 4%
2. střední odborné 34% 4. vysokoškolské 17%
3. střední odborné s maturitou 43%
15. V obci:
1. žiji od narození 53%
2. přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči 4%
3. přistěhoval jsem se v dospělosti před více než pěti lety 39%
4. přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech 3%
16. Typ Vaší domácnosti:
1. domácnost bez dětí 51%
2. domácnost s nezaopatřenými dětmi (do 18 let) 35%
3. jiné 10%
Celkově hodnotíme dotazníkovou akci velmi pozitivně, co se týká jak návratnosti, tak hlavně obsahové části. Tím, že akce byla anonymní, občané se nebáli vpisovat i kritické podněty a připomínky. Co je obzvláště důležité, vypovídající hodnota dat dotazníků je velmi vysoká, protože je evidentní, že přesně cílené dotazy přiměly občany komplexně přemýšlet nad celkovou situací v obci.
Obec Zhoř si klade za zcela zásadní prioritu zlepšovat podmínky pro spokojený život svých spoluobčanů odpovídající parametrům života lidí 21. století. Chceme navázat na bohatou, téměř 700 let trvající historii, během které se naši předkové snažili tvrdou a usilovnou prací vytvořit co možná nejlepší prostředí pro následující generace spoluobčanů. Zároveň ctili a dodržovali množství jedinečných tradic, které jsou nyní naší chloubou a je povinností každého z nás je dále rozvíjet a uchovávat. Chceme zvýšit zájem občanů o kulturně-společenské akce, hodláme je maximálně zapojit do organizace akcí nejrůznějšího typu tak, aby spoluobčané byli v konečném důsledku hrdí na svoji obec a na prostředí, které pomáhají spoluvytvářet a jehož jsou nedílnou součástí.
Jednou z klíčových priorit obce je i ochrana životního prostředí a udržování jedinečného charakteru přírody v celém našem katastru. S tím úzce souvisí i k prostředí šetrnému pokračování protipovodňových opatření. Zcela zásadní záležitostí nadcházejících let je pak odkanalizování obce a vytvoření parcel pro novou výstavbu. Zároveň chceme více zatraktivnit obec pro návštěvníky obce, za tímto účelem směřujeme k dobudování cyklostezky z obce Stáj. Důležitá je také revitalizace veřejné zeleně při hlavním průtahu, především pak uprostřed návsi.
Přirozeným záměrem obce je přiměřené rozšiřování ploch pro bydlení, ale i hledání cest k využití neobydlených domů ve středu obce. Tímto záměrem můžeme zastavit postupné stárnutí populace a vytvořit tak předpoklady pro další rozvoj v horizontu dalších desítek let.
Důležitou vizí do budoucna je také postupná oprava infrastruktury a hlavně dobudování jejích částí. Hovoříme hlavně o opravách místních komunikací a dobudování chodníků.
Z hlediska zlepšení dopravní obslužnosti pro občany by bylo zvýšit četnost autobusových spojů. Tato opatření by měla nepřímý vliv na snížení nezaměstnanosti a také komfortu pro spoluobčany dojíždějícími za zdravotními službami do spádových měst.
Cíl : „1. Území”
- revitalizace veřejné zeleně v obci - - vytvořit nové parcely pro bydlení a postupně zastavit trend stárnutí populace v obci a zvyšování průměrného věku obyvatel obce
Opatření : „- revitalizace veřejné zeleně v obci” nákup nového travního traktoru, terénní úpravy svépomocí, zpracování projektu na revitalizaci, realizace projektu. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Travní traktor” |
2017 - 2017 | 256 | Vlastní + externí | |
„Výsadba nových stromů” |
2018 - 2020 | 150 | Vlastní + externí | |
Opatření : „vytvořit nové parcely pro bydlení a postupně zastavit trend stárnutí” vybudování technické infrastruktury a nových parcel pro individuální výstavbu |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování technické infrastruktury” |
2017 - 2018 | 10000 | Vlastní + externí | |
Cíl : „2. Obyvatelstvo”
- podpora spolkové a zájmové činnosti v obci - podpora a rozvoj tradic a zvyků - podpora tematických akcí pro rodiny, seniory a mládež
Opatření : „- podpora spolkové a zájmové činnosti v obci” Finančně více motivovat aktivní spolky a zájmová sdružení v obci, zároveň usilovat o společný zájem na jejím rozvoji. Zvýšit četnost sportovně-kulturně-společenských akcí a tímto zatraktivnit obec pro turisty a občany blízkého okolí. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora TJ” |
2017 - 2023 | 150 | Vlastní | |
„Podpora místní knihovny” |
2017 - 2023 | 150 | Vlastní + externí | |
„Podpora místních spolků” |
2017 - 2023 | 150 | Vlastní | |
Opatření : „- podpora a rozvoj tradic a zvyků” Aktivně spolupracovat hlavně s mládeží při organizaci a propagaci tradičních zvyků jako jsou masopust, hrkání o Velikonocích, pálení čarodějnic, Zhořská pouť atd. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Příspěvek na kulturní činnost” |
2017 - 2023 | 150 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- podpora tematických akcí pro rodiny, seniory a mládež” Organizovat tematicky zaměřené akce naučně vzdělávacího tématicky zaměřeného směru. Ve spolupráci s HZS a Policií ČR pořádat osvětové semináři v oblastech krizových situací a prevencí kriminality a sociálních problémů. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Organizování dětských dnů, posezení s lidovkou,” |
2017 - 2023 | 100 | Vlastní + externí | |
Cíl : „3. Hospodářství”
- pokračovat v podpoře rozvoje podnikání - podpora turistického ruchu v katastru obce
Opatření : „- pokračovat v podpoře rozvoje podnikání” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Podpora podnikatelských subjektů při hledání pracovních sil” |
2017 - 2023 | 100 | Vlastní | |
Opatření : „- podpora turistického ruchu v katastru obce” výstavba cyklostezky v koordinaci se sousedními obcemi |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Osazení tabulí s turistickými mapami a zajímavostmi” |
2018 - 2020 | 30 | Vlastní | |
Cíl : „4. Infrastruktura”
- celkové odkanalizování obce 100% - výstavby nové vodárny - výměna starého vodovodního řádu - oprava komunikací, rekonstrukce chodníků - vybudování infrastruktury pro nové parcely - rekonstrukce veřejného rozhlasu 70%
Opatření : „- celkové odkanalizování obce 100%” vybudování oddílné kanalizace, napojení na ČOV. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Vybudování oddílné kanalizace a ČOV” |
2017 - 2023 | 50000 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- výstavby nové vodárny” v roce 2017 proběhlo zpracování projektové dokumentace a bylo vydáno Rozhodnutí o umístění stavby |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nová vodárna” |
2019 - 2023 | 8000 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- výměna starého vodovodního řádu” rekonstrukce vodovodního řádu a přípojek na větvi od čp. 88 kolem hasičské zbrojnice po řadové domky |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Rekonstrukce vodovodního řádu” |
2018 - 2020 | 4000 | Vlastní | |
Opatření : „- oprava komunikací, rekonstrukce chodníků” rekonstrukce chodníku od prodejny k autobusové zastávce. Průběžná údržba a opravy místních komunikací v problematických místech. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nové povrchy komunikací” |
2020 - 2023 | 9000 | Vlastní | |
Opatření : „- vybudování infrastruktury pro nové parcely” |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstavba nových rodinných domů” |
2017 - 2018 | 10000 | Vlastní | |
Opatření : „- rekonstrukce veřejného rozhlasu 70%” výměna poškozených reproduktorů |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výměna a doplění reproduktorů” |
2019 - 2023 | 300 | Vlastní | |
Opatření : „oprava staré vodárny” Celková oprava a napojení vrtu |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava staré vodárny” |
2018 - 2019 | 2000 | Vlastní | |
Cíl : „5. Vybavenost”
- zlepšení situace v nakládání s odpady - celková rekonstrukce hřbitovní zdi - výstavba cyklostezky Zhoř – Stáj - rekonstrukce vody a topení v budově ZŠ - nové dětské hřiště v nové lokalitě Pod sadem
Opatření : „- zlepšení situace v nakládání s odpady” úprava sběrných hnízd, stálé působení na občany o důležitosti třídění odpadů |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Úprava a rozšíření sběrných hnízd” |
2019 - 2021 | 300 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- celková rekonstrukce hřbitovní zdi” podána žádost o dotaci z dotačního programu Ministerstva zemědělství |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Oprava hřbitovní zdi a okolí” |
2017 - 2018 | 1500 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- výstavba cyklostezky Zhoř – Stáj” zpřesnit stávající studii proveditelnosti, připravit projekt, realizace projektu. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Cyklosteska Zhoř - Stáj” |
2020 - 2023 | 3000 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- rekonstrukce vody, topení a elektroinstalace v budově ZŠ” plán opravy připravit vždy na období letních prázdnin a provést rozsah možných prací. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výměna rozvodů” |
2019 - 2021 | 700 | Vlastní | |
Opatření : „- nové dětské hřiště v nové lokalitě Pod sadem” hřiště bude vybudováno po dokončení technické infrastruktury pro nové rodinné domky |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Výstsvba dětského hřiště” |
2020 - 2022 | 2000 | Vlastní + externí | |
Opatření : „nové podhledy a světlovody v budově ZŠ” V budově základní školy budou osazeny nové podhledy a sociální zařízení bez oken bude doplněno světlovody. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„podhledy a světlovody v ZŠ” |
2018 - 2021 | 200 | Vlastní | |
Opatření : „výstavba multiffunkčního hřiště” vybudování multifunkčního sportovního hřiště na pozemku u základní školy |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„multifunkční hřiště” |
2018 - 2021 | 10000 | Externí | |
Cíl : „6. Životní prostředí”
- výsadba stromů a zeleně na suchém poldru - revitalizace veřejné zeleně v obci
Opatření : „- výsadba stromů a zeleně na suchém poldru” na hrázi poldru budou vysazeny nové stromy vhodné pro zpevnění |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Nová výsadba” |
2018 - 2019 | 300 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- revitalizace veřejné zeleně v obci” výsadba zeleně na protihlukovém valu v horní části obce |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Úprava a údržba zeleně” |
2017 - 2023 | 1000 | Vlastní | |
Cíl : „7. Správa obce”
- údržba a úklid veřejných prostranství v obci - zapojit spoluobčany do prací na co nejlepším vzhledu obce
Opatření : „- údržba a úklid veřejných prostranství v obci” V koordinace s Úřadem práce získávat vhodné uchazeče o zaměstnání na veřejně prospěšné práce a zvýšit frekvenci průběžných udržovacích a úklidových prací v obci. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Motivační programy pro udržování vzhledu obce” |
2018 - 2023 | 120 | Vlastní + externí | |
„Spolupráce s Úřadem práce” |
2018 - 2019 | 80 | Vlastní + externí | |
Opatření : „- zapojit spoluobčany do prací na co nejlepším vzhledu obce” Stanovit motivační systém zejména pro občany sdružených v dobrovolných spolcích a tímto zvýšit jejich ochotu pro zapojení se do činností souvisících se zlepšováním vzhledu obce. |
Od - do | Odpovědnost | Náklady (tis. Kč) |
Zdroj financování |
„Motivační programy pro udržování vzhledu obce” |
2018 - 2023 | 100 | Vlastní | |
Program rozvoje Obce Zhoř na období let 2017 – 2023 bude průběžně 1x ročně aktualizován, a to vždy v rámci veřejného zasedání zastupitelstva obce spolu se schvalováním rozpočtu obce. Zároveň bude obšírně zhodnoceno jeho plnění v uplynulém roce a zrekapitulovány cíle a opatření, které plynou ze stávajících bodů. Podkladem pro roční rekapitulace tohoto programu budou průběžná usnesení zastupitelstva obce a zprávy o činnosti obecního úřadu pravidelně předkládaná starostou obce. Program rozvoje obce bude klíčovým dokumentem a nedílnou součástí při sestavování rozpočtů obce a rozpočtového výhledu na další období. Odpovědnost za plnění a zhodnocení aktivit navržených tímto programem nese zastupitelstvo obce Zhoř v čele se starostou a místostarostou obce.
Ve Zhoři dne 9.září 2017 zpracoval Jan Koumar, místostarosta na základě podnětů členů pracovní skupiny ustanovené za účelem průběžného projednávání jednotlivých kapitol tohoto strategického dokumentu.