Program rozvoje obce
Bynovec

na období let
2017 - 2023

Obec Bynovec leží severovýchodně od Děčína v nadmořských výškách 382,00 - 390 m n. m. v údolí  Bynoveckého potoka. Celé území obce spadá do CHKO Labské pískovce, CHOPAV  Severočeská křída a na východ od obce je přírodní rezervace Čabel. V obci se nachází tři vodní nádrže - rybníky.

Obec Bynovec je členem Svazku obcí Českého Švýcarska, Euroregionu Labe a SESO.

Obec leží v Severních Čechách v kraji Ústeckém a spadá do ORP Děčín.

Do nejbližšího města Děčín je to z obce 8 km a do krajského města Ústí nad Labem se dostanete po 33 km.

Historie

Bynovec je původně německá osada "Rodungssiedlung", jejíž založení by mělo připadat na období 13.století. Přibližně jako vznik ostatních vsí na vrchovině. Svědčí o tom jednak výhodná poloha obce na staré "české silnici", vedoucí z Děčína do Bautzenu, dále blízkost farní obce Arnoltice a rozloha (původně 12 statků) a již relativně rané pojmenování obce  (v roce 1385).

Název "Binsdorf" je pravděpodobně odvozeno od křestního jména Albin (zkráceně Binz ) a přiděleno nejspíš podle zástupce majitele pozemků, který v obci  působil. Dříve předpokládané spojení obecního názvu s jménem pána von Bünau ("Bünausdorf") je nesprávné, jelikož tento rod do oblasti děčínska dorazil až v 16. století a Bynovec nikdy neobsadil.

Bynovec spolu se zbytkem obcí vrchoviny patřil staršímu panstvu Schafersteinů. Při dělení statků, roku 1562, došlo k rozdělení, z něhož později vzešlo panství Bynovec a v té podobě roku 1612 bylo připojeno k panství Kamenice (Kamnitz), pozdějšímu vlastnictví rodu Kinských. Komplexní správu panství Bynovec dokazuje přítomnost polesného ( r.1605), purkrabího ( r.1622 ), případně obecního hejtmana ( r. 1625 ). Krátce po zabavení panství v roce 1634 byla obec přiřčena polnímu maršálovi Johanu von Aldringen jako náhrada za jeho užitečné služby proti zaplacení 10 000 kop míšenských a postoupení statků Lipna Velikého a Tuchořic císaři. Ve vlastnictví rodu Clary-Aldringen zůstal Bynovec až do rozpadu zakladatelů panství. Podle Schlegelské kroniky města Benešov ( z 16. století ) Bynovec existoval již od roku 1385. Ovšem písemnosti z té doby nebyly dochovány.

Dle podkladů z roku 1713 bylo v Bynovci 11 hospodářů a 21 stavení (celkový počet domů tedy 32). Obyvatelé se většinou živili nádeničinou, či tkaním látek. Zlepšení přineslo až sjednocení Claryjských majetků po celé vrchovině v roce 1700. Podobně jako výstavba zámku v letech 1703-1709. Od zámku byla tehdy vedena alej a to až ke 4 km vzdáleném Belvederu.

Roku 1790 vyhořela hlavní hospodářská budova. Již zmiňovaný pivovar ( r. 1602 ) byl v provozu až do roku 1910. Dle podkladů z roku 1756 byla produktivita pivovaru 1044 a 1/6 sudu - což je přibližně 2500 hl, v roce 1875 cca 2400 hl. V roce 1883 byl pivovar uzavřen. Na začátku 1.světové války sloužil už bývalý pivovar jako sladovna Claryjského pivovaru " Turn " v Teplicích .V roce 1846 byl zbořen zámek po té, co byl poškozen požárem. Na jeho místě byl vystavěn nový panský úřad, v kterém se roku 1850 usídlila Claryjská lesní správa a finanční úřad. Původně se Bynovečtí občané pohřbívali na hřbitově v Arnolticích. Roku 1893 byl založen hřbitov na okraji Bynovce.

Z Bynovce pocházejí :

Florian Ulrich ( *1859,+1937 Wiemer) - královský komorní hudebník v Hanoveru
Florian Stelzig - houslista ve Vídeňské opeře

Začátek podrobné historie Bynovec

Osídlení okolních obcí proběhlo pravděpodobně okolo 13.stol. , kdy mladý král Václav II. nechává na svých královských statcích zbudovat středověký hrad Ostrý (původní název Šafrštein) Markvartickým rodem. První zmínka o hradu je na pečeti z r. 1268. První člen rodu Markvarticů, který začal používat přízvisko z Michalovic. Během bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. svévolně zabral rozsáhlý majetek. Ten mu byl Václavem II. odebrán, ale Jan se postupně stal panovníkovým oblíbencem, kterého odměňoval rozsáhlím majetkem a přidělil mu úřady při královském dvoře (královský purkrabí). Za vlády Váckava II. Čechy i Morava začali hospodářsky prospívat. A aby České království prospívalo víc byla šlechtou i králem naplánovaná kolonizace území německými osadníky a bylo tak dosaženo většího výnosu ze svých pozemků. Také Jan z Michalovic vyčlenil území, která chtěl zalidnit. Němečtí kolonisté při kácení hvozdu přišli na lesní mýtinu , která se jim zdála příhodná a založili zde osadu. Tento málo úrodný kraj plný lesní zvěře a plodů se stal pro ně domovem.

První písemný dokument uvedený roku 1515 farářem Schleglem v kronice benešovského panství vznik osady Binsdorf  příslušící k Děčínu a hradu Ostrému již roku 1385 později součást Benešovského panství . (Zapsáno v zemských listech)

Podrobnější zprávy o životě  šlechty na Benešovském panství pochází z roku 1392, kdy majetek  zpravuje Jan z Michalovic III.Finanční tíseň však Jana dohnala v roce 1407 prodat část panství s hradem Ostrý Hynku Berkovi z Dubé.17 března 1409 již na hradu Ostrý poroučí Berkův hejtman Zikmund.Hynek Berka v r.1410 své panství  dělí mezi  svých 5 synů. Berka byl Husitským odpůrcem a tak  r. 1426 je Benešov dobit sirotčími vojsky Jana Roháče z Dubé.V roce 1450 se ujímá celého panství nový majitel Jan z Vartenberka (Warteberk.)

Vanterberkové byl český šlechtický rod (odnož prastarého rodu Markvarticů).Patřili ve14-15 stol. K nejvýznamnějším rodům Českého království.Jejich rod vykonával funkci nejvyššího číšníka kterýžto úřad byl Vanterbenkům svěřen dědičně.Jan z Vanterberka rokun1464umírá a pozůstalost je dělena mezi syny.celé Benešovské panství získává syn Zikmund.Dochází zde roku 1482 k založení nejstarší cechovní zřízení – soukeníci(Benešov nad Ploučnicí).Objevuje se první zmínka o hrázděné tvrzi,která byla vybudována náhradou za zničený ostrý který ležel od roku 1445 v rozvalinách(Husiti).Roku 1511 je nucen Zikmund zadlužené panství prodat a tak se novým majitelem panství stává Mikuláš Trčka z České Lípy za 60 000 kop grošů.Zprvu chudý Husitský hejtman,který se za husitských bouří domáhá slušného majetku dne 24.července 1515 celé území kupuje za 70 000kop grošů Jan Salhausen z Žehlenu v Sasku.30. září 1522 J. Salhausen rozděluje panství mezi své dva bratry Volfa a Frydrycha.Volf je vyplacen penězi a Frydrychovi připadají okolní obce.a mezi nimi i Arnoltice,Bynovec ,Labská Stráň a Růžová.Fridrich,tak jako jeho otec byl zapřísáhlým protestantem a během několika málo let se mu podařilo udělat ze všech svých podaných na celém svém panství protestanty.Dílem se mu to pravděpodobně podařilo zápůjčkami,dílem pak postupného přinucení.Byl za to v Praze obžalován,uměl si však poradit a od poloviny 16 stol.byli občané našich obcí vyznání Evangelického a všechny kostely,mezi nimi i Arnoltický(starý původně dřevěný kostelík do roku 1756)byly obsazeny protest. Pastory.Podle Wittenberské záznamní knihy o vysvěcení evangelických duchovních,existuje záznam ze dne 4.září 1549,ve kterém se píše,že do Arnoltického kostela je dosazen první protestantský pastor Bonifacius Zschipchen z Pirny.Od roku 1557,kdy Arnoltice a ostatní obce přináleželi k Bynoveckému panství  zde působil pastor Melcher.Po jeho odchodu neměly Arnoltice stálého pastora a tak po dobu čtyř roků zde četl Pastilu pastor Sebastian Griesbach.V r.1562 je zde kazatelem Georg Hellewetter za jehož působení byla vytvořena matrika ,která nesla nápis INDEX MATRICA copulat,batist,mortuor Arnsdorfensium 1562.Obsah této matriky tvořily záznamy vztahující se na svatbu,křest a smrt věřících.Na této matrice spolupracoval i jeho následovník Baltazar Ahnesorg,který v kostele působil od r.1590 až do počátků náboženských protireformací r.1623.Za jeho působení byly instalovány dva zvony.Na velkém zvonu se nalézal nápis AD POMPAS,AD SACRAS PRECES,AD FUNERA CIVES VOCE SUA CHRISTUS GUOS WOCAT I POOU WOCO.ANNO1596.V českém překladu to přibližně znamená ,,Jako Kristus volám také já obyvatele k uctívání ,Zojin o žné modlitbě a pohřbívání L.P.1596.Výše uvedená Hellewetterova matrika zaznamenávala i nejzajímavější zprávy z této protestantské doby a stala se tak v době pozdější pramenem čerpání informací .Sám profesor A.Paudler z české Lípy v excurs.clubu uvádí ,že se jedná o jednu z nejstarších ,ale i nejvzácnějších matrik z dějin protestantismu v Severních Čechách.Zajímavostí je rovněž ta skutečnost ,že podle záznamů v této matrice jako světci při svatbách nebo kmotři při narození jsou velmi často uváděni významní členové rodinySalhausenů,čímž se tímto způsobem zcela jistě protestantská víra v okolních obcích upevnovala .Co se týká Labské Stráně v této knize byla uváděna jako Neudorf an der Elbleute ,tj.Nová ves na Labské Stráni .Toliko ze zpráv českolipského badatele profesora A.Paudlera,který sám navrhoval pořízení opisu této vzácné knihy vzhledem k její důležitosti pro budoucí dějiny.Nestalo se tak a tento unikát se stal obětí velkého požáru Arnoltického kostela v ranních hodinách 1.listopadu 1906.Léta 1623-1624 bych nazvala doznívání protestantismu.Nástupem nového majitele ,který byl katolického vyznání musela se stát všechna města i osady opět katolické a to i za cenu násilí.Všichni protestantští kněží byli z čech vypuzeni .Roku 1624 dne 23 ledna přišlo do Benešova –sídla to celého panství jeden a půl setniny jezdectva o síle 624mužů ,kteří zde setrvali po pět čtvrtletí a jejich úkolem bylo přimět opět všechny podané na víru římskokatolickou.V letech 1627 a 1628 přišli katoličtí duchovní a s nimi i krutí světští komisaři z Dobřanského kláštera u Litoměřic,kteří všemi prostředky přinucovaly podané a to i pohrůžkou nejvyšších trestů ,aby se do šesti neděl vyzpovídali a přijali pravou samospasitelnou víru katolickou.Světští komisaři byli nasazeni i na Bynovecký zámek ,kde měli působit v rámci opětné katolizace na všechny podané z obcí Arnoltic,Labské Stráně,Růžové a Bynovce.Skutečnost však byla taková ,že než by se někteří protestanti zřekli své víry a přijali novou katolickou ,raději zde zanechali veškerý majetek a odešli do sousedního Saska .Opuštěné domy vykoupilo Bynovecké panství a volně s nimi nakládalo .Tak např.dům č.p.45 v Arnolticích byl předán do správy šafáři až do r.1945.Dům č.p.51 byl přestavěn na myslivnu  a tato shořela po zásahu bleskem 20.dubna 1906.Vznikají nové tvrze a dochází k rozšiřování poplužních dvorů. Do druhé poloviny 16. století sdílelo panství Bynovec osudy s panstvím Benešov nad Pl. Jehož bylo součástí. Po smrti Fridricha ze Salhausenu (1462) bylo provedeno dělení . Starší syn Jan získal polovinu dědictví , z něhož se časem vyvinulo panství Bynovec (dř. Bynsdorf). Nejdříve však pokračoval proces dalšího tříštění. V r.1576 dědily po otci Janovi dva synové Volf a Antonín. Volfova část dědictví byla pak po jeho smrti 1589 dále rozdělena mezi syny Jana Abrahama a Volfa. Antonín naproti tomu držel svůj podíl až do roku 1612 , kdy byl nucen vzdát se ho pro dluhy ve prospěch Jana z Vartenberga , který jej přiložil k České Kamenici. Roku 1614 se novým majitelem České Kamenice včetně Antonínova dílu stal Radslav Vchynský ze Vchynic a od roku 1616 jeho synovci , mezi nimi známí Vilém Vchynský. Po odstranění Valdštejna byl majetek Viléma ze Vchynic konfiskován a přidělen polnímu maršálkovi Janu Aldringenovi (za vlády Jana Aldrigena největší rozmach a rozkvět obce).

(rodový znak)

Aldringen 
1634 – 1666 
 
(Jan Aldringen)
     Šlechtický rod Aldringenů (Aldringer, Altringer) pocházel z Lotrinska, původně z německého a dnes francouzského města Thionville (Diedenhofen), které se nachází těsně u hranic s Lucemburskem. 
     Jeden z členů tohoto rodu Jan z Aldringenu se narodil 10. prosince 1588 v Thionvillu (Diedenhofen) v německém Lotrinsku. Jako páže doprovázel vznešeného pána po Itálii a Francii. Roku 1606, když dovršil šestnácti let vstoupil do vojenského pluku ve španělských službách, který zřizoval kníže z Brabançonu. V roce 1609 byl pluk knížete z Brabançonu rozpuštěn a Jan z Aldringenu vstoupil do nově zřizovaného pluku v milánském vévodství, který byl pod velením plukovníka Pankráce Gallase. Po třech letech v roce 1612 odchází z vojenské služby a stává se písařem u knížete-biskupa tridentského a brixenského, kardinála Madrucciho. Práce písaře Jana z Aldringenu neuspokojovala a tak jej touha po vojenské kariéře  po dvou letech přivádí zpět do vojenské služby. Po vypuknutí českého stavovského povstání v roce 1618 bylo Janu z Aldringenu jako setníkovi svěřeno velení nad 300 německými žoldnéři a byl poslán do Čech, kde hájil opevnění Zlaté cesty v habsburských službách. V roce 1620 se stal velitelem již dvou setnin německých žoldnéřů. Od této doby začal Jan z Aldringenu závratně stoupat ve vojenské kariéře..
     V roce 1622 byl arcivévodou Leopoldem Tyrolským povýšen na plukovníka a velel již 2000 vojákům, se kterými se zúčastnil obležení Heidelberka. V průběhu roku 1624 byl jmenován vojenským dvorním radou a generálním polním komisařem. O dva roky později v roce 1626 pod velením Albrechta z Valdštejna velel spolu s Jindřichem Šlikem několika císařským plukům při obraně předmostí u Dessavy proti hraběti Arnoštu z Mansfeldu. Jan z Aldringenu v té době patřil mezi mnoho nových tváří z nové generace plukovníků, jimiž Valdštejn oživil svůj důstojnický sbor.
     Za dobré vojenské služby byl Jan z Aldringenu v roce 1627 povýšen od císaře Ferdinanda II. do panského stavu a o rok později 1628 získal český inkolát. V letech 1629 - 1630 byl Aldringen spolu s Gallasem velitelem valdštejnského sboru, který působil v Itálii. Roku 1630 se zúčastnil dobytí Mantovy a jako válečnou kořist si odtud odvezl poklad vévody mantovského i jeho vzácnou knihovnu. Ve válce o mantovské dědictví se císařský generál Jan Aldringen sblížil s císařským generálem Janem Matyášem Gallasem. Zatímco císařská vojska nelítostně plenila mantovskou krajinu, oba generálové (Aldringen 42 let a Gallas 46 let) si našli čas na idylické galantní dobrodružství s dceruškami hraběte de Arco. Ani válka, ani pokročilý věk nezaplašily romantické roztoužení těchto otrlých válečníků a epizoda skončila dvěma slavnými svatbami, k nimž poslal zástupce jak císař, tak sesazený generalissimus Albrecht z Vladštejna. Ještě v témže roce 1630 koupil Jan z Aldringenu od Volfa Ilburka ze Vřesovic zámek Nový hrad u Loun.
     Dne 10.března 1632 byl Jan z Aldringenu povýšen císařem do stavu říšských hrabat a ještě téhož roku jej císař jmenuje polním maršálkem. V té době je již považován za nejvýznamnějšího příslušníka císařské generality. Ve vojenské hierarchii nad ním stál už jen císařský generalisimus vévoda Albrecht z Valdštejna.
     Když však v následujících letech Valdštejnova sláva začala ohrožovat samotného císaře, využil císař služeb svých věrných generálů. Triumvirát Jana Aldringena, Jana Matyáše Gallase a Ottavia Piccolominiho se měl zasloužit o Valdštejnův pád a následně i smrt..
     Dne 25.února 1634 byl po předchozí domluvě Jana Aldringena, Jana Matyáše Gallase a Ottavia Piccolominiho, císařskými důstojníky Walterem Butlerem, Johnem Gordonem, Walterem Lesliem a jejich vojáky v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna a jeho nejvěrnější stoupenci Vilém Kinský ze Vchynic, Adam Erdmann Trčka z Lípy, Kristián Ilov a Dr. Jindřich Niemann.
     Za tuto „věrnou službu“ císař Ferdinand II. daroval hraběti Janovi z Aldringenu již dne 4.května 1634 ze zkonfiskovaného majetku Viléma Kinského ze Vchynic panství Teplické a díl panství Benešova s Dolním zámkem, za tento dar měl polní maršálek Aldringen zaplatit 10.000 kop míšeňských a postoupit císaři statky Velké Lipno a Tuchořice. Darování zůstalo v platnosti i přes odpor Alžběty Trčkové, vdovy po hraběti Vilému Kinském.
     Polní maršálek Jan hrabě z Aldringenu však svůj nový majetek nikdy nespatřil. Krátce po darování byl císařem pověřen novým úkolem, aby vytlačil švédské vojenské oddíly z krajin na středním Dunaji a z Horní Falce. Při obraně přechodu přes řeku Isaru u Landshutu proti Švédům bylo vojsko pod jeho velením dne 22.července 1634 po hrdinském odporu poraženo a sám Jan z Aldringenu byl za poněkud záhadných okolností v této bitvě zastřelen. Jan z Aldringenu byl muž velice udatný a na svou dobu neobyčejně vzdělaný, avšak úlisný, příkrý a sobecký.
     Protože Jan z Aldringenu neměl žádné potomky, žena mu zemřela v březnu 1634 při porodu, tak po jeho smrti přešel veškerý majetek jako právoplatné dědictví na bratry Pavla (†1644), jenž byl biskupem v Tripoli a světící biskup štrasburský, Jana Marka (†1664), biskupa sekovského a sestry Zuzanu, Annu s dětmi po zemřelém manželu Janu Mikuláši Müllerovi z Ruppachu, Kateřinu ovdovělou Kohlovou a děti zemřelé sestry Barbory Gillesové.
     Císař dědicům dne 22.března 1635 obnovil darování, které učinil polnímu maršálkovi Janu hraběti z Aldringenu, za dodržení veškerých již daných podmínek v předchozím roce 1634. Proto také jeho příbuzní dva statky Velké Lipno a Tuchoměřice na Žatecku zděděné, postoupili císaři a zaplatili navíc 10.000 tolarů, tak jak stanovili podmínky.
     Po splnění dohody jim bylo císařem Ferdinandem II. přidáno ještě panství Benešovské, které bylo zapsáno dne 14.března 1636 do zemských desek. V zápise bylo Benešovské panství charakterizováno jako „město Benešov, co v něm Kinští měli, vsi Heřmanov, Oldřichov, Bynovec s pivovarem a sladovnou, také s poplužním dvorem, Růžová, Neudorf, Vysoká Lípa se dvorem, Mezná, Arnoltice, Nová Ves na Labi, Hřensko a Malé Březno.

Obec Bynovec se sice řadí dle počtu obyvatel mezi malé obce ve srovnání s průměrnými obcemi ČR, ale

trend demografického vývoje je v posledních deseti letech velmi příznivý.

Počet obyvatel obce je 320.  

Statistické údaje

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Bynovec od roku 1910

Zdroj: ČSÚ

Z grafu je patrné, že nejvíce obyvatel bylo v letech 1910 až 1930, pak vlivem odsunu obyvatel po válce se počet obyvatel na dlouhou dobu relativně stabilizoval. A od roku 2011 pozvolna stoupá a to zejména díky nové výstavbě domů.

Věková struktura obyvatel obce Bynovec v roce 2014

Zdroj: ČSÚ

V obci je výrazný podíl 66,7% obyvatel v produktivním věku. Pouze 13,9% tvoří lidé důchodového věku. A ještě více 19,5% obyvatel tvoří děti.

Změna počtu obyvatel a věkové poměry v obci Bynovec

Pramen: ČSÚ

Vzdělanostní struktura obyvatel obce Bynovec v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

Sociální situace

V obci se nenacházejí žádné národnostní menšiny, sociálně slabí obyvatelé a neprojevují se v ní ani problémy s uživateli návykových látek.

Spolková činnost

V obci nefunguje žádný spolek ani sdružení.

Akce pořádané obcí

V obci se pravidelně konají pod vedením obecního úřadu pro obyvatele tyto akce: pálení čarodějnic,

pohádkový les, Mikulášská besídka, sportovní dny, vepřové hody apod.

Informovanost o akcích

Občané jsou o všech akcích informováni prostřednictvím webových stránek obce, obecního zpravodaje

a vývěsních tabulí.

Ekonomická situace

V obci působí několik soukromých podnikatelů, kteří většinou nezaměstnávají žádné zaměstnance nebo

minimální počet (1–2 zaměstnance) a živnost provozují v místě bydliště.

Většinu pozemků v katastru obce obhospodařuje soukromý zemědělec.

Pěstovanými plodinami jsou řepka olejka, kukuřice, obilí. Průmyslové podniky se v obci nenacházejí,

pouze malé řemeslné dílny. V současné době probíhají v obci pozemkové úpravy. V budově ve vlastnictví obce funguje

pronajatá prodejna se smíšeným zbožím a provozovna kadeřnictví.

Obec nepatří mezi turistické cíle, tudíž zde cestovní ruch není významněji rozvíjen.

Obec vlastní budovu pohostinství a v nedávné době v této budově opravila kulturní sál. Ve vlastnictví obce je i budova

sportovního areálu, kde je provozováno fitness a příležitostný kiosek s občertvením.

Prostory pro podnikání a podpora podnikání

Obec nemá využitelné pozemky pro podnikatelskou zástavbu, ani komerčně využitelné prostory.

Aktuálně podnikatelům nemůže nabídnout prostory ani ve stávající zástavbě, ani v územním plánu. Menší

prostory pro drobnou výrobu a služby lze realizovat ve stávající i plánované výstavbě pro bydlení.

Ze strany podnikatelských subjektů doposud nevzešel podnět či zájem o navázání spolupráce či možnosti

podpory ze strany obce.

Struktura podnikatelských subjektů podle odvětví v obci Bynovec v roce 2013

Zdroj: ČSÚ

Trh práce

V červenci 2015 byla nezaměstnanost v obci 7,4 %, v červenci 2016 to už bylo jen 4,5 %. Za prací většina obyvatel dojíždí do Děčína nebo Ústí nad Labem.

Počet zaměstnaných obyvatel je 108.

Obec také vytváří různá opatření na podporu zaměstnanosti v obci. Například zaměstnává občany na provádění údržby obecních prostor v režimu veřejně prospěšných prací. Pod vedením zaměstnance obce vykonali mnoho záslužné práce.

Vývoj podílu nezaměstnaných osob

má v posledních letech klesající tendenci. Která se projevuje díky celkovému růstu trhu v okrese.

Zdroj: ČSÚ

Dopravní infrastruktura

Hlavní osou obce je silnice III. třídy 258 57, která se napojuje směrem přes Ludvíkovice na

mezinárodní silniční síť I/13. Obec vlastní síť místních komunikací, které pravidelně udržuje. Většina

místních komunikací je pokryta asfaltem. Nachází se zde dvě zastávky autobusů. Nájezd na nejbližší

dálnici (D8) je vzdálený asi 65 km. Železnice neprochází územím obce a nejbližší železniční stanice se

nachází v Děčíně (cca 10 km).

Parkoviště ani samostatně stojící garáže se v obci nenacházejí vzhledem k tomu, že parkování je

zajištěno na vlastních pozemcích.

Zimní údžbu místních komunikací zajišťuje najatý zemědělec s traktorem a radlicí.

Dopravní obslužnost

Přímo obcí projíždějí autobusy, jejichž frekvence cca každou hodinu, je vyhovující jak ve všedních dnech, tak o víkendu.

Do Děčína (příslušné ORP) se občané dopraví přímými autobusovými spoji.

Do krajského města Ústí nad Labem se lze dopravit vlakem ze železniční stanice v Děčíně. Přepravní

doba je vyhovující (15 – 30 minut dle typu vlaku).

Technická infrastruktura

Obec není plynofikována, ani se o plynofikaci neuvažuje vzhledem k požadovaným nákladům. Objekty

jsou vytápěny vlastními zařízeními na tuhá paliva, některé elektrickou energií.

V obci je vodovod ve vlastnictví SČVK Teplice. Kanalizace v obci není.

Nad územím obce prochází trasa radioreléového paprsku, územím mezinárodní telefonní

kabel. Telefonizace z digitální telefonní ústředny v Arnolticích.

Odvedení a čištění odpadních vod

V Bynovci není vybudována kanalizační síť.  Splaškové vody jsou likvidovány pomocí domovních čistíren odpadních vod,

bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Děčín, nebo septiků s doplněním o dočišťovací stupeň, případně jiným

způsobem, odpovídajícím stávajícímu technickému pokroku a aktuálně platným předpisům na úseku vodního hospodářství.

Srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území jsou v maximální možné míře likvidovány přímo

na pozemcích (akumulací, zálivkou, vsakováním).

Bydlení

V obci se v roce 2017 nachází 106 budov s číslem popisným a 15 budov s číslem evidenčním (z nich 7 slouží

k individuální rekreaci) a 3 rozestavěné rodinné domy. Všech domů je trvale obýváno 89. V posledních 10

letech bylo přiřazeno 18 čísel popisných nově postaveným rodinným domům. O výstavbu rodinných

domů je v obci zájem. Probíhá spíše nekoordinovaným způsobem na soukromých pozemcích, které

stavitelé buď již delší dobu vlastní, nebo se jim je podařilo odkoupit od původních majitelů.

Domovní a bytový fond v obci Bynovec dle SLDB 2011

Zdroj: ČSÚ

Vývoj bytové výstavby v obci Bynovec v období 2009 - 2015

Zdroj: ČSÚ

Školství a vzdělávání

Vzhledem k počtu dětí a blízkosti města se školskými zařízeními, obec nezřizuje mateřskou ani

základní školu. V základních školách jsou v Ludvíkovicích a Děčíně děti umísťovány bez problémů, v

mateřských školách však není dostatek volných míst. Nejvíce navštěvované střední školy jsou v Děčíně a

Ústí nad Labem.

Zdravotnictví

V obci se nenacházejí žádná zdravotnická zařízení. Nejbližší lékařská péče je zajištěna v Děčíně, kde

jsou zastoupena téměř všechna potřebná zaměření. Jeden praktický lékař pro dospělé má ordinaci v

Ludvíkovicích. Nejbližší nemocnice jsou v Děčíně a Ústí nad Labem. Záchranná služba splňuje legislativně

stanovenou maximální dobu dojezdu 20 minut.

Sociální péče

V obci se nenacházejí žádná zařízení sociálních služeb, občané mohou využít zařízení v Děčíně, která

však mají malou kapacitu. Obec nemá komunitní plán sociálních služeb.

Kultura

Kultura je soustředěna na sále obecního úřadu s kapacitou cca 100 lidí.

V okolních městech se nacházejí dostupná kulturní zařízení s pestrou nabídkou kulturních akcí.

V obci jsou 3 kulturní památky - dům č. p. 74, socha panny Marie Immaculaty a socha Boží muka.

V současnosti se v obci pořádá pravidelně několik významných kulturních a sportovních

akcí: „Pálení čarodějnic, pohádkový les, Mikulášská besídka, sportovní dny, vepřové hody apod.“

Sport a tělovýchova

Obec je vybavena sportovní infrastrukturou, která odpovídá běžnému standardu této velikostní úrovně

obce. Uprostřed obce se nachází areál s dětským hřištěm s herními prvky a multifunkčním hřištěm

s asfaltovým povrchem, které je možné využívat ke hře fotbalu, nohejbalu a dalším kolektivním sportům.

Na okraji obce se nachází fotbalové hřiště se zázemím budovy sportovního areálu.

Složky životního prostředí

Nenacházejí se zde žádné složky životního prostředí, které jsou ohroženy znečištěním. Velkou

hrozbou je eroze půdy z polí a přívalové deště, které shromáždí velké množství vody na

obnažených polích. V posledních letech tyto přívalové deště ohrožují některé části obce. Je nutné se na

tento problém zaměřit a udělat potřebná opatření spočívající ve vybudování ochranných průlehů a protipovodňových opatření

na polích nad obcí. Dále je potřeba opravit všechny 3 rybníky, které jsou poničené po záplavách v roce 2016.

Ochrana životního prostředí

Do území obce zasahuje CHKO Labské pískovce.

Odpadové hospodářství

Svoz domovního odpadu je smluvně zajištěn firmou Technické služby Děčín, Marius Pedersen. Občané

si rozhodují o tom, kolik popelnic budou u svých domů využívat a obci hradí částku 1100,- Kč za vývoz

každé popelnice a rok. Svozové dny jsou určeny podle svozového plánu jednou za 14 dní.

V obci také probíhá recyklace vybraného odpadu – plasty (1 – 2 x za měsíc), sklo (4x za rok) a papír

(dle potřeby). Dvakrát do roka (na jaře a na podzim) se v obci koná svoz nebezpečného a objemného

odpadu.

Správní území obce Bynovec leží na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Krajinný prostor je harmonickou kulturní krajinou a s převládajícím zemědělským využitím,

vazbou na cennější jádrová území CHKO a NP a jedinečnému prostoru v rámci širší krajiny,

Labskému kaňonu.

Územní systém ekologické stability

Na území Bynovce se nacházejí následující prvky ÚSES:

funkční:

regionální biokoridory RBK 0012, RBK 549

lokální biokoridory část LBK 47; LBK 48; LBK 55; LBK 67; LBK 72, LBK83 a LBK 84

lokální biocentra LBC 16; LBC 17, LBC 33 a LBC 34

k založení:

lokální biokoridory část LBK 47

Objevují se zde i biotopy zalesněných skalních pískovcových stěn, roklí a v malé míře i

skalních měst. Významnou součástí jsou i přirozené vodoteče, a to jak v úzkých nivách a

lužními doprovody a často přirozenými loukami, tak ve skalnatých dnech zářezů

pískovcových roklí. Ojedinělé jsou rybniční biotopy. Krajinný ráz dotváří rozptýlená skupinová a liniová zeleň, travnaté sady, doprovodná zeleň podél silnic a cest i zeleň v obci.

KC CHKO Labské pískovce

Jedná se o krajinu pískovcových skal, hlubokých roklí, soutěsek a kaňonů (Labe),

s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (s výrazným podílem luk

a pastvin) a sídel; v jihovýchodní a východní části atypicky krajina zalesněných izolovaných

sopečných kuželů.

 Struktura využití půdy

Zdroj: ČSÚ

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodně stablními plochami (jako jsou lesy, zahrady atd.) a plochami zastavěnými či intenzivně zemědělsky obdělávanými (tzv. nestabilními). Vyšší hodnota koeficientu obecně značí příznivější stav, hodnota vyšší než 1 znamená vyváženou (stabilní) krajinu. V obci Bynovec dosahuje koeficient hodnoty 2,48 .
Zdroj: ČSÚ

Obecní úřad a kompetence obce

Obec díky své malé velkosti tvoří pouze základní typ obce – obec I. stupně.

Všichni volení zástupci (7 zastupitelů) jsou neuvolnění. Obec zaměstnává dva stálé zaměstnance

na plný úvazek a nepravidelně na dobu určitou 1-4 pracovníky na úklid veřejných

prostranství. Obec nemá zřízeny žádné jiné organizace a pro jiné obce nevykonává žádné činnosti.

Hospodaření obce

V posledních pěti letech byly schválené rozpočty obce plánované jako vyrovnané, ale obec každý rok

vytvořila přebytek. Přebytky jsou kumulovány na běžném účtu, a budou využívány na spolufinancování

dotací v příštích letech pro rozvoj obce.

Rozdíly mezi příjmy a výdaji byly:

rok 2011: + 13 270,43 Kč,

rok 2012: + 629.245,98 Kč,

rok 2013: + 785.571,30 Kč,

rok 2014: + 218.592,95 Kč,

rok 2015: + 900.416,19 Kč.

Obec je dlouhodobě velmi aktivní při získávání dalších finančních zdrojů (zejména dotací) než jen těch,

které jí dle rozpočtového určení daní každoročně přicházejí ze státního rozpočtu. Za posledních 10 let

například získala 4 644 tis. Kč na dotacích od různých subjektů (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústecký

kraj, Státní fond rozvoje bydlení, Úřad práce Děčín).

Vývoj rozpočtového hospodaření v obci Bynovec v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Vývoj rozpočtového hospodaření obce Bynovec v letech 2009 - 2014 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ

 Srovnání struktury rozpočtových příjmů v období 2009 - 2014

Zdroj: ČSÚ

Při srovnání struktury rozpočtových příjmů v uvedeném období je zřejmé, že obec oproti kraji čerpá více méně neinvestičních dotací. A také má o dost nižší kapitálové příjmy. Rozdíl v ostatních příjmech již není tak markantní.

Budovy ve vlastnictví úřadu

Obec má ve vlastnictví budovy obecního úřadu,  pohostinství a sportovního areálu.  

V následujících letech obec plánuje provést zateplení budov OÚ a pohostinství a opravy fasád a snížit tak

energetickou náročnost obou budov.

Bezpečnost

Prevence kriminality není v obci řešena. Přestupková komise v obci také není zřízena, tuto činnost pro

obec vykonává město Děčín. Nejbližší hasičský záchranný sbor a oddělení policie se nachází v Děčíně.

Obec zřizuje jednotku sdružení dobrovolných hasičů.

Vnější vztahy a vazby

Obec je členem MAS Český Sever, což je společnost, která sdružuje venkovské podnikatele, hospodáře,

spolky a obce s cílem dosáhnout lepšího rozvoje venkova v kraji. Prostřednictvím této MAS mohou obec,

podnikatelé, občanská sdružení a další subjekty získat dotace na své projekty.

Obec je také členem Svazku obcí Českého Švýcarska. Jeho cílem je podpora společných aktivit členských

obcí. Velice úspěšnými akcemi pořádanými tímto Svazkem jsou sportovní hry pro děti, které se konají

pravidelně každý rok v srpnu v některé z členských obcí, výlety lodí pro seniory a exkurze a poznávací

zájezdy do jiných krajů, pro získávání informací, které by se daly využít pro rozvoj obcí sdružených ve